15 C 169/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá po žalované náhrady nemajetkové újmy s odůvodněním, že proti žalobci bylo vedeno trestní stíhání zahájené usnesením ze dne [datum] č. j.: KRPB [číslo] pro podezření ze spáchání trestného činu zpronevěry dle ustanovení § 206 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] Krajský soud v [obec] zamítl odvolání státního zástupce proti rozsudku Městského soudu v [obec], kterým byl žalobce obžaloby zproštěn, neboť nebylo prokázáno, že by skutek spáchal žalobce. Žalobce tvrdí, že uvedeným trestním stíháním utrpěla jak jeho dobrá pověst, tak byla narušena osobní integrita. Zásah byl veden vůči majetkové sféře žalobce, byly narušeny rodinné vztahy žalobce. Odkázal na konstantní judikaturu, žalobci za uvedený trestný čin hrozil trest odnětí svobody až 8 let. Délka trestního řízení byla 16 měsíců. Žalobce žil vzhledem k hrozícímu trestu zcela bez svého přičinění téměř 16 měsíců pod jhem životní nejistoty z hrozící finanční a osobnostní likvidace. V průběhu trestního řízení se změnila osobnost žalobce, žalobce začal být nedůvěřivý, zamlklý, bál se pokračování soudního řízení. Trpěl problémy se spánkem v důsledku stresu. Odcizil se přátelům. Trestní stíhání zásadním způsobem poškodilo vztah k partnerce, způsobovalo časté hádky, pře a hrozící rozchod. Žalobce v době svého trestního stíhání vedl řádný život, nebyl recidivistou, trestní řízení pro žalobce bylo zkušeností zcela vybočující ze životního standardu. Žalobce požadoval částku [částka] jako náhradu nemajetkové újmy a dále konstatování v podobě omluvy. V průběhu řízení vzal v žalobě tento požadavek na omluvu zpět.

2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku ke dni [datum] z důvodu trestního stíhání žalobce vedeného u Městského soudu v [obec] pod sp. zn. [spisová značka] Stanoviskem ze dne [datum rozhodnutí] žalovaná konstatovala, že nárok žalobce je, co do základů důvodný, neboť mu vzniklo právo na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím. O náhradě nemajetkové újmy byla žalobci poskytnuta morální satisfakce, kterou bylo konstatování vydání nezákonného rozhodnutí a byla vyslovena omluva. Žalovaná popsala průběh trestního stíhání žalobce, odkázala konstantní judikaturu. Dospěla k závěru, že nemohla žalobě vyhovět ohledně požadované peněžité částky, neboť uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy u žalované neobsahovalo konkrétní tvrzení a byla zde absence důkazních prostředků prokazujících rozsah a závažnost nemajetkové újmy.

3. Soud má za prokázaný průběh trestního stíhání žalobce ze spisu [anonymizována tři slova] [obec] sp. zn. [spisová značka] tak, že usnesením Policie České republiky, Městské ředitelství policie [obec], 1. oddělení hospodářské kriminality ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] bylo vůči žalobci zahájeno trestní stíhání z důvodu spáchání zločinu zpronevěry dle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku. Dne [datum] žalobce prostřednictvím svého obhájce podal stížnost proti tomuto usnesení. Městské státní zastupitelství usnesením ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] stížnost zamítlo. Dne [datum] proběhl výslech obviněného. Dne [datum] byla podána obžaloba k Městskému soudu v [obec]. Na den [datum] bylo nařízeno jednání, to bylo zrušeno kvůli nouzovému stavu, nově byl nařízeno na den [datum], kdy hlavní líčení ve věci fakticky proběhlo. Další hlavní líčení proběhla ve dnech [datum] a [datum], [datum] na těchto hlavních líčeních byli vyslýcháni svědci a prováděny další důkazy. Městský soud v Praze rozhodl v řízení sp. zn. [spisová značka] rozsudkem dne [datum rozhodnutí] tak, že žalobce byl obžaloby zproštěn, neboť na základě důkazů předložených v hlavním líčení státním zástupcem a důkazů doplněných soudem nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal obžalovaný. Státní zástupce podal v neprospěch obžalovaného odvolání. Na den [datum] bylo nařízeno jednání Krajského soudu v [obec], ten usnesením č. j. [číslo jednací] odvolání státního zástupce zamítl, stejně tak i po odvolání poškozeného. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

