15 C 66/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa o náhradu nemajetkové újmy

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 8,25 % p.a. od datum do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky částka jdoucí od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši částka k rukám právního zástupce žalobce, a to od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhá po žalované náhrady nemajetkové újmy s odůvodněním, že u Krajského soudu v obec bylo vedeno řízení pod sp.zn. spisová značka, když usnesením Krajského soudu v obec ze dne datum rozhodnutí pod č. j. spisová značka bylo rozhodnuto na návrh žalobce o uložení předběžného opatření na základě, kterého se žalobkyni, jakožto žalované zakázalo jakýkoliv způsobem nakládat se svým majetkem s výjimkou plnění zákonných daňových odvodových povinností do dne, než bude původnímu žalobci, vyplacen vypořádací podíl. Dne datum původní žalobce zaslal soudu návrh na úhradu vypořádacího podílu. První ústní jednání se konalo dne datum, po více než 3 letech od zahájení řízení. Bylo odročeno na den datum. Dne datum byl jmenován soudní znalec k vypracování znaleckého posudku na stanovení výše vypořádacího podílu, ten byl zaslán dne datum. Další jednání bylo nařízeno na den datum, to bylo odročeno na den datum z důvodu žádosti právního zástupce žalobce. Jednání bylo odročeno na den datum. Při jednání dne datum žádal žalobce vypracování dalšího znaleckého posudku. Žalobkyně nic proti tomu nenamítala, zdůraznila, že se je jedná o zbytečné protahování sporu. Na den datum byla žalobkyně předvolána k jednání, avšak dne datum bylo jednání odročeno na den datum. Další předvolání bylo na den datum avšak bylo odročeno na den datum a to bylo odročeno na den datum. Usnesením Krajského soudu v obec dne datum byl zamítnut návrh žalobce na jmenování jiného soudního znalce. Jednání fakticky proběhlo dne datum, to bylo odročeno na den 26. 9.20, vyrozuměním ze dne datum. Dne datum byl ve věci vyhlášen rozsudek Krajského soudu v obec. Následně bylo podáno odvolání dne datum ze strany původního žalobce, ve které si sám stanovil lhůtu 50 dní k jeho doplnění. Doplnil ho podáním ze dne datum. Usnesením ze dne 30. 9.20 Vrchní soud v Olomouci rozsudek Krajského soudu zrušil. Dne datum bylo vydáno usnesení, kterým žádal znalce o upřesnění znaleckého posudku, následně bylo přerušeno řízení do skončení pozůstalostního řízení po původním žalobci a to od dne 20. 9.20 do datum. Usnesením Krajského soudu v obec ze dne datum rozhodnutí sp. zn. 1 spisová značka bylo řízení zastavenos odůvodněním, že pohledávku nenabyl žádný z dědiců. Zůstalo bez právního zástupce a povaha věci neumožnila v řízení pokračovat. Právní zástupce žalobce se proti tomu odvolal. Vrchní soud v Olomouci odvolání žalobce vyhověl a rozhodl tak, že se řízení nezastavuje. Dne datum došlo mezi účastníky k uzavření dohody o narovnání a Krajský soud v obec svým usnesením ze dne datum schválil smír mezi účastníky. Řízení trvalo 14 let 1 měsíc. Žalobkyně nepočítá 7 měsíců, po které řízení bylo přerušeno. Žalobkyně požaduje částku částka za jeden rok trvání řízení, za první dva roky částku poloviční, a to i s ohledem na přerušení řízení od 20. 9.20 do datum. Navrhuje, aby uvedená částka byla navýšena o 15 % s ohledem na to, že žalobkyně nikterak nepřispěla k průtahům řízení, řízení pro ni bylo významné a bylo extrémně dlouhé. Žalobkyně byla nucena se bránit až před Vrchním soudem v Praze. Žalobkyně požaduje částku za 14 let a 1 měsíc ve výši částka.

2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku s tím, že dospěla k závěru, že celková délka řízení byla nepřiměřená. Popsala průběh řízení vedeného u Krajského soudu v obec pod sp. zn. spisová značka. Řízení celkem od ledna 2006 do července 2020 trvalo 14 let a 5 měsíců. K řízení bylo ve vztahu k žalované vedeno před dvěma stupni soudní soustavy. Ve věci rozhodovaly soud I. stupně dvakrát, soud II. stupně jedenkrát, řízení bylo po stránce skutkové i právní složité. Původní žalobce se žalobou domáhal úhrady vypořádacího podílu ke dni datum. Ve věci byly prováděny listinné důkazy. Soud nechal vypracovat znalecký posudek. Význam řízení byl shledán jako běžný. Význam řízení nelze zároveň přeceňovat s ohledem na výsledek řízení. Jednání byla opakovaně odročována, zejména na žádost původního žalobce. Žalovaná počítala s částkou částka za jeden rok trvání řízení, za první dva roky částkou poloviční, tuto ponížila o 10 % z důvodu složitosti řízení. Celkem tak byla žalobci uhrazena částka částka.

