15 C 15/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobce: Jméno žalobce, IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 427/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město o zaplacení 131 003 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši částka, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhá po žalované náhrady nemajetkové újmy s odůvodněním, že u Okresního soudu v Uherském adresa pod sp.zn. 9 C Anonymizováno/2025 bylo vedeno soudní řízení zahájené žalobou podanou k nalézacímu soudu dne datum. Žalobce byl v pozici žalovaného. Předmětem řízení byla úhrada částky ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to z titulu nároku na vrácení zaplacené částky za dílo při odstoupení od smlouvy o dílo uzavřené mezi ní a původním žalovaným. Uvedené řízení trvalo od datum do datum, tedy téměř 10 let. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to i při takových úkonech, které jsou prováděny v rámci činnosti rozhodovací, avšak neodrazí se bezprostředně v obsahu vydaného rozhodnutí. Tím, že až po 9-ti letech a 7 měsících bylo řízení pravomocně skončeno, došlo k porušení jak práva na spravedlivý proces vyjádřeného v Listině, tak i zásady rychlosti soudního řízení obsažené v o.s.ř., když nalézací i odvolací soud nepostupovali tak, aby došlo k projednání věci v přiměřené lhůtě a bez průtahů. V průběhu řízení došlo k nedůvodným průtahům ze strany orgánů státní správy - soudů, které lze spatřovat v obdobích nečinnosti a prodlevách mezi jednotlivými úkony. Po dobu téměř 10-ti let musel žít žadatel v nejistotě ohledně výsledku řízení, když neúspěch mohl mít negativní následky pro jeho budoucí profesní i rodinný život. V průběhu řízení pociťoval žadatel marnost a beznaděj co do vidiny konce řízení, po celou dobu řízení projevoval snahu se s žalobkyní mimosoudně dohodnout a spor tak skončit. Bohužel ze strany žalobkyně se tyto snahy žalovaného o smírné řešení věci staly naprosto nepochopenými. Složitost případu je jednou z možných objektivních příčin prodloužení řízení. případem. Z předmětu řízení je zřejmé, že toto řízení nevykazuje žádné složitosti, neboť k jeho předmětu existuje konstantní judikatura Nejvyššího soudu, týkající se odstoupení od smlouvy o dílo a vypořádání nároků z tohoto odstoupení vzniknuvších. Nadto podstatná část provedeného dokazování byla uskutečněna do roku 2017, kdy byl vydán první rozsudek nalézacího soudu s tím, že v následujících letech byl již pouze zpracován znalecký posudek (v roce 2018) a revizní znalecký posudek (v roce 2023), následováno konfrontací znalců. Žalobce má za to, že zde nebyl důvod ke snížení základní částky o 20%, jak učinila žalovaná v předběžném projednání nároku. K tomuto snížení nemělo být přikročeno ani z důvodu, že řízení probíhalo na dvou stupních obecné soudní soustavy, neboť toto je dnes naprostým standardem a právem účastníků řízení, a proto by jim podání opravných prostředků nemělo být přičítáno k tíži. Žalovaná konstatovala, že žalobce se na délce řízení svým procesním chováním nepodílel. Ohledně postupu orgánů státu je nutno upozornit na období prodlev v řízení, a to konkrétně mezi podáním žaloby a doručením žaloby žadateli (4 měsíce), dále mezi podáním žaloby a vydáním prvního rozhodnutí ve věci (1 rok a 6 měsíců), dále období mezi 1. rozhodnutím nalézacího soudu na č.l. 217 a rozhodnutím odvolacího soudu (9 měsíců), také období od předložení 1. znaleckého posudku znalce tituly před jménem jméno FO do dalšího rozhodnutí nalézacího soudu na č.l. 450 (15 měsíců), dalšího rozhodnutí odvolacího soudu na č.l. 528 (8 měsíců), období od předložení revizního znaleckého posudku zpracovaného ČZU v Praze do rozhodnutí nalézacího soudu na č.l. 885 (15 měsíců) atd. Nárokem na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem, průtahy v soudním řízení, ze dne datum, požadoval žalobce po žalované finanční zadostiučinění za průtahy v řízení ve výši částka. žalobce požadoval za každý rok trvání řízení částku částka. V souhrnu tedy pro 9 let a 7 měsíců trvání řízení činí základní částka za průtahy v řízení částka. Tuto částku žalobce navýšil o 10% vzhledem k tomu, že věc nebyla skutkově ani právně (interpretačně) složitá (s ohledem na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu), toto řízení bylo možno ukončit mnohem dříve. Vzhledem k tomu, že projednávaná věc měla pro stěžovatele značný význam, neboť došlo k zásahu do integrity jeho vlastnictví jako celku, dále do osobních, rodinných a pracovních záležitostí, byla základní částka navýšena o dalších 10%. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná ke dni podání této žaloby uspokojila nárok žalobce ve výši částka, domáhá se žalobce touto žalobou zaplacení rozdílu ve výši částka.

