15 C 62/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% p.a. od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal po žalovaném odškodnění ve výši [částka] s odůvodněním, že dne [datum] byla v insolvenčním rejstříku zveřejněna vyhláška Krajského soudu v Plzni ze dne [datum] [insolvenční spisová značka], kterou bylo oznámeno, že insolvenčním návrhem, podaným žalobcem, bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníka. Účinky spojené se zahájením řízení nastaly dne [datum] ve 14:41 hod. Dne [datum] bylo v insolvenčním rejstříku zveřejněno pověření pro Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] ve smyslu ustanovení § 38a o.s.ř. a další. V případě nepřítomnosti Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] na pracovišti byla k provádění úkonů pověřena Bc. [jméno] [příjmení]. Teprve dne [datum] byla v insolvenčním rejstříku zveřejněna žádost o určení osoby insolvenčního správce ve smyslu ustanovení § 25 zákona číslo 182/2006 Sb. Dne [datum] v insolvenčním rejstříku bylo zveřejněno opatření předsedy krajského soudu, kterým byl určen insolvenční správce [příjmení] a [příjmení] [příjmení]. Od [datum] do [datum] však nebyl v rámci předmětného insolvenčního řízení učiněn žádný úkon ze strany insolvenčního správce. Dle ustanovení § 134 zákona číslo 182/2006 Sb. je insolvenční soud povinen učinit do 10 dnů od podání insolvenčního návrhu úkony směřující k rozhodnutí ve věci, přičemž o insolvenčním návrhu dlužníka musí rozhodnout bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů od podání. Zákonem stanovená maximální lhůta byla překročena o více než 8 měsíců, když byl insolvenční návrh insolvenčnímu soudu podán [číslo], bylo o něm rozhodnuto [datum]. V daném řízení tak došlo k průtahům, žalobce požaduje tyto průtahy odškodnit částkou [částka].

2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku, k věci samé uvedla, že požadoval žalobce původně částku [částka], a to právě přípisem ze dne [datum] z důvodu nepřiměřené délky řízení o insolvenčním návrhu, vedeným u Krajského soudu v Plzni pod sp.zn. [insolvenční spisová značka]. Žalovaná zjistila, že insolvenční soud nedodržel v případě žalobce 15 denní lhůtu a o insolvenčním návrhu rozhodl až [datum], zákonná lhůta tak byla překročena o víc než 7 měsíců. Žalovaná tak uznala, že žalobci v důsledku uvedeného nesprávného úředního postupu vznikla nemajetková újma. Žalovaná má za to, že přiznaná náhrada nemajetkové újmy je dostačující a není důvod k přiznání dalších [částka], když částkou [částka] právě shora uvedenou nepřiměřenou délku řízení odškodnila. Žalobce se nedomáhá odškodnění za celou dobu insolvenčního řízení a odškodnění za porušení jedné lhůty a jednoho průtahu, který již byl napraven, a to rozhodnutím o úpadku a o povolení řešení úpadku oddlužením. Žalobce navíc nemajetkovou újmu blíže nepopisuje.

3. Žalobce uvedl, že i nadále a to i poté, co mu byla přiznána částka [částka], setrvává na svém nároku na zaplacení částky [částka], náhrada nebyla žalobci doposud uhrazena. V tomto směru žalobce připomíná, že v rámci snahy o mimosoudní vyřízení věci jako projevu dobré vůle požadoval částku [částka], avšak toto dobrodiní podmiňoval tím, že bude věc vyřízena mimosoudně a nebude nucen vynakládat náklady na zastoupení. Vzhledem k tomu, že žalovaná na tuto nabídku nereflektovala, zaujala k nároku žalobce kladné stanovisko až po zahájení soudního řízení, požaduje žalobce plnou náhradu způsobené újmy. Žalobce chce za každý rok průtahů částku [částka], v daném případě lze zpracovat průtahy minimálně v délce 8 měsíců, z okolností případu vyplývá, že náprava byla zjednána ke dni [datum], zřejmě na podkladu žádosti uplatněné u ministerstva spravedlnosti ze dne [datum]. Požaduje odškodnit ve výši [částka].

4. K výzvě soudu ohledně dalšího návrhu na postup, účastnící souhlasili s rozhodnutím dle ustanovení § 115a o.s.ř., souhlasili s tím, aby bylo rozhodnuto bez nařízení jednání.

5. Soud má za prokázaný průběh řízení ze spisu [insolvenční spisová značka] Krajského soudu v Plzni, a to tak, že dne [datum] byla v insolvenčním rejstříku zveřejněna vyhláška Krajského soudu v Plzni čj. [insolvenční spisová značka], kterou bylo oznámeno, že insolvenčním návrhem bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníka (žalobce). Dne [datum] pod čj. [insolvenční spisová značka] byla ve smyslu § 38a o.s.ř. pověřena Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] a zástup Bc. [jméno] [příjmení]. Dne [datum] byla v insolvenčním rejstříku zveřejněna žádost na určení osoby insolvenčního správce podle § 25 z.č. 182/2006 Sb. Dne [datum] v insolvenčním rejstříku bylo zveřejněno opatření předsedy Krajského soudu v Plzni ze dne [datum], kterým byl jako insolvenční správce určen [příjmení] a [příjmení] [příjmení]. Dne [datum] bylo rozhodnuto o insolvenčním návrhu. Podle ustanovení § 134 zákona číslo 182/2006 Sb. je insolvenční soud povinen učinit do 10 dnů od podání insolvenčního návrhu úkony směřující k rozhodnutí ve věci, přičemž o insolvenčním návrhu dlužníka musí rozhodnout bez zbytečného odkladu nejpozději však do 15 dnů od jeho podání.

6. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

7. Soud dospěl k závěru, že došlo k porušení práva žalobce na spravedlivý proces, a to nedodržením zákonné 15 denní maximální lhůty k rozhodnutí o insolvenčním návrhu dle ustanovení § 134 zákona 182/2006 Sb. Insolvenční soud o insolvenčním návrhu, podaném dne [datum], rozhodl dne [datum], tj. cca po 8 měsících.

8. Soud se dále zabýval, zda-li žalobci jako poškozenému v souvislosti s tímto nesprávným úředním postupem došlo ke vzniku nemajetkové újmy. Žalovaná strana dospěla k závěru, že ano, odškodnila shora uvedené období nesprávného úředního postupu částkou [částka], kterou také žalobce v rámci mimosoudního projednání požadoval. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne [datum]. K projednání nároku došlo dne [datum], nebyla dodržena zákonná 6 měsíční lhůta k mimosoudnímu projednání nároku dle ustanovení § 14 odst. 3 a § 15 odst. 2 zákona 82/98 Sb.

9. K výzvě soudu ohledně dalšího návrhu na postup, žalobce souhlasil s rozhodnutím dle ustanovení § 115a o.s.ř., souhlasil s tím, aby bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Dále uvedl, že žalobu o částku [částka] zpět nebere, a to z toho důvodu, že v době podání uvedeného návrhu soudu ke dni [datum] částka [částka] ze strany žalovaného žalobci uhrazena nebyla.

10. Podle ustanovení § 154 odst. 1 o..s.ř. platí, že pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení. Z výpisu ČR – Ministerstva spravedlnosti má soud za prokázané, že shora uvedená částka [částka] již byla žalobci uhrazena ze strany žalované, jak toto vyplývá z výpisu z bankovního účtu dne [datum].

11. Vzhledem k tomu, že co do částky [částka] byl nárok žalobce ze strany žalované dne [datum] uhrazen, žalobce neučinil procesní kroky ve věci a soud je dle ustanovení § 154 odst. 1 vázán stavem řízení ke dni rozhodnutí, má soud za to, že tento dluh byl ze strany žalované již splněn a částku [částka] v tomto směru také zamítl.

12. Co se týká dalšího požadavku žalobce na zaplacení částky [částka], se soud zabýval skutečností, zda-li shora uvedeným nesprávným úředním postupem žalobci vznikla taková nemajetková újma, aby bylo namístě odškodnit ji částkou [částka]. V tomto směru soud podotýká, že se nejedná o nesprávný úřední postup, který by spočíval v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě a možné aplikaci stanoviska Nejvyššího soudu Cpjn 206/2010, a aplikace částek v tomto stanovisku uvedených, jak toto částečně vyplývá také z žaloby a doplňujícího vyjádření ze strany žalobce. V tomto směru totiž byla porušena přímo zákonná lhůta, zakotvená v ustanovení § 134 zákona 182/2006 Sb. Není tak na volné soudu, zda-li došlo k porušení práva žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, soud v tomto směru pouze zkoumá, zda byla shora uvedená zákonná lhůta porušena a zda v souvislosti s tím žalobci vznikla nemajetková újma. Žalobce uvedl, že byla dána nejistota ohledně vydání rozhodnutí, vleklé řízení obecně pro účastníka je stresující, žalobce si je sám vědom nepříznivé majetkové situace, naplňující podmínky úpadku, proto byl také žalobcem podán insolvenční návrh, aby mohl soud co nejrychleji o úpadku rozhodnout a mohl být co nejdříve vyřešen některou z forem oddlužení. V tomto směru soud souhlasí se žalobcem, že za dané situace je zde právě i ze strany zákonodárce dána poměrně krátká lhůta k povinnosti soudu rozhodnout o insolvenčním návrhu, a to zejména z toho důvodu, aby byla najisto postavena majetková vypořádání a vůbec majetková situace dlužníka a úpadce, což se v tomto směru nestalo. Soud nicméně dospěl k závěru, že žalobce netvrdil žádný konkrétní zásah do nemajetkové sféry, pouze uvedenou nejistotu a stres z vleklého řízení. Soud tak dospěl k závěru, že částka [částka] je však v tomto směru částkou dostačující, částkou, která je schopná odškodnit vzniklou nemajetkovou újmu, kdy soud přihlédl i k situaci, že žalobce částku [částka] v rámci mimosoudního projednání nároku také fakticky jako přiměřenou částku za uvedené konkrétní období od [datum] do [datum] požadoval. Soud tak dospěl k závěru, že shora uvedená částka je částkou přiměřenou, částkou, která je schopna vzniklou nemajetkovou újmu fakticky také reparovat, a v částce [částka] žalobu zamítl.

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. s tím, že žalovaná byla v dané procesní situaci ve sporu plně úspěšná. Vzhledem k tomu, že dne [datum] částku [částka] uhradila, žalobce na toto nijak nereagoval, soud žalobu v tomto směru zamítl, a co do částky [částka] soud shledal žalobu nedůvodnou, to byla žalovaná, která byla ve sporu úspěšná. Soud ve spojení s ustanovením § 151 odst. 3 o.s.ř. přiznal částku [částka] za podání vyjádření jako úkonu právní služby dle AT.