16 C 12/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Zuzanou Šmídovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou titul jméno celé jméno žalovaného sídlem adresa o uložení povinnosti podat vyúčtování o nakládání se společnou věcí,

I. Žalovaný je povinen předložit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku nájemní smlouvy ve znění dodatků uzavřené v období let 2016 až 2019 s [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], společností [právnická osoba], [jméno] [příjmení] a panem [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení], [jméno] [příjmení], panem [příjmení] - s předmětem nájmu: bytové jednotky s podílem na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [část obce], [územní celek], to vše zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno] [část Prahy], na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [část obce], [územní celek].

II. Žalovaný je povinen předložit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku nájemní smlouvu ve znění dodatků uzavřenou se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], se sídlem [adresa], [IČO], s předmětem nájmu: jednotka [číslo] jiný nebytový prostor s podílem na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [část obce], [územní celek], ideálních 33410/159255, vše zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno] [část Prahy], na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [část obce], [územní celek], a to za období let 2016 až 2019.

III. Žalovaný je povinen předložit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku smlouvu na úklid společných prostor bytového domu [ulice a číslo] uzavřenou se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], se sídlem [adresa], [IČO] za období let 2016 až 2019.

IV. Soud nepřipouští rozšíření žaloby o uložení povinnosti žalovanému předložit žalobci nájemní smlouvy ve znění dodatků a smlouvu na úklid v období let 2020 až 2022 v rozsahu dle výroku I., II. a III. tohoto rozsudku.

V. Co do uložení povinnosti žalovanému podat žalobci vyúčtování nakládání se společnou věcí nad rámec povinností specifikovaných v bodě I., II. a III. rozsudku za období let 2016 až 2019, se řízení zastavuje.

VI. Žaloba, že žalovaný je povinen podat žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku vyúčtování nakládání s jednotkou [číslo] – byt s podílem na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [část obce], [územní celek], ideálních 7820/159255, s jednotkou [číslo] – byt s podílem na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k.ú. [část obce], [územní celek], ideálních 4670/159255, s jednotkou [číslo] – byt s podílem na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [část obce], [územní celek], ideálních 8440/159255, s jednotkou [číslo] – byt s podílem na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [část obce], [územní celek], ideálních 5600/159255, s jednotkou [číslo] – byt s podílem na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [část obce], [územní celek], ideálních 7220/159255, s jednotkou [číslo] – byt s podílem na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k.ú. [část obce], [územní celek], ideálních 8380/159255, s jednotkou [číslo] – byt s podílem na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [část obce], [územní celek], ideálních 5590/159255, s jednotkou [číslo] – byt s podílem na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [část obce], [územní celek], ideálních 7100/159255, s jednotkou [číslo] – byt s podílem na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [část obce], [územní celek], ideálních 4380/159255, s jednotkou [číslo] – byt s podílem na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k.ú. [část obce], [územní celek], ideálních 6150/159255, s jednotkou [číslo] – byt s podílem na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [část obce], [územní celek], ideálních 5960/159255, s jednotkou [číslo] – byt s podílem na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [část obce], [územní celek], ideálních 4540/159255, s jednotkou [číslo] – rozestavěná jednotka s podílem na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k.ú. [část obce], [územní celek], ideálních 4980/159255, s jednotkou [číslo] – rozestavěná jednotka s podílem na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [část obce], [územní celek], ideálních 6331/159255, s jednotkou [číslo] – rozestavěná jednotka s podílem na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k.ú. [část obce], [územní celek], ideálních 5537/159255, s jednotkou [číslo] – rozestavěná jednotka s podílem na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [část obce], [územní celek], ideálních 5131/159255, s jednotkou [číslo] – rozestavěná jednotka s podílem na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k.ú. [část obce], [územní celek], ideálních 13491/159255, s jednotkou [číslo] – rozestavěná jednotka s podílem na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [část obce], [územní celek], ideálních 4044/159255, s jednotkou [číslo] – rozestavěná jednotka s podílem na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k.ú. [část obce], [územní celek], ideálních 10481/159255 a s jednotkou [číslo] – jiný nebytový prostor s podílem na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [část obce], [územní celek], ideálních 33410/159255, to vše zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno] [část Prahy], na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], [územní celek], a to za časové období let 2009 až 2015, se zamítá.

VII. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 5 838 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám [titul] [jméno] [celé jméno žalovaného], advokátky.

1. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne 10. 3. 2020 domáhal na žalovaném uložení povinnosti podání vyúčtování nakládání se společnou věcí, a to v následujícím rozsahu: Žalovaný je povinen podat žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku vyúčtování nakládání s jednotkou [číslo] – byt s podílem na společných částech domu [adresa] a pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v [katastrální uzemí], [územní celek], ideálních 7820/159255, s jednotkou [číslo] – byt s podílem na společných částech domu [adresa] a pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v [katastrální uzemí], [územní celek], ideálních 4670/159255, s jednotkou [číslo] – byt s podílem na společných částech domu [adresa] a pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v [katastrální uzemí], [územní celek], ideálních 8440/159255, s jednotkou [číslo] – byt s podílem na společných částech domu [adresa] a pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v [katastrální uzemí], [územní celek], ideálních 5600/159255, s jednotkou [číslo] – byt s podílem na společných částech domu [adresa] a pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v [katastrální uzemí], [územní celek], ideálních 7220/159255, s jednotkou [číslo] – byt s podílem na společných částech domu [adresa] a pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v [katastrální uzemí], [územní celek], ideálních 8380/159255, s jednotkou [číslo] – byt s podílem na společných částech domu [adresa] a pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v [katastrální uzemí], [územní celek], ideálních 5590/159255, s jednotkou [číslo] – byt s podílem na společných částech domu [adresa] a pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v [katastrální uzemí], [územní celek], ideálních 7100/159255, s jednotkou [číslo] – byt s podílem na společných částech domu [adresa] a pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v [katastrální uzemí], [územní celek], ideálních 4380/159255, s jednotkou [číslo] – byt s podílem na společných částech domu [adresa] a pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v [katastrální uzemí], [územní celek], ideálních 6150/159255, s jednotkou [číslo] – byt s podílem na společných částech domu [adresa] a pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v [katastrální uzemí], [územní celek], ideálních 5960/159255, s jednotkou [číslo] – byt s podílem na společných částech domu [adresa] a pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v [katastrální uzemí], [územní celek], ideálních 4540/159255, s jednotkou [číslo] – rozestavěná jednotka s podílem na společných částech domu [adresa] a pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v [katastrální uzemí], [územní celek], ideálních 4980/159255, s jednotkou [číslo] – rozestavěná jednotka s podílem na společných částech domu [adresa] a pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v [katastrální uzemí], [územní celek], ideálních 6331/159255, s jednotkou [číslo] – rozestavěná jednotka s podílem na společných částech domu [adresa] a pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v [katastrální uzemí], [územní celek], ideálních 5537/159255, s jednotkou [číslo] – rozestavěná jednotka s podílem na společných částech domu [adresa] a pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v [katastrální uzemí], [územní celek], ideálních 5131/159255 s jednotkou [číslo] – rozestavěná jednotka s podílem na společných částech domu [adresa] a pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v [katastrální uzemí], [územní celek], ideálních 13491/159255 s jednotkou [číslo] – rozestavěná jednotka s podílem na společných částech domu [adresa] a pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v [katastrální uzemí], [územní celek], ideálních 4044/159255 s jednotkou [číslo] – rozestavěná jednotka s podílem na společných částech domu [adresa] a pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v [katastrální uzemí], [územní celek], ideálních 10481/159255 a s jednotkou [číslo] – jiný nebytový prostor s podílem na společných částech domu [adresa] a pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v [katastrální uzemí], [územní celek], ideálních 33410/159255, to vše zapsáno v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], a to za časové období let 2009 až 2019.

