15 C 94/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa o odškodnění

I. Řízení se, co do částky [částka], zastavuje.

II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částky ve výši [částka], [částka], [částka] a částku rovnající se zákonnému úroku z prodlení ve výši 9% ročně z částky [částka] jdoucím od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá po žalované náhrady škody a ušlého zisku s odůvodněním, že proti žalobci bylo vedeno trestní stíhání, zahájené usnesením Policie České republiky [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí] pro zvlášť závažný zločin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 a 6 písm. a/ trestního zákoníku a zvlášť závazný zločin zneužití informace a postavení v obchodním styku podle § 255 odst. 2 a 4 trestního zákoníku a zneužívání informací v obchodním styku podle § 128 odst. 2 trestního zákona účinného do 31.12.2009. Toto řízení bylo následně vedeno u Městského soudu v Praze pod sp.zn. [spisová značka] a bylo ukončeno zprošťujícím rozsudkem dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum] Celkem řízení trvalo 6 let, 1 měsíc a 18 dnů. Dále bylo proti žalobci zahájeno další trestní stíhání, a to usnesením Policie České republiky [číslo jednací] – [číslo] ze dne [datum] pro spáchání trestního činu porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1 a 3 trestního zákona, vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. [spisová značka], kdy žalobce byl pravomocně zproštěn usnesením Městského soudu v Praze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]. Řízení trvalo 4 roky, 9 měsíců a 1 den. Žalobci v souvislosti s trestními řízeními vznikla škoda spočívající ve vynaložených nákladech na právní zastoupení, a to v při prvním trestním stíhání vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] ve výši [částka] a v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. [spisová značka] ve výši [částka] Celkem žalobce požadoval částku [částka]. Dalším požadavkem žalobce byla náhrada částky [částka], které vynaložil na vypracování znaleckého posudku zhotovitele [právnická osoba] dne [datum] a dalším požadavkem byl požadavek na náhradu ušlého zisku ve výši [částka], kdy v přímém důsledku obou trestních stíhání se žalobce stal nezaměstnatelným v oboru, ve kterém dlouhou dobu působil. Nemohl získat odpovídající profesní uplatnění. [příjmení] [právnická osoba] [příjmení] [jméno] [číslo], se sídlem Německo Berlín [číslo] [příjmení] [příjmení] 130, na podzim roku 2013 nabízela žalobci pozici zástupce ředitele společnosti s datem nástupu od [datum]. Základní mzda žalobce měla činit [částka] měsíčně a další odměny na bonusech. V důsledku zjištění o trestním stíhání žalobce, společnost od svého záměru ustoupila. Od [datum] do ukončení řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. [spisová značka], do [datum rozhodnutí], žalobci na neobdržené základní mzdě za období 49 měsíců ušel zisk ve výši [částka].

2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku ke dni [datum]. Žalovaná požadavku žalobce vyhověla, co do částky [částka] na náhradě nákladů právního zastoupení a nahradila žalobci náklady vynaložené na znalecký posudek ve výši [částka] a to poté, co dospěla k závěru v souladu s konstantní judikaturou, že je možné uzavřít, že v daném řízení došlo ohledně žalobce k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., za které lze považovat s ohledem na výsledek trestního řízení, usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání žalobce ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] a usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací]. Co se týká náhrady škody spočívající ve vynaložených nákladech na obhajobu v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp.zn. [spisová značka], žalovaná sporovala jediný úkon ze dne [datum], a to písemný důkaz návrh soudu, s tím, že se nejedná o úkon smyslu advokátního tarifu a vyplatila celkovou částku na náhradě škody ve výši [částka]. K řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp.zn. [spisová značka] dospěla k závěru, že není účelně vynaloženým nákladem na úkon ze dne [datum], což je písemné vyjádření obžalovaného a důkazní návrhy, dále ze dne [datum] písemná žádost soudu a ze dne [datum] prostudování spisu a ze dne [datum] vyhovění výzvě soudu, neboťse nejedná o úkony ve smyslu advokátního tarifu. Vyplatila částku [částka]. Co se týká znaleckého posudku, i přes výzvu ze dne [datum], žalobce prokázal vznik škody pouze částečně, kdy doložil doklad prokazující úhradu nákladů znaleckého posudku pouze ve výši [částka], co do částky [částka], tak nebylo požadavku vyhověno. Ohledně ušlého zisku uvedla, že vznik škody musí být nade vší pochybnost prokázán. Ušlým ziskem se rozumí újma spočívající v tom, že u poškozeného nedojde v důsledku škodné události k rozmnožení majetkových hodnot, ač se to dalo očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí, že škodná událost zasáhla do průběhu děje vedoucího k určitému zisku viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]. Nešlo učinit nepochybný závěr o tom, že navrhovateli škoda nesporně vznikla.

