15 C 157/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem JUDr Ondřejem Růžičkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa o náhradu škody a nemajetkové újmy

I. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku ve výši [částka], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně, původně zastoupená pouze opatrovníkem [jméno] [příjmení], se domáhala žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] náhrady škody a nemajetkové újmy, způsobené nesprávným úředním postupem dle názoru žalobkyně s odůvodněním, proti žalobkyni bylo vzneseno obvinění ze zločinu vydírání podle § 175 odst. 1, 2 trestního zákoníku, a dále za přečin neoprávněného opatření padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 trestního zákoníku, přečinu krádeže podle § 205 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku, a přečinu nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 2 písm. c) trestního zákoníku. Dne [datum] žalobkyně převzala obvinění ze spáchání uvedených činů. Dne [datum] žalobkyně podala stížnost proti uvedenému usnesení, která byla odmítnuta. Dne [datum] byla Okresnímu soudu v Českých Budějovicích doručena obžaloba Okresního státního zastupitelství a následovala hlavní líčení. V mezidobí byl vydán také mezinárodní zatykač a bylo vyhlášeno pátrání v České republice. Dne [datum] žalobkyně byla zproštěná obžaloby rozsudkem čj. [číslo jednací]. Ze strany odvolacího soudu byl tento rozsudek potvrzen. Žalobkyni v důsledku trestního stíhání vznikla škoda ve výši [částka], vzniklá při ztrátě nájemního bytu a s tím souvisejících nákladů na pronájem bytu. Uvedené bydlení ztratila žalobkyně z důvodu přímé příčinné souvislosti s trestním stíháním, protože Úřad práce jí přestal vyplácet příspěvek na bydlení. Od tohoto okamžiku si musela zapůjčovat peníze, které neumí vrátit [titul]. [jméno] [příjmení] prostřednictvím [jméno] [příjmení] cca 7 tisíc korun za každý měsíc od zahájení trestního stíhání po dni podání žádosti, od září 2014 do září 2017, tj. 7 krát 36 měsíců, a ve výši [částka], a dále dávku v hmotné nouzi od září 2014 do září 2017, tj. [částka] krát 36 měsíců, celkem [částka]. Výška nemajetkové újmy je ve výši [částka] za závažnost trestného činu vydírání, krádeže a nebezpečného vyhrožování, dále za délku trestního řízení žádají odškodnit ve výši [částka], za následky způsobené v trestním řízení v osobnostní sféře žádají odškodnění ve výši [částka], a škodu způsobenou půjčováním financí jako následek příčiny křivého obvinění ve výši dluhopisů od [titul]. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ve výši [částka], a za znaky hodné zvláštního zřetele a příčinné souvislosti žádá odškodnit ve výši [částka], celkem [částka].

