16 C 1/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Zuzanou Šmídovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa o zaplacení částky 105 145 Kč s příslušenstvím,

I. Soud nepřipouští rozšíření žaloby o konstatování, že oprávněný byl v dobré víře, že vymožené prostředky mu budou vyplacené.

II. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 105 145 Kč s 9,75% úrokem z prodlení z této částky ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou došlou původně Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne [datum] domáhal na žalované zaplacení částky 105 145 Kč s 9,75% úrokem z prodlení z této částky ročně od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení, a to z titulu tvrzené náhrady škody – nesprávného úředního postupu soudní exekutorky [jméno] [příjmení] v řízení vedeném u [exekutorský úřad] [anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka]. V žalobě tvrdí, že byl jako oprávněný účastníkem uvedeného exekučního řízení, kdy exekuce byla nařízena usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Exekuce byla žalobcem jakožto oprávněným vedena proti povinnému [jméno] [příjmení]. Žalobce dále uvádí, že v reakci na jeho žádost o sdělení informací o řízení byl nástupcem Mgr. [příjmení] v [exekutorský úřad] [anonymizováno] – [anonymizováno] [jméno] [příjmení] informován sdělením č. j. [číslo jednací] o tom, že [anonymizováno] [příjmení] již zemřela a došlo i ke skončení dědického řízení. Zároveň byl žalobce [příjmení] [příjmení] upozorněn na možnost uplatnění náhrady škody proti státu. Žalobce v této souvislosti dále tvrdí, že současně s uvedeným sdělením soudního exekutora mu bylo dne [datum] doručeno i sdělení č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] o převzetí spisu [anonymizováno] [příjmení] po odvolání [anonymizováno] [příjmení] z funkce a oznámení o skončení exekuce po jejím vymožení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Následně byl žalobce na svoji žádost [anonymizováno] [příjmení] informován – ve sdělení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], že ze spisu vyplývá, že v jeho věci odvolaná soudní exekutorka [anonymizováno] [příjmení] vymohla zřejmě na základě vydaného exekučního příkazu přikázáním pohledávky celkem částku 129 169,18 Kč, ovšem již není zřejmé, zda a kdy tyto peníze vyplatila oprávněnému – tedy žalobci. Žalobce k tomuto uvádí, že mu skutečně žádná část z těchto peněz doposud vyplacena nebyla. Dle uvedeného sdělení nebyly tyto peníze předány ani [anonymizováno] [příjmení]. Žalobce se domnívá, že nevyplacením výtěžku exekuce (resp. rozdílu mezi vymoženou částkou a odměnou exekutora – tedy částkou ve výši 105 145 Kč) soudní exekutorkou [anonymizováno] [příjmení] (případně jejím nástupcem) došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ustanovení § 13 zákona č. 82/1998 Sb. Tímto nesprávným úředním postupem byla žalobci způsobena škoda, neboť mu nebylo vyplaceno to, na co měl nárok. Žalobce dne [datum] vyzval žalovanou k zaplacení výše uvedené částky, kdy tuto výzvu žalobce považuje taktéž za výzvu ve smyslu ustanovení § 142a o. s. ř. Žalobci bylo [stát. instituce] doručeno pouze potvrzení o tom, že jeho výzva byla doručena, jinak však žalovaná na doručenou výzvu nijak nereagovala, ničeho neuhradila, a je tak v prodlení. Z uvedených důvodů žalobce navrhuje, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit taktéž úrok z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení. V neposlední řadě žalobce požaduje uhradit též vzniklé náklady řízení.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Ve svém vyjádření k žalobě ze dne [datum] potvrdila, že u ní žalobce dne [datum] uplatnil ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu škody ve výši 105 145 Kč. Žalovaná požadavku žalobce na náhradu škody nevyhověla ani z části, což žalobci sdělila svým stanoviskem ze dne [datum]. Žalovanou bylo zjištěno, že v řízení původně vedeném pod sp. zn. [spisová značka] (nyní [spisová značka]) tehdejší právní zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] zaslal bývalé soudní exekutorce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] výzvu k vydání uložených finančních prostředků ze dne [datum], která [exekutorský úřad] [anonymizováno] došla dne [datum]. Žalovaná se domnívá, že žalobce, prostřednictvím bývalého právního zástupce, musel mít povědomí o škodní události. Dále žalovaná uvedla, že sdělením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl žalobce informován o převzetí exekučního spisu soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno]. V tomto sdělení soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení] uvádí, že odvolaná soudní exekutorka [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vymohla celkem částku 129 169,18 Kč. Ze spisu není zřejmé, zda tyto peníze vyplatila. Dále soudní exekutor informoval žalobce, že pokud eviduje pohledávku za [anonymizováno] [jméno] [příjmení], doporučuje její přihlášení do dědického řízení, případně lze pohledávku uplatnit jako nárok na náhradu škody dle zákona č. 82/1998 Sb. Oznámením o skončení exekuce ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl žalobce informován, že exekuce byla skončena. Soudní exekutor vymohl pohledávku, její příslušenství a náklady exekuce. Výše uvedené sdělení a oznámení o skončení exekuce si žalobce převzal dne [datum]. Dle žalované se tak žalobce měl a mohl dozvědět (prostřednictvím svého právního zástupce) o škodní události již dne [datum], kdy bývalý právní zástupce vyzýval bývalou soudní exekutorku k vydání uložených finančních prostředků. To, zda bývalý právní zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] žalobce informoval o škodní události či nikoliv, nelze přikládat k tíži žalované. Nejdéle se žalobce však mohl seznámit se škodní událostí dne 1. 4. 2014, kdy si převzal Sdělení o převzetí spisu a Oznámení o skončení exekuce. Vzhledem k tomu, že nárok na náhradu škody byl u žalované uplatněn až dne 18. 4. 2019, nemohla žalovaná dospět k jinému závěru, než že se tak stalo až po uplynutí tříleté promlčecí doby stanovené zákonem č. 82/1998 Sb. Proto s poukazem na námitku promlčení nebylo možno žádosti o náhradu škody způsobené tvrzeným nesprávným úředním postupem bývalé soudní exekutorky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vyhovět. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem tak žalovaná ve svém vyjádření k žalobě vznesla námitku promlčení nároku žalobce na náhradu škody dle ustanovení § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. Z uvedených důvodů žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu a taktéž přiznání žalované nákladů řízení ve formě režijních paušálů za provedené úkony, a to ve smyslu ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř.

