15 C 73/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobce: Jméno žalobce A, narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 427/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město za níž jedná Jméno žalované sídlem Adresa žalované pro zaplacení 157 500 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhá po žalované náhrady nemajetkové újmy s odůvodněním, že žalobce je jedním z vlastníků přilehlých bytových jednotek s celkovým podílem ve výši 25499/3498011 spoluvlastníkem následující nemovité věci pozemku parc. č. 3039/113, druh pozemku ostatní plocha, o výměře 7270 m2 zapsaného v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavním město Prahu, Katastrální pracoviště adresa, pro katastrální území adresa, obec adresa, zapsané na LV č. hodnota. Dne datum byla k Obvodnímu soudu v adresa vůči žalobci a zbylým spoluvlastníkům Pozemku podána spoluvlastníkem jméno FO, nar. datum a spoluvlastnicí tituly před jménem jméno FO, nar. datum žaloba na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Soudní řízení je vedeno pod sp. zn. 9 C Anonymizováno/2012. Podle manželů jméno FO mělo dojít chybou developera sousedních domů k tomu, že část pozemku nebyla k jimi vlastněnému domu (čp. 73) přidělena a tím došlo místo jejich výlučného vlastnictví k zařazení této části do podílového spoluvlastnictví se žalovanými. Z toho důvodu se manželé jméno FO žalobou domáhají rozdělení Pozemku na dvě části, přičemž část o výměře 226 m2 se má přikázat do jejich společného jmění manželů a zbylá část má zůstat v podílovém spoluvlastnictví všech současných spoluvlastníků. Poté, co byla dne datum podána k uvedenému soudu předmětná žaloba, došlo na základě výzvy soudu ze dne datum k doplnění žaloby, které spočívalo v upřesnění některých okolností a v předložení geometrického plánu. K další opravě žaloby a jejímu doplnění došlo dne datum, kdy bylo manželi jméno FO upozorněno na písařskou chybu v navrhovaném vypořádání nového podílu. Pro námitku věcné příslušnosti byl spis k datu datum odeslán na Vrchní soud v Praze, přičemž řízení vedené pod sp. zn. 96 NCP 4212/2013 skončilo spolu s vrácením spisu dne datum. Z důvodu velkého počtu žalovaných (spoluvlastníků) a jejich jednotlivých reakcí na podanou žalobu, bylo řízení postupně zatíženo několika rozhodnutími, podávanými opravnými prostředky a jejich projednávání u nadřízeného soudu. Projednání zejména zpětvzetí žaloby vůči některým ze žalovaných soudům zabralo téměř 7 let, kdy k poslednímu vrácení spisu došlo podle dostupných údajů dne datum. Od tohoto data soud prvního stupně sice postupně rozhodoval ve vztahu k některým účastníkům řízení o jejich procesním nástupnictví či zastavení řízení, k samotnému pokročení ve vyřízení žalobního návrhu však nedošlo, přičemž prozatím nedošlo ani k uskutečnění prvního ústního jednání ve věci samé. První jednání ve věci samé bylo nařízeno na den datum, pročež toto bylo zrušeno pro návrh manželů jméno FO na vstoupení nabyvatelů práv a povinností do řízení namísto dosavadních účastníků. Nový termín ústního jednání v současnou chvíli nařízen nebyl. Řízení bylo zahájeno žalobou ze dne datum podanou u Obvodního soudu pro adresa, přičemž k dnešnímu dni