15 C 59/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o náhradu škody

I. Žalovaný je po povinen zaplatit žalobci částku ve výši 110 088 Kč spolu s úrokem z prodlení v kapitalizované výši ve výši 53 316,30 Kč a dále s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 59 812 Kč od 18. 2. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 41 715 Kč od 18. 2. 2021 do zaplacení, dále s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 561 Kč od 18. 2. 2021 do zaplacení a dále částku 208 658,09 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 131.502,80 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 15. 3. 2021 domáhá po žalovaném zaplacení částky 110 088 Kč a částky 208 658,09 Kč jako smluvní pokuty. Žalobce uvedl, že se žalovaným uzavřeli smlouvu o zpracování účetnictví a daňového přiznání dani z příjmu právnických osob dne 10. 8. 2011. Předmětem smlouvy byl závazek žalobce zpracovat účetnictví vždy pro konkrétního žalovaného, týkající se jeho podnikatelské činnosti, vést účetní knihy a evidenci, zaúčtovávat a zapracovat do finanční účetnictví složitější finanční operace, vést pro personální a mzdovou agendu zaměstnancům, zpracovávat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob, zpracovat účetní závěrku dle platných právních předpisů, řádně zpracované výsledky své práce byl žalobce povinen předat nejpozději dohodnutých nebo zákonem stanovených termínech. Za tuto činnost se žalovaný zavázal zaplatit odměnu, která byla sjednána dohodou za podmínek ve výši stanovených článků II. smlouvy o zpracování účetnictví. V souvislosti s výše uvedeným žalobce žalovanému vystavil několik faktur, z nichž některé byly hrazeny po splatnosti a zbylé buď pouze částečně nebo z nich nebylo uhrazeno ničeho. Žalobce žalovanému vystavil - fakturu č. 21800872 dne 23. 1. 2018 platnou dne 7. 2. 2018 na částku 16 880 Kč, - fakturu č. 2180074, ze dne 23. 1. 2018 splatnou dne 7. 2. 2018 a na částku 28.907 Kč; - fakturu č. 2180433, ze dne 21. 5. 2018, splatnou dne 5. 6. 2018 a na částku 33.069 Kč; - fakturu č. 2180483, ze dne 8. 6. 2018, splatnou dne 23. 6. 2018 a na částku 44.250 Kč; - fakturu č. 2180603, ze dne 23. 7. 2018, splatnou dne 7. 8. 2018 a na částku 12.233 Kč; - fakturu č. 2180661, ze dne 3. 8. 2018, splatnou dne 18. 8. 2018 a na částku 56.785 Kč; - fakturu č. 2180801, ze dne 19. 10. 2018, splatnou dne 3. 11. 2018 a na částku 21.810 Kč; - fakturu č. 2180802, ze dne 19. 10. 2018, splatnou dne 3. 11. 2018 a na částku 35.544 Kč; - fakturu č. 2190060, ze dne 19. 1.2019, splatnou dne 3. 2. 2019 a na částku 18.392 Kč; - fakturu č. 2190061, ze dne 19. 1. 2019, splatnou dne 3. 2. 2019 a na částku 32.761 Kč; - fakturu č. 2190385, ze dne 24. 4. 2019, splatnou dne 9. 5. 2019 a na částku 24.351 Kč; - fakturu č. 2190470, ze dne 24. 5. 2019, splatnou dne 8. 6. 2019 a na částku 65.461 Kč; - fakturu č. 2190640, ze dne 29. 7. 2019, splatnou dne 13. 8. 2019 a na částku 13.340 Kč; - fakturu č. 2190842, ze dne 23. 10. 2019, splatnou dne 7. 11. 2019 a na částku 15.125 Kč; - fakturu č. 2190885, ze dne 4. 11. 2019, splatnou dne 19. 11. 2019 a na částku 39.234 Kč; - fakturu č. 2200395, ze dne 3. 6. 2020, splatnou dne 18. 6. 2020 a na částku 41.715 Kč; - fakturu č. 2200575, ze dne 10. 8. 2020, splatnou dne 25. 8. 2020 a na částku 13.673 Kč; - fakturu č. 2200745, ze dne 29. 10. 2020, splatnou dne 13. 11. 2020 a na částku 8.561 Kč Ohledně faktur č. 2180072, č. 2180074, č. 2180433, č. 2180483, č. 2180603, č. 2180661, č. 2180801, č. 2180802, č. 2190060, č. 2190061, č. 2190385, č. 2190640, č. 219842, č. 2190885, č. 2200355 a č. 2500575 došlo k pozdní úhradě faktur. Faktura č. 2190470 ze dne 24. 5. 2019 byla splatná dne 8. 6. 2019, byla hrazena částečně, když žalovaný uhradil po splatnosti dne 15. 9. 2020 částku ve výši 5 649 Kč z celkové částky 65 461 Kč. Faktura č. 2200395 ze dne 3. 6. 2020 byla splatná dne 18. 6. 2020, znějící na částku 41 715 Kč a faktura č. 2200745 ze dne 29. 10. 2020 splatné dne 13. 11. 2020 znějící na částku 8561 Kč nebyly hrazeny vůbec. Vzhledem k tomu, že žalobce uhradil faktury po splatnosti, započetl žalobce platby žalovaného dle pravidel stanovených ustanovením § 1 932 NOZ, podle nichž se započte plnění dlužníka, u něhož dlužník neurčil účel nejprve na náklady, poté na úroky z prodlení, úroky jistinu, a poté na smluvní pokutu. Jelikož žalovaný hradil v naprosté většině případů částky odpovídající svou výší fakturovaným částkám, má žalobce za to, že žalovaný určil, že hradí na jistinu, a proto započetl uvedené platby na jistinu. Nezaplacená jistina ke dni 17. 2. 2021 odpovídají částce 110 088 Kč. S ohledem na skutečnost, že ani jedna z výše uvedených faktur nebyla uhrazena v době splatnosti, jak vyplývá z tabulky faktur uhrazených žalovaným vznikl žalobci dle článku II. smlouvy o zpracování účetnictví se společností [právnická osoba] nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % z fakturované částky denně. Výše smluvní pokuty ke dni 17. 2. 2021 odpovídá částce 208 658,09 Kč. Dále požaduje zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaný uvedl, že žalobní nároky neuznává, protože žalobní nárok je neurčitý, když původně byli žalováni ještě další 2 subjekty, (nároky vůči nim byly vyloučeny k samostatnému projednání, pozn. soudu), a uvedl, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o zpracování účetnictví a daňového přiznání v dani z příjmu právnických osob. Na základě této smlouvy o zpracování účetnictví žalobce dodával žalovanému účetní služby, a to i v rozsahu účetnictví pro původního žalovaného 2/ společnost [právnická osoba] Žalovaný 1/ měl se žalovaným 2/ uzavřenou smlouvu na základě, kterému žalobce vystavoval faktury na celý rozsah těchto služeb, žalovaný 1/ tyto služby žalobci platil a následně příslušnou část služeb vždy vyfakturoval žalovanému 2/, který mu je proplácel. Žalobce však později začal vystavovat některé faktury přímo žalovanému 2/, tj. společnosti [právnická osoba] s tím, že jde o služby poskytované na základě smlouvy uzavřené mezi žalobcem a společností [právnická osoba] Žalobce tak některé nároky vymáhá na základě dvou právních titulů se dvěma osobami, žalovanému není příliš jasné, které nároky měly žalobci vzniknout na základě předchozí praxe a vzájemně uzavřené smlouvy, a které nikoliv. Žalobce má obavy, že by některé nároky žalobce mohly být duplicitní. Žalovaný neuhrazené částky na vystavených fakturách neeviduje, uvádí, že pouhá faktura není právním titulem, jestliže žalobce tvrdí, že některé pohledávky za žalovaným má, ať tyto údajné pohledávky prokáže na základě skutečného provedení prací v souladu se smlouvou. K faktuře č. 2190470 uvádí, že na tuto fakturu hradil částku, která odpovídala skutečnému provedení prací ve zbývajícím rozsahu mu žádné služby dodány nebyly, proto nevznikl žádný nárok žalobce.