3. Žalovaný vzal následně řízení, co do částky částka zpět a soud řízení v tomto směru zastavil. Předmětem žaloby zůstal požadavek na doplacení částky ve výši částka.

4. Soud má za prokázaný průběh řízení ze spisu Krajského soudu v obec sp.zn. spisová značka, a to tak, že dne datum ze strany Ing. právnická osoba byl podán návrh na úhradu vypořádacího podílu, kdy však nebyla žádným způsobem určena částka. Dne datum došlo k doplnění žalobního návrhu. Dne datum byla žaloba doručena zástupci současného žalobce. Dne datum byla vydána výzva k zaplacení soudního poplatku, ten byl zaplacený dne datum. Dne datum je zde pokyn, aby byl předložen spis po dni datum k nařízení jednání. Jednání bylo nařízeno dne datum na den datum. Právní zástupce původního žalobce dne datum žádá o odročení jednání, to je odročené na den datum. Dne datum sděluje právní zástupce, že je vypracováván znalecký posudek a jednání je z tohoto důvodu odročeno na neurčito. Další jednání bylo nařízeno na den datum a je zde žádost ze dne datum o posunutí jednání, až na 13.30 hod., čemuž je také vyhověno. Dne datum ve věci fakticky jednání proběhlo s tím, že na něm oba účastníci shodně souhlasili, aby byl jmenován znalecký ústav k podání znaleckého posudku. Následně jsou zasílány dotazy ke znalci. Na den datum je nařízeno jednání. Nově je nařízeno na den datum. Jednání proběhlo dne datum s tím, že soud pouze zrekapituloval průběh dosavadního řízení a oba účastníci navrhli, aby otázky zpracoval soud. Jednání začalo v 9 hod. a bylo skončeno v 9.20 hod. Usnesením č. j. číslo jednací soud jmenoval znalecký ústav. Dne datum znalec sděluje, že znalecký posudek byl vypracován, tento je také zaslán. Usnesením ze dne datum je přiznána odměna znalci. Na den datum je ve věci nařízeno jednání. Dále jsou zasílány vyjádření ke znaleckým posudkům. Dne datum se omlouvá právní zástupce původního žalobce, že zde je žádost o odročení jednání s tím, že nově bylo nařízeno na den datum. Jednání proběhlo, právní zástupce navrhl, aby znalec doplnil znalecký posudek. Jednání bylo odročeno na neurčito za účelem doplnění znaleckého posudku. Dne datum je doplněn znalecký posudek a přiznána odměna. Na den datum je nařízeno jednání. To proběhlo, na něm se však pouze vyjádřili k znaleckému posudku a právní zástupce původního žalobce navrhuje další znalecký posudek. Právní zástupce současného žalobce původního žalovaného uvádí, že se domnívá, že se domnívá, že se jedná o zbytečné protahování sporu. Bylo odročeno na neurčito. Další jednání bylo nařízeno na den datum. Právní zástupce původního žalobce žádá o odročení, bylo odročeno na den datum. Jednání proběhlo, nestalo se nic, právní zástupce žalobce opět žádá o ustanovení nového znalce. Právní zástupce žalovaného uvedl, že tento požadavek je nadbytečný, odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu. Soud uvedl, že zváží postup a bude účastníky informovat. Jednání bylo nařízeno na den datum. Právní zástupce žalovaného se omluvil z důvodu náhlé zdravotní indispozice. Jednání tak bylo odročeno. Další jednání bylo nařízeno na den datum. Ze strany právního zástupce původního žalobce je zde opět žádost o odročení. To bylo nařízeno na den datum. Opět je zde žádost o odročení z důvodu právního zástupce žalobce, bylo přeodročeno na den datum. Dne datum Krajský soud v obec rozhodl, že návrh žalobce na jmenování jiného soudního znalce byl zamítnut. Na den datum bylo nařízeno další jednání. Zde žádá o odročení právní zástupce současného žalobce, bylo odročeno na den datum. Jednání proběhlo a bylo odročeno na neurčito za účelem rozhodnutí o podaném návrhu na doplnění dokazování při dnešním jednání. To bylo nařízeno na den datum, avšak jednání na den datum bylo odročeno zase za účelem žádosti právního zástupce žalobce na den datum. Jednání proběhlo. Právní zástupce současného žalobce uvedl, že do dnešního dne nebyl konkretizován žalobní návrh a bylo odročeno za účelem vyčkání závěrečných návrhů ve věci. Následně Krajský soud v obec dne datum rozhodnutí vyhlásil rozsudek č. j. číslo jednací, kde žalobu na úhradu vypořádacího podílu zamítl. Proti tomu bylo podáno odvolání. Žalobce byl vyzván k zaplacení soudního poplatku, ten zaplacený nebyl. Dne datum bylo řízení zastaveno. Dne datum byl zaplacený soudní poplatek usnesením ze dne datum, kde bylo usnesení o zastavení odvolacího řízení zastaveno. Dne datum byl žalovaný vyzván k vyjádření se, dále dne datum ještě žalobce vyzývá k nutnosti doplnění odvolání. Spis je předložen dne datum Vrchnímu soudu v Olomouci, jako soudu odvolacímu. Ten dne datum rozsudek soudu I. stupně zrušil, věc vrátil k dalšímu řízení. Na den datum bylo nařízeno jednání. Soud zrekapituloval průběh řízení, právní zástupce žalobce uvedl, že by soud I. stupně měl odstranit vytýčené nedostatky obsažené v usnesení Vrchního soudu a jednání bylo odročeno na den datum. Dne datum byla připuštěna změna žaloby ze dne datum, dále byl žádán dne datum znalec k doplnění znaleckého posudku. Na den datum bylo ve věci nařízeno jednání, to bylo zrušeno, neboť žalobce zemřel. Bylo vypracováno dne datum usnesení, kterým bylo řízení přerušeno do skončení pozůstalostního řízení žalobci. Následně bylo vydáno usnesení j. č. číslo jednací, kterým soud řízení zastavil, když z usnesení Okresního soudu obec – venkov sp. zn. spisová značka bylo zjištěno, že byla schválena dohoda dědiců, neobsahuje avšak tato žalobu uplatnění nároku po žalovaném. Proti tomu podal právní zástupce žalobce odvolání. Vrchní soud v Olomouci pod č.j. číslo jednací usnesení dne datum rozhodnutí zrušil, když bylo zjištěno, že k dědictví byla povolána manželka a dvě děti zůstavitele, byl znám okruh dědiců a s nimi měl soud i nadále pokračovat. Dne datum bylo rozhodnuto, že bude pokračováno s dalšími účastníky na straně žalobce a nově byl podán dne datum návrh na schválení soudního smíru. Usnesením č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí Krajský soud v obec soudní smír schválil, rozhodnutí nabylo právní moci dne datum.

5. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Možnost odškodnění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., s účinností od datum (§ 31a zákona). Byl tak naplněn závazek vyplývající z číslo Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Podle čl. 41 Úmluvy, jestliže Soud zjistí, že došlo k porušení Úmluvy nebo Protokolů k ní, a jestliže vnitrostátní právo dotčené obec smluvní strany umožňuje pouze částečnou nápravu, přizná Soud v případě potřeby poškozené straně spravedlivé zadostiučinění. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva na vnitrostátní úroveň. Toto je obsaženo i v důvodové zprávě k čl. II zákona č. 160/2006 Sb. Z uvedených důvodů, má-li soud odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva zakotveného již Úmluvou, jeho rozhodování vychází z kritérií ustavených judikaturou Evropského soudu pro lidská práva to tak aby výklad pojmu přiměřenosti lhůty k projednání a rozhodnutí věci odpovídal výkladu podávanému ESLP. Soud se tak zabýval délkou řízení ve smyslu judikatury ESLP s tím, že tato je nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud posuzoval řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (rozsudek Soudu ve věci příjmení a ostatní proti České republice ze dne datum, § 36). I v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (viz rozsudek ESLP ve věci příjmení proti České republice ze dne datum, z nějž plyne, že celkovou délku doby řízení nelze zdůvodňovat mj. opakovaným meritorním rozhodováním soudů, pokud byla rozhodnutí soudu nižší instance rušena soudy vyšších instancí pro pochybení, jež jim byla vytýkána).

6. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s průběhem řízení vedeného u Krajského soudu v obec pod sp.zn. spisová značka.

