15 C 161/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 13 326 720 Kč a 600 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částky ve výši 13 326 720 Kč spolu se zákonným úrokem ve výši 9,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a ve výši částky 600 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1800 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] odmítl žalobu žalobce, co do částek 13 326 720 Kč a 600 000 Kč s příslušenstvím. K podanému odvolání Městský soud v Praze rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] odmítnutí žaloby ve shora uvedeném rozsahu potvrdil. K podanému dovolání Nejvyšší soud České republiky rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] rozsudky Obvodního soudu pro Prahu 2 i Městského soudu v Praze ve shora uvedeném rozsahu zrušil, věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení s odůvodněním, že ze žaloby a z jejího doplnění je zřejmé vylíčení skutkového děje v takovém stavu, který umožňuje jednoznačnou individualizaci ve smyslu nemožnosti záměny s jiným skutkem. Soudy nižších instancí kladly na žalobce požadavky, které jsou relevantní pro hmotněprávní stránku věci, nikoliv pro účely posouzení projednatelnosti žaloby z hlediska procesního práva, tj. nezaměnitelnost žaloby po stránce skutkové. Důvodem pro odmítnutí žaloby v projednávané věci nemůže být skutečnost, že žalobce i přes výzvu učiněnou soudem nevysvětlil, jakým konkrétním způsobem se na vzniku nemajetkové újmy podílely jednotlivé škodné události. Obecně popsanou újmu nevymezil více podrobněji než tvrzením, že byl vyřazen z běžného života ve všech sférách. Nevysvětlil jaké konkrétní dopady do jeho poměru mělo mít to, které, konkrétně stvrzené nezákonné rozhodnutí, a ke konkrétním postupům OSSZ, která považuje za nezákonná, nepřiřadil konkrétní důsledky s popisem jejich příčinné souvislosti. Pokud soudy spojovaly s nesplněním těchto požadavků následek v podobě odmítnutí žaloby z důvodu jejich vad a nemožnosti dalšího pokračování v řízení, požadovaly po žalobci více než minimální požadavky nutné pro zahájení řízení.

2. Soud prvního stupně nařídil jednání na den [datum], na kterém byl žalobce a právní zástupce žalobce poučen ve smyslu ustanovení § 118 a odst. 1 a 3 o. s. ř. k nutnosti doplnění tvrzení k částkám 13 326 720 Kč, která má představovat náhradu újmy za zmaření života a částce 600 000 Kč, která je požadována jako náhrada újmy za nepřiměřenou dobu řízení, a to tak, aby jasným a konkrétním způsobem byla vymezena žalobní tvrzení a byl soudu zřejmý, který nesprávný úřední postup nebo nezákonné rozhodnutí žalobci škodu nebo nemajetkovou újmu fakticky způsobil. Žalobce ve lhůtě 30 dní, která byla dána pro doplnění žaloby, soudu sdělil, že odkazuje na úkony v řízení a zejména na žalobu, doplnění žaloby ze dne [datum] a doplnění žaloby ze dne [datum] s tím, že k uvedené výzvě soudu má za to, že skutková i právní tvrzení i označené důkazy jsou postačující k tomu, aby byla věc meritorně projednána. Žalobce je přesvědčen, že v důsledku nezákonného a netečného přístupu orgánů veřejné moci vůči žalobci nelze po žalobci požadovat více podrobné upřesnění, když to v důsledku onoho přístupu ani není objektivně možné, toto by mělo být přičítáno k tíži žalovaného, nikoliv žalobce a to alespoň podle názoru žalobce, který tento stav nevyvolal, nýbrž orgány veřejné moci.

