15 C 37/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci Ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupena Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa o zadostiučinění

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši [částka] a částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z těchto částek od [datum] do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobci částku ve výši [částka] a částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z těchto částek od [datum] do zaplacení, a částku rovnající se zákonnému úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobce a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 2 částku rovnající se cestovnému ve výši [částka] a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá po žalované odškodnění s odůvodněním, že vůči žalobci bylo vedeno trestní stíhání u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. [spisová značka], které trvalo 8 let a 4 měsíce a 22 dnů. Bylo zahájeno usnesením Policie České republiky dne [datum] pro trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) trestního zákona žalobce popsal průběh shora uvedeného trestního stíhání s tím, že dne [datum rozhodnutí] [název soudu] pod č. j. [číslo jednací] vydal usnesení o zastavení trestního stíhání, toto bylo doručeno obhájci dne [datum] a ve vztahu k žalobci nabylo právní moci dne [datum], s tím že stíhaný skutek není trestným činem a není důvod pro postoupení věci. Žalobce se domáhá jednak náhrady nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení právě s odůvodněním, že trestní stíhání žalobce trvalo 8 let, 4 měsíce a 22 dnů, přičemž více jak polovinu této doby byly orgány činné v trestním řízení zcela nečinné, zejména v období od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum]. V době, kdy žalobci bylo 28 let, bylo proti němu zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání trestného činu s vysokou trestní sazbou odnětí svobody až v délce 10 let. Následně bylo zastaveno z toho důvodu, že se skutek nestal. Od počátku bylo zřejmé, že skutek, který je popsán ve skutkové větě usnesení o zahájení trestního stíhání, není a nemůže být trestným činem zneužívání pravomoci veřejného činitele, a to z toho důvodu, že jako zastupitelé obce neporušili zákon o obcích, nevykonávali pravomoc, která byla svěřena v rozporu se zákonem, nemohli se nijak obohatit, neboť před prodejem měla obec pozemky v hodnotě 8,6 milionu a po prodeji měla peněžní prostředky ve výši 8,6 milionu. Za určitých okolností by toto mohlo být posouzeno pouze jako přestupek. Nejednalo se o jednání v rámci pravomoci veřejného činitele, etc. Trestní stíhání bylo vedeno značně nestandardně, přičemž v průběhu vyvstalo důvodné podezření, že předseda senátu 2 T Mgr. Petr Jirsa je podjatý, nerozhoduje nestranně a že si danou věc přidělil v rozporu s rozvrhem práce. Ironicky napadal obhájce obviněných z neprofesionality a neznalosti trestního řádu, prokazatelně zfalšoval protokol o hlavním líčení, obžalovaným doručoval předvolání k výslechům mimo hlavní líčení prostřednictvím Policie ČR, celá obec věděla, že žalobce policie hledá, vyhrožoval vzetím do vazby. Po nařízení hlavního líčení zaslal starostovi obce přípis, ve kterém ho žádá, aby v nejbližší době svolal zasedání zastupitelstva, na kterém by byl zvolen přísedící k okresnímu soudu a předkládá návrh na zvolení přísedící paní [jméno] [příjmení] s tím, že její zvolení doporučuje, aniž by k něčemu takovému měl zákonnou pravomoc. To vše je zřejmé ze stížnosti ze dne [datum]. Co se týká nepřiměřené délky řízení, tato trvala 8 let, 4 měsíce, 22 dnů, řízení nebylo nijak složité, pouze vyžadovalo od orgánů činných v trestním řízení, aby se orientovali nejen v předpisech trestního práva, ale i v úpravě restitucí, obecního zřízení a provádění pozemkových úprav. Žalobce nijak nepřispěl k průtahům řízení, žádné dostupné prostředky k takovým průtahům ani neměl. K závažnosti vzniklé újmy a okolnostem uvádí, že nedůvodné trestní stíhání začalo v době, kdy bylo žalobci 28 let, podnikal, v průběhu trestního stíhání pod hrozbou vysokého trestu odnětí svobody 3 až 10 let byl nucen ukončit podnikání, našel práci. Orgány činné v trestním řízení ve stíhání pokračovaly, nerespektovaly právní názor Krajského soudu v [obec], ze kterého vyplývalo, že trestní stíhání je nedůvodné. Toto bylo napraveno až po 8 letech trestního stíhání. K postupu orgánů veřejné moci během řízení uváděl, že tyto byly nečinné. Co se týká významu řízení pro poškozeného, tento byl značný, hrozil mu trest odnětí svobody. Jednalo se o trestní stíhání a zvýšený význam předmětu řízení tak je presumován. Žalobce odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu Cpjn 206/2010, počítal se základní částkou [částka], tuto navýšil o 30 % z důvodu závažnosti vzniklé újmy, o 30 % z důvodu délky řízení, o dalších 50 % vzhledem k více jak 5 leté nečinnosti orgánů činných v trestním řízení, o 50 % z důvodu zvýšeného významu řízení pro osobu žalobce, celkem [částka] za jeden rok trvání řízení, celkem tak požaduje částku [částka] požaduje náhradu nemajetkové újmy s odůvodněním, že šlo o závažný trestný čin s vysokou trestní sazbou, je třeba vzít v úvahu skutečnost, že se jednalo o trestnou