2. Dále žalobce navrhoval uložení povinnosti žalovanému nahradit žalobci náklady řízení. Žalobce v žalobě tvrdí, žalobce a žalovaný jsou sourozenci a současně podílovými spoluvlastníky (žalobce ideálních 49/100, žalovaný ideálních 51/100) jednotky [číslo] – byt, jednotky [číslo] – byt, jednotky [číslo] – byt, jednotky [číslo] – byt, jednotky [číslo] – byt, jednotky [číslo] – byt, jednotky [číslo] – byt, jednotky [číslo] – byt, jednotky [číslo] – byt, jednotky [číslo] – byt, jednotky [číslo] – byt, jednotky [číslo] – byt, jednotky [číslo] – rozestavěná jednotka, jednotky [číslo] – rozestavěná jednotka, jednotky [číslo] – rozestavěná jednotka, jednotky [číslo] – rozestavěná jednotka, jednotky [číslo] – rozestavěná jednotka a jednotky [číslo] – jiný nebytový prostor, u všech současně s podílem na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, v [katastrální uzemí], [územní celek]. Dle žalobce jsou účastníci řízení dále výlučnými vlastníky – žalobce jednotky [číslo] – rozestavěná jednotka s podílem na společných částech domu a pozemku; žalovaný – jednotky [číslo] – rozestavěná jednotka s podílem na společných částech domu a pozemku. Předmětné jednotky jsou ve spoluvlastnictví účastníků na základě Prohlášení vlastníka budovy o vymezení jednotek ze dne 14. 5. 2012, právní účinky vkladu práva ke dni 15. 5. 2012, a na základě Smlouvy o výstavbě jednotek ze dne 9. 4. 2014, právní účinky zápisu ke dni 11. 4. 2014, zápis proveden dne 11. 6. 2014. Žalobce předmětné jednotky neužívá vyjma jednotky [číslo] – byt. Ostatní jednotky vyjma rozestavěné jednotky [číslo] vyjma bytové jednotky [číslo] [číslo] jsou pronajaty. Nájemní smlouvy týkající se předmětných pronajatých jednotek uzavírá pouze žalovaný, inkasované nájemné za pronájem předmětných pronajatých jednotek je poukazováno nájemci výhradně na účet žalovaného. Dle žalobce žalovaný nakládá s předmětným inkasovaným nájemným dle vlastní libovůle bez jakékoliv součinnosti se žalobcem. Pod správou předmětných jednotek žalovaným dochází ke zcela absurdní situaci, kdy pouze ze strany žalovaného dochází k jednání s potenciálními nájemníky a následnému uzavírání nájemních smluv za podmínek pouze žalovaným ujednaných, když dále zcela absentuje předkládání uzavřených nájemních smluv žalobci. Žalovaný neinformuje žalobce o správě společné věci, respektive společných věcí (předmětných jednotek – bytových i nebytové). Žalovaný pak nedávno svévolně zrušil dispoziční oprávnění žalobce k bankovnímu účtu sloužícímu pro správu předmětného bytového domu, to znamená i pro platbu nájemného od jednotlivých nájemců předmětných jednotek, čímž žalovaný žalobce takzvaně„ odřízl“ od všech informací týkajících se správy společných věcí. Ve snaze předjetí dalšímu soudnímu sporu mezi účastníky žalobce dne 17. 12. 2019 žalovaného vyzval k předložení plánu oprav a rekonstrukcí na období roku 2020, kdy rozsah plánovaných oprav a rekonstrukcí by měl odrážet příjmovou stránku společné věci (jednotek) tvořenou aktuální výší přijímaného nájemného, aktuální výši hypotečních splátek, kdy zbylá částka po odečtení plánovaných oprav a rekonstrukcí by měla být minimálně ve výši pokrývající daňové povinnosti podílových spoluvlastníků. Žalovaný na tuto výzvu žalobce dosud nijak nereagoval. Přestože žalobci jako podílovému spoluvlastníku předmětných jednotek náleží ve smyslu ustanovení § 1118 o. z. právo na vyúčtování, jak bylo se společnou věcí nakládáno, a podíl z plodů a užitků ze společné věci, tak žalovaný za situace, kdy fakticky provádí správu bytového domu na adrese [adresa], přes opakované výzvy žalobci žádné vyúčtování nepředkládá. S ohledem na to se žalobce obrátil přímo na paní [jméno] [příjmení], kterou žalovaný pověřil vyúčtováním o hospodaření bytového domu [adresa] v [obec a číslo], [ulice a číslo], a vyzval ji ke zpřístupnění listin a o předložení konkrétních dokladů. Jmenovaná na předmětnou výzvu žalobce dosud nijak nereagovala. Žalovaný taktéž dosud nereagoval na předžalobní výzvu žalobce ze dne 17. 12. 2019 obsahující žádost o předložení vyúčtování nakládání se společnou věcí týkající se hospodaření bytového domu [adresa] v podobě žádosti o předložení kopií konkrétních dokladů. S ohledem na nereagování žalovaného na předžalobní výzvu podal žalobce předmětnou žalobu.