stále nebyl vydán rozsudek a řízení nadále běží; řízení tedy trvá již přes třináct. Ke dni uplatnění nároku u žalované trvalo řízení přes dvanáct let a osm měsíců. Předmětem soudního řízení, jak je uvedeno shora, je návrh manželů jméno FO na zrušení současného podílového spoluvlastnictví Pozemku, jeho rozdělení na dvě pozemkové parcely a přikázání části o výměře 226 m2 do jejich společného jmění manželů. V souvislosti s posledním kritériem nelze nijak význam předmětu řízení ve vztahu k žalobci bagatelizovat. Jelikož je veden spor o Žalobcovo spoluvlastnické právo k nemovité věci, jenž může být na základě žalobního návrhu kráceno, jedná se o poměrně významný zásah do výkonu jeho práv. Žalobce je po celou dobu vedení řízení znatelně omezen v dispozici se svým majetkem, přičemž hrozí snížení kupní ceny jeho podílu na nemovitosti. I přesto, že ve svém stanovisku ohodnotila žalovaná celkovou délku řízení jako nepřiměřenou, neshledává v předmětné věci žádné průtahy. Proti tomuto argumentu vymezuje žalobce následující časové úseky, v nich spatřuje zjevnou nečinnost soudu, popř. nekonání v přiměřené době srpen 2012–listopad 2013: období od podání návrhu na záměnu účastníků ze strany manželů jméno FO do odeslání spisu k nadřízenému soudu z důvodu námitky věcné příslušnosti, dále listopad 2013–listopad 2014: vyřízení věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 96 NCP 4212/2013, dále únor 2015–srpen 2016: období mezi rozhodnutím soudu prvního stupně o částečném zastavení řízení a rozhodováním o procesním nástupnictví, dále prosinec 2016–duben 2018: období mezi podáním opravného prostředku a odesláním spisu nadřízenému soudu, dále říjen 2018–březen 2019: období mezi zjištěním smrti jednoho ze žalovaných a rozhodováním o zastavení řízení vůči dalším žalovaným, dále březen 2019–březen 2021: období mezi zastavením řízení vůči dalším žalovaným a rozhodováním o procesním nástupnictví, dále říjen 2021–září 2022: období mezi vrácením spisu soudu prvního stupně a dalším rozhodování o procesním nástupnictví zemřelého žalovaného, dále září 2022–březen 2023: období mezi rozhodováním o procesním nástupnictví zemřelých žalovaných, dále březen 2023–srpen 2023: období mezi rozhodováním o procesním nástupnictví zemřelého žalovaného a zastavením řízení proti dalším z nich, dále srpen 2023–duben 2024: období mezi zastavením řízení vůči dalším zemřelým žalovaným a ustanovením opatrovníka jiným, a dále duben 2024–srpen 2024: období mezi ustanovením opatrovníka rozdílným žalovaným, dále listopad 2024 – dosud: období od zrušení nařízeného ústního jednání do současného stavu. Žalobci náleží částka částka navýšená o 20 %, neboť žalobce se na délce daného řízení nijak nepodílí a o dalších 10 % z toho důvodu, že je rozhodováno o jeho spoluvlastnickém právu k nemovitosti, což ho po celou dobu řízení omezuje v nakládání s ním. Na druhou stranu si je žalobce plně vědom, že se předmětné řízení svou složitostí znatelně vymyká, co do počtu žalovaných, obvyklému řízení, proto vedle navýšení navrhuje i celkové snížení částky o 40 %. V celkovém součtu žalobce požaduje na náhradě nemajetkové újmy částku ve výši částka, neboť délka vedeného řízení vede k jeho újmě.