3. K výzvě soudu žalobce doplnil žalobní tvrzení k faktuře č. 2190470, takže tato je ze dne 24. 5. 2019, splatná 8. 6. 2019 a z ní vyplývá, že žalobce žalované fakturuje DPPO roku 2018, včetně roční uzávěrky a povinných přímo zprostředkované [právnická osoba] Shopping Mall, a s., zúčtování dokladů podle součtu účetního deníku 3955-3680 k rozdílu 275, alikvotní část zpracování účetnictví za měsíc leden až březen 2019, zúčtování dokladu podle součtu účetního deníku 935, zpracování a vedení mezd, včetně personální a mzdové agendy leden až březen 2019, výplatnice zpracování vyúčtování ze závislé činnosti za rok 2018 včetně povinných příloh, zpracování ELDP za rok 2018, správa datových schránek leden až březen 2019, dále zpracování DAP k DPH leden až březen 2019 a dále zpracování kontrolního hlášení za měsíc leden až březen 2019 a zpracování fakturace v roce 2019, práce nad rámec vedení účetnictví, zveřejnění účetní závěrky v OR, dále zde rozpis prací a položek v celkové částce 59 812 Kč, dále obdobné vyplývá z faktury č. 2200395 na částku 41 715 Kč splatné dne 18. 6. 2021 a k částce 8 561 Kč, jak vyplývá z faktury č. 2200745 ze dne 29. 10. 2020 splatné 13. 11. 2020. Dále uvádí, že dne 18. 4. 2019 došlo k uzavření uznání dluhu a byl uzavřen splátkový kalendář. Nicméně splátkový kalendář ze strany žalovaného dodržený nebyl, z tohoto důvodu je oprávněn žalobce uplatňovat a vznášet veškeré nároky, které mu vznikly před uzavřením splátkového kalendáře.