3. Žalovaný ve svém vyjádření k podané žalobě ze dne 30. 6. 2020 uvedl, že žaloba je z velké části účelová a neopodstatněná. Žalovaný potvrdil, že má k dispozici vyúčtování nakládání se společnou věcí za roky 2016, 2017 a 2018. Vyúčtování nakládání se společnou věcí za rok 2019 ještě k dispozici nemá, když toto je u účetní společnosti, která v současné době zpracovává podklady pro daňové přiznání. Do shora uvedených podkladů má žalobce možnost nahlédnout po předchozí domluvě se žalovaným v restauraci [ulice] [anonymizováno] na adrese [adresa]. Žalovaný dále uvedl, že je skutečností, že nájemní smlouvy a jednání s potenciálními nájemníky provádí pouze žalovaný, a to tak, jak tomu bylo od počátku vzniku spoluvlastnictví žalobce a žalovaného ke společné věci. Proti tomuto fungování žalobce neměl žádné výhrady, a to do doby, než družka žalobce poprvé otěhotněla a žalobce účelově započal se soudními spory vedenými proti žalovanému. Žalobce rovněž při soudním jednání konaném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 17 C 10/2017 dne 23. 11. 2017 žalobci navrhl, aby správu společné věci zahrnující v sobě i jednání s potenciálními nájemníky a uzavírání nájemních smluv vykonával žalovaný, což však žalovaný odmítl. V současné době již návrh na provádění správy domu žalovaným žalobce učinit nemůže, neboť dne 23. 11. 2017 proběhlo rovněž soudní jednání u Městského soudu v Praze, v němž žalobce podal správní žalobu na určení, že kolaudační souhlas s užíváním stavby vydaný [stát. instituce] [anonymizováno], odborem výstavby ze dne 27. 1. 2017, je nezákonný. Tento spor byl veden u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 14 A 1/2017. Předmětná žaloba byla ve správním řízení pravomocně zamítnuta. V této souvislosti žalovaný uvádí, že podanou žalobou žalobce naprosto ohrozil osud společné věci, splácení hypotečního úvěru a získávání dalších finančních prostředků pro chod a fungování společné věci, včetně finančních prostředků na provádění oprav a rekonstrukcí společné věci. Žalovaný si nepřeje, aby v současné době žalobce prováděl správu společného domu i s ohledem na skutečnost, že žalobce počátkem roku 2020 zveřejnil na webu [webová adresa] inzerát k prodeji spoluvlastnického podílu ve výši 49 % k jednotlivým bytovým jednotkám. V současné době je předmětný inzerát z webových stránek stažen. Žalobce si pak na soudním jednání konaném dne 23. 11. 2017 pod sp. zn. 17 C 10/2017 vymohl, že bude prováděno výběrové řízení i na běžné opravy v hodnotě převyšující 30 000 Kč. Žalovaný tak v domě žádné rekonstrukce neprovádí a realizuje pouze drobné opravy do 30 000 Kč. Z tohoto důvodu tak žádný plán oprav a rekonstrukcí na období roku 2020 neexistuje. Od počátku vzniku spoluvlastnictví ke společné věci je dle žalovaného jasná dohoda spoluvlastníků (tj. žalobce a žalovaného) zrekonstruovat společnou věc tak, aby všechny bytové jednotky byly způsobené k pronajmutí. Tato dohoda žalobce a žalovaného byla uzavřena i s ohledem na přání původního vlastníka paní [jméno] [příjmení] – babičky žalobce a žalovaného. Právě s ohledem na tyto skutečnosti byla mezi žalobcem a žalovaným na počátku učiněna ústní dohoda, že finanční prostředky budou střádány a deponovány na bankovním účtu určené pro hospodaření se společnou věcí a že nebudou spoluvlastníkům vypláceny. Žalovaný dále potvrdil, že bankovní účet je skutečně veden na jeho jméno již od samého počátku vzniku spoluvlastnictví ke společné věci. Tento účet je speciálním účtem pro bytové domy a jako takový může mít pouze jednoho majitele. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný je většinovým spoluvlastníkem společné věci, je také osobou, na kterou je účet psaný. Ostatní spoluvlastníci k tomuto účtu mohou mít dispoziční právo. Žalovaný potvrdil, že žalobce měl k předmětnému účtu dispoziční právo až do té doby, co se žalovaný dozvěděl o úmyslu žalovaného prodat svůj spoluvlastnický podíl na společné věci ve výši 49 %. K dokladům za rok 2009 až 2015 žalovaný uvedl, že tyto byly žalobci po celou dobu k dispozici v kanceláři [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], ve které byl do roku 2015 jednatelem. Žalobce měl k dispozici klíče nejen od kanceláře, ve které se požadované dokumenty nacházely, ale i od celé restaurace [ulice] [anonymizováno], kterou společnost provozuje. Dle žalovaného navštěvovala pravidelně restauraci [ulice] [anonymizováno] i paní [celé jméno svědkyně], která mimo jiné zpracovávala i podklady pro daňové přiznání pro daň z příjmů fyzických osob (tj. pro žalobce a žalovaného), týkající se společné věci a žalobce se jí tak mohl kdykoliv na cokoliv zeptat. Žalovaný považuje požadavek žalobce na předání podkladů za rok 2009 až 2015 za zcela účelový s tím, že dle přesvědčení žalovaného si žalobce podklady a dokumenty za roky 2009 až 2015 z kanceláře, do níž měl přístup i poté, co byl na svou žádost odvolán z pozice jednatele společnosti a po ukončení pracovního poměru u společnosti na pozici kuchař, odnesl. Dokumenty a podklady za roky 2016 a dále jsou žalobci k dispozici. Žalovaný dále uvedl, že podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, není žalobce ani žalovaný účetní jednotkou a příjmy a výdaje společné věci jsou evidovány prostřednictvím daňové evidence. V rámci této daňové evidence je pracováno pouze s příjmy a výdaji, a téměř veškeré dokumenty a podklady, které žalobce požaduje, není žalobce ani žalovaný povinen vést. Výpisy z bankovního účtu za období 9/ 2009 – 2019 si žalobce mohl pořizovat sám a jistě také tak činil, když právě výpisy z bankovního účtu byly ze strany žalobce předkládány k důkazu v rámci řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 2, sp. zn. 17 C 10/2017, neboť měl žalobce až do počátku roku 2020 k bankovnímu účtu přístup a dispoziční právo.

