15 C 49/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 427/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město o zaplacení 87 998 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši , částka, spolu s úrokem z prodlení spolu se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 4.42025 domáhal po žalované náhrady škody a nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup dle ust. § 13 odst. 1 zákona 82/98 Sb., v exekučním řízení vedeném pod sp.zn. 9 Nc , Anonymizováno, /2009 u Okresního soudu ve Strakonicích. V exekučním řízení vedeném pod sp.zn. 9 Nc , Anonymizováno, /2009 u Okresního soudu ve Strakonicích došlo k nesprávnému úřednímu postupu, který byl konstatován nálezem Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS , Anonymizováno, /23 ze dne , datum, . Ústavní soud ve svém nálezu konstatoval porušení práva žalobce na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, když obecné soudy se neseznámily s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu a bez jakéhokoliv odůvodnění se od ní odchýlily. Nález Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS , Anonymizováno, /23 ze dne , datum, byl doručen právnímu zástupci žalobce dne , datum, . V důsledku nesprávného úředního postupu byla žalobci způsobena majetková škoda ve výši , částka, představující neoprávněně vymoženou částku v exekučním řízení, která byla uhrazena dne , datum, . Dále žalobci vznikla majetková škoda spočívající v nákladech právního zastoupení ve výši , částka, dle faktury č. , hodnota, a vyúčtování č. , hodnota, . Rovněž žalobci vznikla nemajetková újma spočívající v nejistotě ohledně jeho právního postavení a narušení důvěry v právní stát. S ohledem na okolnosti případu, délku trvání nesprávného úředního postupu a způsobenou intenzitu újmy žalobce považuje zadostiučinění ve výši , částka, za přiměřené.

2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku ke dni , datum, . Žalovaná činí nesporným průběh exekučního řízení vedeného u Exekutorského úřadu , adresa, , soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , pod sp. zn. 067 EX , Anonymizováno, /09 a u Okresního soudu ve Strakonicích pod sp. zn. 9 Nc , Anonymizováno, /2009. Nesprávný úřední postup je soudní praxí a právní teorií vymezen jako porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, přičemž zpravidla jde o postup, který nesouvisí s rozhodovací činností. Pro tuto formu odpovědnosti je určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Pokud k případným nesprávnostem či vadám v postupu dojde a tyto se projeví v obsahu rozhodnutí, mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za nezákonné rozhodnutí. Z podání žalobce ze dne , datum, (a též z podané žaloby) je zřejmé, že za nesprávný úřední postup exekučního soudu žalobce považuje postup soudu ve věci samé, kdy tento postup se ovšem promítl ve vydaných rozhodnutích ve věci samé. Z uvedeného důvodu by bylo možné žalobcem uplatněný nárok posoudit toliko podle ustanovení zákona vztahujících se k institutu nezákonného rozhodnutí, nikoli podle ustanovení zákona vztahujících se k institutu nesprávného úředního postupu. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Žalovaná v souladu se zásadou presumpce správnosti rozhodnutí orgánů veřejné moci není oprávněna sama posuzovat v řízení o odpovědnosti státu za škodu zákonnost soudních rozhodnutí. Podmínka nezákonnosti rozhodnutí je splněna pouze v případě, kdy bylo toto pravomocné rozhodnutí jako nezákonné zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. (K této problematice odkazujeme na komentář Vojtek, P. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci, 3. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2012, s. 92-94.) Ústavní soud v nálezu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS , Anonymizováno, /23, sice konstatoval porušení žalobcova práva na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, nevyhověl však žalobcově návrhu na zrušení ústavní stížností napadených rozhodnutí (usnesení Okresního soudu ve Strakonicích ze dne , datum, , č.j. 9 Nc , Anonymizováno, /2009- 170, a usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. 5 Co , Anonymizováno, /2023-197), což obsáhle odůvodnil. Z uvedeného důvodu nelze předmětná soudní rozhodnutí považovat za nezákonná rozhodnutí podle dikce ustanovení § 8 zákona č. 82/1998 Sb. (kdy nezákonným rozhodnutím podle tohoto ustanovení je pravomocné rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem). Ústavní soud nedospěl ani k závěru, že by exekuce byla prováděna šikanózně, což opět ve svém nálezu podrobně odůvodnil. Postup soudního exekutora konečně přezkoumal také odbor dohledu a kárné agendy Ministerstva spravedlnosti, který rovněž výhradám žalobce vůči postupu soudního exekutora nepřiznal důvodnost.

