15 C 173/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 427/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město pro omluvu a zaplacení 69 408 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši částka, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná uhradila žalobci částku ve výši částka se zamítá.

III. Žaloba, aby žalovaná zaslala žalobci omluvu ve znění: „Omlouváme se Vám za další, v pořadí již jedenácté bezdůvodné trestní stíhání, tentokráte OS v adresa pod čj. 10 T Anonymizováno/2024, které zjevně nikdy nemělo být zahajováno. Omlouváme se vám i za to, že jste to na rozdíl od tím pověřených justičních orgánů správně věděl od samého začátku a jako první také uplatnil, a dále se omlouváme za to, že se tyto orgány hned neřídily vaším kvalifikovaným právním názorem, čímž došlo ke zbytečným škodám a ztrátám, a tyto uveřejňovali na svých webových stránkách ministerstva spravedlnosti po dobu neméně dvou po sobě jdoucích a měsíců“, se zamítá.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalobě náhradu nákladu řízení ve výši částka, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhá náhrady škody a nemajetkové újmy ve výši částka s odůvodněním, že proti žalobci bylo u Okresního soudu v adresa vedeno trestní stíhání pod sp. zn. 10 T Anonymizováno/2024. Trestní stíhání bylo rozhodnutím Krajského soudu v Praze, č.j. 11 To Anonymizováno/2024, dne datum zastaveno s tím, že byla zamítnuta stížnost státního zástupce proti zprošťujícímu usnesení OS v adresa se závěrem, že posuzovaný skutek není trestným činem. Žalobce žádá písemnou omluvu a dále požaduje nahradit újmu způsobenou bezdůvodným soudním trestním stíháním, a to jak majetkovou, spočívající v nutnosti dostavovat se k policejním výslechům, sepisovat příslušná podání a odvolání a stížnosti, tyto věci připravovat, také široce konzultovat s odbornou veřejností. Taky újmu nemajetkovou, způsobenou bezdůvodným soudním trestním stíháním, jedenáctým v pořadí, tedy soustavným poškozováním žalobcovy dobré pověsti, což žalobce prohlašuje za jasný důkaz cílené diskriminace a soudní šikany nemající obdoby v celé Evropě. Žalobce požaduje náhradu nemajetkové újmy ve výši částka a majetkovou újmu ve výši částka s tím, že se shora uvedená částka sestává z náhrady mzdy, a to celodenní čisté mzdy ve výši částka krát 2, celkem částka, dále 2x 5 hodin přípravy à částka, celkem částka částka, dále doprava 2x 20 km krát 2x částka a to ke dvěma hlavním líčením u Okresního soudu v adresa ve dnech datum a datum ve výši částka a odměna za 10 hodin vysoce kvalifikované právní práce při hlavních líčeních à 1 tisíc korun, celkem částka. soud následně připustil rozšíření žaloby o částku částka, představují konkretizace požadované ušlé mzdy v celkové výši částka namísto původní částka.

2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku ke dni datum. Nárok nebyl shledán opodstatněným. Popsala průběh trestního stíhání žalobce vedeného u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. 10 T Anonymizováno/2024 s tím, že nárok ve výši částka, který byl odůvodněn nutností dosahovat se k policejním výslechům, sepisovat příslušná podání, odvolání a stížnost, tyto věci připravovat a také široce konzultovat s odbornou veřejností, nebyl blíže prokázán, nemá žalovaná v tomto ohledu se k čemu vyjadřovat a nárok byl odmítnut. Co se týká požadavku na náhradu nemajetkové újmy v penězích, žalovaná uvádí, že omluva, která žalobci byla poskytnuta v rámci stanoviska ze dne datum je dostačující. Nemajetková újma musí být žalobcem tvrzena s konkrétními následky, dostatečně prokázána, což v tomto případě žalovaná neshledává. Žalobce se v popisu zásahu do jeho osobnostní sféry omezuje prakticky na tvrzení, že je obětí cílené diskriminace a soudní šikany, avšak dle názoru žalované jde o tvrzení značně nadnesené až absurdní. Žalobce má v evidenci trestů celkem sedm záznamů, přičemž několikrát vykonával nepodmíněný trest odnětí svobody. Přiznání zadostiučinění v penězích by se jevilo v příkrém rozporu s obecně sdílenou zásadou vnímání spravedlnosti.