2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku ke dni datum, s tím, že stanoviskem ze dne datum žalovaná konstatovala porušení práva žalobce na spravedlivý proces. Žalovaná popsala průběh řízení vedeného u Obvodního soudu pro adresa sp. zn. 9 C Anonymizováno/2012 tak, že řízení bylo zahájeno podáním žaloby na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti v lednu 2012. Žaloba byla podána celkem proti 502 žalovaným. V únoru 2012 soud vyzval žalobce k doplnění žaloby. Žalobci žalobu doplnili v únoru 2012 a později i v dubnu 2012. V červnu 2012 žalobci částečně vzali žalobu zpět proti dvěma žalovaným. V srpnu 2012 žalobci podali návrh na záměnu účastníků. V prosinci 2012 žalobci podali opravu doplnění žaloby. V únoru 2015 soud rozhodl svým usnesením o částečném zastavení řízení proti dvěma výše zmíněným žalovaným. Po nabytí právní moci tohoto usnesení byl dán pokyn k zapsání vzájemných návrhů jako samostatných žalob. Usnesením ze srpna 2016 soud rozhodl o procesním nástupnictví. Toto usnesení nabylo právní moci dne datum. Usnesením z listopadu 2016 soud řízení vůči žalované společnosti Jméno žalobce B zastavil. Usnesením ze září 2017 soud rozhodl o procesním nástupnictví za dva žalované, kteří během řízení zemřeli. V prosinci 2017 zemřel další z žalovaných. V lednu 2018 žalobci vzali žalobu částečně zpět. V září 2018 soud zjistil, že zemřel další z žalovaných. V říjnu 2018 soud zjistil, že zemřel další z žalovaných. Usnesením z března 2019 soud zastavil řízení proti dvěma žalovaným (z důvodu jejich úmrtí) a rozhodl o procesním nástupnictví a připustil, aby do řízení vstoupila společnost Jméno žalobce B východ a.s. Usnesením z března 2021 soud rozhodl o procesním nástupnictví na straně žalovaných. Toto usnesení nabylo právní moci datum. V květnu 2021 žalobci částečně vzali zpět žalobu proti jedné z žalovaných, soud tak v březnu 2021 řízení proti této žalované zastavil. Žalobci podali proti tomuto usnesení odvolání. Soud druhého stupně svým usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně. V červnu 2022 soud zjistil, že zemřel další z žalovaných. V září 2022 soud rozhodl o procesním nástupnictví zemřelého. V březnu 2023 zemřel další z žalovaných a stejný měsíc bylo také rozhodnuto o jeho procesním nástupnictví. V červenci 2023 soud zjistil, že zemřeli další z žalovaných, proti němuž soud v srpnu řízení usnesením zastavil. Usnesením z dubna 2024 soud ustanovil čtyřem žalovaným opatrovníka. Usnesením ze srpna 2024 soud ustanovil opatrovníka dalšímu ze žalovaných. Pokud některý ze žalovaných zemřel, soud nerozhodoval o přerušení řízení, neboť by takové rozhodnutí bylo nutné doručovat všem účastníkům, a s ohledem na počet účastníků by takové doručování bylo složité a velmi časově náročné. Soud se spisem průběžně pracuje. Žadatel vystupuje v řízení jakožto žalovaný č. hodnota a je v řízení od počátku. Řízení ve věci trvá od ledna 2012 do nynější doby. Celková doba řízení prozatímně činí 13 let. Žalovaná při mimosoudním projednání uplatněného nároku dospěla k závěru, že délku předmětného řízení je třeba hodnotit jako nepřiměřenou a žalobci tak vznikla nemajetková újma, avšak podstatně nižší intenzity. V předmětné věci nebyly shledány žádné průtahy. Řízení je vedeno před prvním stupněm soudní soustavy v celkové délce 13 let. Řízení bylo po stránce skutkové i stránce právní složité. Po procesní stránce je řízení mimořádně složité s ohledem na počet účastníků řízení. Význam řízení je pro žadatele jakožto žalovaného č. hodnota nepatrný, zcela mizivý. Řízení se žalovaných vůbec žádným způsobem bezprostředně nedotýká. Žalobci chtějí pouze narovnat vztah spoluvlastnických podílů. Sami žalovaní odmítli vypořádání smírnou cestou. Žalobci, kteří jsou manželé, jsou společně se žalovanými podílovými spoluvlastníky nemovitosti pozemku parc. č. 3039/113 o výměře 6458 m2. Žalobci jsou vlastníky bytové jednotky č.p. 73 a žalovaní jsou vlastníci bytových a nebytových jednotek v sousedních domech. Každý se žalobců má na nemovitosti spoluvlastnický podíl ve výši 174901/6996022. Žalobci tvrdí, že v důsledku pochybení developera sousedních domů došlo k tomu, že část pozemku 3039/113 nebyla k domu č.p. 73 přičleněna a stala se podílovým spoluvlastnictvím žalovaných. V roce 2006 byla uzavřena kupní smlouva, jež předpokládala vyčlenění pozemku parc. č. 3039/222, tedy sporného pozemku, avšak prodávající již vyčlenění neprovedl a na žalobce vlastnictví nepřevedl. Vlivem této skutečnosti došlo ke skutečnosti, že žalobci postavili plot a zahradní domek o rozměrech 3 x 2 metry (nevyžadující stavební povolení ani ohlášení) na ploše pozemku-tedy částečně na pozemku parc. č. 3039/113, který je v podílovém spoluvlastnictví všech účastníků tohoto řízení. Žalobci se po zjištění skutkového stavu pokoušeli s ostatními účastníky dohodnout. Žalobci předložili soudu souhlas vlastníků, kteří souhlasí s tím, aby byl pozemek přikázán do výlučného vlastnictví žalobců. Jinými slovy řečeno, předmětem sporu je skutečnost, že plot a zahradní domek o výměře 6m2 zasahuje do vlastnictví žalovaných, ale bezprostředně se jich vůbec nedotýká. Věc řešit odmítli. Odškodnění má být poskytováno za pocit nejistoty spojený s výsledkem řízení v objektivním smyslu. Žalovaný žádnou konkrétní objektivní újmu pociťovat nemůže. V žádosti ostatně ani nic konkrétně netvrdí ani neprokazuje.