3. Soud se zabýval skutečností, zdali žaloba ze dne [datum] a dále doplnění žaloby ze dne [datum] a [datum] v sobě obsahují dostatečná tvrzení pro to, aby se jimi soud mohl zabývat i po stránce hmotněprávní, tedy aby na základě těchto tvrzení zjišťoval a prokazoval skutkový stav a tento následně právně posoudil. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá po žalované náhrady nemajetkové újmy a škody s odůvodněním, že dne [datum] byl žalobci do datové schránky jeho zástupce doručen rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], jímž bylo vyhověno jeho žalobě proti rozhodnutí [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] EKO, ze kterého vyplývá, že soud shledal žalobu důvodnou, neboť bylo nepochybně prokázáno, že žalobce byl od [datum] nepochybně invalidní. Prostřednictvím zrušovacího rozhodnutí, respektive v důsledku jeho písemného vyhotovení, dne [datum] byla právně kvalifikovaným způsobem ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/98 Sb. vyslovena nezákonnost žalobou napadeného rozhodnutí a nezákonnost postupu orgánů sociálního zabezpečení vůči žalobci v kontextu posuzování jeho nároku na invalidní důchod a nároku na jeho výplatu a uplatňování těchto nároků. Nezákonnost postupu orgánů sociálního zabezpečení vůči žalobci vyplývá z písemného vyjádření [obec] správy sociálního zabezpečení, coby žalovaného, ze dne [datum] v řízení u Krajského soudu v Hradci Králové. Skutkové posudkové závěry o invaliditě vychází ze znaleckého posudku ze dne [datum]. Tento konkrétní posudek však dříve orgány sociálního zabezpečení a nezohledňovaly, přestože jej měly k dispozici v důsledku nezákonného a nesprávného úředního postupu. Ze strany orgánu sociálního zabezpečení, tak nebyl žalobce již v devadesátých letech uznán invalidním. Nebyl mu přiznán invalidní důchod a nárok na jeho výplatu v kombinaci s dalšími nepříznivými okolnostmi, kdy žalobce byl tehdy osobou bez většího majetku, toto vyústilo v nepříznivou životní situaci, kterou v letech 2000 [číslo] označil za stav bezdomovectví spojený s absencí domova, zázemí a hmotného zabezpečení ke dni [datum] od kdy byl invalidní, činila doba jeho pojištění od [datum] do [datum] [číslo] dní. Od devadesátých let, kdy žádal o uznání invalidity, byly orgány sociálního zabezpečení nedůvodně nesprávně a nezákonně nečinné. A tento omisivní přístup konstituuje nesprávný úřední postup postavitelný přinejmenším na roveň průtahu v řízení. Jakékoliv pochybení orgánů sociálního zabezpečení, které by snad nad rámec uvedeného spočívalo v nepořádku ve vedení spisového materiálu je přičitatelné, nikoliv k tíži žalobce, ale k tíži orgánů žalované. U žalobce v důsledku nesprávného postupu orgánů sociálního zabezpečení došlo ke zmaření jeho života, kdy z běžného života ve všech sférách prakticky byl vyřazen, a to v příčinné souvislosti nesprávným úředním postupem orgánů sociálního zabezpečení. Právně kvalifikované zmaření života shledává zejména ve vytrpěné bolesti, včetně duševních příkoří. Existování mimo rámec ústavním pořádkem garantované lidské důstojnosti ve stavu bezdomovectví a újmě na zdraví, výrazné zhoršení zdravotního stavu a rozvoj onemocnění, k čemuž by jinak buď nedošlo, anebo ne v takovém rozsahu, pokud by žalobce pobíral invalidní důchod. Žalobce požaduje náhradu nemajetkové újmy na zdraví, bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 občanského zákoníku ve výši čtyřnásobku průměrně měsíční hrubé mzdy, při uvážení za rok 2016, a to byla 27 764 Kč Celkem 11 105 000 Kč, kdy při 400 násobku za uvedenou částku s přihlédnutím k bezprizornosti žalobce je na místě tuto částku navýšit o 20 %, dospěl tak k částce 13 326 720 Kč. Dále uvádí, že se jedná o nemateriální újmu spočívající ve zmaření života žalobce ve výši 13 326 700 Kč a z důvodu opatrnosti poznamenává, že v této částce je obsažena újma na zdraví i vytrpěná bolest a strasti, respektive jejich náhrada. Žalobce uplatňuje újmu na zdraví, vytrpěnou bolest, strasti uvedené v této částce, dále požadoval nemateriální újmu plynoucí z nepřiměřeně dlouhé doby, po kterou byly žádosti žalobce uznání invalidity a přiznání invalidního důchodu a nároku na jeho