3. Na jednání soudu byl dne [datum] žalobce poučen dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o nutnosti doplnění tvrzení k požadavku na náhradu částky [částka], jako vynaložených nákladů na vypracování znaleckého posudku, že žalobci skutečně vznikla v této výši škoda a dále také k doplnění tvrzení a navržených důkazů ohledně částky [částka], z jakých konkrétních položek se tato částka skládá, zda se jedná o hrubou mzdu nebo čistý zisk, jak by byla tato částka daněna a skutečnost, že hlavní příčinou, pro kterou se žalobce této částky nedosáhl, je právě nezákonné trestní stíhání.

4. Žalovaný po prvním jednání soudu vzal žalobu částečně zpět, a to do částky [částka]. Dále žalobce požadoval částku [částka] jako náhradu účelně vynaložených nákladů na obhajobu, částku [částka] spočívající v nákladech vzniklých v souvislosti s vyhotovením znaleckého posudku a [částka] ušlého zisku. Dále uvedl, že pokud je o úhradu částky částky [částka], žalobce připojil fakturu ze dne [datum] za tento posudek na částku [částka]. Žalovaný na ní uhradil částku [částka], sporných zůstalo [částka]. Co se týká částky [částka], žalobce byl vyzván, ať specifikuje, z čeho se tato částka skládá, neboť nesouhlasí částky přiznané ze strany žalované s částkou zbývající, k tomuto žalobce uvedl, že se jedná o početní chybu ze strany žalované, která uhradila částku [částka], vyšší, než jakou uhradit fakticky měla. Dále k požadavku na náhradu ušlého zisku uvedl, že základní pozici ředitele společnosti s nástupem do zaměstnání od [datum], měla být základní mzda [částka] měsíčně, další odměny na bonusech, žalobce je od [datum] držitelem živnostenského oprávnění. Žalobce by uvedené společnosti fakturoval měsíčně sjednanou odměnu ve výši [částka].

5. Soud má za prokázaný průběh trestního stíhání žalobce ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka], a to tak, že trestní stíhání žalobce bylo zahájené usnesením Policie České republiky [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí], a to pro zvlášť závažný zločin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 a 6 písm. a trestního zákoníku a dále pro zvlášť závažný zločin zneužití informace a postavení v obchodním styku podle § 255 odst. 2 a 4 trestního zákoníku a zneužívání informací v obchodním styku podle § 128 odst. 2 trestního zákona účinného do 31.12.2009. Dne [datum rozhodnutí] Městský soud v Praze pod sp. zn. [spisová značka] rozhodl tak, že žalobce obžalobě zprostil. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

6. Dále má soud za prokázaný průběh řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp.zn. [spisová značka] tak, že trestní stíhání žalobce bylo zahájeno usnesením Policie České republiky [číslo jednací], což je usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce ze dne [datum]. Následně byla obžaloba podaná ze strany Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] dne [datum]. Následovalo vyjádření obžalovaného k přípisu údajně poškozeného doručené Obvodnímu soudu pro Prahu 9 dne [datum] ze dne [datum]. Soudem I stupně byl vyhlášený rozsudek Jménem republiky, kterým byl žalobce shledán vinným z trestného činu. Dne [datum] žalobce podává žádost o zaslání rozsudku v rodném jazyce. Dne [datum] úřední záznam o nahlížení do spisu. Spis byl studován od [číslo] – 9.50 hod. Následuje vyhovění výzvě soudu dne [datum] s tím, že obžalovaný prostřednictvím obhájce vyhovuje soudu a sděluje, že nesouhlasí se čtením protokolů z předchozích hlavních líčení, žádá, aby důkazy byly provedeny znovu. Poté soud vyhlásil rozsudek Jménem republiky, kterým byl žalobce obžaloby zproštěn ze dne [datum], který nabyl právní moci [datum]. K podanému odvolání Městský soud v Praze jako soud odvolací pod sp. zn. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí] žalobce obžaloby zprostil.