3. Mezi účastníky byl nesporný průběh namítaného exekučního řízení a soud jej má za prokázaný ze spisu Exekutorského úřadu , adresa, , soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , pod sp. zn. 067 EX , Anonymizováno, /09 a spisu Okresního soudu ve Strakonicích pod sp. zn. 9 Nc , Anonymizováno, /2009, tak, že usnesením Okresního soudu ve Strakonicích ze dne , datum, , č.j. 9 Nc , Anonymizováno, /2009-8, byla nařízena exekuce podle bloku na pokutu Městské policie hlavního města Prahy ze dne , datum, , č.j. B 0021532, série DB/2004 k uspokojení pohledávky oprávněného Hlavního města , adresa, vůči žalobci ve výši , částka, s příslušenstvím a provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, . Usnesení nabylo právní moci dne , datum, . Dne , datum, soudní exekutor sdělil exekučnímu soudu, že v průběhu provádění exekuce bylo s povinným zahájeno insolvenční řízení, přičemž usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. KSCB 44 , insolvenční spisová značka, -B-47, insolvenční soud osvobodil dlužníka od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly dosud uspokojeny. S ohledem na aktuální judikaturu ve skutkově totožných věcech soudní exekutor sdělil exekučnímu soudu právní názor, že „osvobození od placení pohledávek se na pohledávku z neuhrazené pokuty uložené v blokovém řízení nevztahuje, protože se jedná o pohledávku, ke které by se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, ale o pohledávku, která se žádným ze způsobů řešení úpadku neuspokojuje. Také se nejedná o pohledávku, která by spadala do majetkové podstaty úpadce. Soudní exekutor tak v tomto případě nepřistoupil k zastavení exekuce.“ Okresní soud ve Strakonicích přípisem ze dne , datum, , č.j. 9 Nc , Anonymizováno, /2009-23, sdělil soudnímu exekutorovi, že „se ztotožňuje s právním názorem soudního exekutora, podle kterého se v insolvenčním řízení přiznané osvobození povinného dle § 414 insolvenčního zákona od placení pohledávek do oddlužení zahrnutých v rozsahu, v němž nebyly dosud uspokojeny a pohledávek věřitelů, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak učinit měli, nadanou exekvovanou pohledávku nevztahuje, jelikož ta představuje mimosmluvní sankci za spáchaný přestupek uloženou v blokovém řízení (viz. § 170 písm. d) insolvenčního zákona). Dle exekučního soudu není možné z důvodů shora předmětnou exekuci v současné době zastavit, naopak je nutné pokračovat v jejím provádění.“ Dne , datum, soudní exekutor vydal pod č.j. 067 EX , Anonymizováno, /09-100 oznámení o skončení exekuce, kdy exekuce byla provedena ke dni , datum, . Usnesením Okresního soudu ve Strakonicích ze dne , datum, , č.j. 9 Nc 6416/2009-66, bylo zastaveno řízení o návrzích povinného na zastavení exekuce ze dnů , datum, a , datum, , neboť povinný soudu sdělil, že trvá pouze na projednání návrhu na zastavení exekuce ze dne , datum, . Usnesení nabylo právní moci dne , datum, . Usnesením Okresního soudu ve Strakonicích ze dne , datum, , č.j. 9 Nc , Anonymizováno, /2009-82, bylo zastaveno řízení o návrhu povinného na zastavení exekuce, a to s odůvodněním, že „pohledávka, její příslušenství a náklady exekuce byly vymoženy, předmětná exekuce byla provedena a nemůže být rozhodováno o jejím zastavení“. Na základě odvolání žalobce bylo usnesení soudu prvního stupně zrušeno usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. 5 Co , Anonymizováno, /2022-110, a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Usnesením Okresního soudu ve Strakonicích ze dne , datum, , č.j. 9 Nc 6416/2009-170, byl zamítnut návrh povinného na zastavení exekuce, a to s následujícím odůvodněním: „V dané věci exekuční titul představuje mimosmluvní sankci za spáchaný přestupek uloženou v blokovém řízení. Osvobození od placení pohledávek ve smyslu § 414 odst. 1 a 2 IZ se vztahuje na nezaplacené zůstatky pohledávek zahrnutých do oddlužení, na pohledávky, které do insolvenčního řízení nebyly přihlášeny, ačkoli být mohly a na pohledávky, ke kterým se v insolvenčním řízení nepřihlíží. Předmětnou pohledávku ovšem dle názoru soudu nelze zařadit do žádné z těchto kategorií. Nauka se již ustálila na závěru, že pokuty ukládané v řízení o přestupku jsou mimosmluvní sankcí postihující majetek dlužníka a jako takové se nemohou v rámci plnění oddlužení vůbec uspokojit. Toto se týká i blokové pokuty (resp. pokuty uložené příkazem na místě). Pohledávka oprávněného tak byla od počátku v rámci insolvenčního řízení neuspokojitelná podle § 170 písm. d) IZ, a proto na ni nelze vztahovat beneficium osvobození podle § 414 insolvenčního zákona, když účelem insolvenčního řízení není promíjet