15 C 180/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu prostor sloužících k podnikání

I. Žaloba, že se určuje, že výpověď z nájmu založeného smlouvou o nájmu ze dne [datum] ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum] ve znění dodatku 2 ze dne [datum] ve znění dodatku 3 ze dne [datum] a ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum], kterou dal žalovaný žalobci dne [datum] je neoprávněná, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou, která byla doručena zdejšímu soudu dne [datum] domáhala, aby soud určil, že výpověď z nájmu prostor sloužících k podnikání je neoprávněná. Svoji žalobu založil žalobce na tvrzení, že žalovaný vykonává na základě [číslo] Sb. o hlavním městě [obec] a statutu hlavního města Prahy vlastnické právo k domu [adresa] stojící v ulici [ulice a číslo], [obec a číslo], kde se nachází nebytový prostor [číslo] o rozloze 39 m2. Dne [datum] byla uzavřena nájemní smlouva na dobu neurčitou mezi žalovaným a [právnická osoba] [jméno] [jméno], Club de Prague, jako nájemcem na provozování činnosti spočívající v prodeji pečiva. Dne [datum] byl uzavřen dodatek [číslo] kdy nájem provozovny prodejny pečiva přešel na společnost [právnická osoba] Dne [datum] byl uzavřen dodatek [číslo] kde se upravovala výše nájemného, stejně tak i v dodatku [číslo] ze dne [datum]. Dne [datum] byla uzavřena smlouva o koupi části závodu. Součástí kupované části byla i nájemní smlouva na uvedený nebytový prostor. Dne [datum] byl uzavřen mezi současným žalobcem a žalovaným dodatek [číslo] to právě k původní nájemní smlouvě ze dne [datum]. Předmětným dodatkem [číslo] bylo stvrzeno, že na žalobce přešla práva a povinnosti z nájemní smlouvy ze dne [datum]. Dne [datum] byla do datové schránky žalobce doručena výpověď z nebytového prostoru, proti té byly dne [datum] podány námitky. Dne [datum] sděluje žalovaný jako pronajímatel, že na podané výpovědi trvá. Dále odkázal žalobce na ustanovení § 2314 odst. 3 NOZ s tím, že nedošlo ke zpětvzetí podané výpovědi z nájmu prostor sloužících k podnikání. Žalobce se pozastavuje nad zněním usnesení rady Městské části [obec a číslo] [číslo] ze dne [datum], bod III., kde je uvedeno, že došlo k podání výpovědi k žádosti nájemce, což není pravda, žalobce žádal pouze o změnu užívání pronajatých prostor. Žalobce uvádí, že projednání dané výpovědi nesplňuje formální náležitosti. Dále namítá, že žalovaný měl 6 ti měsíční výpovědní dobu dle ustanovení § 2312 NOZ, neboť nájem byl sjednán na dobu neurčitou a žalobce nebyl srozuměn s tím, že by mezi jeho právním předchůdcem a žalovaným byla sjednána kratší lhůta. Žalobce totiž neobdržel celkové znění původní smlouvy, pouze dodatek [číslo]. Celé znění smlouvy si žalobce musel opatřit až poté, co obdržel výpověď. I pakliže by žalovaný dodržel 6 ti měsíční výpovědní lhůtu, výpověď by byla nezákonná, pronajímatel může dát výpověď bez uvedených důvodů, avšak nikoliv v tomto případě, neboť žalovaný je samosprávným orgánem, který spravuje a hospodaří s prostředky územní samosprávy. Jeho rozhodnutí musí mít racionální důvod, musí být nějak odůvodněné, aby tím bylo zabráněno svévoli v hospodaření s veřejnými prostředky. Ze zápisu ze zasedání rady žalovaného nic takového přímo nevyplývá a nic takového není v samotném usnesení. Výpověď nesmí být diskriminační, nesmí znevýhodňovat některé subjekty na úkor jiných. Z veřejně dostupných zdrojů však nějak nevyplývá, že by žalovaný podával nějaké hromadné výpovědi bez udání důvodů. Žalobce převzal v dobré víře prostory, tyto zrekonstruoval a rozšířil stávající sortiment původního nájemce. Pronajímaný prostor byl značně poškozený a investice činily 1,5 miliónů korun. Prostor neodpovídal hygienickým podmínkám, byl v zanedbaném stavu, a to přestože