15 C 158/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupena Jméno Zástupce sídlem Adresa Zástupce proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované , trvale bytem Adresa žalované o zaplacení částky 12 280,02 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, a dále s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a dále s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , k rukám právního zástupce žalobce, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalovaný v souladu s ustanovením § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, uzavřel se žalobcem dne , datum, smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“ či „ÚS“). Podpisem ÚS se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky (dále jen „ÚP“). Uzavřením ÚS žalovaný mimo jiné stvrdil, že se s ÚP seznámil, všechna jejich ustanovení jsou mu srozumitelná, považuje je za dostatečně určitá a souhlasí s nimi. Ačkoliv zákon , právnická osoba, nestanovuje povinnost přezkumu dat sdělených klientem při uzavírání spotřebitelské smlouvy, věřitel zajišťuje dodatečná data, a to nad rámec svých povinností. Jedním z důvodů nadstandardní kontroly je záměr věřitele za každých okolností poskytnout úvěr takové osobě, která jej bude schopná splácet, neboť poskytování úvěrů klientům neschopným plnit své závazky by bylo v rozporu se záměrem a zájmy věřitele. Věřitel naplňuje svoji zákonnou povinnost posuzování úvěruschopnosti spotřebitele několika způsoby, a to zejména: 1) kontrolou v několika registrech nebo dostupných databázích (viz více v příloze nazvané karta klienta), 2) výpočtem tzv. MLS tedy částky, která klientovi po odečtení všech mandatorních výdajů zbývá a do její výše je tak možno maximálně zatížit klienta splátkou úvěru (viz více v příloze nazvané „ověřování bonity MLS“), 3) důsledným zjišťováním kreditního skóre klienta. , právnická osoba, ) Z registrů a databází jsou shromažďovány klientské informace, jako je např., existence závazků, jejich výše, historická platební morálka klienta. Hodnotu informací z těchto registrů je přitom potřeba považovat za význačnou s ohledem na skutečnost, že poskytují obraz o stavu závazků u velkého počtu věřitelů (dle dat u naprosté většiny relevantních institucionálních věřitelů působících na trhu). V návaznosti na výše uvedené věřitel přikládá Zprávu z Nebankovního registru klientských informací (NRKI). Ad 2 a 3) Zákon č. 257/2016 Sb., O spotřebitelském úvěru ve svém novelizovaném znění od , datum, dává věřiteli výslovně možnost ověřovat tvrzení klienta a jejich pravdivost mimo jiné i pomocí tzv. automatizovaných modelů. Tuto možnost využívá i věřitel, kdy pomocí výpočtu tzv. credit scoringu dokáže velmi přesně určit pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Věřitel tak mimo jiné využívá statistické modely, kterými posuzuje a verifikuje spotřebitelovu příjmovou a výdajovou stránku. Ve statistických modelech jsou využívány a přezkoumávány klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení apod. Statistický model také umožňuje identifikovat pravděpodobnou výši příjmu, které je spotřebitel schopen dlouhodobě dosahovat. Je třeba zdůraznit, že pouhá skutečnost, že má klient v době poskytnutí úvěru určité příjmy a výdaje ho tak nedeterminuje k tomu, zda bude schopen po dobu trvání celého úvěrového vztahu úvěr splácet. Takovou informaci dá věřiteli pouze statistický model, který zohledňuje mimo jiné i statistická data a empirickou a odbornou zkušenost věřitele. Věřitel jakožto profesionál ve svém oboru disponuje odbornými znalostmi, které vycházejí z velkého množství dat, na základě kterých jsou vytvářeny výše popsané statistické modely, pomocí nichž lze poměrně spolehlivě vyhodnotit schopnost konkrétního žadatele úspěšně doplatit požadovaný úvěr, a to v příslušných splátkách. O tom, že jsou statistické modely funkční a efektivní svědčí skutečnost, že do procesu soudního vymáhání se v praxi Věřitele dostane pouze pod 2 % všech schválených a uzavřených úvěrových smluv. Tuto skutečnost a mnohé další pozitivně reflektuje i nezisková organizace Člověk v tísni, která ve svém Indexu odpovědného úvěrování zařazuje společnost , právnická osoba, několik let na první příčky svého Indexu (viz https://www.clovekvtisni.cz/index-odpovedneho-uverovani-9433gp#aktualni-vydaniindexu- listopad-2024) Výše nastíněný postup a jeho nutnost se ve své podstatě ničím neliší např. od situace v pojišťovnictví, kdy pojišťovny obdobným způsobem při kontraktaci vyhodnocují pomocí podobných matematických (statistických) operací pojistná rizika svých pojištěnců a jejich finanční krytí. Taktéž z rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne , datum, , se podává, že „při absenci dostatečně ověřených zjištění o výdajích spotřebitele má věřitel využívat veřejně dostupné informace, například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zák. č. 110/2006 Sb. a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze ČSÚ).“ Dále Věřitel poukazuje na dikci soukromoprávní zásady, kdy na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné (§ 574 zákona č. 89/2012 Sb.). Zejména v případě dlouhodobého plnění závazku ze strany klienta je následné rozporování kvality zkoumání úvěruschopnosti přehnaným formalistickým přístupem bez přihlédnutí ke smyslu zákona. V neposlední řadě Věřitele uvádí judikaturu soudů, a to například rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. 17 Co 152/2019, který ve svém rozhodnutí uvedl, že „soud nemůže vzít za jediný přípustný pouze vlastní model posouzení úvěruschopnosti účastníka, vytvořený pouze na základě jím vybraných statistických dat, když zákon konkrétní metodiku posuzování úvěruschopnosti spotřebitele nestanoví“. Ani z judikatury evropských a potažmo i českých soudů nevyplývá žádný nejlepší způsob posuzování úvěruschopnosti. Naopak je shodně jako ve výkladových stanoviscích k právní úpravě plně reflektován princip přiměřenosti a uvážení poskytovatele úvěru, odvisle od jeho odbornosti a konkrétních okolností případu. Zde si Věřitel dovoluje vyzdvihnout uvedený princip přiměřenosti jakožto základní prvek v otázce posuzování úvěruschopnosti. Tento je reflektován i Nejvyšším soudem ČR, který ve svém rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. 4 Tdo 238/2019, konstatoval, že „při posuzování splnění povinnosti úvěrové společnosti splatit nelze také pominout výši požadovaného úvěru. Obdobně také nutnost přiměřenosti reflektují rozhodnutí SDEU např. Nejvyšší správní soud Švédského království v rozsudku sp. zn. 5868-16 ze dne , datum, ve věci předmětu sporu mezi společností , právnická osoba, a švédským Úřadem pro ochranu spotřebitele. Žalovaný byl v souladu se Smlouvou a ÚP oprávněn čerpat revolvingový úvěr (dále jen „RÚ“), a to vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Žalobce se tedy zavázal za podmínek stanovených v ÚP poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky, a to opakovaně, do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce, a žalovaný se uzavřením Smlouvy zavázal takto poskytnutý RÚ společnosti vrátit a zaplatit za poskytnutý úvěr úroky. V průběhu trvání úvěrového vztahu bylo v souladu s ÚS a ÚP možné změnit výši sjednaného úvěrového rámce. Sjednaný úvěrový rámec činil , částka, , jak je patrné z hlavičky přiloženého splátkového kalendáře (položka „výše úvěru“). Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené v ÚS. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 4.00 % z aktuální dlužné částky. V jednotlivých splátkách jsou zahrnuty sjednané úroky, příslušná část čerpaného RÚ a pravidelné poplatky (např. poplatek za výpis), příp. nepravidelné poplatky, jako např. poplatek za výběr z automatu, za blokaci karty apod. a smluvní sankce. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dle ÚS a ÚP dohodnuta vždy na 20. den v kalendářním měsíci, s tím, že první splátka se stává splatnou k 20. dni kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání a tedy poskytnutí RÚ, pokud není v ÚS uvedeno jinak. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku ve výši , částka, . Žalovaný celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku , částka, . To, jaká část úhrady byla započítána na úrok, poplatky a jistinu, je patrno z přiloženého splátkového kalendáře. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využil žalobce svého oprávnění sjednaného v odst. 7.

