15 C 80/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o: zaplacení 102 129 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 102 129 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky ve výši 102 129 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen v téže lhůtě zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení v celkové výši 15 358,40 Kč, a to do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně je právnickou osobou založenou ve formě akciové společnosti; předmětem podnikání žalobkyně je mimo jiné pivovarnictví a sladovnictví, velkoobchod a specializovaný maloobchod. Žalovaný je orgánem příslušným vystupovat jménem státu před soudem podle ust. § 6 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“). Žalobkyně uplatňuje nárok na náhradu škody, která jí vznikla nesprávným úředním postupem (bývalé) soudní exekutorky JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Přerov, při výkonu exekuční činnosti, a to nevyplacením v exekučním řízení vymoženého plnění ve prospěch žalobkyně jako oprávněné v exekučním řízení. Žalobkyně měla pohledávku za panem [jméno] [příjmení], [datum narození], [IČO], bytem [adresa]. Tato pohledávka byla žalobkyni přiznánaplatebním rozkazem Okresního soudu v Karviné ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], 96 - 001, který nabyl právní moci dne [datum]. Uvedeným platebním rozkazem bylo panu [jméno] [příjmení] uloženo zaplatit žalobkyni částku 29.524,00 Kč nákladů řízení ve výši 2.444,00 Kč a dále platebním rozkazem Okresního soudu v Karviné ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], 96 - 002, který nabyl právní moci dne [datum]. Uvedeným platebním rozkazem bylo panu [jméno] [příjmení] uloženo zaplatit žalobkyni částku 18.514,00 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 1.784,00 Kč. Dále bylo toto uloženo také platebním rozkazem Okresního soudu v Karviné ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], 96 - 003, který nabyl právní moci dne [datum]. Uvedeným platebním rozkazem bylo panu [jméno] [příjmení] uloženo zaplatit žalobkyni částku 25.806,00 Kč, náhradu nákladů řízení ve výši 2.216,00 Kč. Platebním rozkazem Okresního soudu v Karviné ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], 96 - 004, který nabyl právní moci dne [datum]. Uvedeným platebním rozkazem bylo panu [jméno] [příjmení] uloženo zaplatit žalobkyni částku 16.850,00 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 1.676,00 Kč. Platebním rozkazem Okresního soudu v Karviné ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], 96 - 005, který nabyl právní moci dne [datum]. Uvedeným platebním rozkazem bylo panu [jméno] [příjmení] uloženo zaplatit žalobkyni částku 570,00 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 960,00 Kč. Protože pan [příjmení] [příjmení] nezaplatil dluh dobrovolně, požádala žalobkyně o nařízení exekuce, která byla na základě shora uvedených exekučních titulů nařízena usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Provedením exekuce byla pověřena (bývalá) soudní exekutorka JUDr. [jméno] [příjmení] (Bývalá) soudní exekutorka JUDr. [jméno] [příjmení] prováděla exekuci v řízení vedeném pod spis. zn. [spisová značka]. V této exekuční věci nebylo (bývalou) soudní exekutorkou JUDr. [jméno] [příjmení] ve prospěch žalobkyně vyplaceno na dlužníkovi, [jméno] [příjmení], vymožené plnění. Při určení výše vymoženého plnění, které nebylo žalobkyni vyplaceno, vychází žalobkyně z dokladů a to obžaloby podané na (bývalou) soudní exekutorku JUDr. [jméno] [příjmení] Krajským státním zastupitelstvím v [obec] dne [datum rozhodnutí], spis. zn. [spisová značka], ve které je výše na dlužníkovi vymoženého, avšak žalobkyni nevyplaceného plnění, vyčíslena na částku 102.129,00 Kč (skutek [číslo] obžaloby) a z rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ve kterém je výše na dlužníkovi vymoženého, avšak žalobkyni nevyplaceného plnění vyčíslena (shodně s obžalobou) na částku 102.129,00 Kč (skutek [číslo] rozsudku). Uvedený rozsudek byl potvrzen, resp. odvolání (bývalé) soudní exekutorky JUDr. [jméno] [příjmení] bylo zamítnuto, usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] - [číslo] O vymoženém plnění v uvedené exekuční věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] se žalobkyně poprvé dozvěděla až z obžaloby podané na JUDr. [jméno] [příjmení] Krajským státním zastupitelstvím v [obec] dne [datum], která byla