Obvodní soud pro Prahu 2 · Rozsudek

15 C 143/2021

č. j. 15 C 143/2021-181

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-12-16 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH02:2022:15.C.143.2021.6

Citované zákony (5)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 921 860 Kč s příslušenstvím a 23 701,01 kuna s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku ve výši 737 500 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá po žalované náhrady nemajetkové újmy a škody vzniklé v souvislosti s trestním stíháním vedeným u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp.zn. [spisová značka]. Žalobce požadoval náhradu nemajetkové újmy za vykonanou vazbu ve výši 395 000 Kč, kdy jako adekvátní odškodnění za 1 den výkonu vazby shledal částku ve výši 2 500 Kč. Ze strany žalované částka 158 000 Kč byla po podání žaloby uhrazena. Předmětem řízení zůstala částka 237 500 Kč. Dále žalobce požaduje náhradu nemajetkové újmy ve výši 500 000 Kč z titulu nezákonného trestního stíhání vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp.zn. [spisová značka]. Žalobce popsal průběh uvedeného trestního stíhání tak, že byl trestně stíhán pro zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle § 283 odst. 1 a 2 písmeno c) tr. zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Žalobce byl dne [datum] vzat do vazby a propuštěn z vazby byl nařízením Městského soudu v Praze dne [datum]. V nezákonné vazbě byl 195 dní. Samotné trestní řízení proti žalobci trvalo do právní moci usnesení Městského soudu v Praze, čj. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí], to jest 222 dní. Žalobce uvedl, že trestní stíhání bylo od počátku zjevně nedůvodné, neboť skutek, pro který byl stíhán, nevykazuje znaky žádného trestného činu. Orgány činné v trestním řízení svévolně zneužily pravomoc, což je v demokratické společnosti nepřípustné. Usnesení o zahájení trestního stíhání i trestní řízení trpělo podstatnými vadami a neodpovídalo požadavkům, jež jsou stanoveny zákonem. Státní zástupce v rámci dozoru nad zachováním zákonnosti v přípravném řízení nedostál svým povinnostem. Celým trestním řízením, které trvalo 8 měsíců, byl žalobce závažným způsobem postižen, kdy se nemohl plně věnovat své práci a rodině. Žalobce se stal pro své okolí bez své viny stíhaným delikventem, čímž došlo k rozsáhlé a do značné míry i nevratné degradaci jeho vážnosti, důstojnosti a postavení ve společnosti. Žalobce v Chorvatsku pracoval jako osoba samostatně výdělečně činná, měl sjednány pracovní zakázky, kterým se po návratu z několikadenní návštěvy [obec] měl věnovat. [obec] toho zcela přišel o příležitost podnikat, ale vedle ušlého příjmu došlo i k dalším nákladům, které bezprostředně vyplývají z jeho uvěznění. Jde o úroky z úvěrů, sankce, pokuty za pozdní platby a náklady na léčení traumatu z vězení. Žalobce dále popsal, že byl vzat do vazby pro skutek, pro který bylo trestní stíhání zahájeno usnesením Policie České republiky, Obvodního ředitelství policie [obec] IV, služby kriminální policie a vyšetřování, dne [datum], čj. KRPA [číslo] [číslo] 0014SV. Žadatel byl dne [datum] zadržen v bytě na adrese [ulice a číslo], poté, co v tomto bytě fyzicky napadl svého strýce, spoluobviněného [jméno] [příjmení], přičemž v daném bytě, od nějž měl žadatel vlastní klíče, kterými se do daného bytu v době nepřítomnosti svého strýce dostal, byly nalezeny omamné a psychotropní látky, kokain, extáze a marihuana, přičemž sám žadatel v době vstupu Policie ČR do daného bytu manipuloval, schovával jeden ze sáčků, obsahující bílou krystalickou látku, kokain, a sám byl pod vlivem omamných a psychotropních látek, kokainu a metamfetaminu. Žalobce poukazuje na to, že byl vězněn v cizí zemi za bezprecedentní epidemie koronaviru, bez styku s rodnou zemí, dokonce v době, kdy v Chorvatsku došlo k zemětřesení. [příjmení] pobyt ve vězení je traumatizující a za daných okolností ještě výrazněji fakt, že byl nezákonně uvězněn v cizině, sám o sobě prohlubuje újmu, která mu vznikla. Odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] s tím, že soudy v České republice nejsou ve výši odškodnění vázány žádnými pravidly a ani pevnými částkami a že je toliko na uvážení soudu, aby v každém jednotlivém případě při posouzení jeho individuálních skutkových okolností stanovil adekvátní výši odškodnění takto vzniklé nemajetkové újmy. Uvěznění bylo zásahem do osobní integrity žalobce. Tento zásah byl konzumován následky na jeho psychice a je dosud, protože jeho zdravotní stav není stabilizován, trvají újmou vzniklou v důsledku zásahu, ke které by při normálním běhu okolností nedošlo nebýt nezákonného uvěznění, psychiatrického onemocnění, které si žalobce z nezákonné vazby bez vlastního přičinění odnesl. Toto onemocnění se projevuje jednak v žalobcově hospitalizaci na psychiatrii a dále v jeho neschopnosti se trvale věnovat řemeslu. U žalobce se projevily psychické problémy, které byly diagnostikovány jako F23.9 akutní a přechodné nespecifikované psychotické poruchy, krátká reaktivní psychóza, reaktivní psychóza, F. [číslo] poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním více drog a jiných psychoaktivních látek. Dále F [číslo] porucha osobnosti, charakterová neuróza, patologická osobnost. Žalobce své příjmové schopnosti soudu dokládá pro prokázání i své omezené výdělkové schopnosti v důsledku uvěznění v porovnání s hypotetickým stavem, kdyby byl býval zdravý a bez omezení, svou faktickou neschopnost najít zaměstnání, kterým by se normálně živil. Takto kvantifikovaný rozdíl je podle jeho názoru zřetelným základem pro posouzení existence nemajetkové újmy, která mu vznikla. Tuto újmu považuje za zásah do svého osobního života, v penězích ji nelze přesně vyjádřit, je-li jednorázové peněžité odškodnění, však lze porovnávat s částkami, které by byl schopen vydělávat nebýt psychické újmy.