činnost zvoleného zastupitele menší obce, což nutné zvyšovalo negativní dopady do života žalobce, neboť byl v podstatě všemi obyvateli vnímán jako nějaký kriminálník. Toto vše nutně zvyšovalo i zájem veřejnosti o osobu žalobce a o skutečnost, že je trestně stíhán v souvislosti s výkonem funkce obecného zastupitele. Délka řízení byla nepřiměřená. Co se týká následků způsobených v osobnostní sféře, jednalo se o trestný čin, za který mu hrozila vysoká trestní sazba, zároveň se jednalo o trestný čin, kterého se měl dopustit jako zvolený člen zastupitelstva malé obce. Celé velmi dlouhé trestní stíhání byla velmi nepříjemná skutečnost, ze které vyplynulo ponaučení, že je lépe nevstupovat do politiky a nestarat se o věci veřejné, je to špína stejně jako mediální prostor, kde se cítí nejlépe především dravé hyeny. popsal svůj vztah k politice. V průběhu trestního stíhání byl nepravomocně uznán vinným ze spáchání závazného trestného činu, byl potrestán dosti přísným trestem 3 roky odnětím svobody s 5 letým odkladem za vyslovení dozoru. byl nepravomocně potrestán, kriminalizován před soudem i širokou veřejností. Opakované výslechy na Policii ČR a mnohahodinové soudní stání měly drtivý dopad. Jednalo se o stres, obavy, úzkost, pocit beznaděje, temné období. V průběhu řízení zemřel klíčový svědek a i na něm délka řízení zanechala zdravotní následky. V roce 2000 lékaři diagnostikovali psoriázu, kožní onemocnění, upozornili, že by s tímto druhem nevyléčitelného onemocnění se neměl vystavovat stresu, jinak může dojít k výraznému zhoršení stavu. V roce 2009 se onemocnění výrazně zhoršilo a v roce 2012 diagnostikovali druhý stupeň onemocnění psoriatickou artritidu, která se rozvinula z prodělaného stresu, který kauza vyvolala. Skutečnost, že je bezúhonný jej nezbavila nálepky zločince, bylo publikováno nespočet demonstrujících článků v novinách i na internetu, několik reportáží v České televizi i v lokálních rádiových stanicích, což žalobce velmi poškodilo. Informace v médiích o tom, že obec zkrachuje, neboť jejich přičiněním bude předložena, se samozřejmě nikdy nepotvrdila. Do roku 2008 úspěšně podnikal, provozoval reklamní agenturu Aaron&Harris, měl na starosti další projekty. Orgány činné v trestním řízení společně s reportéry České televize z něj udělali zloděje a tuneláře, přišel o čest, pověst, postupně o zakázky a v konečném důsledku i o zdraví. Z obratu přesahujícího 2 miliony Kč v roce 2008, v roce 2012 spadl obrat na [částka], přišel o většinu klientů. Klienti odstoupili před uzavřením smlouvy právě z důvodu vedení jeho trestního stíhání. Jako podnikatel se už neuživil, rodina se dostala do existenčních problémů, hledal práci. Většina personálních agentur se neozvala a někteří na rovinu oznámili, že vzhledem k trestnímu stíhání je osobou nežádoucí. Propadal panice, depresím, na práci se nemohl soustředit, začali jej trápit vleklé zdravotní problémy, ztrácela se chuť žít na plno. Pokud podnikáte v oblasti médií, provozoval ziskový zábavní portál [webová adresa] zaměřený na kulturu, hudbu, film, prodával reklamní prostor, nemůže si skandál dovolit. Každá věc se rychle rozšíří, v mediální oblasti rychle skončíte. Inzerenti postupně přestali mít zájem a po 15 letech úspěšného fungování portál [webová adresa] v roce 2015 ukončil činnost, jelikož se obrat propadl na samotné dno. V roce 2017 mu diagnostikovali vadu páteře a následně byl přiznán invalidní důchod prvního stupně, s těžkou prací byl konec. V roce 2018 bylo diagnostikováno závažné onemocnění, tentokrát jícnu, v důsledku stresu a dlouhodobého užívání léků. Má dvě děti, obě se narodily v průběhu procesu, manželka figurovala rovněž mezi obviněnými, což mělo negativní dopad. Manželka po porodu v důsledku stresu nemohla kojit, děti trpí rovněž zdravotními problémy. Celé řízení znamenalo prakticky ekonomickou likvidaci rodiny, je zázrak, že se podařilo těžkosti překonat. Stali se cílem verbálních útoků, měli pravidelně poplivaná okna, výhružné zprávy ve schránce o tom, že jsou zloději a skončí v pekle, poškrábaný lak na automobilu, když parkoval před domem, ulomená anténa apod., někdo otrávil kocoura. Od roku 2000, kdy začal podnikat a výrazně po roce 2005 do rozvoje společnosti investoval několik milionů korun a v důsledku soudních tahanic a následnému přímému vlivu na jeho psychiku i zdraví, investice pozbyl a začíná úplně od píky. Vzhledem ke zdravotnímu omezení nemůže vykonávat mnoho činností, rozhodl se znovu podnikat, buduje novou značku. Těch 10 ztracených let však bylo úplně zbytečné, škoda, kterou celý soudní spor způsobil, půjde jen těžko vyčíslit. Jakou hodnotu má čas, čest, respekt, značka, zdravotní či duševní stav? Zdraví se nedá vrátit, jak ho chcete adekvátně ohodnotit? Kolik mohl dosahovat obrat dnes, kdyby se nedal do politiky? Odpovědi si může jen domýšlet. Za toto požaduje částku [částka] uvedl, že dne [datum] bylo doručeno stanovisko žalované s tím, že za nezákonné trestní stíhání bylo přiznáno žalobci částka [částka] a za nepřiměřenou délku řízení [částka]. V tomto rozsahu nepožaduje plnění. Požaduje tak částku [částka] jako náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení a částku [částka] jako náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí.

