15 C 48/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o: zaplacení 159 200 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 99 499,40 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15% p.a. od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku ve výši 59 700,60 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15% p.a. od [datum] do zaplacení, a dále částku rovnající se zákonnému úroku z prodlení ve výši 15% p.a. z částky 99 499,40 Kč od [datum] do [datum], se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 10 228 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 2 dne [datum] domáhal částky ve výši 159 200 Kč jakožto doplatku finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v souvislosti s nesprávným úředním postupem ve formě nepřiměřené délky řízení vedeného u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. [spisová značka] (dále jen„ posuzované řízení“). Popsal průběh namítaného řízení s tím soudu v posuzovaném řízení vytýká, že řízení trvá bezmála 17 let a 7 měsíců, předmětem byl spor o částku 210 000 Kč a protinávrhu ve výši 71 173 Kč a dále, že v řízení bylo postupováno nekoncentrovaně při nařizování jednání, došlo k průtahům. Šlo o běžný spor o vydání bezdůvodného obohacení a ocenění stavby v hodnotě cca 300 000 Kč. Řízení nebylo ani skutkově ani právně ani procesně složité. Byly pořízeny dva znalecké posudky, jeden posudek nechala vyhotovit žalobkyně. Znalecké posudky musely být častokrát doplněné, což nelze přičítat k tíži žalobce. Na základě uvedeného navrhuje navýšit základní částku o 20% a snížit o 10%. Žalobce požadoval odškodnění ve výši 358 200 Kč, po snížení o 10% částku 322 380 Kč. Ze strany žalované, před podáním žaloby byla hrazena nemajetková újma ve výši 199 000Kč.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě učinila nesporným, že nespornou skutečnost, že u ní žalobce dne [datum] (žádostí z téhož dne) uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 455.760 Kč (1.800 Kč za měsíc trvání řízení s navýšením o 20 %) ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. v platném znění za nesprávný úřední postup ve shora uvedeném řízení. K projednání žádosti žalobce došlo dne [datum]. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. a poskytla žalobci zadostiučinění ve výši 199.000 Kč. Žalovaná dospěla k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. Řízení ve vztahu k žalobci trvalo 17 let a 7 měsíců. V průběhu řízení byla zjištěna období nečinnosti soudu, a to v období od října 2006 do června 2008, dále při vypravení rozsudku ze dne [datum] a také v období od prosince 2014 do srpna 2015. Celkovou délku řízení je nutno hodnotit jako nepřiměřenou. Žalobci proto žalovaná poskytla zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 199.000 Kč. Žalovaná vycházela ze základní částky 20.000 Kč za rok trvání řízení, resp. 1.667 Kč za měsíc trvání řízení, s výjimkou prvních dvou let, za které byla poskytnuta částka poloviční, a to z důvodu, že každé řízení musí objektivně určitou dobu trvat. Žalovaná přistoupila k navýšení základní částky poskytované za rok trvání řízení s ohledem na skutečnost, že délka namítaného řízení činí více než 17 let. Žalovaná shledala důvody pro snížení základní výše zadostiučinění o 40 %, a to s ohledem na skutkovou a procesní složitost řízení a také z důvodu, že bylo rozhodováno jak soudem I. stupně, tak soudem odvolacím a dovolacím soudem. V řízení byly vypracovány tři znalecké posudky a také několik doplnění, kterými bylo reagováno na námitky účastníků řízení. Provést dokazování k tvrzeným skutečnostem se značným časovým odstupem je velice obtížné. Rozhodováno je nejenom o žalobě, ale také o vzájemném návrhu žalované strany. V řízení bylo opakovaně rozhodováno odvolacím soudem, a to nejenom v meritu věci, ale také o odvolání proti usnesení o přiznání odměny znalci. Na druhou stranu bylo přihlédnuto k tomu, že rozsudek soudu I. stupně byl třikrát odvolacím soudem zrušen. Nebylo zjištěno, že by se žalobce na délce řízení svým procesním chováním podílel. Význam řízení byl žalovanou hodnocen jako standardní. Předmětem řízení bylo zaplacení peněžitého plnění, tento typ řízení není judikaturou Nejvyššího soudu ČR spojován se zvýšeným významem pro jeho účastníky, jako je tomu v případě řízení trestních, opatrovnických, řízení týkajících se života a zdraví nebo v případě pracovněprávních sporů. Žalovaná má za to, že již poskytnuté odškodnění představuje odpovídající a dostatečnou kompenzaci vzniklé nemajetkové újmy. Žalobou uplatněný nárok tak žalovaná nepovažuje za důvodný.

3. Účastnici učinili nesporným uplatnění nároku u žalované dne [datum] a skutečnost, že žalovaná poskytla žalobci odškodnění v částce 199 000 Kč.