v něm původně bylo provozováno bistro. Žalobce toto všechno dal do pořádku, místo toho, aby žalovaný poděkoval, po provedené rekonstrukci s ním ukončil nájemní vztah. Odkázal na ustanovení § 2205 NOZ, kdy žalovaný jako pronajímatel je povinen udržovat věc v takovém stavu, aby mohla sloužit k užívání, pro kterou byla pronajata. Taková povinnost se proto od tohoto subjektu očekává jako první. V takovém stavu, v jakém žalobce předmětný nebytový prostor převzal, však byly porušeny veškeré hygienické normy. Je zvláštní, že toto žalovanému v minulosti nevadilo, od předcházejícího nájemce v klidu přijímal nájemné a výpověď neukončil. Žalobce, který napravil chybu žalovaného, daný prostor uvedl do stavu, kdy je čistý, moderní a splňuje všechny hygienické požadavky. Očekává, že v daném prostoru bude moci podnikat a přitom řádně platí nájem. Po skončení krizových opatření v souvislosti s Covidem 19, místo toho, aby začal podnikat a začala se mu vracet investice do daného prostoru, dostane od žalovaného výpověď. Taková časová souslednost daných kroků vede žalobce k úvaze, že někdo má evidentně eminentní zájem o nově zrekonstruované nebytové prostory v lukrativní části [obec], ve kterých lze provozovat podnikání související s gastronomií a bylo by potřeba žalobci předmětnou výpověď dát. Dále žalobkyně doplnila svá tvrzení tak, že si je vědoma, že a priori nelze a nemá být sankcionován výkon práva, který je bezesporu představován výpovědí z nájemního vztahu, nicméně je nesporné, že za určitých okolností může být i výkon práva v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyně je přesvědčena, že právě s ohledem na veškeré velmi specifické okolnosti projednávané věci, se žalovaná podáním výpovědi bez udání důvodu dostala do zjevného rozporu s dobrými mravy. Právě s ohledem na skutečnost, že se jedná o městskou část statutárního města, kdy se nejedná o právnickou osobu per se, nicméně se jedná o nositele určitých atributů územní samosprávy a přeneseně i právního státu. Základními atributy demokratického právního státu pak bezesporu jsou ochrana práv subjektů nabytých v dobré víře předvídatelnost jeho jednání, slušnost a vstřícnost. Pokud žalovaná jednala ve vztahu k jí svěřenému majetku s péčí řádného hospodáře, musela si být vědoma toho, že prostory jsou v naprosto nevyhovujícím stavu a je zapotřebí jejich rekonstrukce. Pokud měla žalovaná v úmyslu nepokračovat ve smluvním vztahu s žalobkyní, jakožto právní nástupkyní společnosti [právnická osoba] právě s ohledem na výše nastíněné zvýšené požadavky na ni, jakožto na reprezentantku veřejné moci, bylo by v souladu s takovými zásadami, kdyby žalobkyně sdělila, že nemá zájem na tom, aby žalobkyně prováděla rekonstrukci předmětných prostor. Žalobkyně úpravy započala, a žalovaná yto mlčky akceptovala, ničeho nesdělovala. Žalobkyně si je vědoma, že si od žalované měla zajistit písemný souhlas s prováděním prací nebo měla žalovanou přimět, aby rekonstrukci provedla ona, nicméně s ohledem na dlouhotrvající předchozí nájemní vztah od začátku roku 2011, byla v dobré víře, že jí nájemní vztah s žalovanou bude trvat déle než 6 měsíců. Do současné doby žalobkyně nechápe, z jakého důvodu byl nájemní vztah vypovězen. O prazvláštním postupu žalované, který nutně v žalobkyni vyvolává celou řadu otázek, svědčí právě to, že výpověď smluvního vztahu byla učiněna bez jakékoli přechozí výtky, či komunikace v obdobném smyslu. Má-li být ve zdejším státě prohlubována důvěra subjektů v instituce, musí tyto respektovat nejen doslovnou dikci právních předpisů, nýbrž by skutečně dle názoru žalobkyně měly projevovat snahu o materiální právní stát a nikoliv pouze formální, kdyby v právních vztazích měly jednat v souladu se zásadami slušnosti, předvídatelnosti jejich jednání apod. Navíc je iluzorní bez dalšího přijímat tvrzení, že v soukromoprávní rovině se zcela vytrácí vrchnostenský vztah mezi státem, městy na jedné straně a soukromými subjekty na straně druhé. Odkázala na ustanovení § 433 NOZ, kde je zakotvena ochrana slabší smluvní strany, které klade vyšší nároky na podnikatele, kdy tato pravidla lze zcela jistě aplikovat i na vztah žalované a žalobkyně.