15 C 87/2016

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 27 000 Kč s příslušenstvím a vzájemném protinávrhu žalovaného v částce 80 000 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 27 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Vzájemný návrh žalovaného se v části, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vzájemný návrh, částku ve výši 80 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 65 366 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení vzniklých v souvislosti s jeho vzájemným protinávrhem České republice ve výši 16 990 Kč, a to na účet Obvodního soudu pro Prahu 2, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soud dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 27 000 Kč z titulu zaplacení částky vyplývající ze článku V. odst. 2 Smlouvy o dílo, kdy v případě okamžitého ukončení smlouvy ze strany objednatele náleží zhotoviteli na základě vydané faktury náhrada za ušlý zisk ve výši odměny za 3 měsíce, která byla v době ukončení fakturována.

2. Žalobkyně doplnila svá tvrzení k procesní obraně žalovaného i protinávrhu tak, že ve věcech týkajících se účetnictví jednala vždy se synem žalovaného s panem [jméno] [celé jméno žalovaného] na základě plné moci, se synem také uzavřela smlouvu o dílo, kterou následně po ukončení spolupráce přiložila k předávaným dokladům, tudíž má vzato, že žalovaný o této smlouvě musel vědět. Žalovaný neprojevil zájem řešit se žalobkyni záležitosti týkající se účetnictví ve všech oblastech fungování podniku, žalobce využíval svého syna jakožto zmocněnce. Žalobkyně má za to, že účetnictví vedla řádně v souladu s právními předpisy vztahující na vedení účetnictví podnikatele. V případě, že by se při rekonstrukci účetnictví jednalo o jiný účetní program, je nutné vždy účetnictví přeúčtovat. Žalobkyně se žalovaným korespondovala přes oficiální e-mail společnosti [email], nikdy neměla osobní e-mail žalovaného. Veškerá spolupráce probíhala bezproblémově, kopii předmětných daňových přiznání jsou k dispozici v datové schránce žalovaného. Vzhledem k tomu, že tento disponuje datovým trezorem, lze předpokládat, že budou k dispozici i za celý rok 2015 [ulice] kniha v níž jsou vedeny účetní zápisy z hlediska věcného a tyto jsou uspořádány do analytických účtů, jsou používány v účetních rozvrhu, byla zaslána ihned po předání fyzických dokladů dne [datum]. Žalobkyně má za to, že tato kniha je po provedení účetnictví naprosto dostačující, vzhledem k tomu, že obsahuje nejen účet, ale na níž je účtováno i protiúčet, a to zásady podvojnosti a souvstažnosti. Co se týká výčitek ohledně nedostatku účtování, uvádí, že žalobkyně neměla podklady potřebné pro zaúčtování, nemohla diety řidičů zaúčtovat, jelikož by toto bylo v rozporu se zásadou dokladovosti a inventarizace. Žalovaná jakožto účetní, nemůže zaúčtovat libovolnou položku dle pokynů žalobce, pokud není k dispozici podklad pro zaúčtování, tato skutečnost byla protistraně sdělena na společné schůzce ze právního zástupce žalobkyně právní zástupkyni žalovaného, žalované, účetní, žalobce a mezi stranami vyjasněna. K předání hlavní knihy se žalobkyně vyjádřila výše, v hlavní knize je veden účet 518, nákladový účet pro potřeby zaúčtování položek ostatních služeb vždy s protiúčtem. Mzdové náklady byly zaúčtovány do [datum], na což byl žalovaný upozorněn a podklady pro zaúčtování veškeré známé mzdové agendy byly ze strany žalobkyně zaslány nové účetní žalovaného dne [datum], ještě před předáním veškeré účetní dokumentace. Žalovaný nepředal žalobkyni podklady pro zaúčtování nákladů zaměstnanců zaměstnaných na základě dohod o provedení práce, žalobkyně o nich nemohla účtovat. Žalobkyně sděluje, že účet [číslo] účtovala mýtné a vše co se týkalo dálničních poplatků, jelikož vždy záleží na účetní, jaký si stanoví účetní rozvrh v součinnosti s majitelem společnosti. Žalobkyně účetní osnovu přebírala od předchozí účetní žalovaného. Pojistné zákonné pojištění a poplatky účtovala na jiný nákladový účet, a to 568. O splátkách osobního automobilu Renault Megane bylo účtováno na základě úhrad faktury, která měla evidenční [číslo] rok 2014. Nejedná se o finanční leasing, ani podnikatelský úvěr, či obdobný úvěr, ale splátkový kalendář na úhradu zmíněné faktury. Automobil byl zařazen do majetku společnosti a odepisován. Obratová daň placená v zahraničí byla účtována na účtu [číslo]. Silniční daň byla účtována na účtu 345, silniční daň za rok 2015 žalobkyně neměla k dispozici, tuto si tuto žalovaný vypracoval sám. Ohledně daně z příjmu žalobkyně sděluje, že nebyl pouze proúčtován hospodářský výsledek roku 2015, a to z důvodu zákazu doúčtování roku 2015, obsaženého ve výpovědi. Žalobkyně poukazuje na běžnou praxi žalovaného, kdy byly převáděny nadměrné odpočty daně z přidané hodnoty na jiné daně, např. za rok 2014 byla k zaplacení daň ve výši 83 775 Kč po dohodě s finančním úřadem, ten to převedl na daň z příjmu zálohy ve výši 211 059 Kč z daně z přidané hodnoty, které by jinak byly společnosti vráceny, z tohoto důvodu nebyly hrazeny zálohy na daň z příjmu, ani daň silniční, přestože žalobkyně na tuto skutečnost společnost upozorňovala. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neměla přístup do internetové bankovnictví, ani dispoziční právo k úhradám, tuto skutečnost nemohla žádným způsobem ovlivnit. Běžnou praxí žalovaného bylo neplacení záloh, jakož i veškerých daňových povinností. Žalobkyně poukazuje na skutečnost, že platební výběry na úroky z prodlení týkající se prodlení úhrad daňových povinností, nikoliv záloh a žalobkyně neměla možnost žádným způsobem ovlivnit jejich včasné úhrady. Pokud žalovaný uvádí, že mu žalobkyně nesdělila kam má platby finančnímu úřadu, PSSZ a zdravotní pojišťovně provést, a proto je neprovedl, uvádí, že žalovaný veškeré přehledy na PSSZ a zdravotní pojišťovnu podepisoval, musel o existenci povinnosti hradit zálohy vědět. Dne [datum] posílá na oficiální email společnosti informace o tom, na jaký účet mají být hrazeny.