7. Soud za prokázané z potvrzení [právnická osoba] [příjmení] ze dne [datum], že tato potvrzuje, že žalobce by byl přijat na zamýšlenou pozici zástupce ředitele s nástupním platem [částka] měsíčně od [datum]. Společnost potvrzuje, že k neuzavření pracovní smlouvy došlo z důvodu odmítnutí společnosti takovou smlouvu uzavřít, v přímém důsledku zjištění společnosti o trestním stíhání žalobce vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] a Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. [spisová značka].

8. Soud za prokázané, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] vyhotovila žalobci fakturu s datem vystavení dne [datum] s datem splatnosti dne [datum] za vypracování znaleckého posudku na částku [částka].

9. Mezi účastníky byly dále nesporné jednotlivé úkony právní služby i jejich účtování s tím, že jediným sporným okamžikem byla samotná obecná možnost úhrady vynaložených nákladů na obhajobu za úkony, které byly sporovány ze strany žalované v řízení vedeném u Městského soudu v Praze sp.zn. [spisová značka] a to úkony písemný důkaz návrh soudu s datem [datum] a v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. [spisová značka] úkony ze dne [datum rozhodnutí] písemné vyjádření obžalovaného a důkazní návrhy dne [datum] písemná žádost soudu, dne [datum] prostudování spisu a [datum] vyhovění výzvě soudu. Soud neprováděl jednotlivé dokazování k tomu, že by tyto úkony byly nebo nebyly fakticky provedeny, nebo že by za ně žalobce požadoval nesprávnou částku, nebo že by tato částka za vynaložené úkony byla fakticky vynaložena, pouze se soud z právní stránky zabýval skutečností, zdali se jedná o úkon ve smyslu advokátního tarifu a fakticky za něj odměna přísluší.

10. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (dále jen zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ust. § 8 odst. 1 zákona lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

11. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu řízení vedeným u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] a Obvodního soudu pro Prahu 9 sp. zn. [spisová značka].

12. Po právní stránce soud s odkazem na ustanovení §§ 1, 5, 7 odst. 1 a 8 odst. 1 zákona [číslo] dospěl k závěru, že i v souladu s konstantní judikaturou je možné konstatovat, že v daných trestního stíhání žalobce došlo k vydání nezákonných rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 82/98 Sb., kdy s ohledem na zprošťující rozhodnutí soudu lze usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] a usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] považovat za nezákonná rozhodnutí.

13. Soud zabýval jednotlivými nároky žalobce v situaci, kdy tyto byly spojeny právě s odpovědnostním titulem dle ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 82/98 Sb. tj.nezákonným rozhodnutím.

14. V prvé řadě se soud zabýval požadavkem žalobce na náhradu nákladů vynaložených na obhajobu v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka], a to za jediný žalovanou sporovaný úkon ze dne [datum] písemný důkaz návrh soudu. Soud stejně jako žalovaná dospěl k závěru, že se nejedná o úkon ve smyslu vyhlášky 177/96 Sb., advokátního tarifu, tento nelze podřadit pod žádný z úkonů právní služby, za které by bylo možné požadovat ze strany advokáta odměnu, pakliže byl podán písemný důkazní návrh soudu, jednalo se o iniciativu žalobce, kdy důkazy měly být podávány souborně v okamžiku, kdy žalobce tyto důkazy měl. Zároveň soud podotýká, že pouze zaslání důkazního návrhu soudu v sobě neobsahuje nutnost profesní znalosti práva a i důvodnost odměny za zaslání uvedeného důkazního návrhu ze strany zástupce žalobce.

