16 C 14/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Klárou Babičkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 5 slov sídlem adresa pro zaplacení 130 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 130 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu, neboť řízení bylo zahájeno 4. 11. 2014, když se žalobce v té věci po žalobci v této věci v postavení žalovaného domáhal zaplacení částky 2 000 000 Kč s příslušenstvím. Řízení bylo skončeno usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 3. 2021, č. j. 32 Cdo 3906/2020-703, kterým bylo odmítnuto podání žalobce v této věci, usnesení nabylo právní moci dne 28. 4. 2021. Průběh řízení trval 6 let a 5 měsíců a neodpovídal složitosti skutkové ani právní, je zřejmé, že došlo k porušení zásady rychlosti řízení. Žalobce neměl na průtazích významný podíl, došlo dvakrát ke kasaci rozsudku prvního stupně.

2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 14. 6. 2022 uvedla, že vůči žalobci začalo řízení trvat dne 25. 11. 2014, když mu byl doručen platební rozkaz, celková doba řízení vůči žalobci trvala 6 let a 5 měsíců. V řízení bylo procesně rozhodováno na třech stupních soudní soustavy a meritorně bylo rozhodováno čtyřikrát soudem nalézacím, odvolací soud rozhodoval dvakrát zrušovacím usnesením a jedenkrát potvrzovacím rozsudkem. Dovolací soud dvakrát odmítl dovolání. Věc vykazovala vysokou míru právní i skutkové složitosti, když bylo provedeno celkem 25 svědků, tři výslechy probíhaly prostřednictvím dožádaného soudu, bylo často nařizováno. Význam pro žalobce byl standardní. Soud všechny procesní úkony činil v přiměřených lhůtách a nebyly zjištěny žádné dílčí průtahy. Rozsudky soudu prvního stupně byly zrušeny z důvodu jiného právního posouzení. Žalobce se na délce řízení podílel žádostí o prodloužení lhůt, odročení jednání a v poslední fázi řízení, když požádal o osvobození od soudních poplatků, aniž k žádosti cokoliv doložil. Proti rozhodnutí o neosvobození se odvolal neodůvodněným odvoláním, které neodůvodnil ani na výzvu soudu. Žalovaná má za to, že celková doba řízení byla přiměřená.

3. Ze shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, že žalobce žalobou uplatněný nárok u žalované předběžně uplatnil dne 10. 9. 2021.