4. Žalobce dále uvedl, že všechny vyúčtované služby, tak jak byly účtovány žalovanému, byly sjednány a byly provedeny. Předmětné faktury byly vystavené řádně a byly řádně doručené, když obsahují veškeré náležitosti, které právní řád stanovuje, ale i smlouva o zpracování účetnictví a daňového přiznání k dani příjmů z právnických osob ze dne 10. 8. 2011, pakliže žalovaný odkazuje na ustanovení § 26 odst. 2 a 3 zákona č. 235/2004 Sb. a žalovaný uvádí, že elektronickou podobu faktur neodsouhlasil, jasně vyplývá z vyjádření žalovaného, že tento plete příslušné pojmy dohromady, když používá pojmy vystavení, použití a doručení, avšak v některých případech není zřejmé, jestli rozlišuje a vnímá jejich rozdílnost, ačkoliv žalovaný tvrdí, že elektronickou podobu daňových dokladů neodsouhlasil, s takovým tvrzením žalobce nesouhlasí a považuje je za účelové. Zavedená praxe mezi stranami totiž byla od počátku taková, že se daňové doklady zasílají elektronicky. Faktury proto žalobce zasílal žalované elektronickou formou, již po celou dobu spolupráce mezi stranami žalovaná kvitovala a za celou dobu spolupráce od uzavření smlouvy nenamítala, že jí jsou doručovány faktury právě touto formou. Lze konstatovat, že mezi stranami bylo nastaveno pravidlo vzájemně odsouhlasený postup doručování fakturace elektronickou formou prostřednictvím e- mailu. Toto se dělo po dobu 10 let, zároveň předmětné ustanovení zákona o DPH nestanovuje formu, kterou musí předmětný souhlas mít, stačí konkludentní zpracování elektronické faktury nebo její zaplacení, pakliže žalobce vystavil uvedené daňové doklady, tyto elektronicky zaslal žalovanému a ten tyto doklady přijal, nerozporoval a nereklamoval, zahrnuje je do svého účetnictví a tyto uhradil, je zřejmé, že s elektronickou podobou daňových dokladů svůj souhlas projevil a nemůže nyní tvrdit opak. Žalovanému daňové doklady byly řádně vystaveny a doručeny, žalovaný tyto ve lhůtě splatnosti neuhradil, ani k nim nevznesl námitky. Tyto nereklamoval, dostal se do prodlení s úhradou a vznikl žalobci nárok na úroky z prodlení a smluvní pokutu. Pokud měl žalovaný výhrady k fakturám a v nich fakturovaným částkám, měl tyto reklamovat a požadovat vysvětlení, případně jednat se žalobcem ohledně jejich úhrady, nikoliv tyto nehradit vůbec nebo jak sám tvrdí neformálně uhradit, čímž dle žalobce žalovaný uznal oprávněnost i zbytku předmětné faktury.

5. Žalovaný uvedl, že netvrdí nesprávnost dat vystavení předmětných faktur, ale nemůže ani tato data učinit nespornými, datum vystavení faktury bylo uvedeno žalobcem bez účasti žalovaného. Žalovaný se nedomnívá, že by data vystavení byla zásadní skutečností pro současné řízení, žalovaný považuje za podstatnější skutečnost, zda byly faktury vystaveny řádně a v souladu se zákonem a zda byly žalovanému řádně doručeny a zda částky na nich uvedené odpovídají skutečně sjednaným provedeným službám. Žalovaný nesporuje faktické splacení žádné z předmětných faktur, odmítá, že by došlo k prodlení s úhradou kterékoliv z faktur, protože ani 1 z faktur nebyla vystavena řádně. Některé obsahují nesprávnosti, neboť žalobce žádal uhradit částku neodpovídající skutečně sjednaným a provedeným službám, faktury nebyly řádně vystaveny a doručeny do dne vyjádření ve smlouvě o zpracování účetnictví a daňového přiznání k dani příjmů právnických osob. Je uvedeno, že vyúčtování bude provedeno na základě evidence kanceláře, která bude součástí vystavené faktury za provedené služby. Ve smlouvě o účetnictví není způsob doručování faktur výslovně sjednán. Vzhledem k tomu, že faktura je daňovým dokladem, musí splňovat náležitosti § 26 odst. 2 a 3 zákona 235/2004 Sb., s tím, že daňový doklad může mít listinnou nebo elektronickou podobu, o elektronickou podobu se jedná tehdy, jestliže daňový doklad je vystaven a obdržen elektronicky. S použitím daňového dokladu v elektronické podobě však musí souhlasit osoba, pro kterou se plnění uskutečňuje. Žalovaný nikdy výslovně neodsouhlasil elektronickou podobu faktur, ani žalobce doposud nic takového netvrdil a nedokazoval, v tomto smyslu ani u jedné z faktur nedošlo k vystavení v souladu se zákonem. Žalobce rovněž neprokazuje, zda a kdy byly faktury žalovanému doručeny. Žalovaný nepopírá, že v současné době je mu existence těchto faktur známá, mimo jiné i z žaloby a dalšího obsahu soudního spisu. Tím však není možné zpětně hojit absenci zákonných náležitostí daňového dokladu. Dokonce do té míry, že by zpětně vznikly žalobci nároky z prodlení žalovaného s fakturovaným plněním, jestliže faktury nebyly žalovanému 1 řádně vystaveny a doručeny, nemohl se žalovaný dostat do prodlení s platbami. Tím, že se žalovaný nedostal do prodlení, nemohl žalobci vzniknout ani nárok na úhradu úroku z prodlení nebo na smluvní pokutu. K faktuře číslo 2190470 uvedl, že ta byla uhrazena ze strany žalovaného v rozsahu odpovídajícím službám skutečně provedení ve prospěch žalovaného. Zejména položka práce nad rámec vedení účetnictví není pro žalovaného srozumitelná. Co se týká faktury č. 2200395 a faktury č. 2200745 tyto nebyly nikdy žalovanému doručeny řádně.

