15 C 66/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku ve výši 100 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhá po žalované náhrady nemajetkové újmy s odůvodněním, že dne datum na základě záznamu o sdělení podezření Policie České republiky KŘP PK územního odboru obec Obvodního oddělení obec ze dne datum rozhodnutí číslo jednací bylo poškozenému sděleno podezření z přečinu porušování domovní svobody podle ustanovení § 178 odst. 1, 2 tr. Zákoníku. Na základě zkráceného přípravného řízení Policie České republiky dne datum podal státní zástupce Okresního státního zastupitelství okres na žalobce návrh na potrestání. Následně byl vydán trestní příkaz, řízení bylo vedeno u Okresního soudu Plzeň-jih pod sp. zn. spisová značka. Rozsudkem Okresního soudu Plzeň-jih dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací byl žalobce obžaloby pro skutek, který měl spáchat: přečin porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku zproštěn, neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byl žalobce stíhán. Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne datum rozhodnutí pod č.j. číslo jednací bylo zamítnuto odvolání státní zástupkyně pro nedůvodnost, čímž bylo řízení skončeno. Žalobci v souvislosti s nezákonným rozhodnutím vznikla nemajetková újma ve výši 100 000 Kč. Žalobce byl původně rozsudkem Okresního soudu Plzeň-jih ze dne datum rozhodnutí pod č.j. číslo jednací odsouzen podle § 353 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců, jenž byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 24 měsíců za současného vyslovení dohledu. Žalobce byl nucen konfrontovat své výhledy a plány do budoucna s možností, že bude odsouzen za jednání, které nespáchal a zároveň s obavou, že jeho současný podmíněně odložený trest odnětí svobody bude bez jeho přičinění přeměněn. Nastalou situaci žalobce vnímal úkorně a velmi bolestně, výrazně ovlivněno bylo i soukromí žalobce. V důsledku nejisté budoucnosti docházelo mezi žalobcem a jeho přítelkyní k častým hádkám, které vyústily v dočasný rozchod partnerů. Intenzita útrap, které žalobce prožíval, byla znásobena v důsledku skutečností, že se u něj jednalo již o druhé nezákonné trestní stíhání v relativně krátkém časovém období. Žalobce poukazuje na nedbalý postup policejního orgánu, zejména na úřední záznamy svědkyň sester Řezaňkových, které jsou zcela identické. Domnívá se, že pečlivým a zodpovědným postupem policejního orgánu se dalo nezákonnému trestnímu stíhání předejít a má za to, že postup policejního orgánu zvyšuje intenzitu nezákonného zásahu do práv žalobce a tím i výši vzniklé nemajetkové újmy.

2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku ke dni datum, popsala průběh trestního stíhání žalobce a uvedla, že žalobce není osobou bezúhonnou, když byl v roce 2017 pravomocně odsouzen, tudíž intenzita újmy je podstatně nižší než u osoby bezúhonné. Pokud jde o zásah do rodinné sféry a údajný dočasný rozchod partnerů, je na místě sporovat, že by tento rozchod byl v příčinné souvislosti s nezákonným trestním stíháním. Žalobce u hlavního líčení dne datum prohlásil, že jeho partnerka byla celou věcí seznámena, a že se na něho za nastalou situaci nezlobí. Je zřejmé, že jej v průběhu trestního stíhání podporovala. Co se týká dalšího narušení soukromí, žalobce sám zveřejnil informace o trestním stíhání na sociální síti. Toto vyplývá přímo z trestního spisu a snižuje intenzitu žalobcem tvrzené újmy. Je nutné přihlédnout k celkové osobnosti a povaze žalobce. Žalovaná sporuje, že by trestní stíhání vnímal úkorně a bolestně. Z trestního spisu, konkrétně z příspěvku na sociální síti je patrné, že žalobce zřejmě postrádá respekt k autoritám a bez jakéhokoliv ostychu veřejně uráží příslušníky Policie České republiky. Žalovaná má za to, že pokora je v případě žalobce nulová. Jediné, co žalobce dle výslechu cítí bolestně, je situace, do které ho vystavila jeho bývalá partnerka, která žalobci neumožňuje vídat se s dcerou. To nemá příčinu v trestním stíhání. Žalovaná nesouhlasí s tím, že by postup orgánů činných v trestním řízení byl nedbalý ve vztahu k výpovědím uvedených svědkyň, tyto byly vyslýchány i v rámci hlavního líčení. Obě výpovědi byly rovněž obsahově totožné.

