15 C 173/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 427/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město pro omluvu a zaplacení 69 408 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši , částka, , a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná uhradila žalobci částku ve výši , částka, se zamítá.

III. Žaloba, aby žalovaná zaslala žalobci omluvu ve znění: „Omlouváme se Vám za další, v pořadí již jedenácté bezdůvodné trestní stíhání, tentokráte OS v , adresa, pod čj. 10 T , Anonymizováno, /2024, které zjevně nikdy nemělo být zahajováno. Omlouváme se vám i za to, že jste to na rozdíl od tím pověřených justičních orgánů správně věděl od samého začátku a jako první také uplatnil, a dále se omlouváme za to, že se tyto orgány hned neřídily vaším kvalifikovaným právním názorem, čímž došlo ke zbytečným škodám a ztrátám, a tyto uveřejňovali na svých webových stránkách ministerstva spravedlnosti po dobu neméně dvou po sobě jdoucích a měsíců“, se zamítá.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalobě náhradu nákladu řízení ve výši , částka, , a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, domáhá náhrady škody a nemajetkové újmy ve výši , částka, s odůvodněním, že proti žalobci bylo u Okresního soudu v , adresa, vedeno trestní stíhání pod sp. zn. 10 T , Anonymizováno, /2024. Trestní stíhání bylo rozhodnutím Krajského soudu v Praze, č.j. 11 To , Anonymizováno, /2024, dne , datum, zastaveno s tím, že byla zamítnuta stížnost státního zástupce proti zprošťujícímu usnesení OS v , adresa, se závěrem, že posuzovaný skutek není trestným činem. Žalobce žádá písemnou omluvu a dále požaduje nahradit újmu způsobenou bezdůvodným soudním trestním stíháním, a to jak majetkovou, spočívající v nutnosti dostavovat se k policejním výslechům, sepisovat příslušná podání a odvolání a stížnosti, tyto věci připravovat, také široce konzultovat s odbornou veřejností. Taky újmu nemajetkovou, způsobenou bezdůvodným soudním trestním stíháním, jedenáctým v pořadí, tedy soustavným poškozováním žalobcovy dobré pověsti, což žalobce prohlašuje za jasný důkaz cílené diskriminace a soudní šikany nemající obdoby v celé Evropě. Žalobce požaduje náhradu nemajetkové újmy ve výši , částka, a majetkovou újmu ve výši , částka, s tím, že se shora uvedená částka sestává z náhrady mzdy, a to celodenní čisté mzdy ve výši , částka, krát 2, celkem , částka, , dále 2x 5 hodin přípravy à , částka, , celkem částka , částka, , dále doprava 2x 20 km krát 2x , částka, a to ke dvěma hlavním líčením u Okresního soudu v , adresa, ve dnech , datum, a , datum, ve výši , částka, a odměna za 10 hodin vysoce kvalifikované právní práce při hlavních líčeních à 1 tisíc korun, celkem , částka, . soud následně připustil rozšíření žaloby o částku , částka, , představují konkretizace požadované ušlé mzdy v celkové výši , částka, namísto původní , částka, .

2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku ke dni , datum, . Nárok nebyl shledán opodstatněným. Popsala průběh trestního stíhání žalobce vedeného u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. 10 T , Anonymizováno, /2024 s tím, že nárok ve výši , částka, , který byl odůvodněn nutností dosahovat se k policejním výslechům, sepisovat příslušná podání, odvolání a stížnost, tyto věci připravovat a také široce konzultovat s odbornou veřejností, nebyl blíže prokázán, nemá žalovaná v tomto ohledu se k čemu vyjadřovat a nárok byl odmítnut. Co se týká požadavku na náhradu nemajetkové újmy v penězích, žalovaná uvádí, že omluva, která žalobci byla poskytnuta v rámci stanoviska ze dne , datum, je dostačující. Nemajetková újma musí být žalobcem tvrzena s konkrétními následky, dostatečně prokázána, což v tomto případě žalovaná neshledává. Žalobce se v popisu zásahu do jeho osobnostní sféry omezuje prakticky na tvrzení, že je obětí cílené diskriminace a soudní šikany, avšak dle názoru žalované jde o tvrzení značně nadnesené až absurdní. Žalobce má v evidenci trestů celkem sedm záznamů, přičemž několikrát vykonával nepodmíněný trest odnětí svobody. Přiznání zadostiučinění v penězích by se jevilo v příkrém rozporu s obecně sdílenou zásadou vnímání spravedlnosti.