výplatu nesprávně opomíjeny a nesprávně jim nebylo vyhovováno od roku 1993, kdy žalobce žádal o uznání invalidity u orgánu sociálního zabezpečení v [obec] do roku 2018, kdy bylo vydáno a stalo se pravomocným zrušující rozhodnutí, celkem za dobu 20 let požaduje částku 20 000 Kč za 1 rok trvání řízení navýšenou o 20 % za extrémní délku řízení zmaření života bezdomovectví, absenci léčby, která měla negativní dopad na vývoj stavu, celkem částku 600 000 Kč. Co se týká doplnění ze dne [datum], na které žalobce taktéž odkázal, zde byl již vyzýván dle ustanovení § 118 odst. 1 a 3 o. s. ř., doplnil tak, že požaduje částku 13 326 700 Kč jako náhradu nemateriální újmy, včetně náhrady škody na zdraví, vytrpěné bolesti a strasti a opět zopakoval, že žádá dále částku 600 000 Kč jako náhradu újmy plynoucí z nepřiměřené dlouhé doby, po kterou byly žádosti žalobce o uznání invalidity o přiznání invalidního důchodu a nároku na jeho výplatu nesprávně opomíjeny a nesprávně jim nebylo vyhovováno od roku 1993 do roku 2018, kdy bylo vydáno a stalo se pravomocným zrušující rozhodnutí, celkem za 25 let. Žalobce uvádí, že primárně se náhrady škody nemajetkové újmy domáhá primárně z titulu nezákonného rozhodnutí, eventuálně z důvodu odpovědnostního titulu v podobě nesprávného úředního postupu. Žalobce uvedl, že nemá k dispozici veškerá rozhodnutí a výsledky jiných postupů, a to jak z důvodu značného časového odstupu ve spojení s jeho životní situací. [příjmení] jiné bezdomovectvím, absence léčby, jak bylo uvedeno. A dále v doplnění ze dne [datum] pak uvedl, že se domáhá újmy primárně z důvodu odpovědnostního titulu v podobě nezákonného rozhodnutí, respektive nezákonných rozhodnutí, eventuálně z důvodu odpovědnostního titulu v podobě nesprávného úředního postupu, přičemž soud by měl posuzovat i možnou koexistenci odpovědnostních titulů v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím, anebo nesprávným úředním postupem žalobce vznikla újma, takže je přesvědčen a má za to, že v důsledku nesprávného postupu orgánů sociálního zabezpečení, která se projevila především nezákonnými rozhodnutími, došlo ke zmaření jeho života, kdy je z běžného života ve všech sférách prakticky vyřazen. Týká se to roviny sociální, kdy je pro zdravotní stav ze společenského života v podstatě vyloučen. Tento stav se projevil i na jeho vzezření. Taktéž sociální interakci, dále omezuje roviny rodinné, kdy jen stěží mohl založit plnohodnotnou rodinu, roviny zdravotní, kdy je jeho stav nepříznivý a kvalita života je takto velmi významně ovlivněna. To vše v příčinné souvislosti s nesprávným postupem orgánů sociálního zabezpečení. Jak je vše stručně popsáno v žalobě, přičemž součástí právně kvalifikovaného zmaření života je zejména též vytrpěná bolest, včetně duševních příkoří a existování mimo rámec ústavním pořádkem garantované lidské důstojnosti ve stavu bezdomovectví. Újma na zdraví, výrazné zhoršení zdravotního stavu a rozvoj onemocnění, k čemuž by, jinak buď nedošlo nebo ne, v takovém rozsahu, když by byl býval žalobce pobíral invalidní důchod. Byl by řádně posudkově orgány sociálního zabezpečení posouzen a i byl řádně ošetřován a kompenzován, nikoliv ponechán na ulici, došlo k porušení práva žalobce na zachování lidské důstojnosti čl. 10 odst. 1 Listiny práva na ochranu zdraví podle čl. 31 listiny, právo na projednání věcí bez zbytečných průtahů podle čl. 38 odst. 2 listiny. Za účelem získání detailního a strukturovaného skutkového podkladu, jehož nutnou součástí by byl odborný lékařský závěr o míře vyřazení poškozeného z životních činností definovaný v metodice Nejvyššího soudu zpracovat znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví. Pak si soud může učinit právní závěr o výši náhrady za nemajetkovou újmu, k prokazování období bezdomovectví navrhl dobrozdání [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a nově ještě [jméno] [příjmení].

4. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku, navrhla žalobu zamítnout s tím, že nejsou důvody pro vyhovění žalobě s tím, že nelze mít za prokázané, že zdravotní stav žalobce vyplýval již z posudku ČSSZ od roku 2001, invalidní důchod nebyl žalobci přiznán.

