15 C 93/2007

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa o částka s přísl.,

I. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku ve výši [částka], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne [datum] domáhal původně náhrady škody ve výši [částka] Městský soud v Praze dne 19.3.2007 pod čj. 20 Co 74/2007-43 dospěl k závěru, že předmětem tohoto řízení je náhrada škody, které se žalobce domáhá z důvodu průtahů vzniklých při projednání jeho návrhu na výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti Okresním soudem v Nymburce pod sp.zn. E 1093/1996. K výzvě soudu na jednání dne [datum] popsal průběh řízení, původně vedený u Okresního soudu v Nymburce pod sp.zn. 5 C 204/1995, ve kterém dne [datum] bylo rozhodnuto rozsudkem a který obsahoval výrok, že [jméno] [příjmení] je povinen zaplatit oprávněnému, tj. žalobci, částku [částka] spolu se 17% úrokem z prodlení jdoucím od [datum] do zaplacení a náklady soudního řízení. Na základě shora uvedeného vykonatelného rozkazu byla vedena exekuce, vedená Okresním soudem v Nymburce pod sp.zn. E 1093/96. Žalobce popsal průběh tohoto řízení s tím, že v něm došlo k průtahům. Dne [datum] byl Okresnímu soudu v Nymburce doručen návrh oprávněného na výkon soudního rozhodnutí, který obsahoval exekuční titul uvedený rozsudek. Dne [datum], po cca 5 měsících bezdůvodných průtahů, soudce JUDr. [obec] v rozporu s ustanovením § 43 odst. 1 a 2 o.s.ř. a § 335 odst. 1 o.s.ř. vydal protiprávní usnesení, ve kterém byly chybně uvedené pozemky, nebylo přesně vymezeno příslušenství pohledávky a přestože slíbil dodatečné opravné usnesení, toto neučinil a zavinil tím dalších 4 měsíce průtahů. Až dne [datum] Krajský soud v Praze toto protiústavní usnesení zrušil, marně uplynulo 9 měsíců. Ve svém usnesení krajský soud výslovně zavázal Okresní soud v Nymburce k přesnému označení nemovitostí. Na toto usnesení Krajského soudu v Praze oprávněný ihned reagoval, došlo k doplnění dne [datum] a [datum]. Po dalších marně uplynutých 16 měsících pověřený předseda Okresního soudu v Nymburce Mgr. Dorfl v rozporu s usnesením Krajského soudu v Praze vydal další protiprávní usnesení. Toto ze strany Krajského soudu v Praze bylo opětovně zrušeno, věc byla vrácena Okresnímu soudu v Nymburce k opravě. Následuje další řízení a návrh na výkon soudního rozhodnutí trvá cca 44 měsíců. Usnesení nabývá právní moci dne [datum], kdy do prohlášení konkursu na majetek povinného zbývá jenom 5 měsíců. Je ustanoven znalec, kterému je uloženo, aby do 60 dnů předložil znalecký posudek, ale ani tento úkon nebyl učiněn ve lhůtě. Dále došlo právě k prohlášení konkursu na majetek původního povinného a následně k jeho úmrtí. Okresní soud v Ústí nad Orlicí dne 17.12.2020 pod sp.zn. 20 D 1070/2003-1971, které nabylo právní moci [datum], dospěl k závěru, že žalobci na základě přihlášky do konkursního řízení ze dne [datum] ve výši [částka] přísluší částka [částka]. Předmětem žaloby tak zůstala výše nepřiznané částky ve výši [částka].