3. Soud má za prokázaný průběh trestního stíhání žalobce ze spisu vedeného u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. 10 T , Anonymizováno, , Anonymizováno, 2024 s tím, že byly zahájeny úkony trestního stíhání za přečin vyhrožování s cílem působit na orgán veřejné moci podle § 324/1 b) tr. zákoníku s tím, že , tituly před jménem, , jméno FO, zaslal přípis včetně výhrůžek, že ani nevíš a dodneška tě nikde nenaučili, že ten, kdo útok bezdůvodně zahájil je povinen snést i mnohem vyšší intenzitu případné reakce napadeného, hňupe úřednická, a to jsme zatím pořád jen u slov. Víš, co je to mnohem intenzivnější reakce napadeného? To je, že dostanete po hubě, prasata vylízaný, a nic se mi nestane, protože jste mě neměli co napadat, zkurvenci jedni obecní, je potřeba vás z toho úřadu vyhnat klackama. Takhle nemůže dál fungovat úřad, co zjevně škodí veřejnosti a bezdůvodně napadá ty nejužitečnější, ztratil své oprávnění a nemůže být nadále provozován. Dále byly založeny i přípis MÚ v , adresa, , jméno FO, , ty vymaštěná tupá píčo, kde myslíš, že vzal právo mě pokutovat, ty svině špinavá, zprasená tupá a k ničemu dobrá. Jak dlouho myslíš, že tam budeš strašit, krávo dementní? Chcípni co nejdřív i s celou rodinou. Takový prasata, jako seš ty, nejsou dost dobrý ani na masokostní moučku. Ještě bychom se z ní, kdyby se zkrmila, všichni otrávili, píčo jedna. Dále bylo tedy zahájeno trestní stíhání, a to sdělením podezření a následně byla předána zpráva o výsledku zkráceného přípravného řízení ze strany , právnická osoba, , KRPS- , Anonymizováno, -49/TČ-2023-010816, dne , datum, státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství v , adresa, . Dále byla 26. 9. předložena předkládací zpráva s návrhem na potrestání, doručená Okresnímu soudu v , adresa, dne , datum, právě pro vyhrožování usmrcením a ublížením na zdraví, pro výkon pravomoci orgánu státní správy, čímž spáchal přečin vyhrožování s cílem působit na orgán veřejné moci § 324 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, a to právě shora uvedeným přípisem , tituly před jménem, , jméno FO, . Následně bylo nařízeno hlavní líčení na den , datum, (neproběhlo). Ze strany žalobce byl podán návrh na vyloučení soudce a soudu, tento byl ze strany odvolacího soudu zamítnut. V mezidobí bylo opakovaně rozhodováno o tom, kdo je zákonným soudcem. Následně bylo nařízeno další hlavní líčení na den , datum, s tím, že na hlavním líčení dne , datum, bylo vyhlášeno usnesení, dle ustanovení § 222 odst. 2 tr. řádu se trestní stíhání žalobce postupuje k projednání , právnická osoba, v , adresa, , neboť by tento skutek mohl být kvalifikován jako přestupek. Proti tomu byla podána stížnost ze strany státního zástupce, která následně Krajským soudem v Praze na neveřejném zasedání dne , datum, pod č.j. 11 To , Anonymizováno, /2024–572 byla jako nedůvodná zamítnuta.

4. Spis byl následně postoupen k přestupkovému řízení, které bylo vedeno u , právnická osoba, v , právnická osoba, pod sp. zn. MÚLNL-SC/11786/, adresa, /36 s tím, že bylo vydáno usnesení o odložení věci dne , datum, ve smyslu ustanovení § 76 odst. 1 písm. a), kdy bylo zjištěno, že se shora uvedené jednání žalobce nedá posoudit jako jednání, které by svým charakterem bezdůvodných pochybností naplňovalo všechny znaky přestupku proti veřejnému pořádku ve smyslu § 5 odst. 1 písm. b. Zahájení řízení o přestupku předmětné věci by tak vedlo k porušení funkce právní jistoty.