2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku ke dni [datum]. Popsala průběh trestního stíhání, vedeného vůči žalobkyni u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp.zn. [spisová značka], tak, že řízení vůči žalobkyni bylo zahájeno dne [datum] usnesením o zahájení trestního stíhání pro přečin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku dle § 234 odst. 1 trestního zákoníku pro přečin krádeže dle ustanovení § 205 odst. 1 a 3 trestního zákoníku, pro zločin vydírání dle § 175 odst. 1, 2 písm. c) trestního zákoníku, a pro přečin nebezpečného vyhrožování dle § 353 odst. 1 a 2 písm. c) trestního zákoníku. Dne [datum] Okresní státní zastupitelství v Českých Budějovicích podalo obžalobu k Okresnímu soudu v Českých Budějovicích. Po proběhnuvších hlavních líčení byla žalobkyně dne [datum] dílem uznána vinnou ze spáchání přečinu nebezpečného vyhrožování dle § 353 odst. 1, 2 písm. c) trestního zákoníku a dílem byla obžaloby zproštěna. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Žalovaná po podání žaloby projednání nároku ukončila tak, že nároku nevyhověla. Stran nároku na poskytnutí zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu vznáší žalovaná námitku promlčení. Odkazuje na ust. § 32 odst. 3 zákona číslo 82/98 Sb. s tím, že nárok na náhradu nemajetkové újmy se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený o vzniklé nemajetkové újmě dozvěděl. V případě žalobkyně je za rozhodný okamžik třeba považovat den nabytí právní moci částečně zprošťujícího rozsudku, to jest [datum]. Soudní řízení bylo zahájeno až dne [datum], po uplynutí zákonem stanovené lhůty je nárok na náhradu nemajetkové újmy promlčen. V případě, že by se soud s námitkou promlčení neztotožnil, uvádí žalovaná, že žalobkyně byla pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích částečně uznána vinnou ze spáchání přečinu nebezpečného vyhrožování dle ustanovení § 353 odst. 1 odst. 2 písm. c) trestního zákoníku. S ohledem na takový výsledek řízení je nutné konstatovat, že nelze rozlišit, zda žalobkyni nemajetková újma vznikla v souvislosti s trestním stíháním pro jednání, za které uznána vinnou byla, anebo jednání, pro které byla obžaloby zproštěna. Žalobkyně dále požaduje náhradu škody ve výši [částka], tato částka má představovat náklady vynaložené žalobkyní na pronájem bytu. S ohledem na výsledek řízení není ani v tomto směru dána zodpovědnost žalované za vznik škody, žalobkyně byla pro část jednání fakticky pravomocně uznána vinnou. Ze strany žalobkyně navíc nebyly doloženy žádné doklady, kde by bylo možné ověřit vznik tvrzené škody ani její výši, byť žalobkyně byla ze strany žalované vyzvána.

3. Soud má za prokázaný průběh řízení ze spisu, vedeného u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp.zn. [spisová značka] tak, že řízení bylo zahájeno dne [datum] usnesením o zahájení trestního stíhání pro přečin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku dle § 234 odst. 1) trestního zákoníku, pro přečin krádeže dle § 205 odst. 1), 3) trestního zákoníku, pro zločin vydírání dle § 175 odst. 1), 2) písm. c) trestního zákoníku a pro přečin nebezpečného vyhrožování dle § 353 odst. 1), 2) písm. c) trestního zákoníku. Dne [datum] podalo Okresní státní zastupitelství v Českých Budějovicích obžalobu k Okresnímu soudu v Českých Budějovicích. Po proběhnuvších hlavních líčeních dne [datum] a [datum] byla žalobkyně dne [datum] dílem uznána vinnou ze spáchání přečinu nebezpečného vyhrožování dle § 353 odst. 1), 2) písm. c) trestního zákoníku a dílem byla (pro jednání popsané v bodě I. obžaloby) zproštěna obžaloby dle § 226 písm. b) trestního řádu. Dne [datum] bylo podáno odvolání. Dne [datum] proběhlo u Krajského soudu v Českých Budějovicích veřejné zasedání, na němž bylo odvolání žalobkyně zamítnuto. Právní moci nabylo toto rozhodnutí dne [datum].

4. Ze spisu Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp.zn. [spisová značka], soud odkazuje na opatření, kterým byl dne [datum] přibrán znalec z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie MUDr. [jméno] [příjmení], která pro účely trestního stíhání žalobkyně vyhotovila znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie s ze kterého se podává stav v době spáchání trestných činů i v době trestního stíhání žalobkyně tak, že znalkyně popsala zdravotní stav s tím, že 27 letá posuzovaná, která je trestně stíhaná za ublížení na zdraví, u posuzované znalkyně diagnostikuje smíšenou poruchu osobnosti s rysy emoční nestability, impulsivity a závislosti. Posuzovaná trpí zároveň poruchou v oblasti sexuální identity, kdy se snaží oblékat a chovat jako muž. Posuzovaná je ke své identitě nestálá, má pocity ambivalence, nelze usuzovat o transsexualitě v pravém slova smyslu. V době spáchání trestného činu byly rozpoznávací schopnosti plně zachované, ovládací schopnosti byly zmenšeny jen měrou nepodstatně. V době spáchání trestného činu byla intoxikována alkoholem ve stupni lehkém až středně těžkém, rozpoznávací schopnosti posuzované byly plně zachované a ovládací schopnosti byly u posuzované sníženy měrou nepodstatně. Posuzovaná není závislá na alkoholu, a právě rozpoznávací schopnosti byly u posuzované plně zachovány, chorobná motivace v posuzované v pravém smyslu nebyla zjištěna znaleckým vyšetřením, mohla rozpoznat protiprávnost svého jednání. Pobyt posuzované z psychiatrického hlediska není nebezpečný, protialkoholní léčení jako ochranné léčení jako ochranné opatření zde není z medicinského hlediska indikované. Porucha identity u posuzované, vydávání se za muže není v pravém slova smyslu transsexualismem, jde na vrub patických rysů osobnosti jako takové. Stejně tak, jak soud I. stupně, tak jak je uvedeno, tak Krajský soud v Českých Budějovicích v usnesení čj. [číslo jednací] se zabýval rozpoznávacími schopnostmi žalobkyně, a dospěl k závěru, že znalecké posudky tak, jak byly ve spise založeny a byly vypracovány, byly řádné, a dospěl k závěru, že závěry znaleckého posudku odpovídají provedeným důkazům, na základě nichž učinil nalézací soud skutková zjištění, vyjádřená v odsuzujícím rozsudku. Závěr znalkyně, že rozpoznávací schopnosti byly u posuzované plně zachované a ovládací schopnosti byly sníženy nepodstatnou měrou, nejsou v rozporu s ostatními provedenými důkazy.