2. Žalovaná odkázala na postup Okresního soudu v Nymburce v řízení vedeném pod sp.zn. E 1093/1996, kdy tento dospěl k závěru, že v exekučním řízení nedocházelo k průtahům. Dle názoru žalované se nejedná o nesprávný úřední postup a zároveň žalovaná neshledává průtahy tak, jak tyto byly ze strany žalobce označené. Řízení bylo velmi složité, a to jak po stránce procesní, tak i po stránce hmotné, žalobce se svými návrhy a opravnými prostředky na délce řízení podílel, délka řízení byla přiměřená. K věci samé uvedla, že k tomu, aby byla dána odpovědnost žalované, je třeba splnění tří předpokladů, a to existence nesprávného úředního postupu, vznik škody a existence příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody. Skutečnost, že povinný řádně nesplnil svůj závazek vůči žalobci, není v příčinné souvislosti s odpovědností žalované. Žalovaná namítá, že pohledávka žalobce nebyla zřejmě splnitelná ještě předtím, než došlo k řízení o výkon rozhodnutí, neboť jinak by povinný vůči žalobci závazek plnil. Rovněž případnou subjektivní neochotu povinného splnit svůj závazek vůči žalobci nelze přičítat k tíži žalované. Žalobcem navržený způsobem výkonu prodejem podílu povinného ve výši [číslo] na nemovitosti byl sám o sobě těžko technicky proveditelný. Při prodeji menšinového podílu na nemovitosti předkupním právem ostatních spoluvlastníků, ale i v případě, kdy by jej tito využili, objektivně není možno docílit rozumného finančního výsledku, rozhodně by v dané věci nebylo možno docílit plné úhrady pohledávky žalobce. Žalobce sám tím, že neoznačil řádně a správně nemovitost, zavinil zrušení prvního usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí v této věci. Není dána příčinná souvislost mezi žalobcem tvrzenou škodou a nesprávným úředním postupem, kdy ve smyslu ustanovení § 441 občanského zákoníku žalobce jakožto poškozený vznik spoluzavinil. Dále namítla promlčení nároku.

3. Soud má za prokázaný průběh řízení vedeného u Okresního soudu v Nymburce ze spisu E 1093/96, a to tak, že oprávněný [celé jméno žalobce] proti povinnému [jméno] [příjmení] dne [datum] podává návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí pro částku [částka] s příslušenstvím, kde navrhuje, aby soud vydal usnesení. Dne [datum] je vyzván k zaplacení soudního poplatku. Dne [datum] soud nařídil výkon rozhodnutí, toto bylo doručeno původnímu povinnému dne [datum]. Oprávněný dne [datum] navrhl, aby bylo vydáno dodatečné usnesení a zároveň [jméno] [příjmení] dne [datum] podává odvolání. Dne [datum] toto bylo přeposláno právnímu zástupci žalobce, a [datum] bylo podáno vyjádření oprávněného. Spis byl předložený Krajskému soudu v Praze, který usnesením čj. 28 Co 284/97-31 usnesení soudu I. stupně zrušil, věc vrátil k dalšímu řízení, a to z toho důvodu, že návrh není zcela určitý a je nutné vyzvat oprávněného k upřesnění. Dne [datum] oprávněný doplňuje svůj návrh a zároveň podává stížnost na vyřizující soudce. Dne [datum] soudce namítá svoji podjatost. Krajský soud v Praze rozhodl dne [datum] o tom, že soudce okresního soudu JUDr. [jméno] [příjmení] je vyloučen z projednávání věci. Toto je doručováno v březnu 1998. Soud vyčkává rozhodnutí v řízení sp. zn. 6 C 208/96-125 do srpna roku 1998. Bylo žádáno zapůjčení spisu. Dne [datum] Okresní soud v Nymburce rozhodl pod čj. E 1093/96-63 tak, že nařídil nově výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí podle rozsudku ze dne 20.3.1996, čj. 5 C 204/95-19. Proti tomu podává povinný odvolání de [datum]. Dne [datum] se k tomuto vyjadřuje oprávněný, spis je předložen Krajskému soudu v Praze. Spis byl dne [datum] vrácen bez věcného vyřízení, neboť krajský soud dospěl k závěru, že je nutné doručit shora uvedené usnesení i dalším spoluvlastníkům, kterým svědčí předkupní právo. V průběhu června došlo k doručování i dalším spoluvlastníkům dle katastru nemovitostí, kdy právě jsou zjišťovány i pobyty dalších spoluvlastníků uvedených nemovitostí. [příjmení] jiné je zjišťováno, že [jméno] Růžička jako jeden ze spoluvlastníků zemřel, je řešeno dědické řízení, i tomu je následně v listopadu roku 1999 doručeno. Spis byl nově předložen Krajskému soudu v Praze, ten věc vrátil opět bez věcného vyřízení, neboť nebylo rozhodnuto o úroku z prodlení. Usnesením ze dne [datum] byl doplněno rozhodnutí o nařízení výkonu rozhodnutí, toto bylo opět rozesíláno všem spoluvlastníkům v průběhu března roku 2000. Došlo však k chybě ve jménu povinného, docházelo k opravě v tiskopisech. Následně byl spis předložen odvolacímu soudu v červnu roku 2000. Usnesení o nařízení výkonu bylo potvrzeno a rozhodnutí nabylo právní moci dne 14.8.2000. Usnesením čj. E 1093/96-125 ze dne 14.8.2000 byl ustanoven znalec z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, kterému bylo uloženo, aby zjistil cenu podílu o velikosti [číslo] na uvedených nemovitostech, a to tak, aby uvědomil soud o době odhadu nemovitostí. Tento byl naplánován ze strany znalce na den [datum] a následně bylo zjištěno, že došlo k prohlášení konkursu na povinného, a z tohoto důvodu došlo i ke zrušení místního šetření. I předmět exekučního řízení je součástí konkursní podstaty povinného, toto sděluje i JUDr. [jméno] [příjmení] jakožto správce konkursní podstaty dne [datum]. Dne [datum] uvádí, že uvedený podíl byl zpeněžen prodejem spoluvlastníkům a dále sděluje, že však úpadce zemřel a z tohoto důvodu již v konkursním řízení nebude dále pokračováno. Usnesením E 1093/96-182 ze dne 26.10.2004 byl výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí zastaven, neboť uvedené nemovitosti byly zahrnuty do konkursní podstaty a byly prodány.

4. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

5. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s průběhem řízení, vedeného u Okresního soudu v Nymburku pod sp.zn. E 1093/96.

6. Soud se zabýval skutečností, zda-li došlo k naplnění tří podstatných náležitostí k možné náhradě vzniklé škody dle zákona 82/98 Sb., a to zda-li existuje nesprávný úřední postup v řízení vedeném Okresním soudem v Nymburce pod sp.zn. E 1093/96, dále zda-li zde fakticky vznikla žalobci škoda a zda-li je příčinná souvislost mezi tímto nesprávným úředním postupem a vznikem škody. Stran odvolacího soudu byla jako nesprávný úřední postup konstatována nepřiměřené délka uvedeného exekučního řízení s tím, že na jednání soudu I.stupně, které proběhlo dne [datum], byl žalobce poučen dle ust. 118a odst. 1 a3 osř., aby jasným způsobem rozklíčoval, ke kterému okamžiku se domnívá, že by exekuční řízení mělo být skončeno, aby nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu a aby bylo možné dospět k závěru, kdy mělo nabýt usnesení o nařízení exekuce právní moci, a kdy fakticky mohlo k samotné exekuci dojít a navrhl důkazy právě k prokázání skutečností, že nebýt takto namítaných průtahů v řízení, vedeném u Okresního soudu v Nymburce pod sp.zn. E 1093/96 by se žalobce fakticky do dne [datum], kdy byl prohlášený konkurs na původního povinného, uvedené částky, která je předmětem tohoto řízení, fakticky domohl, a že jediným důvodem, proč se tak nestalo, je právě nesprávný úřední postup v namítaném řízení Okresního soudu v Nymburce, sp.zn. E 1093/96. K tomuto žalobce podal vyjádření doručené soudu dne [datum]. Žalobce v něm však pouze zopakoval svá původní tvrzení tak, jak již v průběhu řízení zazněly, tedy pouze rekonstruoval průběh uvedeného exekučního řízení E 1093/96, aniž by však vyhověl výzvě soudu a doplnil svá tvrzení. Úvaha soudu totiž směřovala k tomu, že ne každý nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce uvedeného řízení je v příčinné souvislosti s takto tvrzeným vznikem škody. Ke dni [datum] totiž došlo k prohlášení konkursu na původního povinného [jméno] [příjmení], v tomto směru exekuční řízení nebo vykonávací řízení již nadále probíhat nemělo. V příčinné souvislosti se vznikem škody by mělo dle názoru soudu být tvrzení žalobce o tom, jak dostatečně rychle měl Okresní soud v Nymburce v řízení sp. zn. E 1093/96 fakticky jednat a dále měl žalobce navrhnout důkazy k prokázání skutečnosti, že pouze z důvodů průtahů nebo nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce uvedeného exekučního řízení se žalobce fakticky nedomohl částky tak, jak je tato uvedenou žalobou požadovaná. Uvedené požadavky soudu žalobce nedoplnil. Popsal pouze průběh uvedeného exekučního řízení, který má soud za prokázaný i ze samotného exekučního spisu, aniž by však doplnil tvrzení, ke kterému by směřoval nutnost rekonstrukce uvedeného řízení tak, aby bylo zřejmé, že v případě, že by v namítaném řízení průtahy nebyly, nebo, že by nedošlo k naplnění správného úředního postupu, spočívajícímu ve vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, by žalobci uvedená škoda nevznikla. Ze strany soudu