4. Soud zjistil z přílohového spisu 28 C 389/2014 Okresního soudu v Olomouci: Č.l. 1 spisu je podaná žaloba poštou 4. 11. 2014, na č.l. 53 usnesení z 6. 11. 2014 – výzva žalobci o zaplacení soudního poplatku, který byl složen 19. 11. 2014, č.l. 57 – platební rozkaz ze dne 20. 11. 2014, který byl doručen 25. 11. 2014, č.l. 62 spisu – odpor ze dne 1. 12. 2014, blanketní odpor, 5. 12. 2014 nahlížení do spisu ze strany žalobce v této věci, č.l. 70 – vyjádření žalovaného k podané žalobě z 31. 12. 2014, č.l. 79 – replika žalobce k vyjádření žalovaného ze dne 3. 4. 2015 doručena soudu 8. 4. 2015, na č.l. 76 je usnesení o nařízení jednání na 13. 4. 2015 ve 12:30 hodin ze dne 12. 3. 2015, č.l. 134 – záznam o nahlížení do spisu ze strany žalobce v této věci, vyjádření žalobce se zasílá žalovanému pokynem z 10. 4. 2015, dne 13. 4. 2015 se konalo jednání, kde bylo dáno žalobci poučení dle § 118a odst. 1 a 3 a jednání bylo odročeno na 19. 5. 2015, č.l. 141 – doplnění žaloby na výzvu soudu a doručeno soudu 22. 4. 2015, č.l. 157 – vyjádření žalovaného ze dne 23. 4. 2015, pokynu vzájemnému rozeslání vyjádření žalobce a žalovaného ze dne 4. 5. 2015, č.l. 175 – předvolání k jednání svědků ze dne 7. 5. 2015, č.l. 177 – záznam o nahlížení do spisu 14. 5. 2015 za žalobce v této věci, č.l. 180 – vyjádření žalobce k podání žalovaného ze dne 15. 4. 2015, 19. 5. – ústní jednání, během kterého byl vyslyšen svědek [jméno] [příjmení], [titul] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a bylo odročeno na 29. 6. 2015, č.l. 195 – sdělení na výzvu soudu strany žalobce ze dne 25. 5. 2015, jednání 29. 6. 2015, kde je vyslýchaná svědkyně [jméno] [příjmení], [titul] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a je odročováno na 1. 9. 2015, 8. 7. 2015 jsou předvolávání svědci [příjmení], [příjmení] a [jméno], na č.l. 205 je specifikace nákladů řízení ze strany žalobce, 1. 9. 2015 se koná jednání, během kterého je vyslýchán [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno], konaly se závěrečné řeči a bylo odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí na 11. 9. 2015, 11. 9. 2015 byl vyhlášen rozsudek, rozsudek byl rozesílán 29. 9. 2015, na č.l. 228 je odvolání žalobce ze dne 14. 10. 2015, které bylo soudu doručeno 15. 10. 2015, na č.l. 233 je odvolání žalovaného ze dne 14. 10. 2015, na č.l. 235 je usnesení o zaplacení soudního poplatku ze dne 16. 10. 2015, odvolání žalovaného bylo zasláno žalobci dne 19. 10. 2015 k případnému vyjádření, soudní poplatek byl zaplacen 27. 10. 2015, 6. 11. 2015 bylo zasíláno žalovanému odvolání žalobce, na č.l. 247 je předložení věci k rozhodnutí o odvolání, kdy předkládací zpráva je ze dne 26. 11. 2015 k oběma odvoláním, na č.l. 249 je referát k zavolání k jednání odvolacího soudu na 9. 3. 2016 ze dne 19. 1. 2016, č.l. 251 – vyjádření žalovaného k odvolání žalobce ze dne 6. 3. 2016, které bylo doručováno protistraně 7. 3. 2016, č.l. 254 – protokol o jednání před odvolacím soudem ze dne 9. 3. 2016, kde bylo prováděno dokazování a za účelem rozhodnutí bylo odročeno na 16. 3. 2016, 16. 3. 2016 byl vynesen zrušující rozsudek okresního soudu, č.l. 258 je prodloužení k vyhotovení rozhodnutí do 2. 5. 2016 z 15. 4. 2016, na č.l. 259 je usnesení odvolacího soudu o zrušení prvostupňového rozsudku, které bylo doručováno 6. 5. 2016, bylo zrušováno z důvodu jiného právního názoru, kdy byl soud zavázán, aby zjistil, zda byl v konkurenční doložce řádně vymezeno obsahově, na co se zákaz konkurence a konkurenčního jednání vztahuje, spis byl vrácen 6. 5. 2016 na soud prvního stupně a byl nařízeno jednání na 1. 8. 2016, a to referátem z 15. 6. 2016, č.l. 272 je žádost žalobce o odročení, a to z důvodu pobytu zástupce žalobce v zahraničí, doručeno soudu 20. 6. 2016, jednání bylo odročeno referátem z 27. 6. 2016 na 3. 8. 2016 ve 12:30 hodin, č.l. 275 je protokol o jednání z 3. 8. 2016, kde byl žalobce poučen dle § 118a odst. 1 a 3, stejně tak byl poučen i žalovaný, za účelem pokračování v dokazování bylo jednání odročeno na 7. 