2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku dne [datum]. Dne [datum] přijala žalovaná stanovisko čj. [jednací číslo MSP] ODSK-ODSK/6 s tím, že požadavek na náhradu nemajetkové újmy způsobené v souvislosti s vazbou byl uznán částečně důvodným, co do částky 158 000 Kč, to jest v částce 1 000 Kč za 1 den výkonu vazby. Požadavek žalobce na náhradu nemajetkové újmy na osobnostních právech s ohledem na obsah žádosti vyhodnotila žalovaná jako požadavek na náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí, a ten byl uznán částečně důvodným, kdy žalovaná žalobci poskytla zadostiučinění ve formě konstatování a ve formě omluvy. Ve zbytku neshledala požadavek důvodným. Popsala průběh řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. [spisová značka] s tím, že dospěla k závěru, že žalobce byl v souvislosti s vedením shora uvedeného trestního řízení ve vazbě od [datum] do dne [datum], tedy 158 dní, a tuto skutečnost činí nespornou. Dále bylo zjištěno, že žalobce byl v rámci mimosoudního projednání ve stejné době je trestně stíhán v řízení vedeným u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp.zn. [spisová značka], a to pro skutky právně kvalifikované jako přečin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se měl dopustit dne [datum] v [obec], kdy úmyslně fyzicky napadl poškozeného strýce, a to tak, že jej přesně nezjištěným počtem ran udeřil gumovou paličkou o váze 925 g převážně do oblasti hlavy, čímž mu způsobil povrchové poranění vlasové části, přičemž k ublížení na zdraví nedošlo jen náhodou a nezávisle na vůli žalobce, a dále pro přečin nedovoleného ozbrojování podle § 279 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že po nezjištěnou dobu, nejméně však do dne [datum], kdy byl zadržen hlídkou pro své předchozí jednání, měl u sebe krátkou palnou zbraň samonabíjecí pistoli [jméno] model 307, ráže 9 mm se šesti kusy náboj ráže 9 mm a dalších 52 kusů nábojů bez toho, že by byl držitelem zbrojního průkazu. Žalobce uvedl v rámci svého výslechu, že je příležitostným uživatelem marihuany, kokainu a amfetaminu. Dále uvedl, že jeho strýc nevěděl, že se nachází žalobce u něj v bytě, neboť žalobce přijel někdy večer a strýc v té době nebyl doma. V rámci žádosti o přiznání nároku na bezplatnou obhajobu žalobce uvedl, že nemá úspory ani stálý příjem, ani z podnikání, firma na pokládku podlahových krytin mu žádné peníze nevynesla. Trestním příkazem byl žalobci uložený úhrnný trest odnětí svobody v trvání 10 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 let a dále mu byl uložen trest vyhoštění z území ČR na dobu 3 let. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Co se týká požadavku na náhradu nemajetkové újmy z titulu výkonu vazby odkázala žalovaná na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. [spisová značka], z něhož se podává orientační rozmezí pro poskytování náhrady nemajetkové újmy ve výši 500- 1 500 Kč. Žalovaná přihlédla ke všem konkrétním okolnostem případu a dospěla k závěru, že je namístě přiznat částku 1 000 Kč za 1 den výkonu vazby. Co se týká požadavku na náhradu nemajetkové újmy na osobnostních právech, žalovaná vyhodnotila tento požadavek ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu tak, že nelze uzavřít, že by každou osobu v každém případě musel zásadně odškodnit stát v penězích. K odčinění určité míry nejistoty frustrace a jiných negativ vnesených do života prostřednictvím trestního stíhání, které probíhalo přiměřenou dobu, v souladu s právními předpisy zásadně postačují jiné než peněžní formy odškodnění. Žalovaná shledala odpovědnostní titul spočívající v existenci nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 zákona č. 82/98 Sb., kterým je v souladu s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu považováno v případech daného typu usnesení o zahájení trestního stíhání. Tento je v daném případě s ohledem na rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], kterým byl žalobce obžaloby podle § 226 písmeno c) tr. řádu zproštěn ve spojení s rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne [datum]. Za daný skutek, respektive právní kvalifikovanou trestnou činnost, žalobci hrozil trest odnětí svobody [číslo] let. Jednalo se o trestnou činnost závažného charakteru, nicméně nejde o trestnou činnost, s níž by bylo ze strany společnosti automaticky spojeno maximální společenské odsouzení. Délka trestního stíhání byla 7,5 měsíce, počítáno od převzetí usnesení od zahájení trestního stíhání do pravomocného skončení řízení a byla vedena v rámci přípravného řízení a dále na dvou stupních soudní soustavy. Věc byla po skutkové i právní stránce průměrně složitá. Jednotlivé úkony ze strany orgánů činných v trestním řízení byly konány plynule v přiměřených lhůtách. Délka trestního řízení je přiměřená. Co se týká samotného vzniku nemajetkové újmy uvedl, že pakliže žalobce uváděl, že se stal pro své okolí stíhaným delikventem, čímž mělo dojít rozsáhlé a do značné míry nevratné degradaci jeho vážnosti, uvádí, že ve stejné době byl stíhán z dalšího trestného činu vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. [spisová značka], kdy byl uznán vinným ze spáchání přečinu ublížení na zdraví a přečinu nedovoleného ozbrojování dle § 279 odst. 1 tr. zákoníku. Za vydání nezákonného rozhodnutí se žalovaná žalobci omluvila.