3. Mezi účastníky byl nesporný průběh řízení vedeného u Obvodního soudu pro adresa sp. zn. 9 C Anonymizováno/2012 tak, že řízení bylo zahájeno podáním žaloby na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti v lednu 2012. Žaloba byla podána celkem proti 502 žalovaným. V únoru 2012 soud vyzval žalobce k doplnění žaloby. Žalobci žalobu doplnili v únoru 2012 a později i v dubnu 2012. V červnu 2012 žalobci částečně vzali žalobu zpět proti dvěma žalovaným. V srpnu 2012 žalobci podali návrh na záměnu účastníků. V prosinci 2012 žalobci podali opravu doplnění žaloby. V únoru 2015 soud rozhodl svým usnesením o částečném zastavení řízení proti dvěma výše zmíněným žalovaným. Po nabytí právní moci tohoto usnesení byl dán pokyn k zapsání vzájemných návrhů jako samostatných žalob. Usnesením ze srpna 2016 soud rozhodl o procesním nástupnictví. Toto usnesení nabylo právní moci dne datum. Usnesením z listopadu 2016 soud řízení vůči žalované společnosti Jméno žalobce B zastavil. Usnesením ze září 2017 soud rozhodl o procesním nástupnictví za dva žalované, kteří během řízení zemřeli. V prosinci 2017 zemřel další z žalovaných. V lednu 2018 žalobci vzali žalobu částečně zpět. V září 2018 soud zjistil, že zemřel další z žalovaných. V říjnu 2018 soud zjistil, že zemřel další z žalovaných. Usnesením z března 2019 soud zastavil řízení proti dvěma žalovaným (z důvodu jejich úmrtí) a rozhodl o procesním nástupnictví a připustil, aby do řízení vstoupila společnost Jméno žalobce B východ a.s. Usnesením z března 2021 soud rozhodl o procesním nástupnictví na straně žalovaných. Toto usnesení nabylo právní moci datum. V květnu 2021 žalobci částečně vzali zpět žalobu proti jedné z žalovaných, soud tak v březnu 2021 řízení proti této žalované zastavil. Žalobci podali proti tomuto usnesení odvolání. Soud druhého stupně svým usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně. V červnu 2022 soud zjistil, že zemřel další z žalovaných. V září 2022 soud rozhodl o procesním nástupnictví zemřelého. V březnu 2023 zemřel další z žalovaných a stejný měsíc bylo také rozhodnuto o jeho procesním nástupnictví. V červenci 2023 soud zjistil, že zemřeli další z žalovaných, proti němuž soud v srpnu řízení usnesením zastavil. Usnesením z dubna 2024 soud ustanovil čtyřem žalovaným opatrovníka. Usnesením ze srpna 2024 soud ustanovil opatrovníka dalšímu ze žalovaných. Pokud některý ze žalovaných zemřel, soud nerozhodoval o přerušení řízení, neboť by takové rozhodnutí bylo nutné doručovat všem účastníkům, a s ohledem na počet účastníků by takové doručování bylo složité a velmi časově náročné. Soud se spisem průběžně pracuje. Žadatel vystupuje v řízení jakožto žalovaný č. hodnota a je v řízení od počátku. Řízení ve věci trvá od ledna 2012 do nynější doby, kdy je nařízené jednání ve věci na den datum.