6. Ze smlouvy o zpracování účetnictví a daňového přiznání k daně z příjmů právnických osob uzavřené mezi účastníky řízení má soud za prokázané, že tato byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena dne 10. 1. 2011. Dle článku II. smlouvy klient pověřuje dodavatele kancelář činnostmi uvedenými v čl. 1 a zavazuje se za toto dílo zaplatit cenu, která se sjednává dohodou podle platného ceníku v den podepsání smlouvy jako přílohy číslo 1 atd. Kancelář dodavatele má právo v případě nezaplacení nebo pozdní platby ze strany klienta k fakturované částce vyčíslit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z fakturované částky denně, neuhrazené faktury s platbou 30 dní po splatnosti mohou být postoupeny k inkasnímu oddělení k vymáhání a dodavatel, kancelář má právo až do úplného uhrazení přerušit předmět smlouvy podle čl. 1, a to bez upozornění klienta.

7. Z jednotlivých faktur má soud za prokázané, že žalobce vystavil žalovanému - fakturu č. 21800872 dne 23. 1. 2018 platnou dne 7. 2. 2018 na částku 16 880 Kč, - fakturu č. 2180074, ze dne 23. 1. 2018 splatnou dne 7. 2. 2018 a na částku 28.907 Kč; - fakturu č. 2180433, ze dne 21. 5. 2018, splatnou dne 5. 6. 2018 a na částku 33.069 Kč; - fakturu č. 2180483, ze dne 8. 6. 2018, splatnou dne 23. 6. 2018 a na částku 44.250 Kč; - fakturu č. 2180603, ze dne 23. 7. 2018, splatnou dne 7. 8. 2018 a na částku 12.233 Kč; - fakturu č. 2180661, ze dne 3. 8. 2018, splatnou dne 18. 8. 2018 a na částku 56.785 Kč; - fakturu č. 2180801, ze dne 19. 10. 2018, splatnou dne 3. 11. 2018 a na částku 21.810 Kč; - fakturu č. 2180802, ze dne 19. 10. 2018, splatnou dne 3. 11. 2018 a na částku 35.544 Kč; - fakturu č. 2190060, ze dne 19. 1.2019, splatnou dne 3. 2. 2019 a na částku 18.392 Kč; - fakturu č. 2190061, ze dne 19. 1. 2019, splatnou dne 3. 2. 2019 a na částku 32.761 Kč; - fakturu č. 2190385, ze dne 24. 4. 2019, splatnou dne 9. 5. 2019 a na částku 24.351 Kč; - fakturu č. 2190470, ze dne 24. 5. 2019, splatnou dne 8. 6. 2019 a na částku 65.461 Kč; - fakturu č. 2190640, ze dne 29. 7. 2019, splatnou dne 13. 8. 2019 a na částku 13.340 Kč; - fakturu č. 2190842, ze dne 23. 10. 2019, splatnou dne 7. 11. 2019 a na částku 15.125 Kč; - fakturu č. 2190885, ze dne 4. 11. 2019, splatnou dne 19. 11. 2019 a na částku 39.234 Kč; - fakturu č. 2200395, ze dne 3. 6. 2020, splatnou dne 18. 6. 2020 a na částku 41.715 Kč; - fakturu č. 2200575, ze dne 10. 8. 2020, splatnou dne 25. 8. 2020 a na částku 13.673 Kč; - fakturu č. 2200745, ze dne 29. 10. 2020, splatnou dne 13. 11. 2020 a na částku 8.561 Kč.