5. Z malého technického průkazu od vozidla RZ 3 B19082 má soud za prokázané, že od , datum, je jeho provozovatelem žalobce. Z velkého technického průkazu od vozidla má soud za prokázané, že spotřeba vozidla na 100 l/km je 9,5/5,8/7,2 benzín BA 95.

6. Z potvrzení od zaměstnavatele žalobce Grant Thorton a ze samotných tvrzení žalobce má soud za prokázané, že žalobce k hlavním líčením dne , datum, a , datum, si bral u zaměstnavatele dovolenou na zotavenou.

7. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (dále jen zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ust. § 8 odst. 1 zákona lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

8. Podle ust. § 31 odst. 1 zákona náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odst. 3 posledně citovaného ustanovení zákona náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

9. Nárok na náhradu škody způsobené zahájením trestního stíhání, které skončilo zprošťujícím rozsudkem, se posuzuje podle ustálené soudní judikatury viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 25 Cdo 1847/2001 jako nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím.

10. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu řízení vedeného u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. 10 T , Anonymizováno, /2024 a následně u , právnická osoba, , právnická osoba, , MÚLNL-SC/11786/, adresa, /36.

11. Co se týká právního posouzení, soud dospěl k závěru, že z pohledu zákona 82/98 Sb. bylo ve věci vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž byl ze dne , datum, , č.j. KRPS–, Anonymizováno, –35/TČ-023–010816, záznam o sdělení podezření z přečinu vyhrožování s cílem působit na orgán veřejné moci podle § 324/1b tr. zákoníku, neboť nedošlo k pravomocnému odsouzení za shora uvedený skutek v rámci řízení vedeného u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. 10 T , Anonymizováno, /2024. Celé řízení vedené u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. 10 T , Anonymizováno, /2024 bylo ukončeno předáním projednání uvedené činnosti žalobce k přestupkovému řízení s tím, že ani v přestupkovém řízení nedošlo k pravomocnému odsouzení žalobce, naopak došlo k odložení věci, a to z toho důvodu, že jednání žalobce nemůže být posouzeno jako přestupek. Nicméně je možné, že by toto mohlo být posouzeno jako pořádkový delikt.