7. Co se týká právního hodnocení, se soud zabýval skutečností, zdali řízení trvající 13 let a 11 měsíců je svojí délkou vzhledem ke všem okolnostem případu již nepřiměřené. Co se totiž týká vytýčení rozhodného období, soud posuzoval toto období od okamžiku, kdy se právní zástupce současného žalobce, tj. původního žalovaného dozvěděl o tom, že je proti němu vedeno řízení s tím, že usnesení s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo právnímu zástupci současného žalobce doručeno zde datum, od této doby také současnému žalobci začalo vznikat povědomí o tom, že je proti němu vedeno řízení. Řízení pak bylo ukončeno právní mocí s usnesením o schválení smíru dne datum. Soud stejně jako žalobce a na jeho návrh, do tohoto období nepočítal délku 7 měsíců, kdy bylo řízení přerušeno, vzhledem k tomu, že vzhledem k celkové délce řízení se jednalo o období obecně a objektivně bagatelní, sám žalobce toto období do celkové délky řízení nezapočítával. Soud přistoupil na tuto situaci a taktéž období 7 měsíců do celkové délky řízení nepočítal. Celkem řízení trvalo 13 let a 11 měsíců. Řízení proběhlo před dvěma stupni soudní soustavy, a to před soudem I. stupněm a před soudem odvolacím. Předmětem řízení byl návrh na úhradu vypořádacího podílu, kdy žalobce ani v původní žalobě jasným a konkrétním způsobem žalobce neidentifikoval, jaká konkrétní částka by měla být předmětem uvedeného řízení, soud nicméně, aniž by tyto vady odstraňoval, v řízení dál pokračoval, nařizoval jednání ve věci, ve věci byl také ustanovený znalec. Soud I. stupně ve věci rozhodl rozsudkem, kterým žalobu zamítl, tento rozsudek však byl k odvolání zrušený. Věc byla vrácena ze strany Vrchního soudu v Olomouci jako soudu odvolacího k dalšímu řízení. Ve věci byly vypracovány znalecké posudky, byly prováděny listinné důkazy. Co se týká samotných jednání, je nutné podotknout a soud v popisu průběhu řízení se také zabýval obsahem jednání soudu, kdy tato jednání soudu dle názoru soudu byla mnohdy zbytečná a jednalo se pouze o to, že soud předvolal právní zástupce účastníků a aniž by se na jednání cokoli stalo, jednání zase odročil za účelem zvážení, zda bude vypracován znalecký posudek, kdy aniž by o tomto rozhodl, nařídil další jednání, toto opět odročil za účelem zvážení toho, zda bude vypracován znalecký posudek a následně toto usnesení bez jednání zamítl apod. Celková délka řízení v tomto směru je naprosto nepřiměřená. Soud stejně jako žalovaná dospěl k závěru, že se jednalo o řízení, které bylo opravdu dlouhé, nejednalo se však o řízení, které by bylo extrémně dlouhé, tak aby soud počítal s částkou částka za jeden rok trvání řízení dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka, nicméně celková délka řízení 13 let a 11 měsíců je však již velmi dlouhým řízením, takřka řízením extrémním, ale nikoli zásadně extrémním. Z tohoto důvodu soud dospěl k závěru, že je na místě posuzovat za základní částku částka za jeden rok trvání řízení, za první dva roky částku poloviční. Tuto částku soud modifikoval parametry § 31a odst. 3 zákona 82/98 Sb. s tím, že dospěl k závěru, že řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy, z tohoto důvodu má soud za to, že není důvodu tuto částku moderovat. Co se týká významu řízení pro žalobce, tento soud ho shledal jako standardní, nejedná se o řízení, se kterým by Evropský soud pro lidská práva nebo vnitrostátní judikatura spojovala zvýšený význam tohoto typu řízení pro účastníky. Žalobce sice namítal vyšší význam řízení z toho důvodu, že mu předběžným opatřením bylo zakázáno nakládat s celou společností, kdy však toto se týkalo pouze právě situace, že musí být podána žaloba do dne datum a následně již tak předběžné opatření ze zákona nemohlo nadále působit ani z tohoto důvodu zvýšený význam řízení dán pro účastníka vyšší nebyl. Nehledě na konstantní judikaturu s tím, že předběžné opatření není ve smyslu ust. § 8 zákona 82/1998 Sb. nezákonným rozhodnutím. Co se týká postupu orgánů státu, zde má soud za to, že je na místě navýšit tuto částku o 10 %, neboť postup státu byl naprosto nekoncentrovaný, byly zde několikaleté průtahy zejména na počátku řízení, kdy po úhradě soudního poplatku a vyjádření žalovaného, soud odložil bez dalšího spis na lhůtu k nařízení jednání, tuto lhůtu shledal důvodnou, když teprve cca za 1 rok a teprve za dalších několik měsíců bylo nařízeno jednání ve věci s tím, že to bylo následně ještě 2 x odročeno. Stejně tak i další jednání, když byla nařízená, tak fakticky proběhla, byla dle názoru soudu mnohdy bezúčelná, soud na nich pouze zopakoval průběh řízení. Dotázal se zástupců účastníků na návrhy na další postup a jednání opět odročil. Dvakrát odročil jednání za účelem zvážení vypracování znaleckého posudku, aniž by se však v průběhu tohoto období cokoliv v dané věci změnilo. Stejně tak i rozsudek soudu I. stupně byl zrušený dle názoru jako nepřezkoumatelný, ze strany odvolacího soudu mu byly vytyčeny závažné vady, které by měl soud i nadále zvažovat. Další první jednání soudu I. stupně spočívalo pouze v tom, že právní zástupce žalobce odkázal na rozhodnutí odvolacího soudu a sdělil soudu I. stupně, že by se měl pokusit odstranit vady, kdy toto bylo celou náplní jednání soudu. Soud má za to, že přístup soudu I. stupně v tomto směru byl nekoncentrovaný. Co se týká postupu účastníků ve věci, na jednu stranu to byl právní zástupce původního žalobce, který žádal opakovaně o odročení jednání, kdy k jeho žádosti bylo vždy vyhověno a jednání odročována byla, několikrát také žádal právní zástupce žalovaného, avšak v míře daleko menší. Zároveň je nutné poukázat na skutečnost, že to byl právní zástupce žalovaného, který poukazoval na liknavost a zbytečnost návrhu ze strany původního žalobce k vypracování znaleckého posudku. Na jednu stranu to byl právní zástupce původního žalobce, kdo se podílel na celkové délce řízení, je však nutné poukázat na skutečnost, že to nebyl právní zástupce žalovaného, původního žalovaného, současného žalobce, který by jakýmkoliv způsobem přispěl k prodlužování celkové délky řízení. Lze však vyčíst soudu, že i za situace, kdy řízení trvalo již několik let, aniž by ve věci došlo k jakémukoliv zásadnímu posunu k tomu, aby věc mohla být pravomocně skončena, vyhovoval přáním a žádostem právního zástupce žalobce a jednání bez dalšího odročoval, a to mnohdy opět na období až za několik měsíců. Soud dospěl k závěru, že co se týká shora uvedeného postupu, nelze přičítat k tíži současnému žalobci, že by se podílel na celkové délce řízení. Co se týká složitosti řízení, má soud za to, že řízení bylo složitější zejména po stránce procesní, kdy soud I. stupně řešil vypracovávání znaleckých posudků, doplňků ke znaleckým posudkům, řešil opakované žádosti právního zástupce původního žalobce o odročení jednání, soud se musel ještě vypořádávat s právním nástupnictvím. Ve věci bylo prováděno taktéž dokazování, soud má za to, že z těchto důvodů by bylo na místě snížit uvedenou částku o 5 % Celkem tak soud dospěl k částce částka s tím, že ze strany žalované byla uhrazena částka částka, k doplacení tak zbývá částka částka. Co do částky částka soud žalobu zamítl.