8. Soud se zabýval žalobními tvrzeními a procesní obranou žalovaného, která žádným způsobem nesporovala tabulku přehledu zaplacení jednotlivých částek, tak jak ze strany žalobce tato tabulka byla předložena jako výpočet smluvní pokuty a úroků z prodlení dlužníka číslo 1. Tj. [právnická osoba], kdy tato tabulka byla čtena k důkazu na jednání soudu dne 19. 5. 2022. Stejně tak ani ve vyjádření žalovaného, ani na jednání soudu nebyly nijak sporovány úhrady jednotlivých částek vztahující se k uvedeným fakturám v žalobcem uvedených dnech. Úhrady jednotlivých faktur tak jak jsou zachycené v tabulce (kromě FA. 2190470, 2200385, 2200745) má soud za prokázané z výpisů transakční historie [právnická osoba]

9. Ze strany žalovaného bylo i po poučení dle ust. § 118a odst. 1 a 3 osř na jednání soudu dne 3.9.2021 jediným sporovaným tvrzením žalobce pouze řádné doručení jednotlivých faktur ze strany žalobce žalovanému a obecná proklamace o faktuře číslo 2190470, že ta byla uhrazena ze strany žalovaného v rozsahu odpovídajícím službám skutečně provedení ve prospěch žalovaného, aniž by však konkrétní rozsah uznaných provedených služeb v rámci procesní obrany fakticky uvedl.

10. Soud se zabýval v rámci dokazování skutečností, zdali a kdy a jakým způsobem byly jednotlivé faktury ze strany žalobce žalovanému doručovány. Žalobcem byla tvrzena forma doručování prostřednictvím e - mailu. K tomuto žalobce také založil přehled na DVD disku, z něj má soud za prokázané, že k faktuře č. 2180072 došlo k odeslání od [jméno] [příjmení]: [email] dne 23. ledna 2018 v 17:14 hodin. K faktuře č. 2180074 došlo k odeslání dne 23. ledna 2018 v 17:17 hodin, k faktuře č. 2180433 došlo dne 22. 5. 2018 v 9:30 hodin, k faktuře č. 2180483 došlo dne 8. 6. 2018 v 18:41 hodin. K faktuře číslo 2180603 došlo dne 23. 7. 2018 v 16:29 hodin. K faktuře č. 2180661 došlo dne 6. 8. 2018 v 8:34 hodin. K odeslání faktury č. 2180801 došlo dne 19. 10. 2018 v 15:35 hodin, k odeslání faktury č. 2180802 došlo dne 19. 10. 2018 v 15:35 hodin. K odeslání faktury č. 2190060 došlo dne 19. ledna 2019 v 17:44 hodin, k odeslání faktury č. 2190061 došlo dne 19. ledna 2019 v 17:45 hodin, k odeslání faktury č. 2190385 došlo dne 24. 4. 2019 v 14:17 hodin, k odeslání faktury prostřednictvím e-mailu číslo 2190640 došlo dne 29. 7. 2019 v 17:07 hodin, k odeslání e - mailu faktury číslo 2190842 došlo dne 23. 10. 2019 17:15 hodin. K odeslání faktury číslo 2190885 došlo dne 4. 11. 2019 ve 14:30 hodin a k odeslání faktury č. 2200757 došlo dne 10. 8. 2020 ve 14:08 hodin. Dále má soud za prokázané z e-mailové korespondence, že faktura č. 2190470 byla odeslána dne 24. 5. 2019 v 16:59 hodin. Faktura 2200385 byla odeslána dne 3.6.2020 v 17:03 hodin. A faktura č. 2200745 byla odeslána dne 29. 10. 2020 v 10:12 hodin.

11. Soud tak má za prokázanou skutečnost, že shora uvedené faktury byly fakticky vystavené a byly fakticky také odeslané a vzhledem k tomu má soud z logiky věci za to, že byly i doručené ze strany žalobce vůči žalovanému prostřednictvím e- mailové korespondence. [příjmení] faktur č. 2190470, 2200385, 2200745 byly tyto faktury také žalovanou uhrazené v plné výši a faktura č. 2190470 částečně.

12. Dále má soud za prokázané z dohody o uznání dluhu, že mezi účastníky byla uzavřena dohoda o uznání dluhu k fakturám č.: 2180433, 2180483, 2180661, 218081, 2180802, 2190060, 2190061.

13. Dále má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zpracování účetnictví a daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob mezi [právnická osoba] s. r. o. [právnická osoba] dle ustanovení § 269 odst. 2 obchodního zákoníku. Dne 10. 8. 2011 v článku II. odst. 5: dodavatel má právo v případě neplacení nebo pozdní platby ze strany klienta k fakturované částce vyčíslit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z fakturované částky denně. Neuhrazené faktury s platbou 30 dní po splatnosti mohou být postoupeny k inkasnímu oddělení k vymáhání a dodavatel, kancelář má právo až do úplného uhrazení přerušit předmět smlouvy podle článku I., a to bez upozornění klienta.

14. Dle ust. § 269 odst. 2 ObchZ. 2) Účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřena není.

15. Dle ust. § 26 odst. 1,2,3 zák. (1) Daňovým dokladem je písemnost, která splňuje podmínky stanovené v tomto zákoně. (2) Daňový doklad může mít listinnou nebo elektronickou podobu. (3) Daňový doklad má elektronickou podobu tehdy, pokud je vystaven a obdržen elektronicky. S použitím daňového dokladu v elektronické podobě musí souhlasit osoba, pro kterou se plnění uskutečňuje.

