15 C 16/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím I. Žaloba je po právu.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá po žalovaném vydání bezdůvodného obohacení s odůvodněním, že žalobce je společenstvím vlastníků jednotek vymezených v domě [ulice a číslo] stojícím na pozemku [číslo] v katastrálním území Břevnov, obec Praha. Žalovaný je spoluvlastníkem pozemku p. [číslo] který sousedí s uvedeným pozemkem, a to se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo], tj. přibližně 88 %. Pozemek představuje dvůr domu a vznikl rozdělením původního pozemku, jenž zahrnoval pozemek i pozemek pod domem. Jediný přístup k pozemku je přes uzavřené prostory domu. Pozemek, jehož povrch tvoří betonový podklad a na něm je položená betonová dlažba, je spolu s polovinou střechy domu odvodňován pozemkem vedenou dešťovou kanalizací, do které je dešťová voda z poloviny střechy domu sváděna dvěma okapovými svody a pozemek je odvodňován ve středu pozemku umístěnou kanalizační šachtou. Kanalizace byla vybudována před rokem 1999 výlučným majitelem domu a pozemku a byla a je původním vlastníkem a následně i vlastníky domu a pozemku užívána odvodu dešťové vody nejméně od roku 1999. Z dokumentů, které má žalobce k dispozici není zcela zřejmé, zda je kanalizace výlučným vlastnictvím majitelů pozemku nebo zda nemůže být ve spoluvlastnictví majitelů pozemku a majitelů domu. Žalobce však vychází z toho, že v okamžiku, kdy původní vlastník domu a pozemku vymezoval společné části domu a následně odděloval pozemek a výslovně neprojevil žádnou vůli kanalizaci převést do vlastnictví vlastníkům domů a kanalizace proto zůstala jeho výlučným vlastnictvím a následně se stala výlučným vlastnictvím nových vlastníků pozemku. Žalovaný nabyl spoluvlastnický podíl na pozemku v roce 2016 v exekutorské dražbě. V srpnu roku 2021 došlo k zatopení sklepů sousedního domu č.o. 17 a správce uvedeného domu se obrátil na žalobce s tvrzením, že příčinou zatopených sklepů je kanalizace. Svá tvrzení dovodil výsledky jím objednaných kamerových zkoušek a žádostí o sjednání okamžité nápravy spojené s výzvou k náhradě škody. Žalobce proto požádal správce domu o kontrolu kanalizace, ta potvrdila havarijní stav kanalizace. Předseda žalobce jednající jako spoluvlastník pozemků a správce domu v právním zájmu předejít dalším škodám zajistil okamžitou opravu kanalizace v místě a čase nejlepší dostupnou cenu. Menšinový spoluvlastník pozemku, tak s vědomím, že většinový vlastník pozemku s ním a s žalobcem dlouhodobě nekomunikuje a dříve nereagoval na výzvy k údržbě, pověřil žalobce objednávkou služeb spojených s uvedením kanalizace do řádného stavu tak, aby nehrozil únik vody do sousedních nemovitostí a vyloučily se pochybnosti o tom, zda stav kanalizace může být jedinou příčinou zatopených sklepů okolních nemovitostí. Celkem byla za opravu uhrazena částka 160 960,50 Kč. Žalobce tvrdí, že kanalizace odvádí dešťovou vodu z pozemků a je navíc výlučným vlastnictvím majitelů pozemků, žalobce má za to, že žalovaný jakožto 88 % spoluvlastník pozemku a tím i většinový spoluvlastník kanalizace je povinen uhradit žalobci částku vynaloženou žalobcem na obnovu jeho majetku. Žalobce si je vědom toho, že výlučné vlastnictví kanalizace vlastníky pozemků může být sporné a nelze zcela vyloučit, že kanalizace by při případném rozšiřujícím výkladu ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb. mohla být považována za věc v podílovém spoluvlastnictví vlastníků pozemku a vlastníků domu. V takovém případě by velikost podílu podle § 137 odst. 2 dřívějšího občanského zákoníku byla shodná a žalovaný by byl povinen uhradit žalobci polovinu nákladů vynaložených žalobcem na odstranění havarijního stavu a společně vlastněné a společně užívané věci. S ohledem na popsané nejasnosti týkající se právního statusu kanalizace uplatňuje žalobce touto žalobou pouze částku 20 000 Kč jakožto část svého nároku. Pomine-li skutečnost, zda bylo vůbec možné platně oddělit vlastnictví pozemků dvora od vlastnictví domu, má žalobce za to, že při absenci jakéhokoliv projevu vůle učinit kanalizaci vlastnictvím vlastníků domu a zřídit v jejich prospěch věcné břemeno, nelze vykládat úkony původního vlastníka kanalizace a obou současných pozemků jinak než, že si kanalizaci ponechal ve svém vlastnictví jakožto vlastník pozemků dvora. Byl totiž původním vlastníkem kanalizace a neprojevil vůli ji na vlastníky domu převést, pokud by soud dospěl k závěru, že kanalizace není ve výlučném vlastnictví spoluvlastníků pozemku, ale v podílovém spoluvlastnictví žalobce a spolumajitelů pozemku, uplatňuje žalovanou částku jako nárok na náhradu nákladů vynaložený žalobcem na odstranění havarijního stavu společně vlastněné a společně užívané věci. Žalobce nemá za to, že opravou dešťové kanalizace v daném případě došlo ke vzniku nové věci. Navíc ani v případě takovéhoto hypotetického závěru nelze dovozovat, že by vlastníkem nové věci měl být žalobce. Oprava byla provedena na základě výslovného pokynu jednoho ze spoluvlastníků pozemku, když druhý spoluvlastník byl dlouhodobě nekontaktní.