3. Soud má za prokázaný průběh trestního stíhání žalobce ze spisu vedeného u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. 10 T Anonymizováno Anonymizováno 2024 s tím, že byly zahájeny úkony trestního stíhání za přečin vyhrožování s cílem působit na orgán veřejné moci podle § 324/1 b) tr. zákoníku s tím, že tituly před jménem jméno FO zaslal přípis včetně výhrůžek, že ani nevíš a dodneška tě nikde nenaučili, že ten, kdo útok bezdůvodně zahájil je povinen snést i mnohem vyšší intenzitu případné reakce napadeného, hňupe úřednická, a to jsme zatím pořád jen u slov. Víš, co je to mnohem intenzivnější reakce napadeného? To je, že dostanete po hubě, prasata vylízaný, a nic se mi nestane, protože jste mě neměli co napadat, zkurvenci jedni obecní, je potřeba vás z toho úřadu vyhnat klackama. Takhle nemůže dál fungovat úřad, co zjevně škodí veřejnosti a bezdůvodně napadá ty nejužitečnější, ztratil své oprávnění a nemůže být nadále provozován. Dále byly založeny i přípis MÚ v adresa jméno FO, ty vymaštěná tupá píčo, kde myslíš, že vzal právo mě pokutovat, ty svině špinavá, zprasená tupá a k ničemu dobrá. Jak dlouho myslíš, že tam budeš strašit, krávo dementní? Chcípni co nejdřív i s celou rodinou. Takový prasata, jako seš ty, nejsou dost dobrý ani na masokostní moučku. Ještě bychom se z ní, kdyby se zkrmila, všichni otrávili, píčo jedna. Dále bylo tedy zahájeno trestní stíhání, a to sdělením podezření a následně byla předána zpráva o výsledku zkráceného přípravného řízení ze strany právnická osoba, KRPS- Anonymizováno-49/TČ-2023-010816, dne datum státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství v adresa. Dále byla 26. 9. předložena předkládací zpráva s návrhem na potrestání, doručená Okresnímu soudu v adresa dne datum právě pro vyhrožování usmrcením a ublížením na zdraví, pro výkon pravomoci orgánu státní správy, čímž spáchal přečin vyhrožování s cílem působit na orgán veřejné moci § 324 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, a to právě shora uvedeným přípisem tituly před jménem jméno FO. Následně bylo nařízeno hlavní líčení na den datum (neproběhlo). Ze strany žalobce byl podán návrh na vyloučení soudce a soudu, tento byl ze strany odvolacího soudu zamítnut. V mezidobí bylo opakovaně rozhodováno o tom, kdo je zákonným soudcem. Následně bylo nařízeno další hlavní líčení na den datum s tím, že na hlavním líčení dne datum bylo vyhlášeno usnesení, dle ustanovení § 222 odst. 2 tr. řádu se trestní stíhání žalobce postupuje k projednání právnická osoba v adresa, neboť by tento skutek mohl být kvalifikován jako přestupek. Proti tomu byla podána stížnost ze strany státního zástupce, která následně Krajským soudem v Praze na neveřejném zasedání dne datum pod č.j. 11 To Anonymizováno/2024–572 byla jako nedůvodná zamítnuta.

4. Spis byl následně postoupen k přestupkovému řízení, které bylo vedeno u právnická osoba v právnická osoba pod sp. zn. MÚLNL-SC/11786/adresa/36 s tím, že bylo vydáno usnesení o odložení věci dne datum ve smyslu ustanovení § 76 odst. 1 písm. a), kdy bylo zjištěno, že se shora uvedené jednání žalobce nedá posoudit jako jednání, které by svým charakterem bezdůvodných pochybností naplňovalo všechny znaky přestupku proti veřejnému pořádku ve smyslu § 5 odst. 1 písm. b. Zahájení řízení o přestupku předmětné věci by tak vedlo k porušení funkce právní jistoty.

5. Z malého technického průkazu od vozidla RZ 3 B19082 má soud za prokázané, že od datum je jeho provozovatelem žalobce. Z velkého technického průkazu od vozidla má soud za prokázané, že spotřeba vozidla na 100 l/km je 9,5/5,8/7,2 benzín BA 95.