12. K nároku na náhradu nemajetkové újmy soud dospěl k závěru, že žalobce nebyl pravomocně odsouzen za jednání, v němž byla spatřována trestná činnost, kdy dne , datum, na podatelnu , právnická osoba, v , adresa, , adresované , tituly před jménem, , jméno FO, , doručil podání, ve kterém bylo, „že ani nevíš a dodneška tě nikde nenaučili a že ten, kdo útok bezdůvodně zahájil, je povinen snést i mnohem vyšší intenzitu případné reakce napadeného, hňupe úřednická. A to jsme zatím pořád jen u slov. Víš, co to je mnohem intenzivnější reakce napadeného? To, že dostanete po hubě, prasata vylízaný, a nic se mi nestane, protože jste mě neměli co napadat, zkruvenci jedni obecní. Je potřeba vás z toho úřadu vyhnat klackama, takhle nemůžete dál fungovat, úřad, co zjevně škodí veřejnosti a bezdůvodně napadá ty nejužitečnější, ztratil své oprávnění a nemůže být nadále provozován.“ Předmětem odškodnění nemajetkové újmy je zásah do osobnostní sféry poškozeného, který byl vyvolán ze strany orgánů státu právě nezákonným rozhodnutím, jímž v tomto směru bylo sdělení podezření ze spáchání přečinu žalobci. Ve shora uvedeném řízení vůči žalobci však bylo nesporné, že žalobce shora uvedený přípis adresovaný , právnická osoba, v , adresa, fakticky zaslal, nebyl sporný ani obsah tohoto sdělení, který dle názoru soudu je v hrubém rozporu s obecně sdílenou představou morálky a slušného chování. Soud se nezabývá tím, jakým a z jakého důvodu byla shora uvedená reakce žalobce, aby shora uvedený přípis , právnická osoba, v , adresa, fakticky zaslal, ale samotným jednáním žalobce ve vztahu k obecně sdílené představě slušného chování, morálky i obecně sdílené představy spravedlnosti. Byť vůči žalobci bylo zahájeno trestní stíhání, které následně bylo postoupeno do přestupkového řízení, kdy i řízení o přestupku bylo následně odloženo, i , právnická osoba, v , právnická osoba, dospěl k závěru, že nelze ve věci shledat zahájení řízení o přestupku, ale je nesporné, že žalobce shora uvedeného jednání se fakticky dopustil, když nicméně se nejedná tedy o přestupek, a to z pohledu nedostatku znaků přestupku proti veřejnému pořádku dle § 5 odst. 1 písm. b) zákona o některých přestupcích, ani jiného přestupku zákona dle některých přestupcích, ale jedná se bez pochybností o pořádkový delikt. V tomto směru je tedy nesporné, že vůči žalobci nemělo být trestní stíhání ani řízení o přestupku fakticky zahajováno a z tohoto pohledu tedy formálně jsou naplněny znaky vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu stanovení § 7 a 8 zákona 82/98 Sbírky. Soud se však zabýval celkovými požadavky žalobce na možnost odškodnění v penězích a zaslání omluvy s tím, že ze strany žalované došlo v rámci předběžného projednání k vydání stanoviska, kterým bylo uznáno vydání nezákonného rozhodnutí, kdy v souladu s konstantní judikaturou lze uzavřít, že ve vztahu k žadateli došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, kterým je záznam , právnická osoba, , Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, územního odboru , adresa, , obvodního oddělení , adresa, ze dne , datum, o sdělení podezření, avšak nedospělo k závěru, že je na místě přiznat odškodnění v penězích. Zároveň se však ve shora uvedeném stanovisku ze dne , datum, , č.j. MSP , Anonymizováno, /2024 ODSK-ODSK/13 žalobci omluvilo za to, že sdělením podezření došlo k porušení žadatele článku 8 odstavec 2 Listiny základních práv a svobod a za vydání rozhodnutí o sdělení podezření se ministerstvo spravedlnosti žalobci omluvilo. Soud uvádí, že se plně ztotožňuje s touto formou odškodnění, kdy je nutné poukázat na opis evidence Rejstříku trestů, tak, jak je tento založen ve spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. 10 T , Anonymizováno, /2024, ze kterého vyplývá, že žalobce nemá čistý trestní rejstřík, byl celkem sedmkrát odsouzen, byť je soudu známo, že vůči žalobci bylo vedeno více trestních stíhání, kdy u některých byl žalobce obžaloby fakticky zproštěn. Zároveň soud uvádí, že co se týká samotné žaloby, k požadavku na náhradu nemajetkové újmy žalobce pouze uvedl, že se jednalo o jedenácté trestní stíhání v pořadí soustavným poškozováním žalobcovy dobré pověsti, co žalobce prohlašuje za jasný důkaz cílené diskriminace a soudní šikany nemající obdoby v celé Evropě. Zároveň však neuvedl žádné konkrétní zásahy do jakékoliv stránky jeho osobnosti ve smyslu možných základních lidských práv upravených v Listině základních práv a svobod, do kterých shora uvedeným trestním stíháním žalobce mělo být fakticky zasaženo. Žalobce netvrdil, že by došlo k zásahu do sféry rodinné, profesní, volnočasové, zdravotní, ani jiné. Pouze se omezil právě na obecné sdělení, že došlo k zásahu do dobré pověsti žalobce, k čemuž však žalobce nenavrhl žádné podrobnější zdůvodnění a nedodal soudu žádný důkaz k prokázání takovéhoto tvrzení. Zároveň soud poukazuje na skutečnost, že nelze dospět k závěru, že by sám žalobce byl osobou, která by se chovala mravně z pohledu obecné sdílené představy morálky nebo mravního jednání ve vztahu k úřadům České republiky. V tomto směru právě soud poukazuje na skutečnost, že to byl žalobce, kdo , právnická osoba, v , adresa, , konkrétně zaměstnanci , jméno FO, zaslal dopis, jehož obsah nelze v žádném případě shledat napsaný „slušným“ jazykem, který je obecně používán ve vztahu k jednání s úřady České republiky. Naopak byl to žalobce, kdo použil velmi nevybíravý jazyk, použil sprostá slova, které ve všech souvislostech potom vedly k cílenému útoku na zaměstnance , právnická osoba, v , adresa, i na samotný úřad v , adresa, , který vyhrožoval takřka i fyzickým násilím. Soud z tohoto pohledu dospěl k závěru, že samotná forma konstatování porušení práva a samotná forma omluvy ve stanovisku ministerstva spravedlnosti je dostatečnou formou náhrady vzniklé nemajetkové újmy. K odůvodnění této formy nároku soud odkazuje na srovnávací judikaturu (žalobce ani žalovaná k výzvě soudu dle uts. § 118a odst.1 osř neuvedli) Obvodního soudu pro , adresa, sp. zn. 19 C 197/2018-181, kdy proti poškozenému bylo vedeno trestní řízení pro přečin nebezpečného vyhrožování, poškozený byl ve stresu, a stejně jako u žalobce, významné zásahy do dalších rovin osobnosti nebyly prokázány, jako forma odškodnění bylo zvoleno konstatování porušení práva.