3. Žalovaný uvedl, že provozuje dopravní firmu. [jméno] [celé jméno žalovaného], jeho syn, kterému udělil plnou moc k zastupování, svou činnost pro firmu žalovaného dne [datum] bez dalšího ukončil, přitom v souvislosti s jeho chodem zmizel z počítače program, ve kterém žalovaný evidoval ukončené probíhající i budoucí zakázky a podklady pro fakturaci i samotnou fakturaci, a došlo ke ztrátě účetních dat žalovaného. V doplnění tvrzení ze dne [datum] uvedl, že se žalovaný z tohoto důvodu obrátil na žalobkyni, aby mu poskytla kopie účetních dat z její evidence. Žalobkyně na ústní výzvu nereagovala. Začali mu chodit upomínky k zaplacení záloh k dani příjmu, záloh na dani silniční atd. Na přelomu let 2015 a 2016 žalovaný žalobkyni ústně vytkl nedostatky, že stav účetnictví neodpovídá příjmovým a výdajovým položkám. Dále jí vytkl nedostatek součinnosti, tj. nevyhovění výzvám žalovaného k umožnění přístupu ke kopiím účetních dokladů a vadné vedení účetnictví. Nebylo možné požadovat po žalovaném, aby v další spolupráci pokračoval. Uvedené bylo dostatečným důvodem pro okamžité ukončení spolupráce. Žalovaný předal po vypovězení smlouvy ze dne [datum] účetnictví ve stavu, v jakém jej od žalobkyně převzal, nové účetní [příjmení] [příjmení] [příjmení]. Ta mu sdělila, že účetnictví není vedeno úplně, řádně a průkazně v natolik velkém rozsahu, že nelze na předaný stav navázat a je nutná jeho rekonstrukce za cenu 80 000 Kč. Konkrétně byla jako pochybení shledána absence pokladního deníku, absence hlavní knihy a absence zaúčtování položek. Rekonstrukce účetnictví spočívající v jeho kontrole, opravě a doplnění chybějících údajů byla zcela nezbytná jednak z důvodu nepředání shora uvedené základní účetní dokumentace žalobkyní žalovanému a jednak z důvodu zjištění, že pochybení žalobkyně nebyla nikoliv ojedinělého rázu a existovala tedy důvodná obava, že tato pochybení se vyskytují napříč celou účetní evidencí a bude tedy nezbytná jeho komplexní oprava, resp. rekonstrukce. [ulice] účetní převzala faktury vydané, faktury přijaté, doklady, pokladna, výdej, interní doklady, záznamy, povinnosti, DPH, šanon s různými smlouvami, sestavu náklady a výnosy podle účtu za období 1 – 11/ 2015, v sestavě byl za uvedené období vyčíslen zisk ve výši 7 437 940,81 Kč. Žalobkyně žalovanému nepředala a ani od ní účetní neměla k dispozici hlavní knihu a obratovou rozvahu, proto k předávacímu protokolu ze dne [datum] se žalobkyně zavázala, že hlavní knihu i účetní deník předá elektronicky. Pro absenci hlavní knihy nebylo možné určit, jak byly jednotlivé nákladové položky účtovány a zda vůbec k jejich účtování došlo. Jednalo se o tyto položky, a to diety řidičů ČÚ 512, kde bylo za uvedené období zaúčtováno 15 461, 81 Kč, po zpracování rekonstrukce za uvedené období činila částka 474 956,02 Kč, rozdíl v neprospěch firmy je 459 494,21 Kč ke zdanění. Ostatní služby čú. 518 AD vzhledem k nepředání hlavní knihy nebylo možné určit zda a v jakém rozsahu, kam a jak jednotlivé nákladové položky byly zaúčtovávány, v předané sestavě byl uveden pouze jeden analytický účet [číslo], kde byla částka 6 627 400,31 Kč. Během rekonstrukce zavedla nová účetní nové analytické účty na leasingové splátky a operativní leasing. Celková částka za stejné období je 7 508 901,96 Kč. V neprospěch firmy žalovaného se jedná o částku 881 501,65 Kč bez danění. Mzdové náklady čú. 521 po zpracování rekonstrukce byl při zaúčtování rozdíl ve výši 445 488 Kč v neprospěch firmy žalovaného. Ostatní finanční náklady čú. 548 AD zde byly během rekonstrukce zachyceny nákladové položky jako poplatky, pojistné zákonné pojištění, i zde během rekonstrukce byly vytvořeny analytické účty pro jednotlivé druhy nákladů pro zjištění průkaznosti. Celkový rozdíl v neprospěch firmy žalovaného byl zjištěn ve výši 388 178,70 Kč. Z důvodu nepředložení pokladního deníku nebylo možné určit, jakým způsobem byla pokladna dotována. Bylo zjištěno, že v průběhu sledovaného období nebylo účtováno o splátkách úvěru poskytnutého v roce 2014 na nákup osobního automobilu Renault Megane, toto nebylo provedeno ani v roce 2014. Na základě počátečních stavů roku 2015 je zřejmé, že nebylo účtováno o dani z příjmů v silniční dani a dani obratové, která je placena do zahraničí. V průběhu roku 2014 a 2015 dále nebylo účtováno a nebyly hrazeny zálohy na daň z příjmu a silniční daň, což v konečném důsledku přineslo povinnost zaplacení úroku z prodlení, který byl finančním úřadem za neplacení záloh na daň z příjmu fyzických osob v roce 2014 vyčíslen na částku 2 571 Kč, v roce 2015 na částku 1 749 Kč. Žalovaný doplatil daň silniční za rok 2015 ve výši 40 123 Kč a úrok z prodlení za prodlení s úhradou záloh na daň silniční v roce 2014 ve výši 13 925 Kč. Žalovaný osobně uhradil dluhy vůči PSSZ v celkové výši 151 940 Kč, a to 105 731 Kč na dlužném pojistném, za rok 2014 na 46 209 Kč penále a zdravotní pojišťovně. Vedení účetnictví žalobkyně nesplňovalo podmínky zákona 563/1991 Sb., nebylo vedeno úplně řádně a průkazně. Důsledkem byla vysoká daň z příjmu za rok 2015, cca 1,1 mil. Kč oproti skutečně zaplacené dani 123 480 Kč. Žalovaný uplatňuje proti žalobkyni nárok na přiměřenou slevu ze sjednané ceny za kompletní vedení účetnictví za období leden až listopad 2015, a to protože plnění žalobkyně pro žalovaného obsahovalo výše popsané vady. Žalovaný uplatnil vůči žalobkyni nárok na přiměřenou slevu z ceny díla za kompletní vedení účetnictví v období leden – listopad 2015 ve výši 50 % z faktur vystavených žalobkyní v tomto období (9 x 8 000 Kč a 2 x 9 000 Kč, tj. celkem 90 000 Kč), tj. slevu celkem 45 000 Kč a co do částky 27 000 Kč provedl vůči pohledávce žalobkyně zápočet.

4. Dále žalovaný uplatňuje proti žalobkyni nárok na náhradu škody spočívající v nákladech vynaložených na provedení rekonstrukce účetnictví za období leden až listopad 2015 v sumě 80 000 Kč, když celková rekonstrukce účetnictví za toto období byla provedena na základě smlouvy o dílo s [jméno] [příjmení] [příjmení] ze dne [datum], cena za tuto službu byla stanovena dohodou ve výši 80 000 Kč. Žalovaný uhradil po dvou splátkách [datum] a [datum].

5. Dále žalovaný jako vzájemný protinávrh požadoval nárok na náhradu škody spočívajících v nákladech vynaložených na zaplacení úroku z prodlení finančnímu úřadu, PSSZ a zdravotní pojišťovně, kdy na úroku z prodlení finančnímu úřadu zaplatil žalovaný částku 18 245 Kč a penále správě sociálního zabezpečení částku 46 209 Kč O tomto nároku bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 17.6.2021 čj. 15 C 87/2016- 564 výrok III. a soud se tímto nárokem již nezabýval.

6. Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl rozsudkem ze dne 17.6.2021 čj. 15 C 87/2016- 564, ten byl rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum] částečně zrušen ohledně prvotního požadavku žalobkyně ve výši 27 000 Kč a vzájemnému zápočtu slevy z díla ve výši 45 000 Kč a dále ohledně požadavku žalovaného jako vzájemného návrhu na úhradu částky 80 000 Kč představujícího náhradu nákladů na rekonstrukci účetnictví a věc byla soudu I. stupně vrácena v tomto rozsahu k dalšímu projednání.

7. Ze Smlouvy o dílo má soud za prokázané, že tato byla uzavřena [datum] mezi žalobkyní a žalovaným v zastoupení na základě plné moci [jméno] [celé jméno žalovaného]. Předmětem smlouvy bylo kompletní vedení účetnictví za odměnu 8000 Kč měsíčně. Dle čl. V/2 Smlouvy, v případě okamžitého ukončení smlouvy ze strany objednatele náleží zhotoviteli na základě vydané faktury náhrada za ušlý zisk ve výši odměny za 3 měsíce, která byla v době ukončení fakturována.

8. Dále má soud za prokázané z listiny Výpověd Smlouvy, že dne [datum] došlo ze strany žalovaného vůči žalobkyni k výpovědi smlouvy o vedení účetnictví bez uvedení důvodu s pokynem„ účetnictví nedodělávejte, bude zpracováno novou účetní“.

9. Z faktury FV1600014 má soud za prokázané, že žalobkyní byla žalovanému vyfakturována částka 27 000 Kč dle čl. V/2 Smlouvy o dílo, se splatností dne [datum].

10. Dne [datum] [celé jméno žalobkyně] emailem pro [email], sděluje předběžné výsledky k [datum] výkaz zisků a ztrát.

11. Z účastnické výpovědi žalovaného má soud za prokázané, že ke dni [datum] předal podklady nové účetní [příjmení] [příjmení]. Na základě jejích zjištění dne [datum], řekl žalobkyni ústně, ať již nic s účetnictvím nedělá. Podkladem pro tuto informaci byl podklad výsledovky pro hospodaření za rok 2015. Z účastnické výpovědi nijak nezaznělo, že by žalobce žalobkyni žádal o opravu vad vedení účetnictví. (Soud nad to uvádí, že výsledovka byla zaslána žalovanému až dne [datum]).

12. Z účastnické výpovědi žalobkyně má soud za prokázané, při předávání podkladů k žádosti žalovaného byl tento se spoluprací spokojen, a navýšil ji odměnu o 1000 Kč měsíčně, což vyplývá i z tvrzení žalobce, který uplatňuje slevu za vady za měsíce říjen a listopad 2015 z částky 9 000 Kč. Při předávání podkladů k vedení účetnictví po podání výpovědi byl žalovaný upozorněn, že účetnictví není kompletní a to jednak z důvodu, že byla žalovaným požádána, ať již nic nedělá, dále z důvodu neukončení celého účetního roku a upozornila, že má nová účetní asi jiný software.

13. Mezi účastníky bylo nesporné faktické předání účetnictví dne [datum], toto má soud za prokázané i z předávacího protokolu, a z emailové korespondence má soud za prokázané, že prostřednictvím emailu žalovanému na email jeho společnosti byla zaslána hlavní kniha i účetní deník. Toto má soud za prokázané i z výpovědi žalobkyně. Z výpovědi žalovaného má soud za prokázané, že v tomto období se o emaily nezajímal, neuměl elektronickou poštu ovládat, protože se o firmu a tyto záležitosti staral [jméno] [celé jméno žalovaného].

14. Ze smlouvy o dílo uzavřené mezi [jméno] [příjmení] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalovaného] ze dne [datum] má soud za prokázané, že předmětem smlouvy byla rekonstrukce účetnictví roku 2015 v návaznosti na účetní závěrku roku 2014, dle ústní objednávky ze dne [datum] za částku 80 000 Kč. Z vyjádření a výpovědi [jméno] [příjmení] [příjmení], účetní, ze dne [datum] vyplývají určitá tvrzení o nutnosti rekonstrukce účetnictví, tak jak byla tato uvedena ve vyjádření žalobce. Z výpovědi svědkyně [příjmení] švejdové má však soud za prokázané, že tato se věnovala účetnictví žalobce již v listopadu 2015.

15. Dále má soud za prokázané z výdajového pokladního dokladu č. H 16/0059 a H 16/0071, že dne 9.6.2016 žalobce zaplatil [příjmení] [příjmení] [příjmení] za rekonstrukci účetnictví částku 40 000 Kč a dne [datum] částku 40 000 Kč.

16. Ze svědecké výpovědi [příjmení] [příjmení] má soud za prokázané, že jiné podklady než ty, které měla k dispozici při předání účetnictví, soud podotýká ke dni [datum], již zpětně nedostávala. Tyto byly založené v šanonu přijatých faktur. Svědkyně uvedla, že nedostala od žalobkyně ani účetní soustavu, z tohoto důvodu nebylo vlastně možné pouhá kontrola účetnictví, ale bylo nutné právě účetnictví znovu rekonstruovat. Stejně tak se toto týkalo i diet řidičů, kdy něco zaúčtováno bylo, nicméně jednalo se o to, že zejména přes léto, kdy řidiči hodně jezdí, jsou zde právě vysoké diety těchto řidičů a toto účtováno nebylo. Podklady pro zaúčtování těchto nákladů byly v předaném v účetnictví.

17. Ze svědecké výpovědi [jméno] [celé jméno žalovaného] má soud za prokázané fungování společnosti žalovaného, kde svědek na základě plné moci udělené mu žalovaným působil tak, že právě dohod o provedení práce, díky jim byli najímáni brigádníci. Toto se však řešilo v účetnictví až na konci roku nebo na konci účetního období, měsíčně se v rámci účetnictví řešily právě a pouze věci týkající se DPH, neboť byli měsíčními plátci DPH. Co se dalo řešit až později, toto bylo také řešeno až později, až v situaci, kdy bylo nutné kompletovat daňová přiznání, a to vzhledem k celkové vytíženosti ve firmě. Co se týká diet, tyto byly sice vypláceny měsíčně, nicméně co se týká samotného spárování s tím, že fakticky z pokladny diety řidičům byly vypláceny buď před jízdou nebo po jízdě, nicméně, co se týká daňových záležitostí, toto se zpracovávalo v rámci daní až před podáním daňového přiznání. Nicméně, co se týká právě faktur a dalších dokladů, jednalo se o to, že ty se psaly správně většinou až ex post, nikoliv ve všech případech, a byly tam právě opravovány i datumy podle konkrétních cest. Určitě nešlo o to, že by všechny tyto cesty byly účtovány hned. Obdobné závěry má soud z výpovědi [jméno] [příjmení], kdy předávání podkladů fungovalo tak, že ze strany dispečera byly dávány informace o cestách a dietách na hromádku a následně toto bylo předáváno účetní, a to zhruba 1x za týden. Nicméně bližší informace neměl.