4. Z výpovědi žalobce a z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne [datum] má soud za prokázané, že v průběhu trestního stíhání se žalobce osobnostně změnil. Když se dozvěděl od obhájce, jaký mu hrozí trest, myslel si, že pro něj celý život končí. Nemohl myslet na nic jiného, než na to, že je trestně stíhaný a jak trestní stíhání dopadne. Nemohl najít stálé zaměstnání, když uvedl, že je trestně stíhaný, nikdo jej nezaměstnal, byl zaměstnán pouze při příležitostných pracích. Z tohoto důvodu neměl dostatek finančních prostředků, vznikl mu také dluh na výživném na dceru. Od doby trestního stíhání nevěří lidem, bojí se jich. V době stíhání nechodil do společnosti, bál se jí, bál se, že se budou i kamarádi ptát, co se děje. Situace byla tak psychicky tíživá, že nakonec musel odjet z [obec], ztratil zde vazby na lidi. Bývalí kolegové i přátelé, na něj stále hledí, jakoby trestný čin spáchal. Dodnes má obavy otevřít datovou schránku. Bojí se, co když tam přijde opět něco, co by mu mohlo způsobit problém. Má bratra, se kterým se stýkal, nicméně při zahájením trestního stíhání se odcizili, s bratrem se do dnešní doby nestýká. Má také dceru, se kterou v době při zahájení trestního stíhání se vídával, stýkal, poté již neměl finanční prostředky na to dceru někam brát a nějak ji zabezpečit. S partnerkou v důsledku celých okolností vztah skončil. Jako koníčky měl fotbal a detektoring. Tyto ukončil nějak před koncem hlavních líčení, neboť na tyto aktivity neměl ani čas, ani náladu. Měl problémy se spánkem a se zažíváním, zejména se žaludkem. Nemohl usínat a stále přemýšlel, co s ním bude. V noci se budil, přepadala jej úzkost. Přemýšlel, co by nastalo, kdyby byl odsouzen za to, co neudělal.

5. Jako srovnávací judikaturu soud použil rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. [spisová značka]. Žalobce byl taktéž po dobu cca 2 let stíhán pro trestní čin zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 5 písm. h) trestního zákoníku, hrozilo mu odnětí svobody až na 10 let. Žalobce nebyl vazebně stíhán, trestní stíhání se dotklo žalobce zejména v profesní oblasti, žalobce v důsledku trestního stíhání přicházel o zakázky, stejně tak došlo k rozvratu rodinného života žalobce. Žalobce měl v důsledku trestního stíhání psychické problémy, špatně spal, byl nervózní a došlo ke ztrátě přátel, omezení sportovních aktivit. Za shora uvedené trestní stíhání byla v předmětném případě přiznána částka [částka], jako náhrada nemajetkové újmy. Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. [spisová značka]; délka trestního stíhání v tomto případě byla 3 roky a 10 měsíců, stejně tak se jednalo o trestní čin zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 5 písm. a), kdy žalobci hrozil trest odnětí svobody až na 8 let nepodmíněně. Řízení nebylo vedeno vazebně a profesně nedošlo k žádnému zásahu do profesního života ani rodinného života, stejně tak ani do žádné sféry psychické nebo zdravotní. Bylo poskytnuto pouze zadostiučinění ve formě omluvy a konstatování porušení práva. Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. [spisová značka], řízení trvalo 415 dní, bylo vedeno pro trestný čin zpronevěry podle § 206 odst. 1 a 4, hrozil trest odnětí svobody až na 8 let. Řízení nebylo vedeno vazebně, byly zde určité zásahy do profesního života, rodinného života, nebyly však zásahy do zdravotní sféry žalobce, stejně tak se jej dostalo pouze konstatování porušení práva na spravedlivý proces. Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. [spisová značka] Obvodního soudu pro Prahu 2. Řízení trvalo 2 roky 1 měsíc. Bylo vedeno pro trestní čin zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku. Hrozil trest odnětí svobody až na 10 let nepodmíněně, řízení nebylo vedeno vazebně, nedošlo k zásahům do profesního života, ani rodinného života, byla však způsobena posttraumatická stresová porucha. Poškozené bylo poskytnuto zadostiučinění ve výši [částka] jí přímo od žalované.

6. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (dále jen zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ust. § 8 odst. 1 zákona lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

7. Soud má za prokázaný skutkový stav ohledně vzniku a existence odpovědnostního titulu shodně s popisem trestního stíhání žalobce, tak, že tento byl trestně stíhán na základě usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum] pro zločin zpronevěry dle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku. Rozsudkem Městského soudu v [obec] ze dne [datum] byl žalobce zproštěn obžaloby, následné odvolání bylo zamítnuto usnesením Krajského soudu v [obec] ze dne [datum]. S ohledem na výsledek trestního stíhání soud dospěl k závěru, že v předmětném trestním řízení vedeném proti žalobci došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, jímž je usnesení o zahájení trestního stíhání. dána existence nezákonného rozhodnutí ve smyslu ust. § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.

8. Při rozhodování o výši odškodnění za vzniklou nemajetkovou újmu soud přihlížel ke kritériu jako je povaha trestní věci, tj. zejména závažnost trestného činu kladeného za vinu, neboť ta logicky zvyšuje intenzitu, s jakou poškozený konkrétní trestní řízení negativně vnímá. Uvedené souvisí i s druhem a výší trestu, který žalobci hrozí a případného společenského odsouzení, projevující se ve veřejných hodnotách, které jsou chráněny konkrétní skutkovou podstatou obsaženou ve zvláštní části trestního zákoníku. Soud přihlédl dále k délce trestního řízení, neboť je důležitým kritériem i to, po jak dlouhou dobu zásah do osobnostních složek jednotlivce v důsledku proti němu vedenému trestnímu řízení trval. Soud zkoumal také, jaké jsou následky způsobené trestním řízením v osobnostní sféře poškozené osoby.