6. Z potvrzení od zaměstnavatele žalobce Grant Thorton a ze samotných tvrzení žalobce má soud za prokázané, že žalobce k hlavním líčením dne datum a datum si bral u zaměstnavatele dovolenou na zotavenou.

7. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (dále jen zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ust. § 8 odst. 1 zákona lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

8. Podle ust. § 31 odst. 1 zákona náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odst. 3 posledně citovaného ustanovení zákona náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

9. Nárok na náhradu škody způsobené zahájením trestního stíhání, které skončilo zprošťujícím rozsudkem, se posuzuje podle ustálené soudní judikatury viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 25 Cdo 1847/2001 jako nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím.

10. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu řízení vedeného u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. 10 T Anonymizováno/2024 a následně u právnická osoba právnická osoba, MÚLNL-SC/11786/adresa/36.

11. Co se týká právního posouzení, soud dospěl k závěru, že z pohledu zákona 82/98 Sb. bylo ve věci vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž byl ze dne datum, č.j. KRPS–Anonymizováno–35/TČ-023–010816, záznam o sdělení podezření z přečinu vyhrožování s cílem působit na orgán veřejné moci podle § 324/1b tr. zákoníku, neboť nedošlo k pravomocnému odsouzení za shora uvedený skutek v rámci řízení vedeného u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. 10 T Anonymizováno/2024. Celé řízení vedené u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. 10 T Anonymizováno/2024 bylo ukončeno předáním projednání uvedené činnosti žalobce k přestupkovému řízení s tím, že ani v přestupkovém řízení nedošlo k pravomocnému odsouzení žalobce, naopak došlo k odložení věci, a to z toho důvodu, že jednání žalobce nemůže být posouzeno jako přestupek. Nicméně je možné, že by toto mohlo být posouzeno jako pořádkový delikt.