4. Soud ve věci postupoval dle ust. § 115 a osř.

5. Soud má za prokázaný průběh namítaného řízení ze spisu vedeného u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. [spisová značka] tak, že dne [datum] byla soudu doručena žaloba od žalobkyně [jméno] [příjmení] proti žalovanému [celé jméno žalobce] o zaplacení částky 210 000 Kč s příslušenstvím. Daná částka představuje bezdůvodné obohacení žalovaného poté, co žalobkyně odstoupila od smlouvy o dílo ze dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalobkyni k zaplacení soudního poplatku za podanou žalobu. Soudní poplatek byl uhrazen [datum]. Dne [datum] soud vydal platební rozkaz. Usnesením ze dne [datum] soud uložil žalovanému pro případ, že bude podán odpor, aby se ve lhůtě 30 dnů vyjádřil k žalobě, která je připojena. Dne [datum] bylo soudu doručeno vyjádření žalovaného a odpor proti platebnímu rozkazu. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalobkyni, aby se ve věci vyjádřila. Vyjádření žalobkyně bylo soudu doručeno [datum]. Zároveň žalobkyně doplnila svá tvrzení k výzvě soudu. Dne [datum] soud na den [datum] předvolal žalobkyni a jejího právního zástupce k jinému soudnímu roku. Dne [datum] žalobkyně podala vyjádření. Dne [datum] se konal jiný soudní rok. Žalobkyně byla vyzvána, aby doplnila svá tvrzení v žalobě. Takto žalobkyně učinila, následně založila i listinné důkazy a označila výslechy svědků. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalobkyni, aby doplnila své důkazní návrhy o adresy navržených svědků. Žalobkyně vyhověla výzvě soudu podáním ze dne [datum]. Dne [datum] soud na den [datum] nařídil jednání. Dne [datum] bylo soudu doručeno vyjádření žalovaného. Dne [datum] se konalo jednání. Byla přednesena žaloba a vyjádření, byly čteny listinné důkazy. Dále byly provedeny výslechy svědků a jednání bylo odročeno na neurčito za účelem výslechu svědka prostřednictvím dožádaného soudu. Dne [datum] žalovaný sdělil adresu svědka. Dne [datum] soud požádal Obvodní soud pro Prahu 8 o provedení výslechu svědka. Dne [datum] soud na den [datum] nařídil jednání. Dne [datum] se konalo jednání u Obvodního soudu pro Prahu 8, kdy bylo přistoupeno k výslechu svědka. Dne [datum] soud na den [datum] nařídil jednání. Dne [datum] byly soudu doručeny otázky na znalce od žalovaného k ocenění provedených prací. Dne [datum] se konalo jednání, bylo pokračováno výslechy svědků a jednání bylo odročeno na [datum] za účelem provedení výslechu účastníků. Dne [datum] se konalo jednání, byly provedeny účastnické výslechy a jednání bylo odročeno na neurčito za účelem rozhodnutí o důkazních návrzích. Dne [datum] bylo na den [datum] nařízeno jednání. Dne [datum] se konalo jednání. Bylo přistoupeno k výslechu svědka a jednání bylo odročeno na neurčito za účelem přibrání znalce z oboru stavebnictví. Usnesením ze dne [datum] byl ustanoven znalec z oboru stavebnictví, odvětví stavby obytné, ekonomika, odvětví ceny a odhady se specializací nemovitostí. Znalci bylo uloženo podat posudek do 30 dnů od doručení spisu. Úkolem znalce bylo uvést rozsah a stanovit cenu všech prací provedených na rekonstrukci domu a uvést, jaké nedodělky a vady mělo dílo ke dni [datum]. Dne [datum] bylo soudu doručeno vyjádření žalovaného a dodatečné dotazy na znalce. Dne [datum] byl spis doručen znalci. Dne [datum] byl podán znalecký posudek. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o znalečném. Dne [datum] byl znalecký posudek rozeslán účastníkům k vyjádření. Dne [datum] žalovaný vznesl námitky vůči znaleckému posudku. Tyto byly přeposlány znalci k vyjádření dne [datum]. Znalec reagoval podáním ze dne [datum]. Dne [datum] soud na den [datum] nařídil jednání. Dne [datum] se konalo jednání. Byl čten znalecký posudek a jednání bylo odročeno na neurčito za účelem vypracování dodatku znaleckého posudku. Usnesením ze dne [datum] soud uložil znalci, aby vyhotovil dodatek znaleckého posudku, a to aby doměřil nemovitosti po předvolání obou účastníků a zástupců a vyjádřil se k námitkám žalovaného. Lhůta byla stanovena na 20 dnů od doručení spisu. Dne [datum] byl spis zaslán znalci. Dne [datum] znalec sdělil soudu, že s ohledem na zdravotní komplikace žádá o prodloužení lhůty k vyhotovení posudku. Lhůta proto byla prodloužena do [datum]. Dne [datum] byl soudu doručen dodatek znaleckého posudku. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o znalečném. Dne [datum] byl dodatek znaleckého posudku rozeslán účastníkům k vyjádření. Dne [datum] bylo soudu doručeno vyjádření žalovaného. Usnesením ze dne [datum] soud uložil znalci, aby ve lhůtě 30 dnů od doručení spisu vyhotovil další dodatek znaleckého posudku, a to tak, aby se vyjádřil ke všem námitkám žalovaného a ke každé vadě, pro kterou žalobkyně odstoupila od smlouvy. Spis byl zaslán znalci [datum]. Dne [datum] byl soudu doručen druhý dodatek znaleckého posudku. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o znalečném. Dne [datum] byl druhý dodatek znaleckého posudku rozeslán účastníkům k vyjádření. Dne [datum] žalovaný podal vyjádření. Dne [datum] soud na den [datum] nařídil jednání. Dne [datum] se konalo jednání. Byly čteny dodatky ke znaleckému posudku. Dále bylo zjištěno, že se nedostavil znalec, doručení předvolání ve spise není vykázáno a jednání bylo odročeno na neurčito za účelem doplnění znaleckého posudku. Usnesením ze dne [datum] soud uložil znalci, aby vyhotovil další dodatek znaleckého posudku, a to ve lhůtě 30 dnů od doručení spisu. Úkolem znalce je vyjádřit se k dalším námitkám žalovaného a dále provedení ocenění. Spis byl zaslán znalci [datum]. Dne [datum] soud urgoval u znalce vyhotovení dodatku znaleckého posudku. Dne [datum] byl soudu doručen třetí dodatek ke znaleckému posudku. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o znalečném. Dne [datum] byl třetí dodatek ke znaleckému posudku rozeslán. Dne [datum] bylo soudu doručeno vyjádření žalovaného a zároveň odvolání proti rozhodnutí o znalečném. Dne [datum] byla věc předložena Krajskému soudu v Hradci Králové k rozhodnutí. Usnesením odvolacího soudu ze dne [datum] bylo usnesení okresního soudu potvrzeno. Spis byl vrácen [datum]. Dne [datum] bylo rozhodnutí rozesláno účastníkům. Dne [datum] soud na den [datum] nařídil jednání. Dne [datum] se konalo jednání. Bylo přistoupeno k výslechu znalce. Byl proveden další dodatek ke znaleckému posudku a jednání bylo odročeno na neurčito za účelem rozhodnutí o znalečném, důkazních návrzích žalovaného a případně předložení důkazních návrhů žalobkyní ve lhůtě 15 dnů od jednání. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o uložení povinnosti znalci vyhotovit další dodatek znaleckého posudku ve lhůtě 30 od doručení spisu, a to vyjádřit se k ceně dodávky betonu, ocenit vnitřní izolace a práce s tím spojené a další práce, jež uvádí žalovaný. Dne [datum] soud vyzval k součinnosti Městský úřad Česká Třebová, a to k provedení součinnosti o stavebních pracích. Usnesením ze dne [datum] soud rozhodl o znalečném. Dne [datum] byl spis zaslán znalci k vyhotovení dodatku. Dne [datum] byla soudu doručena odpověď na žádost o součinnost od Městského úřadu Česká Třebová. Dne [datum] byl soudu doručen další dodatek ke znaleckému posudku. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o znalečném. Dne [datum] soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili k podanému dodatku ke znaleckému posudku. Dne [datum] bylo soudu doručeno vyjádření žalovaného. Dne [datum] soud na den [datum] nařídil jednání. Dne [datum] se konalo jednání. Byl čten další dodatek znaleckého posudku. Bylo přistoupeno k výslechu znalce. Žalovaný dále poukázal na to, že [datum] zaslal soudu vzájemný návrh. Soud konstatoval, že takové podání ve spise neeviduje a jednání bylo odročeno na neurčito za účelem rozhodnutí o znalečném a prošetření podání vzájemného návrhu žalovaným. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o znalečném. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalobkyni, aby se vyjádřila k vzájemnému návrhu žalovaného. Vyjádření žalobkyně bylo soudu doručeno [datum]. Dne [datum] bylo na den [datum] nařízeno jednání. Dne [datum] bylo jednání nařízené na [datum] odvoláno. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Dne [datum] bylo jednání na řízeno na [datum]. Dne [datum] právní zástupce žalobkyně požádal o odročení jednání nařízeného na [datum] z důvodu kolize. Jednání proto bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] se konalo jednání. Byl přednesen vzájemný návrh, čteny listinné důkazy a jednání bylo odročeno na [datum] za účelem přednesu závěrečných návrhů. Dne [datum] se konalo jednání, které bylo odročeno na [datum] za účelem dodatečné předložených důkazů. Dne [datum] bylo soudu doručeno vyjádření žalovaného a důkazní návrh. Dne [datum] byl soudu doručen závěrečný návrh žalobkyně. Dne [datum] se konalo jednání. Byl čten listinný důkaz a jednání bylo odročeno na [datum] za účelem přednesu závěrečných návrhů a vyhlášení rozhodnutí. Dne [datum] se konalo jednání. Byly čteny závěrečné návrhy a byl vyhlášen rozsudek, kdy výrokem I. byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 141 917 Kč s příslušenstvím, výrokem II. byl zamítnut návrh co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 68 083 Kč s příslušenstvím, výrokem III. byl zamítnut vzájemný návrh žalovaného co do částky 71 173 Kč s příslušenstvím, výrokem IV. bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení účastníků, výrokem V. a VI. bylo rozhodnuto o náhradě nákladů státu, výrokem VII. byla žalovanému uložena povinnost zaplatit soudní poplatek. Rozhodnutí bylo rozesláno účastníkům dne [datum] a ve výroku II. nabylo právní moci [datum]. Zbylé výroky napadla žalovaná strana odvolání dne [datum]. Dne [datum] podala odvolání žalobkyně do nákladových výroků. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalovaného, aby zaplatil soudní poplatek za odvolání, tento byl zaplacen [datum]. Dne [datum] byla odvolání rozeslána účastníkům k vyjádření. Dne [datum] byla věc předložena odvolacímu soudu k rozhodnutí. Dne [datum] odvolací soud na den [datum] nařídil jednání. Dne [datum] se žalobkyně vyjádřila k odvolání žalovaného a doplnila své odvolání. Dne [datum] se konalo jednání před odvolacím soudem. Byla přednesena odvolání a stanoviska ve věci a jednání bylo odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí na [datum]. Dne [datum] se konalo jednání, kdy bylo vyhlášeno usnesení, kterým byl rozsudek okresního soudu, vyjma nenapadeného výroku II., zrušen a věc byla vrácena k dalšímu řízení. Dne [datum] soudce požádal o prodloužení lhůty k vyhotovení rozhodnutí. Lhůta byla prodloužena do [datum]. Dne [datum] byl spis vrácen Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí. Rozhodnutí bylo zrušeno z důvodu nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů a dále pro nesrozumitelnost. Dne [datum] soud na den [datum] nařídil jednání. Dne [datum] se konalo jednání. Byl zopakován dosavadní průběh řízení, přednesena vyjádření stran a jednání bylo odročeno na neurčito za účelem případného doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů žalobkyní ve lhůtě 10 dnů. Dne [datum] žalobkyně požádala o prodloužení lhůty o 14 dnů s ohledem na rozsáhlost věci. Výzvě bylo vyhověno dne [datum]. Dne [datum] soud na den [datum] nařídil jednání. Dne [datum] bylo jednání nařízené na [datum] odročeno na [datum] z důvodu na straně soudu. Dne [datum] se konalo jednání. Byly předneseny závěrečné návrhy a jednání bylo odročeno na [datum] za účelem vyhlášení rozhodnutí. Dne [datum] se konalo jednání, na kterém byl vyhlášen rozsudek, kdy výrokem I. byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 127 168 Kč s příslušenstvím, výrokem II. byla žaloba co do částky 82 832 Kč zamítnuta, výrokem III. byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit žalovanému částku 71 173 Kč s příslušenstvím, výrokem IV. byl vzájemný návrh co do příslušenstvím z částky 71 173 Kč zamítnut, výrokem V. bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení účastníků, výrokem VI. a VII. bylo rozhodnuto o nákladech státu a výrokem VIII. byla žalovanému uložena povinnost zaplatit soudní poplatek. Dne [datum] bylo rozhodnutí rozesláno účastníkům. Usnesením ze dne [datum] soud opravil vyhlášený rozsudek ze dne [datum] ve výrocích I. až III., kdy výrokem I. byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 127 168 Kč s příslušenstvím, výrokem II. byla žaloba co do částky 82 832 Kč s příslušenstvím zamítnuta, výrokem III. byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit žalovanému částku 71 173 Kč s příslušenstvím. Výrokem IV. byl vzájemný návrh co do zákonného příslušenství z částky 71 173 Kč zamítnut a výrokem V. bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, výrokem VI. a VII. o náhradě nákladů státu a výrokem VIII. o povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek. Dne [datum] bylo soudu doručeno odvolání žalovaného. Dne [datum] bylo soudu doručeno odvolání žalobkyně. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalobkyni k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Tento byl zaplacen [datum]. Dne [datum] byla odvolání rozeslána účastníkům. Dne [datum] byla věc předložena odvolacímu soudu k rozhodnutí. Usnesením odvolacího soudu ze dne [datum] byl rozsudek zrušen a věc byla soudu vrácena k dalšímu řízení. Rozhodnutí bylo zrušeno z důvodu, že odůvodnění napadeného rozsudku je v rozporu s obsahem jeho výroků, což činí rozsudek nepřezkoumatelným. Spis byl vrácen okresnímu soudu [datum]. Dle úředního záznamu ze dne [datum] byla věc v souvislosti s rezignací soudce JUDr. [jméno] [příjmení] ke dni [datum] přidělena nové soudkyni. Dne [datum] bylo rozhodnutí rozesláno účastníkům. Dne [datum] soud na den [datum] nařídil jednání. Dne [datum] se konalo jednání. S ohledem na změnu soudce byl sdělen podstatný obsah dosud provedených důkazů a přednesů a jednání bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] bylo soudu doručeno vyjádření žalovaného. Dne [datum] se konalo jednání. Byla přednesena stanoviska stran a jednání bylo odročeno na neurčito za účelem doplnění skutkových tvrzení s tím, že žalobkyni byla dána lhůta 30 dnů. Dne [datum] žalobkyně požádala o prodloužení lhůty ke specifikaci provedených prací. Dne [datum] byla lhůta prodloužena do konce srpna 2017. Dne [datum] žalobkyně požádala o prodloužení lhůty z důvodu nutné konzultace se stavebním expertem. Lhůta byla prodloužena do konce září 2017. Dne [datum] bylo soudu doručeno vyjádření žalovaného. Dne [datum] bylo soudu doručeno vyjádření žalobkyně. Usnesením ze dne [datum] soud ustanovil znalce a uložil mu, aby sjednotil svá zjištění učiněná v předchozím znaleckém posudku a jeho dodatcích, a to ve lhůtě 30 dnů od doručení usnesení. Dne [datum] byl spis zaslán znalci. Dne [datum] byl soudu doručen pátý dodatek ke znaleckému posudku. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o znalečném. Dne [datum] byl poslední dodatek znaleckého posudku rozeslán účastníkům. Dne [datum] soud na den [datum] nařídil jednání. Dne [datum] znalec sdělil soudu, že se ze zdravotních důvodů nemůže účastnit jednání, jednání proto bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] žalovaný požádal o odročení jednání z důvodu dovoleného právního zástupce. Dne [datum] žalobkyně požádala o odročení jednání z důvodu dovolené právního zástupce. Jednání proto bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] se konalo jednání, byl čten poslední dodatek znaleckého posudku, bylo přistoupeno k výslechu znalce a jednání bylo odročeno na [datum] za účelem shrnutí závěrečných návrhů a vyhlášení rozhodnutí. Dne [datum] žalovaný zaslal svůj závěrečný návrh. Usnesením ze dne [datum] soud rozhodl o znalečném. Dne [datum] se konalo jednání, byl čten závěrečný návrh a byl vyhlášen rozsudek. Výrokem I. byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 5 297,25 Kč s příslušenstvím, výrokem II. byla žaloba co do částky 136 637,75 Kč s příslušenstvím zamítnuta, výrokem III. byl zamítnut vzájemný návrh žalovaného v částce 71 173 Kč, výrokem IV. bylo rozhodnuto u náhradě nákladů řízení účastníků, výrokem V. a VI. o náhradě nákladů státu, výrokem VII. byla žalovanému uložena povinnost zaplatit soudní poplatek. Rozsudek byl rozeslán [datum]. Dne [datum] podal odvolání žalovaný. Toto bylo zasláno žalobkyni dne [datum]. Dne [datum] podala odvolání žalobkyně. Toto bylo zasláno žalovanému dne [datum]. Dne [datum] žalovaný doplnil své odvolání. Toto bylo zasláno žalobkyni dne [datum]. Dne [datum] se žalovaný vyjádřil k odvolání žalobkyně. Dne [datum] byla věc předložena odvolacímu soudu Odvolací soud dne [datum] na den [datum] nařídil jednání. Dne [datum] žalovaný doplnil své odvolání. Dne [datum] se konalo jednání před odvolacím soudem. Byla přednesena odvolání a vyjádření, bylo provedeno dokazování listinným důkazem. Jednání bylo odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí na [datum]. Dne [datum] bylo jednání z důvodu onemocnění předsedy senátu odročeno na [datum]. Dne [datum] se konalo jednání, na kterém bylo vyhlášeno usnesení, kterým byl rozsudek okresního soudu vyjma odvolání nenapadeného výroku VII. zrušen a věc byla vrácena k dalšímu řízení. Rozhodnutí bylo zrušeno z důvodu, že právní hodnocení dosud zjištěného skutkového stavu nebylo přiléhavé. Dále odvolací soud uvedl, že okresní soud nepostupoval správně, když znalci ukládal, aby při ocenění vycházel z ceny, kterou žalovaný skutečně uhradil, měla být zjišťována cena obvyklá. Dále rovněž ve spise nebylo prokázáno doručení vzájemného návrhu ze strany žalovaného. Spis byl vrácen okresnímu soudu [datum]. Dne [datum] bylo rozhodnutí rozesláno. Dne [datum] bylo soudu doručeno vyjádření žalovaného, které bylo přeposláno žalobkyni [datum]. Dne [datum] žalovaný doplnil své vyjádření. Dne [datum] soud na den [datum] nařídil jednání. V podání ze dne [datum] žalobkyně opakovaně vznesla námitku promlčení co do vzájemného návrhu žalovaného. Dne [datum] se konalo jednání, byl konstatován dosavadní stav řízení, vyslovený právní názor odvolacím soudem a jednání bylo odročeno na neurčito za účelem doplnění dokazování znaleckým posudkem. Dne [datum] bylo soudu doručeno vyjádření žalovaného, které bylo přeposláno žalobkyni [datum]. Dne [datum] soud vyzval účastníky, aby sdělili, zda mezi nimi probíhá mimosoudní jednání. Dne [datum] žalovaný sdělil, že k mimosoudní dohodě nedošlo. Zároveň učinil částečné zpětvzetí žaloby u vzájemného návrhu. Toto bylo zasláno žalobkyni k vyjádření [datum]. Dne [datum] žalovaný sdělil soudu, že mimosoudní jednání neprobíhají. Usnesením ze dne [datum] soud ustanovil jiného znalce z oboru stavebnictví a ekonomika, odvětví ceny a odhady a uložil mu podání znaleckého posudku ve lhůtě 60 dnů od doručení spisu. Úkolem znalce bylo stanovit přiměřenou obvyklou cenu díla a určit, zda dílo vykazuje popsané vady a dále stanovit cenu materiálu, který zůstal na stavbě. Dne [datum] byl spis zaslán znalci. Dne [datum] soud urgoval podání znaleckého posudku. Dne [datum] byl soudu doručen vyhotovený znalecký posudek. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o znalečném. Dne [datum] byl posudek rozeslán účastníkům k vyjádření. Dne [datum] žalovaný podal vyjádření. Toto bylo přeposláno znalci a žalobkyni dne [datum]. Dne [datum] znalec reagoval na námitky žalovaného vůči posudku. Dne [datum] soud na den [datum] nařídil jednání. Dne [datum] bylo soudu doručeno vyjádření žalovaného, které bylo přeposláno znalci a žalobkyni dne [datum] dne [datum] žalobkyně požádala o odročení jednání z důvodu kolize na straně právního zástupce. Jednání proto bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] se konalo jednání, kde byl čten znalecký posudek a bylo přistoupeno k výslechu znalce a jednání bylo odročeno na neurčito za účelem zvážení dalšího procesního postupu. Soud dále vedl účastníky ke smíru. Dne [datum] žalovaný sdělil, že s navrženým smírem nesouhlasí. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o znalečném. Usnesením ze dne [datum] soud ustanovil znalce a uložil mu vyhotovení dodatku znaleckého posudku ve lhůtě 60 dnů od doručení spisu, a to ke stanovení přiměřené obvyklé ceny díla dle skutečného stavu na místě. Dne [datum] byl spis zaslán znalci. Dne [datum] byl soudu doručen vyhotovený znalecký posudek. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o znalečném. Dne [datum] byl rozeslán znalecký posudek k vyjádření účastníkům. Dne [datum] byly soudu doručeny námitky žalovaného proti posudku, tyto byly zaslány žalobkyni a znalci dne [datum]. Dne [datum] si spis převzal znalec k vyhotovení dodatku znaleckého posudku. Dne [datum] soud urgoval vyhotovení dodatku. Tento byl soudu doručen [datum]. Dne [datum] byl rozeslán účastníkům. Dne [datum] soud na den [datum] nařídil jednání. Dne [datum] žalobkyně požádala o odročení jednání z důvodu onemocnění covid 19. Jednání proto bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] se k doplňku znaleckého posudku vyjádřila žalobkyně a založila další fotodokumentaci z průběhu stavby. Dne [datum] se konalo jednání. Byl čten znalecký posudek a vyjádření. Bylo přistoupeno k výslechu znalce. Jednání bylo odročeno na neurčito za účelem vyjádření zástupce žalovaného ohledně případných návrhů na doplnění dokazování. Vyjádření bylo soudu zasláno [datum]. Dne [datum] soud na den [datum] nařídil jednání. Dne [datum] žalobkyně založila vyjádření k vyhotovenému znaleckému posudku. Dne [datum] žalovaný podal vyjádření ve věci. Dne [datum] se konalo jednání. Bylo skončeno dokazování, předneseny závěrečné návrhy a byl vyhlášen rozsudek, kdy výrokem I. byla žaloba na zaplacení částky 141 917 Kč s příslušenstvím zamítnuta, výrokem II. byl zamítnut vzájemný návrh žalovaného v částce 71 193 Kč s příslušenstvím, výrokem III. bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení účastníků, výrokem IV. a V. bylo rozhodnuto o nákladech státu. Písemné vyhotovení rozsudku bylo rozesláno [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o znalečném. Dne [datum] bylo soudu doručeno odvolání žalovaného, které bylo zasláno žalobkyni dne [datum]. Dne [datum] podala odvolání žalobkyně. Toto bylo zasláno žalovanému dne [datum]. Žalovaný se k odvolání žalobkyně vyjádřil [datum]. Dne [datum] byla věc předložena odvolacímu soudu k rozhodnutí. Odvolací soud dne [datum] na den [datum] nařídil jednání. Dne [datum] se konalo jednání před odvolacím soudem. Byla přednesena odvolání a vyjádření a jednání bylo odročeno na [datum] za účelem vyhlášení rozhodnutí. Dne [datum] se konalo jednání, na kterém byl vyhlášen rozsudek, kdy výrokem I. byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen, výrokem II. byla žalobkyni uložena povinnost nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení. Spis byl vrácen okresnímu soudu [datum]. Dne [datum] bylo rozhodnutí rozesláno a právní moci nabylo dne [datum]. Dne [datum] žalovaný podal dovolání. Dne [datum] soud vyzval právního zástupce žalovaného k doložení plné moci. Výzvě soudu bylo vyhověno [datum]. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalovaného k zaplacení soudního poplatku za dovolání. Tento byl zaplacen [datum]. Dne [datum] bylo dovolání zasláno žalobkyni. Dne [datum] byl spis předložen Nejvyššímu soudu k rozhodnutí. Dne [datum] byla věc vrácena bez věcného vyřízení zpět okresnímu soudu z důvodu, že věc byla dovolacímu soudu předložena před uplynutím zákonem stanovené dvouměsíční lhůty k podání dovolání. Zároveň byl dovolací soud informován, že ve věci bylo podáno dovolání také žalobkyní a nyní probíhá rozhodování o osvobození od soudních poplatků, proto byla věc předložena předčasně. Žalobkyně podala dovolání dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] byla vyzvána k zaplacení soudního poplatku za dovolání. Dne [datum] žalobkyně požádala o přiznání osvobození od soudních poplatků. Dne [datum] soud vyzval žalobkyni, aby doložila své majetkové poměry. Usnesením ze dne [datum] soud žalobkyni přiznal osvobození od soudních poplatků z jedné poloviny. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalobkyni k zaplacení zbylé části soudního poplatku za dovolání. Tento byl zaplacen [datum]. Dne [datum] bylo dovolání zasláno žalovanému na vědomí. Žalovaný podal vyjádření dne [datum]. Dne [datum] byla věc předložena dovolacímu soudu k rozhodnutí. Dne [datum] okresní soud požádal dovolací soud o vrácení spisu z důvodu žádosti Ministerstva spravedlnosti o předložení spisu o podání vyjádření v souvislosti s nesprávným úředním postupem v daném řízení. Spis byl vrácen okresnímu soudu [datum] k vyřízení nezbytných úkonů s tím, že nejpozději má být vrácen dne [datum] dovolacímu soudu. Dne [datum] byl spis opětovně zaslán dovolacímu soudu. Usnesením ze dne [datum] bylo dovolání žalobkyně odmítnuto, dovolání žalovaného bylo rovněž odmítnuto a žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů dovolacího řízení. Spis byl vrácen okresnímu soudu [datum]. Dne [datum] bylo rozhodnutí rozesláno a nabylo právní moci dne [datum]. Usnesením Ústavního soudu ze dne [datum] byla odmítnuta ústavní stížnost žalovaného proti usnesení dovolacího soudu ze dne [datum] a rozsudku odvolacího soudu ze dne [datum].

6. Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu ohledně průběhu soudního řízení korespondující se skutkovými zjištěními průběhu namítaného řízení. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující.

7. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ust. § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

8. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu dle OdpŠk je splnění tří podmínek: 1) existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu), 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Absence i jen jednoho z těchto předpokladů odpovědnosti je přitom důvodem pro zamítnutí nároku na náhradu škody.

9. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda soud došlo k porušení práva žalobce na spravedlivý proces spočívající v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. Pro řízení není obecně stanovena žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku (dále i jen„ ESLP“) za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 3 OdpŠk, dle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

10. Z konstantní judikatury dovolacího soudu vyplývá, že pro závěr, zda byla či nebyla konkrétní věc projednána v přiměřené lhůtě, je třeba celkovou délku jejího projednávání poměřit kritérii uvedenými v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Jak přitom plyne z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], je z hlediska závěru o přiměřenosti délky řízení třeba hodnotit všechna takto jmenovaná kritéria, ať již v neprospěch žalobce nebo v jeho prospěch. Platí totiž, že na závěru o nepřiměřenosti délky řízení a v návaznosti na něm i o případné výši zadostiučinění, se projeví kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk ve stejném poměru, v jakém se na celkové délce řízení podílela (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

11. Předmětné řízení trvalo ve vztahu k žalobci od června 2005, kdy došlo k vydání platebního rozkazu, do března 2023, kdy byla odmítnuta ústavní stížnost žalovaného. Celková délka řízení tak činí 17 let a 7 měsíců, (jak tuto určil žalobce přímo v žalobě) což je doba s ohledem na veškeré dále uvedené okolnosti případu nepřiměřená. K uvedenému závěru vede soud právě vyhodnocení kritérií § 31 odst. 3 odškodňovacího zákona, přičemž v posuzovaném případě tyto soud vyhodnotil souhrnně. Soud tak dospěl k závěru, že došlo v posuzovaném soudním řízení k nesprávnému úřednímu postupu ve formě nepřiměřené délky řízení a odpovědnostní titul je dán. Existenci odpovědnostního titulu ostatně žalovaná ani nesporovala, když sama poskytla žalobci částečné plnění.

12. V případech nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení se má za to (jde o vyvratitelnou domněnku), že v důsledku tohoto postupu vzniká účastníku řízení nemajetková újma (srov. např. rozsudek ESLP ve věci Apicella vs. Itálie ze dne [datum], § 93). Presumovaný vznik újmy žalovaná v řízení ani kvalifikovaně nevyvracela a soud se dále zabýval otázkou odškodnění nemajetkové újmy, jejíž příčiny tkví v nesprávném úředním postupu. V citovaném ust. § 31a odst. 2 OdpŠk je vymezena jak forma, tak rozsah náhrady. Peněžitá kompenzace je označena za způsob zásadně subsidiární, nastupující tehdy, není-li možno nemajetkovou újmu nahradit jinak, přičemž dostačujícím prostředkem nápravy by se nejevilo pouhé konstatování porušení práva. V posuzovaném případě nesprávný úřední postup dosahuje již takové intenzity, že je na místě přiznat finanční zadostiučinění, když zároveň je dána i existence příčinné souvislosti mezi uvedeným nesprávným úředním postupem a újmou žalobce a jako dostačujícím prostředkem nápravy se nejeví konstatování porušení práva žalobkyně na přiměřenou délku řízení.

13. Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] dovodil, že náhrada imateriální újmy podle § 1 odst. 3 a § 31a odst. 3 OdpŠk nemusí dosahovat výše, k níž by dospěl Evropský soud pro lidská práva ve smyslu čl. 41 Úmluvy. Zdůraznil rovněž s poukazem na § 31a odst. 3 OdpŠk, že výše odškodnění nemajetkové újmy, jež vznikla nesprávným úředním postupem, spočívajícím v tzv. průtazích řízení, není stanovena pevnými částkami. Je přenecháno soudu (popř. v předběžném projednání nároku příslušnému ministerstvu či ústřednímu správnímu úřadu uvedenému v § 6 OdpŠk), aby v každém jednotlivém případě uvážil, jaký rozsah zadostiučinění je přiměřený všem okolnostem za použití zákonem demonstrativně vyjmenovaných kritérií. Z rozsudku senátu první sekce ESLP ze dne [datum], ve věci Apicella proti Itálii, stížnost [číslo] odst. 26 je patrno, že ESLP při stanovení výše odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě vychází z částky 1 000 až 1 500 EUR za jeden rok trvání řízení jako základu pro stanovení celkového zadostiučinění. Tuto částku však snižuje o 30 % v případě, kdy již bylo národními orgány shledáno porušení práva stěžovatele a dále ji upravuje především v závislosti na významu předmětu řízení pro stěžovatele, složitosti věci projevující se zejména v počtu stupňů soudní soustavy, ve kterých byla věc projednávána a jednání stěžovatele, jímž přispěl k celkové délce řízení. S takovým způsobem výpočtu výše přiměřeného zadostiučinění, byť v obecné rovině, se ztotožnil i velký senát ESLP v rozsudku v téže věci ze dne [datum], odst.

66. Z rozsudku velkého senátu ESLP v dané věci lze dále vyčíst, že ESLP považuje za přiměřené, pokud je vnitrostátním orgánem přiznáno poškozenému asi 45 % částky, kterou by přiznal sám. Konstantní judikatura přitom pro poměry České republiky považuje za přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení (tj. 1 250 Kč až 1 667 Kč za jeden měsíc s tím, že v prvních dvou letech trvání řízení jde o částky poloviční). Přiznání částky v rozmezí 15 000 Kč až 20 000 Kč, ve kterém představuje částka 15 000 Kč částku základní, lze zvažovat například podle takových kritérií, jakým je zcela zjevně nepřiměřená (extrémní) délka posuzovaného řízení. Nejvyšší soud při závěru, že každé řízení vždy nějakou dobu trvá, vychází z doby dvou let. Při úvaze, že výše uvedené rozmezí má být rovnoměrně rozloženo a horní hranice tohoto rozmezí se použije až u mimořádně dlouhých řízení, považuje soud za odpovídající, aby základní částka ročního odškodnění u posuzovaného řízení činila 20 000 Kč. Celková částka odškodnění činí 331 666 Kč.

14. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], k možnosti překonání závěrů učiněných ve Stanovisku s ohledem na ekonomický růst se Nejvyšší soud vyjadřoval v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], kde zopakoval, že při stanovení finančního zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení je třeba přiznat zadostiučinění přiměřené konkrétním okolnostem případu a závažnosti vzniklé újmy, a naopak se vyvarovat mechanické aplikaci práva s touhou po dosažení matematicky přesného výsledku (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), a že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Obdobně se Nejvyšší soud vyjádřil k otázce vlivu změny životní úrovně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Z poslední doby se Nejvyšší soud k této otázce vyjádřil též v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Při vydání Stanoviska Nejvyšší soud vycházel zejména z rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva, jež v tomto ohledu nedoznala změn (viz NS sp. zn. [spisová značka]).

15. Takto stanovenou základní částku odškodnění je nutné přizpůsobit okolnostem konkrétního případu s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk, tj. složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Podle těchto kritérií, představujících neuzavřený výčet okolností, k nimž lze v konkrétní věci při stanovení konečné výše odškodnění přihlédnout, je možno základní částku přiměřeně zvýšit či snížit.

16. V rámci posouzení složitosti řízení je třeba zohlednit skutkovou, právní i procesní stránku řízení a počet soudních instancí (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. b/ OdpŠk). Řízení bylo složitějším po stránce právní i procesní, a soud proto pro složitost základní částku odškodnění ponížil o 40 % (z toho o 10 % pro právní složitost a o 30 % pro procesní složitost). Právní složitost spočívala v samotném charakteru sporu, kdy předmětem bylo vydání bezdůvodného obohacení, které původní žalobkyně po žalovanému požadovala na základě odstoupení od smlouvy o dílo z oboru stavebnictví. Bylo nutné zkoumat vznik a výši bezdůvodného obohacení žalovaného, k čemuž bylo provedeno širší dokazování včetně výslechů svědků, účastnických výslechů, listinných důkazů a znaleckého zkoumání ke stanovení obvyklé ceny provedených prací. V řízení byly vyhotoveny 2 znalecké posudky, z toho první posudek byl doplněn celkem 5x a druhý 2x. Soudy rozhodovaly o vzájemném návrhu žalovaného a o návrhu na přiznání osvobození do soudních poplatků, bylo provedeno přímé dožádání k provedení výslechu svědka u Obvodního soudu pro Prahu 8. Z důvodu změny v obsazení senátu bylo nutné přistoupit k rekapitulaci přednesů a podstatného obsahu dosud provedených důkazů. Ve věci samé byla vydána 4 rozhodnutí soudu prvního stupně, z toho dvě byla zrušena odvolacím soudem pro nepřezkoumatelnost (rozsudek ze dne [datum] a ze dne [datum]) a jeden byl zrušen odvolacím soudem z důvodu nepřiléhavého právního hodnocení, nesprávně zadaného znaleckého posudku a vady spočívající v tom, že bylo rozhodováno o vzájemném návrhu žalované, aniž by bylo prokázáno jeho doručení soudu (rozsudek ze dne [datum]). Čtvrté rozhodnutí soudu prvního stupně (rozsudek ze dne [datum]) bylo soudem odvolacím potvrzeno. Dovolací soud ve věci rozhodoval 1x tak, že dovolání obou účastníků odmítl. Následně žalovaný podal ve věci ústavní stížnost, která byla odmítnuta Ústavním soudem. Před soudem prvního stupně proběhlo 22 jednání. Počet soudních instancí soud rovněž zohlednil v kritériu procesní složitosti.