9. 2016, na č.l. 278 je usnesení o uložení žalobci zaplacení zálohy na výslech svědka za přítomnosti tlumočníka, č.l. 278 je žádost o zajištění účasti svědků [příjmení], [příjmení] u nařízeného jednání pro žalobce, č.l. 282 je usnesení o ustanovení tlumočníka pro svědky, a to ze dne 11. 8. 2016, č.l. 284 – záznam o složení zálohy 11. 8. 2016, č.l. 285 je protokol z jednání ze 7. 9. 2016, kdy je přistoupeno k výslechu jednatele žalobce [jméno] [příjmení], kdy nebylo, kdy právní zástupce žalobce uvedl, že nebylo, nepodařilo se zajistit účast svědků [příjmení] a že na tom tedy netrvají, dále se vyslýchá svědek [titul] [jméno] [příjmení] a odročuje se za účelem pokračování v dokazování na den 17. 10. 2016, č.l. 291 je vyjádření žalobce ze dne 7. 10. 2016, č.l. 298 – protokol o jednání 17. 10. 2016, kdy dochází k závěrečným návrhům a jednání se odročuje za účelem vyhlášení rozhodnutí na 27. 10. 2016, následně 27. 10. 2016 vyhlášen rozsudek, který je vypravován 23. 11. 2016, na č.l. 311 je odvolání žalobce proti rozsudku, bylo doručeno 14. 12. 2016, dne 15. 12. 2016 bylo odvolání zasláno, odvolání žalobce zasláno na vedení žalovanému, na č.l. 320 je předkládací zpráva z 5. 1. 2017, na č.l. 321 je ze dne 16. 2. 2017 pokyn k nařízení jednání na 8. 3. 2017, č.l. 323 je žádost právního zástupce žalovaného, v této věci žalobce, o odročení nařízeného jednání z důvodu kolize, na č.l. 324 je odročení ze dne 12. 1. 2017 na 8. 3. 2017, které je odročeno na 22. 3. 2017 pokynem z 22. 2. 2017, č.l. 328 ze dne 21. 3. 2017 – vyjádření žalovaného k odvolání žalobce, na č.l. 331 je protokol o jednání ze dne 22. 3. 2017 odvolacího soudu, kdy bylo jednání za účelem vyhlášení rozhodnutí odročeno na 29. 3. 2017, následuje na č.l. 333 protokol o vyhlášení rozhodnutí odvolacím soudem, č.l. 334 je předvolání k jednání na 3. 5. 2017 před soudem prvního stupně, ne, kdy nakonec bylo rozhodnuto u odvolacího soudu o pokračování v dokazování a bylo odročeno na 3. 5. 2017 ještě u odvolacího soudu, protokol z jednání 3. 5. 2017, č.l. 337, kdy byl vyslýchán svědek [titul] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], jednatel žalobce, a dále byl vyslýchán [celé jméno žalobce], žalovaný, bylo vyhlášeno usnesení o odročení za účelem předložení písemných závěrečných návrhů na 17. 5. 2017, č.l. 341 je závěrečný návrh žalobce v řízení ze dne 9. 4. 2017 a závěrečný návrh žalovaného v té věci, žalobce v této věci, ze dne 10. 5. 2017, 17. 5. 2017 na č.l. 348 protokol o jednání před odvolacím soudem, kde je vyhlášeno usnesení, že se rozsudek okresního soudu zrušuje a věc se vrací okresnímu soudu k dalšímu řízení, dále č.l. 350 – žádost o prodloužení lhůty k vyhotovení rozhodnutí do 3. 7. 2017 s tím, že v rozsudku zavazuje odvolací soud první, soud v prvním stupni tím, že se má zabývat tím, zdali žalovaný svým jednání porušil či nikoliv sjednanou konkurenční doložku a neopomene provést všechny žalobcem i žalovaným navržené důkazy k tomuto prokázání a vyzve žalobce dle § 118a odst. 1 a 3, č.l. 363 – vrácení spisu po vyřízení odvolání 11. 7. 2017, kdy došlo na soud 12. 7. 2017, č.l. 365 je výzva, výzva žalobci, nechť s ohledem na rozhodnutí o právní závěry odvolacího soudu a změnu soudce vyřizující předmětnou věc sdělí, jaké důkazy navrhuje provést, č.l. 368 z 11. 9. 2017 je dovolání žalovaného, č.l. 376 ze dne 12. 9. 2017 je výzva k zaplacení soudního poplatku z dovolání, č.l. 380 ze dne 18. 9. 2017 – sdělení žalobce na výzvu soudu, č.l. 383 je záznam o složení soudního poplatku ze dne 26. 9. 2017, č.l. 384 zasílá soud na vědomí dovolání žalovaného dne 27. 9. 2017, č.l. 388 – vyjádření žalobce k dovolání žalovaného ze dne 5. 10. 2017, č.l. 391 – předložení věci k rozhodnutí o dovolání, kdy na Nejvyšší soud toto bylo předloženo 16. 10. 2017, a předkládací zpráva je z 13. 10. 2017, následně je rozhodnutí Nejvyššího soudu – usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 8. 