4. Podle § 1 zákona č. 82/98 Sb. odst. 1 stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 5 zákona č. 82/98 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 13 zákona č. 82/98 Sb. odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 31a zákona č. 82/98 Sb. odst. 1 bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

5. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu řízení vedeného u Obvodního soudu pro adresa sp. zn. 9 C Anonymizováno/2012.

6. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda ve shora uvedených řízeních došlo k průtahům, a k efektivnímu vedení řízení, když pro soudní řízení není obecně stanovena žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 3 OdpŠk, dle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Tato kritéria se pak použijí i na zjištění, zda byla délka řízení přiměřená.

7. Soud se tak zabýval, zda-li je možné shledat v namítaném řízení nesprávný úřední postup ve smyslu ust. § 13 zákona 82/98 Sb., spočívající v porušení práva žalobce na spravedlivý proces. Celková délka řízení jak dle účastníků, tak i po provedeném dokazování dle názoru soudu nepřiměřená. Vycházeje p.ang. z judikatury Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2434/2010 soud zjišťoval, zda i projednávaném případě je dán vznik nemateriální újmy v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení, když tento předpoklad nemusí být nutně naplňován vždy jenom proto, že určité řízení formálně trvá.

8. Nejvyšší soud ve své ustálené judikatuře dříve dospěl k závěru, že je třeba rozlišovat mezi různými typy řízení, kdy újma, vznikla-li v řízení nalézacím, může být v závažnosti vyšší, než v řízení o výkon rozhodnutí a obdobně lze rozlišovat i mezi řízením civilním, trestním a řízením správním. Prvotním předpokladem pro určení výše zadostiučinění je posouzení toho, jak velkou nemajetkovou újmu spočívající v nejistotě účastníka řízení ohledně jeho výsledku, případně v zásahu do jeho osobní integrity dlouhotrvající řízení způsobilo. Nejvyšší soud potom vychází z předpokladu, že porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě samo o sobě zakládá vyvratitelnou domněnku v tom směru, že jím byla způsobena dotčeným osobám nemajetková újma, za kterou jim náleží přiměřené zadostiučinění ve smyslu § 31a odst. 1 OdpŠk, a proto poškozený nemusí vznik újmy prokazovat (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. 30 Cdo 958/2009). Zda se jednalo o újmu nepatrnou či značnou je potom na posouzení soudu, a pokud poškozený tvrdí další okolnosti umocňující hloubku zásahu či ovlivnění jeho životní situace nepřiměřenou délkou daného řízení, je na něm, aby tato svá tvrzení prokázal, neboť jimi poukazuje na skutečnost, která se vymyká obecnému vnímání důležitých jednotlivých typů řízení. Žalovaný stát se pak naopak může pokusit na základě okolností konkrétního případu tvrzení vzniklé újmy vyvrátit. V případě řízení o výkonu rozhodnutí hraje otázka vzniklé újmy, kterou do značné míry představuje i naplňuje kritérium významu předmětu řízení pro poškozeného, klíčovou roli. Smyslem kompenzačního řízení přitom není mechanicky použít výpočet, ale přiznat poškozené osobě takové odškodnění, které bude způsobilé alespoň zmírnit jí utrpěnou újmu, neboť se jedná o prostředek reparační a nikoliv sankční. Kritérium celkové délky řízení dle § 31a odst. 3 písm. a) OdpŠk proto v řízení o výkon rozhodnutí z důvodu specifických rysů tohoto řízení, a to jeho nařízení, průběhu, nepravidelných důvodů a způsobu skončení je na místě vykládat modifikovaně podle naplňování účelu takového řízení.