9. K otázce odškodnění za nezákonné rozhodnutí soud uvádí, že dle konstantní judikatury navazující na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum rozhodnutí] a spisová značka [spisová značka], publikovaný pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí, ročník 91, platí, že nárok na náhradu škody způsobené zahájením trestního stíhání, jež neskočilo pravomocným odsouzením, je na místě v určitých případech posoudit jako nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím. Rozhodnutí o zastavení trestního řízení, které byť nikoliv výslovně, ruší účinky zahájení trestního stíhání a rozhodnutí, jímž bylo trestní stíhání zahájeno ve smyslu odškodňovacího zákona č. 82/1998 Sb. a je tak pro tyto účely rozhodnutím nezákonným. Zakládá tak nárok na náhradu škody ve smyslu ustanovení § 1, 2 zákona č. 82/1998 Sb. Uvedené právo nemá pouze ten, kdo si obvinění zavinil sám a ten, kdo byl obžaloby zproštěn, nebo proti němuž bylo vedeno trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný, nebo že mu byla udělena milost, nebo že trestný čin amnestován. Soud v žádném případě nedovodil ze strany žalované ani nebylo nijak tvrzeno, že by si žalobce trestní stíhání zavinil sám, nebo že by toto trestní stíhání skončilo udělením milosti, nebo amnestií. Nárok na náhradu škody způsobené zahájením trestního stíhání, které skončilo zprošťujícím rozsudkem, se posuzuje podle ustálené soudní judikatury viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka] jako nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím. Odpovědnostní titul nezákonného rozhodnutí soud ve věci shledal. Žalobce byl nedůvodně a nezákonně ve smyslu zákona 82/1998 Sb. trestně stíhán. Existence shora uvedených skutečností vylučujících odpovědnostní titul žádný z účastníků ani netvrdil a soud je, jak je uvedeno shora, neshledal. Soud dále odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], nebo [spisová značka] s tím, že zatímco v případě nepřiměřené délky řízení se újma na straně poškozeného presumuje. Musí být újma založena jinou skutečností prokázána, není-li zjevné, že by stejnou újmu utrpěla jakákoliv osoba, která by byla danou skutečností postižena a šlo by o notorietu, kterou dokazovat netřeba. Protože se jednalo o odpovědnostní titul nezákonného rozhodnutí, nikoliv z nepřiměřené délky řízení, soud provedl shora uvedené dokazování a zjišťoval tak intenzitu, kterou trestní stíhání zasáhlo do osobnostních práv žalobce a jaká forma a jaká výše odškodnění je třeba k reparaci takto vzniklé nemajetkové újmy. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Vznikem materiální újmy i dle rozhodnutí Ústavního soudu České republiky sp. zn. IV. US [číslo] je spojeno vždy s individuálním diskomfortem trestně stíhaných osob a toto není na místě presumovat, ale prokazovat. Soud poukazuje na rozhodnutí NS ČR sp. zn. [číslo jednací] s tím, že o nemajetkové újmě lze hovořit, pokud nastalá újma spočívá v narušení osobního zájmu poškozeného, který nemá hodnotu v penězích, představuje opak škody. Nemajetková újma je nepříznivý dopad škodné události do jiných hodnot, než je jmění, lze tak hovořit o škodě morální, ideální i materiální, za kterou náleží poškozenému peněžitá materiální satisfakce. Projevuje se v těžce definované sféře vnímání obtíží, nepohodlí, stresu a jiných nežádoucích účinků spojených se zásahem do základních lidských hodnot. K tomuto občanský zákoník komentář svazek VI. § [číslo] – [číslo] [obec]: WOLTERS KLUWER 2014 a dále vznik nemajetkové újmy zpravidla nelze dokazovat, neboť jde o stav mysli poškozeného, řízení se obvykle pouze zjišťuje, zda jsou dodány objektivní důvody pro to, aby se konkrétní osoba mohla cítit poškozenou, je nutné posoudit, zda vzhledem ke konkrétním okolnostem případu se i jiná osoba v obdobném postavení mohla cítit dotčená ve složkách tvořících nemajetkovou sféru žalobce jednotlivce. Neprokazuje se to, jak se poškozený cítí, ale jestli má důvod cítit se poškozeným viz. [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení], nemajetková újma způsobená protiprávním výkonem veřejné moci [obec], Leges 2014 a dále nález Ústavní soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 3183/2015 odst. 48, stát svými právními normami rozčlenil svůj vztah ke stěžovatelce do více linií, do linie trestních včetně opakovaného řízení před obecními soudy o náhradě majetkové újmy řízení, o náhradě nemajetkové újmy pak rozdělil do dvou dílčích řízení při soudech v řízení ve více stupních. Svůj vztah ke stěžovatelce stát deklaroval i právními předpisy, které zakotvují pravidla trestního a civilního řízení i hmotně právní předpoklady dané trestním zákonem jakož i zák. 82/98 Sb., činí tak ve snaze maximálně objektivizovat kontrolu svého jednání a vzájemnou nezávislost, přezkum jednotlivých svých dílčích složek.

10. V případě vydání nezákonného rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno, není dána vyvratitelná domněnka, že jím byla dotčené osobě způsobena imateriální újma. Naopak, v řízení je na žalobci, aby spolu s odpovědnostním titulem tvrdil a prokazoval i existenci skutečností, které lze právně kvalifikovat jako porušení konkrétního práva žalobkyně, a vznik nemajetkové újmy vzniklé v příčinné souvislosti s danými skutečnostmi. Teprve dojde-li soud po provedeném dokazování k závěru, že odpovědnostním titulem byla porušena konkrétní práva žalobce a že v důsledku toho vznikla žalobci nemajetková újma, může se zabývat otázkami formy a případné výše zadostiučinění podle § 31a odst. 1 a 2 82/1998 Sb. (srov. [spisová značka]).

