15 C 39/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o odškodnění ve výši 340 000 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 204 000 Kč zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku rovnající se zákonnému úroku z prodlení z částky 204 000 Kč ve výši 8,25 % p.a. od 18.2.2021 do 21.4.2021, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku ve výši 136 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z této částky od 18.2.2021 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 13 616 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá po žalované náhrady nemajetkové újmy s odůvodněním, že u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka] bylo vedeno řízení, které bylo zahájeno dne [datum], a bylo ukončeno po 18 letech dne [datum]. Předmětem řízení byla žaloba o ušlý zisk, žalobce byl v postavení žalovaného. Žalobce popsal průběh posuzovaného řízení, odkázal na konstantní judikaturu. Dospěl k závěru, že mu přísluší náhrada nemajetkové újmy ve výši [částka] za 1 rok trvání řízení, za první 2 roky částka poloviční, celkem částka [částka]. Žalobce uvedl, že řízení před soudy žalobce finančně vyčerpávalo a poškozovalo jeho dobré jméno. Žalobce musel řízení čelit sám, ačkoliv společnými škůdci byly také střední škola v [obec] a [ulice] úřad v [obec] a proto vše řízení mělo pro žalobce značný význam.

2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku ke dni [datum]. Popsala průběh posuzovaného řízení vedeného u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka] a dospěla k závěru, že ve věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu, spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení, a přiznala žalobci částku ve výši [částka] jako náhradu nemajetkové újmy. Řízení probíhalo relativně kontinuálně, úkony soudu na sebe navazovaly, dílčí průtahy v celkovém řízení však lze shledat v období od [datum] do [datum], kdy však v mezidobí byl znalecký ústav ze strany soudu opakovaně dotazován k upřesnění nebo doplnění dotazů. Další období průtahů lze považovat od [datum], kdy byla věc předložena dovolacímu soudu, který ve věci rozhodl až po 2 letech dne [datum] s tím, že dovolání odmítl. Rovněž lze období dílčího průtahu shledat od [datum], kdy byla věc předložena odvolacímu soudu a tento rozhodl až za 10 měsíců dne [datum] o tom, že ustanovil ve věci znalecký ústav. Závěr o nepřiměřené délce řízení odůvodňuje již sama celková doba řízení v délce 18 let. Přiznala částku [částka] za 1 rok trvání řízení, za první 2 roky částku poloviční, dále snížila částku o 35 % z důvodu složitosti řízení, o 15 % z důvodu četnosti rozhodování soudů. Předmětem posuzovaného řízení byla žaloba na zaplacení částky [částka] jako náhrady škody zřícením stavby ve vlastnictví žalobců na základě projektové dokumentace žalovaného, selhání svislých nosných konstrukcí haly a zřícení. Řízení se vyznačovalo vysokým stupněm skutkové, právní i procesní složitosti, soud musel zjišťovat příčiny pádu předmětné haly, k čemuž byly postupně vypracovány znalecké posudky, když znalecký ústav ustanovený jako druhý v pořadí revidoval posudek znaleckého ústavu prvého, byl vypracován znalecký posudek za účelem stanovení ušlého zisku, ve věci byl rovněž zjišťován stav budovy, byli vyslýcháni opakovaně znalci i svědci. Řízení bylo složitější i po stránce procesní. Řízení se účastnily na straně žalobců dva subjekty, jednu část řízení dokonce tři subjekty, vystupoval zde vedlejší účastník. Soud musel zajišťovat vypracování tří znaleckých posudků. [příjmení] rozhodovat o procením nástupnictví na straně žalobců, o osvobozování od soudních poplatků, případně odvolání podaných žalovaným. Soud I. stupně ve věci rozhodoval 3 krát, soud II. stupně 3 krát, Nejvyšší soud ČR 2 krát, délka řízení byla dána procesní aktivitou účastníků, kdy k nápravě věcně či právně nesprávných rozhodnutí soudu jsou účastníkovi řízení zákonem sice poskytnuty prostředky k ochraně jeho práv, avšak nelze mu na jedné straně vyčítat, že k ochraně svých práv využívá procesní prostředky, které mu zákon dává k dispozici, a na druhou stranu je zřejmé, že prodloužení řízení, ke kterému dojde v důsledku nutnosti, se s těmito procesními prostředky vypořádat nemůže jít na vrub státních orgánů. Žalobce se na délce řízení významně nepodílel. Význam byl shledán jako běžný. Současně bylo výsledné zadostiučinění zvýšeno o 10 % z důvodu postupu soudu, kdy celkovou délku řízení lze označit jako za značně excesivní.

3. Žalobce vzal žalobu co, do částky [částka] zpět, když tuto částku od žalované v rámci mimosoudního vypořádání obdržel. Soud v tomto směru řízení zastavil.