1. ÚP, tedy možnost zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky, v případě, že se žalovaný dostal do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalobce tedy úvěr zesplatnil ke dni , datum, , jak vyplývá ze Splátkového kalendáře. Žalovaný byl vyzván ke splacení celého úvěru dopisem ze dne , datum, – Výzva ke splacení celého úvěru. Výzva ke splacení celého úvěru byla žalovanému zaslána doporučeně poštou, podací arch , právnická osoba, dokládající odeslání Výzvy ke splacení celého úvěru žalobce přikládá k návrhu na vydání EPR. Žalovanému byla v souladu s § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, zaslána právním zástupcem žalobce, , Jméno Zástupce, , advokátem, předžalobní výzva k plnění, ve které byl žalovaný vyzván k úhradě celého dluhu a upozorněn na skutečnost, že pokud dluh neuhradí, bude přistoupeno k soudnímu vymáhání, a to bez jakékoliv další výzvy. Jelikož žalovaný na výzvy žalobce nereagoval a po zesplatnění úvěru neuhradil žádnou splátku, eviduje žalobce ke dni sepsání žaloby za žalovaným pohledávku ve výši , částka, sestávající z: - neuhrazené jistiny ve výši , částka, (přičemž tato částka je rovna rozdílu součtu čerpaných částek a úhrad žalovaného, které byly započteny na jistinu; jedná se tedy v plné výši o částku úvěru, která byla žalovanému poskytnuta a kterou žalovaný neuhradil) - poplatků ve výši , částka, - poplatků za pojištění ve výši , částka, - nákladů na vymáhání ve výši , částka, - smluvních pokut účtovaných ve výši , částka, Podrobný výpočet jednotlivých požadovaných částek je vysvětlen níže. K částce v celkové výši , částka, označené v Návrhu na vydání EPR jako poplatky dospěl žalobce součtem neuhrazených poplatků. Nárok žalobce na uhrazení poplatků vyplývá z ustanovení odst. 5.