4. Žalobce ve svém vyjádření z 3. 9. 2020 uvedl, že žalovaný nikdy v minulosti neumožnil žalobci nahlížení do vyúčtování za jakékoliv období, to znamená ani do vyúčtování za roky 2016, 2017 a 2019, a to ani přes opakované výzvy svého právního zástupce. Po domluvě bylo následně dne 11. 8. 2020 realizováno nahlížení do vyúčtování za roky 2016, 2017 a 2018, a to za účasti žalobce a právních zástupců. Dne 11. 8. 2020 po skončení nahlížení do vyúčtování za roky 2016, 2017 a 2018 právní zástupce žalobce požádal právního zástupce žalovaného o umožnění nahlížení do vyúčtování za rok 2019 a o umožnění nahlížení do uzavřených nájemních smluv. Ze strany právního zástupce žalovaného dosud nebylo takové nahlížení umožněno. Žalobce dále namítá nepravdivost tvrzení, že by souhlasil s tím, aby nájemní smlouvy uzavíral pouze žalovaný. Žalobce tak nadále požaduje, aby žalovanému v rámci uložení povinností podat žalobci vyúčtování nakládání se společnou věcí, respektive společnými věcmi, byla uložena povinnost předložit žalobci uzavřené nájemní smlouvy. Dle žalobce je nehoráznou lží tvrzení žalovaného, že si žalobce podklady a dokumenty za roky 2009 2015 z kanceláře odnesl. Žalobce toto lživé tvrzení žalovaného považuje za ryze účelové s cílem se vyhnout umožnění žalobci nahlížení do vyúčtování za roky 2009 2015. Dle žalobce pak většina dokumentů a podkladů týkajících se vyúčtování za roky 2009 2015 musí existovat jak v tištěné, tak v digitální podobě, takže tvrzení žalovaného, že vyúčtování za roky 2009 2015 nemá k dispozici, je účelové a nepravdivé. Z uvedených důvodů žalobce na podané žalobě setrval. V dalším vyjádření ze dne 7. 6. 2021 pak žalobce uvedl, že po nahlížení do vyúčtování za roky 2016 2018, kdy došlo ze strany žalobce k vyhotovení kopií z velkého množství listin, žalobce nebere žalobu částečně zpět co do podání požadovaného vyúčtování za roky 2016 2019, a to z níže uvedených důvodů. Žalobce opakovaně uvádí, že není pravdivé tvrzení žalovaného, že by souhlasil s tím, aby nájemní smlouvy uzavíral pouze žalovaný. Nastolený stav žalovaným, kdy jedná s potenciálními nájemníky a uzavírá nájemní smlouvy pouze sám, bez jakéhokoliv informování žalobce, je pro žalobce nepřijatelný. Žalovaný rovněž do dnešního dne nepředložil žádné uzavřené nájemní smlouvy, to znamená ani nájemní smlouvy uzavřené v období let 2016 2019. K žádosti žalobce o umožnění nahlížení do vyúčtování za rok 2019 a o umožnění nahlížení do uzavřených nájemních smluv žalobce obdržel od účetní společnosti v digitální podobě část vyúčtování se společnou věcí za rok 2019. Zbyla část vyúčtování za rok 2019, která je vedena pouze v papírové podobě, do dnešního dne žalovaným předložena nebyla.

5. Žalovaný ve svém doplňujícím vyjádření ze dne 12. 11. 2021 uvedl, že žalobci předložil nájemní smlouvy od roku 2016 tak, jak žalobce požadoval, a dále žalovaný předložil žalobcem požadované účetní podklady, a to prostřednictvím společnosti [právnická osoba], která vede daňovou evidenci společné věci a provádí i vyúčtování služeb poskytovaných v souvislosti s nájmem atp. Žalobce dále uvádí, že není pravdou, že je to pouze žalovaný, kdo uzavírá nájemní smlouvy, neboť žalobce měl možnost nájemní smlouvy podepisovat a bytové jednotky nájemníkům předávat. Žalovaný k důkazu předložil nájemní smlouvu podepsanou ze strany žalovaného, která dokládá nepravdivé tvrzení žalobce, že je to výlučně žalovaný, kdo nájemní smlouvy uzavírá. Žalovaný již od počátku vzniku sporu mezi žalobcem a žalovaným, tj. již v první polovině roku 2016, žalobci sdělil, že předmětné účetní doklady nemá k dispozici a že má za to, že je má v dispozici právě žalobce. Žalovaný uvedl, že vždy po skončení příslušného zdaňovacího období a po podání daňového přiznání paní [celé jméno svědkyně] předala podklady za odpovídající zdaňovací období žalovanému v listinné podobě v šanonu. Žalovaný tento šanon uložil do kanceláře společnosti tak, aby byl k dispozici k nahlédnutí i žalobci. O vedení daňové evidence v elektronické podobě žalovaný nemá povědomí, protože to nikdy nepotřeboval. Žalovaný dále uvedl, že do předaných šanonů ze strany paní [celé jméno svědkyně] neměl nikdy potřebu nahlédnout, neboť stejně jako žalobce věděl, že předmětné doklady neodrážejí úplnou skutečnost, když se například do daňových přiznání se souhlasem žalobce neuváděly veškeré náklady. Tento princip fungoval již za doby, kdy společnou věc vlastnila babička žalobce a žalovaného, a dále na tomto principu byla postavena žádost o oba hypoteční úvěry na společnou věc. To znamená, že bance nebudou předkládány žádné faktury za provedené práce ani materiál, ale čerpání hypotečních úvěrů bude posuzováno bankovním úředníkem vždy na základě prostavěnosti. Tuto skutečnost žalobce odsouhlasil v rámci hypoteční smlouvy. Tento princip fungoval již od roku 2009 a žalobce toto nikdy až do roku 2016 nerozporoval. Žalovaný rovněž opakovaně uvedl, že žalobce i žalovaný jakožto fyzické osoby, a nikoliv účetní jednotky, jsou povinny uchovávat podklady pro svá daňová přiznání po dobu 3 let. V případě, že předmětné dokumenty nemá ve své dispozici žalobce, žalovaný netuší, kdo jiný by mohl předmětné dokumenty vzít.

