Obvodní soud pro Prahu 2 · Rozsudek

15 C 135/2025

č. j. 15 C 135/2025-59

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-02-26 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH02:2026:15.C.135.2025.1

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená Jméno Zástupce, advokátkou se sídlem Hybešova 3041/6, Břeclav proti žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 427/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město pro zaplacení 28 000 000 Kč s příslušenstvím (47C 186/2023)

I. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku ve výši částka s úrokem ve výši 15 % p.a. z této částky od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhala odškodnění ve výši částka s tím, že škodou se rozumí usnesení Městského soudu v Praze ze dne datum, č.j. 70 Co 285/2023. Soudy zjevně neznají zákon č. 82/1998 Sb., § 14 a 15, což jim ukládá zákon č. 99/63 Sb. a § 103 o. s. ř. Žalovaná má odpovědnost podle starého občanského zákoníku, § 420. Dále odkázala na spis Obvodního soudu pro adresa sp.zn. 47 C 186/2023 s tím, že požaduje zaplatit škodu ve výši částka.

2. Žalovaná uvedla, že předběžně byl u ní nárok uplatněn žádostí ze dne datum. K projednání žádosti žalobkyně nedošlo, žalobkyně byla poučena ze strany Městského soudu, ze strany Ministerstva spravedlnosti, že pokud bude podávat žádosti tak, jak je dosud podávala, nebude se žalovaná těmito žádostmi zabývat, neboť tyto jsou zcela neurčité a nebude tak ze strany žalované vyzývána k doplnění s odkazem na konkrétní ustanovení. Dne datum žalobkyně uplatnila u žalované celkem dalších devět nových žádostí o odškodnění. Dále uvedla, že uvedený nárok byl odmítnut již Obvodním soudem pro adresa v řízení pod spisovou značkou 10 C 76/2024 s tím, že je známo, že žalobkyně podává velké množství neúplných žalob, navrhla žalobu taktéž odmítnout. Dále uvedla, že v řízení neshledala ani nesprávný úřední postup, ani nezákonné rozhodnutí. Žalobkyně toto nekonkretizuje, navrhuje žalobu zamítnout.

3. Obvodní soud pro adresa rozhodl dne datum rozsudkem čj. 15 C 135/2025-26 tak, že žalobu zamítl. Městský soud v Praze dne datum usnesením čj. 11 Co 386/2025-34 rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení s tím, že žaloba je neprojednatelná a soud I. stupně má žalobkyni vyzvat k odstranění vad podání.

4. Na usnesení zdejšího soudu ze dne datum čj. 15 C 135/2025- 36 žalobkyně doplnila žalobní tvrzení tak, že škodou se v tomto případě rozumí právní nejistota žalobkyně v důsledku nesprávného úředního postupu v řízení vedeném u Obvodního soudu pro adresa pod č.j. 47 C 186/2023 a na něj navazujícím řízení vedeném u Mě soudu v Praze pod č.j. 70 Co 285/2023 když nesprávný úřední postup lze spatřovat v tomto řízení v těchto skutečnostech a to že bylo rozhodováno bez účasti žalované a soud neučinil úkony, které mu ukládá ustanovení § 5 a 6 o.s.ř.. Tím, že soud nepředložil v řízení vedeném u Obvodního soudu pro adresa pod. č.j. 47 C 186/2023 žalované žalobu a ani nezkoumal dodržení podmínek řízení dle § 103 o.s.ř., zatížil řízení procesní vadou, neboť v souladu s ustanovením § 14 zák. č. 182/1998 Sb. se nárok na náhradu škody uplatňuje nejprve u žalované. Uplatnění nároku na náhradu škody u žalované je podmínkou pro uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Dle § 15 odst. 2. zákona č. 82/1998 Sb. se může poškozený domáhat práva na náhradu škody u soudu pouze v případě , pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nároku u žalované, nebyl jeho nárok plně uspokojen. Soud tedy měl řízení přerušit do doby, než předloží žalobu žalované k vyjádření s tím, že zjistí, zda-li byl žalobkyní uplatněn nárok na náhradu škody a byla tedy splněna jedna z procesních podmínek k podání žaloby. Do doby, než soud zjistil, zda byly splněny podmínky řízení dle § 103 o.s.ř., měl řízení dle ust. § 109 o.s.ř. přerušit. Toto však soud neučinil. Soud tedy nezkoumal podmínky řízení dle § 103 o.s.ř. a neučinil úkon přerušení řízení dle § 109 o.s.ř.. Soud se ve výše uvedeném řízení nezabýval skutečnostmi uvedenými v žalobě a neprovedl důkazy, které byly v žalobě označeny, aniž v odůvodnění usnesení uvedl proč se tak stalo, tedy soud své rozhodnutí v souladu s ustanovením § 157 o.s.ř.. neodůvodnil. Dle § 13 zákona č. 82/1998 Sb. je nesprávným úředním postupem také porušení povinnosti učinit úkon. Soud tedy neučinil úkon odůvodnění dle § 157 odst. 4 o.s.ř..

