16 C 1/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Klárou Babičkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 5 slov sídlem adresa pro zaplacení 1 425 518 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá. Návrh na přerušení řízení se zamítá.

II. Žaloba se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala náhrady škody proti státu způsobené v důsledku nesprávného úředního postupu. Dne 15. 2. 2018 uzavřela žalobkyně s panem [jméno] [příjmení] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě tomuto poskytl zápůjčku ve výši 1 400 000 Kč. Tato byla zajištěna nemovitostmi ve vlastnictví [jméno] [příjmení]. Dne 11. 6. 2019 bylo zahájeno insolvenční řízení [jméno] [příjmení]. Dne 11. 7. 2019 bylo zahájeno insolvenční řízení [jméno] [příjmení]. Žalobkyně využívá službu insolvenčního monitoringu dlužníků a službu sledování změn v katastru nemovitostí, která hlídá veškeré změny u nemovitostí, které jsou pro žalobkyni zajímavé tím, že vůči těmto má zapsaná věcná práva. Dne 16. 8. 2019 přihlásila žalobkyně svou pohledávku do insolvenčního řízení [jméno] [příjmení], avšak o insolvenčním řízení poskytovatele zajištění se nedozvěděl. Žalobkyně zjistila, že [název soudu] postupoval v rozporu se zákonem, neboť nevyrozuměl katastr nemovitostí včas. K vyrozumění katastru nemovitostí došlo až 12. 2. 2020. V důsledku nesprávného úředního postupu [název soudu], se nedozvěděl katastr nemovitostí o úpadku [jméno] [příjmení], nebyla tak vyznačena poznámka a služba upozorňování na změny v katastru nemovitostí nezaslala notifikaci žalobkyni, že by měla uplatnit vůči tomuto poskytovateli zajištění svůj nárok ze zajištění přihláškou. Pohledávka žalobkyně činila bez příslušenství 1 515 878 Kč, zaplaceno na ni bylo 90 360 Kč, škoda vzniklá nesprávným úředním postupem tak činí k podání žaloby 1 425 518 Kč, insolvenční řízení [jméno] [příjmení] však není skončeno a částka jím zaplacená může vést ke snížení výše nároku žalobkyně. Žalobkyně současně s podanou žalobou navrhuje toto řízení přerušit do skončení insolvenčního řízení [jméno] [příjmení].

2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že sporuje výši nároku s ohledem na probíhající řízení. Dále sporovala odpovědnostní titul, neboť má za to, že [název soudu] splnil svou oznamovací povinnost zveřejněním rozhodnutí o úpadku dne 1. 8. 2019 v insolvenčním rejstříku. Dále měla za to, že žalobkyně nevyčerpala všechny dostupné prostředky, které zákon umožňuje k domožení se pohledávky. Navrhla zamítnout návrh na přerušení řízení z důvodu hospodárnosti a ze všech shora uvedených důvodů navrhla zamítnout i žalobu.

3. Z uplatnění nároku na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem u [stát. instituce] ze dne 30. 6. 2022 a potvrzení [stát. instituce] ze dne 1. 7. 2022 o přijetí žádosti soud zjistil, že žalobkyně řádně uplatnila žádost u žalované a jsou splněny podmínky pro projednání žaloby.

4. Z přihlášky pohledávky dlužník [jméno] [příjmení], věřitel [právnická osoba] u [název soudu], sp. zn. [insolvenční spisová značka] soud zjistil, že žalobkyně se přihlásila s pohledávkou tvořící předmět tohoto řízení do insolvenčního řízení.

5. Z usnesení č.j. [insolvenční spisová značka] z 18. 12. 2019 o přihlášce pohledávky„ ze zajištění“ žalobce do insolvenčního řízení [jméno] [příjmení], že se přihláška odmítá s z usnesení č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne 13. 3. 2020, kterým se potvrzuje předchozí usnesení.

6. Ze smlouvy o zápůjčce mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] ze dne 15. 2. 2018, smlouvě o zřízení zástavního práva a zákazu zcizení nebo zatížení k nemovitostem mezi žalobkyní, [právnická osoba], a [jméno] [příjmení] ze dne 15. 2. 2018 s ověřenými podpisy soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s [jméno] [příjmení] smlouvu na základě níž, mu poskytla zápůjčku ve výši 1 400 000 Kč a tato byla zajištěna nemovitostmi ve vlastnictví [jméno] [příjmení].