3. Soud má za prokázaný průběh trestního řízení vedeného vůči žalobci ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. [spisová značka] tak, že usnesením Policie České republiky, Obvodního ředitelství policie [obec] IV, Služby kriminální policie a vyšetřování dne [datum] pod čj. KRPA [číslo] bylo vůči žalobci zahájeno trestní stíhání pro skutek kvalifikovaný jako zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle § 283 odst. 1 a 2 písmeno c) tr. zákoníku ve spolupachatelství s tím, že žalobce byl stíhán pro skutek, že dne [datum] byl zadržen v bytě na [obec a číslo], poté co fyzicky napadl svého strýce spoluobviněného Svetoraza Bucana. Dostal se do bytu vlastními klíči, byly zde nalezené omamné a psychotropní látky, kokain, extáze, marihuana. Žalobce sám v době vstupu Policie České republiky do daného bytu manipuloval a schovával jeden ze sáčků, obsahující bílou krystalickou látku a byl pod vlivem omamných a psychotropních látek, kokainu a metamfetaminu. Dne [datum] byla podána obžaloba. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] byl žalobce obžaloby zproštěn, kdy z odůvodnění rozsudku se podává, že vzhledem k celkové situaci na místě činu v době zásahu policie se soud kloní k verzi, že obžalovaný do bytu vnikl bez vědomí svého strýce v době, kdy byl tento v klubu, a pokusil se mu odcizit finanční prostředky, které u strýce nalezl. O tom svědčí, že byly nalezeny jak v jeho oděvu, tak i rozházené různě po zemi, a zřejmě i drogy. Nicméně situaci pod vlivem kokainu nezvládl, dle výpovědi policistů byl omamnými látkami silně ovlivněn a svého strýce po jeho náhlém příchodu do bytu zřejmě neočekával, napadl. Soud v odůvodnění uvedeného rozsudku uvedl, že nezbylo, než jej pro nedostatek důkazů obžaloby zprostit, když z výpovědi spoluobžalovaného strýce žalobce vyplývá, že se sám žalobce v jeho bytě pravidelně nezdržoval, naposledy u něj byl před řadou měsíců v létě 2019. Je sice zřejmé, že drogy užívá, nicméně byl policií přistižen, jak sáček s kokainem ukrývá do kuchyňského baru, k uznání jeho viny ve smyslu obžaloby nedostačuje. Vše spíše svědčí o tom, že chtěl svého strýce spoluobžalovaného prostě okrást.