4. Soud ve věci postupoval dle ustanovení § 115a o.s.ř., neboť účastníci s tímto postupem souhlasili.

5. Soud má za prokázaný průběh řízení vedeného u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka], a to tak, že dne [datum] byla u tohoto soudu podána žaloba žalobcem a) [jméno] [příjmení] a žalobcem b) [jméno] [příjmení] proti žalovanému [celé jméno žalobce]. Žalobci žalobou domáhají po žalovaném, jakožto podílový spoluvlastníci skladovací haly náhradu škody, která jim vznikla tím, že žalovaný vypracoval projektovou dokumentaci na tuto stavbu, nicméně [datum] došlo k selhání svislých nosných konstrukcí haly a zřícení této haly. Žalobci se domáhají po žalovaném každý úhrady částky ve výši [částka]. Přípisem z [datum] informoval soud žalobce, že má za to, že není ve věci věcně příslušným, když tato patří do příslušnosti krajských soudů a žalobci se k tomuto vyjadřují [datum]. Uvedený přípis byl doručen žalobci dne [datum]. Soud předložil věc k rozhodnutí o věcné příslušnosti [datum] a Vrchní soud v Praze usnesením ze [datum] rozhodl tak, že věcně příslušné jsou okresní soudy. Přípisem z [datum] vstoupil do řízení vedlejší účastník [příjmení] pojišťovna a [datum] rozhodl soud ve věci platebním rozkazem. Proti tomuto podal žalovaný odpor, doručený [datum] a tento doplnil podáním z [datum]. Jednání se konalo [datum], účastníci se k předmětu řízení vyjadřovali a jednání bylo odročeno za účelem výslechu svědků na [datum]. Právní zástupce žalovaného požádal o odročení jednání a soud v průběhu podzimu 2003 dotazoval žalovaného ohledně jeho zdravotního stavu, zda tento umožňuje účast u soudního jednání. Další jednání pak bylo nařízeno na [datum] a toto se konalo, byli slyšeni účastníci řízení a svědek [příjmení] [příjmení], Ing. [příjmení] a jednání bylo odročeno na [datum] za účelem výslechu svědků, případně ustanovení znalce. [datum] doplnil žalovaný svá tvrzení, jednání se koná [datum], je slyšen [celé jméno žalobce], žalovaný, strany se vyjadřují a jednání je odročeno na [datum]. Usnesením ze dne [datum] soud ustanovil znalcem [příjmení] v [obec] a žalovaný proti tomuto vznesl námitky [datum] a rovněž formuloval dotazy pro tohoto znalce. Další jednání se koná [datum], soud usnesením zamítl námitku proti znaleckému ústavu a jednání odročil za účelem vypracování znaleckého posudku. Soud předkládá spis znalci [datum]. Podáním, doručeným [datum] sděluje znalecký ústav, že posudek může vypracovat nejdříve do [datum] a poté opakovaně žádá o prodloužení tohoto termínu právě do [datum]. Posudek je soudu doručen [datum]. Přípisem z [datum] kontaktuje soud znalecký ústav s tím, že odpověděli na jiné, než položené dotazy a prosí o vysvětlení, zda jde o písařskou chybu a upozorňuje znalecký ústav, jak je třeba nakládat se spisem, neboť tento se vrátil ve špatném stavu. [anonymizována dvě slova] zasílá opravený znalecký posudek [datum]. Žalobci se vyjadřují ke znaleckému posudku [datum] a tyto dotazy přeposílá soud znalci k vyjádření [datum]. Znalec pak odpovídá [datum]. Soud poté opakovaně dotazuje znalce k upřesnění odpovědí [datum] a žádá o upřesnění vyúčtovaného znalečného. O znalečném je rozhodnuto usnesením ze [datum] přípisem z [datum] pak urguje soud znalce k dotazům, které byly kladeny již v únoru roku 2006, a znalecký ústav na toto doposud neodpověděl, na což reaguje v listopadu 2006 [anonymizováno] v tom smyslu, že zpracovatel posudku zemřel a doplnění dotazů je náročnější. V listopadu 2006 pak tedy soud předkládá spis opakovaně znaleckému posudku k zodpovězení doplňujících dotazů a upomíná ho opět o řádné zacházení se spisem. Spis byl vrácen [datum], když v něm znalec opakovaně pomíchal založené listiny. Podáním ze dne [datum] kontaktoval soud zástupce žalobců s tím, že urguje postup v řízení s tím, že délku považuje za nepřiměřenou, na což reaguje soud I. stupně urgencí znalce z [datum]. Jak uvedeno znalecký posudek, resp. doplnění bylo doručeno [datum]. Soud poté neprodleně nařizuje jednání na [datum] a rozhoduje o znalečném. [datum] se odvolává žalovaný proti přiznanému znalečnému a k dotazům stran je zasláno další doplnění znaleckého posudku znaleckým ústavem [datum]. Žalovaný se vyjadřuje [datum], jednání se koná [datum]. Zde je slyšen zástupce znaleckého ústavu a jednání je odročeno za účelem případného rozhodnutí o základu nároku, či ustanovení dalšího znalce, jednání odročeno na [datum]. Soud rozhoduje [datum] o znalečném a [datum] se vyjadřuje