15. Co se týká řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. [spisová značka], sporován byl úkon ze dne [datum] tj. písemné vyjádření obžalovaného a důkazní návrhy, má soud za to, že se opět nejedná o úkon soudu ve smyslu vyhlášky 177/96 Sb. nejedná o úkon ve smyslu vyhlášky 177/96 Sb., advokátního tarifu, tento nelze podřadit pod žádný z úkonů právní služby, za které by bylo možné požadovat ze strany advokáta odměnu, pakliže byl podán písemný důkazní návrh soudu, jednalo se o iniciativu žalobce, kdy důkazy měly být podávány souborně v okamžiku, kdy žalobce tyto důkazy měl. Zároveň soud podotýká, že pouze zaslání důkazního návrhu soudu v sobě neobsahuje nutnost profesní znalosti práva a i důvodnost odměny za zaslání uvedeného důkazního návrhu ze strany zástupce žalobce. Dále ze dne [datum] písemná žádost soudu, opět se nejedná o úkon ve smyslu vyhlášky 177/96 Sb. Jednalo se o obecnou žádost soudu. A k úkonu ze dne [datum] tj. prostudování spisu, úkonem dle vyhlášky 177/96 Sb. je pouze prostudování spisu při skončení vyšetřování, byť je soudu známa novější judikatura, i tato směřuje však pouze k situaci, kdy k prostudování spisu došlo, aniž by byla podána obžaloba ve věci. Teprve v tomto případě je možné považovat prostudování spisu za úkon advokátního tarifu. V tomto směru však obžaloba podána byla, následně po ukončení první fáze vyšetřování bylo právnímu zástupci žalobce umožněno do spisu nahlédnout, tento prostudovat a právě tento úkon je úkonem dle AT. A dále úkon ze dne [datum] vyhovění výzvě soudu. Dle názoru soudu se tak nejedná o úkon ve smyslu advokátního tarifu. Soud tak žalobu v tomto požadavku zamítl.

16. Co se týká požadavku žalobce na doplacení částky vynaložené na vypracování znaleckého posudku v celkové výši [částka], žalobce doložil soudu fakturu od společnosti [právnická osoba] ze splatností dne [datum] na celkovou částku [částka]. Žalobce již však v průběhu mimosoudního řešení sporu doložil pouze zaplacení částky [částka], ani po výzvě soudu na jednání dne [datum], kdy byl poučen dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. soudu však nedoložil žádný důkaz o tom, že by byla zaplacena i částka [částka]. Soud odkazuje i na skutečnost, že faktura byla vyhotovena dne [datum] s datem splatnosti dne [datum], za účinnosti starého občanského zákoníku. Tato původní úprava však v sobě zahrnovala při tvrzení o vzniku škody také faktickou nutnost vzniku škody, tj. skutečnost, že žalobci se snížilo jmění právě o částku [částka], tj. skutečnost, že tato částka ze strany žalobce fakticky dodavateli vyplacena byla. Byť byl žalobce v tomto směru také poučen o nutnosti doplnění tvrzení, že částka [částka] fakticky za znalecký posudek byla uhrazena a doložil tento důkaz, toto zůstalo ze strany žalobce vůči soudu neprokázáno. Pouze doložení faktury o tom, že byla vystavena faktura na částku [částka] nějakým způsobem neprokazuje, že by žalobci škoda ve výši [částka] fakticky také vznikla. Soud tak žalobu v tomto požadavku zamítl.