4. Z uvedeného spisu, zejména z protokolu o výslechu žalobce ze dne [datum], má soud za prokázané, že sám žalobce odmítl vypovídat a uvedl, že je příležitostným uživatelem marihuany a amfetaminu, amfetamin užívá šňupáním. Na psychiatrii se léčil, ale pouze z důvodu, že měl těžkou dopravní nehodu. Alkohol nepije, léky užívá na usnutí, když nemůže spát. Dále z uvedeného spisu ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie má sodu za prokázané, že obviněný netrpí, ani v době spáchání netrpěl duševní chorobou ve smyslu psychózy. Intelekt je v mezích průměru, je zde akcentovaná osobnost, rysy nezdrženlivosti a emoční nestability se sníženou frustrační tolerancí a impulsivní reaktivitou zátěže. Obviněný preferuje bezprostřední uspokojování potřeb. Je zde škodlivé užívání marihuany, kokainu a amfetaminu bez závislosti. Požívané drogy akcentovaly osobnostní rysy obviněného, zvýšily jeho aktivitu, sebevědomí, snížily jeho soudnost. Obviněný je schopen uvědomit si účinky kombinace těchto drog na své chování a jednání a je schopen odolat jejich požití. Dále k uvedenému posudku sám žalobce uváděl, že bere drogy od střední školy, kouřil THC 5× až 6× do měsíce. Od 26 let bere kokain šňupnutím, a to 2× až 3× do měsíce, amfetaminy bere od 27 let šňupáním 2× až 3× do měsíce.