5. Jak je shora uvedeno soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] tuto část žaloby odmítl, neboť dospěl k závěru, že neobsahuje jasná a konkrétní tvrzení, na základě kterých by soud mohl ve věci fakticky postupovat. Ze strany Nejvyššího soudu rozsudkem čj. [číslo jednací] tato část rozhodnutí soudu prvního a druhého stupně byla zrušena s tím, že byl jednoznačně identifikován skutek tak, aby nebyl tento zaměnitelný se skutkem jiným, zároveň však Nejvyšší soud nekonstatoval, že by shora uvedená žaloba i její doplnění ze dne 24. 2. a [datum] byla dostačující k tomu, aby soud mohl žalobě bez dalšího vyhovět. Soud opětovně poučil žalobce dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 osř právě k nutnosti doplnění konkrétních tvrzení v hmotněprávní rovině, jak toto akcentoval i Nejvyšší soud ve svém zrušujícím rozhodnutí, a to tak, aby bylo zřejmé zdali se žalobce domáhá náhrady nemajetkové újmy ve smyslu ustanovení ve smyslu ustanovení § 7 a §8 a §13 a §31a zákona 82/98 Sb. anebo zdali se domáhá škody na zdraví ve smyslu ustanovení § 2958 občanského zákoníku, na který taktéž žalobce odkazoval s tím, že požadoval zároveň náhradu nemajetkové újmy a zároveň odškodnění za bolest a ztížení společenského uplatnění.

6. Co se týká částky 13 326 720 Kč žalobce byl vyzýván k nutnosti jasné identifikace těchto požadavků, a to tak, aby bylo zřejmé, zdali se žalobce domáhá náhrady nemajetkové újmy podle zákona 82/98 Sb. anebo zdali se domáhá náhrady škody na zdraví, která může být představována odškodněním za bolest, za ztížení společenského uplatnění, anebo jinou nemajetkovou újmou. Žalobce ani po dvou výzvách soudu dle ustanovení § 118 a odst. 1 a 3 osř toto nerozlišil a žádným způsobem neidentifikoval. Odškodnění bolesti, odškodnění ztížení společenského uplatnění a z odškodnění strastí nebo jiné nemajetkové újmy jsou různé tituly, na základě kterých se žalobce může domáhat naprosto různých odškodnění za různé zásahy, které se různým způsobem projevují v osobní rovině žalobce, pakliže je požadováno bolestné, jedná se právě o odškodnění vytrpěné bolesti, která v důsledku zásahu státu měla žalobci být fakticky způsobena. K tomu je však nutné jasným a konkrétním způsobem identifikovat, kterým konkrétním postupem státu, tj. buď nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, fakticky k takovémuto zásahu došlo a jaká bolest fakticky žalobci také byla způsobena. Toto žalobce žádným způsobem nedoplnil ani nereflektoval. Stejná úvaha je vedena i k požadavku žalobce na odškodnění za ztížení společenského uplatnění, kdy se opět jedná o nutnost konkrétní identifikace odpovědnostního titulu, jednání státu, se kterým žalobce spojuje skutečnost, že mu tímto postupem bylo ztíženo společenské uplatnění. I k tomu je však nutné doplnit konkrétní tvrzení o to, jakým způsobem došlo ke ztížení jeho společenského uplatnění, jak se toto fakticky v jeho společenském statusu projevilo a jaká částka by měla být za ztížení společenského uplatnění fakticky vyplacena. Pakliže žalobce odkazoval na nemajetkovou újmu a odškodnění strastí, opět neuvedl žádnou částku, neuvedl konkrétní strasti, které mu nějakými postupy státu měly být fakticky způsobeny. Žalobce neidentifikoval ani odpovědnostní tituly, ani jednotlivé požadavky na náhradu škody na zdraví ve formě bolestného, škody na zdraví formě ztížení společenského uplatnění nebo jiné nemajetkové újmy, která mu měla být způsobena a neidentifikoval ani konkrétní částku k náhradě těchto škod na zdraví nebo vzniklé nemajetkové újmy. Bylo pouze na žalobci jako na pánovi sporu, aby tvrdil a konkrétním způsobem také prokazoval, které konkrétní zásahy způsobené konkrétním odpovědnostním titulem nebo konkrétním jednáním a rozhodnutím ztrátu fakticky žalobci v příčinné souvislosti s takovýmto postupem státu škodu fakticky způsobily, v tomto směru