18. Ke znaleckému posudku a závěrům znalkyně [příjmení] [příjmení] se soud vyjádří níže.

19. Podle přechodných ustanovení k o. z., a to § [číslo] odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. V daném případě byla smlouva o dílo uzavřena dne [datum] a strany v ní nesjednaly, že se jejich práva a povinnosti budou řídit právními předpisy – občanským zákoníkem účinným od 1. 1. 2014. Zároveň se nejedná o právní poměr týkající se práv osobních, rodinných a věcných a nedopadá na něj ani jiné (speciální) přechodné ustanovení o. z. Jelikož obě strany závazkového právního vztahu byly v době jeho uzavření podnikateli, řídí se jejich závazkový vztah zákonem č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem (obch. zák.), a to podle § 261 odst. 1 obch. zák., ev. příslušnými ustanoveními obč. zák.

20. Nárok žalobkyně na zaplacení částky 27 000 Kč žalovaný považoval za rozporný se zásadami poctivého obchodního styku, resp. dobrými mravy, neboť žalovaný byl nucen přistoupit k okamžitému ukončení smlouvy z důvodu dlouhodobého a závažného porušování povinností žalobkyně. Zdůraznil svůj názor, že příslušné ustanovení smlouvy o dílo je svým obsahem a účelem ujednáním o smluvní pokutě, přičemž smluvní pokuta může být ujednána jen za porušení smluvní povinnosti a nikoli výkon práva. Příslušné ustanovení je tedy neplatné.

21. Soud se nejprve zabýval samotnou žalobou, kterou podala žalobkyně dne [datum] a kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 27 000 Kč s příslušenstvím z titulu čl. V/2 Smlouvy o dílo. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že se nejedná o ujednání o smluvní pokutě. V čl. V/1 Smlouvy je zakotvená možnost ukončení smluvního vztahu výpovědí s 3 měsíční výpovědní lhůtou. Stejná povinnost hradit 3 měsíční odměnu je pak přenesena do uvedeného ujednání o povinnosti úhrady 3 měsíční odměny při okamžitém zrušení smluvního vztahu.

22. Dle ust. § 544 zák. 40/1964 Sb., (1) Sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. (2) Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.

23. Dle ust. § 301 zák. 513/1991 Sb., Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, a to až do výše škody vzniklé do doby soudního rozhodnutí porušením smluvní povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody vzniklé později je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty podle § 373 a násl.

24. Soud dospěl k závěru, že vzhledem k ujednání o možnosti ukončení smluvního vztahu výpovědí s 3 měsíční výpovědní dobou a obdobnosti ujednání o okamžitém ukončení se zakotvení náhrady ušlého zisku, na který by žalobkyně měla smluvní nárok, se nejedná o dohodnu o smluvní pokutě. Jak sám žalovaný uvedl, smluvní pokuta může být ujednána jen za porušení smluvní povinnosti a nikoli výkon práva. Mezi účastníky vznikl smluvní vztah, na jehož základě měla žalobkyně mít garantovaný zisk. Dle názoru soudu se jednalo také o možnost dokončení započaté práce týkající se vedení účetnictví a jejího zaplacení. V ujednání nebylo zakotveno, jaké konkrétní porušení povinnosti učastníků by muselo nastat, aby žalobkyni vznikl na uvedenou částku nárok. Nad shora uvedené soud uvádí, že k žádnému porušení smlouvy ze strany žalovaného nedošlo a není tak ani povaha smluvní pokuty naplněna. Naopak se jedná o smluvní ustanovení náhrady ušlého zisku, na který by žalobkyně měla nárok v případě standardního rozvázání smluvního vztahu. Žalobkyni výpovědí žalovaného ze dne [datum] nárok na jeho vyplacení fakticky vznikl.

25. Ohledně vzájemného návrhu směřujícího k započtení, pouze co do žalované částky 27 000 Kč, (žalovaný uplatňuje proti žalobkyni nárok na přiměřenou slevu ze sjednané ceny za kompletní vedení účetnictví za období leden až listopad 2015, a to protože plnění žalobkyně pro žalovaného obsahovalo výše popsané vady. Za přiměřenou slevu žalovaný považuje 50 % ze zaplacených faktur v období leden až listopad 2015, tj. 9 x 8 000 Kč za leden až září 2015 a říjen až listopad 2015, tj. 2 x 9 000 Kč, celkem 90 000 Kč, z toho sleva ve výši 50 % představuje částku 45 000 Kč, avšak z procesního započtení pouze v žalované částce 27 000 Kč), soud uvádí, že po právní stránce soud prvního stupně posoudil úkon započtení podle příslušných ustanovení právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 (§ 358 a násl. obch. zák., § 580 a 581 obč. zák.) a stejně tak tvrzený nárok žalovaného z práv z odpovědnosti za vady podle příslušných ustanovení obchodního zákoníku (§ 560 a násl. obch. zák.).

26. Dle ust. § 358 zák. 513/1891 Sb., K započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit u soudu. Započtení však nebrání, jestliže pohledávka je promlčena, avšak promlčení nastalo teprve po době, kdy se pohledávky staly způsobilými k započtení.

27. Dle ust. § 580 zák. 40/1964 Sb., Mají-li věřitel a dlužník vzájemné pohledávky, jejichž plnění je stejného druhu, zaniknou započtením, pokud se vzájemně kryjí, jestliže některý z účastníků učiní vůči druhému projev směřující k započtení. Zánik nastane okamžikem, kdy se setkaly pohledávky způsobilé k započtení.

28. Dle ust. § 581 odst. 1 a 2 zák. 40/1964 Sb., (1) Započtení není přípustné proti pohledávce na náhradu škody způsobené na zdraví, ledaže by šlo o vzájemnou pohledávku na náhradu škody téhož druhu. Započtení není přípustné ani proti pohledávkám, které nelze postihnout výkonem rozhodnutí. (2) Započíst nelze pohledávky promlčené, pohledávky, kterých se nelze domáhat u soudu, jakož i pohledávky z vkladů. Proti splatné pohledávce nelze započíst pohledávku, která ještě není splatná.

29. Dle ust. § 560 odst. 1,2,3 zák. 513/1991 Sb. Obch.Zák., (1) Dílo má vady, jestliže provedení díla neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě. (2) Zhotovitel odpovídá za vady, jež má dílo v době jeho předání (§ 554); jestliže však nebezpečí škody na zhotovené věci přechází na objednatele později, je rozhodující doba tohoto přechodu. Za vady díla, na něž se vztahuje záruka za jakost, odpovídá zhotovitel v rozsahu této záruky. (3) Zhotovitel odpovídá za vady díla vzniklé po době uvedené v odstavci 2, jestliže byly způsobeny porušením jeho povinností.

30. Dle ust. § 562 odst. 2 písm. a,b,c Obch. Zák. Soud nepřizná objednateli právo z vad díla, jestliže objednatel neoznámí vady díla a) bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistí, b) bez zbytečného odkladu poté, kdy je měl zjistit při vynaložení odborné péče při prohlídce uskutečněné podle odstavce 1, c) bez zbytečného odkladu poté, kdy mohly být zjištěny později při vynaložení odborné péče, nejpozději však do dvou let a u staveb do pěti let od předání předmětu díla. U vad, na něž se vztahuje záruka, platí místo této lhůty záruční doba.