5. Soud má za prokázané z trestního příkazu, že proti žalobci bylo u Obvodního soudu pro Prahu 10 vedeno trestní stíhání pod sp.zn. [spisová značka], které bylo zahájeno usnesením Policie České republiky dne [datum] čj. KRPA [číslo] pro skutky právně kvalifikované jako přečin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku s tím, že právě dne [datum] měl fyzicky napadnout svého strýce s tím, že nezjištěným počtem ran udeřil tohoto gumovou paličkou o váze 925 gramů do hlavy, čímž mu způsobil povrchové poranění vlasové části hlavy, přičemž k ublížení na zdraví nedošlo jen náhodou a nezávisle na jeho vůli. Držel u sebe dále krátkou palnou zbraň, samonabíjecí pistoli [jméno], model 307 ráže 9 mm a střelivo. Žalobce byl uznán vinným spácháním přečinu trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí] pod čj. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum].

6. Dále má soud za prokázané z potvrzení [právnická osoba] ze dne [datum], které je v angličtině, že žalobce byl zaměstnán od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum], když však právě z důvodu psychických potíží mu nebyla prodloužena smlouva po [datum], následně mu byla dána druhá šance v zaměstnání od [datum], kdy však opět z důvodu mentálních potíží a depresí nebyla tato smlouva po [datum] prodloužena.

7. Právní zástupce žalobce založil řadu lékařských zpráv, které jsou v chorvatštině, pouze s překladem elektronického překladače, ze kterého se obecně podává, že žalobce trpí duševní chorobou.

8. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (dále jen zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ust. § 8 odst. 1 zákona lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

9. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. [spisová značka].

10. Z hlediska právního posouzení soud dospěl k závěru, že ve smyslu ustanovení § 8 zákona 82/1998 Sb., došlo ke vzniku odpovědnostního titulu spočívající v existenci nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 zákona č. 82/98 Sb., za nějž je považováno usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce Policií České republiky ze dne [datum], čj. KRPA [číslo] a to s ohledem na rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým byl žalobce obžaloby zproštěn.

11. Dále se soud zabýval shora uvedenými požadavky na náhradu nemajetkové újmy jednak z titulu vykonané vazby a jednak z titulu nezákonného trestního stíhání a s tím spojeného zásahu do osobnostních práv žalobce.

12. Co se týká požadavku na náhradu nemajetkové újmy z důvodu nezákonně vykonané vazby, to jest z důvodu nezákonného omezení osobní svobody, má soud za prokázané, že žalobce byl v souvislosti s trestním stíháním vedeným u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. [spisová značka] ve vazbě od dne [datum] do dne [datum], po dobu 158 dnů. Žalobce byl dle jeho výpovědi v té době bezdětný a svobodný. Jako důvody vyšší sazby odškodnění za 1 den výkonu vazby uvedl, že ve vazbě byl v době pandemie coronaviru, byl odloučen od rodiny v cizí zemi, neuměl její jazyk. Zejména z důvodu pobytu ve vazbě u něho došlo k rozvinutí psychických potíží, které se následně projevily v jeho opakované hospitalizaci v Chorvatsku. Co se týká právě tvrzených zásahů do zdravotní roviny žalobce, soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] tak, že i dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], jsou základními relevantními kritérii pro stanovení přiměřené výše zadostiučinění za vazbu v trestním řízení, které neskončilo odsouzením, zpravidla povaha trestní věci, celková délka omezení osobní svobody a následky v osobní sféře poškozené osoby. V případě třetího kritéria Nejvyšší soud konstatoval, že samotné držení ve vazbě má z povahy věci negativní dopady do svobody pohybu či do práva na soukromí a že v tomto ohledu výkon vazby sám o sobě působí újmu na základních právech, svobodách a důstojnosti dotčené osoby. V uvedeném rozsudku Nejvyšší soud také konstatoval, že samostatným a odlišným nárokem zůstává případná újma na zdraví způsobená protiprávní vazbou. Důvodnost takto vzneseného nároku a výše odškodnění by měla být v souladu s § 20 zákona č. 58/1969 Sb. (po [datum] podle § 26 zákona č. 82/1998 Sb.) posuzována podle obecných občanskoprávních předpisů vztahujících se k náhradě škody na zdraví (srov. také rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] v obecné rovině potvrdil, že nárok na odškodnění za poškození zdraví žalobce je nárokem se samostatným skutkovým základem a neodškodňuje se v režimu náhrady nemajetkové újmy podle § 31a OdpŠk (srov. také usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). V poměrech projednávané věci to znamená, že tvrzená újma na zdraví žalobce způsobená výkonem nezákonné vazby měla být posouzena jako samostatný nárok podle obecných občanskoprávních předpisů vztahujících se k náhradě škody na zdraví (srov. § 420 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník), a nikoliv v rámci posouzení zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonnou vazbou.