však žalobce žádné konkrétní tvrzení soudu nepodal, ani po dvou poučeních dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. nedoplnil žalobu o to, jaká konkrétní škoda na zdraví v podobě bolestného, jaká konkrétní škoda v podobě ztížení společenského uplatnění nebo jaká konkrétní jiná nemajetková újma žalobci měla v souvislosti s nějakým konkretizovaným postupem státu fakticky vzniknout. Není tak zřejmé, které konkrétní částky, a které konkrétní oblasti osobní a osobnostní sféry žalobce byly konkrétním jednáním ze strany orgánů státu fakticky zasaženy, a že tímto konkrétním zásahem žalobci také konkrétní škoda na zdraví nebo ve ztížení společenského uplatnění fakticky vznikla i v případě, že je požadována náhrada bolestného nebo ztížení společenského uplatnění, je však nutné doplnit nejprve jasná a konkrétní tvrzení o tom, jakým konkrétním způsobem do jednotlivých sfér osobnosti žalobce bylo zasaženo. Ke skutečnosti, jaká bolest fakticky vznikla a čím a jakým způsobem došlo ke ztížení společenského uplatnění a kterým konkrétním způsobem, pakliže žalobce pouze odkazuje na stanovisko Nejvyššího soudu a jeho metodiku a tuto propočítává z průměrné měsíční mzdy, jedná se o parametry, které jsou pouze obecné, žalobce vyšel z výše průměrného výdělku za rok 2016, aniž toto navýšil o 20 %, aniž by však určil jednotlivé konkrétní zásahy, které by bylo možné jako parametry do metodiky vůbec zahrnout. Jedná se tak pouze o hypotetický výpočet, který nereaguje na konkrétní osobu žalobce na konkrétní zásahy, které mu ze strany státu měly být způsobeny, dále zde nelze není vymezena ani žádná období, ve kterých by újma nebo škoda fakticky žalobci vznikat měla, respektive, kdy se měl ustálit zdravotní stav žalobce tak, aby bylo možné také znalecké zkoumání, a to i vzhledem k tomu, že je zde tvrzen vznik invalidity právě k různým datům, jsou zde tvrzena různá rozhodnutí orgánů státu. Soud tak má za to, že ani z žaloby ani z jejích doplnění soud nemá za dostatečná žalobní tvrzení o tom, z čeho se částka 13 326 720 Kč fakticky skládá, co tato částka představuje, a zdali se jedná o odškodnění nemajetkové újmy nebo o náhradu škody na zdraví, a to buď ve formě bolestného, ztížení společenského uplatnění nebo jiné újmy, která žalobci měla vzniknout. Již na základě nedostatku těchto jasných a konkrétních tvrzení soud dospěl k závěru, že je na místě žalobu z důvodu neunesení břemene tvrzení zamítnout.

7. Dále žalobce požadoval částku 600 000 Kč jako náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky projednávání žádostí žalobce, tento vymezil toto období od roku 2003 do roku 2018, která je vymezena jako nemateriální újma plynoucí z nepřiměřené dlouhé doby, po kterou byly žádosti žalobce o uznání invalidity, o přiznání invalidního důchodu a nároku na jeho výplatu nesprávně opomíjeny a nesprávně jim nebylo vyhovováno, kdy tuto dobu lze konzervativně předběžně časově vymezit jako dobu od roku 1993, kdy žalobce žádal o uznání invalidity u orgánů sociálních zabezpečení v [obec] do roku 2018, kdy bylo vydáno zrušující rozhodnutí celkem za 25 let. Žalobce byl opakovaně vyzván, aby jasným způsobem identifikoval řízení, které namítá jako řízení, které trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu, tj. aby uvedl sp. zn., jednotlivé orgány, které ve věci rozhodovaly, a to tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o jedno řízení nebo o více řízení, tak, aby bylo možné ze strany soudu jednoznačně definovat skutkový stav spočívající právě v tom, jak řízení o uznání invalidity žalobce probíhalo, zdali zde jsou průtahy proč zrovna celková délka má být od roku 1993 do roku 2018, sám žalobce uvádí v doplnění žaloby, že se jedná o předběžné vymezení nároku, kdy ani k výzvě soudu dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 osř, však toto předběžné definované období nějakým způsobem