se jednalo zejména o to, aby žalobce doplnil svá tvrzení v tom směru, kdy dle jeho názoru mělo fakticky dojít k samotné realizaci výkonu tohoto řízení, výkonu rozhodnutí prodejem části nemovitostí, a navrhnout zejména důkazy k prokázání skutečností, že by k tomu také fakticky v uvedeném termínu, tj. nejpozději do [datum] fakticky došlo. Bylo na žalobci, aby navrhl důkazy k prokázání skutečností, že do dne [datum] by byla poměrná část podílu povinného na uvedených nemovitostech fakticky prodána a žalobci by byla z této částky fakticky vyplacena částka, která je předmětem tohoto řízení, tedy i částka ve zbývající výši [částka]. Z žalobních tvrzení zbyl pouze přehled vývoje samotného exekučního řízení. K provedenému důkazu exekučním spisem soud poukazuje na skutečnost, že byť se může jevit, že exekuční soud jako Okresní soud v Nymburce nejednal zcela v souladu s právní úpravou, bylo právě na žalobci, aby určil konkrétní prodlevy nebo konkrétní časové úseky, ke kterému by při obvyklém běhu událostí, tj. nebýt nesprávného úředního postupu, fakticky nedošlo. Soud však podotýká, že to byl sám žalobce jakožto oprávněný, kdo podal návrh na výkon rozhodnutí, který však nebyl zcela perfektní. Okresní soud v Nymburce měl dle ustanovení § 43 odst. 1 a 3 o.s.ř. vyzvat oprávněného k opravě, což se nestalo, k tomuto došlo až po vydání rozhodnutí, když však proti tomuto rozhodnutí to byl povinný, který podal odvolání. V tomto směru však došlo k prodloužení řízení pouze o cca 3 měsíce. Následně to byl žalobce, kdo vyvolal takovou situaci, že došlo k vyloučení soudce, což ale prodloužilo řízení o 2 měsíce. Dále bylo nutné vyčkat výsledku sporu sp. zn. 6 C 208/96, který se právě týkal určení vlastnictví nemovitostí, které byly předmětem výkonu rozhodnutí s tím, že teprve dne [datum] byl doručen rozsudek Krajského soudu v Praze sp. zn. 28 Co 513/98-152, neboť v případě opačného rozhodnutí by byl důvod pro zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. g) o.s.ř., a v tomto směru opět nelze shledat prodlevu v řízení. Dne [datum], cca po 1 měsíci byl nařízen výkon rozhodnutí a následovalo odvolání povinného. Spis byl předložen odvolacímu soudu dne [datum] a dne [datum] tento byl vrácen k doručení dalším spoluvlastníkům, kdy k tomuto následně docházelo, bylo pátráno po pobytu dalších spoluvlastníků a dále bylo řešeno doplnění výroku ohledně požadovaného příslušenství. Zde lze shledat určitý průtah, a to právě v předkládání spisu Krajskému soudu v Praze a následnému vracení. Tento průtah však nelze shledávat v doručování uvedeného rozhodnutí dalším spoluvlastníkům a pátrání po nich, neboť k tomuto by došlo i v případě, že by soud I. stupně z vlastní iniciativy, nikoliv pouze na základě pokynu Krajského soudu v Praze uvedené rozhodnutí fakticky rozesílal. Co lze shledat jako průtahem, je právě rozhodování o doplňujícím usnesení, neboť toto mohlo být ze strany soudu I. stupně vydáno již jako usnesení plně perfektní. Došlo k průtahu cca 4 měsíců. Následně byl ustanoven znalec, kterému bylo uloženo, aby nařídil k ocenění místní šetření, k tomuto však již nedošlo, neboť [datum] byl prohlášený konkurs.