2. Žalovaný žalobu neuznal, uvedl, že pozemek [parcelní číslo] v katastrálním území Břevnov, obec Praha nabyl žalovaný podle dražební vyhlášky až v roce 2016, kanalizace vůbec nebyla zmiňována. Předmětná kanalizace slouží primárně k domu číslo popisné 280, nikoliv pozemku [číslo] samotnému. Kanalizace by tak měla tvořit příslušenství domu [adresa] podle ustanovení § 510 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník. Příslušenství zásadně sdílí osud věci hlavní, přičemž práva a povinnosti týkající se věci hlavní se týkají i jejího příslušenství, pokud se strany nedohodnou, jinak odkazuje na ustanovení § 509 NOZ s tím, že liniové stavby zejména kanalizace nejsou součástí pozemku, v tomto civilním řízení by měly být aplikovány občanskoprávní předpisy, nikoliv předpisy správní. Občanský zákoník nerozlišuje mezi kanalizací a kanalizační přípojkou, ale mluví generálně o kanalizaci. Je zřejmé, že kanalizace není součástí pozemků. Pakliže-li by se jednalo o výměnu kanalizace, je možné, že se jedná o věc novou, dokonce o věc movitou, žalovaný neměl možnost být přítomen u výměny kanalizace a není schopen posoudit, zda se o věc movitou jedná. Pokud by se jednalo o novou věc ve smyslu ustanovení § 3 odst. 6 zákona č. 274/2001 Sb. je vlastníkem kanalizační přípojky žalobce, nikoliv žalovaný. Žalovaný neměl možnost posoudit, zda žalobce opravdu vynaložil náklady, které tvrdí. Dále uvedl, že z fotografie, kterou založil žalobce jako důkaz je zřejmé, že nikoli celá plocha pozemku je vydlážděná, v krajních částech pozemku roste strom a keř, navíc zámková dlažba umožňuje vsakování vody do pozemku, což snižuje množství dešťových srážek odváděných do předmětné kanalizace, když jen z fotografie je zřejmé, že pouze část dešťové vody je odváděna do předmětné kanalizace, zbytek se vsákne do pozemku, i tato skutečnost by měla být zohledněna. Žalobce by měl prokazovat, jaká část dešťové vody z pozemku a budovy žalobce je sváděna do kanalizace, neboť jen tak lze stanovit podíl, kterým by se teoreticky mohl podílet žalovaný na úhradě nákladů na výměnu kanalizace. Dále žalovaný uvádí, že mu byly zaslány faktury s tím, že samotné faktury nejsou k prokázání provedených prací dostatečné. Žalobce by měl nepochybně doložit jednotlivé smlouvy, na jejich základě byly práce provedeny. Některé náklady byly vynaloženy i na připojení dešťové kanalizace k domu, což jsou náklady, které by žalovaný nenesl, i kdyby byl spoluvlastníkem předmětné kanalizace.