5. Dále má soud za prokázané jednak z odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích čj., [číslo jednací] že ke dni [datum rozhodnutí] byl vypracovaný znalecký posudek z odvětví psychiatrie MUDr. [jméno] [jméno] a přímo z tohoto posudku má soud za prokázaný stav žalobkyně tak, že bylo zjištěno, že žalobkyně trpí duševní poruchou, která není jen přechodná. Jedná se o těžkou smíšenou poruchu osobnosti, léčbou se dají mírnit její projevy, výsledek je nejistý. Tato porucha jednoznačně ovlivňuje její ovládací a rozpoznávací schopnosti, a to tak, že ovládací schopnosti vlivem impulsivity a velké sugestibility jsou podstatnou měrou sníženy. Schopnost rozpoznat nebezpečnost pro společnost je také oslabena podstatě. Schopnost právně jednat je také postižena. Není schopna vyřídit sama vědomě žádné zásadně právní úkony, hrozí sugestibilní změna priorit, v tomto smyslu posuzované panuje bezradnost, není schopna správy cizího majetku ani správy svého vlastního majetku. Není schopna správy svých finančních prostředků vyjma kapesného. Schopnost rozhodovat se a projevit přání je v jistém smyslu také postižena. Faktickým uzavřením smlouvy mentálně rozumí ryze praktického slova smyslu, ale širší kolentace a povědomí chybí, hlavně právě v důsledcích a rizicích. Zařazení v pravidelném pracovním procesu je omezeno. Dostatečně ani nerozumí pracovním smlouvám ani smyslu dostát závazkům v ní zanesených. Z pohledu znalce je situace řešitelná invalidním důchodem. Sociální potřebnost své osoby chápe, jiné je to ve schopnosti dostát povinnostem ze smluv vyplývajících. Není schopná rozhodovat o vlastní léčbě, zvlášť pokud se jedná o duševní zdraví. Není schopna obstarávat si své záležitosti. Účel a důsledky uzavření manželství v celém obsahu nechápe. Výchovy dětí sama není schopna pro vadné vzorce chování. Institutu osvojení dítěte chápe včetně souhlasu s osvojením, funkci rodičovské odpovědnosti není schopna plnit. Účastni na soudním řízení je schopna, soudní rozhodnutí je vhodné sdělit přes právního zástupce. Není schopna sama péči o nezletilé zajišťovat. Procesní způsobilost je zachována. Dále i z tohoto posudku na straně 7 vyplývá, že dne [datum] byl znalec [příjmení] [jméno] [jméno] vyslechnut před dožádaným Okresním soudem v Karviné, pobočka [obec], uvedl, že trvá na znalecký závěrech, matka trpí dlouhodobě smíšenou poruchou osobnosti, porucha byla u ní diagnostikována dlouhodobě, matka se léčí psychiatricky a je sledována ordinacemi od roku 2010. Tato porucha spočívá v rysech osobnosti, které matka má již od dětství a které vznikly průběžným vývojem její osobnosti. Choroba jako taková léčitelná není, ale samozřejmě časem může dojít k úpravě povahových rysů, i když jen postupně. Je možno medikací ovlivnit projevy choroby, kdy u matky byly postupně nasazovány různé upravovače nebo stabilizátory, antidepresiva, a aby taková medikace měla potřebný efekt, je nutné, aby matka s psychiatrem dlouhodobě spolupracovala. Ze spisového materiálu zjistil, že k takové spolupráci nedochází, matka spolupracuje maximálně v řádu měsíců, ale pro úspěšnou medikaci je spolupráce nutná v řádu let. Matka je procesně způsobilá, schopna účasti u jednání i pochopení jeho smyslu. Její porucha spočívá ve vysoké impulsivitě, nezdrženlivosti, ovlivnitelnosti, u matky se nerozvinuly vzorce chování nutné pro úspěšnou výchovu dětí.