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že žalovaná žádné vlastnické právo k nemovitosti [adresa] v ulici [ulice a číslo], [obec a číslo] nevykonává, je jí právě svěřena správa nemovitosti. [jméno] [příjmení] části [obec a číslo] souhlasila s podáním předmětné výpovědi z nájmu nebytových prostor usnesením [číslo] ze dne [datum], nikoliv 07 z téhož dne. [příjmení] usnesením rada Městské části [obec a číslo] současně nesouhlasila s dodatečnou změnou účelu nájmu předmětných nebytových prostor, o kterou žádala žalobkyně, žádost žalobkyně tak byla projednána zákonným způsobem a zákonným způsobem bylo o této žádosti rozhodnuto. Nadpis v předmětném usnesení nemá na schválené usnesení žádný vliv k projednání dané výpovědi v orgánech žalované, formální náležitosti splňuje. Odkázala na ustanovení § 2312 NOZ, které je ustanovením dispozitivním, smluvní strany si mohou ujednat délku výpovědní doby, v tomto případě s původním nájemcem byla sjednána v souladu se zákonem tříměsíční výpovědní doba. Pokud žalobkyně tvrdí, že nebyla srozuměna s tím, že mezi jejím právním předchůdcem a žalovanou byla sjednána kratší výpovědní doba, toto nemá na délku výpovědní doby vliv. Žalovaná se naopak podivuje nad tím, že žalobkyně při uzavírání smlouvy o koupi části závodu s předchozím nájemcem neobstarala znění smluv, které měly být předmětem koupi části závoru, jedná se o pochybení žalobkyně, nikoliv o pochybení žalované. Není pravda, že žalovaná nemůže dát výpověď bez uvedení důvodu a že žalovaná výpovědní důvod musí mít, jak uvádí žalobkyně, k tomu odkazuje na ustanovení § 2231 odst. 2 NOZ, které se použije na nájem prostor sloužících k podnikání, kdy nemusí být výpověď odůvodněna. Žalovaná v tomto případě vystupuje jako pronajímatel, tj. má postavení rovnocenné s postavením nájemce, neboť se nejedná o žádný výkon vrchnostenské správy. Nejde tak o žádné zvýhodnění žalované, jak uvádí žalobkyně v žalobě, ale naopak. Je irelevantní, že dodatek [číslo] neobsahuje úplně znění nájemní smlouvy v článku II. dodatku [číslo] k nájemní smlouvě je uvedeno, že žalovaná a žalobkyně tímto dodatkem shodně deklarují, že na základě smlouvy o koupi části závodu přišla na nového nájemce ke dni [datum], práva a povinnosti nájemce dle nájemní smlouvy ze dne [datum]. Žalovaná uvádí, že neobdržela od žalobkyně žádost o zaslání nájemní smlouvy. Předmětná nájemní smlouva je navíc zveřejněna v registru smluv, takže žalobkyně měla více možností, jak si nájemní smlouvu obstarat, pakliže žalobkyně tvrdí, že zrekonstruovala prostory v dobré víře a rozšířila stávající sortiment původního nájemce, žalovaná uvádí, že žalobkyně provedla rekonstrukci bez souhlasu žalované. O změnu užívání požádala až následně, přičemž žalobkyně nedodala žalované žádnou dokumentaci, ze které by bylo patrné, jak by byly v případě změny účelu užívány prostory při tomto druhu užívání a jak by byly odvětrány. Žalobkyně bez souhlasu žalované užívá prostor jako kebab s provozní dobou od 9 – 5 hod. Žalobkyně dále umístila velké množství reklam, včetně výstrče na sloupy parteru bez schválení vlastníka nemovitostí a Magistrátu hlavního města Prahy. Domněnka žalobkyně, že někdo má evidentně eminentní zájem o nově zrekonstruované prostory, jak uvádí v žalobě, je spekulace, která je navíc na hranici poškození dobrého jména žalované. Navrhla žalobu zamítnout.