16. Mezi účastníky byl sporný skutkový stav pouze ohledně tvrzení žalobce o faktickém správném doručení shora uvedených faktur. Ze strany žalované bylo pouze odmítáno, že by došlo k prodlení s úhradou kterékoliv faktur, protože ani, jedna z faktur nebyla doručena řádně. U FA č. 2190470 uvedl, že uhradil částku odpovídající skutečně sjednaným a provedeným službám.

17. Soud se tak zabýval námitkami žalované ohledně správného a tím i faktického doručení faktur, tedy jakým způsobem byly faktury vystavovány a jakým způsobem byly doručovány ze strany žalobci vůči žalovanému. Soud má za prokázané u všech faktur, že tyto byly vystaveny a byly prostřednictvím e- mailové korespondence fakticky také doručeny, nebyli nijak žalovaným sporovány a vzhledem k tomu, že následně došlo k jejich zaplacení, byť pozdnímu, má soud za to, že je evidentní, že se dostaly do dispozice žalovaného. Co se týká namítané skutečnosti, že faktury nebyly žalovanému řádně vystaveny a doručeny s odkazem na ustanovení § 26 odst. 2 a 3 zákona o dani z přidané hodnoty, soud poukazuje na komentářové znění ([webová adresa] on line. Cz, první vydání 2021, S 315-318, M.Novotná), a to tak, že podle § 26 odst. 1-4 zákona o dani z přidané hodnoty: daňovým dokladem je písemnost, která splňuje podmínky stanovené v tomto zákoně. Daňový doklad může mít listinnou nebo elektronickou podobu. Daňový doklad má elektronickou podobu tehdy, pokud je vystaven a obdržen elektronicky. S použitím daňového dokladu v elektronické podobě musí souhlasit osoba, pro kterou se plnění uskutečňuje. Za správnost údajů na daňovém dokladu a za jeho vystavení ve stanovené lhůtě odpovídá vždy osoba, která plnění uskutečňuje. Elektronická podoba daňového dokladu: komentované ustanovení zpřesňuje, kdy je daňový doklad považován za elektronický, musí být vystaven elektronicky a příjemce jej musí elektronickou cestou také obdržet, využití této formy je možné výhradně za podmínky, že s ní příjemce dokladu souhlasí. Pro tento souhlas nepředepisuje zákon žádnou zvláštní formu, může tak být udělen též mlčky, konkludentně, souhlasným chováním příjemce dokladu. Soud má za prokázané z e- mailové korespondence, že všechny faktury, tak jak jsou namítány, byly fakticky vystavené a byly prostřednictvím e- mailu také žalovanému doručeny. Skutečnost, že se jednalo o obvyklou a zavedenou praxi mezi účastníky, má soud za prokázané jednak právě z dohody o uznání dluhu a splátkovém kalendáři některých faktur, kdy ke shora uvedeným fakturám minimálně s těmito fakturami také žalovaný počítal a s těmito také fakticky dále disponoval a dále i skutečnost, že shora uvedené faktury následně, byť opožděně ze strany žalovaného fakticky také uhrazené byly, nebo většina z těchto faktur, až na 2 výjimky také uhrazené fakticky byly. Co se týká tvrzené správnosti data vystavení předmětných faktur, soud uvádí, že faktura je jednostranným právním úkonem, byla vystavena s datem vystavení a byla také odeslána žalovanému vždy v okamžiku, kdy faktura také vystavena byla, datum vystavení určuje žalobce, vyúčtovává odměnu za své služby. Není nutná jakákoliv účast žalovaného. Soud má za to, že veškeré faktury také obsahovaly veškeré náležitosti, které stanovuje právní řád i smlouva o zpracování účetnictví a daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob, tak jak byla mezi účastníky dne 10. 8. 2011 fakticky uzavřena. Také z chování účastníků dospěl k závěru a má za prokázané, že mezi účastníky byl nastaven tento systém vzájemně odsouhlasený nebo konkludentně ze strany žalovaného přijímaný postup doručování faktur elektronickou formu prostřednictvím e -mailů. Žalovaná strana uvedenou praxi bez námitek akceptovala, neměla k ní nikdy žádných výhrad. Teprve v rámci procesní obrany k této žalobě tuto zvyklost odmítala. Soud dospěl u všech shora uvedených faktur, že má za prokázané, že tyto faktury byly vystaveny, byly vystavené řádně, tyto faktury obsahují veškeré náležitosti, které právní řád České republiky i smlouva o zpracování účetnictví žalovaného měly obsahovat, také fakticky obsahovaly, tyto faktury byly prostřednictvím e- mailu, jak je shora uvedeno ze strany žalobce zaslány žalovanému a ze strany žalovaného došlo k jejich akceptaci, kdy u některých faktur, jak je shora uvedeno došlo i k jejich uznání vzniklého dluhu z těchto faktur. Většina faktur byla také až na uvedené výjimky fakticky zaplacena, k nezaplaceným fakturám žalobce, ani žalovaný netvrdil, že by shora uvedené faktury a v nich obsažené vyúčtování za práce byly také někdy fakticky reklamovány, že by zde byly vytýkány vady provádění díla na základě smlouvy o zpracování účetnictví žalovaného. Soud tak dospěl k závěru, že daňové doklady byly řádně vystaveny a byly také doručeny v souladu s ustanovením § 26 odst. 2 a 3 zákona č. 235/2004, a to i vzhledem k tomu, že žalovaný k nim nevznesl žádné námitky, nikdy je nereklamoval. Soud tak, po právním hodnocení dospěl k závěru, že uvedené faktury byly vystavené řádně, byly také žalovanému řádně doručeny.

