15 C 49/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: zaplacení částka s příslušenstvím, rozsudkem pro uznání

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce je provozovatelem distribuční soustavy ve smyslu ustanovení § 25 zákona č.458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“) a je tedy držitelem licence na distribuci elektřiny dle ustanovení § 4 energetického zákona, jak rovněž vyplývá z vyhledávače licencí dostupného na webových stránkách Energetického regulačního úřadu - [webová adresa]. Pracovníky společnosti [právnická osoba], zplnomocněnými žalobcem k odhalování neoprávněných odběrů (krádeže elektřiny) elektrické energie (D1) a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne [datum] kontrolou [číslo] zjištěno, že žalovaný provádí na adrese neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (D2, 3). Následkem výše uvedeného jednání žalovaného vznikl žalobci nárok na náhradu škody v souladu s 16 vyhlášky [číslo] Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění pozdějších předpisů. Dne [datum] byla na základě pracovního příkazu v uvedeném odběrném místě přerušena dodávka elektřiny z důvodu neplnění smluvních platebních povinností. Toto je standardně provedeno odpojením odvodního vodiče z elektroměru a následným přeplombováním krytu svorkovnice elektroměru. Dne [datum] bylo při provádění opětovného připojení - přepisu odběrného místa zjištěné porušení plomby na krytu svorkovnice elektroměru a připojení vodiče zpět do elektroměru, které nebylo provedené provozovatelem distribuční soustavy. Odebíraná elektřina byla měřena osazeným elektroměrem v. [číslo]. Stav elektroměru při přerušení dodávky elektřiny byl VT [číslo], NT [číslo] kWh - k tomuto stavu byla obchodníkem ukončena smlouva k odběru elektřiny ke dni [datum], stav zjištěný při opětovném připojení - přepisu byl VT [číslo], NT [číslo]. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je rozdílem uvedených stavů, to je [číslo] kWh. Žalovaný má uzavřenou smlouvu o připojení odběrného místa. Dle § 28 odst. 2 energetického zákona je to žalovaný, jako odběratel elektřiny, kdo je povinen udržovat své odběrné elektrické zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám. Dle § 28 odst. 3 energetického zákona nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy. S ohledem na zjištěné skutečnosti, platné legislativy i judikatury zcela jednoznačně vyplývá, že subjektem odpovědným za zjištěný neoprávněný odběr, a tedy i za škodu jim způsobenou, je zákazník, tedy osoba mající pro dané odběrné místo uzavřenou platnou Smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny nebo osoba, která elektřinu spotřebovávala. Odpovědnost odběratele za neoprávněný odběr je v energetickém zákoně koncipována na principu objektivity, tedy bez ohledu na zavinění, proto je nerozhodné, kdo zavinil neoprávněný odběr. Jedná se o odpovědnost absolutní, bez možnosti liberace (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] a dále [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka]). Stanovení objektivní odpovědnosti odběratele je legislativní konstrukcí, která zvýhodňuje žalobce jako provozovatele distribuční soustavy. Ústavní soud ve svém rozhodnutí US [číslo] však toto zvýhodnění opakovaně shledal ústavně přípustným, neboť řádná evidence spotřeby elektrické energie a ochrana proti neoprávněným odběrům zabezpečují zájem na stabilitě rozvodné soustavy. Přípustnost přitom Ústavní soud hodnotil na základě testu proporcionality (legitimní cíl, schopnost zvoleného prostředku cíle dosáhnout, nezbytnost prostředku, přiměřenost újmy způsobené základním právům ve vztahu k zamýšlenému cíli). To odpovídá i účelu náhrady škody za neoprávněný odběr, kterým je v prvé řadě poskytnutí náhrady za elektřinu odebranou (neoprávněně) právě odběratelem. Tedy i kdyby bylo prokázáno, že se neoprávněného zásahu nedopustil žalovaný, ale třetí osoba, nemělo by to na jeho povinnost k náhradě škody za neoprávněný odběr vliv. Rozhodné je, také kdo elektřinu využíval a kdo se tak mohl obohatit. Návrh na vydání 2. Žalovanému bylo doručeno usnesení s kvalifikovanou výzvou dle ust. § 114b osř dne [datum], nechť se vyjádří ve lhůtě 30 dnů od doručení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ve věci samé ve smyslu ust. § 114b odst. 1 OSŘ se však žalovaná ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Na základě shora uvedených skutečností je zřejmé, že soud postupem dle § 114b o.s.ř. vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě písemně vyjádřila, když současně jí poučil o následcích, pokud tak ve stanovené lhůtě neučiní. Žalovaná se ve stanovené lhůtě ve věci samé nevyjádřila. Soud má tak podle § 114b odst. 5 o.s.ř. za to, že žalovaná žalobou uplatněný nárok uznala. Soud proto postupem dle § 153a odst. 3 o.s.ř. rozhodl podle žaloby rozsudkem pro uznání, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

4. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 osř. Náklady řízení v celkové výši [částka] tvoří soudní poplatek ve výši [částka] dle sazebníku soudních poplatků položka 2, bod 1, písmeno a) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů a paušální náhrady v celkové výši [částka], kterou soud přiznal dle § 1 odst. 1, odst. 3a), § 2 odst. 1, vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, za návrh na vydání EPR a předžalobní upomínku, za každý úkon [částka].