2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku. Učinila nesporným, že taktéž vyplatila částku [částka] jako náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného trestního stíhání žalobce a částku [částka] jako náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení. Učinila taktéž nespornou skutečnost, že vůči žalobci bylo vedeno trestní stíhání u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. [spisová značka] a že trestní stíhání trvalo 8 let, 4 měsíce a 22 dnů. Žalovaná dospěla k závěru, že celková délka řízení byla nepřiměřená, za nepřiměřenou délku řízení přiznala žalobci právě shora uvedené odškodnění. uvedla, že k částce dospěla takovým způsobem, že přiznala částku [částka] za jeden rok trvání řízení, za první dva roky částku poloviční. Tuto modifikovala kritérii § 31a zákona č. 82/1998 Sb., s tím že částku snížila o 15 % z důvodu složitosti řízení a o 5 % z důvodu chování žalobce, z důvodu počtu soudních soustav ještě o 10 %. Co se týká požadavku na náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí, zde dospěla k závěru, že nemá za prokázanou skutečnost, že žalobce prožil velký stres a stejně tak jeho manželka, nebyly prokázány ani zdravotní důvody. V obecné rovině tvrzení nechal i tvrzení ohledně konce podnikání, když nedokládá ukončení podnikání ani příčinnou souvislost s trestním stíháním.

3. Soud má za prokázaný průběh trestního stíhání žalobce ze spisu Okresního soudu [obec] – venkov, sp. zn. [spisová značka], a to tak, že usnesením Policie České republiky [číslo jednací] bylo zahájeno vůči žalobci dne [datum]. Byl vypracován znalecký posudek [číslo] 2009 k ocenění pozemku nemovitostí v katastrálním území Hajany určený Policii ČR dne [datum], zde byly zjišťovány informace již v květnu 2010 od Ministerstva vnitra z odboru dozoru, kontroly veřejné správy k prodeji uvedených pozemků. Následovaly výslechy, podané vyjádření a vysvětlení ze strany dalších subjektů a svědků. Dne [datum] byl spis prostudován ze strany žalobce, dne [datum] byla podána obžaloba. Na den [datum] bylo nařízeno hlavní líčení, jsou zde žádosti o odročení hlavního líčení, s tím že hlavní líčení proběhlo dne [datum]. To, aniž by fakticky proběhlo, bylo přeodročeno na den [datum] a následně přeodročeno na den [datum] Hlavní líčení sice proběhlo, ale opět bez obsahu a bylo odročeno na den [datum]. V mezidobí byl zjišťován pobyt [jméno] [příjmení], byl vydán pokyn k jeho zatčení, ten byl v mezidobí zatčen a došlo k jeho výslechu, došlo i k výslechu žalobce dne [datum] mimo hlavní líčení. Na něm byl žalobce poučen, aby si zvolil právního zástupce a byla mu dána velmi krátká lhůta, tedy aby doložil plnou moc do [datum], tato byla ze strany žalobce předložena až dne [datum], avšak dne [datum] soudce ustanovil žalobci zástupce s tím, že k doložení plné moci ze dne [datum] toto bylo následně zrušeno. Ze strany obviněného [jméno] [příjmení] byl podán návrh na vyloučení předsedy senátu z projednávání věcí, návrh na přerušení řízení. Dne [datum] proběhlo hlavní líčení, bylo odročeno na den [datum] a také podán návrh na kárný postih JUDr. Parkače, soudce, za postup ve věci. V mezidobí jsou podávány ze strany účastníků další listiny. Dne [datum] proběhlo hlavní líčení, byl vyhlášen rozsudek jménem republiky, s tím že žalobce byl uznán vinným z trestného činu, který mu byl dáván za vinu. Žalobce podává odvolání doručené soudu dne [datum]. Dne [datum] byla dodána stížnost proti usnesení o tom, že vyřizující soudce nebyl vyloučen z vykonávání úkonů v trestním řízení. Dne [datum] je doplněno i odvolání. Následně je spis předložen odvolacímu soudu, na den [datum] je nařízeno veřejné zasedání ve věci. V mezidobí je doplněno odvolání, je taktéž podána ústavní stížnost. Dne [datum] proběhlo veřejné zasedání, bylo odročeno na den [datum], neboť obhájcům nebylo doručeno usnesení o spojení věcí. Byl podán návrh na přerušení odvolacího řízení. Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. I. ÚS 2169/12 dne [datum] tak, že ústavní stížnost odmítl. Jako otázka se řeší soudní nápad a zápis věcí do senátu 2 T. Dne [datum] proběhlo veřejné zasedání, to bylo odročeno na den [datum]. V mezidobí byly zasílány soudu další listiny. Dne [datum] ve věci proběhlo neveřejné zasedání, byl zrušen rozsudek soudu I. stupně, věc byla vrácena státnímu zástupci k došetření. Ze strany Ministerstva vnitra je zasíláno rozhodnutí a rozsudek Krajského soudu v [obec], č. j. [číslo jednací] z října 2017, následují ještě přibrání znalce z oboru ekonomika dne [datum], ten vypracovává znalecký posudek. Ze strany Policie ČR je podán návrh na zastavení trestního stíhání ke dni [datum] a to se nestalo. Dne [datum] byla podána obžaloba ze strany Okresního státního zastupitelství [obec] Okresnímu soudu Brno-venkov a usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo vůči žalobci trestní stíhání zastaveno. To nabylo právní moci dne [datum].