3. Soud má za prokázané z smlouvy ze dne [datum], že tato byla uzavřena jako smlouva nájemní na dobu neurčitou mezi pronajímatelem Městskou částí [obec a číslo] a nájemcem [jméno] [jméno] [jméno], Club de [příjmení] na prostory [adresa], [ulice a číslo], [obec a číslo]. Účelem nájmu je prodej pečiva. Dle bodu 5.1 nájem nebytových prostor bude sjednán na dobu neurčitou počínaje dnem od [datum]. Dále má soud za prokázané z dodatku [číslo] že tento byl uzavřen mezi pronajímatelem Městskou částí [obec a číslo] a nájemcem [právnická osoba] s tím, že se novým nájemcem stává Union Global Invest a tímto dodatkem shodně deklarují, že na základě smlouvy o koupi části závodu specifikovaném v článku I. tohoto dodatku přešla na nového nájemce ke dni [datum] práva a povinnosti nájemce podle nájemní smlouvy ze dne [datum]. Dále má soud za prokázané ze smlouvy o koupi části závodu, že tato byla uzavřena mezi [právnická osoba] a [právnická osoba], a to mimo jiné k přechodu nájmu provozovny na adrese [adresa] této smlouvy: předání části závodu kupující prohlašuje, že se seznámil se zněním veškerých smluv, se stavem prostor pronajatých na základě shora uvedené nájemní smlouvy a stavem movitého majetku, a že je v tomto stavu kupuje. Tato smlouva je ze dne [datum]. Dále má soud za prokázané, že ze strany Městské části [obec a číslo] byla dne [datum] podána žalobci výpověď z nájmu prostor sloužících k podnikání s tím, že bylo odkázáno na článek 5 nájemní smlouvy, kdy byl nájem sjednán na dobu neurčitou. V článku IX, odst. 9.2: nájemní smlouvy si smluvní strany sjednaly možnost vypovědět nájem bez uvedení důvodu s tříměsíční výpovědní dobou, která počne běžet prvním dnem měsíce následujícího po jeho doručení.

