15 C 151/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o odškodnění

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši [částka], a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobce, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá po žalované náhrady nemajetkové újmy s odůvodněním, že dne [datum] proti žalobci byla u Městského soudu v Praze podána žaloba na náhradu nemajetkové újmy pod sp.zn. [spisová značka]. Popsal průběh uvedeného řízení s tím, že toto skončilo rozsudkem Vrchního soudu ze dne [datum], který byl doručený žalobci dne [datum]. Řízení o podané žalobě trvalo téměř 7 let, jedná se o délku řízení, která je nepřiměřená. Žalobce požaduje náhradu nemajetkové újmy za celé období od [datum] do skončení řízení, a to za první 2 roky částku [částka] a za zbývající období částku [částka] za každý rok trvání řízení. Celková doba řízení několikanásobně překročila dobu, kterou by bylo možno vzhledem k okolnostem případu očekávat. [ulice] důvodem bylo opakované pochybení Městského soudu v Praze, který nejprve vydal rozsudek pro zmeškání, aniž by pro to měl splněné zákonné podmínky, pak vydal rozsudek, aniž by jej dostatečně odůvodnil. Nakonec vydal rozsudek s naprosto opačným závěrem, než ke kterému došel ve svém předcházejícím rozsudku. V případě úspěchu by žaloba byla pro MUDr. [celé jméno žalobce] likvidační a navíc směřovala proti odbornému postupu jmenovaného lékaře, což zvýšilo negativní dopad na jeho profesní a osobní život žalobce.

2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku ke dni [datum]. Spis Městského soudu v Praze, sp.zn. [spisová značka], nebyl ze strany soudu žalované poskytnut. Obecně sporuje existenci nesprávného úředního postupu u vzniklé nemajetkové újmy. Odkázala na závěry, týkající se možného odškodnění nepřiměřené délky řízení, navrhla žalobu zamítnout.

3. Soud má za prokázaný průběh řízení ze spisu Městského soudu v Praze, sp.zn. [spisová značka] tak, že řízení bylo proti žalobci zahájeno žalobou ze strany PharmDr. [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení], kdy byla požadována náhrada nemajetkové újmy ve výši 2 milióny korun. Dne [datum] byli žalobci vyzváni k zaplacení soudního poplatku a usnesením ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k vyjádření se k žalobě. Ve spise chybí záznam o doručence ohledně shora uvedeného usnesení. Právní zástupkyně žalovaného dne [datum] nahlíží do spisu. Dne [datum] soud vyhlásil rozsudek pro uznání dne [datum]. Dále v květnu 2014 dochází k podání odvolání s tím, že sám žalovaný uvádí v uvedeném odvolání, že dne [datum] mu bylo doručeno usnesení k tomu, aby se vyjádřil k žalobě. Následovalo vypracování rozsudku, došlo k prodloužení lhůty k vypracování do [datum]. Dne [datum] podává žalovaný vyjádření k žalobě, a [datum] podává také odvolání proti rozsudku. Bylo vydáno opravné usnesení. Usnesením Vrchního soudu v Praze čj. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] soud rozsudek soudu I. stupně zrušil, věc mu vrátil k dalšímu řízení, a to právě z toho důvodu, že ve spise chybí doručenky od uvedené výzvy k vyjádření. Na den [datum] bylo nařízeno ve věci jednání, žalobci žádají o odročení jednání na pozdější hodinu. Jednání proběhlo dne [datum] s tím, že účastníci byli vyzváni k nutnosti doplnění návrhu na dokazování. V průběhu prosince roku 2015 ze strany původních žalobců byla doplněna žaloba. Dne [datum] proběhlo ve věci jednání, byli vyslýchání svědci, bylo odročeno na den [datum], zde opět byli vyslýchání svědci a bylo odročeno na neurčito se zvážením dalšího procesního postupu a předložení originálu lékařských zpráv. Další jednání bylo nařízeno na den [datum], byly zaslány i závěrečné návrhy, a na něm byl vyhlášený rozsudek, kdy žaloba byla zamítnuta. Rozsudek byl doručen v lednu 2017, žalobci [datum] podávají odvolání a Vrchní soud v Praze pod čj. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí] rozsudek soudu I. stupně zrušil, věc mu vrátil k dalšímu řízení s tím, že uložil soudu I. stupně, aby ve věci ustanovil znalce a nechal vypracovat znalecký posudek. Usnesením ze dne [datum] byl ustanovený znalec, znalecký posudek byl soudu dodán v dubnu roku 2018. Na den [datum] bylo nařízeno jednání, které proběhlo, dostavil se znalec, bylo odročeno na [datum]. V mezidobí bylo rozhodováno o odměně znalce a další jednání proběhlo [datum] s tím, že současný žalobce jako původní žalovaný byl uznán povinným zaplatit částku dohromady 1 miliónů korun jako náhradu nemajetkové újmy. Proti tomu podal současný žalobce odvolání. Na den [datum] bylo nařízeno jednání odvolacího soudu. Jednání bylo odročeno na den [datum], dále na [datum], následně na [datum], a následně na [datum], kdy jednání proběhlo dne [datum], jednání bylo odročeno na neurčito s tím, že budou předvoláni jak účastníci, tak i znalec. Jednání proběhlo [datum], na něm odvolací soud změnil rozsudek soudu I. stupně tak, že i ve vyhovujícím výroku žalobu zamítl. Rozhodnutí pak nabylo právní moci dne [datum]. Nově bylo podáno dovolání žalobců. Dne [datum] byli žalobci vyzváni k zaplacení soudního poplatku, ten byl zaplacený v únoru roku 2021, a [datum] byl spis zaslán Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání. Řízení není doposud skončeno a trvá.