žalovaný, toto podání opravuje [datum]. Usnesením ze dne [datum] je pak ustanoven znaleckým ústavem [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] za účelem určení ceny budovy a jejích zbytků. Žalobci se vyjadřují [datum]. Dne [datum] doplňuje původní znalecký posudek ještě fakulta [anonymizováno]. Přípisem ze [datum] sděluje nově ustanovený znalec, že vypracování posudku je možné nejdříve na konci roku 2007 z kapacitních důvodů, což soud nakonec přípisem z [datum] akceptuje s tím, že není-li to možné dříve, nechť znalec vypracuje alespoň v tomto termínu posudku. Z pokynu soudce z [datum] se podává, že tento má zájem zapůjčit znalci pouze část spisu, nebo na kratší dobu tak, aby mohl ve věci činit další úkony. [datum] klade soud doplňující dotazy účastníkům v souvislosti s dalším znaleckým zkoumáním a ukládá jim rovněž složit zálohu na znalecké zkoumání. Znalec pak kontaktuje soud přípisem z [datum], ve kterém sděluje, že zatím nezískal doplňující informace pro vypracování znaleckého posudku a ze spisu se podává, že tyto doplňuje žalobce [datum]. Znalec pak znalecký posudek předkládá soudu [datum]. Soud poté komunikuje se znalcem ve věci vyúčtování znalečného, o kterém rozhodl 24 6. 2008. Proti tomuto se odvolává znalecký ústav, věc je předložena [datum] odvolacímu soudu a v mezidobí [datum] zasílají žalobci vyjádření ke znaleckému posudku a částečné zpětvzetí žaloby, rovněž se vyjadřuje žalovaný. Usnesením z [datum] odvolací soud změnil usnesení ohledně znalečného, ve věci doplnění znaleckého posudku a v části, týkající se znalečného za znalecký posudek toto potvrdil. Usnesením ze [datum] bylo řízení soudem I. stupně částečně zastaveno, a to ohledně částky [částka] ve vztahu ke každému ze žalobců v návaznosti na zpětvzetí žaloby žalobci. Dne [datum] zasílá doplňující vyjádření [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] mechaniky [anonymizováno] věd [země] a [datum] poté k dotazům stran tyto doplňuje. Soud doplnění znaleckého posudku rozesílá stranám v listopadu 2008 a na tato reaguje žalovaný přípisem z [datum] a [datum]. Dne [datum] zasílá spisový materiál soudu [ulice] pojišťovna. Dne [datum] se vyjadřují žalobci a v návaznosti na vyjádření stran soud [datum] činí doplňující dotaz na znalecký ústav [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] a soud nařídil jednání na [datum]. Z tohoto se omlouvá právní zástupce žalobců, do spisu je dále založena rozsáhlá fotodokumentace materiálů, který nemohl být uskladněn pro zřícení stavby. Dne [datum] odpovídá znalecký ústav na doplňující dotazy soudu a soud [datum] toto přeposílá stranám s dotazem, zda mají dalších dotazů. Dne [datum] zasílá žalovaný dotazy na znalce a tyto přeposílá [datum] soud znalci. Dne [datum] se pak žalovaný znovu vyjadřuje a dne [datum] zasílá doplňující vyjádření znalecký ústav, rovněž tak [datum]. Dne [datum] se vyjadřují opět žalobci a k připomínkám stran soud přípisem z [datum] kontaktuje [anonymizována dvě slova] sbor v [obec] s doplňujícími dotazy ohledně zbourání zbytku stavby. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] odpovídá [datum] a dne [datum] odpovídá na dotaz odbor výstavby [stát. instituce]. Jednání se koná [datum], jsou čteny listinné důkazy, jednání zkoncentrováno a je odročeno za účelem přednesu závěrečných návrhů. Dne [datum] zasílá žalovaný závěrečný návrh v písemné podobě, dne [datum] [ulice] pojišťovna, jakožto vedlejší účastník na straně žalované a dne [datum] žalobci. Dne [datum] se koná jednání, kde jsou předneseny závěrečné návrhy, a je vyhlášen rozsudek. Rozsudek č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] je založen na č. l. 292 a tímto soud řízení co do částky [částka] s úroky z prodlení zastavil a dále uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci a) i žalobci b) částku [částka] s příslušenstvím a dále rozhodl o otázce nákladů řízení. Žalovaný se odvolal proti rozsudku [datum]. Toto doplnil [datum] a žalovaný rovněž požádal o osvobození od soudního poplatku za podané odvolání a dne [datum] založil za tímto účelem příslušný formulář. Usnesením ze dne [datum] rozhodl soud tak, že se žalovanému nepřiznává osvobození od soudních poplatků, proti čemuž se [datum] žalovaný odvolává a věc je předložena [datum] odvolacímu soudu [název soudu] pak usnesením ze dne [datum] změnil rozhodnutí o osvobození od soudních poplatků tak, že se žalovaný co do jedné poloviny soudních poplatků osvobozuje. Soud I. stupně poté