žalobkyni (jako poškozené v jiných exekučních řízeních) doručena Krajským soudem v Ostravě, pobočka v Olomouci, dne [datum]. Žalobkyně se následně obrátila s dotazem na průběh uvedené exekuce na soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], který byl jmenován do uvolněného Exekutorského úřadu Přerov po (bývalé) soudní exekutorce JUDr. [jméno] [příjmení] a který přípisem ze dne [datum], který byl žalobkyni doručen datovou zprávou dne [datum], sdělil, že exekuce byla v roce 2008 ještě (bývalou) soudní exekutorkou JUDr. [jméno] [příjmení] ukončena. Žalobkyně následně dne [datum] uplatnila nárok na náhradu škody na žalované. Žalobkyně nebyla informována (bývalou) soudní exekutorkou JUDr. [jméno] [příjmení] ani o vymoženém plnění ani o vlastním skončení exekuce vedené (bývalou) soudní exekutorkou JUDr. [jméno] [příjmení] pod spis. zn. [spisová značka]. Žalobkyně předpokládá, že se jednalo o nikoli ojedinělý postup exekutorského úřadu. Z tohoto důvodu žalobkyně nezískala informaci o výši nevyplaceného plnění ani od soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], který byl jmenován do uvolněného Exekutorského úřadu Přerov po (bývalé) soudní exekutorce JUDr. [jméno] [příjmení], neboť předmětný exekuční spis byl ukončen ještě za působení soudní exekutorky JUDr. [jméno] [příjmení], a informaci o výši nevyplaceného plnění získala poprvé až z obžaloby Krajského státního zastupitelství v [obec] dne [datum], která byla žalobkyni doručena dne [datum] (viz výše). Nárok byl uplatněn dne [datum] a uvedená lhůta tak uplynula dne [datum]. Žalovaná o nároku rozhodla až stanoviskem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], kterým nároku nevyhověla s odůvodněním, že předmětná exekuční věc byla (v roce 2008) skončena a žalobkyně uplatnila nárok u žalované až dne [datum], tedy (dle mínění žalované) až po uplynutí promlčecí lhůty. S tímto hodnocením žalobkyně nesouhlasí. Žalobkyně vychází z toho, že zákon č. 82/1998 Sb. obsahuje zvláštní úpravu promlčení práva na náhradu škody způsobené při výkonu veřejné moci, týkající se zejména počátku a délky lhůt, a je tak ve vztahu k úpravě obsažené v občanském zákoníku v poměru předpisu speciálního k obecnému. Podle § 32 odst. 1 a 2 zákona se nárok na náhradu škody promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví. Žalobkyně se v daném případě domáhá na žalované náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem soudní exekutorky JUDr. [jméno] [příjmení] spočívající v nevyplacení vymoženého plnění. Nárok na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem se promlčuje vždy v jediné, a to subjektivní promlčecí době, která počíná běžet okamžikem, kdy se poškozený o vzniku škody dozvěděl (tj. když zjistí skutkové okolnosti, z nichž lze dovodit vznik škody a orientačně i její rozsah), nikoliv v objektivní promlčecí lhůtě, jež by počínala běžet okamžikem, kdy došlo ke škodné události v podobě nesprávného úředního postupu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum rozhodnutí], spis. zn. [spisová značka] nebo rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum rozhodnutí], spis. zn. [spisová značka]). Počátek běhu subjektivní promlčecí doby se odvíjí od okamžiku, kdy se poškozený o škodě dověděl, tedy kdy prokazatelně získal vědomost o tom, že vznikla. Nejde přitom o vědomost o škodné události (o nesprávném úředním postupu), která škodu vyvolala, nýbrž o vědomost o vzniku majetkové újmy na straně poškozeného (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum rozhodnutí], spis. zn. [spisová značka]). Žalobkyně proto pokládá z hlediska možného promlčení svého nároku za zcela nepodstatné, že ke skončení exekuce vedené (bývalou) soudní exekutorkou JUDr. [jméno] [příjmení] pod spis. zn. [spisová značka] došlo v roce 2008, pokud žalobkyně nevěděla, že došlo k vymožení plnění na povinném a k ukončení exekuce. Žalobkyně se o způsobené škodě (vymoženém plnění v uvedeném exekučním řízení) dozvěděla až [datum] z obžaloby podané na JUDr. [jméno] [příjmení] Krajským státním zastupitelstvím v [obec]. Pokud žalobkyně následně dne [datum] uplatnila nárok na náhradu škody na žalované, byl nárok uplatněn v otevřené tříleté subjektivní promlčecí době.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne [číslo] 2022. Žalovaná namítla promlčení žalovaného nároku, když exekuce byla ukončena již v roce 2008 a nárok byl předběžně uplatněn až dne [datum].