2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku dne datum na náhradu újmy ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. Žalovaná popsala průběh řízení vedeného u Okresního soudu v Uherském adresa pod sp.zn. 9 C Anonymizováno/2025. Namítané řízení trvalo 9 let a 3 měsíce. Žalovaná dospěla k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. Byť bylo řízení zahájeno podáním žaloby dne datum, žaloba byla žalobci doručena dne datum, tento den lze tedy mít za okamžik, když se jakožto žalovaný o řízení vedeném proti jeho osobě dozvěděl a mohla mu začít vznikat nemajetková újma spočívající v nejistotě ohledně výsledku řízení (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. 30 Cdo 4336/2010 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. 30 Cdo 2952/2014). V posuzovaném řízení sice nedocházelo k průtahům ve smyslu neodůvodněné nečinnosti soudu, na délce řízení se však podepsala skutečnost, že rozsudek soudu I. stupně byl třikrát zrušen odvolacím soudem. Tato skutečnost nebyla žalobci přičtena k tíži (jak je v žalobě uvedeno), naopak žalovaná tuto okolnost přičetla k tíži státu a dospěla k závěru, že délka posuzovaného řízení je nepřiměřená. Žalobci proto žalovaná poskytla zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši částka. Na svém stanovisku žalovaná setrvává, je přesvědčena, že poskytnuté zadostiučinění odpovídá všem okolnostem případu a není dán důvod pro jeho navýšení. Žalovaná vycházela ze stanoviska Nejvyššího soudu ČR Cpjn 206/2010 a přiznala žalobci částku ve výši částka za 1 rok trvání řízení, za první dva roky částku poloviční. Žalovaná shledala důvody pro snížení základní výše zadostiučinění o 20 % z důvodu skutkové složitosti řízení a také z důvodu, že řízení probíhalo na dvou stupních obecné soudní soustavy. V průběhu řízení byly vypracovány dva znalecké posudky, přičemž oba znalci byli vyslechnuti a proběhla i konfrontace znalců. Kromě znaleckého zkoumání bylo provedeno velké množství listinných důkazů a místní šetření a bylo také vyslechnuto několik svědků. Byla vznesena námitka podjatosti znalce a odvolací soud několikrát rozhodoval o odvolání proti usnesení o přiznání odměny znalci. Nelze souhlasit s tvrzením žalobce, že řízení nevykazuje žádnou složitost. Nebylo zjištěno, že by se žadatel na délce řízení podílel svým procesním chováním. Význam řízení byl s ohledem na jeho předmět hodnocen jako standardní. Řízení o zaplacení peněžitého plnění nepatří k těm typům řízení, s nimiž je judikaturou Nejvyššího soudu ČR spojován zvýšený význam, jako je tomu v případě řízení trestních, opatrovnických, řízení týkajících se života a zdraví nebo v případě pracovněprávních sporů. Žalobce neuvádí žádné konkrétní okolnosti, pro které by bylo namístě hodnotit význam řízení jinak než jako standardní. K požadavku žalobce na přiznání úroků z prodlení ode dne datum žalovaná odkazuje na stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010. Nejvyšší soud výslovně judikoval, že stát je povinen nahradit škodu nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy poškozený nárok řádně uplatnil postupem podle ust. § 14 zákona č. 82/1998 Sb. teprve marným uplynutím této lhůty, nikoliv uplynutím jiné lhůty, ocitá se stát jako dlužník v prodlení a teprve ode dne následujícího po uplynutí šestiměsíční lhůty jej stíhá povinnost zaplatit poškozenému též úrok z prodlení. Jelikož žádost žalobce byla žalované doručena dne datum, náleží mu případný úrok z prodlení ode dne datum.