5. Soud má za prokázaný průběh řízení ze spisu Obvodního soudu pro adresa, sp. zn. 47 C 186/2023, tak, že žalobkyně podala dne datum žalobu o zaplacení částky částka, následně byla, následně Obvodní soud pro adresa pod sp. zn. 47 C 186/2023–4 dne datum žalobu odmítl, proti tomu žalobkyně podala odvolání dne datum, Městský soud v Praze usnesením ze dne datum, č.j. 70 Co 285/2023–9, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Proti němu podala žalobkyně dovolání dne datum, následně datum zaplatila soudní poplatek. Nejvyšší soud dne datum dovolání odmítl. Rozhodnutí nabylo datum právní moci.

6. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (dále jen zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

7. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

8. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s průběhem řízení vedeného u Obvodního soudu pro adresa pod sp. zn. 47 C 186/2023.

9. Z hlediska právního hodnocení se soud zabýval skutečností, zda žalobkyní uvedený proces Obvodního soudu pro adresa v řízení sp. zn. 47 C 186/2023 spočívající v tom, že v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod č.j. 70 Co 285/2023 když nesprávný úřední postup lze spatřovat v tomto řízení v těchto skutečnostech a to že bylo rozhodováno bez účasti žalované a soud neučinil úkony, které mu ukládá ustanovení § 5 a 6 o.s.ř.. Tím, že soud nepředložil v řízení vedeném u Obvodního soudu pro adresa pod. č.j. 47 C 186/2023 žalované žalobu a ani nezkoumal dodržení podmínek řízení dle § 103 o.s.ř., zatížil řízení procesní vadou, když do doby, než soud zjistil, zda byly splněny podmínky řízení dle § 103 o.s.ř., měl řízení dle ust. § 109 o.s.ř. přerušit. Toto však soud neučinil. Soud tedy nezkoumal podmínky řízení dle § 103 o.s.ř. a neučinil úkon přerušení řízení dle § 109 o.s.ř..

10. K uvedenému soud předně uvádí, že není nesprávným úředním postupem, postup soudu, který přímo směřuje k vydání rozhodnutí, neboť případná nesprávnost se projeví v rozhodnutí samotném, jako eventuální nezákonnost rozhodnutí.

11. V řízení vedeném u Obvodního soudu pro adresa pod spisovou značkou 47 C 186/2023 neshledal žádný odpovědnostní titul ve smyslu § 7,8 zákona 82/98 Sbírky, ani § 13 zákona 82/98 Sbírky. Všechna rozhodnutí tak, jak byla vydána jak ze strany Obvodního soudu pro adresa, Městského soudu v Praze, tak i Nejvyššího soudu České republiky, nabyla právní moci, nebyla tedy pro nezákonnost zrušena. V namítaném řízení tak neexistuje odpovědnostní titul nezákonného rozhodnutí.

12. K námitce žalobkyně, že soud nezkoumal procesní okolnosti případu a žalobu odmítl, aniž by žalobu zaslal žalované soud uvádí, že se jednak nejedná o nesprávný úřední postup obecně, když usnesení Obvodního soudu pro adresa čj. 47 C 186/2023–4 dne datum , kterým soud žalobu odmítl, bylo jako správné potvrzeno tak, že Městský soud v Praze usnesením ze dne datum, č.j. 70 Co 285/2023–9, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Proti němu podala žalobkyně dovolání dne datum, následně datum zaplatila soudní poplatek. Nejvyšší soud dne datum dovolání odmítl. Věcná správnost rozhodnutí o odmítnutí žaloby byla stvrzena, jak v odvolacím, tak i dovolacím řízení. Tento soud nemá pravomoc dalšího nového přezkumu namítaného rozhodnutí po věcné stránce. Přezkum byl učiněný právě v odvolacíma dovolacím řízení a byl shledán jako správný. Soud tak nedospěl k závěru o existenci nesprávného úředního postupu a žalobu tak vzhledem k absenci podmínky existence nesprávného úředního postupu jako odpovědnostního titulu zamítl.

13. Nad shora uvedené soud uvádí, že při odmítnutí žaloby neexistuje povinnost soudu žalobu zasílat žalované straně, a naopak, pokud žalobkyně uvádí, že soud nevyčkal uplynutí 4ti měsíční doby k projednání mimosoudní žádosti u žalované soud uvádí, že právo podat žalobu k projednání má žalobkyně naopak až po uplynutí 6ti měsíční doby od uplatnění u žalované popř. po sdělení, že nárok je již projednán.

14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 osř a 151 odst. 3 osř. Žalovaná byla ve sporu úspěšná, soud jí přiznal náhradu nákladů řízení dle vyhlášky 177/96 Sb., kdy hodnota jednoho úkonu jest částka. Soud přiznal celkem částka za podání vyjádření ve věci. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení opisu jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložena tímto rozhodnutím, může se oprávněný obrátit na příslušný orgán povinného s návrhem na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.