3. Ve věci byly splněny podmínky § 115a o.s.ř. pro rozhodnutí o věci bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili, případně se ve stanovené lhůtě nevyjádřili.

4. Ze shodných tvrzení stran má soud za zjištěné, že žalobce žalobou uplatněný nárok u žalované předběžně uplatnil, a to dne [datum].

5. Žalobkyně měla pohledávku za panem [jméno] [příjmení], [datum narození], [IČO], bytem [adresa]. Tato pohledávka byla žalobkyni přiznána platebním rozkazem Okresního soudu v Karviné ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], 96 - 001, který nabyl právní moci dne [datum]. Uvedeným platebním rozkazem bylo panu [jméno] [příjmení] uloženo zaplatit žalobkyni částku 29.524,00 Kč nákladů řízení ve výši 2.444,00 Kč a dále platebním rozkazem Okresního soudu v Karviné ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], 96 - 002, který nabyl právní moci dne [datum]. Uvedeným platebním rozkazem bylo panu [jméno] [příjmení] uloženo zaplatit žalobkyni částku 18.514,00 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 1.784,00 Kč. Dále bylo toto uloženo také platebním rozkazem Okresního soudu v Karviné ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], 96 - 003, který nabyl právní moci dne [datum]. Uvedeným platebním rozkazem bylo panu [jméno] [příjmení] uloženo zaplatit žalobkyni částku 25.806,00 Kč, náhradu nákladů řízení ve výši 2.216,00 Kč. Platebním rozkazem Okresního soudu v Karviné ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], 96 - 004, který nabyl právní moci dne [datum]. Uvedeným platebním rozkazem bylo panu [jméno] [příjmení] uloženo zaplatit žalobkyni částku 16.850,00 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 1.676,00 Kč. Platebním rozkazem Okresního soudu v Karviné ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], 96 - 005, který nabyl právní moci dne [datum]. Uvedeným platebním rozkazem bylo panu [jméno] [příjmení] uloženo zaplatit žalobkyni částku 570,00 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 960,00 Kč. Toto má soud za prokázané z platebního rozkazu Okresního soudu v Karviné ze dne [datum], sp. zn. Ro 1172, [číslo], platebního rozkazu Okresního soudu v Karviné ze dne [datum], sp. zn. Ro 1173, [číslo], platebního rozkazu Okresního soudu v Karviné ze dne [datum], sp. zn. Ro 1174, [číslo], platebního rozkazu Okresního soudu v Karviné ze dne [datum], sp. zn. Ro 1175, [číslo], platebního rozkazu Okresního soudu v Karviné ze dne [datum], sp. zn. Ro 1176, [číslo].

6. Provedením exekuce byla pověřena (bývalá) soudní exekutorka JUDr. [jméno] [příjmení] jak má soud za prokázané usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. 7. (Bývalá) soudní exekutorka JUDr. [jméno] [příjmení] prováděla exekuci v řízení vedeném pod spis. zn. [spisová značka].

8. Žalobce se o ukončení předmětné exekuce pro vymožení pohledávky dozvěděl až dne [datum], kdy mu k jeho dotazu zaslal toto vyrozumění o ukončení exekuce vymožením plnění exekutor Mgr. [jméno] [příjmení], který exekuční činnost převzal po JUDr. J [obec] a kterého se na stav exekuce žalobce dotázal (zjištěno z výpisu z DS právního zástupce žalobce [příjmení] [příjmení] a z přípisu Mgr. R. Mohyly ze dne [datum] zaslaného zástupci žalobce).

9. Soud dále zjistil, a to z přípisu exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], že po JUDr. J. [obec] vedl EÚ [obec] právě tento exekutor a tento exekutor potvrdil, že v řízení vedeném původní exekutorkou JUDr. J. [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka] byla vymožena na pohledávku žalobce proti povinnému [příjmení]. [příjmení] částka 102 129 Kč, to vše s tím, že nebyla dohledána žádná výplata vymoženého plnění žalobci (toto se podává i z dále citovaného trestního rozsudku).