18. Soud se následně zabýval požadavky žalobce na úhradu smluvní pokuty a úroků z prodlení. Ze strany žalovaného došlo k úhradě faktur (krom výjimek FA. 2190470, 2200385, 2200745), tak jak je toto zachyceno v tabulce na čísle listu 46, 47 spisu týkající se výpočtu smluvní pokuty a úroků z prodlení, kdy jednotlivé výše úhrad ani jednotlivé data uvedených úhrad ze strany žalovaného však sporována nebyla. V procesní obraně žalovaného žádným způsobem jakýkoliv spor o výši účtovaných částek týkající se kapitalizovaných úroků z prodlení, ani výši smluvní pokuty nenamítal, byť byl právní zástupce žalovaného na jednání soudu dne 3.9.2021 poučen dle ust. § 118a odst. 1 a 3 osř o nutnosti zaujetí procesního stanoviska ke konkrétním tvrzení žalobce ohledně vzniku a výše smluvní pokuty a úroku z prodlení.

19. Jak je shora uvedeno, soud dospěl k závěru, že faktury byly vystavené a doručené řádně a vzhledem k pozdním úhradám oproti datu splatnosti v jednotlivých vystavených fakturách se žalovaný fakticky do prodlení dostal a z tohoto důvodu také žalobci vznikl nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z jednotlivých částek a stejně tak nárok na zaplacení smluvní pokuty, tato byla sjednána mezi účastníky ve smlouvě o zpracování účetnictví žalovaného ve výši 0,1 % denně. Stejně tak soud dospěl k závěru ohledně zákonných úroků z prodlení, že tyto jsou účtovány v souladu se zákonem dle ustanovení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

20. Co se týká smluvní pokuty zde žalovaný ani nenamítal, že by se mělo jednat o smluvní pokutu, která by měla být nepřiměřeně vysoká. Nenamítal ani skutečnost, že by data ani výše této smluvní pokuty, že by byla ze strany žalobce požadována nesprávně nebo v rozporu s žalobními tvrzeními. Soud dospěl, k závěru, že vzhledem k tomu, že má za to, že uvedené faktury byly vystaveny, byly hrazeny až po datu splatnosti, se žalovaný dostal do situace, kdy žalobce má právo na zaplacení smluvní pokuty dle uvedené smlouvy o zpracování účetnictví.

21. Co se týká faktur č. 2190470 ze dne 24. 5. 2019 splatná dne 8. 6. 2019, zde byla hrazena po splatnosti dne 15.9.2020 ve výši 5 649 Kč. Z celkové fakturované částky 65 461 Kč zbývá tak zaplatit částka 59 812 Kč. Soud uvádí, že žalovaný nejen k této, ale i k dalším fakturám, a to č. 2200395 a 200745 pouze obecně uvedl, že hradil pouze práci, která byla fakticky vykonána pro něj, kdy ve faktuře č. 2190470 uvádí, že nesouhlasí s položkou práce nad rámec vedení účetnictví, kdy toto není pro žalovaného soudu srozumitelné, žalovaný opakuje, že mezi ním a žalobcem byla uzavřena smlouva o zpracování účetnictví a daňového přiznání, přičemž obojí lze podřadit pod pojem vedení účetnictví a zpracování daňového přiznání je navíc uvedeno samostatně jako další z položek. Žalovaný tak nechápe, proč by měly být fakturovány jakési další služby, které obsahem smlouvy o účetnictví nebyly a žalovaný si jich není vědom. Žalovaný uvádí, že i v tomto rozsahu se jednalo o neformální úhradu, nikoliv platbu na řádně vyfakturované plnění. K fakturám č. 2200395 a 2200745 uvádí, že tyto faktury nebyly řádně vystaveny a doručeny, proto nevznikla povinnost k jejich úhradě. Žalovaný ani k uvedeným fakturám neuvádí, že by částky a položky, tak jak v nich jsou účtované, byly z jeho strany sporovány. Soud má za prokázané, že shora uvedené faktury byly doručeny prostřednictvím emailu, byla v nich určená lhůta splatnosti, obsahovaly i rozpis toho, co bylo vykonáno.