5. ÚP, přičemž výše jednotlivých poplatků je stanovena přímo ve Smlouvě, resp. v Sazebníku poplatků a odměn, a to na základě odst. 5.

5. ÚP. Konkrétně se pak jedná o následující neuhrazené poplatky: - Poplatek za vedení účtu ve výši , částka, splatný dne , datum, , zahrnut v 25. splátce - Poplatek za vedení účtu ve výši , částka, splatný dne , datum, , zahrnut v 24. splátce - Poplatek za vedení účtu ve výši , částka, splatný dne , datum, , zahrnut v 23. splátce - Poplatek za vedení účtu ve výši , částka, splatný dne , datum, , zahrnut v 23. splátce - Poplatek za vedení účtu ve výši , částka, splatný dne , datum, , zahrnut v 22. splátce - Poplatek za vedení účtu ve výši , částka, splatný dne , datum, , zahrnut v 22. splátce K částce ve výši , částka, označené v Návrhu na vydání EPR jako dlužné pojistné dospěl žalobce součtem neuhrazených poplatků za pojištění. Nárok žalobce na uhrazení poplatků za pojistné vyplývá ze Smlouvy, resp. z ustanovení odst. 5.

5. ÚP, přičemž výše jednotlivých poplatků za pojistné je stanovena přímo ve Smlouvě, resp. v Sazebníku poplatků a odměn. Konkrétně se pak jedná o následující neuhrazené poplatky za pojištění: - Pojištění CPI ve výši , částka, splatný dne , datum, , zahrnut v 23. splátce - Pojištění CPI ve výši , částka, splatný dne , datum, , zahrnut v 23. splátce - Pojištění CPI ve výši , částka, splatný dne , datum, , zahrnut v 25. splátce - Pojištění CPI ve výši , částka, splatný dne , datum, , zahrnut v 25. splátce - Pojištění CPI ve výši , částka, splatný dne , datum, , zahrnut v 25. splátce - Pojištění CPI ve výši , částka, splatný dne , datum, , zahrnut v 25. splátce - Pojištění CPI ve výši , částka, splatný dne , datum, , zahrnut v 25. splátce - Pojištění CPI ve výši , částka, splatný dne , datum, , zahrnut v 25. splátce - Pojištění CPI ve výši , částka, splatný dne , datum, , zahrnut v 25. splátce - Pojištění CPI ve výši , částka, splatný dne , datum, , zahrnut v 25. splátce - Pojištění CPI ve výši , částka, splatný dne , datum, , zahrnut v 25. splátce - Pojištění CPI ve výši , částka, splatný dne , datum, , zahrnut v 25. splátce - Pojištění CPI ve výši , částka, splatný dne , datum, , zahrnut v 25. splátce - Pojištění CPI ve výši , částka, splatný dne , datum, , zahrnut v 25. splátce K částce v celkové výši , částka, označené v Návrhu na vydání EPR jako náklady na vymáhání žalobce dospěl součtem účtovaných a žalovaným dosud neuhrazených nákladů na vymáhání. Právo žalobce na uhrazení náhrady účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného, bylo sjednáno v souladu s ust. § 122 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, ve Smlouvě (část „Důsledky nesplácení úvěru“) a v bodu odst. 9.