13. Soud dospěl závěru, že částka 1 000 Kč, tak jak ze strany žalované byla, za 1 den výkonu vazby v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. [spisová značka], fakticky přiznána, je částkou přiměřenou a je částkou, která je schopna vzniklou nemajetkovou újmu fakticky reparovat. Co se týká jednotlivých kritérií, soud poukázal na shora rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [číslo jednací] s tím, že soud přihlédl k tomu, že žalobce byl ve vazbě poměrně dlouhou dobu 158 dní, což je cca 5 měsíců. Dále soud přihlédl ke skutečnosti, že žalobce byl osobou cizího státu, který nerozuměl českému jazyku, neboť jak vyplývá i ze všech protokolů trestních stíhání, nevyplývá z tohoto skutečnost, že by žalobce se po delší dobu v České republice fakticky zdržoval, nebo že by český jazyk ovládal. Jednalo se o osobu, která byla ve výkonu vazby osamělá, v osamoceném prostředí bez jazykových znalostí. Dále však soud přihlédl k tomu, že žalobce neměl žádnou širší rodinu, jako je děti a manželka, od kterých by byl fakticky odloučen. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] jsou základními relevantními kritérii pro stanovení přiměřené výše zadostiučinění za vazbu v trestním řízení, které neskončilo odsouzením, zpravidla povaha trestní věci, celková délka omezení osobní svobody a následky v osobnostní sféře poškozené osoby. Soud konstatuje, že dospěl k závěru, že právě částka 1 000 Kč, která se pohybuje v polovině orientačního rozmezí pro poskytování náhrady nemajetkové újmy a která ze strany žalované již žalobci byla přiznána a vyplacena, je částkou, která je schopná vzniklou nemajetkovou újmu fakticky reparovat. Jak bylo shora uvedeno, soud přihlédl k celkové délce výkonu vazby s tím, že délka pěti měsíců je již délkou, která není zcela krátká a musí nutně fakticky zasáhnout do osobnostních práv žalobce. Dále přihlédl k tomu, že žalobce byl v době výkonu vazby cizinec v cizí zemi, který neovládal český jazyk. Nicméně dále žalobce směřoval tvrzení o zásazích do osobnostních práv zejména do roviny zdravotní, kdy však toto je samostatný nárok, ke kterému nelze v odškodňování náhrady nemajetkové újmy za vykonanou vazbu přihlížet.

