15 C 51/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,5 % p.a. od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá po žalované náhrady nemajetkové újmy ve výši [částka] s odůvodněním, že Okresní soud v Benešově dne [datum] vydal ve smyslu ustanovení § 69 odst. 1 tr. řádu příkaz k zatčení žalobce, tento byl odůvodněn tím, že žalobce je stíhán pro přečiny výtržnictví a poškozování cizí věci a důvodem vydání příkazu bylo, že žalobci nebylo možné doručit trestní příkaz a obžalobu. Na základě příkazu zatčení byl dne [datum] v 15:20 hod. žalobce zatčen, umístěn do policejní cely, kde byl omezen na osobní svobodě a dne [datum] byl ve vazebním zasedání propuštěn ze zadržení, když nebyly shledány žádné vazební důvody. Řízení bylo nadále vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce podal proti příkazu k zatčení stížnost k Ústavnímu soudu České republiky nálezem ze dne 24. srpna 2021 sp. zn. [ústavní nález] bylo ústavní stížnosti vyhověno. Ústavní soud konstatoval, že příkazem k zatčení Okresního soudu v Benešově ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] bylo porušeno právo stěžovatele na osobní svobodu zakotvené v čl. 8 odst. 1, 2 a 4 Listiny základních práv a svobod, příkaz k zatčení byl zrušen. Žalobce požaduje náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí, a to příkazu k zatčení, na jehož základě byl žadatel nezákonně omezen na osobní svobodě. Bylo mu znemožněno podnikat, pokračovat v podnikatelské činnosti, byl nucen strávit 2 dny a noc v zadržení, byl omezen na osobní svobodě. Žalobce byl uvedeným omezením omezen v podnikatelské činnosti, když sám jako OSVČ podniká v oboru zemních prací a má stálého odběratele, pro kterého zakázky vykonává. Jde o společnost [právnická osoba] V důsledku neomluvené absence na stavbě zaslala společnost [právnická osoba] žalobci dne [datum] vytýkací dopis. Tímto byla ohrožena čest a důstojnost žadatele. Zatčení jej psychicky zasáhlo, poškodilo v osobnostní i pracovní sféře, byl existenčně ohrožen, když se společností [právnická osoba] pracuje spolupracuje již delší dobu. Bylo zasaženo právo na spokojený rodinný život, bylo zasaženo do jeho cti, důstojnosti, narušeny jeho pracovní a existenční vztahy, zásah byl velmi intenzivní. Žalobce po celou dobu zatčení a po něm prožíval strach a úzkost, že přijde o svého hlavního odběratele při podnikatelské činnosti. Byl podroben zatčení a úkonům s tím spojeným, podroben poprvé v životě žalobce rovněž nemístnému chování policistů, při zatčení bylo mu odtaženo nákladní auto, byl eskortován do cely vzdáleného bydlišti a pracovišti. Byl nucen žádat svoji asistentku o odvoz po propuštění. Byl nucen čelit výtkám hlavního odběratele prací. Žalobce uplatnil v rámci předběžného projednání u žalované nárok, který tato projednala a přiznala mu částku [částka] za 1 den nezákonného omezení osobní svobody. Žalovaná vychází toliko z délky omezení osobní svobody a judikatury. Žalobce požaduje částku celkem [částka]. Při zatýkání došlo ke zjevnému excesu, když pro podezření z bagatelní trestné činnosti došlo k nezákonnému zatčení. Žalobce byl doslova vytažen ze svého nákladního automobilu, se kterým vykonával podnikatelskou činnost, při požadavku, aby mohl mluvit s obhájcem mu bylo sděleno, že se moc dívá na americké filmy. S žalobcem bylo v průběhu zatčení celkově neadekvátně zacházeno, byl eskortován do cely, žalobce byl tímto postupem nezákonně zatčen.