1. Sankce Úvěrových podmínek. Náhrada účelně vynaložených nákladů žalobce činí , částka, za měsíc vymáhání a , částka, je-li žalovanému v daném měsíci zasílána výzva k úhradě formou doporučeného psaní. Dle Smlouvy se tato částka může v budoucnu měnit podle reálných nákladů vstupujících do kalkulace. Od , datum, byl účelně vynaložený náklad na vymáhání navýšen a sjednocen na částce , částka, za měsíc vymáhání. Náklady na vymáhání byly žalobcem vypočteny jako poměrná část nákladů vynaložených žalobcem na zaměstnanecký aparát, telekomunikační služby, provozní náklady a náklady na systém správy pohledávek žalobce. Žalovaný byl vždy o částce účtovaných nákladů na vymáhání a jejich výši vyrozuměn v rámci příslušné výzvy k zaplacení. Jednotlivé předpisy Nákladů na vymáhání vyplývají ze Splátkového kalendáře, který je přiložen k tomuto Návrhu, a na nějž žalobce důkazem odkazuje. Ve Splátkovém kalendáři jsou jednotlivé částky předpisů označeny jako "Náklady na vymáhání" a jsou označeny rovněž datem, kdy byla částka naúčtována. Ze Splátkového kalendáře rovněž vyplývá, zda byl jednotlivý předpis Nákladů na vymáhání zcela nebo zčásti uhrazen. Výsledná výše požadovaných Nákladů na vymáhání je tvořena součtem jednotlivých dosud neuhrazených Nákladů na vymáhání označených ve Splátkovém kalendáři. hledně smluvní pokuty ve výši , částka, žalobce sděluje, že tuto požaduje na základě Smlouvy (oddíl Důsledky nesplácení úvěru) a podkapitoly odst. 9.

1. ÚP a podkapitoly odst. 9.

1. ÚP. Dle Smlouvy a podkapitoly odst. 9.