10. Z rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] soud zjistil, že JUDr. J. [obec] byla uznána vinnou zločinem zpronevěry dle § 206/1, 5 a) t.z. a zločinem zneužití pravomoci úřední osoby dle § 239 odst. 1 c), odst. 3 a), b) t.z. Jedním ze skutků, který k jejímu odsouzení vedl, (skutek [číslo] rozsudku); ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí]. č.j. [spisová značka] pak soud zjistil, že tento rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Soud tak má za zjištěnou výši škody 102 129 Kč (zaokrouhleno na celé koruny), když tato výše se podává jak z trestního rozsudku.

11. Soud má za prokázané, že žalobce byl jakožto poškozený o trestním řízení proti JUDr. J [obec] vyrozuměn Krajským soudem v Ostravě – pobočka v Olomouci doručením obžaloby ze dne ze dne [datum] podané na JUDr. J. [příjmení] a vyrozumění žalobce jakožto poškozeného, k čemuž došlo dne [datum].

12. Soud dospěl ve věci k závěru o skutkovém stavu, který koresponduje se skutkovými zjištěními uvedenými výše, na které soud odkazuje. Soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel (výpis z OR žalobce; původní exekuční titul vůči povinnému; listiny týkající se exekucí vůči jiným povinným žalobce).

13. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě.

14. Dle ust. § 32 odst. 1,2,3 zák. 82/1998 Sb. 1/Nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. 2/Nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví. 3/ Nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo. Dle ust. § 35 zák. 82/1998 Sb., Promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

15. Dle § 4 odst. 2 OdpŠk je činnost soudního exekutora považována za úřední postup při výkonu státní správy (§ 3 odst. 1 písm. b/ OpdŠk), pokud se jedná o úkony při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu podle zvláštního právního předpisu (§ 4 odst. 1 OpdŠk). Odpovědnost státu za nesprávný úřední postup soudního exekutora se řídí ustanoveními zák. č. 82/1998 Sb. bez možnosti liberace.

16. Zákonem [číslo] Sb. byl s účinností od [datum] novelizován § 32 zák. č. 120/2001 Sb. (exekuční řád), tedy od této doby činnost exekutora vymezená v § 4 odst. 1 OdpŠk je výkonem veřejné moci, za jejíž nesprávnost nadále odpovídá pouze stát, nikoliv již (jako tomu bylo do té doby) souběžně s ním též sám exekutor (odpovědnost exekutora za škodu podle § 32 EŘ se vztahuje na ostatní činnosti, v nichž nejedná v pozici úřední osoby).

17. Dle znění exekučního řádu účinného v době, kdy nesprávný úřední postup nastal (nejpozději [datum], kdy byla exekuce ukončena) tak platilo, že za škodu způsobenou exekutorem při výkonu veřejné moci přenesené na něj zákonem odpovídá vedle státu též exekutor sám za podmínek § 32 zák. č. 120/2001 Sb. (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Toto však nezbavuje stát odpovědnosti a žalobci je dáno k volbě, koho bude žalovat.

18. V posuzovaném případě je namítáno pochybení exekutorského úřadu právě v souvislosti s výkonem exekuční činnosti exekutora (pochybení při nevyplacení vymoženého plnění), tedy je s ohledem na výše uvedené dána pasivní legitimace státu a odpovědnost se řídí OdpŠk.

19. Skutkový stav má soud za prokázaný shodně s popisem průběhu exekučního řízení, tak, že žalobce soudní exekutorka JUDr. [jméno] [příjmení] při provádění exekuce k vymožení pohledávek žalobce, dluh vymohla, avšak žalobci nikdy nevyplatila.

20. Po právní stránce soud uvádí, že zák. č. 82/1998 Sb. v rozeznává dva odpovědnostní tituly, a to nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup (srov. § 5 zákona). Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR plyne, že nesprávným úředním postupem se rozumí porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Podle konkrétních okolností může jít o jakoukoliv činnost spojenou s výkonem pravomoci státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu. O„ úřední“ postup jde tehdy, jestliže tak postupují osoby, které plní úkoly státního orgánu, a pokud tento postup slouží výkonu státní moci (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

21. Soud, viz výše, má za prokázané, že v exekučním řízení vedeném původní exekutorkou JUDr. J. [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka] bylo vymoženo touto exekutorkou na pohledávku žalobce proti povinnému [jméno] [příjmení] částka ve výši 102 129 Kč a že toto plnění nebylo žalobci touto exekutorkou, ani následně jiným subjektem, vyplaceno.