6. Soud má za prokázané ohledně zdravotního stavu žalobkyně, že dne [datum] ze strany lékaře MUDr. [jméno] [příjmení] byl vytvořen posudek o invaliditě s tím, že byla zjištěna smíšená porucha osobnosti těžkého stupně, závislost na alkoholu, gambling, a to ke dni vzniku invalidity [datum] s tím, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní činnosti o 70 %. Dále má soud za prokázané z rozhodnutí OSSZ České Budějovice ze dne [datum], že žádost o důchodové pojištění byla žalobkyni zamítnuta, a to z toho důvodu, že v rozhodném období od [datum] do [datum] získala žalobkyně pouze 3 roky a 97 dní pojištění.

7. Soud má za prokázané z výpisu z Centrální evidence obyvatel a zejména i z rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích [číslo jednací], že [celé jméno žalobce] byla dříve [jméno] [příjmení], [datum narození] a shora uvedeným rozsudkem s právní mocí dne [datum] byla omezena ve svéprávnosti.

8. Soud má za prokázané, že [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (žalobkyně) byla uzavřena dne [datum] smlouva o nájmu bytu. Dne [datum] byla žalobkyni ze strany pronajímatele dána výpověď z nájmu bytu, protože dluží nájem za červenec, srpen a září, dále [částka] za červen a zálohu na média za květen. Dále v této výpovědi bylo oznámeno, že pakliže do [datum] dluh uhradí, zváží, zda vezme výpověď zpět.

9. Z opisu rejstříku trestů má soud za prokázané, že žalobkyně byla odsouzena Okresním soudem v Karviné pob. v [obec] pod sp. zn. [spisová značka] za trestný čin dle ust. § 250 odst. 1 TZ a Okresním soudem v Karviné pob. v [obec] pod sp. zn. [spisová značka] za trestný čin dle ust. § 205 odst. 1 TZ.

10. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (dále jen zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ust. § 8 odst. 1 zákona lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

11. Soud má za prokázaný skutkový stav ohledně trestního stíhání žalobkyně shodně s popisem průběhu řízení, vedeného u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp.zn. [spisová značka]. Z hlediska právního hodnocení soud uvádí, že vůči žalobkyni bylo zahájeno usnesením o zahájení trestního stíhání dne [datum] pro přečin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku dle ustanovení § 233 odst. 1 trestního zákoníku, dále pro přečin krádeže podle § 205 odst. 1 a 3 trestního zákoníku, dále pro zločin vydírání dle § 175 odst. 1 a 2 písm. c) trestního zákoníku, a pro tyto trestné činy byla žalobkyně obžaloby zproštěna. Byla však uznána vinnou z trestného činu nebezpečného vyhrožování dle § 353 odst. 1 a 2 písm. c) trestního zákoníku. Dne [datum] proběhlo u Krajského soudu v Českých Budějovicích veřejné zasedání, na němž bylo odvolání žalobkyně zamítnuto. Celkově bylo řízení ukončeno rozsudkem, který nabyl právní moci dne [datum].