4. Z výpisu programu České televize, a to jak ČT24, Reportéři ČT, [příjmení] deníku CZ, www.idnes.cz [obec], má soud za prokázané, že shora uvedené trestní stíhání žalobce bylo medializováno, objevovaly se o jeho průběhu informace v mediích, a to jak v České televizi, tak i následně v denících i internetových denících, s tím však, že bylo informováno obecně, jméno žalobce v uvedených článcích více méně nefiguruje, byť je zřejmé, že v malé obci o trestním stíhání takřka celého zastupitelstva tyto informace zaznívat musely. Soud má za prokázané z listiny [právnická osoba] a.s. z dne [datum], s tím že žalobce byl vyřazen z pozice uchazeče o pozice ICT [příjmení] [příjmení], a to právě z důvodu jeho trestního stíhání. Z výpovědi žalobce a výpovědi svědka [celé jméno žalobce] a Ing. [příjmení] a z obchodního rejstříku [právnická osoba], předtím [celé jméno žalobce] & [celé jméno žalobce], a smlouvy o dílo mezi Hortinfos a TRIGA-MF, a přehledu firem a subjektů má soud za prokázané, že žalobce v době před zahájením trestního stíhání podnikal v oblasti médií a reklamy, měl internetový portál, který zasahoval do mediálního prostoru. Z výpovědi žalobce a svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] má soud za prokázané že žalobce byl známý právě v oblasti festivalů, koncertů a vůbec médií a internetových portálů týkajících se možnosti inzerce prodeje reklamy s tím, že žalobce provozoval portál [webová adresa], měl mediální [právnická osoba] Media. Soud má za prokázané z výpovědi žalobce, svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [celé jméno žalobce], že podnikání žalobce v době před zahájením trestního stíhání bylo úspěšné, vlivem trestního stíhání jej žalobce musel omezovat. Soud má také z výpovědí jak žalobce, tak shora uvedených svědků, tak následně i předložených listinných důkazů za prokázané, že podnikání žalobce bylo následně silně omezováno a to zejména v důsledku jeho trestního stíhání. Soud má za prokázané právě z výpovědí žalobce a uvedených svědků, že se následně rodina ocitla ve finanční nouzi, museli si půjčovat finanční prostředky, a to i od rodičů. Z výpovědi žalobce i svědků i předložených fotografií a lékařských zpráv má soud za prokázané, že došlo ke zhoršení zdraví žalobce, projevila se u něj lupénka, s tím že tato se začala výrazněji projevovat právě v průběhu trestního stíhání, a to zejména na obličeji. Co se týká rodinné situace, soud má za prokázané z výpovědi žalobce a svědka [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] a paní [jméno] [celé jméno žalobce], že v říjnu roku 2010 se manželka žalobce dozvěděla, že je těhotná, toto řekla manželovi, druhý den ráno [datum] přišel dopis, v němž bylo obvinění jak její, tak následně i žalobce. Po devět měsíců těhotenství bylo strašných, svědkyně musela docházet na výslechy, nerozuměla celé situaci. To, co se následně promítalo právě i do situace v rodině, ovlivňovalo také žalobce. Z reakce svědkyně [jméno] [celé jméno žalobce] při výpovědi má soud za prokázané, že i v době po skončení trestního stíhání samotné vzpomínky v ní vyvolávají velmi emotivní stavy, neboť již na počátku výslechu začala plakat.

5. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (dále jen zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ust. § 8 odst. 1 zákona lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

6. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu řízení vedeného u Okresního soudu [obec] – venkov, sp. zn. [spisová značka].