3. Soud má za prokázaný průběh trestního stíhání žalobce ze spisu Okresního soudu Plzeň-jih sp. zn. spisová značka, a to tak, že původně byl podán podnět Okresního státního zastupitelství pro podezření ze spáchání přečinu zanedbání povinné výživy podle § 196 tr. zákoníku a dále má soud za prokázané, že usnesením Okresního soudu Plzeň - jih dne datum bylo rozhodnuto o spojení ke společnému projednávání věci vedených pod sp. zn. spisová značka (v rámci shora uvedeného trestního stíhání byl taktéž stíhán za přečin zanedbání povinné výživy podle § 196 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku, a to v období od datum, neplatil řádně a pravidelně výživné na dceru jméno příjmení a placení výživného se záměrně vyhýbal, přičemž v placení mu nic nebránilo, přestože mu vyživovací povinnost vyplývala ze zákona. Právě rozsudkem č.j. číslo jednací byl žalobce pro tento přečin obžaloby zproštěn, kdy částku 16 500 Kč jako dlužné výživné doplatil) a sp. zn. spisová značka, kdy právě v řízení sp. zn. spisová značka došlo k sepsání úředního záznamu dne datum, kde hlídku kontaktovala skupina lidí převlečená v maskách jméno, anděla a čertů, kteří hlídce sdělili, že z místa nějaký muž odjel v dodávce bílé barvy a žena je uvnitř domu, více hlídce nesdělili a hlídka se snažila kontaktovat ženu, která neotvírala. Dále se podařilo ženu kontaktovat, ta hlídce otevřela, byla ztotožněna jako jméno příjmení, která uvedla, že měla objednané pro děti čerty, po jejich příchodu vše proběhlo v pořádku. V momentě, kdy odcházeli, se objevil její bývalý přítel pan celé jméno žalobce, který se natlačil dovnitř domu, když mu řekla, že ho na místě nechce, aby odešel, tak jí řekl, že neodejde, že chce předat jméno své dceři. Následně se ho pokusila dostat ze dveří, kdy do ní pan celé jméno žalobce opakovaně strčil do oblasti hrudníku a několikrát udeřil do ruky. Stejně tak dne datum došlo k zahájení úkonů v trestním stíhání. datum byl proveden protokol o ohledání místa činu, včetně fotografií. Dále byly sepsány úřední záznamy, a to jak ze strany žalobce, kterému byl dne datum předán záznam o sdělení podezření, tak i protokol o výslechu osoby podezřelé ze dne datum, kdy žalobce uvedl, že se k celé věci odmítá vyjádřit a využívá práva nevypovídat s tím, že nepoužil žádného násilí a dveře u jeho domu nepoškodil. Dveře byly poškozeny z dřívější doby, následně byl vyslechnut jméno příjmení datum. Policista datum (nesrozumitelné) žalobce, který odmítl vypovídat. Dne datum jméno příjmení, která popsala průběh dne datum, dále jméno příjmení datum, kdy části protokolu o výslechu svědkyně jsou shodné. Následně byli vyslýcháni ještě další svědci. Z opisu evidence přestupků má soud za prokázané, že žalobce se dopustil přestupku dne datum, a to podle § 50 odst. 1 d) zákona číslo datum přestupku podle § 49 2 d) zákona číslo dále z opisu evidence rejstříku trestů má soud za prokázané, že Okresní soud Plzeň-jih rozsudkem ze dne datum žalobce shledal vinným za úmyslný trestný čin podle § 353 odst. 1,2 c) tr. zákoníku a uložil mu trest odnětí svobody s dohledem na 16 měsíců se zkušební dobou tří let od datum. Dále z čísla listu 70 uvedeného trestního spisu vyplývá, že žalobce zveřejnil na sociálních sítí informace o celém incidentu s tím, že uvádí, že odmítl vypovídat, protože, jak je známo (nesrozumitelné) neprospívá duševnímu zdraví:„ Prej jsem se měl dopustit porušování domovní svobody. Samozřejmě se o tom nesmím bavit a zveřejnit to, jebat je do huby, policajty zasraný atd.“, to pokračuje, a to samý ve vzkazu bejvalé:„ Zaplať, co máš, nedělej problémy s malou, pak si žij, jak chceš, protože já už nemám co ztratit a příště už nebudu jen tak stát mezi dveřmi.“ Dne datum byla předložená zpráva o výsledku zkráceného přípravného jednání. datum byl Okresnímu soudu Plzeň - jih předán návrh na potrestání. Následně byl ve věci vydán trestní příkaz pod č.j. číslo jednací dne datum rozhodnutí, proti tomu podal žalobce odpor. Následně bylo nařízeno hlavní líčení na den datum. Právní zástupce žalobce žádá o odročení za účelem přípravy obhajoby a studia spisového materiálu. Žádosti odročení nebylo vyhověno. Hlavní líčení proběhlo dne datum s tím, že to byl žalobce, který se omluvil ráno a sdělil, že si nepřeje, aby se hlavní líčení konalo v jeho nepřítomnosti. Dále jsou podány návrhy na dokazování. Hlavní líčení pak proběhlo datum, byl vyslechnut žalobce, dále svědek prap. jméno příjmení a bylo odročeno na den datum datum zástupce žalobce sděluje, že obžalovaný, tj. žalobce, je nemocný. Nepřeje si, aby hlavní líčení bylo konáno v jeho nepřítomnosti. Dále k výzvě soudu sděluje právní zástupce žalobce, že tento je již zdráv, je schopen zúčastnit se hlavního líčení. Zástupkyně ošetřující lékařky klientovi odmítla vydat lékařskou zprávu. Na den datum bylo nařízeno hlavní líčení, které proběhlo, byli vyslýcháni svědci a byl vyhlášený rozsudek, kterým byl žalobce obžaloby zproštěn. Proti tomu státní zástupce Okresního státního zastupitelství okres dne datum podal odvolání, dne datum byl spis předložen Krajskému soudu v Plzni, ten dne datum odvolání státní zástupkyně usnesením pod č.j. číslo jednací podle § 256 tr. řádu zamítl.