2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku ke dni [datum]. Žalovaná stanoviskem ze dne [datum] konstatovala, že nárok žalobce je, co do základu důvodný, a vzniklo mu právo na náhradu nemajetkové újmy způsobené příkazem k zatčení. Nároku žalobce na náhradu nemajetkové újmy bylo vyhověno co, do částky [částka]. Žalovaná popsala průběh uvedeného zatčení i řízení u Ústavního soudu shodně s popisem průběhu žalobcem. Ke způsobu vyčíslení odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. Základní kritéria, která je třeba při stanovení výše zohlednit, jsou rozhodnutí, povaha trestní věci, celková délka omezení osobní svobody a následky v osobnostní sféře poškozené osoby. Dále v tomto rozsudku Nejvyšší soud uvádí, že adekvátním odškodněním je částka v rozmezí 500- [částka] za 1 den trvání omezení osobní svobody, v jejímž rámci mají být zohledněny okolnosti každého individuálního případu. Žalobce byl zatčen 23 hodin, žalovaná mu přiznala částku [částka] za den omezení osobní svobody, tedy na horní hranici výše uvedeného rozmezí. Žalovaná nevidí důvod, pro který by měl být případ omezení osobní svobody zatčení posuzován odlišně od případu, kdy k omezení osobní svobody dojde vazbou nebo výkonem trestu odnětí svobody, který je následně zrušen, a proč by tento nebylo možné pro daný případ analogicky posoudit. Pokud žalobce uvádí, že byla ohrožena jeho čest a důstojnost a předkládá vytýkací dopis od společnosti [právnická osoba], z něho vyplývá jediné, a to, že mu společnost neomluvenou nepřítomnost na pracovišti vytkla. Za nepřítomnost nebyl ani nijak penalizován. Zakázku dokončil v termínu. Nijak neprokazuje vliv na jeho podnikání, že by s ním ze strany [právnická osoba] byla přerušena spolupráce, nelze přehlédnout, že žalobce byl v rámci trestního řízení pravomocně odsouzen, tudíž pokud vůbec došlo ke snížení jeho cíle a důstojnosti je otázkou, zda příčinou tohoto nebylo žalobce nezákonné zatčení a skutečnost, že spáchal trestný čin, který byl po právu uznán vinným a odsouzen. Dále poukazuje na skutečnost, že požadovaný úrok z prodlení ke dni [datum] je 11,75 %, nikoliv 12,5 %.

3. Soud má za prokázaný průběh namítaného postupu orgánů činných v trestním řízení ze spisu Okresního soudu v Benešově sp. zn. [spisová značka] tak, že z opisu z evidence Rejstříku trestů fyzických osob má soud za prokázané, že Okresní soud [obec] rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí] řízení sp. zn. [spisová značka] žalobce shledal vinným za úmyslný trestný čin podle ustanovení § 228 odst. 1 tr. zákoníku, tedy trestný čin poškození cizí věci. Co se týká samotného řízení Okresního soudu v Benešově sp. zn. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí] bylo kladeno za vinu, že kovovou montážní tyčí po slovní rozepři poškodil boční okno u autobusu Setra S 415 LE RZ 3 SK [číslo] linky Líšno - [obec] a způsobil ČSAD [obec] škodu ve výši [částka] a řidiči autobusu způsobil zranění levé ruky. Usnesením [číslo jednací] [číslo] dne [datum rozhodnutí] bylo proti žalobci zahájeno trestní stíhání, dne [datum] byl podán návrh na podání obžaloby, obžaloba samotná ze strany Okresního státního zastupitelství v [obec] byla podána Okresnímu soudu v Benešově dne [datum rozhodnutí] Okresní soud v Benešově pod č.j. [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí] vydal trestní příkaz, kterým žalobce odsoudil z uvedeného přečinu výtržnictví podle § 358 odst. 1 a přečinu poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku dne [datum], tento následně byl doručován žalobci na adresu v Edenu 166, [obec]. Následně byla žádána Policie České republiky o doručení této písemnosti v průběhu prosince a ledna 2021. Dále byl kontaktován telefonicky žalobce s tím, že ten uvádí, že o uložené zásilce nevěděl. V únoru 2021 požádal, aby bylo doručováno na adresu v [obec]. Tato zásilka se taktéž vrátila nedoručená. Následně v dubnu 2021 opět je žádána policie o doručení této zásilky, což se také nezdařilo. Pod č. j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] vydán příkaz k zatčení žalobce. Následovalo [datum] sdělení o vyhlášení pátrání a dne [datum] v 16.30 hod. bylo telefonicky oznámeno, že žalobce byl zatčen a byl mu sdělen termín veřejného zasedání na den [datum]. V protokolu o zatčení na čísle listu 130 se podává, že žalobce byl zatčen, dále došlo k odtažení vozidla, byl zabaven řetízek z bílého kovu. Obviněný byl propuštěn dne [datum] ve 14:20 hodin. Co se týká protokolu o vazebním zasedání zde uvádí v [obec] bydlí u přítelkyně paní [příjmení], z [obec] má dosílku, má místo podnikání v [obec] nad Černými Lesy, bohužel z cerhenické pošty dosílky nechodí, takže o poště neví. Dále uvádí, že každý den byl někde jinde, neměl možnost si poštu vyzvednout, mrzí ho to, je to jeho problém, že pošta zavřená, dále potom uvádí, že má datovou schránku, a že nevidí důvod, proč uvedené nemělo být do datové schránky posláno, datovou schránku kontroluje každý den. Trestní kanceláří bylo nicméně zjištěno, že datovou schránku nemá, tento uvádí, že ji má, ale jedná se o datovou schránku k podnikání. Následně bylo usnesením č. j. [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí] propuštěn ze zatčení. Následovalo hlavní líčení dne [datum], byl vyhlášený rozsudek Jménem republiky, kterým byl žalobce uznán vinným z uvedeného přečinu, a to dne [datum]. Byl odsouzen k peněžitému trestu ve výši [částka] a k náhradě škody. Bylo podáno odvolání, odvolací soud dne [datum] odvolání obžalovaného zamítl. Rozhodnutí tak nabylo právní moci. Žalobce podal ústavní stížnost. Ústavní soud pod sp. zn. [ústavní nález] ze dne [datum] dospěl k závěru, že příkazem k zatčení Okresního soudu v Benešově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo porušeno právo stěžovatele na osobní svobodu zakotvené v čl. 8 odst. 1,2 a 4 Listiny základních práv a svobod a příkaz k zatčení byl zrušen, a to toho důvodu, že stěžovatel nebyl náležitě seznámen s důvody zatčení ve smyslu čl. 5 odst. 2 Úmluvy, přičemž Listina i Úmluva vyžadují i laikovi srozumitelné vylíčení skutkových okolností a právních důvodů vydání příkazu k zatčení. Uvedené platí tím spíše, byl-li za účelem pouhého doručení trestního příkazu obžaloby stěžovatel zvolen za daných okolností natolik extrémní prostředek zbavený osobní svobody, jakým bylo zatčení, zvláště když doručovaný trestním příkazem byl stěžovateli uložen podmíněný trest odnětí svobody. Dále se potom zabývá skutečností zdali, že by postačovalo pouhé předvedení žalobce jako obviněného doručení trestního příkazu.