7. Žalobce se domáhal odškodnění podle zákona č. 82/1998 Sb., a to jednak z titulu nesprávného úředního postupu dle ust. § 13 zákona 82/1998 Sb., kdy se žalobce domáhal odškodnění porušením práva na spravedlivý proces spočívající v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, a z titulu nezákonného rozhodnutí, jímž bylo usnesení o zahájení trestního stíhání, a požadoval odškodnit právě za samotné vedení trestního stíhání.

8. Co se týká požadavku žalobce na odškodnění z titulu nesprávného úředního postupu, žalovaná sama dospěla k závěru, že celková délka trestního stíhání žalobce vedeného u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. [spisová značka], je nepřiměřená a došlo tak k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ust. § 13 zákona č. 82/1998 Sb. Celková délka řízení trvalo 8 let, 4 měsíce a 22 dní. Žalovaná dospěla k závěru, že je na místě přiznat částku [částka] za jeden rok trvání řízení, tuto snížila celkem o 55 %, dospěla tak k částce [částka], která žalobci byla vyplacena. Soud stejně jako účastníci řízení dospěl k závěru, že celková délka řízení 8 let a 5 měsíců je svojí délkou již naprosto nepřiměřená, a to i vzhledem k tomu, že se jednalo o trestní stíhání, které proběhlo na třech stupních soudní soustavy. Soud přihlédl k situaci, že ve věci také působila Policie ČR, státní zastupitelství, byla podána obžaloba. Došlo k tomu, že odvolací soud rozsudek soudu I. stupně zrušil, věc vrátil až k Policii ČR k dalšímu šetření. Nově pak musela být podávána obžaloba a následně bylo řízení zastaveno. Soud dospěl k závěru, že je na místě odškodnit takto nepřiměřenou délku řízení, a to v souladu se stanoviskem Nejvyššího soudu Cpjn 206/2010, s tím, že za použití ust. § 31 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., stejně jako žalovaná přistoupil k procentuální moderaci takto vypočtené částky. Soud dospěl k závěru, že z důvodu většího počtu soudních soustav, a to vzhledem k charakteristice trestního stíhání, které je zahajováno a vedeno v rámci přípravného řízení u Policie ČR dozorovaného státním zastupitelstvím a následně u soudu prvého, druhého stupně a u Ústavního soudu, je namístě snížit takto vypočtenou částku o 20 %, snížit o 15 % z důvodu složitosti uvedeného řízení, kdy soud má za to, že řízení bylo poměrně složité, a to jak v otázce právní, tak i otázce vůbec zjišťování a zajišťování celého průběhu trestního stíhání, bylo obviněno větší množství osob, jednalo se o trestný čin, ke kterému bylo nutné zjišťovat vlastně celkovou situaci ohledně pozemků, ohledně restitučních řízení a udělování občanství apod. Soud poukazuje na skutečnost, že zejména větší počet obžalovaných působil i procesní složitosti v řízení, kdy docházelo k tomu, že jeden z obviněných a obžalovaných neposkytoval součinnost, bylo nutné na něj vydat zatykač a následně i toto řešit. Z tohoto důvodu také došlo k prodloužení řízení, kdy některá hlavní líčení z tohoto důvodu také nemohla proběhnout. Soud navýšil shora uvedený výpočet náhrady nemajetkové újmy o 20 % z důvodu významu řízení pro žalobce a zároveň se nedomnívá, že by bylo na místě snižovat z důvodu sdílené újmy o 25 %. Jednak soud odkazuje na konstantní judikaturu Ústavního soudu, kdy automaticky nelze při větším počtu účastníků předjímat, že zde dochází ke sdílené újmě, a zejména soud na základě výslechů a výpovědí jak žalobce, tak i jeho manželky, má za to, že naopak u trestního stíhání nelze dospět k závěru, že v situaci, kdy je trestně stíhána celá rodina, dochází ke sdílení nemajetkové újmy, soud naopak z jejich výpovědí i chování při samotném výslechu má za to, že skutečnost, že je stíhána celá rodina, a to kdy očekávají rodinu a narodí se v rodině i dítě, a zároveň jak matce, tak otci hrozí několikaletý trest odnětí svobody, nelze mít za to, že by zde došlo ke sdílení utrpení a tím pádem i snížení intenzity zásahu. Soud má naopak za to, že toto vše přispívá k daleko vyššímu zvýšení intenzity tohoto zásahu, neboť jak žalobce, tak i jeho manželka nutně museli nést absolutní pocity nejistoty ohledně svého dalšího života, ohledně vývoje a možnosti výchovy a spolupodílení se na životě jejich čerstvě narozeného dítěte. Soud tak v tomto směru nemůže souhlasit se žalovanou, že by právě tato skutečnost přispěla ke snížení intenzity uvedeného zásahu. Co se týká účasti na celkové délce řízení a způsobení její délky ze strany žalobce, soud opět nesouhlasí se žalovanou, že by to byl žalobce, kdo by výraznou měrou zvýšil celkovou délku řízení. Byla zde sice situace, kdy k výslechu ze dne 23. 1. byl ze strany soudu dán termín do 24. 1., aby si žalobce zvolil obhájce, což žalobce udělal až 25. 1., soud má za to, že se jednalo o dny, kdy v celkové délce přesahující 8 a půl roku toto nehraje vůbec žádnou roli. Jinak žalobce konal ve věci v souladu s požadavky orgánů činných v trestním řízení, dostavoval se na hlavní líčení, dostavoval se na výslechy. Soud má za to, že nelze přičítat k tíži žalobce, že by jakýmkoli způsobem přispěl k nepřiměřené délce řízení. Soud tak dospěl k závěru, že je na místě přiznat zadostiučinění v penězích, s tím že soud dospěl k závěru, že celková částka za 8 let a 5 měsíců je [částka], kdy soud dospěl k závěru, že za jeden rok trvání řízení je přiměřená částka [částka], za první dva roky částka poloviční, celkem za 8 let a 5 měsíců částka [částka]. Odškodnění 85 % z této částky představuje částku [částka], s tím, že ze strany žalované již částka [částka] byla přiznána a zbývá tak doplatit částku [částka].