22. Co se týká faktury č. 2190470 ze dne 24. 5. 2019, tato byla částečně hrazena ve výši 5 649 Kč, kdy však žalovaný opět žádným způsobem neuvedl ani nerozvedl, co přesně částka uhrazená částka 5 649 Kč má obsahovat, žádná takováto jednotlivá položka v uvedené faktuře se nevyskytuje. Není zřejmé, za co tuto konkrétní částku dle svých tvrzení fakticky měl hradit, které konkrétní práce, které žalobce pro žalovaného měl vykonat. Žalovaný fakticky uznává, za dané situace má tak za to, že se jednalo pouze o účelové tvrzení žalobce, když tento ani k výzvě soudu dle ustanovení § 118 a odstavec 1 o.s.ř. soudu nepředložil žádné konkrétní tvrzení o tom, že zrovna, které konkrétní položky z uvedené faktury uznává, které nikoliv. Zároveň tak soud má za to, že částečnou úhradou uvedené faktury, kdy není zřejmé, že by se mělo jednat o úhradu konkrétních položek došlo k tomu, že podle ustanovení § 2054 odst. 2 OZ Plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Došlo tak k uznání tohoto dluhu právě jeho částečným plněním ve výši 5649 Kč, když žalobce nijak zbytek fakturované částky u žalobce fakticky nereklamoval.

23. Co se týká faktur č. 2200395 a 2200745 soud má opět za prokázané, že tyto faktury byly vystaveny ze strany žalobce vůči žalovanému, byly mu také prostřednictvím emailu doručeny, byly fakticky splatné, nebylo na nich ničeho hrazeno. Uvedené faktury byly doručeny dne 3. 6. 2020 a 29. 10. 2020. I přes poučení a výzvu soudu dle ust. § 118a odst. 1 a 3 osř jediná procesní obrana žalovaného spočívala opět v tom, že tyto faktury nebyly řádně vydány a doručeny. Procesní obranu má soud za vyvrácenou právě provedeným dokazováním a shora uvedenou úvahou o právním hodnocení v tom směru, že i prostřednictvím emailu bylo možné v rámci zavedené praxe tyto faktury fakticky žalovanému doručit. Byla v nich určená lhůta splatnosti, která není nijaká krátká, která je v souladu i s právním pořádkem České republiky a zvyklostmi zavedenými v obchodním styku. Bylo na žalovaném, aby shora uvedené faktury buď uhradil, anebo aby v přiměřené lhůtě bez zbytečného odkladu eventuálně namítal vady uvedených účtovaných položek nebo nějaké jiné vady díla nebo reklamace, což se fakticky nestalo a nestalo se tak v nějaké konkrétní formě ani v rámci procesní obrany ze strany žalovaného. Dále má za prokázané i z provedeného dokazování k těmto dvěma fakturám, že zde byly prováděny práce ze strany žalobce, tyto byly účtovány na základě smlouvy o zpracování účetnictví pro žalovaného s tím, že vzhledem k tomu, že zde nezazněla žádná konkrétní tvrzení v rámci procesní obrany žalovaného, které konkrétní položky z uvedených dvou faktur by žalovaný sporoval, které by žalobce fakticky neměl provést nebo je měl provést s nějakými chybami. Tato konkrétní tvrzení v rámci procesní obrany žalovaného fakticky nezazněla, soud se jimi nezabýval. Soud se zabýval pouze procesní obranou žalovaného, která spočívala v tom, že faktury nebyly vystavené řádně a nebyly řádně doručené, s čímž se soud vypořádal již shora, soud tak dospěl k závěru, že žaloba vzhledem k nespornosti požadovaných částek, jak na samotné nesplacené jistině, tak na úrocích z prodlení, tak i smluvní pokuty nebyla ze strany žalovaného v požadované výši nějakým způsobem sporována a soud dospěl k závěru, že je na místě žalobě vyhovět.

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 osř. Žalobce byl ve sporu úspěšný, soud mu přiznal i náhradu nákladů řízení, při tarifní hodnotě sporu dle § 8 odst. 1 AT ve výši 318.746,09 Kč, je odměna za jeden úkon právní služby dle § 7 AT ve výši 9.580 Kč, celkem za úkony právní služby ze dne 21. 12. 2020 – příprava a převzetí zastoupení žalobce, 17. 2. 2021 – formulace předžalobní výzvy, 15. 3. 2021 – formulace žaloby, 20. 7. 2021 – formulace repliky k vyjádření žalovaných, 3. 9. 2021 – účast na jednání soudu, 23. 9. 2021 – formulace doplnění žaloby, 3. 11. 2021 – formulace druhé části doplnění žaloby, 16. 12. 2021 – formulace repliky k vyjádření žalovaných, 31. 1. 2022 – formulace sdělení k tvrzením žalovaných ohledně fakturace, 10. 11. 3. 2022 – účast na jednání soudu, 19. 5. 2022 – účast na jednání soudu. Celkem 11 úkonů právní služby při mimosmluvní odměně celkem (9.580 Kč x 11 úkony) 105.380 Kč, 11x 300 Kč režijní paušál dle AT a DPH, celkem ve výši 131.502,80 Kč.