4. Soud má za prokázané z dopisu [právnická osoba] ze dne [datum], že tento zaslal žalobci vytýkací dopis s tím, že dle zjištění nebyl dne 27. až [datum] na pracovišti podle stanoveného rozvrhu. [obec] nebyla s předstihem oznámená, ani nijak odůvodněna. Žalobce nekomunikoval, nebylo možné se s ním v danou chvíli spojit. Vlivem jednání se nemohla uskutečnit část objednaných úkonů spojených s prováděnou pracovní činností, tímto poškodil nejen společnost, ale také dodavatele, kteří byli v danou dobu závislí na jeho přítomnosti na pracovišti a provádění činností, ke kterým se smluvně zavázal. Jelikož dodatečně svou nepřítomnost odůvodnil a objednanou zakázku i přes komplikace z vaší strany dokončil v ujednaném termínu nebudeme vás penalizovat, berte však tuto výtku jako důrazné upozornění na porušení vašich povinností, přičemž dokud pokud by se stejné jednání v budoucnu opakovalo, společnost [právnická osoba] s vámi rozváže pracovní poměr.

5. Žalobce založil Parlamentní institut Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky srovnávací studii k zemím Evropské unie za omezení osobní svobody, ze které vyplývá, že Maďarsko v případech neoprávněného omezení zbavení osobní svobody odškodňuje částkou přibližně 7 000 forintů, což je cca [částka] za každý den omezení. Německo potom [částka] za každý den omezení. Nizozemí 130- [částka] za den. Rakousko z důvodu zbavení osobní svobody 20- [částka] za každý den zbavení svobody. Je zde uvedena i [příjmení] [jméno], která však již není členem Evropské unie.

6. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (dále jen zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ust. § 8 odst. 1 zákona lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

7. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu řízení a zatčení vedeného u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. [spisová značka], a to tak, že žalobce byl na základě příkazu k zatčení Okresního soudu v Benešově ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] -125 zatčen a byl zbaven osobní svobody dne [datum] v 15:20 hodin. Následně byl z tohoto zatčení propuštěn na základě vazebního zasedání dne [datum] v 14:20 hod. Následně Ústavní soud k ústavní stížnosti žalobce pod sp. zn. [ústavní nález] dne [datum] dospěl k závěru, že uvedený příkaz k zatčení Okresního soudu v Benešově č. j. [číslo jednací] ruší a zároveň, že uvedeným příkazem k zatčení bylo porušeno právo stěžovatele na osobní svobodu zakotvené v čl. 8 odst. 1,2 a 4 Listiny základních práv a svobod.

8. Co se týká právního posouzení soud stejně jako žalobce i žalovaná dospěl k závěru, že v řízení vedeném u Okresního soudu v Benešově sp. zn. [spisová značka] došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, kterým je příkaz k zatčení Okresního soudu v Benešově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který byl jako nezákonný zrušen rozhodnutím Ústavního soudu České republiky sp. zn. [ústavní nález].

9. Soud se zabýval požadavkem žalobce na přiznání náhrady nemajetkové újmy ke které došlo v příčinné souvislosti se shora uvedeným nezákonným rozhodnutím s tím, že soud dospěl závěru, že základ vzniku odpovědnosti žalované za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným příkazem k zatčení je v předmětném případě dán. Soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a zabýval se výší zadostiučinění, které by se žalobci mělo na základě shora uvedeného nezákonného rozhodnutí v souvislosti s jeho zbavením osobní svobody fakticky dostat. Nejvyšší soud v nastíněném rozhodnutí uvádí základní kritéria, ke kterým je třeba při stanovení výše odškodnění přihlédnout, jako je povaha trestní věci, celková délka omezení osobní svobody, následky v osobní sféře žalobce, dále v tomto rozsudku Nejvyšší soud uvádí rozpětí [částka] - [částka] za 1 den trvání omezení osobní svobody. Žalobce byl zatčen po dobu 23 hodin, a to na základě příkazu k zatčení, od doby zatčení byl umístěn přes noc v cele a následně došlo k vazebnímu zasedání, u kterého byl poté, co byl vyslechnut a byly mu předány uvedené písemnosti, byl také fakticky z vazby propuštěn. Žalobce uváděl, že částka [částka], tak jak byla na základě stanoviska žalované jako náhrada nemajetkové újmy fakticky přiznána, je částka, která není adekvátní k údajnému případu. Soud poukazuje stejně jako žalovaná na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] s tím, že v něm nastíněna částka za 1 den omezení osobní svobody ve výši 500 - [částka], kdy i právě žalobcovo zatčení a tím pádem omezení osobní svobody trvalo pouze 23 hodin, tedy necelý 1 den. Žalovaná přiznala částku [částka] na odškodnění na horní hranici uvedeného vymezení možného rozmezí přiznávání odškodnění za zbavení osobní svobody. Žalobce namítal, že došlo k intenzivnímu zásahu do sféry pracovní, kdy uváděl, že nebyl přítomen na pracovišti, byl mu zaslán vytýkací dopis. Soud provedl důkaz vytýkacím dopisem z tohoto, nicméně vyplývá pouze skutečnost, že mu byla vytyčena nepřítomnost na pracovišti, nikoliv však, že by tato nepřítomnost na pracovišti měla dány nějaké další následky, které by fakticky vedly k dalšímu zásahům do jeho profesní sféry. K uvedenému vytýkacímu dopisu i skutečnosti, že žalobce tedy byl ze strany zaměstnavatele upozorněn na možné další následky. Ke skutečnosti, že mu tento vytýkací dopis byl zaslán, přihlédla i žalovaná a přiznávala i z tohoto důvodu částku na horní hranici rozpětí. Žalobce uvedl, že prožíval strach, úzkost, že přijde o svého odběratele. Upozorňoval na celkový průběh uvedeného zatčení. Soud k tomuto poukazuje jednak na skutečnost, že Ústavní soud neshledal pochybení v nemožnosti doručování uvedených písemností žalobci, kdy naopak toto byl žalobce, který se na adresách, které jako adresu doručovací k dispozici měl, si písemnosti nevyzvedával. Ústavní soud dospěl k závěru, že nicméně právě intenzita zbavení osobní svobody zde nebyla právě v poměru s požadavky na pouhé doručení uvedených soudních písemností, kdyby stačilo pouhé předvedení. K tomuto soud poukazuje na skutečnost, že i při předvedení by průběh uvedeného předvedení nebyl v zásadě odlišný od průběhu faktického zatčení, i u předvedení se jedná o omezení osoby, která nespolupracuje s orgány v trestním řízení a stejně tak by samotné předvedení mohlo fakticky právě z důvodu nereagování žalobce a nechování se žalobce v souladu s právním pořádkem České republiky odpovídat průběhu jeho zatčení. Nedošlo by však pouze k tomu, že by žalobce byl na dobu nezbytnou na svobodě omezen. Soud tedy se nedomnívá, že by se jednalo právě o parametr, který by jakkoliv zvyšoval nad rámec uvedeného rozpětí důvody, pro které by se žalobci mělo dostat vyšší částky na odškodnění.