12. Soud se v prvé řadě zabýval vznesenou námitkou promlčení nároku na náhradu nemajetkové újmy ze strany žalované.

13. Dle ustanovení § 32 odst. 3 zákona číslo 82/98 Sb. se nárok na náhradu nemajetkové újmy promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený o vzniklé nemajetkové újmě fakticky dozvěděl. V případě žalobkyně je tento okamžik, kdy se žalobkyně o vzniku nemajetkové újmy mohla poprvé dozvědět, den, kdy nabylo právní moci zprošťující rozhodnutí, dne [datum]. Vzhledem k tomu, že nárok na náhradu nemajetkové újmy se promlčí za 6 měsíců od tohoto okamžiku, kdy je možné prodloužit ještě o 6 měsíců, v případě, že by byl nárok uplatněný i dle ustanovení § 14 odst. 3 a § 15 odst. 2 zákona 82/98 Sb., u žalovaného dalších 6 měsíců, což se však v běhu promlčecí doby nestalo. Nárok se tak promlčel ke dni [datum]. Řízení u Obvodního soudu pro Prahu 2 přitom bylo zahájeno až dne [datum], po více než 2 let od ukončení trestního stíhání žalobkyně. Soud dospěl k závěru, že vznesená námitka promlčení ze strany žalobkyně je vznesená důvodně. Na jednání soudu však právní zástupce žalobkyně vznesl námitku nemravnosti vznesené námitky promlčení neboť psychický stav a zdravotní stav žalobkyně nebyl takový, aby žalobkyně byla schopná samo podat uplatnění nároku u žalované a samotnou žalobu.

14. Co se týká požadavku právního zástupce žalobce na vypracování znaleckého posudku k posouzení stavu žalobkyně v trestním řízení soud uvádí, že pro účely trestního stíhání orgány činné v trestním řízení nechaly vypracovat znalecký posudek, na jehož základě dospěly k závěru o trestní odpovědnosti žalované a žalobkyni jako svéprávnou také pravomocně odsoudili. V tomto směru je soud rozhodnutím Okresního soudu v Českých Budějovicích a Krajského soudu v Českých Budějovicích usnesením čj. [číslo jednací] vázán. Z uvedeného důvodu soud zamítl požadavek právního zástupce žalobkyně na vypracování znaleckého posudku k posouzení duševního stavu v době spáchání trestného činu a trestního řízení žalobkyně.

15. Soud však přisvědčil argumentaci právního zástupce žalobkyně k nemravnosti vznesené námitky promlčení. Soud vycházel ze znaleckého posudku z odvětví psychiatrie MUDr. [jméno] [jméno], žalobkyně trpí duševní poruchou, která není jen přechodná. Jedná se o těžkou smíšenou poruchu osobnosti, léčbou se dají mírnit její projevy, výsledek je nejistý. Tato porucha jednoznačně ovlivňuje její ovládací a rozpoznávací schopnosti, a to tak, že ovládací schopnosti vlivem impulsivity a velké sugestibility jsou podstatnou měrou sníženy. Není schopná rozhodovat o vlastní léčbě, zvlášť pokud se jedná o duševní zdraví. Není schopna obstarávat si své záležitosti. Soud tak dospěl k závěru, že je na místě požadavek žalobkyně na náhradu nemajetkové újmy projednat, neboť v časové ose se jmenovaný opatrovník žalobkyně záhy po svém jmenovaní Okresním soudem v Českých Budějovicích sp.zn. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí] začal zajímat o svou žalobkyně a v poměrně krátké době od jmenování podal také žádost o odškodnění a žalobu. Nebylo v možnostech a schopnostech žalobkyně sama žádost a žalobu o náhradu škody a nemajetkové újmy podle zákona 82/1998 Sb., podat.