4. Soud rozhodoval ve věci dle § 115a o.s.ř.

5. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Možnost odškodnění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., s účinností od [datum] (§ 31a zákona). Byl tak naplněn závazek vyplývající z [číslo] Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Podle čl. 41 Úmluvy, jestliže Soud zjistí, že došlo k porušení Úmluvy nebo Protokolů k ní, a jestliže vnitrostátní právo dotčené [obec] smluvní strany umožňuje pouze částečnou nápravu, přizná Soud v případě potřeby poškozené straně spravedlivé zadostiučinění. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva na vnitrostátní úroveň. Toto je obsaženo i v důvodové zprávě k čl. II zákona č. 160/2006 Sb. Z uvedených důvodů, má-li soud odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva zakotveného již Úmluvou, jeho rozhodování vychází z kritérií ustavených judikaturou Evropského soudu pro lidská práva to tak aby výklad pojmu přiměřenosti lhůty k projednání a rozhodnutí věci odpovídal výkladu podávanému ESLP. Soud se tak zabýval délkou řízení ve smyslu judikatury ESLP s tím, že tato je nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud posuzoval řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (rozsudek Soudu ve věci [příjmení] a ostatní proti České republice ze dne [datum], § 36). I v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (viz rozsudek ESLP ve věci [příjmení] proti České republice ze dne [datum], z nějž plyne, že celkovou délku doby řízení nelze zdůvodňovat mj. opakovaným meritorním rozhodováním soudů, pokud byla rozhodnutí soudu nižší instance rušena soudy vyšších instancí pro pochybení, jež jim byla vytýkána).

6. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu řízení, vedeném u Městského soudu v Praze, sp.zn. [spisová značka].