13. Soud zamítl i požadavek na odškodnění formou písemné omluvy, když její znění není objektivní omluvou vedoucí ke zmírnění následků spojených s trestním stíháním, ale požadavek na potvrzení názorů žalobce.

14. K požadavku na náhradu škody soud uvádí, že žalobce se domáhal náhrady škody ve výši , částka, (původně , částka, ) jako náhrady ušlého výdělku od společnosti Grant Thorton, která mu ušla při účasti na hlavních líčeních dne , datum, a , datum, . žalobce sám uvedl, že na uvedená hlavní líčení si vzal u zaměstnavatele dovolenou na zotavenou. Soud odkazuje na rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne , datum, čj. 12 Co 33/2017-289. Soud odkazuje na ust. § 200 ZP zaměstnanci od zaměstnavatele přísluší pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu, nicméně právně relevantní je, zda se projevila účast u soudu žalobce v jeho majetkové sféře (nikoli v počtu vyčerpaných dnů dovolené). Sám žalobce netvrdil, že by za tyto dny nedostal zaplaceno (bez ohledu z jakého právního titulu) a tak se nejedná o žádnou majetkovou újmu, tedy újmu, která by se projevila v majetkové sféře žalobce. Samotná obsahová náplň trávení dovolené je pak zcela právně irelevantní. I případě žalobce se jedná o situaci, když žalobce namísto účasti u hlavních líčení použil dovolenou na zotavenou, za kterou ze zákona dostal od zaměstnavatele zaplaceno a nikoli pracovní volno bez náhrady platu. Soud tak v tomto rozsahu neshledal nárok žalobce důvodný, když jeho účast na hlavních líčeních se neprojevila v jeho majetkové sféře zmenšením majetku.

15. Pokud jde o nárok na cestovné, soud má za to, že žalobci z tohoto titulu nenáleží částka za tzv. amortizaci vozidla. Lze odkázat nejen na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 5034/2008, ale i na skutečnost, že u zákoníku práce (ZP) jako lex specialis nelze rozšiřovat jeho působnost na jiné soukromoprávní vztahy bez výslovného odkazu v jiném zákoně. Vyhláška vydaná na základě ust. § 189 odst. 1 ZP (a v jeho mezích) nemůže být tak ani analogicky použita na nárok na přiznání majetkové újmy. Soud tak žalobci přiznal pouze náhradu za benzín BA 95 za 4x20 km cesty , adresa, a Okresní soud v , adresa, ve výši , částka, při spotřebě 9.5/5.8/7.2 l/100km a ceně benzínu , částka, /l. soud sice nedohledal souhlas soudu s použitím vozidla, když však dle názoru soudu se jedná o přepjatý formalismus v situaci, kdy dle aplikace IDOS je cena jízdenky , adresa, vždy u různých spojů vyšší, než cena spotřebovaného benzínu osobním vozem.

16. Dalšími požadavky pak byly částky , částka, a , částka, jako odměna za práci u hlavních líčení a přípravy k nim. Soud uvádí, že za účast na hlavním líčení ani za přípravu k jednání žalobci odměna nepřísluší, jedná se o částky které žalobce pouze odhadl a tyto částky by ve stejném čase ani nijak nezískal, jinou prací (toto žalobce ani netvrdil) a zároveň se nejedná ani o vynaložené náklady na zrušení nezákonného rozhodnutí.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 3 osř. Žalovaná byla naprosto převážně ve sporu úspěšná. Soud jí přiznal náhradu nákladů řízení ve výši , částka, za 5x300Kč za podání vyjádření, 2x příprava k jednání a 2x účast na jednání.