6. K otázce podílového spoluvlastnictví žalobce a žalovaného ke společné nemovitosti má soud za prokázáno z výpisu z katastru nemovitostí pro [územní celek], [katastrální uzemí], list vlastnictví [číslo], prokazující stav evidovaný k datu 15. 11. 2018, že žalobce a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky (žalobce ideálních 49/100, žalovaný ideálních 51/100) jednotky [číslo] – byt, jednotky [číslo] – byt, jednotky [číslo] – byt, jednotky [číslo] – byt, jednotky [číslo] – byt, jednotky [číslo] – byt, jednotky [číslo] – byt, jednotky [číslo] – byt, jednotky [číslo] – byt, jednotky [číslo] – byt, jednotky [číslo] – byt, jednotky [číslo] – byt, jednotky [číslo] – rozestavěná jednotka, jednotky [číslo] – rozestavěná jednotka, jednotky [číslo] – rozestavěná jednotka, jednotky [číslo] – rozestavěná jednotka, jednotky [číslo] – rozestavěná jednotka a jednotky [číslo] – jiný nebytový prostor, u všech současně s podílem na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, v [katastrální uzemí], [územní celek]. Účastníci řízení jsou dále výlučnými vlastníky – žalobce jednotky [číslo] – rozestavěná jednotka s podílem na společných částech domu a pozemku; žalovaný – jednotky [číslo] – rozestavěná jednotka s podílem na společných částech domu a pozemku. Předmětné jednotky jsou ve spoluvlastnictví účastníků na základě Prohlášení vlastníka budovy o vymezení jednotek ze dne 14. 5. 2012, právní účinky vkladu práva ke dni 15. 5. 2012, a na základě Smlouvy o výstavbě jednotek ze dne 9. 4. 2014, právní účinky zápisu ke dni 11. 4. 2014, zápis proveden dne 11. 6. 2014.

7. Dále má soud za prokázáno z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze ze dne 30. 6. 2020, že žalovaný je zapsaným jednatelem obchodní [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizováno] v [obec a číslo], [ulice a číslo], se zapsaným předmětem podnikání mimo jiné též hostinská činnost. Až do 15. 5. 2015 byl druhým zapsaným jednatelem rovněž žalobce. Jediným společníkem této společnosti s ručením omezeným je pak pouze žalovaný [celé jméno žalovaného]. K otázce zaměstnání žalobce u zaměstnavatele [právnická osoba] [anonymizováno], zastoupeného majitelem [celé jméno žalovaného], má soud za prokázáno z dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne 30. 4. 2015, že uvedeného dne byla uzavřena dohoda o rozvázání pracovního poměru mezi [právnická osoba] [anonymizováno] jako zaměstnavatelem a [celé jméno žalobce] (tj. žalobcem) jako zaměstnancem, kdy zaměstnanec a zaměstnavatel se dohodli na rozvázání pracovního poměru založeného pracovní smlouvou ze dne 1. 4. 2010. Na základě této pracovní smlouvy pracoval zaměstnanec [celé jméno žalobce] u zaměstnavatele jako kuchař a jednatel firmy. Účastníci se dohodli na ukončení pracovního poměru zaměstnance u zaměstnavatele ke dni 30. 4. 2015. Důvodem rozvázání pracovního poměru byla vzájemná dohoda. Dle provedeného dokazování pak [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] provozuje restauraci [adresa] [anonymizováno].

8. Dále má soud za prokázané, že žalovaný byl předžalobní výzvou žalobcem vyzván ve smyslu ustanovení § 142a o. s. ř. k podání vyúčtování nakládání se společnou věcí, respektive společnými věcmi – hospodaření bytového domu na adrese [adresa], a to dopisem z dne 17. 12. 2019. Dle fotokopie doručenky byla tato předžalobní výzva žalovanému doručena dne 20. 12. 2019. Žalobce rovněž dopisem ze dne 29. 9. 2016 vyzval bývalou účetní paní [jméno] [příjmení] ke zpřístupnění listin – hospodaření bytového domu na adrese [adresa], za období let 2012 2016.

9. Žalovaný ke svému tvrzení, že žalobce měl možnost nájemní smlouvy podepisovat a předmětné bytové jednotky nájemníkům předávat, doložil konkrétní dvě nájemní smlouvy, a to smlouvu o nájmu bytu ze dne 20. 10. 2014 uzavřenou mezi žalobcem a žalovaným jako pronajímateli na straně jedné a [jméno] [příjmení] jako nájemcem na straně druhé, která se týkala bytové jednotky [číslo] v předmětné nemovitosti. Další předložená smlouva o nájmu bytu bez uvedeného data byla uzavřená mezi žalobcem a žalovaným jako pronajímateli na straně jedné a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako nájemci na straně druhé, když tato nájemní smlouva se týkala bytové jednotky [číslo] v předmětném domě, a nájem byl uzavřen na dobu určitou od 1. 5. 2017 do 30. 4. 2020.

10. Žalovaný ke svému tvrzení, že si požadované podklady za roky 2009 2015 žalovaný z kanceláře, do níž měl ve společné nemovitosti přístup, odnesl, navrhl výslech zaměstnanců – [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka]. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že jmenovaný zná osobně jak žalobce, tak i žalovaného. K žalovanému má svědek vztah jako zaměstnanec ke svému zaměstnavateli, k žalobci má vztah neutrální. Svědek je profesí číšník a v restauraci [ulice] [anonymizováno] pracuje již asi 10 nebo 11 let – od roku 2010. Pracuje tam i v současné době na pozici číšníka. K výskytu žalobce a žalovaného v restauraci svědek vypověděl, že žalovaný jako majitel restaurace tam funguje pořád. Žalobce tam pracoval jako kuchař asi 6-7 let zpátky. V době, kdy byl žalobce v restauraci zaměstnán, tam měl přístup. Po této době se pak zastavil za personálem popovídat si a přišel normálně na pivo. V domě je kancelář, kde sedí žalovaný. Svědek si myslí, že klíče od této kanceláře má pouze žalovaný. Svědek sám klíče nemá. Dle názoru svědka měl klíče od kanceláře i žalobce, když tam pracoval. Svědek dále vypověděl, že o tom, kde je uloženo účetnictví, mu není nic známo. Pokud by šel někdo od vchodu do kanceláře, tak by to personál restaurace neviděl. Rovněž neviděl, že by si někdy žalobce z restaurace odnášel nějaké šanony. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že je v zaměstnaneckém poměru u žalovaného. Se žalobcem je svědek v poměru neutrálním. Svědek pracuje jedenáctým rokem jako číšník v restauraci [ulice] [anonymizováno], [ulice a číslo]. Svědkovým šéfem je žalovaný. Ohledně osoby žalobce si svědek vzpomněl, že ten v restauraci také pracoval hned, jak tam svědek nastoupil, jako šéfkuchař. Jak tam byl žalobce dlouho, si svědek přesně nepamatuje. Mohlo to být 3-4 roky, mohlo to být 6 let. Svědek dále vypověděl, že (i poté) v restauraci žalobce občas objevoval, protože bydlí v tom stejném domě. Svědek ví, že v objektu je kancelář, do které má přístup jenom žalovaný. Zaměstnanci do této kanceláře přístup nemají. V době, kdy žalobce pracoval v restauraci na pozici šéfkuchaře, do kanceláře přístup měl. O tom, kde je v restauračním zařízení uloženo účetnictví, svědkovi není nic známo.

11. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že zná osobně oba účastníky řízení a k oběma má neutrální vztah. Svědkyně potvrdila, že v letech 2009 2018 zpracovávala pro účastníky řízení daňovou evidenci, nikoliv účetnictví. Na vysvětlenou uvedla, že daňová evidence slouží jako podklad pro vyhotovení daňového přiznání. A svědkyně podklady přebírala 1x ročně, zpracovala daňové přiznání a to 1x ročně odevzdávala. Takto svědkyně vystavovala daňové přiznání pro žalovaného [celé jméno žalovaného] a nějakou dobu i pro žalobce [celé jméno žalobce]. Svědkyně tedy připravovala podklady pro daňové přiznání, daňovou evidenci pro dům [ulice a číslo] a také dělala účetnictví pro restauraci [ulice] [anonymizováno]. Pokud svědkyně dělala podklady pro daňová přiznání účastníkům řízení a daňovou evidenci pro samotný dům [ulice a číslo], tak si doklady přebírala 1x ročně. V případě dělání účetnictví pro restauraci [ulice] [anonymizováno] si svědkyně chodila pro doklady 1x až 2x za čtvrtletí. Posledně uvedené se však týkalo pouze účetnictví pro restauraci [ulice] [anonymizováno]. Doklady pro dům [ulice] si svědkyně tedy přebírala 1x ročně. Po převzetí dokladů je nějakou dobu zpracovávala, a poté je přinesla zpátky. To stejné se týkalo i daňové evidence pro dům [ulice]. Ta byla v šanonu, přičemž pro každý konkrétní rok se jednalo o 1 šanon, kde bylo všechno. Doklady svědkyně přebírala a také většinou komunikovala se žalovaným, někdy jí to dával i žalobce – ještě v době, kdy zde pracoval. Když svědkyně přinesla zpracované doklady zpět, někomu je předávala, ale kam si doklady ukládali, to svědkyně neví. Naposledy svědkyně zpracovávala daňovou evidenci pro dům [ulice] za rok 2018. Svědkyně v té době ukončovala svoji činnost jako takovou, takže doklady za rok 2018 ještě zpracovala, a poté na začátku roku doklady předávala. V posledních letech svědkyně předávala zpracovanou daňovou evidenci pro dům [ulice a číslo] [anonymizováno] už jenom žalovanému [celé jméno žalovaného]. Svědkyně sama si tyto doklady u sebe neuchovává. Vždy je zpracuje a předá. Takže to nebylo tak, že by na konci své činnosti předávala souhrnně nějaké velké účetnictví. Vždy se jednalo o předání dokladů pouze za ten konkrétní rok. Daňovou evidenci svědkyně vždy vedla v digitální – tj. elektronické podobě. Má na to účetní software. Takto to bylo za celou dobu od roku 2009 do roku 2018. Před rokem 2009 to dle názoru svědkyně bylo pouze v papírové podobě. K dotazu, jak dlouho svědkyně archivuje tuto daňovou evidenci v digitální podobě, svědkyně uvedla, že u plátce daně z přidané hodnoty se evidence uchovává 10 let. Pokud se nejedná o plátce DPH, v tomto případě se uchovává 3 roky. Sama svědkyně v současné době již nic z hlediska těchto dokladů nemá, ani již nemá uvedený softwarový program. Sama si doklady uchovávala maximálně většinou 3 roky. Pokud jde o žalobce a žalovaného, tito nebyli dle svědkyně plátci DPH a v jejich případech ani daňová evidence neumožňuje, aby byli plátci DPH. Svědkyně sama žalovanému nepředávala digitální evidenci za dobu od roku 2009 do roku 2018, protože to po ní nikdo nechtěl. Pouze za poslední rok 2018 svědkyně žalovanému digitální podklady předávala, neboť si pořídili příslušný program. Svědkyně si již nevybavuje, zda uvedený poslední výstup za rok 2018, který předávala na začátku roku 2019, dávala [právnická osoba] [anonymizováno], nebo ho svědkyně předávala žalovanému, již neví.

12. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně obchodní firmy [právnická osoba], ze dne 19. 10. 2022 vzal soud za prokázané, že jedním ze dvou jednatelů a taktéž jedním ze dvou společníků je [celé jméno svědkyně], [datum narození]. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že společnost svědkyně [právnická osoba], zajišťuje správu domu [ulice a číslo]. Uvedenou správu firma převzala někdy v průběhu roku 2019. Tuto činnost svědkyně zajišťuje pro žalovaného. Žalobce svědkyně osobně nezná. Správa domu je realizována na základě podepsané smlouvy příkazní, kterou uzavřel žalovaný [celé jméno žalovaného] a za společnost svědkyně [celé jméno svědkyně]. Předmětem příkazní smlouvy je technická správa nemovitosti a účetnictví spojené s provozem tohoto domu. Firma svědkyně poprvé dělala účetnictví za rok 2019. V této souvislosti firma dostala nějaké účetní stavy ke konci roku 2018 a na základě těchto dokladů – tedy bankovních výpisů, faktur, pokladních dokladů a podobně účetnictví zpracovali. Firma svědkyně konkrétně dělá výstup z účetnictví společně s doklady pro podání daňového přiznání. Účetní doklady z hlediska bankovních výpisů, faktur, pokladních dokladů apod. se archivují ve firmě. K povinnosti archivace účetních, daňových dokladů svědkyně vypověděla, že povinnost archivovat daňové doklady je obecně 3 roky - pro potřebu finančního úřadu, pro případnou daňovou kontrolu. Existují určité výjimky za určitých konkrétních skutečností, kdy je povinnost archivovat déle, ale to již vyplývá z té konkrétní skutečnosti. Nicméně obecně jsou to 3 roky. Firma svědkyně konkrétně zpracovává podklady pro daňová přiznání jak žalobce, tak i žalovaného. Za období, po které zpracovávají účetnictví, informují účastníky o účetnictví, vyúčtování služeb, o technických záležitostech spojených s nemovitostí a rovněž existuje možnost, že se některý z účastníků k nim objedná a může do těchto dokladů nahlédnout. To se samozřejmě týká období, po které firma svědkyně účetnictví pro žalobce a žalovaného zpracovává. Z hlediska objemu účetních dokladů za každý jednotlivý kalendářní rok se dle svědkyně jedná o středně velké účetnictví – účetnictví normální, běžné. Za každý rok je to z hlediska objemu listin šanon o tloušťce cca 7 cm. Dále svědkyně upřesnila, že pro účastníky správně vede daňovou evidenci, což je odlišné od vedení účetnictví. Daňová evidence je zjednodušená forma vedení účetnictví. Firma svědkyně má tedy k dispozici kompletní účetnictví počínající rokem 2019 do současnosti. Potom rovněž převzali nějaké šanony s účetnictvím za roky 2016, 2017 a 2018 Tyto mají stále k dispozici, nic z těchto dokladů neskartovali. Ke skartaci by potřebovali souhlas obou pánů [příjmení]. Ke kvalitě a obsahu účetnictví za roky 2016, 2017 a 2018, které firma svědkyně přebírala, svědkyně vypověděla, že ke každému roku dostali 1 samostatný šanon. Účetnictví nebylo dle svědkyně takzvaně„ v nejlepší kondici“, ale zpracovávat se z něho dalo.