17. Ohledně kritéria jednání poškozeného (§ 31a odst. 3 písm. c/ OdpŠk) soud dospěl k závěru, že žalobce se svým chováním na délce řízení žádným způsobem nepodílel, když mu nelze klást k tíži, že k výzvám soudu doplňoval skutkové tvrzení a důkazní návrhy v reakci na průběh posuzovaného řízení. Soud pro toto kritérium základní částku odškodnění nemodifikoval.

18. Pro kritérium postupu orgánů veřejné moci během řízení (§ 31a odst. 3 písm. d/ OdpŠk) soud základní částku významně zvýšil o 30 % z toho důvodu, že rozhodnutí soudu prvního stupně byla 3x zrušena pro procesní pochybení, nesprávné právní posouzení a nepřezkoumatelnost, dále z důvodu nekoncentrovaného postupu při nařizování jednání a při zadávání znaleckého zkoumání. Soud nehlídal dodržování stanovených lhůt k vyhotovení dodatků znaleckých posudků a minimálně u 2 z nich došlo k prodloužení řízení. Dále z důvodu, že řízení bylo zatíženo průtahy v období od [datum] do [datum], kdy se konala jednání, od [datum], kdy bylo jednání odročeno na neurčito za účelem ustanovení znalce, do [datum], kdy byl znalec ustanoven, od [datum], kdy bylo nařízeno jednání na [datum], do [datum], kdy soud odročil jednání z důvodu kolize na straně právního zástupce žalobkyně, od [datum], kdy byl vyhlášen rozsudek, do [datum], kdy bylo písemné znění rozsudku účastníkům rozesláno, od [datum], kdy byl zaplacen soudní poplatek za podané odvolání, do [datum], kdy bylo odvolání rozesláno účastníkům, od [datum], kdy byl spis po rozhodnutí odvolacího soudu vrácen soudu prvního stupně, do [datum], kdy soud ve věci nařídil jednání, a od [datum], kdy bylo odvolání rozesláno účastníkům, do [datum], kdy byla věc předložena odvolacímu soudu k rozhodnutí. Celkové průtahy v řízení tak činí cca 60 měsíců (5 let). Uvedené mělo zásadní podíl na délce řízení a nepostačuje pouze zohlednění těchto skutečností v závěru o celkové nepřiměřené délce řízení.

19. Význam řízení pro poškozeného nebyl zanedbatelný, avšak z hlediska z hlediska kritéria dle § 31a odst. 3 písm. e/ OdpŠk jej lze hodnotit jako běžný. Evropský soud pro lidská práva neřadí řízení ve věci vydání bezdůvodného obohacení mezi řízení s typově zvýšeným významem řízení. Žalobce ani zvýšený význam řízení pro svou osobu netvrdil. Soud proto uzavírá, že význam řízení byl prokázán jako běžný a základní odškodnění nebylo pro toto kritérium modifikováno.

20. Základní odškodnění tak po zohlednění shora provedených procentních modifikací činí 298 499,40 Kč (snížení základního odškodnění o 10 %). Vzhledem k tomu, že žalovaná poskytla žalobci finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky soudního řízení v částce 199 000 Kč před podáním žaloby, soud žalobci ve výroku I. přiznal nárok v rozdílu (99 499,40 Kč) a ve zbývající části (59 700,60 Kč) žalobu výrokem II. zamítl.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V souzeném případě byla žalobkyně zcela úspěšná, proto má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, v plné výši, neboť výsledek řízení projevující se tím, že poškozený dosáhne satisfakce uložením povinnosti škůdce nahradit mu nemateriální újmu, lze hodnotit ve smyslu zásad úspěchu ve věci obdobně jako plný úspěch, byť poškozenému nebylo přiznáno jím požadované plnění v celé jeho výši (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo] 2014). Náklady jsou představovány zaplaceným soudním poplatek ve výši 2 000 Kč, odměnou za právní zastoupení žalobkyně za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) v sazbě mimosmluvní odměny dle § 9 odst. 4 písm. a) (tarifní hodnota určená dle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]) ve spojení s § 7, § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, tj. v částce 3 100 Kč, a dále náklady za 2 paušální náhrady hotových výdajů, každá po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Dále právnímu zástupci žalobce náleží DPH.

22. Soud nepřiznal náhradu za uplatnění nároku žalobkyně u žalované s ohledem na § 31 odst. 4 zákona, podle kterého poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

23. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř.; takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobkyni jakoukoliv újmu.

24. K požadavku žalobce na přiznání úroků z prodlení ode dne [datum] soud odkazuje na stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010 Nejvyšší soud výslovně judikoval, že stát je povinen nahradit škodu nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy poškozený nárok řádně uplatnil postupem podle ust. § 14 zákona č. 82/1998 Sb. teprve marným uplynutím této lhůty, nikoliv uplynutím jiné lhůty, ocitá se stát jako dlužník v prodlení a teprve ode dne následujícího po uplynutí šestiměsíční lhůty jej stíhá povinnost zaplatit poškozenému též úrok z prodlení. Jelikož žádost žalobce byla žalované doručena dne [datum], náleží mu případný úrok z prodlení ode dne [datum].