3. Soud má za prokázané z výpisu z katastru nemovitostí, že žalovaný je spolu s Mgr. [jméno] [příjmení] spoluvlastníkem pozemku p. [číslo] to u žalovaného v podílu [číslo] a u Mgr. [jméno] [příjmení] v podílu [číslo]. Soud za prokázané z kolaudačního rozhodnutí obvodního Úřadu městské části [obec a číslo], že stavebníkovi [příjmení] – [právnická osoba] povolil užívání stavby, a to stavebních úprav a přístavby bytového domu [adresa]. Dále má soud za prokázané z prohlášení vlastníka [příjmení] – [právnická osoba] podle § 5 zákona č. 72/1999 Sb., že, k okamžiku vydání prohlášení vlastníka i v době vydání kolaudačního rozhodnutí v roce 1999, se jednalo o jediného vlastníka, a to jak stavby, tak pozemku s p. [číslo] že z tohoto vyplývá, že právě k rozdělení stavby a pozemků došlo až v roce 1999, tedy poté co, jak stavba, tak i pozemek a související kanalizační přípojka byly zbudovány jediným vlastníkem nemovitostí na pozemku parc. [číslo] jak stavby, tak i samotného pozemku momentálně nacházejícího se na pozemcích [číslo] a samotného pozemku p. [číslo]. Dále má soud za prokázané z Určení společných částí budovy, že [právnická osoba] [právnická osoba] v rámci prohlášení spoluvlastníka pod bodem c) částmi domu společných všem vlastníků určila pod odst. 1 písmeno h) rozvody vody kanalizace plynu elektřiny atd.. Ze znaleckého posudku vypracovaného k objednateli Exekutorskému úřadu Praha 2 JUDr. [jméno] [příjmení], soudnímu exekutorovi, [číslo] [jméno] [příjmení] potom vyplývá, že na základě tohoto znaleckého posudku byl prodáván v dražbě pouze pozemek [parcelní číslo] s tím, že právě následně, jak vyplývá z katastru nemovitostí novým majitelem pouze tohoto pozemku se stal žalovaný, a to na základě usnesení soudního exekutora o příklepu č.j. 132 Ex 1612/13-72 ze dne 15. 9. 2016 s právní mocí ze dne [datum] a s právními účinky zápisu k okamžiku [datum]. Soud z daného výpisu z katastru nemovitostí má dále za prokázané, že dalším spoluvlastníkem se stal na základě kupní smlouvy ze dne [datum] Mgr. [jméno] [příjmení].