9. Rozhodné období pro posouzení přiměřenosti délky řízení soud vymezil od ledna 2012 do nynější doby, řízení není doposavad skončeno. Celková doba řízení prozatímně činí 13 let a 7 měsíců. Soud, žalobce i žalovaná dospěli k závěru, že délku předmětného řízení je třeba hodnotit jako nepřiměřenou a žalobci tak obecně vznikla nemajetková újma. Soud se však zabýval intenzitou zásahu do nemajetkové sféry žalobce a přiměřenou formou zadostiučinění. Řízení bylo po stránce skutkové i stránce právní složité. Po procesní stránce je řízení mimořádně složité s ohledem na počet účastníků řízení. I z uvedeného počtu žalovaných a vzhledem k povaze sporu soud dovozuje, že význam řízení je pro žalobce (žalovaného č. hodnota) naprosto nepatrný. Řízení se žalovaných vůbec žádným způsobem bezprostředně nedotýká. Předmětem posuzovaného řízení je narovnání spoluvlastnických podílů a uvedení jejich vlastnictví dle dohod do souladu s faktickým stavem a zápisem v katastru nemovitostí. Řízení se žalobce bezprostředně nedotýká tak, že by ve fakticky uchopitelném rozsahu znemožňovalo dispozici s jeho vlastnictvím jeho zásadního dílu vlastnictví nemovitosti. Současný žalobce je vlastníkem bytové jednotky (jíž samotné se řízení vůbec netýká) a spoluvlastníkem nemovitosti- společných částí nemovitosti. Původní žalobci, jsou společně se žalovanými podílovými spoluvlastníky nemovitosti pozemku parc. č. 3039/113 o výměře 6458 m2. Žalobci jsou vlastníky bytové jednotky č.p. 73 a žalovaní jsou vlastníci bytových a nebytových jednotek v sousedních domech. Každý se žalobců má na nemovitosti spoluvlastnický podíl ve výši 174901/6996022. Žalobci tvrdí, že v důsledku pochybení developera sousedních domů došlo k tomu, že část pozemku 3039/113 nebyla k domu č.p. 73 přičleněna a stala se podílovým spoluvlastnictvím žalovaných. Předmětem řízení je skutečnost, že plot a zahradní domek o výměře 6m2 zasahuje do vlastnictví žalovaných, ale bezprostředně se jich vůbec nedotýká. Žalobce jako jeden z mnoha dalších spoluvlastníků části pozemku o výměře 6 m2 nemůže konkrétní cítitelnou objektivní újmu pociťovat nemůže. Pokud žalobce tvrdí, že v důsledku vedení sporu se zhoršuje prodejnost jeho části nemovitosti a snižuje jeho cena, toto zůstalo pouze v rovině tvrzení. Žalobce netvrdí, že by chtěl nemovitost prodat a její cena byla menší než v době, kdy se namítané řízené nevedlo.

10. Soud poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3412/2011 má-li poskytované odškodnění kompenzovat stav nejistoty, ve které byl poškozený nepřiměřeně dlouhým řízením udržován a újmě spojené s touto nejistotou má odpovídat forma a případná výše odškodnění, musí výše zadostiučinění především odpovídat významu předmětu řízení pro poškozeného, v dané věci vyjádřeného výší po žalobkyni požadované částky s příslušenstvím. Je-li předmětem řízení peněžité plnění, není obecně důvodné, aby ji zadostiučinění přiznané v penězích svou výší přesahovalo, nadto několikanásobně. Soud tak dospěl k závěru, že odškodnění ve formě konstatování porušení práva na spravedlivý proces je plnohodnotnou formou nápravy a žalobu zamítl.

11. Ve výroku II. rozhodoval soud o náhradě nákladů řízení, když ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. žalovaný byl v řízení plně úspěšní, náleží jim proto náhrada nákladů řízení, které vynaložili proti neúspěšnému žalobci. Pokud jde o náhradu nákladů řízení přiznávanou žalované, tato vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 151 odst. 3 o. s. ř. Soud přiznal žalované náhradu nákladů řízení nezastoupeného účastníka za tyto úkony: vyjádření žalované k žalobě příprava k jednání a účast u jednání zdejšího soudu á částka za úkon, tedy v celkové výši částka. Lhůta k plnění ve výroku II. byla stanovena ve lhůtě tří dnů dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvod pro stanovení lhůty delší či plnění ve splátkách. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího, ve třech vyhotoveních. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze navrhnout jeho výkon soudem, či nařízení exekuce.