22. Ohledně nesprávného úředního postupu soud uvádí, že je to exekutor, jemuž se svěřují finanční prostředky získané exekucí, je povinen počínat si tak, aby je v co nejvyšší možné míře ochránil a použil v souladu s účelem exekuce (tj. po odečtení nákladů je vyplatit oprávněnému). Nakládá-li s nimi svévolně, nemůže se odpovědnosti za jejich ztrátu zprostit podle § 32 odst. 2 exekučního řádu. Nebyla-li tedy exekutorem splněna povinnost vyplatit oprávněné osobě vymoženou částku, je takové počínání v rozporu s požadavkem právních předpisů, a jde proto o nesprávný úřední postup, a to bez ohledu na to, z jakých důvodů se tak stalo (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]).

23. K nesprávnému úřednímu postupu došlo v roce 2008, tedy ještě v té době nebyla platná a účinná úprava ust. § 46 odst. 4 exekučního řádu ukládající povinnost veškeré vymožené finanční prostředky vyplatit oprávněnému, a to ve lhůtě 30 dnů od doby, kdy je obdržel, resp. do 30 dnů od sdělení čísla účtu ze strany žalobce, příp. ve lhůtě stanovené dle dohody. I v době, kdy tato výslovná úprava nebyla zakotvena, však bylo smyslem exekuční činnosti práv prostřednictvím speciálních zmocnění, daných právě exekutorovi, vymoci plnění po dlužníku oprávněného za účelem předání získaného plnění oprávněnému, který takovýmito pravomocemi nedisponuje. Je tedy nepochybným, že jednání exekutorky, která využije svých zmocnění k vymožení dluhu pro oprávněného, avšak toto mu poté již nevydá, je nepochybně postupem nesprávným, odporujícím smyslu exekučního řízení.

24. Povinnost k náhradě škody způsobené nesprávným úředním postupem exekutora má za této situace (také) stát, a to bez ohledu na to, zda poškozený stejný nárok uplatňuje vůči exekutorovi či nikoliv. Odpovědnost státu a odpovědnost exekutora stojí vedle sebe. Odpovědnost státu není upřednostněna a zakládá poškozenému možnost uplatnit nárok jak vůči státu, tak vůči soudnímu exekutorovi současně (nezávisle) s tím, že při úspěšném uplatnění nároku proti oběma odpovědným osobám zanikne plněním jedné z nich nárok vůči druhé, a to v rozsahu poskytnutého plnění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

25. V řízení bylo prokázáno, že bývalá soudní exekutorka JUDr. J. [obec] v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] vymohla na pohledávku žalobce proti povinnému [příjmení]. [příjmení] částku ve výši 102 129 Kč a že toto plnění nebylo žalobci touto exekutorkou, ani následně jiným subjektem, vyplaceno. Žalobci tak vznikla v této výši škoda v příčinné souvislosti s pochybením exekutora (nesprávným úředním postupem dle § 13 odst. 1 věty první, zákona č. 82/1998 Sb.), tedy za tuto odpovídá žalovaná. Pokud jde o závěry ohledně přesné výše zjištěné škody ve výši 102 129 Kč, odkazuje soud na závěry učiněné v rámci skutkových zjištění výše.

26. K žalovanou uplatněné námitku promlčení, soud uvádí, že otázkou běhu promlčecí lhůty nároků na náhradu škody dle zákona č. 82/1998 Sb. se zabýval Nejvyšší soud v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], v němž dovodil, že tříletá subjektivní promlčecí doba stanovená v § 32 odst. 1 věty první OdpŠk začíná běžet od okamžiku, kdy se poškozený dozvěděl o tom, že mu škoda v určité výši vznikla a že za ni odpovídá stát. Zároveň je podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu třeba vycházet z prokázané vědomosti poškozeného o vzniklé škodě, nikoliv jen z jeho domnělé či předpokládané vědomosti o této škodě (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V poměrech souzené věci to znamená, že o vzniku škody, spočívající s ohledem na skutkové vymezení nároku v žalobě v tom, že žalobkyni vymožená částka nebude soudní exekutorkou vyplacena, se žalobce dozvěděl až v době, kdy mu muselo být zřejmé, že soudní exekutorka si vymožené plnění neoprávněně přisvojila a odmítá je vydat, tedy až dne [datum] kdy byl žalobci doručen přípis Mgr. Mohyly ze dne [datum], jímž žalobce vyrozuměl o zániku exekuce ke dni [datum], jakož i samotné vyrozumění o zániku exekuce z [datum].