14. Co se týká požadavku na náhradu nemajetkové újmy ze samotného odpovědnostního titulu § 8 zákona č. 82/98 Sb., nezákonného rozhodnutí, jimž bylo usnesení o zahájení trestního stíhání, zde žalobce opět poukazoval na zásahy do zdravotní roviny, kdy tvrdil, že právě v souvislosti s trestním stíháním a zejména však s výkonem vazby došlo u žalobce k rozvinutí psychického onemocnění a tím pádem i k možnosti výkonu zaměstnání a opakované hospitalizaci na psychiatrických zdravotnických zařízeních v chorvatské republice. K tomuto soud poukazuje na skutečnost, že sám žalobce ve výpovědi v rámci vedených trestních stíhání u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] uváděl, že je uživatelem drog, a to kokainu, amfetaminu a marihuany, kdy i psychiatrického posudku vypracovaného v rámci řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp.zn. [spisová značka] vyplývá právě, že žalobce sám taktéž při užívání drog připustil, sám znalec dospěl k závěru, že požívané drogy akcentovaly osobnostní rysy obviněného, zvýšily jeho aktivitu, sebevědomí, snížily jeho soudnost. Dále žalobce uváděl, že trestní stíhání snížilo jeho důstojnost v očích veřejnosti nebo kamarádů s tím, že však má soud za prokázané, že žalobce byl nicméně ve stejné době stíhán u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp.zn. [spisová značka] pro přečin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku ve stadiu pokusu a přečinu nedovoleného ozbrojování podle § 279 odst. 1 tr. zákoníku. K tomu soud uvádí, že jen těžko lze souhlasit s tvrzením žalobce, že se stal pro své okolí stíhaným delikventem právě pouze z řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp.zn. [spisová značka], když má soud naopak za prokázáno, že žalobce byl pro 2 trestné činy, respektive pro přečin ublížení na zdraví a přečin nedovoleného ozbrojování uznán vinným a za tyto přečiny mu také byl uložený nepodmíněný trest odnětí svobody a trest vyhoštění. Zároveň je nutné konstatovat, že samotná délka posuzovaného trestního řízení žalobce byla 7,5 měsíce. Soud v daném trestním řízení neshledal žádné průtahy, žádné delší období nečinnosti. Naopak orgány činné v trestním řízení i soudy jednaly ve věci velmi rychle, jednaly plynule, řízení proběhlo na dvou stupních soudní soustavy, věc byla skutkově i po právní stránce průměrně složitá. Žalobci hrozil trest odnětí svobody [číslo] let. Co se týká závažnosti trestného činu kladeného osobě poškozeného za vinu, jednalo se o trestnou činnost závažného charakteru, nicméně se nejednalo o trestnou činnost, která by ze strany společnosti automaticky byla spojována se zásadním společenským odsouzení, jako jsou třeba zločin vraždy, popřípadě trestné činy v oblasti lidské důstojnosti, jako je trestný čin pohlavního zneužívání, znásilnění a podobně. Naopak žalobce byl trestně stíhán pro trestné činy spojené s výrobou a držením drog, kdy toto není v zásadě nějaká společensky odsuzováno. Soud k tomto uvádí, že v zásadě nelze odhlédnout při rozhodování o formě odškodnění od samotné situace, z jakého důvodu k zahájení trestného stíhání žalobce fakticky došlo, a nelze ani odhlédnout od samotné osoby poškozeného, tj. žalobce. K zahájení trestního stíhání žalobce v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. [spisová značka] došlo v situaci, kdy to byl žalobce, který se v zásadě rozhodl okrást svého strýce o finanční prostředky a o drogy, které jeho strýc přechovával ve svém bytě. V situaci, kdy se strýc do bytu nečekaně vrátil, jej žalobce fakticky napadl gumovou paličkou a způsobil mu zranění, kdy za tento přečin byl žalobce fakticky pravomocně odsouzen. Dále je nutné poukázat na skutečnost, že žalobce je osoba, na kterou nelze již momentálně pohlížet jako na osobu, která by byla bezúhonná, neboť právě v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. [spisová značka] byla pravomocně odsouzena. A zároveň se jedná o osobu, která sama uváděla, že je častým uživatelem drog, a to jak kokainu, mfetaminu, tak i marihuany, a tyto drogy bere opakovaně několikrát do měsíce. Tyto informace byly ze strany žalobce také podkladem pro vypracování psychiatrického posudku. Z něj se podává také vliv užívání drog na osobnost žalobce. Nelze jinak než dospět k závěru, že u žalobce se nejedná o osobu morálně a mravně bezúhonnou. Naopak v souvislosti s jednáním, které mu bylo kladeno za vinu, se žalobce dopustil další trestné činnosti a za tu byl pravomocně odsouzen. Žalobce je častým konzumentem drog. Soud dospěl právě k závěru, že samotná forma omluvy tak, jak se již žalobci ze strany žalované fakticky dostalo, je dostačující formou zadostiučinění, které je v souladu s obecně sdílenou představou spravedlnosti.