13. Žalobce jako účastník řízení vypověděl, že nájemní smlouva týkající se restaurace (pozn. restaurace [ulice] [anonymizováno]) byla podepsaná též žalobcem, a to v době, kdy byl žalobce jednatelem a kdy také sám v restauraci pracoval jako kuchař a šéfkuchař. Kromě toho také žalobce dobře věděl, jaké nájmy se v té době platí, protože měl k tomu všemu vždy přístup. To samé se týká i informovanosti žalobce ohledně úklidu domu. K nájemním smlouvám žalovaný vypověděl, že některé z nich s ním žalobce spolupodepisoval, některé nikoli. Dle žalovaného však byly tyto nájemní smlouvy uchovávány ve skladě, který byl součástí kanceláře a restaurace. Žalobce v těchto prostorách trávil minimálně 15 dní v měsíci, někdy i více. V kanceláři dělal polední meníčka. Takže dnes říkat, že žalobce o těchto věcech nevěděl, je úplně absurdní. Předkládání smluv v současné době se děje prostřednictvím firmy [právnická osoba] a dle žalovaného to funguje normálně. Žalovaný zjistil, že krabice s vyúčtováním v kanceláři, resp. skladu nejsou až v době, kdy na něho byl tlak přes bratra (tj. žalobce) a přes jeho právního zástupce. Žalovaný si myslel, že si z něho bratr dělá legraci, že si ty krabice, resp. dokumenty odnesl, protože k nim měl běžný přístup a mohl si je kdykoliv vzít. Žalovaný je toho názoru, že tato žaloba i ty ostatní soudy jsou pouze nátlakem jeho bratra na něho samotného, aby žalovanému takzvaně došly nervy a nechal žalobce, aby dům rozškatulkoval tak, jak si on sám přeje.

14. V závěru řízení – konkrétně při jednání soudu dne 28. 11. 2022 žalobce navrhl rozšíření žaloby tak, aby žalovanému byla uložena povinnost předložit žalobci smlouvy specifikované v bodě II., III. a IV. upřesňujícího žalobního petitu ze dne 28. 11. 2022 (č. l. 181) i za roky 2020, 2021 a 2022. Soud výrokem IV. rozsudku nepřipustil rozšíření žaloby o uložení povinnosti žalovanému předložit žalobci nájemní smlouvy ve znění dodatků a smlouvu na úklid v období let 2020 až 2022 v rozsahu dle výroku I., II. a III. tohoto rozsudku, a to s odkazem na ust. § 95 odst. 2 o. s. ř. Soud v této souvislosti konstatuje, s odkazem na provedené dokazování, že žalobcem požadované doklady by měly být k dispozici nikoli u žalovaného, nýbrž u firmy [právnická osoba], která kromě vedení daňové evidence zajišťuje též správu domu [ulice a číslo]. Z tohoto důvodu nelze uložení předmětné žalobcem požadované povinnosti požadovat po žalovaném.

15. Podle § 1118 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), spoluvlastníku náleží vyúčtování, jak bylo se společnou věcí nakládáno, i podíl z plodů a užitků ze společné věci.

16. Podle § 1119 o. z. vyúčtování se lze domáhat po uplynutí doby obvyklé povaze správy společné věci, při zániku spoluvlastnictví nebo při zániku účasti v něm, anebo z jiných důležitých důvodů.

17. S poukazem na výše uvedená skutková zjištění a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána z menší části důvodně. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobce a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky jednotek v bytovém domě na adrese [ulice a číslo] v [obec a číslo], zapsaných v katastru nemovitostí pro [územní celek], [katastrální uzemí], list vlastnictví [číslo]. Žalobce je vlastníkem ideálních 49/100 a žalovaný ideálních 51/100 vzhledem k celku. Jako spoluvlastníci tak mají nárok na předložení vyúčtování, jak bylo se společnou věcí nakládáno. Jednotky v bytovém domě byly vymezeny na základě Prohlášení vlastníka budovy o vymezení jednotek ze dne 14. 5. 2012 s právními účinky vkladu práva ke dni 15. 5. 2012. Z provedeného dokazování vyplývá, že pro nemovitost [ulice a číslo] je vedena daňová evidence, což je zjednodušená forma vedení účetnictví, kterou pro oba účastníky řízení vykonávala od roku 2009 účetní [celé jméno svědkyně], od roku 2019 je pak správa nemovitosti včetně vedení daňové evidence svěřena firmě [právnická osoba] Dále bylo v řízení prokázáno (a mezi účastníky v tom není ani sporu), že spoluvlastníci fungovali tak, že správu společné věci měl vždy na starosti žalovaný – ten také jednal s dřívější účetní paní [celé jméno svědkyně], a šanony vedené daňové evidence archivoval v kanceláři restaurace [ulice] [anonymizováno] na adrese [ulice a číslo], kterou také sám provozuje. Do této kanceláře měl v době, kdy byl ještě jednatelem společnosti a zaměstnancem [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], přístup také žalobce. Rovněž se současnou správcovskou firmou [právnická osoba] jedná pouze žalovaný, který také sám uzavřel s touto firmou v roce 2019 smlouvu příkazní. Mezi žalobcem a žalovaným dlouhodobě dochází k neshodám ohledně společné věci, jejichž vyústěním je (mimo jiných soudních sporů vedených rovněž u zdejšího soudu – známo soudu z úřední činnosti) také podání této žaloby.