12. K nároku na náhradu nemajetkové újmy soud dospěl k závěru, že žalobce nebyl pravomocně odsouzen za jednání, v němž byla spatřována trestná činnost, kdy dne datum na podatelnu právnická osoba v adresa, adresované tituly před jménem jméno FO, doručil podání, ve kterém bylo, „že ani nevíš a dodneška tě nikde nenaučili a že ten, kdo útok bezdůvodně zahájil, je povinen snést i mnohem vyšší intenzitu případné reakce napadeného, hňupe úřednická. A to jsme zatím pořád jen u slov. Víš, co to je mnohem intenzivnější reakce napadeného? To, že dostanete po hubě, prasata vylízaný, a nic se mi nestane, protože jste mě neměli co napadat, zkruvenci jedni obecní. Je potřeba vás z toho úřadu vyhnat klackama, takhle nemůžete dál fungovat, úřad, co zjevně škodí veřejnosti a bezdůvodně napadá ty nejužitečnější, ztratil své oprávnění a nemůže být nadále provozován.“ Předmětem odškodnění nemajetkové újmy je zásah do osobnostní sféry poškozeného, který byl vyvolán ze strany orgánů státu právě nezákonným rozhodnutím, jímž v tomto směru bylo sdělení podezření ze spáchání přečinu žalobci. Ve shora uvedeném řízení vůči žalobci však bylo nesporné, že žalobce shora uvedený přípis adresovaný právnická osoba v adresa fakticky zaslal, nebyl sporný ani obsah tohoto sdělení, který dle názoru soudu je v hrubém rozporu s obecně sdílenou představou morálky a slušného chování. Soud se nezabývá tím, jakým a z jakého důvodu byla shora uvedená reakce žalobce, aby shora uvedený přípis právnická osoba v adresa fakticky zaslal, ale samotným jednáním žalobce ve vztahu k obecně sdílené představě slušného chování, morálky i obecně sdílené představy spravedlnosti. Byť vůči žalobci bylo zahájeno trestní stíhání, které následně bylo postoupeno do přestupkového řízení, kdy i řízení o přestupku bylo následně odloženo, i právnická osoba v právnická osoba dospěl k závěru, že nelze ve věci shledat zahájení řízení o přestupku, ale je nesporné, že žalobce shora uvedeného jednání se fakticky dopustil, když nicméně se nejedná tedy o přestupek, a to z pohledu nedostatku znaků přestupku proti veřejnému pořádku dle § 5 odst. 1 písm. b) zákona o některých přestupcích, ani jiného přestupku zákona dle některých přestupcích, ale jedná se bez pochybností o pořádkový delikt. V tomto směru je tedy nesporné, že vůči žalobci nemělo být trestní stíhání ani řízení o přestupku fakticky zahajováno a z tohoto pohledu tedy formálně jsou naplněny znaky vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu stanovení § 7 a 8 zákona 82/98 Sbírky. Soud se však zabýval celkovými požadavky žalobce na možnost odškodnění v penězích a zaslání omluvy s tím, že ze strany žalované došlo v rámci předběžného projednání k vydání stanoviska, kterým bylo uznáno vydání nezákonného rozhodnutí, kdy v souladu s konstantní judikaturou lze uzavřít, že ve vztahu k žadateli došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, kterým je záznam právnická osoba, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, územního odboru adresa, obvodního oddělení adresa ze dne datum o sdělení podezření, avšak nedospělo k závěru, že je na místě přiznat odškodnění v penězích. Zároveň se však ve shora uvedeném stanovisku ze dne datum, č.j. MSP Anonymizováno/2024 ODSK-ODSK/13 žalobci omluvilo za to, že sdělením podezření došlo k porušení žadatele článku 8 odstavec 2 Listiny základních práv a svobod a za vydání rozhodnutí o sdělení podezření se ministerstvo spravedlnosti žalobci omluvilo. Soud uvádí, že se plně ztotožňuje s touto formou odškodnění, kdy je nutné poukázat na opis evidence Rejstříku trestů, tak, jak je tento založen ve spisu Okresního soudu v adresa sp. zn. 10 T Anonymizováno/2024, ze kterého vyplývá, že žalobce nemá čistý trestní rejstřík, byl celkem sedmkrát odsouzen, byť je soudu známo, že vůči žalobci bylo vedeno více trestních stíhání, kdy u některých byl žalobce obžaloby fakticky zproštěn. Zároveň soud uvádí, že co se týká samotné žaloby, k požadavku na náhradu nemajetkové újmy žalobce pouze uvedl, že se jednalo o jedenácté trestní stíhání v pořadí soustavným poškozováním žalobcovy dobré pověsti, co žalobce prohlašuje za jasný důkaz cílené diskriminace a soudní šikany nemající obdoby v celé Evropě. Zároveň však neuvedl žádné konkrétní zásahy do jakékoliv stránky jeho osobnosti ve smyslu možných základních lidských práv upravených v Listině základních práv a svobod, do kterých shora uvedeným trestním stíháním žalobce mělo být fakticky zasaženo. Žalobce netvrdil, že by došlo k zásahu do sféry rodinné, profesní, volnočasové, zdravotní, ani jiné. Pouze se omezil právě na obecné sdělení, že došlo k zásahu do dobré pověsti žalobce, k čemuž však žalobce nenavrhl žádné podrobnější zdůvodnění a nedodal soudu žádný důkaz k prokázání takovéhoto tvrzení. Zároveň soud poukazuje na skutečnost, že nelze dospět k závěru, že by sám žalobce byl osobou, která by se chovala mravně z pohledu obecné sdílené představy morálky nebo mravního jednání ve vztahu k úřadům České republiky. V tomto směru právě soud poukazuje na skutečnost, že to byl žalobce, kdo právnická osoba v adresa, konkrétně zaměstnanci jméno FO zaslal dopis, jehož obsah nelze v žádném případě shledat napsaný „slušným“ jazykem, který je obecně používán ve vztahu k jednání s úřady České republiky. Naopak byl to žalobce, kdo použil velmi nevybíravý jazyk, použil sprostá slova, které ve všech souvislostech potom vedly k cílenému útoku na zaměstnance právnická osoba v adresa i na samotný úřad v adresa, který vyhrožoval takřka i fyzickým násilím. Soud z tohoto pohledu dospěl k závěru, že samotná forma konstatování porušení práva a samotná forma omluvy ve stanovisku ministerstva spravedlnosti je dostatečnou formou náhrady vzniklé nemajetkové újmy. K odůvodnění této formy nároku soud odkazuje na srovnávací judikaturu (žalobce ani žalovaná k výzvě soudu dle uts. § 118a odst.1 osř neuvedli) Obvodního soudu pro adresa sp. zn. 19 C 197/2018-181, kdy proti poškozenému bylo vedeno trestní řízení pro přečin nebezpečného vyhrožování, poškozený byl ve stresu, a stejně jako u žalobce, významné zásahy do dalších rovin osobnosti nebyly prokázány, jako forma odškodnění bylo zvoleno konstatování porušení práva.