4. Dále má soud za prokázané, že proti této výpovědi byly podány námitky a k těmto námitkám podala [název žalované] dne [datum] vyjádření s tím, že na podané výpovědi i nadále trvá.

5. Z fotografií předložených ze strany žalované (jejich pravost a pravdivost zást. žalobce na jednání soudu nijak nesporovala) má soud za prokázané, že momentálně v uvedených prostorách je provozován kebab a stejně tak je dána i venkovní tabule na sloup této nemovitosti.

6. Dle ustanovení § 3074 odst. 1 NOZ nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když vzniku nájmu došlo před tímto dnem. Vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

7. Dle ustanovení § 2302 odst. 1 NOZ k ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně k podnikání bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen.

8. Dle ustanovení § 2307 odst. 1 NOZ nájemce může s předchozím souhlasem pronajímatele převést nájem v souvislosti s převodem podnikatelské činnosti, k níž prostor slouží, souhlas pronajímatele i smlouva o převodu nájmu vyžadují písemnou formu.

9. Podle § 2312 NOZ, jedná – li se o nájem na dobu neurčitou, má strana právo jej vypovědět v 6 měsíční výpovědní době. Má-li však strana k výpovědi vážný důvod, je výpovědní doba 3 měsíční.

10. Dle ustanovení § 2314 odst. 1 NOZ vypovídaná strana má právo do uplynutí 1 měsíce ode dne, kdy jí byla výpověď doručena, vznést proti výpovědi námitky. Námitky vyžadují písemnou formu. Podle odstavce 2 nevznese-li vypovídaná strana námitky včas, právo žádat přezkoumání oprávněnosti výpovědi, zanikne. Podle odst. 3 vznese-li vypovídaná strana námitky včas, ale vypovídající strana do 1 měsíce, ode dne, kdy jí námitky byly doručeny, nevezme svou výpověď zpět, má vypovídaná strana právo žádost soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi, a to do dvou měsíců ode dne, kdy marně uplynula lhůta pro zpětvzetí výpovědi.

11. Podle čl. IX odst. 9.

2. Nájemní poměr mohou smluvní strany vypovědět bez uvedení důvodu kterékoliv ze smluvních stran s 3 měsíční výpovědní lhůtou, která začíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po jejím doručení.

12. Soud se nejprve zabýval skutečností, zdali byly naplněny podmínky ustanovení § 2314 odst. 1 a 3 NOZ s tím, že ani mezi stranami nebylo sporu o tom, že by žalobce postupoval v souladu s nutným požadovaným zákonným procesem podle shora uvedené právní úpravy. Byl to žalovaný, který žalobci dal výpověď z nájmu prostor sloužícímu k podnikání. V předpokládané zákonné lhůtě 1 měsíce žalobce podal námitky proti této výpovědi. Na tyto žalovaná strana jako pronajímatel, reagovala tak, že na podané výpovědi i přesto trvá a následně byla ve lhůtě 2 měsíců podána žaloba. V tomto směru soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána včas a je na místě zabývat se výpovědí jako takovou.

13. Soud poukazuje na ustanovení § 3074 NOZ s tím, že v rámci těchto přechodných ustanovení soud jako právní úpravu zvolil právě právní úpravu podle NOZ, byť původní nájemní smlouva k prostorám sloužícím k podnikání byla uzavřena ještě za účinnosti starého občanského zákoníku. Co se týká nové právní úpravy, soud má za prokázané z původní nájemní smlouvy, že tato byla uzavřena na dobu neurčitou a dále skutečnost, že mezi účastníky byla dohodnuta délka výpovědní doby pod bodem 9.2. tak, že nájemní poměr mohou smluvní strany vypovědět bez uvedení důvodu, kteréhokoliv ze smluvních stran s tříměsíční výpovědní lhůtou, která začíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po jejím doručení. Co se týká samotné celé úpravy týkající se ustanovení o nájmu prostor sloužícího k podnikání, jedná se o dispozitivní úpravu, v tomto směru je na účastnících smluvního vztahu, aby si buď ponechali práva a povinnosti plynoucí z právní úpravy NOZ anebo naopak si zvolili úpravu vlastní. V tomto směru byla zvolena vlastní úprava, tak, že může být podána výpověď z nájmu prostor sloužících k podnikání bez uvedení důvodu a výpovědní lhůta byla určena jako lhůta tříměsíční. Soud dospěl k závěru že, co se týká uvedené úpravy v původní nájemní smlouvě ze dne [datum], tato při aplikaci právě ustanovení o dispozitivnosti nové právní úpravy ustanovení § 2302 a následující NOZ, je úpravou platnou. Na základě shora uvedeného to byl žalovaný jako pronajímatel, kdo měl právo dát výpověď z nájmu nebytových prostor bez uvedení důvodu s tím, že i na základě využití dispozitivnosti této právní úpravy byla výpovědní doba pouze tříměsíční. V tomto směru soud do základu dospěl k závěru, že výpověď z nájmu nebytových prostor na adrese [ulice a číslo] v [obec a číslo] je výpovědí platnou.