4. Skutečnost, že se jednalo o havárii uvedené kanalizační přípojky má soud za prokázanou z emailové korespondence mezi SVJ [ulice] a [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], jedná o subjekty sousedící s domem SVJ [ulice a číslo] a je zde sdělováno, že ve sklepech prosakuje voda a zároveň na dvoře [číslo] stojí voda s tím, že bylo zjištěno, že trubka, která vede od této nemovitosti je prasklá. Dále má soud za prokázané ze zápisu zjišťování příčin zatékání do domu [ulice] ze dne [datum], že v období od 10. 8. do [datum] byla šetřena příčina zatékání do sklepů domu [adresa] a následně [datum] správcovská společnost obdržela podnět od společenství domu [adresa] 17 o zpřístupnění dvora mezi dvorem [adresa] a [adresa], neboť došlo k zatékání do sklepa domu [adresa], následně byly prováděny zkoušky, byl zjištěno masivní zatečení do sklepů, podmáčené stěny, neustálý průsak vody do sklepa. 16. 8. – 20. 8. byl prověřován stav zatékání vody, následně [datum] bylo provedeno strojové čištění kanalizace od [právnická osoba] bylo zjištěno, že ačkoliv je kanalizační odtok průchozí a vyčištěný, svody jsou na dvou místech sesedlé, na základě zjištění kamerových zkoušek byl konstatován nevyhovující havarijní technický stav potrubí a bylo doporučeno nové vyspádování dešťové kanalizace a výměna poškozeného potrubí. Následně bylo provedeno další šetření a [datum] byl přizván specialista na havárie vody od [právnická osoba], dne [datum] technik telefonicky komunikoval s předsedou bytového družstva. Byla zjištěna úplná degradace a rozpadnutí odtoků dešťové vody. Dne [datum] [příjmení] předložil představenstvu družstva domu HM 13 cenovou nabídku na odstranění závadného odtoku. Následně byla zjištěna havárie vody a byla doporučena, jak domu HM 15, tak domu HM 13 generální obnova, výměna poškozených potrubí. Dále má soud za prokázané, že [právnická osoba] vystavila žalobci fakturu za kamerový průzkum a čištění kanalizace na částku 17 767,50 Kč, dále společnost [právnická osoba] vystavila fakturu na rozebrání svodů, materiál, včetně dopravy, instalace a vyspárování, betonáž, likvidace odpadů na částku 34 960 Kč a za fakturu [číslo] za demontáž zámkové dlažby, bourací práce, odtěžení zeminy, zásyp, včetně materiálu, betonáž, včetně materiálu, vsazení zámkové dlažby, přesuny hmot, odvoz a likvidace odpadů, doprava, včetně parkování v částce 99 590 Kč a [jméno] [příjmení] potom za kamerové zkoušky vystavil fakturu [číslo] 2021 v částce 8 650 Kč. Dále z potvrzení o kontrole provedených prací v domě [adresa] a o prověření vystavených faktur ze strany technika správy nemovitostí [jméno] [příjmení], bylo prohlášeno, že veškeré práce byly provedené podle uvedených faktur řádně dle zadání pana [příjmení], v souladu s doporučeními správcovské společnosti, nebyly zjištěny žádné zjevné závady a byly zkontrolovány i faktury [číslo] dále faktura [číslo], faktura [číslo] a faktura [číslo] s tím, že faktury jsou správné a mohou být v plné výši uhrazené. Z e-mailové korespondence ze dne [datum] má soud za prokázané, že probíhala korespondence mezi účetní [jméno] [příjmení] a paní [příjmení] o tom, že uvedené faktury byly uhrazené. Z předložené fotodokumentace má soud za prokázané, po komparaci s fotodokumentací ze znaleckého posudku [číslo] vypracovaného ze strany [jméno] [příjmení] pro Exekutorský úřad Praha 2, JUDr. [jméno] [příjmení], že shora uvedené fotografie, tak jak jsou zachyceny ve znaleckém posudku z roku 2014, zejména týkající se dvora, jsou shodné dispozičně s fotografiemi týkajícími se obnovy uvedeného potrubí. Dále z nich vyplývá také skutečnost, že uprostřed uvedeného pozemku [číslo] se nachází odtokový kanál ke svodu dešťové vody z tohoto pozemku.

5. Dle ustanovení § 3 odst. 6 zákona 274/2001 Sb. vodovodní přípojku a kanalizační přípojku pořizuje na své za náklady odběratel, není-li dohodnuto, jinak vlastníkem přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila.

6. Dle ust. § 3 odst. 3 zákona 274/2001 Sb. [příjmení] vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky, popřípadě jejích částí zřízených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, neprokáže-li se opak.

7. Problematiku kanalizačních a vodovodních přípojek jako staveb ve smyslu občanského práva, řeší zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, v tomto zákoně se uvádí, že kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemků k zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojka není vodním dílem. [příjmení] vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky, popřípadě jejích částí zřízených přede dnem účinností zákona je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, neprokáže-li se opak. Vodovodní přípojku a kanalizační přípojku pořizuje na své náklady odběratel. Není-li dohodnuto jinak, vlastníkem přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila.