4. Soud má za prokázané z účastnické výpovědi žalobce celé jméno žalobce, že došlo k zásahu do osobnostní sféry žalobce nezákonným rozhodnutím usnesením o zahájení trestního stíhání žalobce vedeného na základě sdělení podezření Policie České republiky KŘPP územního odboru obec - venkov obvodního oddělení obec ze dne datum, když žalobce ve své výpovědi na jednání soudu dne datum jako v žalobě uváděl, že došlo k ovlivnění soukromí žalobce, v důsledku nejisté budoucnosti docházelo mezi žalobcem a jeho přítelkyní k častým hádkám, které vyústily v dočasný rozchod partnerů, trvající asi 1-1,5 měsíce. Žádné další zásahy do sfér osobnosti žalobce v žalobě netvrdil, stejně tak tyto nebyly tvrzené, ani v účastnické výpovědi žalobce. Žalobce dále nicméně doplnil svá tvrzení v tom směru, že žalobce v době vedení trestního stíhání u Okresního soudu Plzeň – jih sp. zn. spisová značka byl ohrožen v případě, že by byl shledán vinným uvedeným trestným činem, neboť žalobci rozsudkem Okresního soudu Plzeň-jih ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací byl odsouzen podle § 353 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců, a toto bylo odloženo na zkušební dobu v trvání 24 měsíců za současného vyslovení dohledu, žalobce tak byl nucen konfrontovat své výhledy a plány do budoucna s možností, že bude odsouzen za jednání, které nespáchal zároveň s obavou, že jeho současný podmíněně odložený trest bude bez jeho přičinění přeměněn.

5. Dále uvedl, že nevypovídal v přípravném řízení protože ze zásady se nevyjadřuje k věcem, které vyšetřuje Policie České republiky v obec, a to z toho důvodu, že má velice špatné zkušenosti z minulosti. Jedná se právě o policii v obec a dále kriminálku týkající se okresu okres. Již několikrát v minulosti předvedla diletantskou práci, ulehčuje si práci, dále uvádí, že se snaží hájit až u soudního řízení, kde je větší šance na očištění jména a právě tato šance je vyšší až v soudním řízení 6. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (dále jen zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ust. § 8 odst. 1 zákona lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

7. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem řízení vedeného u Okresního soudu Plzeň-jih pod sp. zn. spisová značka.

8. Co se týká právního posouzení, ze strany žalované stanoviskem ze dne datum, bylo konstatováno porušení práva žalobce spočívající v tom, že v trestním řízení vedeném proti žadateli Okresního soudu Plzeň-jih pod sp. zn. spisová značka došlo v přípravném řízení k vydání nezákonného rozhodnutí, za které je třeba považovat záznam Policie České republiky příjmení příjmení kraje ze dne datum o sdělení podezření a za vydání tohoto rozhodnutí se ministerstvo omluvilo.

9. Soud se zabýval skutečností, zdali shora uvedené konstatování existence nezákonného rozhodnutí a omluva za toto jednání orgánu státu je dostačující formou nápravy. Soud přihlédl ke všem okolnostem celého trestního stíhání žalobce a dospěl k závěru, že v tomto případě opravdu konstatování porušení práva žalobce a s konstatací existence nezákonného rozhodnutí a samotné poskytnutí omluvy v tomto případě je dostatečnou formou nápravy. Soud se zabýval intenzitou vzniklé nemajetkové újmy, když dospěl k závěru, že na jednu stranu lze souhlasit se žalobcem, že intenzita uvedeného trestního stíhání byla vyšší, a to právě toho důvodu, že žalobce byl Okresním soudem Plzeň-jih rozsudkem tohoto soudu ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců, ve zkušební době 24 měsíců a toto nutně muselo zvyšovat nejistotu trestního stíhání žalobce v řízení vedeném u Okresního soudu Plzeň-jih pod sp. zn. spisová značka, zároveň však nelze přehlédnout situaci, kdy žalobce v rámci shora uvedeného trestního stíhání byl taktéž stíhán za přečin zanedbání povinné výživy podle § 196 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku, a to v období od datum, neplatil řádně a pravidelně výživné na dceru jméno příjmení a placení výživného se záměrně vyhýbal, přičemž v placení mu nic nebránilo, přestože mu vyživovací povinnost vyplývala ze zákona. Právě rozsudkem č.j. číslo jednací byl žalobce pro tento přečin obžaloby zproštěn, kdy částku 16 500 Kč jako dlužné výživné doplatil. Z výpovědi žalobce z hlavního líčení ze dne datum vyplývá, že k dotazu, zdali bude platit nebo platí výživné od července 2019, že na to nebude odpovídat. Soud uvádí, že za dané situace, tak vůči žalobci byla vedena zároveň trestní stíhání pro 2 přečiny s tím, že i v situaci, kdyby žalobce uvedené dlužné výživné nedoplatil, by mu tak stejně tak hrozilo přeměnění podmíněného trestu na trest nepodmíněný. Soud při posouzení nároku žalobce jako poškozeného trestním stíháním posuzuje veškeré okolnosti případu a stejně tak i osobu poškozeno. Co se týká celkového přístupu žalobce ke svému trestnímu stíhání i k celkovému obrazu osobnosti žalobce a možnosti odškodnění v penězích soud uvádí, že právní předpisy České republiky i ustálená judikatura spojují finančním odškodněním vzniklé nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí také požadavkem na chování poškozeného, které není v rozporu s minimálně s normami obecně sdílené morálky a přiznané zadostiučinění by nemělo být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti. Soud se v tomto směru zaměřil zejména na osobu žalobce, kdy k tomuto uvádí, že jak je shora uvedeno, žalobce byl již v minulosti trestně stíhán a byl odsouzen pro trestný čin Okresním soudem Plzeň-jih ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací, dále také byl řešen 2× v přestupkovém řízení. Jednou podle § 50 odst. 1 písmeno d) zákona 200/1990 Sb., což znamená, že přestupku se dopustí ten, kdo úmyslně způsobí škodu na cizím majetku zničením nebo poškozením věci z takového majetku a dále podle ustanovení § 49 odst. 2 písmeno d) zák. 200/1990 Sb., kdy přestupku se dopustí ten, kdo úmyslně naruší občanské soužití tím, že se vůči jinému dopustí jiného hrubého jednání. Zároveň soud přihlédl k provedenému dokazování k výpisu z aplikace Facebook, ve které žalobce sám informuje veřejnost o svém jednání a dále používá hanlivé výrazy týkající se orgánů činných v trestním řízení, kdy soud, co se týká postoje žalobce k morálním normám a k zásadám společnosti uvádí, že žalobce je osobou, která nemá čistou trestní minulost, stejně tak i v rámci přestupkových řízení byl žalobce opakovaně shledán vinným ze spáchání přestupku a co se týká samotných orgánů činných v trestním řízení Policie České republiky, a tyto veřejně na sociální síti urážel. Dále je nutné poukázat i na skutečnost, že co se týká výživného na nezletilou dceru jméno příjmení, zde pravomocně mu bylo uloženo placení výživného, které však neplatil. Toto doplatil teprve pod hrozbou faktického vedení trestního stíhání a eventuálním možným přeměněním trestu nepodmíněného na trest podmíněný, a který by souvisel s faktickým zbavením osobní svobody žalobce. Co se týká samotného přístupu žalobce k celé události týkající se vedení, tak jak byla vyšetřována právě v řízení vedeného u Okresního soudu Plzeň-jih pod sp. zn. spisová značka soud uvádí, že žalobce v rámci zjišťování okolností a toho, co se fakticky stalo ze strany orgánů činných v trestním řízení odmítl vypovídat, vypovídal teprve u jednání soudu. Zároveň zde orgány činné v trestním řízení měly k dispozici jiné svědecké výpovědi, a to včetně svědecké výpovědi policistů a dalších svědků i samotné poškozené, kteří v zásadě popisovali to, co se mělo dle jejich mínění fakticky dne datum udát. Zároveň soud konstatuje, že to byl žalobce, kdo odmítnutím vypovídat v rámci přípravného řízení se připravil o možnost podat náhled na celý běh věci, na celou situaci, a toto sdělil teprve při hlavních líčeních soudu. Z účastnické výpovědi žalobce fakticky také vyplynula skutečnost, že žalobce odmítá vypovídat na Policii České republiky, kterou považuje za zkorumpovanou a u níž se domnívá, že je vysazena vůči osobě žalobce, a to právě v osadě v obci obec a v okrese okres. Sám na jednání soudu v rámci účastnické výpovědi dne datum uvedl, že vypovídat obvykle chce teprve u soudních jednání, neboť teprve soudu důvěřuje. Je nutné právě přihlédnout i k této situaci, kde evidentně žalobce sám čekal na soudní řízení, na soudní projednání jednání, které mu bylo kladeno za vinu. Zároveň soud podotýká, že žalobce byl sice obžaloby zproštěn, nicméně zde se jednalo o to, že soud dospěl k závěru, že jsou zde problematické okolnosti ohledně celé události, kdy zde je nevraživost mezi žalobcem a jeho bývalou družkou, matkou jeho dcery, která právě vede k celkovému napětí mezi těmito osobami, a kdy soud právě shledal určitou vinu i v jednání původní poškozené.

10. Zároveň, co se týká faktického zásahu do osobnostní sféry žalobce, zde mělo být, dle tvrzení žalobce, zasaženo pouze v jeho rodinné sféře, a to v tom směru, že cca na měsíc až měsíc a půl se od něj odstěhovala jeho družka, která neunesla nejistotu ohledně celého trestního stíhání spojeného právě zejména s hrozbou možné přeměny podmíněného trestu uloženého rozsudkem Okresního soudu Plzeň-jih ze dne datum rozhodnutí pod č. j. číslo jednací na trest nepodmíněný a možnost eventuálního delšího uložení trestu v rámci namítaného řízení. Jiné další konkrétní zásahy do osobnostní sféry žalobce netvrdil. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že jednak vzhledem k nízké intenzitě shora uvedeného zásahu do osobnostní sféry žalobce vyvolané trestním řízením vedeným u Okresního soudu Plzeň-jih pod sp. zn. spisová značka, dále vzhledem k přístupu žalobce k celé situaci ohledně soužití týkající se jeho bývalé družky a jeho dcery, kdy žalobce na dceru neplatil výživné, pro toto byl také trestně stíhán. Pravděpodobně neplatil výživné ani v době pozdější, jak toto vyplývalo ze svědecké výpovědi provedené v rámci uvedeného trestního řízení a vzhledem k postoji žalobce, který odmítl v přípravném řízení fakticky vypovídat ohledně toho, jak on sám cítil a shledával průběh děje, který mu byl kladen za vinu, a toto vysvětlil teprve v rámci hlavních líčení u soudu, soud dospěl k závěru, že vzhledem k obecně sdílené představě spravedlnosti je dostačující formou konstatování existence nezákonného rozhodnutí a omluva žalované tak, jak se již žalobci dostalo v rámci stanoviska. Soud žalobu zamítl.

11. Vzhledem k tomu, že žalobce byl s žalobou neúspěšný, soud mu dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 151 odst. 3 o. s. ř. uložil za povinnost nahradit žalované náhradu nákladů řízení, a to za 3 úkony právní služby, a to vyjádření ve věci, příprava k jednání a účast na jednání soudu dne datum. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení opisu jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložena tímto rozhodnutím, může se oprávněný obrátit na obecný soud povinného s návrhem na soudní výkon rozhodnutí.