1. 2018 s tím, že spis byl vrácen soudu 11. 1. 2018, 11. 1. 2018 pokyn k rozeslání rozhodnutí o dovolání a dne 15. 2. 2018 pokyn k nařízení jednání na 10. 5. 2018, č.l. 400 – vyjádření žalovaného ze dne 10. 5. 2018, č.l. 403 je protokol o jednání 10. 5. 2015, kdy došlo k odročení na neurčito za účelem případného výslechu svědka [příjmení] u dožádaného soudu Okresního soudu [obec], č.l. 407 – vyjádření žalobce v řízení ze dne 15. 5. 2018, č.l. 410 – žádost žalovaného o prodloužení lhůty stanovenému u jednání 10. 5. 2018 o 1 týden, č.l. 412 –zaslání vyjádření žalobce z 15. 5. 2018, zasílá se 25. 5. 2018, na č.l. 414 je urgence právního zástupce žalovaného ohledně sdělení otázek na svědka [příjmení] a urgence je ze dne 15. 6. 2018, na č.l. 416 je ze dne 25. 6. 2018 referát k přípravě dožádání o výslech svědka [jméno] [příjmení], č.l. 417 ze dne 31. 7. 2018 – vrací s vyhověním dožádání o tom, že byl proveden výslech před [název soudu] dne 31. 7. 2018, kdy spis se vrátil 6. 8. 2018, žádost o dožádání o výslech svědka byla doručena dožádanému soudu 29. 6. 2018, dotazy žalovaného na svědka byly zaslány 30. 7. 2018, protokol o provedení důkazu před dožádaným soudem – č.l. 423 ze dne 31. 7. 2018, dne 28. 8. 2018 bylo nařízeno jednání na 24. 10. 2018 včetně předvolání dvou svědků, č.l. 428 – nahlížení do spisu ze strany žalovaného, č.l. 430 – protokol o jednání ze dne 24. 10. 2018, kde je vyslýchána [jméno] [příjmení], dále vyslýchána [jméno] [příjmení], žalovaný při jednání vyzván, aby do 10 dnů doložil daňová přiznání, a bylo vyhlášeno usnesení o odročení na 6. 12. 2018 s tím, že žalovaný navrhl k výslechu dalších 6 svědků, dále soud 24. 10. 2018 předvolává dalšího, další svědky, č.l. 435 – sdělení žalobce na výzvu soudu ze dne 29. 10. 2018, č.l. 467 – 7. 11. 2018 je dále předvolávána svědkyně [jméno] [příjmení], č.l. 470 – žalovaný zakládá do spisu daňová přiznání požadovaná od soudu, č.l. 493 – protokol o jednání ze dne 6. 12. 2018, kdy jsou prováděny listinné důkazy, výslechy svědka [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a bylo odročeno na neurčito za účelem výslechu svědků dožádaným soudem s tím, že soud uložil stranám, aby do 7. 1. 2019 předložily soudu písemné dotazy na svědky [příjmení] a [příjmení], dotazy byly urgovány dne 7. 1. 2019, a to jak u žalobce, tak u žalovaného, č.l. 502 je doručenka z datové schránky ze dne 7. 1., kdy sděluje žalobce na výzvu soudu, dne 23. 1. 2019 je pokyn k přípravě dožádání, kdy se žádá o výslech svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], která byla doručena soudu 1. 2. 2019, dne 4. 2. 2019 jsou dány pokyny k předvolání svědků k výslechu na 25. 2. 2019, 21. 2. 2019 žalovaný zasílá dotazy na svědky, č.l. 523 je protokol o provedení důkazu před dožádaným soudem z 25. 2. 2019, kde jsou vyslýcháni tedy [jméno] [příjmení] a pan [příjmení], pokyn k vrácení spisu ze dne 25. 2. 2019, spis byl doručen k Okresnímu soudu v Olomouci 1. 3. 2019, pokyn ze dne 5. 3. 2019 na nařízení jednání na 22. 5. 2019, č.l. 533 je protokol o jednání ze dne 22. 5. 2019, kdy jsou prováděny listinné důkazy, výslech svědka [jméno] [příjmení] a je odročeno na 24. 6. 2019 s tím, že je stranám uloženo, aby je nejpozději do 20. 6. 2019 předložily písemný závěrečný návrh soudu, ten předkládá žalobce 19. 6. 2019 a 20. 6. 2019 předkládá žalovaný, č.l. 552 – protokol o jednání před soudem prvního stupně ze dne 24. 6. 2019, kde je vyhlášeno usnesení o odročení za účelem vyhlášení rozhodnutí na 3. 7. 2019, 3. 7. 2019 vyhlášení rozsudku, č.l. 554 – pokyn k rozeslání rozsudku dne 23. 7. 2019, 12. 8. 2019 doručeno v soudu blanketní odvolání žalovaného proti rozsudku, č.l. 573 je výzva k zaplacení soudního poplatku ze dne 19. 8. 2019 a dále výzva žalovaného k doplnění odvolání z téhož dne, záznam o složení soudního poplatku 4. 9. 2019 – č.l. 576, č.l. 579 je odůvodnění odvolání žalovaného ze dne 8. 9. 2019, doručeno 9. 9. 