8. Soud vychází z předložených důkazů, zejména z prohlášení vlastníka nemovitosti, dále z výpisu z katastru nemovitostí, ze kterého je zřejmé, že původním vlastníkem celé nemovitosti, tj. pozemku [parcelní číslo], který nebyl původně rozdělen na p. [číslo] p. [číslo] byla [právnická osoba] – [příjmení] spol. s r. o., [ulice a číslo], [obec a číslo] s tím, že právě vzhledem k situaci, kdy pouze jediný subjekt byl vlastníkem obou těchto nemovitostí, které původně byly zapsány pouze pod jedním parcelním číslem, na základě shora uvedené právní úpravy, lze dospět k závěru, že vlastníkem uvedené celé kanalizační přípojky byla původně jako jediný vlastník a budovatel, [právnická osoba] – [příjmení], spol. s. r. o., [ulice a číslo].

9. Teprve určením společných částí budovy byly pod bodem 1 h) určené také jako společné části budovy rozvody vody, kanalizace, plynu atd.

10. Následně došlo k rozdělení uvedené nemovitosti na parcely [číslo] a [číslo] a došlo tím i k rozdělení vlastnického práva k uvedené kanalizační přípojce. Kanalizační přípojka není a ani nebyla do účinnosti novely dle ustanovení § 509 OZ, tj. do [datum] součástí pozemku. Inženýrské sítě, zejména vodovody, kanalizace nebo energetické či jiné vedení nejsou součástí pozemku. Má se za to, že součástí inženýrských sítí jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí.

11. Dle ustanovení § 510 odst. 1 Občanského zákoníku příslušenství věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejích hospodářského určení, byla-li vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím. Dle odst. 2: má se za to, že se právní jednání a práva a povinnosti týkající se věci hlavní týkají i jejího příslušenství. (K tomu rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č.j. 101 VSPH 396/2016 - 13 s tím, že je zde dán návod týkající se možného posuzování převodu příslušenství k věci hlavní, a to z pohledu jejich funkčního propojení.)

12. Soud se v první řadě zabýval skutečností, která byla zásadním problémem mezi účastníky, a to je vlastnictví uvedené kanalizační přípojky. Soud dospěl k závěru, že kanalizační přípojka byla budována v situaci, kdy se jednalo pouze o jedinou nemovitost zapsanou v katastru nemovitostí pod [parcelní číslo] s jediným vlastníkem. K době vydání Prohlášení vlastníka budovy popisné [číslo] parcelní [číslo] s číslem orientačním 15 ze dne [datum] je zřejmé, že se jednalo o jediného vlastníka jediné nemovitosti. Následně došlo k odloučení části této nemovitosti a rozdělení na p. [číslo] kdy ze znaleckého posudku vyplývá, že právě ještě v době prodeje pozemku [adresa] vlastnické právo k této parcele svědčilo subjektům [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] - [právnická osoba], jejíž podíl o velikosti [číslo] byl prodáván. Z uvedeného je zřejmé, že, původním zhotovitelem a vlastníkem celé kanalizační přípojky pro parcely [číslo] i [číslo] byla [právnická osoba] - [právnická osoba] Teprve rozdělením těchto pozemků, těchto parcel i odebráním vlastnického práva [právnická osoba] - [právnická osoba], jak pro uvedenou stavbu, tak pro parcelu [číslo] tak i pro parcelu [číslo] došlo k rozdělení jednotného vlastnictví k této kanalizační přípojce od [právnická osoba] – [právnická osoba] právě na ideální podíly s tím, že tyto nebyly konkrétním způsobem určené. Dle zákonné úpravy, není –li spoluvlastnictví konkrétně upraveno, jedná se o spoluvlastnictví v poměru 50 %: 50 %. Soud tedy dospěl k závěru, že byla to tedy [právnická osoba] - [právnická osoba], která za dané situace k pozemku p. [číslo] vlastnila ideálních 50 % uvedené kanalizační přípojky vyplývající z vlastnictví stavby a uvedené kanalizační přípojky jako příslušenství a dále ve výši 50 % jako vlastníka pozemků [adresa] kanalizační přípojky jako příslušenství k tomuto pozemku.