7. Co se týká právního posouzení, soud se zabýval skutečností, zda-li v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu dle § 13 zákona 82/98 Sb., spočívajícímu v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Řízení probíhalo opakovaně před dvěma stupni soudní soustavy a následně je spis předložen Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání. Řízení bylo vedeno před soudem I. stupně třikrát, stejně tak i před soudem odvolacím. Soudu I. stupně lze přičítat k tíži způsobení průtahů v řízení, a to právě v prvním období vedení řízení, kdy vydal rozsudek pro uznání, aniž by k tomuto byly splněny zákonné důvody. K podanému odvolání musel být rozsudek soudu I. stupně zrušen, ve věci následně bylo vedeno řízení. I druhý rozsudek soudu I. stupně byl ze strany odvolacího soudu zrušen, neboť nebyly splněny podmínky pro rozhodnutí, a to v tom směru, že nebyl vypracován znalecký posudek, na jehož základě by soud mohl ve věci fakticky rozhodnout. Následně byl vypracován i znalecký posudek a soud I. stupně ve věci rozhodl i potřetí, kdy však k podanému odvolání byl rozsudek soudu I. stupně opět změněn tak, že žaloba byla zamítnuta. Celková délka řízení je pro žalobce jako žalovaného v původním řízení od [datum] do dne rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2, sp.zn. [spisová značka], do dne [datum rozhodnutí].

8. Pokud se jedná o ohraničení celkové doby namítaného řízení, rozhodné období začalo běžet podáním žaloby a dosud neskončilo, trvá tedy ke dni vyhlášení tohoto rozsudku. Právě uvedenou dobu soud poměřuje kritérii přiměřenosti, a to bez ohledu na to, že v žalobě je vymezena (logicky) doba kratší a že celková doba řízení ke dni vyhlášení rozsudku (logicky) při posuzování přiměřenosti dosud neskončeného řízení ani nemohla být předmětem předběžného projednání. Podle ust. § 154 odst. 1 o.s.ř. totiž platí, že pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení. Důsledkem uvedeného je však i to, že ve vztahu k celé této době (a nikoliv jen k době namítané v žalobě ke dni jejího podání a vztažené ke v žalobě požadovanému odškodnění) bude rovněž rozsudek působit překážkou věci rozhodnuté.