14. Soud se dále zabýval jednotlivými námitkami, tak jak byly vzneseny v žalobě a jejím doplnění s tím, že pakliže žalobce uvádí, že se nemohl seznámit s původní nájemní smlouvou, ve které právě byla zakotvena skutečnost, že se jedná o nájem o dobu neurčitou, a ve které právě v rámci dispozitivnosti ujednání mezi účastníky byla ujednána tříměsíční výpovědní doba a skutečnost, že výpověď může být dána bez udání důvodu, soud uvádí, že naopak z smlouvy, tak jak byla založena ze strany žalobce, a to smlouvě, která byla uzavřena mezi žalobcem a původním nájemcem společností [právnická osoba] a [právnická osoba] dne [datum] pod bodem 4.3 je jasně deklarováno, že kupující tj. žalobce prohlašuje, že se seznámil se zněním veškerých smluv, stavem, prostor pronajatých na základě shora uvedené nájemní smlouvy a stavem movitého majetku, a že je v tomto stavu kupuje. Soud poukazuje na skutečnost, že i uvedená smlouva by měla být zanesena v registru smluv, jak na toto poukazuje sama žalovaná a žalobce tuto skutečnost nijak nesporoval. Soud tak ke shora uvedené námitce uvádí, že to byl přímo žalobce, jako účastník uvedeného smluvního vztahu, který jasně prohlásil a deklaroval, že se seznámil s celým zněním původní nájemní smlouvy a na jejím základě převzal nájem uvedených prostor sloužících k podnikání, v tomto směru nelze v žádném případě přičítat k tíži ani vyčítat zneužití dobrých mravů žalované, jakožto pronajímatele, a to v tom směru, že to byl žalobce jako nájemce, který neměl dostatečné informace o nájemním vztahu.

15. Co se týká tvrzení o neplatnosti výpovědi, neboť v usnesení rady Městské části [obec a číslo] [číslo] ze dne [datum], je uvedeno, že se jednalo o projednání k žádosti nájemce nebytových prostor, soud uvádí, že se jednalo o žádost nájemce nebytových prostor k povolení změny užívání uvedených nebytových prostor a zároveň také bylo rozhodováno právě o tom, že žalobci bude dána výpověď z těchto prostor. K tomu je nutné poukázat právě na skutečnost, že původní účel, tak jak je vymezený v nájemní smlouvě je prodejna pečiva, kdy jak ovšem následně vyplývá z tvrzení žalované i z předložené fotodokumentace, která ze strany žalobce nebyla nijak sporována, je nově bez souhlasu žalované, jako pronajímatele, tento prostor sloužící k podnikání je využíván jako prodejna kebabu. Je to naopak žalobce, jako nájemce, kdo, aniž by měl povolení ze strany pronajímatele, změnil účel nájmu, a to z prodejny pečiva na prodejnu kebabu, což se dá již přirovnat k provozování bistra nebo restaurace. Pakliže je to žalobce, kdo poukazuje na skutečnost, že zde došlo k porušení dobrých mravů a soud poukazuje na skutečnost, že je to dle jeho názoru naopak, byl to žalobce, jako nový nájemce uvedených prostor, kdo byť prohlásil v uvedené smlouvě, že zná smlouvu o původním nájmu prostor, k těmto svým tvrzením a deklaracím následně uvádí, že takovouto smlouvu k dispozici neměl, dále pakliže poukazuje na skutečnost, že zde byly porušeny dobré mravy ze strany žalobce, má soud za to, že naopak v situaci, kdy účelem nájmu je prodejna pečiva a naopak je to žalobce, kdo bez souhlasu pronajímatele změnil účel tohoto nájmu na prodejnu kebabu, nelze hovořit o tom, že by to byl pronajímatel, kdo by zde dobré mravy porušoval. Nad to i sám žalobce připouští, že o změnu účelu nájmu požádal až v situaci, kdy již předmětné prostory zrekonstruoval a to opět bez souhlasu pronajímatele a již v nich začal fakticky, aniž by takovýto souhlas měl, provozovat svoje podnikání. Pokud žalobce uvádí, že se jednalo o rekonstrukci uvedených nebytových prostor, soud, aniž by k tomuto chtěl provádět jakékoliv dokazování, neboť to by bylo nehospodárné, poukazuje na skutečnost, že ne každé stavební zásahy v nebytových prostorách je možné označit jako rekonstrukcí. Byl sám žalobce, kdo prohlašoval, že je seznámený se stavem uvedených prostor, nic proti němu nenamítal. Pakliže uvádí, že uvedené prostory nesplňovaly hygienické podmínky, a toto přičítá k tíži pronajímatele, je nutné poukázat na skutečnost, že žalobce jako nový nájemce mohl vyzvat pronajímatele právě k opravám k předmětu nájmu k tomu, aby tyto prostory nadále splňovaly hygienické podmínky apod. Toto žalobce však neučinil, ani z tohoto důvodu soud nedospěl k závěru, že by se ze strany pronajímatele, tj. žalované, došlo k porušení dobrých mravů.