17. Co se týká požadavku na ušlý zisk ve výši [částka], soud uvádí, že žalobce byl taktéž dne [datum] na jednání soudu vyzván dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 k nutnosti doplnění jasných a konkrétních tvrzení, ohledně toho, že hlavní příčinou, pro kterou žalobce nedosáhl uvedený zisk, je právě trestní stíhání a zejména, aby specifikoval jasná a konkrétní tvrzení ohledně povahy ušlého zisku s tím, že žalobce opět zopakoval pouze žalobní tvrzení, že by se mělo jednat o částku [částka] měsíčně plus další odměny na bonusech, to vše za 49 měsíců. Soudu však nebylo doplněno, zdali se jedná o částku hrubé mzdy nebo čisté mzdy. Žalobce uvedl, že by pracoval z ČR jako externista, jakožto držitel živnostenského oprávnění, aniž by však soudu bližším způsobem vysvětlil a osvětlil, jakým způsobem by spolupráce fakticky probíhala. A to vše v situaci, kdy v žalobním tvrzení uvedl, že by působil v pozici zástupce ředitele společnosti. Soud uvádí z toho důvodu, že v situaci, kdy zde nebyl uzavřený ani koncept jakéhokoliv smluvního vztahu mezi žalobcem a [právnická osoba] [anonymizováno], žalobce neuvedl žádná konkrétní podrobná tvrzení o tom, jakým způsobem by fakticky spolupráce měla fungovat, co přesně by bylo náplní práce žalobce, jak by se tato náplň projevovala ve výkonosti žalobce, dospěl soud k závěru, že žalobce neunesl břemeno tvrzení, že by fakticky žalobci uvedenou konkrétní práci za konkrétních podmínek vykonávat začal. Soudu není ani zřejmé, co by bylo náplní práce žalobce, za jakých podmínek s jakým rozsahem danění nebo jiných odvodů. Soud z uvedeného důvodu při neunesení břemene tvrzení dospěl k závěru, že není třeba ani vyslýchat navrženého svědka [příjmení] [příjmení], neboť i svědecká výpověď je pouze důkazním prostředkem k prokázání žalobních tvrzení. V situaci, kdy žalobní tvrzení dle názoru soudu jsou nedostatečná, kdy již na jejich základě má soud za to, že nelze dospět k přesvědčení, že by fakticky uvedená smlouva v nějaké konkrétní podobě uzavřená byla, tak aby soud vůbec měl konkrétní žalobní tvrzení, že by vůbec pracovní poměr vznikl nebo žalobce evidentně neuvedl jaký pracovně právní vztah by mezi žalobcem a [právnická osoba] [příjmení] měl vůbec vzniknout, neboť pouze uvedení, že by měl pracovat jako externista, jako držitel živnostenského oprávnění, soudu není zřejmé k jakému konkrétnímu pracovně právního vztahu by mezi žalobcem a uvedenou společností došlo. Jakým konkrétním zákonem, jakým konkrétním právem se tato spolupráce měla řídit. Z toho se odvíjí i nutnost přezkumu požadavku žalobce na právě zaplacení částky [částka] měsíčně, kdy se jedná o částku, kterou by soud posuzoval jinak při různých pracovně právních vztazích nebo zdali by to žalobce řešil jako podnikatel apod. Toto vše zůstalo bez doplnění tvrzení a již z tohoto důvodu soud žalobu zamítl. Nad to soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které se týkalo analogicky případu, kdy žalobce byl odvolán z člena představenstva na základě rozhodnutí valné hromady. Jedná se sice o poněkud jiný případ, nicméně je zde stejný závěr a úvahy Nejvyššího soudu, který odkazuje na skutečnost, že zda zahájení trestního stíhání může být samo o sobě příčinou pro odvolání z funkce ve vedení společnosti s tím, že při jejím řešení nelze opomenout, že odvolání člena představenstva dle § 194 odst. 1 obchodního zákoníku je závislé na vůli valné hromady, která je v zásadě neomezena ve svém rozhodování a není ani povinna důvody sdělovat. Skutečnost, že valná hromada bude jakýmkoliv způsobem reagovat na zahájení trestního stíhání vůči členu představenstva je nejistá a potencionálně závisející na řadě okolností. Samotné zahájení trestního stíhání je z hlediska práva skutečností indiferentní na výkon člena představenstva a nemělo by být ani důvodem pro odvolání člena představenstva ze strany valné hromady. Uvedeným nemá být popíráno, že zahájení a vedení trestního stíhání vrhá negativní světlo a poškozuje jeho pověst a zasahuje do jeho osobnostní sféry a profesního života. Za uvedené důsledky stát odpovídá jakožto za nemajetkovou újmu. Je to právě negativně ovlivněná pověst obviněného, co motivuje jiné osoby, že mění svůj postoj vůči osobě obviněné a odpovědnost za takové zásahy do pověsti, neskončilo-li trestní stíhání odsuzujícím rozsudkem, na sebe převzal stát. Dle názoru dovolacího soudu ovšem nelze dovodit přímou odpovědnost státu za jednání svobodně uvažujících osob, které věděly, či měly vědět, dle zásady Ignoratia juris non excusat, že ze samotného zahájení trestního stíhání nelze dovozovat, že se osoba stíhaná dopustila trestného činu, či jiného právně, či morálně závadného jednání, ale přesto se řídily předsudkem, jež hovoří protichůdně. Opačný přístup by takové jednání motivované předsudkem legitimizoval. Soud tak dospěl k závěru, že i z tohoto pohledu nelze činit odpovědným stát za to, že se [právnická osoba] [příjmení] rozhodla se žalobcem při zahájení trestního stíhání nenavázat pracovně právní vztah, kdy jednalo opět pouze o rozhodnutí shora uvedené společnosti v situaci, kde žalobci svědčila presumce neviny, žalobce nebyl pravomocně odsouzen, žalobce byl pouze trestně právně stíhán, kdy však i na takovéto osoby, je nutné hledět jako na osoby bezúhonné, na osoby bez trestní minulosti, na osoby, které daný trestní čin, byť jsou za ně trestně stíhány, fakticky nespáchaly, pakliže-li nebyl uveden pracovně právní vztah, který ze strany žalobce nebyl blíže specifikován, fakticky uzavřen, a to pouze z toho důvodu, že se [právnická osoba] [příjmení] nejevilo jako vhodné při zahájení trestního stíhání a žalobce s ním takovýto pracovně právní vztah navázat, toto nemůže jít k tíži státu, neboť je to [právnická osoba] [příjmení], která jedná jako osoba s vlastní volní úvahou, samostatně jednající, která se rozhodla v dané situaci pracovně právní vztah se žalobcem neuzavřít. Dle názoru soudu právě shora uvedené rozhodnutí, byť vedeno jakýmikoliv úvahami tvrzeného, eventuálního zaměstnavatele žalobce, nemůže jít k tíži státu. Soud tak žalobu zamítl.