9. Soud zabýval požadavkem žalobce na náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí, s tím že jak soud, tak i žalovaná dospěl k závěru, že usnesení o zahájení trestního stíhání Policie ČR KRPB [číslo] 2010 [číslo] doručeného dne [datum] žalobci je rozhodnutím nezákonným ve smyslu ust. § 7 a 8 zákona č. 82/1998 Sb., a to vzhledem k tomu, že v trestním stíhání žalobce vedeném u Okresního soudu [obec] – venkov, sp. zn. [spisová značka], nedošlo k pravomocnému odsuzujícímu rozhodnutí žalobce. Naopak žalobce byl v průběhu tohoto trestního stíhání shledán nevinným a řízení proti němu bylo zastaveno usnesením Okresního soudu [obec] – venkov, č. j. [číslo jednací], dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum]. K otázce odškodnění za nezákonné rozhodnutí soud uvádí, že dle konstantní judikatury navazující na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum rozhodnutí] a spisová značka [spisová značka], publikovaný pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí, ročník 91, platí, že nárok na náhradu škody způsobené zahájením trestního stíhání, jež neskočilo pravomocným odsouzením, je na místě v určitých případech posoudit jako nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím. Rozhodnutí o zastavení trestního řízení, které byť nikoliv výslovně, ruší účinky zahájení trestního stíhání a rozhodnutí, jímž bylo trestní stíhání zahájeno ve smyslu odškodňovacího zákona č. 82/1998 Sb. a je tak pro tyto účely rozhodnutím nezákonným. Zakládá tak nárok na náhradu škody ve smyslu ustanovení § 1, 2 zákona č. 82/1998 Sb. Uvedené právo nemá pouze ten, kdo si obvinění zavinil sám a ten, kdo byl obžaloby zproštěn, nebo proti němuž bylo vedeno trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný, nebo že mu byla udělena milost, nebo že trestný čin amnestován. Soud v žádném případě nedovodil ze strany žalované ani nebylo nijak tvrzeno, že by si žalobce trestní stíhání zavinil sám, nebo že by toto trestní stíhání skončilo udělením milosti, nebo amnestií. Nárok na náhradu škody způsobené zahájením trestního stíhání, které skončilo zprošťujícím rozsudkem, se posuzuje podle ustálené soudní judikatury viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka] jako nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím. Odpovědnostní titul nezákonného rozhodnutí soud ve věci shledal. Žalobce byl nedůvodně a nezákonně ve smyslu zákona 82/1998 Sb. trestně stíhán. Existence shora uvedených skutečností vylučujících odpovědnostní titul žádný z účastníků ani netvrdil a soud je, jak je uvedeno shora, neshledal. Soud dále odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], nebo [spisová značka] s tím, že zatímco v případě nepřiměřené délky řízení se ujma na straně poškozeného presumuje. Musí být újma založena jinou skutečností prokázána, není-li zjevné, že by stejnou újmu utrpěla jakákoliv osoba, která by byla danou skutečností postižena a šlo by o notorietu, kterou dokazovat netřeba. Protože se jednalo o odpovědnostní titul nezákonného rozhodnutí, nikoliv z nepřiměřené délky řízení, soud provedl shora uvedené dokazování a zjišťoval tak intenzitu, kterou trestní stíhání zasáhlo do osobnostních práv žalobce a jaká forma a jaká výše odškodnění je třeba k reparaci takto vzniklé nemajetkové újmy. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Vznikem materiální újmy i dle rozhodnutí Ústavního soudu České republiky sp. zn. IV. US [číslo] je spojeno vždy s individuálním diskomfortem trestně stíhaných osob a toto není na místě presumovat, ale prokazovat. Soud poukazuje na rozhodnutí NS ČR sp. zn. [číslo jednací] s tím, že o nemajetkové újmě lze hovořit, pokud nastalá újma spočívá v narušení osobního zájmu poškozeného, který nemá hodnotu v penězích, představuje opak škody. Nemajetková újma je nepříznivý dopad škodné události do jiných hodnot, než je jmění, lze tak hovořit o škodě morální, ideální