31. Ohledně vzniku nároku žalovaného, jako pohledávky z titulu vad díla žalobkyně, který žalovaný mohl započíst na částku 27 000 Kč, soud uvádí, že žalovaný byl vyzván dle ust. § 118a odst. 1 a 3 osř na jednání dne [datum] k nutnosti doplnění tvrzení ohledně ukončení Smlouvy o dílo uzavřené se žalobkyní. Ten uvedl, že„ dne [datum] p. [jméno] [celé jméno žalovaného] náhle ukončil spolupráci se žalovaným. V souvislosti s tímto ukončením spolupráce došlo ke ztrátě účetních dat žalovaného, které si žalovaný vedl pro své interní účely v rámci své vlastní evidence (tedy souběžně s účetní evidencí žalobkyně). Žalovaný se proto obrátil na žalobkyni s urgentní žádostí o poskytnutí kopií účetních dat žalovaného z její evidence, aby mohl řádně zajistit kontinuální provoz své činnosti. Žalobkyně však na tyto (ústní) výzvy žalovaného nereagovala a žalovaný se tak ocitl v naprosto bezmocné situaci. Žalovanému navíc začaly být doručovány upomínky k zaplacení záloh na dani z příjmu, záloh na dani silniční, úroku z prodlení za pozdní úhradu záloh na daně, sociálního i zdravotního pojištění, penále apod. Na přelomu roku 2015 a 2016 (ještě před ukončením smlouvy o dílo ze dne [datum]) proto žalovaný žalobkyni se shora uvedenými zjištěnými nedostatky konfrontoval a tyto vady jí ústně vytkl. Žalovaný žalobkyni vytkl, že stav účetnictví žalovaného vedený žalobkyní neodpovídá doloženým příjmovým a výdajovým položkám a vykazuje v tomto ohledu zásadní výkyvy, což jej vedlo, po konzultaci s několika jinými účetními, k přesvědčení, že žalobkyně řádně neplní své povinnosti ze smlouvy a nezúčtovává ke škodě žalovaného rozsáhlé množství účetních položek. Dále žalobkyni vytkl nedostatek součinnosti (tj. nevyhovění výzvám žalovaného k umožnění jeho přístupu ke kopiím účetních dokladů) a vadné vedení účetní evidence spočívající v nesprávném účtování o daňových povinnostech žalovaného, což vedlo k nutnosti hradit shora uvedené sankce a penále. Za dané situace tudíž nebylo možné po žalovaném spravedlivě požadovat, aby pokračoval ve spolupráci (byť i jen po dobu výpovědní doby) s osobou, která dlouhodobě neplnila své povinnosti ze smlouvy řádně, v důsledku čehož vznikaly žalovanému nemalé škody a hrozil vznik dalších. Navíc žalovaná odmítala zjednat jakoukoliv nápravu, resp. existenci těchto pochybení vůbec připustit (což ostatně činí kontinuálně až doposud i v rámci tohoto řízení) a hrozilo tak, že bude v této vadné činnosti pokračovat i v budoucnu (což by se nepochybně stalo).“ 32. K uvedenému tvrzení soud odkazuje na výpovědi jak žalobkyně tak i žalovaného a svědkyně [příjmení] [příjmení]. Ohledně žádostí o poskytnutí kopií účetních dat žalovaného z evidence žalobkyně, aby mohl řádně zajistit kontinuální provoz své činnosti, má soud za prokázané, že tuto součinnost žalobkyně splnila. Žalovaný i svědkyně [příjmení] [příjmení] uvedli, že již v průběhu měsíce října a listopadu roku 2015, měla svědkyně k dispozici podklady, tyto ji předal přímo žalovaný, a to právě v listopadu roku 2015 a svědkyně se zabývala prováděním rekonstrukce účetnictví. Právě na základě zprávy od svědkyně a výsledovky od žalobkyně žalovaný dospěl k závěru o nesprávném vedení účetnictví. Je tak evidentní, že podklady, tak, jak je žalovaný žádal, ze strany žalobkyně předávány byly. Nad shora uvedené soud uvádí, že žalovaný neměl, jak vyplývá z jeho výpovědi ani celkový přehled o chodu jeho firmy. Nad shora uvedené soud uvádí, jak vyplývá i nesporných tvrzení účastníků, žalovaný navýšil odměnu žalobkyni i za měsíc říjen a listopad 2015, což by dle názoru soudu jen těžko dělal v případě, že by žalobkyně dle tvrzení žalovaného na jeho požadavky o vydání podkladů nijak nereagovala a bylo jí toto jako vada vytčeno. Co se týká vadného účtování, jakožto vad díla, žalovaný žalobkyni vady vytkl až při zahájení tohoto řízení a to obecně. Žalobce neuvedl žádné konkrétní datum, ani žádné konkrétní jednání na kterém, byť ústně, měl žalobkyni vady vedení účetnictví vytknout. Dne [datum] pouze žalobkyni zaslal nijak neodůvodněnou výpověd Smlouvy o dílo. Jak je shora uvedeno, soud nemá za úplná tvrzení žalobce o konkrétním vytčení konkrétních vad, před jejich doplněním podáním ze dne [datum] Ani při účastnických výpovědích, byť si je soud vědom, že tyto slouží jako důkazní prostředek k prokázání tvrzení, soud nezjistil, že by ke konkrétnímu vytčení vad ve vedení účetnictví ze strany žalovaného vůči žalobkyni došlo. Tvrzená ústní výtka zůstala pouze ve formě torzovitého tvrzení, ke kterému soud uvádí, nemá takové tvrzení za dostatečné.

33. Dle ust. § 562 odst. 1 Obch. Z. Objednatel je povinen předmět díla prohlédnout nebo zařídit jeho prohlídku podle možnosti co nejdříve po předání předmětu díla. Dle odst. 2 písm. b/ Obch. Zák. Soud nepřizná objednateli právo z vad díla, jestliže objednatel neoznámí vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je měl zjistit při vynaložení odborné péče při prohlídce uskutečněné podle odstavce 1. žalobce uvedl, že k výpovědi Smlouvy došlo na základě vad vedení účetnictví. Vady však konkrétně žalobkyni nevytkl a tyto vytkl v zásadě až doplňujícím tvrzením k požadavku soudu při soudním řízení. Nad shora uvedené soud uvádí, že žalovaný okamžitě od Smlouvy odstoupil a výslovně uvedl, aby žalobkyně účetnictví nedodělávala. Neumožnil tedy žalobkyni ani VADY díla opravit. Nehledě již k uvedenému zjištění soudu, že žádné vady k opravě žalobkyni žalovaný ani nevytkl.

34. Ve smyslu ust. § 562 odst. 2 Obch. Zák. soud nepřiznal žalovanému právo z vad díla, spočívající ve slevě z ceny díla, neboť ten neoznámil vady bez zbytečného odkladu a neumožnil logicky ani žalobkyni jejich nápravu. Pohledávka žalovaného za žalobkyní spočívající ve vzniku nároku na slevě z díla za vedení účetnictví ve výši 50 % ze zaplacených faktur v období leden až listopad 2015, tj. 9 x 8 000 Kč za leden až září 2015 a říjen až listopad 2015, tj. 2 x 9 000 Kč, celkem 90 000 Kč, z toho sleva ve výši 50 % představuje částku 45 000 Kč, nevznikla a nemůže tak ani dojít k jejímu započtení.