nedoplnil. Žalobce určil období 25 let. Následně určil období 21 let, nechal na výběr soudu, které období by soud měl posuzovat, dle názoru soudu takováto podmíněná tvrzení jsou nepřípustná. Pakliže se žalobce domáhá náhrady nemajetkové újmy právě z titulu nepřiměřené délky řízení, je na místě, aby určil uvedené řízení, což se obvykle dělá právě určením sp. zn. a orgánů, kterého dané řízení bylo fakticky vedeno v případě, že se jedná o navazující řízení nebo řízení, která spolu souvisí, je nutné však uvést i další sp. zn. a orgány tak, aby bylo soudu zřejmé, jaké konkrétní časové období má být ze strany soudu ve smyslu ustanovení § 13 zákona 82/98 Sb. a § 31a odst. 3 zákona 82/98 Sb. fakticky přezkoumáváno. Soud tak má za to, že zde právě konkrétní tvrzení o jednání nebo opomenutí státních orgánů, které žalobce považuje za nesprávná a od nichž odvozuje vznik tvrzené nemajetkové újmy. Soud tak dospěl k závěru, že ani k požadavku na zaplacení částky 600 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy z titulu nepřiměřeně dlouhé doby, po kterou byly žádosti žalobce o uznání invalidity a přiznání invalidního důchodu o nároku na jeho výplatu nesprávně opomíjeny a nesprávně jim nebylo vyhovováno, celkem od roku 1993, kdy žalobce žádal o uznání invalidity u orgánu sociálního zabezpečení v [obec] do právní moci zrušovacího rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové v srpnu 2018, má soud za to, že i zde chybí jasná a konkrétní žalobní tvrzení právě o tom, že se jedná o požadavek z titulu nesprávného úředního postupu ve smyslu ustanovení § 13 a § 31 a zákona 82/98 Sb., kdy ze strany soudu žalobce a právní zástupce žalobce byli vyzváni k nutnosti doplnění jasné identifikace celého procesu rozhodování o požadavcích žalobce tak, aby bylo zřejmé, kdy, jakým konkrétním způsobem žalobce uvedené žádosti podával, k jakému orgánu, a že právě shora uvedené jasně konkretizované orgány státu nekonaly ve smyslu zákona nebo ve smyslu právních předpisů, a právě tímto nekonáním došlo k namítanému opomíjení žádostí žalobce a tím i ke vzniku nesprávného úředního postupu a v jeho důsledku i ke vzniku nemajetkové újmy. Žalobce toto nekonkretizoval, k výzvě soudu nedoplnil žádná konkrétní tvrzení týkající se jednotlivých žádostí, jednotlivých opomenutí. Žalobce ani nezdůvodnil, proč právě částka 600 000 Kč je částka, která by měla tvrzenou nemajetkovou újmu fakticky reparovat. Žalobce neuvedl, z čeho se tato částka skládá a zdali se jedná o částku, kterou by bylo možné posuzovat jako náhradu nemajetkové újmy právě z titulu ustanovení § 31a zákona 82/98 Sb., když toto se týká pouze odškodňování nepřiměřené délky řízení, které odškodňování nesprávného úředního postupu spočívající v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, k uvedeným nejasným nebo základním tvrzením má však soud za to, že se jedná o procesy, které měly být vytvářeny, nebo kterým se žalobce měl podrobovat v důsledku správních řízení, kde však jsou ve správním řádu uvedeny zákonné lhůty, které by eventuálně mohly být porušovány nebo které by mohly být překračovány, v tomto směru by se však nemohlo jednat o požadavek žalobce ve smyslu stanoviska Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. Cpjn 206/2010, právě i v tomto směru zde chybí jasná a konkrétní žalobní tvrzení o tom, o jaké konkrétní řízení se jedná, ke kterému žalobce tvrdí, že bylo nepřiměřeně dlouhé, a že mu v důsledku této délky vznikla uvedená nemajetková újma. Soud v tomto směru žalobu zamítl.

8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 osř. Žalovaná byla ve sporu úspěšná, soud jí přiznal náhradu nákladů řízení dle ust. § 151 odst. 3 osř ve výši 1800 Kč za 6 úkonů právní služby (podání vyjádření, 2x účast na jednání 21.11.2019, 25.6.2020 soudu I. stupně, vyjádření k odvolání, a 2xúčast na jednání dne 24.3.2022 a 19.5.2022).