8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. s tím, že žalobce byl co do základů úspěšný. Žalobce sice podal žalobu předčasně, před uplynutím 6 měsíční lhůty, která je ze strany zákona 82/98 Sb. poskytnuta žalované k mimosoudnímu vypořádání a nároků, když tato lhůta uplynula až datum a v této době byl žalobce, co do částky částka fakticky odškodněn. Ve zbývající částce však byl žalobce, co do základů úspěšný, a to v částce částka a přísluší mu tak i náhrada nákladů řízení. Soud mu přiznal náhradu nákladů řízení dle ust. § 9 odst. 4 písm. a/ AT za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava, podání žaloby a účast na jednání) á částka, 3x300 Kč režijní paušál a DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši částka.

9. Soud požadoval původně zákonný úrok z prodlení z celé požadované částky od datum, když však v mezidobí již částka částka byla uhrazena. Ze strany žalované žalobce však žalobu, co do zákonného úroku z prodlení z této částky zpět nevzal. Úrok ani nezačal fakticky žalobci běžet, neboť žalovaná se nedostala vůbec do prodlení, neboť vypořádala svůj nárok v této částce částka. Nicméně předmětem řízení v rámci žalobního petitu byl tento požadavek žalobce. Soud má za to, že bylo na místě se s ním také fakticky vypořádat. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení opisu jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložena tímto rozhodnutím, může se oprávněn obrátit na obecný soud povinného s návrhem na soudní výkon rozhodnutí