3. Na základě uzavřené dohody ze dne [datum] jedná za žalovanou v této věci Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových se sídlem [adresa].

4. Mezi žalobcem a žalovanou není sporu o tom, že žalobce uplatnil tento svůj nárok na náhradu škody ve výši 105 145 Kč mimosoudně u žalované podáním ze dne [datum], které žalované došlo téhož dne. Dále je nesporné, že žalovaná svým stanoviskem ze dne [datum] nárok žalobce v plném rozsahu odmítla. Uvedené skutečnosti má soud rovněž za prokázány z citovaných listin.

5. Žalobce nesouhlasil s námitkou promlčení jeho nároku vznesenou ze strany žalované. Při jednání soudu dne [datum] pak namítl, že takováto námitka promlčení vznesená ze strany žalované je v rozporu s dobrými mravy, neboť ze strany soudního exekutora se jedná o natolik závažné vybočení, když oprávněný byl v dobré víře, že mu vymožené prostředky budou vyplaceny.

6. Ze spisu soudní exekutorky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno], původně vedené pod sp. zn. [spisová značka] (nyní sp. zn. [spisová značka]) soud považuje za podstatné uvést následující skutečnosti: Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla nařízena exekuce na majetek povinného v exekuční věci oprávněného [celé jméno žalobce] proti povinnému [jméno] [příjmení], a to pro 80 000 Kč s příslušenstvím, pro náklady exekuce a náklady oprávněného. Výrokem II. usnesení soud pověřil provedením této exekuce soudní exekutorku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Praha 1. Exekučním příkazem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozhodla soudní exekutorka o provedení exekuce prodejem všech podle zákona postižitelných movitých věcí povinného (spoluvlastnického podílu povinného na movitých věcech). Dalším exekučním příkazem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozhodla soudní exekutorka o provedení exekuce přikázáním pohledávky z konkrétních účtů povinného u peněžního ústavu. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozhodla soudní exekutorka o zrušení posledně uvedeného exekučního příkazu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], s odůvodněním, že povinný dne [datum] zaplatil část vymáhané pohledávky a úrok za prodlení. Dále se zavázal zaplatit zbývající část vymáhané pohledávky a náklady exekuce v co možné nejkratší době po zrušení exekučního příkazu postihujícího účet povinného. Příkazem k úhradě nákladů exekuce [číslo] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], určila soudní exekutorka náklady exekuce v celkové výši 33 030 Kč. Dopisem ze dne [datum] vyzval tehdejší právní zástupce oprávněného [celé jméno žalobce] – [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soudní exekutorku k vydání vymožených finančních prostředků od dlužníka ve výši 80 000 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení a náklady oprávněného. [anonymizováno] [příjmení] v této výzvě současně uvedl, že na výzvu exekutora bylo zasláno číslo účtu, na který má být výtěžek zaslán, neboť dle sdělení exekutora v minulosti, byla exekuce úspěšná a peníze měl exekutor na účtu. Nicméně přes četné telefonické urgence do dnešního dne nebyly peníze oprávněnému vyplaceny. Dle podacího razítka exekutorského úřadu tento dopis došel soudní exekutorce dne [datum]. Uvedené skutečnosti má soud za prokázány z citovaných listin.