35. Ohledně požadavku žalobkyně na náhradu ušlého zisku ve výši 27 000 Kč tak soud žalobě vyhověl.

36. V rámci procesní obrany však žalovaný v podání ze dne [datum] vznesl vzájemný protinávrh představovaný částkou 80 000 Kč, která představuje náklady na provedení rekonstrukce účetnictví. Co se týká částky 80 000 Kč, která byla požadována jako zaplacená odměna za rekonstrukci účetnictví subjektu, který převzal účetní agendu po žalobkyni, kdy bylo tvrzeno, že právě převzatá agenda účetnictví byla v takovém stavu, že byla nutná její rekonstrukce, která si vyžádala zaplacení odměny ve výši 80 000 Kč, soud uvádí, že žalovaný svůj nárok koncipuje jako nárok na náhradu škody, která mu měla vzniknout tím, že v důsledku pochybení žalobkyně při vedení účetnictví musel vynaložit náklady na jeho rekonstrukci. Jelikož k porušení povinnosti mělo podle tvrzení žalovaného dojít již za účinnosti o. z., řídí se tento nárok právní úpravou § 2894 a násl. o. z.

37. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně.

38. Podle § 2918 o. z. vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

39. Podle § 2951 odst. 1 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

40. Podle § 2952 o. z. se hradí skutečná škoda, a to co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

41. Žalovaného jako poškozeného tíží důkazní břemeno ohledně prokázání, že žalobkyně porušila povinnost ze smlouvy, že došlo ke škodě a že mezi porušením povinnosti a vzniklou škodou je příčinná souvislost.

42. K výzvě soudu dle ust. § 118a odst. 1a 3 osř. dané na jednání soudu dne [datum] konkrétně uvedl, že byly pí. [jméno] [příjmení] [příjmení] v rámci realizace rekonstrukce účetnictví žalovaného zjištěny následující nedostatky a provedeny následné účetní operace (nápravy zjištěných nedostatků) a to zejména Absence pokladního deníku: Absence tohoto účetního dokladu znemožňovala určit, jakým způsobem byla dotována a čerpána hotovost v pokladně. A absence hlavní knihy a obratové převahy: Absence těchto účetních dokladů znemožňovala určit, jak a zda vůbec bylo účtováno o jednotlivých nákladových položkách.

43. K tomu soud uvádí, že jak již shora uvedl, soud má za prokázané, že [ulice] deník i účetní knihu zaslala žalobkyně emailem dne [datum] má emailovou adresu společnosti žalovaného, na níž standardně komunikovala. Toto má soud za prokázané z emailů i výpovědi žalobkyně a částečně i z výpovědi žalovaného, který uvedl, že emailový účet neuměl ovládat a neovládal. Předal svědkyni [příjmení] [příjmení] fakticky pouze šanony s účetnictví, je tak zřejmé, že emailem zaslaný hlavní deník ani účetní knihu, emailem nové účetní nepřeposlal. Uvedené pochybení však nemůže jít k tíži žalobkyně.

44. Soud nechal vypracovat znalecký posudek ze strany znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], znalkyně z oboru účetnictví s tím, že tato následně byla i u jednání soudu dne [datum] vyslechnuta, kdy doplnila právě své závěry ze znaleckého posudku s tím, že předmětem posuzování bylo, zdali účetnictví ze strany žalobkyně bylo vedeno řádně a v souladu s normami zákona o účetnictví a zejména s ust. § 12 odst. 2 zák. č. 563/1991 Sb. Dále byl vypracován ještě dodatek ke znaleckému posudku [číslo]. Soud zejména na základě dodatku dospěl k závěru, že za nastalé situace, vyvolané žalovaným sice byla nutná rekonstrukce účetnictví, neboť právě předáním neuzavřeného a nezkontrolovaného a neúplného účetnictví, byla dána nutnost provedení kontroly novu účetní a novým zaúčtováním dokladů, avšak jednalo se nutnost vyvstalou pouze jednáním žalovaného, který nenechal žalobkyni účetnictví za rok 2015 dokončit a zakázal jí na něm jakkoliv dále pracovat a nepřeposlal nové účetní ani zásadní podklady jako je [ulice] kniha a účetní deník. Bylo tak irelevantní, zda v nedokončeném účetnictví existovala pochybení vzniklá početními chybami a nepozorností žalobkyně. Jak svědkyně [příjmení] [příjmení], tak znalkyně potvrdily, že žalovaný by byl nucen prostředky za rekonstrukci účetnictví tak jako tak za nastalé situace, při požadavku na vydání nedokončeného účetnictví, vydat. Logicky se podává, že ke kontrole účetnictví dochází právě pouze při jeho dokončení, naopak rekonstruovat je nutné účetnictví neuzavřené, kdy není možná jen jeho kontrola. Ze znaleckého posudku a jeho dodatku má soud za prokázané, že nelze zpracovat účetní závěrku předtím, než je uzavřeno účetnictví za příslušné účetní období. Důvodem pro rekonstrukci účetnictví pak byla zejména absence [ulice] knihy a účetního deníku, když však, jak je uvedeno níže, toto nelze přičítat žalobkyni k tíži, když ta oba podklady žalovanému zaslala emailem, avšak žalovaný, neovládající emailovou komunikaci evidentně tyto podklady již nové účetní nepředal. Zároveň jak se podává z dodatku znaleckého posudku, počet úkonů, které nebyly provedeny, a měly souvislosti s činnostmi předcházejícími zpracování účetní závěrky, včetně kontroly již zaúčtovaných účetních případů, mají vliv na časovou náročnost případné rekonstrukce účetnictví. Soud obecně dospěl k závěru, že tak nelze žalobkyni klást tvrzenou škodu vzniklou nutností rekonstrukce účetnictví za vinnu. Není dána příčinná souvislost mezi prací žalobkyně dle smlouvy o dílo a nutností provést rekonstrukci účetnictví, když rekonstrukce účetnictví by musela být ze strany žalovaného v nastalé konkrétní situaci provedena bez ohledu na skutečnost, že v účetnictví byly chyby jednak způsobené tím, že žalobkyni nebyly řádně a včas předávány účetní doklady a jednak nepozorností žalobkyně.