1. ÚP byl žalobce oprávněn v případě prodlení s úhradou splátky naúčtovat smluvní pokutu ve výši , částka, . V případě, že výše dlužné splátky byla nižší než , částka, , byla tato smluvní pokuta naúčtována pouze ve výši dlužné splátky. Vzhledem k opakujícímu se prodlení žalovaného s úhradou splátek mu byla smluvní pokuta do zesplatnění naúčtována celkem ve výši , částka, . Jednotlivé předpisy Smluvní pokuty vyplývají ze Splátkového kalendáře, který je přiložen k tomuto Návrhu, a na nějž žalobce důkazem odkazuje. Ve Splátkovém kalendáři jsou jednotlivé částky předpisů označeny jako "Smluvní pokuta" a jsou označeny rovněž datem, kdy byla částka naúčtována. Ze Splátkového kalendáře rovněž vyplývá, zda byl jednotlivý předpis Smluvní pokuty zcela nebo zčásti uhrazen. Výsledná výše požadovaných Smluvních pokut je tvořena součtem jednotlivých dosud neuhrazených Smluvních pokut označených ve Splátkovém kalendáři. S ohledem na výše uvedené tak celková částka smluvních pokut činí , částka, . Příslušenství pak představuje: - úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši , částka, (součet zbylých nesplacených úroků, vynesených v jednotlivých předepsaných splátkách do zesplatnění úvěru, a obchodního úroku z Jistiny, kapitalizovaného ke dni sepsání žaloby, viz přiložený Splátkový kalendář). Kapitalizovaný úrok ve výši , částka, byl spočten, jak je uvedeno ve Splátkovém kalendáři, a to jako součet nezaplacených úroků vynesených v jednotlivých splátkách do zesplatnění úvěru a kapitalizovaného úroku ve výši 26.28 % p.a. ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od , datum, do dne sepsání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, tj. do dne , datum, , z částky , částka, - úrok ve výši 26.28 % p.a. od , datum, do zaplacení z částky , částka, . (tj. obchodní úrok z jistiny ode dne následujícího po dni sepsání žaloby do zaplacení). V případě, že je dluh na jistině či na splátce jistiny po splatnosti více než 90 dnů, je počínaje 91. dnem prodlení sazba obchodního úroku snížena dle § 122 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na výši odpovídající repo sazbě stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšenou o 8 procentních bodů, nebylli sjednán úrok nižší. - úrok z prodlení v zákonné výši kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši , částka, (tj. kapitalizovaný od 15. dne po zesplatnění úvěru, z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut, do dne sepsání žalobního návrhu). Žalobce uplatňuje dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, svůj nárok na zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení v zákonné výši, kdy tento činí celkem , částka, . Kapitalizovaný úrok z prodlení byl vypočten, jak je uvedeno ve splátkovém kalendáři přiloženému k žalobnímu návrhu, tj. od 15. dne po zesplatnění úvěru (tedy ode dne následujícího po uplynutí 14 denní lhůty uvedené ve Výzvě ke splacení celého úvěru ze dne , datum, , přiložené k návrhu na vydání EPR), tj. ode dne , datum, do dne , datum, , tj. do dne sepsání návrhu na vydání EPR, a to sazbou 12 % ročně z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut. Dopočet z , částka, (Smluvní pokuta) činí , částka, dopočet z , částka, (Smluvní pokuta) činí , částka, dopočet z , částka, (Smluvní pokuta) činí , částka, , dopočet z , částka, (Náklady na vymáhání - late collection) činí , částka, dopočet z , částka, (Náklady na vymáhání - late collection) činí , částka, , dopočet z , částka, (Pojištění CPI) činí , částka, , dopočet z , částka, (Pojištění CPI) činí , částka, , dopočet z , částka, (Pojištění CPI) činí , částka, , dopočet z , částka, (Náklady na vymáhání) činí , částka, , dopočet z , částka, (Náklady na vymáhání) činí , částka, , dopočet z , částka, (Poplatek za vedení účtu) činí , částka, , dopočet z , částka, (Poplatek za vedení účtu) činí , částka, , dopočet z , částka, (Poplatek za vedení účtu) činí , částka, , dopočet z , částka, (Jistina) činí , částka, , dopočet z , částka, (Jistina) činí , částka, , - úrok z prodlení v zákonné výši od , datum, (tj. ode dne následujícího po dni sepsání žalobního návrhu) do zaplacení z částky , částka, (tj. z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut).

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Mezi účastníky nebyly nesporné žádné skutečnosti.

4. Z listiny úvěrové smlouvy, karty klienta a výpisu z bankovního účtu má soud shodně za zjištěné, že to byl právě žalovaný, komu byla částka úvěru poskytnuta. Další důkazy nebylo zapotřebí blíže hodnotit a provádět jako nadbytečné. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, žádné v ní uvedené skutečnosti nesporovala a naopak je soud má za prokázané z žalobkyní předložených důkazů5. Soud právně posoudil věc tak, že žalobkyně v řízení dostatečně konkrétně tvrdila, že řádně ověřovala úvěruschopnost žalované, prověřila její majetkové poměry, jaké byly příjmy a jaké byly výdaje žalované.

6. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah stran jako smlouvu o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Podle ustanovení § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Žalovaná řádně svůj dluh neuhradila. Požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1968 a násl. o. z., když dlužník, který svůj dluh nesplní řádně a včas, je v prodlení. Je-li v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

7. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. kdy žalobci přiznal účelně vynaložené náklady tohoto řízení a to za zaplacený soudní poplatek , částka, , 3 x úkon právní služby á , částka, , 3 x režijní paušál á , částka, a DPH.