7. Z exekutorského spisu zaslaného v elektronické podobě (na CD) soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno], sp. zn. [spisová značka], má soud za prokázány (kromě shora uvedeného) též další následující skutečnosti: Sdělením – převzetím spisu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], informoval soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení] mimo jiné též oprávněného [celé jméno žalobce] o převzetí předmětného exekučního spisu po odvolané sodní exekutorce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] Soudní exekutor v citovaném Sdělení uvedl, že spis mu byl předán jako archivní, kdy odvolaná soudní exekutorka předala exekuční spis do archivu [název soudu] jako ukončený. V souvislosti s převzetím tohoto archivního exekučního spisu a jeho kontrolou si soudní exekutor [anonymizováno] [příjmení] dovoluje současně oznámit, že spis ukončený není. Z exekučního spisu vyplývá, že odvolaná soudní exekutorka [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vymohla celkem částku 129 169,18 Kč. Ze spisu není zřejmé, zda tyto peníze vyplatila. Z vymožené částky náleží částka 105 145 Kč oprávněnému (80 000 Kč jistina, 14 095 Kč poplatek z prodlení, 11 050 Kč náklady oprávněného), částka 22 030 Kč náleží odvolané soudní exekutorce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na základě pravomocného příkazu k úhradě nákladů exekuce a částka 1 994,18 Kč náleží povinnému jako přeplatek exekuce. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v citovaném sdělení dále oznamuje, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum] zemřela. Soudní exekutor dále uvedl, že pokud (oprávněný) eviduje pohledávku za [anonymizováno] [jméno] [příjmení], doporučuje její přihlášení do dědického řízení vedeného u [název soudu]. Případně lze pohledávku uplatnit jako nárok na náhradu škody dle zákona č. 82/1998 Sb. Soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dále vydal dne [datum] Oznámení o skončení exekuce, č. j. [číslo jednací]. V něm mimo jiné též oprávněnému oznámil, že exekuce vedená soudním exekutorem v uvedené věci byla skončena. Soudní exekutor vymohl pohledávku, její příslušenství a náklady exekuce. Shora uvedené Sdělení ze dne [datum] a Oznámení o skončení exekuce z téhož data byly oprávněnému [celé jméno žalobce] doručeny poštou do vlastních rukou dne [datum]. Uvedenou skutečnost má soud za prokázanou z předmětné doručenky do vlastních rukou uvedeného adresáta. Totožné listiny – tedy Sdělení o převzetí spisu ze dne [datum] a Oznámení o skončení exekuce z téhož data zaslal též soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení] současnému právnímu zástupci žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] s průvodním dopisem ze dne [datum]. Uvedené skutečnosti má soud za prokázány z obsahu předmětného CD – spisu soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], sp. zn. [spisová značka].

8. Podle § 3 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, v platném znění, stát odpovídá za škodu, kterou způsobili a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona (dále jen„ úřední osoby“), c) orgány územních samosprávních celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen„ územní celky v přenesené působnosti“).

9. Podle § 4 odst. 1 citovaného zákona za výkon státní správy podle § 3 písm. b) se považuje i sepisování veřejných listin o právních úkonech a úkony notáře jako soudního komisaře a úkony soudního exekutora při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu podle zvláštního právního předpisu. Podle odst. 2 tohoto zákonného ustanovení činnost notáře a soudního exekutora podle odst. 1 se považuje za úřední postup.

10. Podle § 13 odst. 1 věta prvá citovaného zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Podle odst. 2 tohoto zákonného ustanovení právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

11. Podle § 32 odst. 1 citovaného zákona nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí.

12. S poukazem na výše uvedená skutková zjištění a citovaná zákonná ustanovení soud uzavřel, že žaloba nebyla podána po právu. Žalobce se v tomto řízení domáhá náhrady škody – majetkové újmy v celkové výši 105 145 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ročně od [datum] do zaplacení, a to v souvislosti s tvrzeným nesprávným úředním postupem bývalé soudní exekutorky Mgr. [jméno] [příjmení], která, ač v exekučním řízení původně vedeném u [exekutorský úřad] [anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka] (nyní pod sp. zn. [spisová značka]) vymohla veškeré peněžité plnění včetně nákladů řízení oprávněného, toto vymožené plnění oprávněnému nevyplatila. Předpokladem vzniku odpovědnosti státu za škodu je existence nesprávného úředního postupu, vznik škody a příčinná souvislost mezi oběma uvedenými předpoklady, když tato odpovědnost je založena na principu objektivním, neboť vzniká bez zřetele na zavinění. Jde o jeden z případů zvláštní odpovědnosti za škodu upravené v samostatném zákoně. Nejprve je třeba konstatovat, že v souladu s ustanovením § 14 zákona č. 82/1998 Sb. žalobce uplatnil svůj nárok na náhradu škody v rámci mimosoudního projednání tohoto nároku u žalované, a to žádostí ze dne [datum], která žalované došla téhož dne. Žalovaná ve svém stanovisku ze dne [datum] nárok žalobce v plném rozsahu odmítla. Pokud jde o činnost soudního exekutora při výkonu exekuční činnosti, takováto činnost se dle ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. považuje za úřední postup.