7. Pakliže ani k výzvě soudu žalobce jednotlivé průtahy neoznačil, byl to samotný soud, který se zabýval samostatně jednotlivými možnými průtahy v daném řízení. Žalobce se však neuposlechnutím výzvy připravil o možnost přezkumu jeho žalobních tvrzení. Takto je to soud kdo dospěl k níže uvedeným závěrům. Soud dospěl k závěru, že lze shledat určité průtahy v řízení, které kdyby nebylo pochybení na straně soudu, by urychlily celkovou délku řízení. Soud vycházel ze skutečností, že je zde nutné k provedení určitých úkonů, které by měly být v souladu s právní úpravou České republiky, je určitých posloupností a určitých časových úseků, stejně tak je potřeba také určitého času k nastudování spisu a sepsání rozhodnutí a jejich vypravení. Co se týká pochybení, soud v prvé řadě poukazuje na skutečnost, že to je žalobce, kdo měl podat návrh tak, aby tento byl bez vad, což se nestalo. Nicméně byl to soud, kdo měl v tomto směru žalobce vyzvat k odstranění vad. K tomuto následně došlo během 1 měsíce od doby, kdy došlo ke zrušení rozhodnutí o nařízení výkonu rozhodnutí. Od samotného nařízení výkonu rozhodnutí od [datum] do 10.7. 1999 lze tak shledat určitý průtah v řízení, ke kterému by nebylo bývalo došlo, pakliže-li by soud vyzval žalobce k nutnosti odstranění vad. Jedná se o období cca 3 měsíců. Co se týká pak dalších období, tak jak byly namítány ze strany žalobce, že by měly směřovat k nepřiměřené délce řízení, soud uvádí, že v dalších obdobích již soud konal plynule. Byl to naopak žalobce, kdo svým postojem vyloučil soudce z projednání řízení, o tomto muselo být také fakticky rozhodováno. Dále bylo nutné vyčkat rozhodnutí v řízení sp. zn. 6 C 208/96 ohledně určení vlastnictví předmětných nemovitostí, neboť bez nich ve věci nebylo možné dále pokračovat. Ani v tomto směru soud neshledává žádné období nečinnosti nebo období, které by bylo možné označit jako průtahové. Dne [datum] byl ve věci nařízen výkon rozhodnutí, proti kterému bylo podáno odvolání, a spis byl vrácený dne [datum] k doručení dalším spoluvlastníkům. Co se týká tohoto období od [datum] dp [datum], docházelo k doručování usnesení dalším spoluvlastníkům dle katastru nemovitostí, došlo i k tomu, že některým nebylo možné doručit a jeden zemřel, a bylo nutné řešit tuto problematiku v rámci dědického řízení. K tomuto by došlo i v případě, že by uvedené rozhodnutí bylo rozesíláno těmto dalším spoluvlastníkům ihned, a nikoliv až po pokynu ze strany Krajského soudu v Praze. V tomto směru nelze shledat toto jako pochybení na straně státu. Co lze však shledat jako pochybení na straně státu, je vydání nebo nutnost vydání doplňujícího rozhodnutí, a to v období od [datum], kdy spis byl předložený Krajskému soudu v Praze, přes jeho vrácení dne [datum] k vydání doplňujícího usnesení dne [datum], doručování usnesení do dne [datum]. Jedná se o období 6 měsíců, které lze shledat jako období, které lze přičítat k tíži státu a o které by mohlo být posuzované řízení kratší, pakliže-li by nedošlo k chybě v původním usnesení a nebylo by nutné vydávat právě usnesení doplňující. Jedná se tak o období cca 9 měsíců, ve kterých soud dospěl k závěru, že by mohlo být exekuční řízení o toto období kratší. V tomto směru se soud zabýval skutečností, zda-li by toto urychlení o 9 měsíců mohlo vést k závěru, že při takovémto správném úředním postupu by se žalobce fakticky v rámci tohoto vykonávacího řízení požadované částky fakticky domohl. Jak předložil sám žalobce k důkazu, co se týká exekučního řízení, spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech byl sepsán do konkursní podstaty, a to v konkursu, který byl zahájen dne [datum], a byl veden pod sp.zn. 37 K 31/2000. Jak vyplývá ze zprávy správce konkursní podstaty z [datum], spoluvlastnický podíl původního povinného byl prodán spoluvlastníkům. Jak však vyplývá z této zprávy z roku 2002, tento ještě nehovoří o tom, že by tento podíl byl fakticky prodán. Jedná se o to, že v průběhu jednoho a půl roku teprve docházelo k oceňování ceny tohoto spoluvlastnického podílu a dále k řešení jeho prodeje. Soud tak dospěl k závěru, že pakliže má vycházet z hypotetických termínů, je nutné vycházet z faktického dění v řízení tak, jak fakticky tyto byly zahrnuty v možnosti prodejů spoluvlastnického podílu, a to i vzhledem k jejich ocenění. Dospěl k závěru, že ani v případě, že by uvedené vykonávací řízení bylo o 6 měsíců kratší, by ani do [datum] fakticky vykonávací řízení ukončeno nebylo. aSoud žalobu zamítl.