7. Z následujících důkazů soud vzhledem ke svému právnímu názoru nečinil žádná zjištění:, potvrzení o dodání a doručení do datové schránky soudem v insolvenčním řízení - usnesení o úpadku doručovaná písemnost ze dne 1. 8. 2019 České správě sociálního zabezpečení, potvrzení o dodání a doručení do datové schránky z 1. 8. 2019 Celnímu úřadu pro [územní celek], potvrzení o doručení [právnická osoba] ze dne 1. 8. 2019, referát soudkyně ze dne 1. 8. 2019, kde není vyznačeno pokyn k doručení katastru nemovitostí, doručenka [jméno] [příjmení], která osobně převzala 8. 8. 2019, doručenka [jméno] [příjmení], který převzal 2. 8. 2019, výpis o provedení kontroly datové schránky, adresát katastrální úřad ze dne 12. 2. 2020, výpis o provedení kontroly datové schránky ze dne 1. 8. 2019, kde jsou adresáti [právnická osoba], Celní úřad pro [územní celek], ČSSZ, Finanční úřad pro [územní celek], [název soudu], ÚP ČR – krajská pobočka, potvrzení o dodání a doručení do datové schránky [stát. instituce], doručeno 12. 2. 2020, potvrzení o dodání a doručení do datové schránky, doručeno 1. 8. 2019 Úřadu práce ČR, doručován úpadek, oddlužení [název soudu], doručenka Finančnímu úřadu pro [územní celek] dne 2. 8. 2019, zpráva služby sledování změn.

8. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně se předmětnou žalobou domáhá částky, kterou uplatnila přihláškou v insolvenčním řízení [jméno] [příjmení], obligačního dlužníka, obligační dlužník již zaplatil 90 360 Kč, insolvenční řízení není skončeno. Žalobkyně se domáhá po žalované škody spočívající v tom, že částka zaplacená v insolvenčním řízení může vésst ke snížení jejího nároku, k čemuž má za to, že by nedošlo, kdyby insolvenční soud vyrozuměl katastr nemovitostí, a tak by se žalobkyně díky Službě sledování změn v katastru nemovitostí dozvěděla o insolvenci [jméno] [příjmení], jehož majetkem má zajištěný dluh za [jméno] [příjmení], obligačním dlužníkem.

9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

10. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

11. Podle § 2 cit. zák. odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

12. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

13. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

14. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Dle odst. 2 byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Dle odst. 3 nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

15. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pak právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

16. Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z.").

17. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. § 15 odst. 2 OdpŠk pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

18. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svůj nárok u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

19. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

20. Poškozený je povinen vznik škody na své straně prokázat a v řízení o nároku na náhradu škody tak na žalobkyni leží důkazní břemeno o tom, že škoda vznikla. Aby byl splněn tento zákonný předpoklad, musí škoda existovat nejpozději v době, kdy soud o uplatněném nároku rozhoduje. I pro rozhodování soudu o nároku na náhradu škody platí totiž ustanovení § 154 o. s. ř., které stanoví, že pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení. To znamená, že rozhodující je skutkový stav věci, jaký je v době, kdy soud vyhlašuje své rozhodnutí, a nikoliv stav, který s větší či menší pravděpodobností v nejbližší době nastane.

21. Neexistuje-li škoda v době rozhodování soudu o uplatněném nároku na její náhradu, byl nárok uplatněn předčasně, což má za následek zamítnutí žaloby, tzv.„ pro tentokrát“, aniž by bylo třeba zabývat se splněním dalších předpokladů odpovědnosti za škodu. Tento přístup je ostatně v souladu s obecným pravidlem, že nárok na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem může být vůči státu úspěšně uplatněn pouze tehdy, nemůže-li poškozený úspěšně dosáhnout uspokojení své pohledávky vůči dlužníku, který je mu povinen plnit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 11. 2004, sp. zn. 25 Cdo 1404/2004, publikované v Souboru civilních rozhodnutí NS, pod C 3031).

22. V případě probíhajícího insolvenčního řízení na majetek dlužníka (stav k okamžiku vyhlášení rozsudku soudu) to znamená, že věřiteli může škoda vzniknout až tehdy, pominou-li účinky prohlášeného úpadku, neboť teprve nebude-li nárok vůči dlužníku uspokojen ani v rámci insolvenčního řízení, vzniká majetková újma (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18.12.2003, sp. zn. 25 Cdo 803/2003, publikovaný pod č. 6 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2007).

23. Vzhledem ke znění § 32 OdpŠk žalobkyni promlčecí lhůta neběží, neboť jí není známa výše škody, když insolvenční řízení stále probíhá.

24. Soud výrokem I. zamítl návrh na přerušení řízení, neboť to vzhledem ke shora uvedenému právnímu názoru nepovažoval za hospodárné. Opačný postup by mohl vést k absurdním situacím, kdy by věřitelé žalovali dlužníky pro případ, že jim včas nezaplatí a navrhovali přerušení do doby splatnosti dluhu.

25. Vzhledem k tomu, že žaloba byla uplatněna předčasně, když nebyl splněn předpoklad pro odškodnění – vznik škody, soudu nezbylo než žalobu zamítnout, jak je uvedeno ve výroku II.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.