13. Soud se nejprve zabýval námitkou promlčení žalobního nároku, vznesenou ze strany žalované. U nároků na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem se počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty odvíjí od okamžiku, kdy se poškozený o škodě dozvěděl, tedy kdy prokazatelně získal vědomost o tom, že vznikla. Nejde o vědomost o škodné události (nesprávný úřední postup), která škodu vyvolala, nýbrž o vědomost o vzniku majetkové újmy na straně poškozeného (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 30 Cdo 2712/2019). Z uvedeného vyplývá, že pouhá možnost se o škodě dozvědět nepostačuje, zákon předpokládá vědomost skutečnou, vztahující se k odškodnitelné újmě určitého druhu a rozsahu, kterou lze objektivně vyčíslit v penězích. V posuzované věci je soud konkrétně toho názoru, že žalobce se o vzniku škody dozvěděl nejpozději dne 1. 4. 2014, kdy si osobně převzal Sdělení soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] o převzetí spisu sp. zn. [spisová značka], č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] a Oznámení o skončení exekuce téhož exekutora ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (viz skutečnosti podrobně shora uvedené). Doručením tohoto Sdělení i Oznámení o skončení exekuce dne 1. 4. 2014 se tak žalobce dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Nárok na náhradu škody byl mimosoudně uplatněn u žalované dne [datum], tedy hluboko po uplynutí tříleté subjektivní promlčecí doby podle § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. Samotná žaloba na náhradu škody pak soudu došla dne 17. 10. 2019. Na základě uvedených skutečností soud uzavřel, že námitka promlčení vznesená ze strany žalované byla uplatněna důvodně, neboť nárok na náhradu škody uplatněný v žalobním návrhu je promlčen. Z těchto důvodů soud žalobu v plném rozsahu zamítl, aniž by se mohl dále blíže zabývat jednotlivými předpoklady odpovědnosti státu za škodu (výrok II. rozsudku).

14. Argumentaci žalobce, že námitka promlčení vznesená ze strany žalované je v rozporu s dobrými mravy, neshledal soud opodstatněnou. Nejvyšší soud ČR ve svém usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 30 Cdo 4112/2010, uzavřel, že … dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení přispívající k jistotě v právních vztazích je institutem zákonným, a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Uplatnění promlčecí námitky by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Je přitom nutno zdůraznit, že tyto okolnosti by musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepřením práva uplatnit námitku promlčení. V návaznosti na tyto závěry zdejší soud uzavírá, že žalobce sám se o jím uplatněný a vymáhaný nárok po dobu pěti let vůbec nezajímal, sám si marné uplynutí promlčecí doby zavinil, tudíž v jeho případě soud neshledal naplnění žádných výjimečných okolností, jaké má na mysli citované usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 30 Cdo 4112/2010. Z uvedených důvodů soud neshledal, že by námitka promlčení vznesená ze strany žalované byla v rozporu s dobrými mravy.

15. Žalobce v závěrečném stanovisku mimo jiné navrhl, aby soud ve svém rozhodnutí konstatoval, že oprávněný (tj. žalobce) byl v dobré víře, že vymožené prostředky mu budou vyplacené. Soud s ohledem na promlčení žalobou uplatněného nároku, z důvodu hospodárnosti řízení takovéto rozšíření žaloby nepřipustil (§ 95 odst. 2 o. s. ř.) – viz výrok I. rozsudku.

16. Podle § 120 odst. 1 o. s. ř. soud zamítl návrh žalobce na doplnění dokazování učiněním dotazu na soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] k zodpovězení otázky, zda v případě soudní exekutorky [anonymizováno] [příjmení] bylo více takových případů, že vymožené plnění nebylo předáno, a to z důvodu nadbytečnosti tohoto návrhu s ohledem na další důkazy v řízení provedené a shora zaujatý právní názor. Z ostatních důkazů v řízení provedených soud nezjistil skutečnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci, a proto je v odůvodnění tohoto rozsudku podrobně nehodnotil.

17. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. podle úspěchu ve věci. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Výše těchto nákladů za každý jeden úkon vychází z ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb., a je představována paušální náhradou hotových výdajů. V případě žalované se konkrétně jedná o tři úkony po 300 Kč za vyjádření k žalobě ze dne [datum], přípravu na jednání soudu dne [datum] a účast na tomto jednání, tj. celkem 900 Kč.