18. Žalobce se domáhal taktéž přiznání zákonného úroku z prodlení, a to včetně částky přiznané ze strany žalované ve výši [částka]. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne [datum]. Žalovaná vydala své stanovisko dne [datum], ještě v 6 měsíční zákonné lhůtě pro projednání nároku. Ta uplynula až ke dni [datum]. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaná plnila v částce [částka] včas, v zákonné šestiměsíční lhůtě od uplatnění a žalobci tak nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení fakticky nepřísluší.

19. Nad to soud podotýká, že shora uvedené stanovisko je ze dne [datum], žaloba byla podána až v roce 2020, i přesto žalobce žádným způsobem nereflektoval uvedené stanovisko i částky přiznané ze strany žalované a stejně tak i v původní žalobě požadoval zaplacení celé částky [částka]. Soud tak dospěl k závěru, že i co se týká eventuálně náhrady nákladů řízení, zde při částečném zastavení řízení, to byl žalobce, který způsobil zastavení řízení, neboť požadoval částku, která již ze strany žalované přiznána byla, ve zbytku nároku žalobce úspěšný nebyl. V tomto směru, soud ohledně náhrady nákladů řízení postupoval dle ustanovení § 142 odst. 3 a 146 odst. 2 s tím, že to byla žalovaná, která byla ve sporu plně úspěšná. Soud jí přiznal náhradu nákladů řízení dle ustanovení § 151 odst. 3 osř za 3 úkony právní služby á [částka] (podání vyjádření, příprava j jednání a účast na jednání).