8. Soud nad rámec shora uvedené úvahy podotýká, že to byl primárně žalobce, kdo byl dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. fakticky primárně vyzván, aby shora uvedenou úvahu tak, jak tuto nastínil soud k možnosti faktického rozhodnutí ve věci, učinil on a bylo primárně na něm, aby tvrdil a prokazoval, že by při obvyklém běhu událostí, tj. nebýt jím konkrétních namítaných průběhu řízení došlo fakticky k výkonu rozhodnutí a že by částka tak, jak je předmětem tohoto řízení jako náhrada škody, by se do jeho dispozice fakticky dostala. Toto však žalobce neučinil, soud přistoupil ke shora uvedenému přezkumu a úvaze z úřední povinnosti, a dospěl však k závěru, že škoda žalobci v příčinné souvislosti se shora namítanými průtahy v řízení vedeném u Okresního soudu v Nymburce pod sp.zn. E 1093/96 nevznikla.

9. Obvodní soud pro Prahu 2 vyzval právě žalobce k určení částek dne [datum]. Žalobce uvedl, že tohoto není schopen z důvodu probíhajícího dědického řízení a z tohoto důvodu ze strany soudu dne 11.2.2008 pod č. j. 15 C 93/2007 – 60 bylo řízení přerušeno právě ve skončení řízení vedeného u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 20 D 1070/2003. Následně žalobce uvedl, že přihláškou do konkurzního řízení z [datum] se domáhal částky [částka] s tím, že v dědickém řízení mu byla přiznána částka [částka] a touto žalobou požaduje částku [částka]. Teprve skončením dědického řízení dne 17.12.2020 pod sp.zn. 20 D 1070/2003-1971, které nabylo právní moci [datum], se žalobce dozvěděl, jaká je výše škody a kdo za ní zodpovídá. Námitku promlčení vznesenou ze strany žalované soud tak neshledal důvodnou.

10. O náhradě nákladů soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 osř a 151 odst. 3 osř. žalovaná by ve sporu úspěšná, soud jí přiznal náhradu nákladů řízení za 4 úkony právní služby á [částka] (2x podání, 2x účast na jednání).