13. Je nepochybné a mezi účastníky nesporné a soud má za prokázané z fotodokumentace, že z uvedené stavby na pozemku p. [číslo] je do kanalizační přípojky sváděná dešťová voda ze střechy a části pozemku a na pozemku p. [číslo] je odvodní kanálek pro svod dešťové vody z tohoto pozemku 14. V situaci, kdy nelze rozlišit fakticky poměr vlastnictví kanalizační přípojky, soud dospěl k závěru, že se jednalo původně o 50 % podíl vlastnictví kanalizační přípojky ze strany současného vlastníka, tj. společenství vlastníků domy [ulice] jako vlastníka uvedené nemovitosti a nástupce po [právnická osoba] - [právnická osoba], a dále žalovaného a druhého spolumajitele pozemku p. [číslo] pro oba taktéž dohromady ve výši 50 %. Za dané situace soud tedy dospěl k závěru, že zde došlo k vytvoření spoluvlastnictví, a to ve výši 50 % ze strany žalobce a ve výši 50 % ze strany dalších dvou subjektů, kteří spoluvlastní pozemek parc. [číslo] v poměru [číslo] pro žalovaného tj. cca 88%.

15. Žalovanému tak svědčí povinnost podílet se na nákladech vynaložených na odstranění havárie kanalizační přípojky v poměru [číslo] pro žalovaného tj. cca 88% ze svého 50% podílu na pozemku p. [číslo].

16. Soud rozhodl mezitímním rozsudkem, neboť je na místě při určitém sporu ohledně výše částky, která by měla být na základě provedených oprav fakticky účtována a proplacena ze strany žalovaného, rozhodnout rozsudkem mezitímním tak, aby byla najisto postavena úvaha soudu o faktickém spoluvlastnictví uvedené kanalizační přípojky.

17. O základu nároku svědčí po provedeném dokazování skutečnost, že zde došlo k havárii a že ze strany žalobce byly vynaložené prostředky na její odstranění. Právě z provedených důkazů má soud za prokázanou havárii shora uvedené kanalizační přípojky s tím, že právě v případě akutních oprav společné věci zákon pamatuje na možnost, že pakliže na společné věci dojde k havárii a bude nutné bezodkladně rozhodnout o učinění investice k odstranění jejich následků. V tomto případě není investice podmíněna většinovým souhlasem spoluvlastníků a naopak se presumuje, že tímto neodkladným rozhodnutím o opravě věcně jsou zavázáni všichni spoluvlastníci. Za dané situace má soud za prokázané, že se jednalo o havarijní situaci, neboť došlo k podmáčení a vytopení sklepů u dalších nemovitostí, bylo tedy na místě situaci urychleně řešit, což se také fakticky stalo. Ze strany druhého spoluvlastníka pozemku [číslo] došlo k dání podnětu na opravu uvedené kanalizace, a to i v situaci, kdy nebylo najisto postaveno, že i žalobce je spoluvlastníkem uvedené kanalizační přípojky.

18. Soud má také za prokázanou skutečnost, že k opravě kanalizační přípojky došlo, a to jak z uvedených faktur, tak z vyjádření ohledně kontroly provedených prací, tak i ze samotné uvedené fotodokumentace. Soud nemá pochyby o tom, že k samotné opravě uvedené kanalizační přípojky fakticky došlo. Nad to soud uvádí, že nedospěl k závěru namítaném mimo jiné ze strany žalovaného, tj. že při uvedené opravě kanalizační přípojky došlo ke vzniku věci nové. V tomto směru se jednalo pouze o výměnu trubek v uvedené kanalizační přípojce, avšak na původním místě kanalizační přípojky při zachování jejich funkční návaznosti a souslednosti.