15. Co se týká tvrzení, že pouze v důsledku vazby a z nezákonného trestního stíhání se u žalobce rozvinuly právě psychiatrické nebo psychické potíže, soud uvádí, že žalobce sice předložil soudu řadu zdravotních zpráv z Chorvatska, tyto jsou fakt pouze v letmém překladu, nikoliv v překladu úředním, a ani z něj se nicméně nepodává, že je možné klást jako hlavní příčinu pro zásah do zdravotní roviny žalobce samotné nezákonné trestní stíhání žalobce, (nikoliv výkon vazby, jak je shora uvedeno k rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]). soud nad shora uvedené uvádí, že ani případné zjištění o vlivu trestního stíhání žalobce na jeho zdraví, by v rámci rozhodování o požadavku na náhradu nemajetkové újmy nemohlo vést soud k jiné úvaze o přiměřenosti formy konstatování a omluvy za vydání nezákonného rozhodnutí, a to zejména právě vzhledem k okolnostem případu, kdy žalobce sám v rámci uvedeného v souvislosti s daným trestním stíháním za celkové situace způsobil svému strýci ublížení na zdraví, přechovával nepovoleně střelnou zbraň, žalobce je častým uživatelem drog, kdy nelze vyloučit, že právě v důsledku tohoto častého a nadměrného užívání drog se u žalobce uvedené psychické potíže fakticky projevily. Soud nedospěl k závěru, že by s trestním stíháním žalobce byla spojena ztráta zaměstnání nebo nemožnost výdělku, když ze zprávy původního zaměstnavatele žalobce se naopak podává, že se žalobci nebyla prodlužována pracovní smlouva z důvodu jeho obtíží psychických, a naopak se z předložených lékařských zpráv se podává, že žalobce s užíváním drog i v době po skončení trestního stíhání fakticky nepřestal a jejich užívaní je obecně spojeno s změnou osobnosti uživatele.

16. Co se týká požadavku na náhradu nákladů řízení, soud nepřiznal žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení ve smyslu § 142 odst. 2 a 146 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobce původně požadoval uhradit po žalované několik nároků, a to jednak požadavek na náhradu nemajetkové újmy z titulu vykonané vazby, dále nemajetkové újmy z titulu samotného nezákonného trestního stíhání, kdy se za tarifní hodnotu považuje ve smyslu ustanovení § 9 odst. 4 písmeno a) advokátního tarifu částka 50 000 Kč. V tomto směru byl žalobce co do základu úspěšný, když žalovaná po šestiměsíční lhůtě žalobci částečně plnila na náhradu nemajetkové újmy z titulu výkonu vazby a dále se žalobci za samotné nezákonné trestní stíhání omluvila, kdy soud shledal toto zadostiučinění přiměřenou formou nápravy. Celkem tedy tarifní základ ve výši 100 000 Kč. Dále žalobce požadoval částku 23 681,05 Kuna, kdy při hrubém přepočtu za 3,25 Kč se jedná o částku cca 77 000 Kč ve spojení s částkou [číslo] Kuna, a dále požadoval částku 26 860 Kč, kdy tyto částky dohromady dávají částku cca 104 000 Kč, ve kterých žalobce vzal žalobu zpět a usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] soud v tomto směru řízení zastavil. Žalobce i žalovaný byli úspěšní ve výši 50 % a soud tak rozhodl, že žádnému z nich nepřísluší právo na náhradu nákladů řízení.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.