11. Výše zadostiučinění přiznaného podle § 31a odst. 2 82/1998 Sb. na náhradě nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním, které skončilo zproštěním obžaloby nebo zastavením, musí odpovídat výši zadostiučinění přiznaného v případech, které se s projednávanou věcí v podstatných znacích shodují; významnější odchylka je možná jen tehdy, bude-li soudem řádně a přesvědčivě zdůvodněna. V každém případě je primárně na žalobci, aby zvolil přesvědčivé srovnání, podle kterého jeho újma z hlediska spravedlnosti není menší než újma jiná, za kterou se přiznává minimálně žalovaná částka ([spisová značka]).

12. Obecně však lze říci, že každé trestní řízení negativně ovlivňuje osobní život trestně stíhaného, na kterého je sice do okamžiku právní moci meritorního rozhodnutí třeba pohlížet jako na nevinného, avšak samotný fakt trestního stíhání je zátěží pro každého obviněného (srov. I. ÚS 554/04). Již samotné trestní stíhání výrazně zasahuje do soukromého a osobního života jednotlivce, do jeho cti a dobré pověsti, a to tím spíše, jedná-li se o obvinění„ liché“, což je posléze pravomocně stvrzeno zprošťujícím rozsudkem soudu, podle něhož se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl trestným činem (srov. II. ÚS 590/08).

13. Vznik nemajetkové újmy způsobené výkonem veřejné moci zpravidla nelze dokazovat (jde o stav mysli poškozené osoby). V řízení se tak obvykle zjišťuje, zda jsou dány objektivní důvody, aby se dotčená osoba mohla cítit poškozenou, tedy zda vzhledem ke konkrétním okolnostem případu by se i jiná osoba v obdobném postavení mohla cítit dotčenou ve složkách tvořících ve svém souhrnu nemajetkovou sféru jednotlivce (srov. [spisová značka]).

14. Výše zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním, které skončilo zastavením nebo zproštěním obžaloby, nelze odvíjet od základní částky odškodnění za jeden rok trvání řízení, ve kterém bylo porušeno právo na projednání věci v přiměřené lhůtě ([spisová značka]). Jinými slovy řečeno, není možné výši odškodnění nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním, které skončilo zastavením nebo zproštěním obžaloby, odvozovat od určité výchozí částky za měsíc či rok trestního stíhání. Jediným jednotícím prvkem je zde požadavek, aby soudem přiznané zadostiučinění odpovídalo právě výši přiznaného zadostiučinění v případech, které se v podstatných znacích shodují (srov. Městský soud v Praze č. j. [číslo jednací]).

15. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobce podle § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., § 7 odst. 1 zák. 82/1998 Sb., § 8 odst. 1 zák. 82/1998 Sb. a dle shora uvedené judikatury, když se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu za vydání nezákonného usnesení o zahájení trestního stíhání. V řízení bylo prokázáno vydání nezákonného usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 trestního řádu ve smyslu § 8 odst. 1 zák. 82/1998 Sb., když trestní stíhání žalobkyně neskončilo pravomocným odsouzením, čímž jí vznikl nárok na náhradu nemajetkové újmy dle § 31a odst. 1 zák. 82/1998 Sb. z titulu nezákonného rozhodnutí.

16. Pokud jde o povahu věci, soud za podstatné považuje, že žalobce byl ohrožen vyšším trestem odnětí svobody v délce 8 let. Délku trestního stíhání 16 měsíců soud hodnotí spíše jako kratší, i vzhledem k tomu, že trestní stíhání žalobce proběhlo v uvedeném období na dvou stupních soudní soustavy. Následky v osobnostní sféře žalobce způsobené trestním stíháním byly vážnějšího rázu. Žalobce v uvedeném období trestní stíhání špatně snášel, obával se budoucnosti. Žalobce byl bezúhonný. Žalobce ztratil kolegů i kamarádů, což vyvrcholilo k odchodu z [obec], kde rád žil. Žalobce se stáhl se ze společenského života a stal se více uzavřeným. Přestal se věnovat volnočasovým aktivitám fotbalu a detektoringu. Nemohl sehnat zaměstnání. V důsledku nedostatku financí se nemohl starat o nezletilou dceru a vznikl mu dluh na výživném.