45. Nad shora uvedené soud uvádí, že co se pak týká vytýkané Absence zaúčtování účetních položek Diety řidičů – č.ú. 512: Před rekonstrukcí bylo zaúčtováno pouze celkem 15.461,81 Kč. V rámci zpracování rekonstrukce účetnictví bylo zaúčtováno celkem 474.956,02 Kč (rozdíl v neprospěch žalovaného je 459.494,21 Kč ke zdanění) a Mzdové náklady – č. ú. 521: V rámci zpracování rekonstrukce účetnictví a při zaúčtování mezd byl zjištěn rozdíl ve výši 445.488 Kč v neprospěch žalovaného (nebylo zaúčtováno), soud odkazuje na výpověď žalobkyně a svědka [celé jméno žalovaného], kteří uvedli, že diety řidičů a mzdových nákladů se toto řešilo až ke konci účetního roku.„ Diety byly vypláceny buď před jízdou nebo po jízdě, nicméně, co se týká daňových záležitostí, toto se zpracovávalo v rámci daní až před podáním daňového přiznání. Nicméně, co se týká právě faktur a dalších dokladů, jednalo se o to, že ty se psaly správně většinou až ex post, nikoliv ve všech případech, a byly tam právě opravovány i datumy podle konkrétních cest“ Závěrem uvedeného bylo, že ve vedení účetnictví se vyskytly takové vady, které by bylo možné rozdělit na dvě oblasti, jednak se jedná o oblast týkající se zejména mzdových nároků, kdy však nebylo zřejmé, zdali toto nebylo zaúčtováno z toho důvodu, že žalobkyně neměla podklady a nebo zda se jednalo o opomenutí. Soud vyslýchal k právě fungování interakce mezi zaměstnanci žalovaného a žalobkyní, k podávání uvedených podkladů svědka [jméno] [příjmení], kdy předávání fungovalo tak, že ze strany dispečera byly dávány informace o cestách a dietách na hromádku a následně toto bylo předáváno účetní, a to zhruba 1x za týden. Nicméně bližší informace neměl. Neměl ani informace o konkrétních postupech v rámci interního fungování firmy žalovaného. Žalobkyně uvedla, že účetnictví za rok 2015 nebylo zpracováno celé a nebylo zkontrolováno, neboť jednak neměla žalobkyně veškeré podklady a jednak jí výpovědí smlouvy ze dne [datum] byla jakákoliv další činnost žalovaným zakázaná. Ze znaleckého posudku str. 24 se podává, že ohledně diet řidičů bylo účtováno od ledna do srpna 2015. Na str. 33 posudku se podává, že o odměnách zaměstnanců pracujících na dohodu na účet 521 bylo zaúčtování provedeno až ke dni [datum]. Toto tak potvrzuje spíše tvrzení žalobkyně a svědka [jméno] [celé jméno žalovaného] o celkovém řešení situace až na konci roku. Byl to žalovaný, koho tížilo důkazní břemeno ohledně splnění povinnosti o předložení veškerých podkladů k možnému zaúčtování dle jeho požadavků. Jak má soud za prokázané z účastnické výpovědi žalovaného, žalovaný účetní doklady žalobkyni nepředával, o faktickém fungování podrobný přehled neměl a neměl ani konkrétní poznatky o předávání účetních podkladů. Žalovaný se o účtování ve své společnosti do doby odchodu [jméno] Smlouvy z firmy nezajímal, běžně nebyly placeny zálohy na povinné odvody sociálního pojištění nebo daňové zálohy, aniž by na to měla žalobkyně vliv. Žalobkyně byla odkázána pouze na podklady, které jí byly předány ze strany dispečerů. Z výpovědi svědka [příjmení], který dle tvrzení žalovaného měl mít předávání účetních dokladů na starosti, má soud za prokázané, že u faktického předávání účetních dokladů byl cca dvakrát za rok. Podklady se jinak předávaly bez jeho součinnosti. Z žádné ze svědeckých výpovědí, ani výpovědí účastníků soud přesně„ nezjistil“, a soud má za to, že toto a není ani do detailu možné, kdy konkrétně a které konkrétní podklady a doklady byly žalobkyni předány. Zároveň je však tvrzením žalovaného, a jeho povinností veškeré účastní podklady žalobkyni v rámci smlouvy o vedení účetnictví předat. Co se pak týká žalovaným uváděných pochybení žalobkyně a to Absence zaúčtování účetních položek Ostatní služby – č. ú. 518 ad.: Vzhledem k nepředání hlavní knihy nebylo možné přesně určit, zda, jak a kam byly jednotlivé nákladové položky zaúčtovány. V předané sestavě byl uveden pouze jeden analytický účet ([číslo]), kde byla uvedena částka 6.627.400,31 Kč. V rámci rekonstrukce účetnictví byly zavedeny nové analytické účty za účelem zajištění jeho průkaznosti. Jednalo se zejména o analytické účty leasingových splátek a operativního leasingu. Celková částka za toto období je [číslo], 96 Kč (rozdíl v neprospěch žalovaného je 881.501,65 Kč ke zdanění). Ostatní finanční náklady – č. ú. 548 ad. (tj. nákladové položky jako poplatky, pojistné, zákonné pojištění): V rámci rekonstrukce účetnictví byly vytvořeny analytické účty pro jednotlivé druhy nákladů za účelem zajištění jejich průkaznosti. Celkový rozdíl v neprospěch žalovaného byl zjištěn ve výši 388.178,70 Kč. Nezaúčtování výběrů hotovosti, byť je jejich realizace patrná z bankovních výpisů. Nezaúčtování splátek úvěru poskytnutého v roce 2014 na nákup osobního automobilu Renault Megan a Absence úhrad a zaúčtování záloh na daň z příjmu a silniční daň v roce 2014 - 2015, což vedlo k vyměření finančních sankcí ze strany finančního úřadu. Dle závěru znalkyně docházelo při vedení účetnictví za období [číslo] 2015 i k matematickým nepřesnostem v rámci výpočtů, k špatnému použití zaúčtování v některých situacích a dále také k záměně příjmů a výdajů, uvedla znalkyně, že uvedené vady by bylo možné napravit právě ke konci roku, kdyby bylo celé účetnictví za předchozí rok kontrolováno tak, aby mohla být dána daňová přiznání. Soud uvádí, že účetnictví by mělo být dle ust. § 12 odst. 2 zák. 563/1991 Sb., vedeno průběžně a mělo by být vedeno řádně, což se ze strany žalobkyně nestalo. Účetnictví neslo při jeho předání vady, které byly objektivní, které vznikly pouze nepozorností nebo špatnými matematickými výpočty ze strany žalobkyně. Avšak jak, je shora uvedeno, jednalo se o chyby, které by při obvyklém, dlouhodobou spoluprací nastaveném a i žalobkyní předpokládaném běhu okolností, bylo možné při kontrole a inventarizaci účetnictví před jeho dokončením opravit.

46. Jak je uvedeno shora, tvrzená pochybení se prolínají a proto soud opakuje své závěry, dle výpovědi svědka [jméno] [celé jméno žalovaného] i žalobkyně bylo v průběhu smluvního vztahu ustálenou praxí pozdní a nesoustředěné zaúčtovávání jednotlivých dokladů, zejména cestovních náhrad zaměstnanců a odměn brigádníků, a to právě až po skončení účetního období. Stejně tak ohledně nakládání s hotovostí včetně tzv. pokladní knihy, žalobkyně neměla pod svojí kontrolou a mít nemohla. Bylo však povinnosti žalovaného veškeré možné doklady k zaúčtování žalobkyni předkládat a to se nedělo. Žalobkyně dostala pouze na konci účetního období doklady, které zaúčtovala. Jak vyplývá právě i tvrzení žalovaného, který spatřoval vznik škody právě v pochybení v tom, že nebyly placeny zálohy na povinné odvody sociálního pojištění nebo daňové zálohy, toto bylo povinnosti žalovaného, aniž by na to měla žalobkyně vliv. Účetnictví bylo dokončováno a logicky kontrolováno až po skončení účetního období, a mohlo být opravováno právě do doby zákonného podání přiznání k dani z příjmů. Svědkyně [příjmení] potvrdila, že bylo nutné provést rekonstrukci účetnictví pro stav, v jakém bylo účetnictví žalovaného svědkyni předáno a zejména je důležitý okamžik a forma předání. Jak znalkyně, tak svědkyně [příjmení] [příjmení], tak žalobkyně, všechny tři jako profesionálky v oblasti vedení účetnictví připustily, že v případě, kdy by žalobkyně účetnictví za příslušný rok mohla dokončit, bylo možné prakticky všechny nezaúčtované položky doplnit a zkontrolovat případné chyby.