16. Stejně tak dle názoru nelze souhlasit s tvrzením žalobce, že žalovaná věděla o plánech žalobce, naopak z předložených důkazů vyplývá, že ze strany žalobce a původního nájemce s žalovanou, jako pronajímatelem, bylo jednáno pouze o převodu uvedených prostor sloužících o převedení nájmu k uvedeným prostorám sloužícím k podnikání, kdy stále bylo odkazováno na původní nájemní smlouvu s účelem nájmu prodejna pečiva. Následně to byl žalobce, jako nájemce, kdo bez upozornění žalované, jako pronajímatele začal provozovat stavební úpravy, na základě těchto stavebních úprav začal provozovat prodejnu kebabu a teprve následně žádal o souhlas se změnou účelu podnikání a teprve na základě tohoto byla podána výpověď z nájmu těchto prostor sloužících k podnikání. Nejedná se o to, že by žalovaná, jako pronajímatel již od počátku, kdy schvalovala přechod nájmu prostor sloužících k podnikání, věděla o plánu žalobce předělat„ rekonstruovat“ uvedené nebytové prostory. Soud tak nedospěl k závěru, že by ze strany žalované došlo k porušení dobrých mravů.

17. Pakliže žalobce argumentuje skutečností, že se nejedná o soukromoprávní vztah, ale naopak, že je zde založený vztah vrchnostenský mezi státem, městy a soukromými subjekty, soud tento nesdílí. Jedná se o nájemní vztah, který je upravený v občanském zákoníku, v tomto směru ve vztahu nájemce a pronajímatelem se jedná o dva subjekty, které jsou si naprosto rovné. Právě tato rovnost strany je vyjádřena v uvedených ustanoveních. V žádném případě nelze shledat, že by se jednalo u žalobce o slabší stranu. Naopak podnikatelem je žalobce, jakožto nájemce, nikoliv strana žalovaná, jakožto pronajímatel. V tomto směru nelze ani použít ustanovení § 433 občanského zákoníku k ochraně slabší smluvní strany.

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst.1 osř. Žalovaná byla ve sporu úspšná. Soud jí přiznal i náhradu nákladů řízení ve výši 3x300 Kč dle ust. § 151 odst. 3 osř za podání vyjádření, přípravu k jednání a účast na jednání soudu.