9. Soud právě posuzované rozhodné období od [datum] do [datum] posuzoval optikou přiměřenosti celkové délky řízení dle ustanovení § 31a odst. 3 zákona 82/98 Sb. Celková délka řízení je 7 let a 7 měsíců. Soud dospěl k závěru, že celková délka tohoto řízení je již vzhledem ke všem okolnostem případu obdobím nepřiměřeným. Je nutné poukázat na skutečnost, že byť v řízení nebyly delší průtahy, nelze však dospět k závěru, že by celková délka řízení byla přiměřená. Zejména první období řízení nevedlo k vyřízení věci samé, kdy fakticky zde lze shledat nesprávný úřední postup soudu v porušení procesních pravidel dle občanského soudního řádu, neboť rozsudek pro uznání tak, jak byl ze strany soudu I. stupně vydán, byl vydán bez zákonného důvodu, bez zákonného podkladu. Dále ve věci proběhla jednání, která byla nařizována s určitými časovými odstupy. Následně i rozsudek soudu I. stupně byl ze strany odvolacího soudu zrušen, soudu I. stupně bylo vyčteno, že je nutné na místě nechat vypracovat znalecký posudek a věc právně posoudit teprve na základě takto zjištěných výsledků. Následně byl vypracován znalecký posudek, ten byl vypracován ve lhůtě cca 4 až 5 měsíců od ustanovení znalce, což je období poměrně krátké. Nicméně následovalo opět rozhodování soudu I. stupně a k podanému odvolání byl rozsudek soudu I. stupně změněn. Zde došlo k tomu, že nebylo možné ze strany odvolacího soudu nalézt vhodný termín, neboť zde docházelo k požadavkům na odročení jednání ze strany účastníků. Soud tak ve věci neshledal delší průtahy v řízení, nicméně celková délka řízení v řízení, týkající se ochrany osobnosti a požadavku na náhradu nemajetkové újmy, je i vzhledem k judikatuře Evropského soudu pro lidská práva již svojí délkou nepřiměřená. Soud k závěru, že je namístě přiznat částku [částka] za jeden rok trvání řízení, za první dva roky částku poloviční, neboť řízení musí po nějakou dobu objektivně trvat, a to i dle stanoviska Nejvyššího soudu Cpjn 206/2010. Dále dospěl k závěru, že je namístě shora uvedenou částku zvýšit o 15 % z důvodu významu řízení pro žalobce, a to z toho důvodu, že jednak se jednalo o náhradu nemajetkové újmy z titulu ochrany osobnosti, a jednak se jednalo o částky, které byly poměrně vysoké, a to o částky v rozmezí několika miliónů korun, kdy se nejednalo o částky v žádném případě bagatelní. Dále soud snížil o 10 % uvedenou částku z důvodu počtu soudních soustav, které v řízení rozhodovaly, byť je soudu známo rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1303/21, a to v tom směru, že je nerozhodné, zda došlo k soudnímu ping pongu procesní chyby nebo z důvodu nesprávné aplikace hmotného práva, avšak soud má za to, že nelze zatím objektivně konstatovat, že by se v daném řízení mělo jednat o soudní ping pong. Pouze jedenkrát byl rozsudek soudu I. stupně ze strany odvolacího soudu zrušen a vrácen k dalšímu řízení. Nicméně soudy ve věci rozhodovaly, momentálně bylo řízení vedeno opakovaně před 3 stupni soudní soustavy. Byl vydaný rozsudek pro uznání, ten byl ze strany odvolacího soudu zrušen, následně byl zrušen rozsudek soudu I. stupně, který se týkal věci samé. Z tohoto důvodu má soud za to, že opravdu je zde náznak toho, že by k soudnímu ping pongu mohlo dojít, avšak objektivně počet soudních soustav i vzhledem k tomu, že soudní řízení je momentálně vedeno před Nejvyšším soudem jako soudem dovolacím, vede tento soud k závěru o nutnosti snížení o 10 %. Dále soud navýšil o 10 % uvedenou částku, z důvodu postupu soudu v řízení, a to právě zejména s ohledem na počátek řízení, kdy byl v rozporu se zákonnými normami vyhlášen rozsudek pro uznání v daném řízení, a stejně tak i je nutné poukázat na skutečnost, že postup soudu I. stupně vedl k tomu, že první rozsudek soudu byl jako nesprávný zrušen ze strany odvolacího soudu, a následně i druhý rozsudek soudu I. stupně byl ze strany odvolacího soudu změněn tak, že byla žaloba fakticky zamítnuta. Co se týká postupu žalobce ve věci, tomuto nelze vyčítat žádný postup, který by vedl k prodloužení celkové délky řízení a nebyl v souladu s občanským soudním řádem. Soud tak dospěl k závěru, že je namístě zvýšit základní částku o 15 % a dospěl tak k celkové částce s tím, že soud dospěl k základní částce [částka]. Vzhledem k tomu, že žalobce požadoval částku [částka], soud žalobě vyhověl.

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobce byl ve sporu plně úspěšný, soud mu tak přiznal i náhradu nákladů řízení dle sut. § 9 odst. 4/ písm. a/ vyhl. 177/96 Sb. za převzetí a přípravu, a podání žaloby á [částka], 3x300 Kč režijní paušál dle AT a DPH.

11. Soud neuznal úkon, kterým by měla být žádost k před soudní fázi tj. výzva proti straně k plnění. Soud si je vědom, že takovou výzvu je možno požadovat právě plnění jako úkon právní služby, je nutné vyjít ze zákona č. 82/98 Sb., který zákonem naprosto speciálním, nejedná se tam v žádném případě o před žalobní výzvu žalované k plnění, ale o před žalobní uplatnění nároku podle požadavku zákona ust. §14 odst. 3 zákon č. 82/1998 Sb. a §15 odst. 2 zákon č. 820/1998 Sb., ve spojení s ust. § 31 odst. 4 uvedeného zákona, kdy poškozený nemá právo na náhradu nákladu zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu. Před žalobní uplatnění daného nároku tak není před žalobní výzvu, za kterou by příslušely náklady řízení, neboť toto jej ze samotného znění §31 odst. 4 zákon č. 82/98 Sb. vyloučeno.