i materiální, za kterou náleží poškozenému peněžitá materiální satisfakce. Projevuje se v těžce definované sféře vnímání obtíží, nepohodlí, stresu a jiných nežádoucích účinků spojených se zásahem do základních lidských hodnot. K tomuto občanský zákoník komentář svazek VI. § [číslo] – [číslo] [obec]: WOLTERS KLUWER 2014 a dále vznik nemajetkové újmy zpravidla nelze dokazovat, neboť jde o stav mysli poškozeného, řízení se obvykle pouze zjišťuje, zda jsou dodány objektivní důvody pro to, aby se konkrétní osoba mohla cítit poškozenou, je nutné posoudit, zda vzhledem ke konkrétním okolnostem případu se i jiná osoba v obdobném postavení mohla cítit dotčená ve složkách tvořících nemajetkovou sféru žalobce jednotlivce. Neprokazuje se to, jak se poškozený cítí, ale jestli má důvod cítit se poškozeným viz. [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení], nemajetková újma způsobená protiprávním výkonem veřejné moci [obec], Leges 2014 a dále nález Ústavní soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 3183/2015 odst. 48, stát svými právními normami rozčlenil svůj vztah ke stěžovatelce do více linií, do linie trestních včetně opakovaného řízení před obecními soudy o náhradě majetkové újmy řízení, o náhradě nemajetkové újmy pak rozdělil do dvou dílčích řízení při soudech v řízení ve více stupních. Svůj vztah ke stěžovatelce stát deklaroval i právními předpisy, které zakotvují pravidla trestního a civilního řízení i hmotně právní předpoklady dané trestním zákonem jakož i zák. 82/98 Sb., činí tak ve snaze maximálně objektivizovat kontrolu svého jednání a vzájemnou nezávislost, přezkum jednotlivých svých dílčích složek. Tento velkoryse vybudovaný a nákladný aparát se však v daném případě zachován adekvátně, právě k tomu k jehož ochraně byl vybudován a povolán napadeným rozhodnutím obecních soudů, chybí velkorysost, jakou stát musí přistupovat ke kontrole svých pochybení podle přísloví sytý hladovému nevěří nebo v absenci postupu podle zlatého pravidla, které říká, že každý by měl činit druhému to, co by chtěl, aby bylo činěno jemu. Soudci se musí umět alespoň elementárně vcítit do pozice souzeného člověka, zejména za situace, kdy mají napravit škody způsobené jinými soudy, tím spíše trestními …, pokud soudci uznají, že k závažnému zásahu do přirozených práv stěžovatelky opravdu došlo, avšak na odčinění nemajetkové újmy přiznají nepatrnou částku působí to až cynicky jako postup bez citů pro elementární spravedlnost. Soukromá sféra fyzické osoby (člověka), v níž je zabezpečováno svobodně realizovat svou osobnost, vytváří základ její celkové vnitřní jistoty a bezpečí. Stává se tak v současném světě značně pokročilé vědy a techniky, informovanosti apod. stále významnější hodnotou osobnosti každé fyzické osoby, která zasluhuje účinnou ochranu zabezpečovanou i univerzálnějšími prostředky občanského práva. Podle tohoto širšího pojetí újmy u osobního soukromí, které takto zastává i Ústavní soud,„ respektování soukromého života zahrnuje do určité míry i právo na vytváření a rozvíjení vztahů s dalšími lidskými bytostmi“. Součástí soukromého života se proto stává rodinný život zahrnující i vztahy mezi manžely i blízkými příbuznými, neboť součástí rodinného života jsou nejen jejich sociální a morální vztahy, nýbrž také zájmy materiální povahy přispívající k rozvoji osobnosti každého z nich (obdobně srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 517/99, resp. rozsudek Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. [spisová značka], nebo např. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a kol.: Ochrana osobnosti podle občanského práva, [právnická osoba] 2004). Jisté přitom je, že zásah proti právu na soukromí (rodinný život) ostatních členů rodiny je ve skutečnosti vždy až odvozeným od prvotního zásahu do práva na ochranu osobnosti (zde do práva na život), jímž byl postižen jeden z jejích členů.