16. Co se týká požadavku žalobkyně na náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí soud uvádí, že na jednání soudu dne [datum] soud poučil účastníky dle ust. § 118a odst. 2 osř, že požadavek žalobkyně na zaplacení částek ve výši [částka] za závažnost trestného činu vydírání, krádeže a nebezpečného vyhrožování, za následky způsobené v trestním řízení v osobnostní sféře žádají odškodnění ve výši [částka] a [částka] bude soud posuzovat jako jeden nárok na náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí. Soud dospěl k závěru, že byť v řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí a to usnesení o zahájení trestního stíhání dne [datum] pro přečin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku dle ustanovení § 233 odst. 1 trestního zákoníku, dále pro přečin krádeže podle § 205 odst. 1 a 3 trestního zákoníku, dále pro zločin vydírání dle § 175 odst. 1 a 2 písm. c) trestního zákoníku, žalobkyni nemajetková újmy vzniknou nemohla. Žalobkyně byla zároveň uznána vinnou z trestného činu nebezpečného vyhrožování dle § 353 odst. 1 a 2 písm. c) trestního zákoníku. Celkově bylo řízení ukončeno rozsudkem, který nabyl právní moci dne [datum]. Žalobkyně nebyla ani osobou bezúhonnou, která by měla čistý trestní rejstřík, naopak v minulosti byla již odsouzena a to Okresním soudem v Karviné pob. vHavířově pod sp. zn. [spisová značka] za trestný čin dle ust. § 250 odst. 1 TZ a Okresním soudem v Karviné pob. v [obec] pod sp. zn. [spisová značka] za trestný čin dle ust. § 205 odst. 1 TZ. S ohledem na trestní minulost žalobkyně a zejména na skutečnost v posuzovému trestním stíhání žalobkyně tato byla v uvedeném jednom řízení sice částečně obžaloby zproštěna ale zároveň z nikoli méně závažného trestného činu shledána vinnou, nelze dospět k závěru, že jedním trestním řízením žalobkyni nemajetková újma vzniknout nemohla.

17. Co se týká požadavku na náhradu škody ve výši [částka], která má představovat skutečnost, že žalobkyni byl odebrán příspěvek na nájem a ztratila tak možnost nájemního bydlení, soud odkazuje právě na samotnou výpověď z nájmu bytu v rozhodném období, ze které je zřejmé, že žalobkyně dostala výpověď z nájmu bytu nikoliv proto, že by neměla peníze v důsledku trestního řízení, ale z toho důvodu, že neplatila již nájemné za červen, červenec, srpen a září roku 2014. Samotné trestní stíhání vůči žalobkyni bylo zahájeno až dne [datum], zhruba o 6 měsíců později, než dostala výpověď z nájmu bytu. Soud tak neshledal příčinnou souvislost mezi tvrzeným nezákonným rozhodnutím a tvrzeným vznikem škody, spočívající ve ztrátě příspěvku na bydlení a ztrátě nájemního bydlení. Nadto je třeba poukázat na skutečnost, že žalobkyně byla částečně shledána vinnou obžaloby, a to ze spáchání přečinu nebezpečného vyhrožování dle ustanovení § 353 odst. 1 odst. 2 písm. c) trestního zákoníku. Soud uvádí, že částečně byla shledána vinnou a pakliže-li by byla vázána částka výplaty příspěvku na bydlení na trestní bezúhonnost, potom by žalobkyně ani v tomto směru tuto povinnost nesplnila, neboť byla fakticky shledána vinnou ze spáchání závažného trestného činu. Soud tak uzavírá, že byť v posuzovaném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, neexistuje příčinná souvislost mezi uvedeným nezákonným rozhodnutím a vznikem škody, když ohledně jednoho skutku byla žalobkyně vinnou uznána a byl jí také uložený trest. Nadto soud podotýká skutečnost, že žalobkyně ani v době před tímto trestním řízení nebyla osobou bezúhonnou. Žalobkyně byla již minulosti soudně trestána. Dále přípisem ze dne [datum] taktéž opatrovník podal další přípis soudu s tím, že uvedl, že výši škody ponechají na rozhodnutí soudu, týkající se právě shora uvedeného, skutečnosti, že úřad práce přestal žalobkyni vyplácet příspěvek na bydlení, a z tohoto důvodu si na bydlení musí půjčovat peníze, které neumí vrátit, na náhradě škody netrvá, neboť ji neumí prokázat. Ohledně škody způsobené půjčováním financí jako následek příčiny křivého obvinění ve výši dluhopisů od [titul]. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ve výši [částka], soud uvádí, že právní zástupce žalobce na jednání soudu dne [datum] neuměl doplnit tvrzení o jakou škodu se fakticky jedná. Soud nicméně poukazuje na skutečnost, jsa vázán žalobními tvrzeními, že u žalobkyně se ohledně jednoho skutku o křivé obvinění nejednalo. Dle názoru soudu nelze dospět k závěru, že by hlavní příčinnou tvrzené škody bylo pouze nezákonně zahájené trestní stíhání pro skutek, ve kterém byla uznána vinnou ze spáchání přečinu nebezpečného vyhrožování dle § 353 odst. 1, 2 písm. c) trestního zákoníku, když tato naopak pro další trestnou činnost byla pravomocně odsouzena. Evidentně tak není důvodem pro tvrzené nevyplácení dávek sociální podpory pouhé zahájení trestního řízení, když z rozhodnutí Úřadu práce a sociálních věcí a rodiny [příjmení] ze dne [datum] s tím, má soud za prokázané, že žalobkyni tímto rozhodnutím byl přiznán přídavek na pomoc v hmotné nouzi ve výši [částka] měsíčně od [datum]. Pakliže by tím důvodem bylo pravomocné odsouzení, potom by žalobkyně stejně tak uvedené podmínky nesplňovala, neboť pravomocně byla v řízení odsouzena. Uvedená úvaha se týká i požadavku na náhradu škody ve výši [částka], představující škody vzniklou půjčkami od [titul], [příjmení] a [příjmení], když jednak má soud za to, že tak, jak je uvedená škoda ze strany žalobkyně tvrzena, jedná se o samostatné rozhodnutí žalobkyně o zapůjčení finančních prostředků od třetích osob. [jméno] však v příčinné souvislosti s trestním řízením a opět soud podotýká, že žalobkyně pro část skutku byla uznána vinnou a nelze tak dospět k závěru o příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím a tvrzeným vznikem škody. Soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