17. Žalobce ani žalovaná konkrétní judikaturu ke srovnání nepředložili. Nejpodobnější případ s případem žalobce soud shledal, jak je shora uvedeno u případu Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. [spisová značka]. Žalobce byl po dobu cca 2 let stíhán pro trestný čin zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 5 písm. h) trestního zákoníku, hrozilo mu odnětí svobody až na 10 let. Žalobce nebyl vazebně stíhán, trestní stíhání se dotklo žalobce zejména v profesní oblasti, žalobce v důsledku trestního stíhání přicházel o zakázky, stejně tak došlo k rozvratu rodinného života žalobce. Žalobce měl v důsledku trestního stíhání psychické problémy, špatně spal, byl nervózní a došlo ke ztrátě přátel, omezení sportovních aktivit. Za shora uvedené trestní stíhání byla v předmětném případě přiznána částka [částka]. Soud porovnáním dospěl k závěru, že přiměřeným zadostiučiněním je částka [částka]. Přihlédl k situaci, že v posuzovaném případě žalobce ukončil zaměstnání již v době před zahájením trestního stíhání a situace byla navíc ovlivněna pandemií Covid 19, neměl psychické problémy hlubšího rázu, trestní stíhání bylo výrazně kratší.

18. Soud s ohledem na veškeré okolnosti případu shledal za dostatečné zadostiučinění ve výši [částka]. Soud považuje zadostiučinění za slušné i s ohledem na úctu státu k soukromému životu žalobce (viz nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 4293/18).

19. Soud přiznal také úrok z prodlení dle § 1970 NOZ. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaná se dostala do prodlení po uplynutí 6 měsíční lhůty od předběžného uplatnění nároku Soud zbývající zadostiučinění za nezákonnost trestního stíhání jako nedůvodné zamítl včetně zákonného úroku.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 3 osř. V případě nemajetkové újmy byl žalobce částečně úspěšný, plnění však záviselo na úvaze soudu, a proto žalobci náleží plná náhrada nákladů řízení. Při stanovení tarifní hodnoty soud aplikoval ust. § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu, viz např. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí] dle § 9 odst. 4 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. tarifní hodnota [částka] dle § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb. odměna za jeden úkon právní služby [částka] bez DPH Právní zástupce je plátcem DPH (osvědčení o registraci k DPH přílohou žalobního návrhu). Soud přiznal odměnu za převzetí a přípravu zastoupení a porada s klientem dle ust. §11 odst. 1 písm. a) AT, 2x písemné podání nebo návrh ve věci samé (žalobní návrh ze [datum], a částečné zpětvzetí žaloby s vyjádřením ke stanovisku žalované ze dne [datum]) dle ust. §11 odst. 1 písm. d) AT, dále účast na jednání před soudem (dne [datum]) dle ust. §11 odst. 1 písm. g) AT, tj. celkem za 4x úkon právní služby [částka] bez DPH, dle §13 odst.3 vyhl. č. 177/1996 Sb. režijní paušál/úkon právní služby [částka] režijní paušál za 4x úkon právní služby [částka] bez DPH a náhradu za promeškaný čas - cesta na jednání a zpět dne [datum] [částka] bez DPH (1 cesta 2 hod. 20 min., celkem 10 započatých půlhodin) a cestovné na jednání konané dne [datum] a zpět [částka] bez DPH (1 cesta 207 km, sazba náhrad [částka]) Náklady řízení celkem [částka] bez DPH, DPH ve výši [částka], včetně DPH [částka].

21. Žalobce v žalobě vedle finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu požadoval také zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva. Toho se žalobci dostalo ve stanovisku žalované a žalobce vzal tento žalobní požadavek zpět. Soud o částečném zpětvzetí nerozhodoval, neboť tato forma zadostiučinění byla subsumována přiznáním peněžité satisfakce.