3. Soud ve věci rozhodl dle ust. § 115a osř.

4. Soud má za prokázaný průběh jednání ze spisu Okresního soudu v Uherském adresa pod sp.zn. 9 C Anonymizováno/2025 tak, že žalobce vystupoval v procesním postavení žalovaného, bylo zahájeno podáním žaloby o zaplacení částky částka s příslušenstvím dne datum. Žaloba byla žalovanému společně s výzvou k vyjádření doručena dne datum. První jednání bylo nařízeno na den datum, jednání proběhlo a bylo odročeno z důvodu pokusu o smír. Další jednání se konalo dne datum a dne datum proběhlo místní šetření. Další jednání se konalo dne datum a dne datum. Dne datum byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo žalobě vyhověno a to tedy rozsudkem Okresního soudu v Uherském adresa č.j. 9 C Anonymizováno/2015-217 ze dne datum, jímž soud uložil původnímu žalovanému zaplatit původní žalobkyni částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky částka od datum do zaplacení (výrok I.), když dále mu uložil zaplatit původní žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka k rukám zástupkyně původní žalobkyně (výrok II.), to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Dne datum byl spis předložen odvolacímu soudu, který usnesením č.j. 60 Co Anonymizováno/2017-243 ze dne datum rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Jednání proběhlo dne datum a usnesením ze dne datum byl ustanoven znalec k vypracování znaleckého posudku. Znalecký posudek byl soudu doručen dne datum. Usnesením ze dne datum soud zamítl námitku podjatosti znalce. Dne datum odvolací soud změnil rozhodnutí soudu I. stupně ze dne datum o odměně znalce. Při jednání konaném dne datum byl vyslechnut znalec a dne datum byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta pod č.j. 9 C Anonymizováno/2015-450 a původní žalobkyně byla zavázána zaplatit původnímu žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka k rukám zástupkyně původního žalovaného, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku (výrok II.). Výrokem III. rozsudku bylo původní žalobkyni uloženo zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Uherském adresa na náhradě náklad řízení částku ve výši částka, taktéž do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku. K odvolání původní žalobkyně odvolací soud rozsudek soudu I. stupně svým usnesením č.j. 60 Co Anonymizováno/2020- 528 ze dne datum zrušil. Na základě žádosti soudu znalec dne datum zaslal soudu vyjádření k výhradám odvolacího soudu k vypracovanému posudku. Dne datum bylo rozhodnuto o znalečném, rozhodnutí soudu I. stupně bylo změněno odvolacím soudem dne datum. Jednání se uskutečnilo dne datum a na jednání konaném dne datum byl vyhlášen rozsudek č.j. 9 C Anonymizováno/2015-614, kterým bylo žalobě částečně vyhověno a to tak, že původnímu žalovanému uloženo, aby původní žalobkyni zaplatil částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky částka d datum do zaplacení, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Výrok I. nabyl právní moci dne datum a vykonatelnosti dne datum. Výrokem II. rozhodnutí pak byla žaloba v části, jíž se tehdejší žalobkyně domáhala zaplacení částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně zamítnuta, výrokem III. bylo původní žalobkyni uloženo zaplatit původnímu žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka k rukám zástupkyně tehdejšího žalovaného, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Výrokem IV. bylo původní žalobkyni uloženo zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Uherském adresa na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když výrokem V. rozhodnutí bylo tehdejšímu žalovanému uloženo zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Uherském adresa na náhradě nákladů řízení částku částka, rovněž do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Dne datum byl spis předložen odvolacímu soudu, který dne datum vyhlásil rozhodnutí čj. 60 Co Anonymizováno/2022-707, kterým byl rozsudek soudu I. stupně částečně zrušen. Usnesením ze dne datum soud ustanovil znalce k vypracování revizního znaleckého posudku. Revizní znalecký posudek byl soudu doručen dne datum. Usnesením ze dne datum byl znalec vyzván k doplnění posudku, které bylo soudu doručeno dne datum. Při jednání konaném dne datum proběhla konfrontace znalců. Dne datum bylo vydáno usnesení o znalečném, které bylo potvrzeno odvolacím soudem dne datum. Při jednání konaném dne datum byl vyhlášen rozsudek č.j. 9 C Anonymizováno/2015-885 ze dne datum bylo výrokem I. původnímu žalovanému uloženo zaplatit tehdejší žalobkyni částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Výrokem II. rozhodnutí byla žaloba v části, jíž se původní žalobkyně domáhala po tehdejším žalovaném zaplatit částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítnuta. Výrokem III. bylo původní žalobkyni uloženo zaplatit na nákladech řízení tehdejšímu žalovanému částku ve výši částka, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Výrokem IV. bylo původní žalobkyni uloženo zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Uherském adresa na náhradě nákladů řízení částku částka a žalovanému částku částka, vždy do tří měsíců od právní moci rozsudku. Oba účastníci podali odvolání a spis byl dne datum předložen odvolacímu soudu. Odvolací soud rozhodl rozsudkem č.j. 60 Co Anonymizováno/2025-947 ze dne datum, v němž svým výrokem I. odvolání původního žalovaného do výroku IV. odmítl, výrokem II. rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I. a II. jako věcně správný dle § 219 o.s.ř. potvrdil. Výrokem III. rozsudek soudu I. stupně ve výroku III. změnil tak, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto ozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Svým výrokem IV. rozhodnutí pak rozsudek soudu I. stupně ve výrocích IV. A V. změnil tak, že žalovaný je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu v Uherském adresa náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Výrokem V. pak nepřiznal žádnému z účastníků řízení právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci ve všech výrocích dne datum.