usnesením z [datum] odvolací řízení zastavil, neboť žalovaný neuhradil ani polovinu soudního poplatku, k čemuž byl povinen. Proti tomuto se žalovaný odvolal [datum] a doložil úhradu soudního poplatku a soud I. stupně poté usnesením z [datum] usnesení o zastavení odvolacího řízení zrušil. Dne [datum] se vyjádřili žalobci k odvolání žalovaného a věc je předložena odvolacímu soudu [datum] Odvolací soud usnesením z [datum] ustanovil znalcem [příjmení] teoretické a aplikované mechaniky [anonymizována dvě slova] za účelem revize posudku [anonymizováno]. Dne [datum] zaslal tomuto znaleckému ústavu spis k vypracování znaleckého posudku. Revizní znalecký posudek byl vypracován [datum], k tomuto se vyjadřují žalobci [datum] a žalovaný [datum]. Žalovaný se pak vyjadřuje ještě [datum]. Jednání je nařízeno pokynem z [datum] na [datum]. Jednání odvolacího soudu se koná [datum], je slyšen žalobce a), žalovaný, svědek [jméno] [jméno] a zástupce znaleckého ústavu. Jednání je odročeno za účelem přednesu závěrečných návrhů na [datum] [datum] zasílá závěrečný návrh žalobce a [datum] žalovaný. Jednání odvolacího soudu se koná [datum] a toto je odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí na [datum] [datum] pak odvolací soud ve věci vyhlásil rozsudek. Písemné vyhotovení rozsudku odvolacího soudu z [datum] je založeno pod č. l. 425 a odvolací soud rozhodl tak, že co do částky [částka] ve vztahu ke každému ze žalobců rozsudek soudu I. stupně potvrdil a v částce [částka] rozsudek zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. S ohledem na změnu v rozvrhu práce je potom pokynem z [datum] věc přidělena k vyřízení [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Dne [datum] zasílá odvolací soud soudu I. stupně listiny, které mu byly ve věci doručeny, mj. vystoupení vedlejšího účastníka [příjmení] pojišťovny z řízení s tím, že dále bude za pojišťovnu jednat pověřený pracovník regionu. Dne [datum] zasílají žalobci soudu změnu žaloby, která se týká upřesnění a rozšíření nároků na náhradu ušlého zisku v souvislosti se škodnou událostí. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal [datum] dovolání žalovaný a soud toto [datum] rozesílá stranám sporu. Podáním z [datum] se vyjadřuje žalovaný a činí návrh na přerušení řízení. Znalecký ústav podal v mezidobí odvolání proti usnesení odvolacího soudu ve věci znalečného, a ač toto bylo nepřípustné, bylo předloženo [datum] rozhodnutí Vrchnímu soudu v Praze, který usnesením z [datum] řízení o tomto odvolání zastavil. Spis je vrácen [datum] soudu I. instance. Usnesením z [datum] zamítá soud návrh na přerušení řízení, učiněný žalovaným. Dne [datum] se vyjadřují žalobci k dovolání žalovaného a věc je předložena [datum] Nejvyššímu soudu Nejvyšší soud ve věci rozhodl usnesením [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací], a to tak, že dovolání odmítl. Dne [datum] byla věc vzhledem k odchodu soudkyně na mateřskou dovolenou přidělena jinému soudci. Přípisem ze [datum] sděluje [ulice] pojišťovna, že jakožto vedlejší účastník zcela vystupuje z předmětného řízení, neboť bylo dosaženo pojistného limitu jejich smlouvy a tento již zaplatila. [datum] pak upřesňuje své tvrzení pojišťovna ohledně vyplacených plnění žalobcům a přípisem ze [datum] žádá soud doplnění žalobců ohledně jejich změny žaloby. Toto zasílají žalobci [datum] a soud toto zasílá [datum] na vědomí straně žalované. Žalovaný [datum] žádá o prodloužení lhůty k vyjádření a vyjádření zasílá [datum]. Přípisem z [datum] pak informuje soud žalobce o nutnosti doplatit soudní poplatek, v případě změny žaloby a na to reaguje [datum] právní zástupce žalobců. Usnesením ze dne [datum] soud připustil změnu žaloby, pokud jde o ušlý výdělek za leden 2002 až duben 2009 řízení částečně zastavil, připustil změnu žaloby za období května 2009 až září 2011 a nepřipustil změnu žaloby ohledně částky [částka]. Soud poté nařídil jednání na [datum], toto jednání se koná, jsou čteny listinné důkazy, předneseny závěrečné návrhy a jednání odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na [datum]. Toto jednání však bylo [datum] odročeno soudem na neurčito. Soud poté přípisem z [datum] vyzval strany ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení s ohledem na námitku promlčení. Dne [datum] se vyjadřuje žalovaný a dne [datum] se vyjadřují žalobci. Soud poté opakovaně kontaktuje přípisem z [datum] strany ohledně doplnění skutkových tvrzení. Na to reaguje žalovaný