18. Z hlediska formulace samotného žalobního petitu je soud toho názoru, že obecná formulace na předložení vyúčtování nakládání se společnou věcí je formulací dostatečně určitou. Nicméně považuje-li spoluvlastník dosud předložené podklady za nedostačující, musí své výhrady v rámci dostupných informací konkretizovat – v podobě požadavku na předložení konkrétních listin či dokumentů. Posledně uvedené pak má svůj odraz v částečném zpětvzetí žaloby na podání vyúčtování nakládání se společnou věcí v období let 2016 až 2019, kdy žalobce po předložení konkrétních dokladů svůj žalobní návrh omezil a setrval pouze na předložení zbývajících listin v rozsahu dle výroků I. až III. shora uvedených. K částečnému zpětvzetí žaloby došlo v průběhu řízení, po zahájení jednání, a to při jednání dne 28. 11. 2022 ve vazbě na podání žalobce ze dne 21. 11. 2022 (č. l. 178), resp. ze dne 28. 11. 2022 (č. l. 181). Žalovaný s částečným zpětvzetím žaloby vyslovil svůj souhlas, a to rovněž při jednání soudu dne 28. 11. 2022. Soud proto řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastavil dle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. (výrok V. rozsudku). Soud má rovněž v řízení za prokázané, že k částečnému předložení vyúčtování ohledně nakládání se společnou věcí (tj. předmětnými jednotkami) došlo ze strany žalovaného až v průběhu tohoto řízení, přičemž se jednalo o doklady za roky 2016 až 2019 včetně.

19. Pokud jde o samotnou formu vyúčtování, právní úprava nestanoví formu vyúčtování nakládání se společnou věcí. Pravidlem bude podání vyúčtování písemnou formou s doložením příslušných podkladů, rovněž však také elektronicky. V řízení má soud za prokázané, že za období let 2009 až 2015 včetně žalobce přes svoji žádost takovýmto způsobem vyúčtování nakládání se společnou věcí od žalovaného neobdržel. Na druhou stranu je však třeba zdůraznit, že nelze rozumně požadovat po žalovaném, aby archivoval předmětnou daňovou evidenci za jednotlivé roky i po dobu, která převyšuje zákonnou povinnost délky archivace takovýchto dokladů dle zákona o účetnictví, tedy po dobu delší tří let. V řízení pak nebylo žádným způsobem prokázáno, a to ani prostřednictvím výslechu (žalovaným) navrhovaných svědků [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka], že by si žalobce účetní doklady z kanceláře odnesl.

20. Za této situace soud výrokem VI. zamítl žalobu na uložení povinnosti žalovanému podat vyúčtování nakládání s jednotkami domu [adresa] v [obec a číslo], [ulice a číslo] nad rámec zákonné archivační povinnosti stanovené po dobu tří let, to je v období let 2009 až 2015. Dalším argumentem, svědčícím pro zamítnutí žaloby tentokrát v období let 2009 až do poloviny května 2012 je skutečnost, že právní účinky vkladu práva k vymezeným jednotkám nastaly až k datu 15. 5. 2012, přičemž do té doby nebyly jednotky prohlášením vlastníka vymezeny. V rozsahu zbývajících žalobcem požadovaných listin – tj. v období let 2016 až 2019 bylo žalobě vyhověno (výrok I., II. a III. rozsudku).

21. Z vyložených důvodů bylo proto soudem rozhodnuto, jak ve výrocích tohoto rozsudku shora uvedeno.

22. V souladu s ustanovením § 120 odst. 1 o. s. ř. soud zamítl další návrhy žalobce na doplnění dokazování ve znění podání žalobce ze dne 22. 3. 2022, a to vyžádáním navrhovaných výpisů z účtu dle bodu II. 1. tohoto podání a vyžádáním výpisů z účtů ke smlouvám u hypoteční banky včetně prostavěnosti dle bodu II. 2. tohoto podání, a to z důvodu nadbytečnosti těchto důkazů s ohledem na předmět sporu projednávaný v tomto řízení a navrhovaný žalobní petit, jakož i z důvodu, že například navrhované hypoteční smlouvy by si mohl vyžádat sám žalobce, který je rovněž jedním z účastníků řízení tohoto závazkového vztahu. Z ostatních důkazů v řízení provedených soud nezjistil skutečnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci, a proto je v odůvodnění tohoto rozsudku podrobně nehodnotil.

23. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalovaný měl ve věci úspěch v rozsahu 64 % z celkového předmětu řízení a neúspěch v rozsahu 36 % z předmětu řízení. Úspěšnost ve věci byla soudem stanovena z hlediska celkového počtu jedenácti let, za které se žalobce domáhá předložení vyúčtování o nakládání se společnou věcí – jedná se o dobu od roku 2009 do roku 2019 včetně, přičemž z hlediska této celkové doby bylo žalobci vyhověno v rozsahu čtyř let - v období let 2016 až 2019 včetně. Ve zbývajícím rozsahu sedmi let byl žalobce ve věci neúspěšný. Po odečtu neúspěchu od úspěchu má tak žalovaný nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 28 % z celkové částky těchto nákladů. Náklady řízení žalovaného jsou představovány náklady právního zastoupení. Konkrétně se jedná o sazbu odměny ve výši 1 500 Kč podle § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 11 úkonů právní služby a ½ úkonu právní služby (převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 30. 6. 2020, účast u jednání dne 18. 8. 2021, další vyjádření ze dne 12. 11. 2021, účast u jednání dne 16. 3. 2022 – 2 úkony, účast u jednání dne 19. 10. 2022, účast u jednání dne 28. 11. 2022, písemný závěrečný návrh žalovaného z 9. 12. 2022, účast u jednání dne 12. 12. 2022 – 2 úkony, účast u vyhlášení rozsudku dne 16. 12. 2022 – ½ úkonu), dále 12x režijní paušál po 300 Kč, když právní zástupkyně žalovaného není plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení činí 20 850 Kč, přičemž 28 % z této částky představuje 5 838 Kč.