10. Co se potom týká srovnání, které žalobce soudu předložil, je nutné poukázat na skutečnost, že i částky z uvedeného manuálu Poslanecké sněmovny v zásadě odpovídají částkám, které jsou přiznávány ze strany soudů České republiky za omezení nebo zbavení osobní svobody. V Maďarsku je to [částka] za každý den takovéhoto omezení, v Německu [částka], což je v přepočtu částka [částka], v Nizozemí potom částka 100- [částka], což je částka cca [částka]. Jedná se tedy o částky řádově [částka] až několik tisíc korun, nikoliv o částky, které by představovaly v rozmezí hodnoty několik desítek tisíc korun. Soud dále podotýká, že je nutné také poukazovat na ekonomický rozvoj uvedeného státu v porovnáním možnou kupní sílou a dalšími parametry jednotlivých států, kdy u Maďarska, které je srovnatelné s Českou republikou, se jedná o částku [částka]. Naopak u Německa a Nizozemí, o nichž se dá obecně říci, že jsou státy s vyšším hrubým domácím produktem se jedná o částky o něco vyšší. Nicméně stále o částku, která je srovnatelná se shora uvedeným rozhodnutím Nejvyššího soudu. Soud tak dospěl k závěru, že částka [částka], tak jak byla žalobci přiznána za 1 den nezákonného omezení osobní svobody, tedy částka přiznaná na horní hranici možného rozpětí, které je dáno rozhodnutím Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], je částka přiměřená. Jedná se o částku, která je schopná vzniklou nemajetkovou újmu fakticky reparovat. Soud stejně jako žalovaná neshledává důvod, pro který by měl být případ omezení osobní svobody zatčením pro důvody předání písemností odlišován od omezení osobní svobody, ke kterému dojde fakticky vazbou nebo výkonem trestu odnětí svobody, kdy omezení osobní svobody je v tomto směru stejné. Soud naopak přihlédl právě k určitým specifikům, kdy žalobce byl zatčen na základě příkazu k zatčení, avšak přihlédl i ke specifikům uvedeného řízení v tom směru, že to byl žalobce, kdo sice tvrdil, že je to chyba pošty, nebo že neměl čas si uvedené zásilky vyzvednout, nebo že o nich nevěděl. Nicméně žalobce věděl, že je proti němu trestní stíhání fakticky vedeno, měl a mohl se zajímat o průběh svého trestního stíhání a zároveň byl i telefonicky kontaktován, byl vyzýván k tomu, aby si uvedené zásilky fakticky vyzvedl. Dále je nutné poukázat také na skutečnost, že v posuzovaném řízení vedeném u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. [spisová značka] byl žalobce shledán vinným, uvedeným přečinem byl za toto také fakticky pravomocně odsouzen. Nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že žalobce byl již v předchozí době rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích v řízení sp. zn. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí] také shledán vinným z přečinu a byl taktéž za toto pravomocně odsouzen. U žalobce se tedy nejedná o osobu s čistým trestním rejstříkem. Soud má za to, že je nutné přihlédnout právě i k osobě samotného poškozeného, v tomto případě žalobce, kdy se tedy nejedná o osobu, která by se chovala mravně, která by se obecně chovala v souladu s právními předpisy České republiky. Žalobce byl v průběhu svého života 2× pravomocně odsouzen, byl mu uložen také trest. Soud má za to, že částka [částka], tak jak byla ze strany žalované žalobci přiznána, je částka dostačující k náhradě nemajetkové újmy.

11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 osř a 151 odst. 3 osř. Žalovaná byla ve sporu úspěšná, soud jí přiznal náhradu nákladů řízení dle vyhlášky 177/96 Sb., kdy hodnota jednoho úkonu jest [částka]. Soud přiznal celkem [částka] za podání vyjádření ve věci, přípravu na jednání a účast na jednání.