podáním z [datum] a žalobci podáním z [datum]. Jednání je nařízeno na [datum]. Byl připojen soudní spis [spisová značka] [název soudu]. Jednání se koná [datum], soud zamítá návrhy na doplnění dokazování a jsou předneseny závěrečné návrhy, jednání je odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na [datum] a na tomto jednání je vyhlášen rozsudek. Písemné vyhotovení rozsudku [název soudu] ze dne [datum] je založeno pod č. j. [číslo jednací] a tímto soud uložil povinnost žalovanému uhradit žalobcům částku [částka], a to každému ze žalobců a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Proti tomuto se odvolali žalobci [datum] a rovněž žalovaný [datum]. Soud zasílá žalovanému formuláře, související se žádostí o osvobození od soudních poplatků za hrazení poplatku za odvolání, a to [datum]. Dne [datum] zasílá žalovaný opravu svého odvolání a [datum] zasílá formuláře pro osvobození od soudních poplatků. Usnesením z [datum] nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků žalovanému a proti tomuto se žalovaný [datum] odvolal. Ve spise je poté založen úmrtní list žalobce b) [jméno] [příjmení] s datem úmrtí [datum]. Věc je předložena k rozhodnutí o odvolání odvolacímu soudu [datum] a tento rozhoduje usnesením z [datum] tak, že potvrzuje rozhodnutí soudu I. instance, že žalovaný se neosvobozuje zcela od povinnosti platit soudní poplatek za podané odvolání. Usnesením z [datum] pak soud řízení přerušil do doby skončení dědického řízení, vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], a to z důvodu smrti žalobce b). Podáním ze [datum] navrhují žalobci vstup účastníků do řízení, upřesňují žalobní petit když navrhují, aby namísto žalobce [jméno] [příjmení] vstoupil do řízení [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Usnesením ze dne [datum] soud rozhodl tak, že namísto původního žalobce b) [jméno] [příjmení] nadále v řízení vystupuje jakožto jeho procesní nástupce [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], toto usnesení nabylo právní moci [datum]. Věc je poté předložena odvolacímu soudu k rozhodnutí proti rozsudku ve věci samé [datum] Odvolací soud poté kontaktuje právního zástupce žalovaného ohledně opakovaného zasílání formuláře pro osvobození od soudních poplatků, avšak obsahujícího doplněné údaje a [datum] kontaktuje odvolací soud právního zástupce žalobce ohledně doplnění skutkových tvrzení ohledně pronájmu předmětného objektu haly. Odvolací soud poté ještě v lednu 2017 zapůjčuje spis [název soudu] za účelem vypracování rozsudku v jiné věci a spis je mu vrácen v únoru 2017. Dne [datum] se vyjadřují žalobci k výzvě odvolacího soudu a jednání odvolacího soudu se koná [datum]. Žalobci se vyjadřují a soud ve věci poté vyhlašuje usnesení. Usnesení [název soudu] ze dne [datum] je založeno pod č. j. [číslo jednací] a tímto je rozsudek okresního soudu ve výrocích I., IV. V., VI. a VII. zrušen a vrácen okresnímu soudu, ve výroku II. je potvrzen a ve výroku III. změněn. Rozhodnutí je zrušeno a vráceno zejména z důvodu, že dále bude na okresním soudu, aby doplnil dokazování znaleckým posudkem, pokud jde o obvyklé nájemné za pronájem obdobné nemovitosti. Podáním z [datum] žalobci doplňují skutková tvrzení k výzvě soudu a usnesením ze dne [datum] soud ustanovil znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] za účelem určení obvyklé ceny nájemného. Znalecký posudek je předložen soudu [datum] a soud rozhoduje [datum] o výši znalečného. [datum] pak nařídil soud jednání na [datum], podáním z [datum] berou žalobci žalobu částečně zpět. Dne [datum] se vyjadřuje žalovaný ve věci. Usnesením ze dne [datum] s právní mocí k [datum] pak soud rozhoduje tak, že namísto žalobce b) [jméno] [příjmení] do řízení na jeho místo vstupuje dosavadní žalobkyně [příjmení]) [jméno] [příjmení], tedy řízení se nadále účastní na straně žalobců původní žalobce a) [jméno] [příjmení] a jako žalobce b) [jméno] [příjmení]. Doplňujícím vyjádřením z [datum] zasílá vyjádření žalovaný, jednání ve věci se koná [datum], je slyšen svědek [příjmení], jsou čteny listinné důkazy a jednání je odročeno za účelem doplnění znaleckého posudku. Dne [datum] pak odpovídá znalec na námitku žalovaného a jednání se koná [datum]. Na tomto je slyšen svědek [příjmení], vyjadřují se strany a soud sděluje stranám předběžný právní názor na věc, jednání je odročeno na [datum]. Žalobci pak reagují podáním z [datum] na předběžný právní názor spočívající v tom, že měli porušit prevenční povinnost s tím, že odkazují, že řízení se táhne již 16 let a z tohoto důvodu se k věci vyjadřují. Jednání se koná [datum], účastníci přednáší závěrečné návrhy a je odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na [datum] a na tomto odročeném jednání pak soud vyhlašuje rozsudek. Písemné vyhotovení rozsudku ze dne [datum] je založeno na č. l. 760 a na tomto je doložka právní moci [datum]. Tímto rozsudkem soud I. instance řízení co do částky [částka] zastavil a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci a) částku [částka] a ohledně žalobkyně b) co do této částky žalobu zamítl. Soud rovněž rozhodl o náhradě nákladů řízení. Proti tomuto rozhodnutí se odvolal [datum] žalovaný a byl usnesením z [datum] vyzván k odstranění vad podaného odvolání, což činí podáním z [datum] věc je předložena odvolacímu soudu [datum], který nařizuje jednání na [datum] Odvolací soud volá k jednání i svědka a [datum] žalobci zasílají vyjádření k odvolání. Jednání odvolacího soudu se koná [datum], je slyšen svědek [jméno] [příjmení] a jednání je odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí na [datum]. Na tomto odročeném jednání pak soud vyhlásil rozsudek. Písemné vyhotovení rozsudku odvolacího soudu ze dne [datum] je založeno pod č. j. [číslo jednací] a je na tomto vyznačena doložka právní moci k [datum] Odvolací soud rozhodnutí soudu I. instance částečně potvrdil, a to co do částky [částka] a co do částky [částka] rozsudek soudu I. stupně změnil tak, že žaloba se zamítá, to vše ve vztahu k žalobci a). Proti rozsudku odvolacího soudu podal dovolání [datum] žalovaný a k tomuto se vyjadřují [datum] žalobci. Věc je předložena dovolacímu soudu [datum] Nejvyšší soud pak ještě zapůjčuje spis zpět [název soudu] v říjnu 2019 a spis se mu vrací v listopadu 2019 a Nejvyšší soud ve věci pak rozhoduje usnesením ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] na kterém je vyznačena doložka právní moci [datum]. Dovolací soud rozhodl tak, že dovolání žalovaného se odmítá. Řízení tak trvalo od [datum], kdy byla podána žaloba do [datum], kdy nabylo právní moci rozhodnutí dovolacího soudu.

6. Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu ohledně průběhu soudního řízení korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující.

7. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Možnost odškodnění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., s účinností od 27.4.2006 (§ 31a zákona). Byl tak naplněn závazek vyplývající z č. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Podle čl. 41 Úmluvy, jestliže Soud zjistí, že došlo k porušení Úmluvy nebo Protokolů k ní, a jestliže vnitrostátní právo dotčené Vysoké smluvní strany umožňuje pouze částečnou nápravu, přizná Soud v případě potřeby poškozené straně spravedlivé zadostiučinění. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva na vnitrostátní úroveň. Toto je obsaženo i v důvodové zprávě k čl. II zákona č. 160/2006 Sb. Z uvedených důvodů, má-li soud odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva zakotveného již Úmluvou, jeho rozhodování vychází z kritérií ustavených judikaturou Evropského soudu pro lidská práva to tak aby výklad pojmu přiměřenosti lhůty k projednání a rozhodnutí věci odpovídal výkladu podávanému ESLP. Soud se tak zabýval délkou řízení ve smyslu judikatury ESLP s tím, že tato je nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud posuzoval řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (rozsudek Soudu ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne 11.10.2005, § 36). I v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (viz rozsudek ESLP ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne 21.6.2005, z nějž plyne, že celkovou délku doby řízení nelze zdůvodňovat mj. opakovaným meritorním rozhodováním soudů, pokud byla rozhodnutí soudu nižší instance rušena soudy vyšších instancí pro pochybení, jež jim byla vytýkána).

8. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu řízení vedeného u Okresního soudu v Trutnově, sp.zn. 8 C 14/2003.

9. Pokud se jedná o ohraničení celkové doby namítaného řízení, rozhodné období začalo běžet dne 13.6.2002 kdy žalobci byla doručena žaloba a přípis k vyjádření k věcné příslušnosti soudu a skončila právní mocí rozhodnutí Nejvyššího soudu. Právě uvedenou dobu soud poměřuje kritérii přiměřenosti. Podle ust. § 154 odst. 1 o.s.ř. totiž platí, že pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení.

10. Co se týká právního posouzení, soud stejně jako účastníci řízení, dospěl k závěru, že celková délka řízení je nepřiměřená. Soud odkazuje pro předvídatelnost soudního rozhodnutí i na rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kde bylo rozhodováno o požadavku na náhradu nemajetkové újmy původních žalobců. Byla jim přiznána taktéž částka [částka] jako náhrada nemajetkové újmy.

11. Co však týká současného žalobce, soud posuzoval, zda-li žalobci v důsledku nesprávného úředního postupu, spočívající v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, žalobci nemajetková újma vznikla. Soud stejně jako účastníci řízení dospěl k závěru, že celková délka posuzované řízení je nepřiměřená, řízení, trvající 18 let již objektivně nemůže splňovat podmínky kritéria ohledně přiměřenosti řízení, a to ani v případě zásadní složitosti uvedeného řízení. Nadto soud stejně jako žalovaná dospěl k závěru, že v řízení se taktéž vyskytly určité průtahy, a to v době, kdy byl vypracováván a zajišťován znalecký posudek ze strany soudu od [datum] do [datum]. Dále v řízení u odvolacího soudu od [datum] do [datum], a v řízení u odvolacího soudu od [datum] do [datum]. Dále se soud zabýval skutečností, zda-li žalobci v souvislosti s nepřiměřenou délkou řízení vznikla nemajetková újma, kterou by bylo namístě nahradit v penězích. Soud odkazuje stejně jako účastníci řízení na konstantní judikaturu, zejména na stanovisko Nejvyššího soudu ČR – Cpjn 206/2010, a ustanovení § 31a odst. 3 zákona 82/98 Sb. Soud dospěl k závěru, že je namístě odškodnit žalobce v penězích, a to v základní částce [částka] za 1 rok trvání řízení, a to právě vzhledem ke stanovisku Nejvyššího soudu ČR – Cpjn 206/2010, který nabízí určité vodítko k rozmezí základních částek, které dle konstantní judikatury lze považovat za částky přiměřené, které jsou schopné reparovat vzniklou nemajetkovou újmu. Vzhledem k rozmezí [částka] až [částka] za 1 rok trvání řízení a vzhledem k extrémně nepřiměřené délce uvedeného řízení, soud stejně jako účastníci dospěl k závěru, že je namístě odškodnit uvedenou újmu žalobce částkou ve výši [částka] za každý rok trvání řízení, za první 2 roky částku poloviční.

12. Řízení trvalo od [datum] doručení přípisu k vyjádření k věcné příslušnosti soudu (žalobce se nechal zastoupit advokátem) do do [datum] (právní moc posledního rozhodnutí dovolacího soudu), tj. cca 17 let a 11 měsíc.

13. Porušením práva žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě mu vznikla nemajetková újma, kterou je i dle stanoviska Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Cpjn 206/2010 nutno odškodnit v penězích, neboť žádné okolnosti, pro něž by bylo na místě spokojit se v dané věci pouze s konstatováním porušení práva (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2828/2011), žalovaná netvrdila a ani soud je neshledal. Postup při určení přiměřené výše peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení stanovil ve své ustálené judikatuře Nejvyšší soud. Je nezbytné, aby soudy ve svých rozsudcích podrobně vysvětlily, z jaké základní částky odškodnění vycházely a jakým způsobem, včetně procentního vyjádření, zohlednily kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk při určení konečné výše odškodnění (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3026/2009). Na závěru o výši zadostiučinění by se měla kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk projevit ve stejném poměru, v jakém se podílela na celkové délce řízení; zásadně vhodnou formou tohoto projevu je procentní modifikace základní částky odškodnění za (celé) řízení (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1710/2012). Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu (viz např. rozsudky ze dne 12. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1151/2009, ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 4889/2009 nebo ze dne 13. 7. 2011, sp. zn. 28 Cdo 4540/2009) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení. Za posuzované řízení v délce trvání 17 let a 11 měsíc tak soud přiznal současnému žalobci základní částku ve výši [částka], když vycházel z částky [částka] každý rok řízení (za první dva roky částku poloviční, neboť objektivně řízení musí nějakou dobu trvat), tj. z částky [částka] za každý další měsíc řízení. Při úvaze, že výše uvedené rozmezí má být rovnoměrně rozloženo a horní hranice tohoto rozmezí se použije až u mimořádně dlouhých řízení, považuje soud za odpovídající, aby základní částka ročního odškodnění byla navýšena vždy o [částka] rovněž za každé další dva roky řízení přesahující dobu 10 let. Soud uzavírá, že soudní řízení trvající 17 let a 11 