13. Soud zamítl i požadavek na odškodnění formou písemné omluvy, když její znění není objektivní omluvou vedoucí ke zmírnění následků spojených s trestním stíháním, ale požadavek na potvrzení názorů žalobce.

14. K požadavku na náhradu škody soud uvádí, že žalobce se domáhal náhrady škody ve výši částka (původně částka) jako náhrady ušlého výdělku od společnosti Grant Thorton, která mu ušla při účasti na hlavních líčeních dne datum a datum. žalobce sám uvedl, že na uvedená hlavní líčení si vzal u zaměstnavatele dovolenou na zotavenou. Soud odkazuje na rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne datum čj. 12 Co 33/2017-289. Soud odkazuje na ust. § 200 ZP zaměstnanci od zaměstnavatele přísluší pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu, nicméně právně relevantní je, zda se projevila účast u soudu žalobce v jeho majetkové sféře (nikoli v počtu vyčerpaných dnů dovolené). Sám žalobce netvrdil, že by za tyto dny nedostal zaplaceno (bez ohledu z jakého právního titulu) a tak se nejedná o žádnou majetkovou újmu, tedy újmu, která by se projevila v majetkové sféře žalobce. Samotná obsahová náplň trávení dovolené je pak zcela právně irelevantní. I případě žalobce se jedná o situaci, když žalobce namísto účasti u hlavních líčení použil dovolenou na zotavenou, za kterou ze zákona dostal od zaměstnavatele zaplaceno a nikoli pracovní volno bez náhrady platu. Soud tak v tomto rozsahu neshledal nárok žalobce důvodný, když jeho účast na hlavních líčeních se neprojevila v jeho majetkové sféře zmenšením majetku.

15. Pokud jde o nárok na cestovné, soud má za to, že žalobci z tohoto titulu nenáleží částka za tzv. amortizaci vozidla. Lze odkázat nejen na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 5034/2008, ale i na skutečnost, že u zákoníku práce (ZP) jako lex specialis nelze rozšiřovat jeho působnost na jiné soukromoprávní vztahy bez výslovného odkazu v jiném zákoně. Vyhláška vydaná na základě ust. § 189 odst. 1 ZP (a v jeho mezích) nemůže být tak ani analogicky použita na nárok na přiznání majetkové újmy. Soud tak žalobci přiznal pouze náhradu za benzín BA 95 za 4x20 km cesty adresa a Okresní soud v adresa ve výši částka při spotřebě 9.5/5.8/7.2 l/100km a ceně benzínu částka /l. soud sice nedohledal souhlas soudu s použitím vozidla, když však dle názoru soudu se jedná o přepjatý formalismus v situaci, kdy dle aplikace IDOS je cena jízdenky adresa vždy u různých spojů vyšší, než cena spotřebovaného benzínu osobním vozem.

16. Dalšími požadavky pak byly částky částka a částka jako odměna za práci u hlavních líčení a přípravy k nim. Soud uvádí, že za účast na hlavním líčení ani za přípravu k jednání žalobci odměna nepřísluší, jedná se o částky které žalobce pouze odhadl a tyto částky by ve stejném čase ani nijak nezískal, jinou prací (toto žalobce ani netvrdil) a zároveň se nejedná ani o vynaložené náklady na zrušení nezákonného rozhodnutí.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 3 osř. Žalovaná byla naprosto převážně ve sporu úspěšná. Soud jí přiznal náhradu nákladů řízení ve výši částka za 5x300Kč za podání vyjádření, 2x příprava k jednání a 2x účast na jednání. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení opisu jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložena tímto rozhodnutím, může se oprávněný obrátit na příslušný orgán povinného s návrhem na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).