peněžité tresty uložené v přestupkovém či trestním řízení. Nebylo by též ospravedlnitelné, aby dlužník požíval beneficium osvobození ve vztahu k pohledávkám, které mají původ v sankcích uložených za jeho protiprávní jednání. V případě, že by se osvobození podle § 414 odst. 1 a 2 IZ vztahovalo též na tyto pohledávky, docházelo by k poškozování věřitelů, kteří si své pohledávky nemohou do insolvenčního řízení přihlásit a po řádném splnění oddlužení by je ani nemohli po dlužníkovi vymáhat. Osvobození přiznané povinnému (podle § 414 odst. 1 a 2 I Z) v rámci usnesení insolvenčního soudu ze dne , datum, č.j. KSCB 44 , insolvenční spisová značka, -B-47 se tak na exekvovanou přihlášku nevztahuje a není tedy možné exekuci zastavit podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř., a proto soudní exekutor mohl pokračoval v provádění exekuce.“ Usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. 5 Co , Anonymizováno, /2023-197, bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno. Toto usnesení nabylo právní moci dne , datum, . Nálezem Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS , Anonymizováno, /23, bylo rozhodnuto, že usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. 5 Co 317/2023-197, a usnesení Okresního soudu ve Strakonicích ze dne , datum, , č.j. 9 Nc , Anonymizováno, /2009-170, porušila žalobcovo právo na soudní ochranu zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, návrh na zrušení napadených rozhodnutí však byl zamítnut. Porušení práva na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod Ústavní soud spatřuje v tom, že obecné soudy nedostatečně objasnily, proč se odchýlily od judikatury Nejvyššího soudu ohledně osvobození od placení pohledávek podle § 414 odst. 2 insolvenčního zákona, které se vztahuje i na pohledávky uvedené v § 170 insolvenčního zákona (viz bod 33. nálezu Ústavního soudu). Odchýlení od závěrů Nejvyššího soudu však podle Ústavního soudu neopodstatňuje zrušení ústavní stížností napadených rozhodnutí. Ústavní soud též přihlédl k tomu, že „pohledávka, od jejíhož placení je dlužník osvobozen, podle rozhodovací praxe Nejvyššího soudu nezanikáa v exekučním řízení se na ni uplatní stejný režim „pouze“ jako na pohledávku, u níž byla účinně vznesena námitka promlčení (viz např. rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo , Anonymizováno, /2022 či 29 Cdo , Anonymizováno, /2010 nebo nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS , Anonymizováno, /17, bod 14).“ (viz bod 37. nálezu). Ústavní soud dospěl k závěru, že nezastavení již skončené exekuce v tomto případě nebylo protiústavní, a proto nevyhověl návrhu na zrušení napadených rozhodnutí. Ústavní soud se neztotožnil ani s námitkou žalobce, že exekuce byla vedena a provedena šikanózně (viz podrobné odůvodnění v bodech 41. až 48. nálezu), přičemž zejména poukázal na to, že „odpověď na otázku, zda osvobození od placení pohledávek podle § 414 insolvenčního zákona dopadá i na pohledávky podle § 170 insolvenčního zákoníku, navíc nebyla v době pokusu o provedení exekuce jednoznačná (na rozdíl od následného rozhodování soudů). Na jejím zodpovězení panoval spor v soudní praxi (viz na jedné straně např. rozhodnutí zmiňovaná exekutorem na straně 25 soudního spisu a na straně druhé např. rozsudek Městského soudu v Brně ze dne , datum, , č. j. 47 C , Anonymizováno, /2017-37, usnesení Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. 17 Co , Anonymizováno, /2021, a usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. 14 Co , Anonymizováno, /2019). K této otázce v dané době neexistovala ustálená rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (z rozhodnutí uvedených v bodě 30 tohoto nálezu bylo veřejně dostupné jen první z nich). Podle Ústavního soudu by proto bylo s ohledem na tehdejší právní stav příliš příkré uzavřít, že exekutor postupoval při posouzení této otázky a následném provedení exekuce šikanózně.“4. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (dále jen zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ust. § 8 odst. 1 zákona lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

5. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávný úřední postup je soudní praxí a právní teorií vymezen jako porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, přičemž zpravidla jde o postup, který nesouvisí s rozhodovací činností. Pro tuto formu odpovědnosti je určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Pokud k případným nesprávnostem či vadám v postupu dojde a tyto se projeví v obsahu rozhodnutí, mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za nezákonné rozhodnutí.

6. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu řízení vedeného u Exekutorského úřadu , adresa, , soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , pod sp. zn. 067 EX , Anonymizováno, /09 a u Okresního soudu ve Strakonicích pod sp. zn. 9 Nc , Anonymizováno, /2009.

7. Po právní stránce se soud plně ztotožňuje s obranou žalované. Žalobce jak předžalobním uplatnění nároku u žalované, tak v samotné žalobě jasně vymezil odpovědnostní titul jak skutkem, tak i odkazem na zákonné ustanovení § 13 odst. 1 zákona 89/98 Sb., soud je žalobními tvrzeními vázán. Nesprávný úřední postup je soudní praxí a právní teorií vymezen jako porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, přičemž zpravidla jde o postup, který nesouvisí s rozhodovací činností. Pro tuto formu odpovědnosti je určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Pokud k případným nesprávnostem či vadám v postupu dojde a tyto se projeví v obsahu rozhodnutí, mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za nezákonné rozhodnutí. Žalobce považuje za nesprávný úřední postup exekučního soudu, kdy tento postup se však dle závěrů soudu promítl nakonec ve vydaných rozhodnutích ve věci samé jak soudu, tak i soudního exekutora. Dle zmiňované praxe, tak nelze postup soudu ani soudního exekutora posuzovat optikou ust. § 13 zákona 82/98 Sb., neboť samotný postup vyústil ve vydání rozhodnutí. Nárok by tak bylo možné soudit podle ustanovení zákona vztahujících se k institutu nezákonného rozhodnutí, nikoli podle ustanovení zákona vztahujících se k institutu nesprávného úředního postupu. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. O nezákonnosti rozhodnutí lze hovořit v případě, kdy bylo toto pravomocné rozhodnutí jako nezákonné zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. (K této problematice odkazujeme na komentář Vojtek, P. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci, 3. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2012, s. 92-94.) Ústavní soud v nálezu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS , Anonymizováno, /23, sice konstatoval porušení žalobcova práva na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, nevyhověl však žalobcově návrhu na zrušení ústavní stížností napadených rozhodnutí (usnesení Okresního soudu ve Strakonicích ze dne , datum, , č.j. 9 Nc , Anonymizováno, /2009- 170, a usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. 5 , Anonymizováno, 317/, Anonymizováno, -197), což obsáhle odůvodnil. Z uvedeného důvodu nelze předmětná soudní rozhodnutí považovat za nezákonná rozhodnutí podle dikce ustanovení § 8 zákona č. 82/1998 Sb. (kdy nezákonným rozhodnutím podle tohoto ustanovení je pravomocné rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem). Ústavní soud nedospěl ani k závěru, že by exekuce byla prováděna šikanózně, což opět ve svém nálezu podrobně odůvodnil. Postup soudního exekutora konečně přezkoumal také odbor dohledu a kárné agendy Ministerstva spravedlnosti, který rovněž výhradám žalobce vůči postupu soudního exekutora nepřiznal důvodnost. Soud tak z důvodu absence odpovědnostního titulu žalobu zamítl.

8. Soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení ve smyslu ustanovení § 142 odstavec 1 osř a § 151 odst. 3 osř. Žalovaná byla ve sporu úspěšná, soud jí přiznal náhradu nákladů řízení za 3 úkony( podání vyjádření, příprava k jednání a účast na jednání) á , částka, .POUČENÍ: