15 C 7/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa o náhradu škody a nemajetkové újmy ve výši částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, a dále částku rovnající se zákonnému úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 8,25 % ročně, a to od [datum] do [datum], a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobce, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal po žalované náhrady škody a nemajetkové újmy s odůvodněním, že proti žalobci bylo u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp.zn. [spisová značka] vedeno trestní stíhání, zahájené dne [datum] usnesením o zahájení o trestního stíhání pro skutek, v němž byl spatřován zločin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a), písm. f) trestního zákoníku a dále přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1 odst. 2 písm. b) trestního zákoníku. Dne [datum] byla podána obžaloba a Okresním soudem v Ústí nad Labem dne [datum rozhodnutí] pod čj. [číslo jednací] byl žalobce ze strany soudu uznán vinným ze spáchání zločinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) odst. 2 písm. a), písm. f) trestního zákoníku a přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1 odst. 2 písm. b) trestního zákoníku. Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací] rozsudek soudu I. stupně zrušil, věc vrátil k dalšímu řízení. Okresní soud v Ústí nad Labem dne [datum rozhodnutí] pod čj. 32 [spisová značka] žalobce obžaloby zprostil a Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací] rozsudek soudu I. stupně zrušil, nicméně znovu rozhodl tak, že žalobci byl opět obžaloby zproštěn dle ustanovení § 226 písm. b) trestního řádu. Žalobci v důsledku nezákonného trestního stíhání a tím pádem nezákonným rozhodnutím vznikla škoda ve formě nákladů vynaložených na obhajobu ve výši [částka], dále mu v důsledku nezákonného rozhodnutí vznikla nemajetková újma ve výši [částka], kdy zahájení trestního stíhání a jeho pokračování mělo radikální podíl na snížení vážnosti žalobce mezi spoluobčany, spolupracovníky, spolustraníky, sousedy a přáteli a na poškození dobrého jména dlouhotrvajícího trestního stíhání po dobu 6 let. V době, kdy bylo proti žalobci zahájeno trestní stíhání, byla zde potencionalita uložení trestu odnětí svobody v rozpětí 3 až 10 let, do té doby byl žalobce zcela bezúhonným občanem, byl starostou Městského obvodu [okres], zastupitelem v zastupitelstvu Ústeckého kraje, byl dlouholetým členem ČSSD, na jejíž kandidátních listinách byl opakovaně od roku 1994 zvolen do různých zastupitelstev v regionu města Ústí nad Labem a Ústeckého kraje. Nezákonné trestní stíhání žalobce mělo za následek, že byl žalobce exkomunikován z další kandidatury ve volbách do obecních a krajských zastupitelstev, když jeho jméno bylo dehonestováno nezákonným postupem orgánů činných v trestním řízení. Žalobce byl také manželem, otcem dvou dětí, synem a zetěm, trestní stíhání je zasáhlo a přetrvává doposud. Jeho případ vyplňoval titulní stránky denní tisku, byl opakovaně zařazen mezi hlavní zprávy v televizních novinách, k jeho případu se vyjadřoval i předseda sociální demokracie Mgr. [jméno] [příjmení], kdy dodnes jsou tyto zprávy dohledatelné na internetu. Dále žalobce požaduje částku [částka] z titulu nesprávného úředního postupu, spočívající v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, a tedy za nepřiměřenou délku trestního stíhání. Trestní stíhání trvalo 5 let a 9 měsíců, žalobce požaduje částku [částka] za každý rok trvání řízení, za první 2 roky částku poloviční.

2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku ke dni [datum]. Žalovaná dospěla k závěru, že v řízení, vedeném u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp.zn. [spisová značka] bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 zákona číslo 82/98 Sb., a to usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum]. Žalobce požadoval náhradu nákladů na právní zastoupení ve výši [částka], žalovaná dospěla k závěru, že co se týká požadavku na náhradu škody, spočívající ve vynaložených nákladech na obhajobu v trestním řízení, byly splněny zákonné podmínky pro přiznání tohoto nároku co do důvodu i co do výše a tuto částku uhradila. Co se týká požadavku žalobce na náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí, odkázala na konstantní judikaturu s tím, že intenzitu nemajetkové újmy vedoucí ke stanovení přiměřené formy zadostiučinění je třeba tvrdit a prokázat. Odkázala na rozhodnutí Nejvyšší soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka], dospěla k závěru, že je nutné i ve smyslu rozsudku Nejvyššího soudu ČR z [datum rozhodnutí] sp.zn. [spisová značka] hodnotit povahu trestní věci, délku trestního stíhání a následky způsobené trestním stíháním v osobnostní sféře žalobce za vydání nezákonného rozhodnutí, a to usnesení o zahájení trestního stíhání, se žalovaná žalobci omluvila a shledala důvody k přiznání peněžité satisfakce ve výši [částka]. Přihlédla k tomu, že jak soud odvolací, tak i soud nalézací dospěl k závěru, že sice žalobce nedostihla odpovědnost trestní, ale dostihla ho odpovědnost politická, kdy v důsledku nehospodárného nakládání s veřejnými prostředky čelil kritice veřejnosti, což se projevilo tím, že žalobce přišel o svou pozici v rámci komunální politiky. V rámci skutkových okolností bylo zjištěno více nestandardních či podezřelých okolností v jednání žalobce, konkrétně se jednalo o způsob, jakým žalobce uložil svědku, aby oslovil konkrétní společnosti pro účast ve výběrovém řízení a podobně. Nebyly zcela objasněny okolnosti, proč došlo na návrh žalobce ke zrušení první soutěže na akci z roku 2011, ne zcela obvyklé bylo kontaktování svědka neznámou osobou a podobně. Co se týká požadavku žalobce na náhradu nemajetkové újmy z titulu nesprávného úředního postupu, žalovaná dospěla k závěru, že celková délka trestního stíhání 5 let a 9 měsíců je řízením, které probíhalo 2 krát před soudem I. stupně, 2 krát před soudem odvolacího stupně, a jednalo se o složitou věc po stránce skutkové a právní, dle ní v sobě nenese znaky nesprávného úředního postupu dle ustanovení § 13 zákona 82/98 Sb.

3. Soud má za prokázaný průběh trestního stíhání žalobce ze spisu Okresního soudu v Ústí nad Labem sp.zn. [spisová značka], a to tak, že dne [datum] žalobci bylo doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání pro zločin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) písm. f) trestního zákoníku, a dále přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle ustanovení § 220 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, a dále přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku. Dne [datum] byla podána ze strany státního zastupitelství obžaloba. Dne [datum] bylo na den 12.10 a [datum] nařízeno hlavní líčení, k tomuto bylo předvoláno značné množství svědků. Hlavní líčení proběhlo dne [datum], kdy byl vyslechnut žalobce a další spoluobžalovaný, byly čteny listinné důkazy, bylo přistoupeno k výslechu svědků. Jednání bylo přerušeno do [datum], další termín byl stanoven na dne [datum]. V mezidobí byly navrhovány další důkazy, byl předložen znalecký posudek. K pokračování hlavního líčení došlo dne [datum], na něm byli vyslýcháni další svědci, bylo odročeno na dne [datum]. Na něm byli vyslýcháni svědci a bylo odročeno na den [datum]. V mezidobí byly soudu doručovány další listinné důkazy. Dále byli voláni další svědci k jednání. Hlavní líčení dne [datum] proběhlo, a bylo odročeno na den [datum]. Z úředního záznamu se podává, že dne [datum] na pokyn soudce bylo hlavní líčení odvoláno, hlavní líčení bylo nařízeno na den [datum] Hlavní líčení dne [datum] proběhlo. Ve věci bylo dále pokračováno, byl řešen výslech znalce a bylo odročeno na den [datum] s tím, že předseda senátu se po poradě rozhodl, že přece je namístě dokazování doplnit o zadání dalšího znaleckého posudku. Další jednání proběhlo [datum], dokazování bylo prohlášeno za skončené, bylo dáno slovo k závěrečným návrhům a byl vyhlášený rozsudek jménem republiky s tím, že žalobce i spoluobžalovaný byli shledáni vinnými z uvedené obžaloby. Byli odsouzeni k trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců, výkon tohoto trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 let a dále byla uložena povinnost k náhradě škody. Rozsudek byl doručován dne [datum]. Proti rozsudku bylo podáno odvolání ze strany okresního státního zastupitelství dne [datum], stejně tak i ze strany obžalovaného. Dále bylo doručeno odůvodnění odvolání obžalovaných. Spis byl předložen Krajskému soudu v Ústí nad Labem dne [datum]. Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl usnesením [číslo jednací] tak, že rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení s tím, že v daném řízení není soud I. stupně zavazován k provedení dalších důkazů ve smyslu § 264 odst. 1 trestního řádu, bude pouze nezbytné řádně vyhodnotit stávající dokazování, když současně připomíná, že okresnímu soudu nic nebrání, aby v případě potřeby provedl důkazy další. Teprve po správném hodnocení důkazů bude moci o vině rozhodnout. Nově bylo hlavní líčení nařízeno na den [datum], viz čl. 1669, protokol o hlavním líčení ze dne [datum] s tím, že na tomto hlavním líčení byli obžalovaní, žalobce, tak spoluobviněný zproštěni obvinění. Rozsudky byly doručovány v průběhu června roku 2019. Namístě podala státní zástupkyně odvolání. Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací] sice rozsudek soudu I. stupně zrušil, nicméně žalobce taktéž obžaloby dle ustanovení § 226 písm. b) trestního řádu zprostil. Celková délka řízení byla 5 let a 9 měsíců, řízení probíhalo na 2 stupních soudní soustavy a opakovaně.

4. Vzhledem k částečnému plnění ze strany žalované, žalobce vzal žalobu co do částky [částka] zpět, usnesením ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], soud co do uvedené částky řízení zastavil.

5. Předmětem řízení zůstal požadavek žalobce na náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky trestního stíhání žalobce a doplatek na náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí.

6. Dále má soud za prokázané z článků z médií, že případ žalobce byl medializován výpis a to ze článku [webová adresa], Bývalý [anonymizováno] [příjmení] dostal u soudu 1,5 roku podmínku, dále ze článku Deník, [příjmení] [jméno] [příjmení] dostal podmínku, [příjmení] [jméno] [příjmení] dostal u soudu podmínku, Firmy na vítání občánků vybral primátor, zaznělo u soudu.

7. Dále má soud za prokázané z výpovědi žalobce a z výpovědi svědkyně [příjmení], manželky žalobce, že došlo k zásahu do osobnostní sféry žalobce, a to zejména ve formě po stránce profesně politické, žalobce byl v době před zahájením trestního stíhání členem [obec] strany sociálně demokratické, za tuto stranu potom také opakovaně kandidoval a byl i na počátku trestního stíhání starostou Městského obvodu [okres] a zastupitelem zastupitelstva Ústeckého kraje. Dále má soud za prokázané z této výpovědi, že v době po zahájení trestního stíhání se již žalobce v dalších volbách ani zastupitelstvech městských nebo zastupitelstvech kraje neuplatnil, byť ještě byl zvolen v roce 2014, v důsledku trestního stíhání však musel odstoupit, neboť ostatní koaliční strany nechtěly s trestně stíhanou osobou spolupracovat. V dalších volbách již na kandidátku nominován nebyl. V důsledku toho potom přišel o zaměstnání, a to právě starosty městského obvodu [okres] a zastupitelstva Ústeckého kraje, nově se tedy věnuje jinému zaměstnání. Žalobce dle jeho výpovědi i výpovědi manželky potom trestní stíhání zasáhlo i v rodinné formě. Trestní stíhání působilo nejen na něj, ale i na rodinu. Dcery v té době studovaly vysokou školu, vlivem mediální kampaně a sociálních sítí i ony pociťovaly trestní stíhání žalobce. Stejně tak i manželka žalobce ve svém zaměstnání. Toto se projevilo na zdraví jak jeho, tak i na zdraví rodičů, tchán byl jogín, v tom období však dostal 2 infarkty. [příjmení] sám se vždy chápal jako otevřený a přímý člověk, který nesnáší bezpráví, naopak se mu událo právě to, že byl bezprávně obviněn ze závažného trestného činu. Nedošlo přímo k exkomunikaci z [obec] strany sociálně demokratické, v žalobě je uváděno, že byl exkomunikován pouze z kandidatury do dalších voleb, nicméně pociťoval, že se od něj někteří členové ČSSD taktéž odklonili, stejně tak, jak již zmiňoval, zde byl i tlak na jeho vyloučení ze strany. Okolí se vůči němu i manželce chovalo jiným způsobem, než v situaci, kdy proti němu začalo být vedeno trestní stíhání. V té době chodili na ples, zvali jej na různé akce, to se potom změnilo. Cítil, že okolí i vztah okolí k němu i k manželce ochladl, přístup okolí byl chladný a odtažitý.

8. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (dále jen zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ust. § 8 odst. 1 zákona lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

9. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu trestního stíhání žalobce vedeného u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp.zn. [spisová značka].

10. Co se týká právního posouzení, soud se zabýval dvěma nároky žalobce, a to tedy požadavkem na odškodnění za nesprávný úřední postup, spočívající v nepřiměřené délce trestního stíhání žalobce vedeného u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp.zn. [spisová značka] s tím, že žalovaná dospěla k závěru, že celková délka řízení nebyla nepřiměřená. Soud tento názor nesdílí. Dle názoru soudu trestní stíhání žalobce vedené po dobu 5 let a 9 měsíců na dvou stupních soudní soustavy je svojí délkou již nepřiměřené. co se týká první fáze řízení, a to přípravného řízení, toto trvalo zhruba rok, a to tedy od zahájení trestního stíhání žalobce, od [datum] do [datum], kdy bylo shromážděno značné množství důkazů, byli vyslýchání svědci i oba spoluobžalovaní, jednalo se o poměrně rychlou a kvalitní práci Policie ČR. Další průběh řízení, a to od roku 2015 až do pravomocného skončení rozsudku v lednu roku 2020, již v sobě nese určité průtahy, a to zejména mezi nařizováním hlavních líčení, byť soud si je vědom toho, že se jednalo o poměrně procesně složité řízení, kde bylo vyslýcháno značné množství svědků a bylo řešeno značné množství listinných důkazů, zejména průtahy byly potom také zjištěny při vypracovávání rozsudku ze strany soudu I. stupně. Nelze odhlédnout ani od situace, že první rozsudek soudu I. stupně byl ze strany odvolacího soudu jako nesprávný zrušen, ani toto období tedy nelze posuzovat jako období, ve kterém by úkony soudu přímo směřovaly k rozhodnutí ve věci samé. Soud tedy dospěl k závěru, že celková délka řízení již byla nepřiměřená. Soud dospěl k závěru, že je namístě postupovat dle stanoviska Nejvyššího soudu Cpjn 206/2010 a soud přistoupil k odškodnění v penězích. Za první 2 roky soud přiznal částku poloviční, neboť řízení musí nějakou dobu trvat, na toto poukazoval i sám žalobce. Soud nicméně dospěl k závěru, že je namístě přiznat odškodnění pouze ve výši [částka] za jeden rok trvání řízení, za první 2 roky tedy částku poloviční, neboť se nejednalo o řízení, které by trvalo extrémně dlouhou dobu. Celkem tak soud dospěl k základní částce [částka]. Tuto částku potom poměřoval kritérii ustanovení § 31a odst. 3 zákona 82/98 Sb. Soud dospěl k závěru, že co se týká procentuální moderace, není namístě tuto moderovat z důvodu počtu soudů, které ve věci rozhodovaly, řízení probíhalo pouze na dvou stupních soudní soustavy. Co se týká složitosti procesní, skutkové a právní, soud dospěl k závěru, že se jednalo o řízení, které bylo zejména procesně i právně složité, bylo vyslýcháno značné množství svědků, ve věci existovalo značné množství listinných důkazů, stejně tak i znalecké posudky. Soud dospěl tedy k závěru, že je namístě snížit z důvodu složitosti tuto částku o 20 %. Žalobce žádným způsobem nepřispěl k celkové délce řízení, ve věci vždy postupoval řádně, konal v souvislosti s požadavky orgánů činných v trestním řízení i soudů, a co se týká významu řízení pro žalobce, tento byl shledán jako zvýšený, neboť se jednalo o trestní stíhání žalobce, které by mělo být vyřízeno rychle, a to z toho důvodu, aby tedy byl co nejvíce eliminován právě zásah do osobnostní sféry žalobce vznesením nezákonného obvinění z trestných činů a zejména také aby byla eliminována nejistota žalobce vznikající v souvislosti s délkou uvedeného řízení a zejména s tím, jak řízení fakticky dopadne. Soud tedy navýšil o 20 % tuto částku z důvodu významu a dospěl tak k původní částce [částka], kterou žalobci přiznal.

11. Co se týká požadavku žalobce na odškodnění nezákonného rozhodnutí, žalobce byl již odškodněn částkou ve výši [částka]. Soud potom odkazuje v rámci srovnávací judikatury na rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 sp.zn. [spisová značka], kde trestní stíhání pro trestný čin dle ustanovení § 329 trestního zákona trvalo 811 dní, žalobce byl odškodněn částkou [částka] za zásahy do profesního a rodinného života, řízení bylo medializováno, došlo k zásahu do veřejného života, dále rozhodnutí obvodního soudu pro [část Prahy] zn. [spisová značka], kde řízení trvalo pro obdobný trestný čin 2,5 roku, žalobce byl odškodněný částkou [částka] a došlo o poškozené k zásahu do sociálního života (poškozená ředitelka školy) analogicky se dá uvažovat o obdobném zásahu u žalobce jako osoby veřejně činné, řízení bylo medializováno. Dále řízení Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. [spisová značka], řízení trvalo 1 rok a 4 měsíce, žalobce byl odškodněn částkou [částka] poškozený byl policista, tedy osoba veřejně činná, došlo k zásahu do profesní sféry, byl postaven mimo službu, trpěli s partnerkou finanční nouzí v důsledku zkrácení platu, bylo poškozeno dobré jméno, u policisty o jeho stíhání každý věděl. Soud přihlédl při rozhodování ohledně přiměřenosti výše zadostiučinění ke skutečnosti, že žalobce byl stíhán pro trestné činy dle ustanovení § 329 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a f), zneužití pravomoci úřední osoby a přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1 odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, žalobci hrozil trest odnětí svobody 3 až 10 let. Dále soud přihlédl zejména k situaci, že rozsudek soudu I. stupně byl rozsudek odsuzující, v tomto směru tedy nutně muselo zásadně zasáhnout do psychické stránky žalobce zjištění, že nezávislý soud jako orgán veřejné moci, který rozhoduje o vině a trestu, shledal žalobce vinným a vyslal také signál vůči veřejnosti v tom směru, že žalobce trestný čin spáchal, trestné činnosti se dopustil a za tuto byl také fakticky odsouzen. Teprve ke korekci ze strany odvolacího soudu nově potom byl žalobce obžaloby zproštěn. Žalobce však po určitou dobu, a to tedy od vydání rozsudku soudu I. stupně do rozsudku zrušující a následně do pravomocného zprošťujícího rozsudku odvolacího soudu byl udržován v nejistotě ohledně toho, zda-li bude opětovně tedy shledán vinným či nikoliv. Co se týká délky řízení, tato již byla samostatně odškodňována, neboť žalobce požadoval náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení. Vzhledem k rozhodnutí Nejvyššího soudu tak, jak bylo zmiňováno ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka], se soud zabývá při rozhodování o náhradě nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí povahou trestní věci, délkou trestního stíhání a následky způsobenými trestním stíháním v osobnostní sféře stíhané osoby. Vzhledem k tomu, že délka trestního stíhání již byla samostatně odškodňována, má soud za to, že k tomuto kritériu již ze zásadních měřítek přihlédnout nemůže, pakliže-li by byly spojeny částky [částka] za nepřiměřenou délku řízení a částka [částka], která byla žalobci přiznána za odškodnění za nezákonné rozhodnutí, dostáváme se k částce [částka] jako náhradu nemajetkové újmy za samotné trestní stíhání žalobce. Vzhledem k uvedené srovnávací judikatuře soud uvádí, že řízení sice trvala kratší dobu, pouze do 3 let, nicméně právě i celkové částky tak, jak byly přiznávány jako celkové odškodnění, byly částky takřka poloviční. Co se týká samotných následků způsobenými trestním stíháním ve sféře stíhané osoby, má soud za to, že trestní stíhání se tedy zásadně projevilo zejména v politické kariéře žalobce, která byla spojena i s jeho profesí, kdy v důsledku zahájení trestního stíhání i právě pro své postavení starosty a místostarosty a zastupitele krajského zastupitelstva byl žalobce stíhán a následně tedy se již v dalších volbách žalobce do politické sféry neprosadil, má soud za to, že v této sféře tedy došlo k zásadnímu zásahu do jeho osobnostní sféry. Soud ve shora uvedené úvaze zohlednil i rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 417/2021 týkající se ztráty šance volitelnosti, k čemuž u žalobce fakticky došlo. Na druhou stranu soud zohlednil i skutečnost, že žalobce i nadále zůstal členem ČSSD. Co se týká však dalších sfér, jako byla sféra zdravotní, zde žalobce žádné poškození netvrdil, stejně tak ani ve sféře rodinné k žádnému zásadnímu zásahu nedošlo. [příjmení] jak manželka, tak děti byly ze strany spolužáků a dalších spolupracovníků konfrontovány s tím, že žalobce je trestně stíhaným, nicméně zde nebyla žádná další konkrétnější tvrzení, že by toto vedlo k zásadním následkům v rodinné sféře, dále se sice od žalobce odvrátili někteří kamarádi a přátelé, nicméně sám žalobce uvedl, že byla otázka, zda-li tito přátelé a kamarádi a známí s ním setrvávali pouze z důvodu jeho politických funkcí či z důvodu čistého přátelství. Zásah do volnočasových nebo dalších aktivit žalobce neuváděl. Soud tedy dospěl k závěru, že částka [částka] jako samotné odškodnění za trestní stíhání a částka [částka] jako odškodnění za nepřiměřenou délku celého řízení v logickém spojení těchto dvou částek, jsou tyto částky schopné vzniklou nemajetkovou újmu plně reparovat.

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 143 ost. 3 osř a 146 ost. 2 osř. Žalobce byl co do základu úspěšný a částečné zastavení řízení zavinila žalovaná pozdním plnění náhrady škody. Požadavek žalobce se sestával z částky náhrady škody ve výši [částka], a 2x náhrada nemajetkové újmy dle sut. § 9 odst. 4 písm. a/ AT je částka základu ve výši [částka] Celkem tak soud vycházel z částky [částka]. Odměna za jeden úkon právní služby je [částka] za úkony příprava převzetí zastoupení, podání žaloby, částečné zpětvzetí a odměna ve výši [částka] za poradu a účast na jednání (žalobce byl do základu úspěšný pouze ohledně náhrady nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení). Soud dále přiznal odpovídající počet režijních paušálů á [částka] dle AT. Soud nepřiznal žalobci cestovné z důvodu poměru úspěchu ve věci, když na jednání soudu byl žalobce úspěšný co do základu s nárokem na náhradu nepřiměřené délky řízení avšak neúspěšný ohledně náhrady nemajetkové újmy za nezákonné rozhodnutí.

13. Soud neuznal úkon, kterým by měla být žádost k před soudní fázi tj. výzva proti straně k plnění. Soud si je vědom, že takovou výzvu je možno požadovat právě plnění jako úkon právní služby, je nutné vyjít ze zákona č. 82/98 Sb., který zákonem naprosto speciálním, nejedná se tam v žádném případě o před žalobní výzvu žalované k plnění, ale o před žalobní uplatnění nároku podle požadavku zákona ust. §14 odst. 3 zákon č. 82/1998 Sb. a §15 odst. 2 zákon č. 82/1998 Sb., ve spojení s ust. § 31 odst. 4 uvedeného zákona, kdy poškozený nemá právo na náhradu nákladu zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu. Před žalobní uplatnění daného nároku tak není před žalobní výzvu, za kterou by příslušely náklady řízení, neboť toto jej ze samotného znění §31 odst. 4 zákon č. 82/98 Sb. vyloučeno.