18. K žalobkyni tvrzenému nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nevydaní rozhodnutí v přiměřené lhůtě soud uvádí, že trestní řízení vůči žalobkyni bylo zahájeno dne [datum] usnesením o zahájení trestního stíhání pro přečin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku dle § 234 odst. 1 trestního zákoníku pro přečin krádeže dle ustanovení § 205 odst. 1 a 3 trestního zákoníku, pro zločin vydírání dle § 175 odst. 1, 2 písm. c) trestního zákoníku, a pro přečin nebezpečného vyhrožování dle § 353 odst. 1 a 2 písm. c) trestního zákoníku. Dne [datum] Okresní státní zastupitelství v Českých Budějovicích podalo obžalobu k Okresnímu soudu v Českých Budějovicích. Dne [datum] dílem uznána vinnou ze spáchání přečinu nebezpečného vyhrožování dle § 353 odst. 1, 2 písm. c) trestního zákoníku a dílem byla obžaloby zproštěna. Dne [datum] bylo podáno odvolání. Dne [datum] proběhlo u Krajského soudu v Českých Budějovicích veřejné zasedání, na němž bylo odvolání žalobkyně zamítnuto. Právní moci nabylo toto rozhodnutí dne [datum]. Ve věci byl vypracován znalecký posudek, řízení proběhlo před dvěma stupni soudní soustavy, v řízená proběhla dvě hlavní líčení a veřejné zasedání u odvolacího soudu Celkem trestní stíhání žalobkyně od zahájení řízení po pravomocné ukončení trvalo jeden rok. Soud dospěl k závěru, že v uvedeném řízení nelze shledat nesprávný úřední postup. Naopak soud dospěl k závěru, že uvedené řízení proběhlo velmi rychle, koncentrovaně a to i za situace, kdy se soudy musely vypořádávat s posouzením svéprávnosti žalobkyně, byl vypracováván znalecký posudek. Soud tak požadavek žalobkyně na náhradu nemajetkové újmy z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení jako nedůvodný zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 osř a 151 odst. 3 osř. Žalovaná byla ve sporu úspěšná, soud jí přiznal náhradu nákladů řízení dle vyhlášky 177/96 Sb., kdy hodnota jednoho úkonu jest [částka]. Soud přiznal celkem [částka] za podání vyjádření ve věci, přípravu na jednání a účast u jednání.