měsíců bude proto odškodňováno základní částkou [částka] za rok řízení. Tuto částku soud moderoval kriterii uvedenými pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk, tj. s přihlédnutím k : b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Soud dospěl k závěru, že je na místě snížit základní částku o 20 % z důvodu složitosti řízení. Řízení bylo nadstandardně složitým po stránce skutkové, když soud musel zjišťovat skutkový děj. Byly vypracovány dva znalecké posudky, když znalecký ústav, ustanovený jako druhý v pořadí, revidoval posudek znaleckého ústavu prvého, a dále byl vypracován i znalecký posudek za účelem stanovení ušlého zisku. Ve věci byl rovněž zjišťován stav budovy, byli vyslýcháni opakovaně znalci i svědci. Řízení bylo i po procesní stránce složité to když se řízení účastnili na straně žalobců dva subjekty, jednu část řízení dokonce tři subjekty, v řízení vystupoval vedlejší účastník na straně žalované a soud musel zajistit vypracování tří znaleckých posudků, když zejména komunikace s prvním znaleckým ústavem [anonymizováno] byla značně náročná a soud musel opakovaně dotazovat tento znalecký ústav k doplnění dotazů, jež byly položeny. Soud rozhodoval o procením nástupnictví na straně žalobců a rovněž opakovaně rozhodoval o otázce osvobození od soudních poplatků v případě odvolání, podaných žalovaným. Soud proto pro procesní složitost věci snižuje základní částku odškodnění o 10%. Právní složitost soud vyhodnotil jakožto standardní. Ve věci bylo po věcné stránce rozhodováno 3x soudem I. instance, 3x soudem II. instance a 2x soudem dovolacím, tedy pro kritérium počtu stupňů soudní soustavy které ve řízení rozhodovaly soud snižil rovněž částku základního odškodnění o 10%, Celkově tak pro toto kritérium tedy soud ponížil základní částku odškodnění o 40%. Soud neshledal, že by žalobce svým jednáním přispěl k průtahům v řízení, a soud pro toto kritérium tak základní částku nemodifikoval. Na celkové délce řízení negativně promítly uvedené dílčí průtahy soudů. Tetnto parametr je však již dostatečně zohledněn tak, že soud ve věci shledal nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce soudního řízení a stanovením peněžité formy zadostiučinění. Hodnocení uvedeného kritéria tedy nezakládá ani navýšení, ani snížení hodnoty odškodnění. Význam předmětu řízení pro poškozeného (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. e/ OdpŠk) - Evropský soud pro lidská práva předmětný tento typ řízení neřadí mezi řízení, kterým přisuzuje zvýšený význam pro účastníky (za řízení se zvýšeným významem pro účastníky jsou považována zejména řízení trestní, opatrovnická, pracovněprávní, o osobním stavu, ve věcech sociálního zabezpečení a týkající se zdraví nebo života). Typově se tak jedná o řízení běžné. Subjektivní význam řízení pro žalobce soud neshledal jako zvýšen. Soud dospěl k částce [částka]. Ze strany žalované již částka [částka] poskytnuta. Soud tak žalobu zamítl. Přiznal však právo na zákonný úrok z prodlení z částky přiznané žalovanou, neboť ta plnila po uplynutí zákonné 6ti měsíční lhůty.

14. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř.; takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobcům jakoukoliv újmu.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 a § 146 odst. 2 o. s. ř.. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne [datum]. Žalovaná vydala stanovisko ke dni [datum], po uplynutí zákonné lhůty 6 měsíců k projednání žádosti a dostala se tak do prodlení. Soud přizná právo na náhradu nákladů řízení účastníkovi, který zastavení řízení nezavinil, v tomto případě žalobci. Soud postupoval dle ust. § 9 odst. 4 písm. a/ AT a přiznal částku á 3100 Kč za převzetí zastoupení, podání žaloby a částečné zpětvzetí s vyjádřením, 3x300 Kč režijní paušál dle AT a DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši 2000 Kč. Soud neuznal úkon, kterým by měla být žádost k před soudní fázi tj. výzva proti straně k plnění. Soud si je vědom, že takovou výzvu je možno požadovat právě plnění jako úkon právní služby, je nutné vyjít ze zákona č. 82/98 Sb., který zákonem naprosto speciálním, nejedná se tam v žádném případě o před žalobní výzvu žalované k plnění, ale o před žalobní uplatnění nároku podle požadavku zákona ust. §14 odst. 3 zákon č. 82/1998 Sb. a §15 odst. 2 zákon č. 82/1998 Sb., ve spojení s ust. § 31 odst. 4 uvedeného zákona, kdy poškozený nemá právo na náhradu nákladu zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu. Před žalobní uplatnění daného nároku tak není před žalobní výzvu, za kterou by příslušely náklady řízení, neboť toto jej ze samotného znění §31 odst. 4 zákon č. 82/98 Sb. vyloučeno.