27. Žalobce se o vzniku škody dozvěděl dne [datum], nárok předběžně uplatnil dne [datum] a žalobu podal dne [datum], z čehož se podává, že tříletá promlčení lhůta byla s odkazem na § 32 odst. 1 a § 35 OdpŠk zachována a vznesená námitka promlčení není důvodná.

28. Nárok na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem se promlčuje vždy v jediné, a to subjektivní promlčecí době, která počíná běžet okamžikem, kdy se poškozený o vzniku škody dozvěděl (tj. když zjistí skutkové okolnosti, z nichž lze dovodit vznik škody a orientačně i její rozsah), nikoliv v objektivní promlčecí lhůtě, jež by počínala běžet okamžikem, kdy došlo ke škodné události v podobě nesprávného úředního postupu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum rozhodnutí], spis. zn. [spisová značka], nebo rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum rozhodnutí], spis. zn. [spisová značka]). Počátek běhu subjektivní promlčecí doby se odvíjí od okamžiku, kdy se poškozený o škodě dověděl, tedy kdy prokazatelně získal vědomost o tom, že vznikla. Nejde přitom o vědomost o škodné události (o nesprávném úředním postupu), která škodu vyvolala, nýbrž o vědomost o vzniku majetkové újmy na straně poškozeného (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum rozhodnutí], spis. zn. [spisová značka]). K námitce žalované ohledně marného uplynutí objektivní promlčecí lhůty tak soud uvádí, že objektivní promlčecí lhůta dle § 32 odst. 2 OdpŠk se nevztahuje na škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, pro kterou se uplatní toliko subjektivní promlčecí lhůta podle odst. 1 tohoto ustanovení. Nad rámec tohoto soud doplňuje, že i pro běh objektivní promlčecí lhůty, v případech, kdy tato zakotvena je, dovolací soud dovodil, že subjektivní promlčecí lhůta, ostatně jako promlčecí lhůta objektivní, nezačne běžet dříve, než když poškozenému vznikne právo, které může u soudu uplatnit ([spisová značka]).

29. Relevantní tak není ani okamžik, kdy se žalobce dozvěděl o podání obžaloby ([datum]), i když ani tak by nárok promlčen nebyl. Závěr o tom, že by se žalobce o vzniku škody dozvěděl ještě dříve, byl přitom v řízení vyvrácen, žalovaná jej obecně zakládala jen na tom, že fakticky byla exekuce ukončena [datum], což se ale žalobce dozvěděl až právě [datum]. Toto podporuje i závěr přijatý v usnesení NS sp. zn. [spisová značka] (s odkazem na NS sp. zn. [spisová značka]), kdy dovolací dospěl k závěru, že oprávněný může důvodně spoléhat, že postup soudního exekutora bude v souladu se zákonem a že soudní exekutor bude samostatně plnit své zákonem stanovené povinnosti, přičemž ze žádného právního předpisu neplyne, že by oprávněný měl obecně povinnost sledovat stav exekuce a korigovat případné prohřešky exekutora a naopak primárně by stát měl prostřednictvím dohledu Ministerstva spravedlnosti dbát na to, aby nedocházelo k porušování zákonných povinností soudních exekutorů.

30. Úrok z prodlení je odůvodněn § 1968, § 1970 a § 605 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010, dle kterého má poškozený právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 zákona.

31. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř.; takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobci jakoukoliv újmu.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. vznikly v řízení náklady v celkové výši 15 358,40 Kč, tvořené ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.000 Kč, odměny za 2 účelně vynaložené úkony právní služby po 5200 Kč bez DPH (převzetí a příprava zastoupení, žaloba; dle § 6 odst. 1, § 7, § 8/1 (tarifní hodnota je výše škody) a § 11/1 a), d) AT, náhrady hotových výdajů v paušální výši za 2 úkony právní služby á 300 Kč bez DPH podle § 13 odst. 4 AT a 21 % DPH