5. Podle ust. § 1 zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Možnost odškodnění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., s účinností od datum (§ 31a zákona). Byl tak naplněn závazek vyplývající z č. hodnota Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Podle čl. 41 Úmluvy, jestliže Soud zjistí, že došlo k porušení Úmluvy nebo Protokolů k ní, a jestliže vnitrostátní právo dotčené adresa smluvní strany umožňuje pouze částečnou nápravu, přizná Soud v případě potřeby poškozené straně spravedlivé zadostiučinění. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva na vnitrostátní úroveň.

6. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

7. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu namítaného řízení vedeného u Okresního soudu v Uherském adresa pod sp.zn. 9 C Anonymizováno/2025.

8. Celková délka řízení je pro žalobce nikoli samotným podáním žaloby dne datum, když žaloba byla žalobci doručena až dne datum, a teprve tento den lze tedy mít za okamžik, když se jakožto žalovaný o řízení vedeném proti jeho osobě dozvěděl a mohla mu začít vznikat nemajetková újma spočívající v nejistotě ohledně výsledku řízení (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. 30 Cdo 4336/2010 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. 30 Cdo 2952/2014). Řízení trvalo do skončení namítaného řízení dne datum. Celkem řízení pro žalobce trvalo cca 9 let a 3 měsíce.

9. Řízení proběhlo na dvou stupních soudní soustavy. Řízení vykazovalo opakovaně období nečinnosti, které lze označit za průtah přičitatelný státu, důsledkem čehož se řízení podstatně prodloužilo. Soud I. stupně v průběhu svého rozhodování vydal 3 rozsudky ve věci samé odvolací soud rozhodoval ve věci také třikrát. V mezidobí bylo rozhodováno o procesních záležitostech. Soud stejně jako účastníci řízení dospěl k závěru, že celková délka řízení přesahující 9 let a 7 měsíců je svojí délkou nepřiměřená. Soud shledal i období nečinnosti a nekoncetrovanosti řízení, zejména v delších lhůtách mezi úkony soudu a při nařizování jednání. Byť se jednalo o v době zahájení řízení o vyšší částku, která byla předmětem řízení, nelze dospět i vzhledem k tomu, že by význam řízení pro žalobce byl pouze z důvodu předmětu řízení zvýšený. Žalobce jej tvrdil obecně tak, že došlo k zásahu do integrity jeho vlastnictví jako celku, dále do osobních, rodinných a pracovních záležitostí, a požadoval, aby byla základní částka navýšena o dalších 10%. Soud neshledal takto definovaný zvýšený význam řízení pro žalobce, když ten použil obecné formulace z možnosti odškodnění z titulu nezákonného rozhodnutí dle ust. § 7 a 8 zákona 82/1998 Sb. jednalo se spor, jeho předmětem bylo peněžité plnění ze smlouvy o dílo. Je logické, že se tak muselo jednat obecně o zásah do vlastnictví žalobce. Další konkrétní zásahy žalobce netvrdil. Soud hodnotil význam řízení jako standardní. Celkovou délku řízení lze s ohledem na nekoncentrovanost postupu soudu hodnotit jako nepřiměřenou. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění je zároveň třeba zohlednit stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, spis.zn.: Cpjn 206/2010, které bylo vydáno v zájmu sjednocení rozhodování soudů prvních stupňů a soudů odvolacích o otázce postupu při stanovení přiměřeného zadostiučinění podle ustanovení § 31a) z.č. 82/1998 Sb. a dále relevantní judikaturu ESLP, a to tak, aby stanovená částka nebyla nepřiměřeně nízká v porovnání s částkami, které by v podobném případě ESLP poškozenému přiznal z titulu spravedlivého zadostiučinění ve smyslu článku 41 Úmluvy (srov. např. výše uvedený rozsudek ESLP ve věci Apicella, § 95).