47. Pokud by žalovaný neukončil smluvní vztah okamžitou výpovědí, ale v souladu se smlouvou s 3 měsíční výpovědní lhůtou, nebo nechal-li by žalobkyni dokončit účetnictví, což by odpovídalo možnostem dokončení účetnictví za celý kalendářní rok, potom mohlo v uvedeném období dojít k inventarizaci účtů. Jak vyplývá ze znaleckého posudku a z dodatku znaleckého posudku, inventarizace se uskutečňuje při uzávěrce účetního roku, vzhledem k požadavku žalovaného na okamžité ukončení práce žalobkyně, inventarizace ani zpracována účetní závěrka nebyla ze strany žalobkyně provedena. Ohledně možnosti opravy výše uvedených pochybení, kdy se jedná o chyby početní nebo vzniklé nepozorností znalkyně uvedla, že při invetarizaci měly být dohledány nesrovnalosti a opraveny případné chyby, které mohou vzniknout. Jedná se o běžnou a naprosto nezbytnou činnosti pracovníka odpovědného za vedení účetnictví.“ Znalkyně obdobně uvedla ve své výpovědi při soudním jednání dne [datum]:„ Problém byl pak také v tom, že účetnictví bylo předáváno za neuzavřený rok … Účetní má při uzavírce účetnictví ještě možnost věc zkontrolovat a eventuálně opravit, a pokud však je předáváno ze dne na den, tato kontrola být ze strany účetní provedena být nemohla. … Co se týká rekonstrukce v účetnictví, odkazuje právě na skutečnost, že účetnictví bylo předáváno téměř ze dne na den … nebylo uzavřeno a je otázkou, v jakém stavu nová účetní účetnictví dostala, nicméně takto neuzavřené účetnictví by se muselo vždy zkontrolovat.“ 48. Soud tak dospěl k závěru v souladu s ustanovením § 2918 o. z. vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí. Soud dospěl k závěru, zejména po doplnění dokazování doplňkem znaleckého posudku, účastnickými výpovědmi a výpovědí svědka [jméno] [celé jméno žalovaného], že nutnost rekonstrukce účetnictví způsobil především žalovaný pokynem žalobkyni k okamžitému předání neuzavřeného účetnictví. Pokud by žalobkyně měla 3 měsíce času, který byl i ve smlouvě ohledně výpovědi předpokládán, došlo by na konci účetního roku k zaúčtování veškerých položek, i těch, které teprve na konci roku k zaúčtování dozrály, došlo by ke kontrole účetnictví a došlo by i k jeho inventarizaci. S pravděpodobností hraničící s jistotou by pak žalobkyně podala jak daňové přiznání za rok 2015 v pořádku tak i předala řádně dokončené účetnictví za uvedený rok a žalovanému by tak odpadla nutnost účetnictví rekonstruovat. Nutnost rekonstrukce účetnictví tak byla způsobena pouze žalovaným, který se o formální běh podnikání nezajímal. Podklady pro zpracování účetnictví on sám při jeich předání nekontroloval, podklady on sám nepředával. Teprve odchodem [jméno] [celé jméno žalovaného] z podnikání začal nastalou situaci řešit, avšak bez bližší znalosti fungování nevhodně. Pokynem k ukončení vedení účetnictví však zavinil nemožnost jeho dopracování do stavu, ve kterém by mohlo být podáno daňové přiznání, vedení účetnictví za rok 2015 by bylo ze strany žalobkyně řádně ukončeno a nemuselo tak vůbec dojít k rekonstrukci účetnictví a ni jeho kontrole.

49. Nad rámec uvedeného soud uvádí, že co se týká rozsahu rekonstrukce uvedeného účetnictví, soud vychází z faktury, která byla ze strany nové účetní paní [příjmení] [příjmení] vyúčtována žalovanému za rekonstrukci účetnictví a to v rozsahu částky 80 000 Kč, kdy i znalkyně poměrově k částkám placeným na vedení účetnictví (8 000 Kč za měsíc) ze strany žalovaného žalobkyni dospěl soud k závěru, že i tato částka je však částka přiměřená. Při rekonstrukci účetnictví je nutné celé účetnictví pro uvedený rok od počátku zhotovit. Jednalo se o období [číslo] měsíců roku 2015, což by odpovídalo odměně žalobkyni ve výši 80 000 Kč podle smlouvy o dílo. [příjmení], která by mohla odpovídat rekonstrukci účetnictví je tak přiměřená. Ze smlouvy o dílo uzavřené mezi [jméno] [příjmení] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalovaného] ze dne [datum] má soud za prokázané, že předmětem smlouvy byla rekonstrukce účetnictví roku 2015.

50. Ohledně žaloby, ve které se žalobkyně domáhala částky 27 000 Kč, byla žalobkyně úspěšná a soud jí přiznal právo na náhradu nákladů řízení dle ust. § 142 odst. 1 osř. Ty se se sestávají z 13 úkonů právní služby /příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, [datum] vyjádření, [datum] vyjádření, [datum] replika, [datum] vyjádření, [datum] replika, [datum] jednání soudu, [datum] doplnění, [datum] vyjádření ke znaleckému posudku, [datum] jednání soudu, [datum] jednání soudu, [datum] jednání soudu/ á 2180 Kč, 13x 300 Kč režijní paušál a DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši 1350 Kč. Dále 2 úkony v řízení před odvolacím soudem, a dále, po částečném zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně odvolacím soudem, dalších 10 úkonů právní služby sestávající se z 5x účast na jednání soudu a 4x vyjádření ve věci samé) a tomu odpovídající počet režijních paušálů a DPH a soudní poplatek ve výši 5 350Kč.

51. V řízení byl vypracován znalecký posudek Ing. [příjmení]. Jeho cena byla 12 940 Kč. Znalkyni byl dále proplacená účast na jednání soudu usnesením ze dne 11.10.22 čj. 15 C 87/2016-663 ve výši 1 350 Kč a dodatek ke znaleckému posudku usnesením ze dne 20.4.2023 čj. 15 C 87/2016-682 ve výši 2 700 Kč. Žalovaný jako ve sporu plně neúspěšný, pak má povinnost tyto náklady státu uhradit nad zálohu zaplacenou ke zpracování znaleckého posudku ve výši 5 000 Kč. Žalovaný je tak povinen reálně uhradit státu částku 11 990 Kč.