10. Soud se při existenci odpovědnostního titulu nezákonného rozhodnutí zabýval výší odškodnění nemajetkové újmy tak, jak žalobci tímto rozhodnutím a samotným vedením trestního stíhání měla vzniknout. Žalovaná odškodnila žalobce částkou [částka]. Soud přezkoumal výši této částky a zejména, jaká byla intenzita zásahu, a zkoumal, zdali se jedná o částku, která je schopná reparovat vzniklou nemajetkovou újmu. Soud dospěl k závěru, že nikoliv, že nemajetkovou újmu tak, jak žalobci vznikla a jak byla intenzita tohoto zásahu, je nutné reparovat částkou vyšší, a to celkově částkou [částka]. Vzhledem k tomu, že částka [částka] ze strany žalované již byla přiznána, soud přiznal ještě částku [částka], a to s odkazem na rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2, sp. zn. [spisová značka], kdy se jedná o obdobné řízení za obdobný trestný čin, stejně tak bylo trestní stíhání medializováno a soud k tomuto poukazuje na skutečnost, že to byla přímo žalovaná, která uznala oprávněnost nároku a přiznala sama před samotným rozhodnutím soudu jako náhradu nemajetkové újmy částku [částka]. Soud má za to, že se jednalo o trestní stíhání žalobkyně, které naplňuje podstatné znaky shody právě s trestním stíháním žalobce. Soud se neztotožnil judikaturou předloženou účastníky řízení, neboť tato nebyla na daný případ přiléhavá. Avšak soud k podpoře oprávněnosti výše této náhrady odkazuje i na rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2, sp. zn. [spisová značka], kde byla přiznána částka [částka], a sp. zn. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací], kde byla přiznána částka [částka]. Soud tak dospěl k závěru, že právě částka [částka] je schopna reparovat vzniklou nemajetkovou újmu a to s ohledem na zásahy v rovině zdravotní, kdy soud má za prokázané z fotodokumentace a výpovědí žalobce i svědků. že došlo ke zhoršení onemocnění žalobce, a to lupénky, takže tato zejména v průběhu trestního stíhání byla viditelná v oblasti obličeje, způsobovala žalobci nehezký vizuální vzhled. došlo i k zásahu do roviny profesní, kdy žalobce v důsledku trestního stíhání přišel o zakázky, byl nucen omezit podnikání a následně došlo až k tomu, že rodina neměla finanční prostředky, musela si půjčovat finanční prostředky od rodiny, stejně tak manželka musela vypomáhat brigádně, což před tím vzhledem k druhu podnikání žalobce a výši částek, které žalobce dosahoval, dělat nemusela. Došlo i k zásahu do volnočasové nebo společenské stránky celé rodiny, zejména žalobce, kdy tento v souladu s podnikáním se účastnil různých veřejných akcí, zejména festivalů, kde navazoval kontakty, které byly důležité pro jeho budoucí podnikání, pro podnikání vůbec, přátelil se značným množstvím lidí. V důsledku vedení jeho trestního stíhání a medializace tohoto trestního stíhání již jednak on sám odmítal se těchto společenských akcí zúčastňovat, neboť se na něj lidé dívali, lidově řečeno, skrz prsty a stejně tak se s ním nechtěli bavit a mít s ním cokoli společného právě v důsledku jeho trestního stíhání. Toto se projevilo i ve společenských aktivitách v rámci obce, kdy trestní stíhání žalobce, jeho manželky i dalších členů rodiny bylo způsobeno jejich působením v zastupitelstvu obce a vlastně veřejnost obce, občané obce se v rámci trestního stíhání k jejich osobám stavěli negativně, docházelo k napadání jejich majetku a k posměškům ze strany občanů obce. Soud nemůže odhlédnout ani od situace, kdy jak žalobce, tak i jeho manželka, která byla v době zahájení trestního stíhání těhotná, následně porodila a měli následně společné dítě, byla taktéž trestně stíhána. Celá rodina trpěla uvedeným trestním stíháním a nejistotou ohledně toho, zdali dojde k jejich pravomocnému odsouzení, či nikoliv. Soud má za to, že zejména tento zásah do sféry rodiny, kdy jak otec, matka musí mít zákonitě obecně strach o vývoj a budoucnost jejich nezletilého dítěte v případě, že by byli fakticky odsouzeni a byl jim uložen nepodmíněný trest odnětí svobody. Soud tak dospěl k závěru, že právě částka [částka] je částka, která je schopna plně reparovat nemajetkovou újmu.

11. Vzhledem k tomu, že byl žalobce ve sporu úspěšný, soud mu přiznal i náhradu nákladů řízení, které se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], 5 úkonů právní služby, a to převzetí a příprava zastoupení, žaloba a písemné podání ve věci a účast u jednání ve věci á [částka], a 5 režijních paušálů á [částka], cestovné ve výši [částka] + 21 % DPH, což představuje částku [částka], celkem [částka], motorovým vozidlem [příjmení] [jméno] [jméno], [registrační značka], cesta [obec] [obec] a zpět, celkem 420 km, průměrná spotřeba motorové nafty 5,1 l [číslo] km, sazba základní náhrady za jeden km jízdy [částka], cena nafty 31,80/l. náhrada za promeškaný čas strávený cestou, a to celkem 12 započatých půlhodin ve výši [částka] + DPH. Celkem náklady ve výši [částka].

12. Soud rozhodl taktéž o povinnosti žalované zaplatit České republice náhradu za svědečné, za cestovné svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], a to za cestu [obec] [obec] a zpět vozidlem Audi AG, [registrační značka], celkem 420 km, při průměru 7,9/5,5/6,3 motorová nafta, celkem [částka].

13. Soud přiznal i zákonný úrok z prodlení, a to od uplynutí 6 měsíců po doručení žádosti o přiznání náhrady nemajetkové újmy žalované.