10. Při stanovení této konkrétní výše zadostiučinění dospěl soud nejprve k základní částce částka s tím, že za 1 rok řízení náleží částka částka, přičemž za první dva roky náleží částka v poloviční výši, když soud i poté co počítá pouze délku řízení týkající se žalobce musí nutně dojít k závěru, že obecně musí řízení nějakou dobu trvat a vstup žalobce do řízení cca po 4 měsících od jeho faktického zahájení, je možné vztáhnout do toho „ chráněného“ období. Soud zvolil základní částku ve výši částka, když se jedná o řízení, jehož délka již atakuje 10 let trvání, zároveň proběhlo pouze na 2 stupních soustavy a jedná se tak řízení, které je již nadstandardně nepřiměřeně dlouhé. Tato základní částka pak byla snížena o 20% s ohledem na složitost projednávané věci. V řízená byly vypracovávány znalecké posudky, byly vyslýcháni znalci, byla řešena složitější procesní situace. Byl nejednotný názor na právní posouzení nároku. Naopak základní částka byla zvýšena o 20% s ohledem na opakované průtahy u soudu I. stupně a jeho nekoncentrovaný postup spočívající v tzv. soudním ping pongu, viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3673/2021, ze dne datum. Řízení proběhlo při rozhodování soudů na dvou stupních soudní soustavy, avšak v drtivé většině se jednalo právě o soudní ping pong. Za dané situace tak soud k moderaci z důvodu počtu soudních soustav nepřistoupil. Žalobce nijak v délce řízení nepřispěl. Žalovaná vyplatila žalobci částku ve výši částka. Soud tak uložil žalované doplatit náhradu nemajetkové újmy ve výši částka.

11. K požadavku žalobce na přiznání úroků z prodlení ode dne datum soud odkazuje na stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010. Nejvyšší soud výslovně judikoval, že stát je povinen nahradit škodu nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy poškozený nárok řádně uplatnil postupem podle ust. § 14 zákona č. 82/1998 Sb. teprve marným uplynutím této lhůty, nikoliv uplynutím jiné lhůty, ocitá se stát jako dlužník v prodlení a teprve ode dne následujícího po uplynutí šestiměsíční lhůty jej stíhá povinnost zaplatit poškozenému též úrok z prodlení. Jelikož žádost žalobce byla žalované doručena dne datum, náleží mu případný úrok z prodlení ode dne datum. Ke dni rozhodnutí soudu tak žalovaná není v prodlení a soud tak žalobcův nárok na zákonný úrok z prodlení zamítl.

12. Soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení dle ust. § 142 odst. 3 osř ve výši částka jako náhradu za zaplacený soudní poplatek, když žalobce byl i po plnění ze strany žalované v 6 ti měsíční lhůtě, se žalobou v dalším rozsahu úspěšný a dále náklady na právní zastoupení z částky částka ve výši á částka za 2 úkony právní služby (převzetí zastoupení a podání žaloby) a 2x450 Kč režijní paušál dle AT a DPH. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení opisu jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložena tímto rozhodnutím, může se oprávněný obrátit na obecný soud povinného s návrhem na soudní výkon rozhodnutí