2019, pokyn k rozeslání odvolání žalovaného z 11. 9. 2019, vyjádření k odvolání ze dne 17. 9. 2019 strany žalobce a 30. 9. 2019 doručeno doplnění tohoto odvolání, č.l. 597 je předložení věci k rozhodnutí odvolacímu soudu, kdy předkládací zpráva je z 3. 10. 2019 a Krajskému soudu v Ostravě to bylo doručeno 4. 10. 2019, dále č.l. 598 je pokyn k nařízení jednání ze dne 4. 2. 2020 na 3. 3. 2020, č.l. 599 je protokol o jednání ze dne 3. 3. 2000, kdy je vyhlášeno usnesení, že je odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí na 12. 3. 2020, dále č.l. 602 je protokol o vyhlášení rozsudku a dále žádost o prodloužení lhůty k vyhotovení rozhodnutí do 30. 4. 2020 s tím, že rozsudek soudu prvního stupně byl potvrzen ve výroku I. a změněn ve výroku II., rozsudek odvolacího soudu byl doručován z důvodu dokončení vyhotoveného rozsudku byla doplněna žádost o prodloužení lhůty do 6. 5. 2020, č.l. 618 – žádost o zaslání protokolu z jednání z vyhlášení rozhodnutí ze dne 27. 4. 2020, č.l. 620 je rozhodnutí soudu prvního stupně ze dne 26. 5. 2020 o vrácení zálohy, dále je statistika, žádost právnímu zástupci žalobce o sdělení účtu k vrácení zálohy ze dne 27. 5. 2020, záloha byla vydána 25. 6. 2020, 20. 7. 2020 je doručeno soudu dovolání žalovaného proti rozsudku, pokyn k rozeslání dovolání žalovaného ze dne 22. 7. 2020, které bylo rozesláno 23. 7. 2020, č.l. 642 – výzva žalovanému k zaplacení soudního poplatku, č.l. 646 – žádost žalobce o zaslání rozsudku s vyznačenou doložkou právní moci a vykonatelnosti ze dne 17. 8. 2020, č.l. 649 je vyjádření žalobce k dovolání žalovaného ze dne 17. 8. 2020, žádost o osvobození od placení soudního poplatku ze dne 24. 8. 2020 ze strany žalovaného, která není odůvodněná, dne 25. 8. 2020 pokyny k šetření majetkových a osobních poměrů žalovaného z důvodu žádosti o osvobození od soudních poplatků, na č.l. 666 je žádost právnímu zástupce žalovaného, aby do 7 dnů vrátil vyplněný formulář k rozhodnutí o osvobození od soudních poplatků, 26. 8. 2020 je přípis na [anonymizována dvě slova] [země], 26. 8. 2020 – přípis na [územní celek] s dotazem na provozování žalovaného motorových vozidel, stejného dne je přípis na [stát. instituce], na č.l. 671 je úřední záznam ze dne 24. 8. 2020 předsedy Okresního soudu v Olomouci o přidělení této věci z důvodu stáže [titul] [jméno] [příjmení], dosavadní soudkyně, zastupujícímu soudci [titul] [jméno] [příjmení], odpovědi, odpověď [anonymizována dvě slova] z 28. 8. 2020, odpověď [územní celek] z 27. 8. 2020 zaslána 1. 9. 2020, odpověď [obec] správy sociálního zabezpečení z 28. 8. 2020, č.l. 681 je usnesení o nepřiznání osvobození soudního poplatku žalovanému ze dne 16. 9. 2020, dne 29. 9. 2020 přichází odvolání proti tomuto usnesení, č.l. 687 vzhledem k neodůvodněnému odvolání je výzva soudu k doplnění tohoto odvolání ve lhůtě 10 dnů, dále č.l. 688 ze dne 2. 10. 2020 je opravné usnesení, č.l. 690 – Krajskému soudu v Ostravě přišlo, bylo předloženo, k rozhodnutí o odvolání tato věc s předkládací zprávou ze dne 4. 11. 2020, č.l. 692 je rozhodnutí potvrzující rozhodnutí odvolacího soudu ze dne 11. 11. 2020, které bylo doručeno soudu prvního stupně 2. 12. 2020, č.l. 695 je opakovaná výzva k zaplacení soudního poplatku z dovolání, která byla doručena žalobci 15. 12. 2020, žalobce tedy v této věci, žalovanému v tamté věci, č.l. 697 je záznam o složení ze dne 20. 12. 2020, č.l. 698 je předložení věci k rozhodnutí o dovolání, kdy předkládací zpráva je ze dne 23. 12. 2020 a Nejvyšší soud potvrzuje přijetí 28. 12. 2020, č.l. 699 je dotaz žalobce, zda již bylo rozhodnuto o dovolání žalovaného, č.l. 703 je usnesení Nejvyššího soudu, kterým se odmítá dovolání, kdy toto bylo doručeno soudu prvního stupně 16. 4. 2021, kdy usnesení o dovolání je ze dne 24. 3. 2021, spis byl vrácen 16. 4. 2021, dne 20. 4. 2021 je dán pokyn soudem prvního stupně k rozeslání usnesení Nejvyššího soudu, č.l. 717 je žádost o zaslání usnesení ze dne 23. 4. 2021.

5. Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu ohledně průběhu soudního řízení korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující.

6. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení: Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ust. § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

7. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

8. Obecně platí, že předpokladem odpovědnosti státu za škodu dle OdpŠk je splnění tří podmínek: 1) existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu), 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Absence i jen jednoho z těchto předpokladů odpovědnosti je přitom důvodem pro zamítnutí nároku na náhradu škody.

9. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda soud vydal rozhodnutí v předmětném řízení v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. Pro řízení není obecně stanovena žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku (dále i jen„ ESLP“) za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 3 OdpŠk, dle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

10. Z konstantní judikatury dovolacího soudu vyplývá, že pro závěr, zda byla či nebyla konkrétní věc projednána v přiměřené lhůtě, je třeba celkovou délku jejího projednávání poměřit kritérii uvedenými v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4761/2009). Jak přitom plyne z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3331/2011, je z hlediska závěru o přiměřenosti délky řízení třeba hodnotit všechna takto jmenovaná kritéria, ať již v neprospěch žalobce nebo v jeho prospěch. Platí totiž, že na závěru o nepřiměřenosti délky řízení a v návaznosti na něm i o případné výši zadostiučinění, se projeví kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk ve stejném poměru, v jakém se na celkové délce řízení podílela (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2012, sp. zn. 30 Cdo 35/2012).

11. Naříkané řízení trvalo proti žalobci od doručení žaloby společně s platebním rozkazem od 25. 11. 2014, neboť v době od 4. 11. 2014 do doručení platebního rozkazu o řízení nevěděl.

12. Soud dospěl k závěru, že tato celková délka naříkaného řízení je ještě přiměřenou, a to vyhodnocením kritérií § 31a odst. 3 odškodňovacího zákona.

13. K tomuto závěru vede soud zejména vyhodnocení kritéria písmene b) - složitosti řízení, a to jak skutkové tak právní složitosti řízení. Předmětem naříkaného řízení se bývalý obchodní partner žalobce domáhal po žalovaném plnění z porušení konkurenční doložky. Je pravdou, že rozsudek soudu prvního stupně byl dvakrát zrušen, nicméně se tak stalo pro odlišný právní názor odvolacího soudu. Ke zrušení nedošlo z důvodu pochybení soudu prvního stupně spočívající v neznalosti sbírkových rozhodnutí, nepřezkoumatelností či nerespektováním názoru nadřízeného soudu. Nejprve šlo o čistě právní otázku promlčení a dále byl soud prvního stupně zavázán, aby zjistil, zda byl v konkurenční doložce řádně vymezeno obsahově, na co se zákaz konkurence a konkurenčního jednání vztahuje, což vedlo k rozsáhlému dokazování. V žádném části průběhu řízení nedošlo byť k dílčímu průtahu, když pokyny byly mnohdy zadávány týž den, kdy byl spis předložen, řízení byla nařizována v rozumných odstupech, ani při předkládání spisu odvolacímu soudu nedocházelo k průtahům ani při dožádání výslechů, kdy dožádaný soud postupoval v řádných lhůtách. Účastníci v daném řízení využívali opravných prostředků, což jim není kladeno k tíži, avšak stát musí mít také prostor a čas k jejich vyřízení. Řízení probíhalo plynule, koncentrovaně a nebyly přítomny ani období nečinnosti. Celková délka naříkaného řízení tak dle závěru soudu odpovídá složitosti předmětu řízení. V řízení se totiž bylo předně třeba zabývat obsahem konkurenční doložky uzavřené mezi účastníky, která byla zjevně nejednoznačná a neumožňovala rychlé rozhodnutí o nároku, přestože se jednalo především o právní posouzení, soud k závěru o obsahu prováděl 25 výslechů. O přiměřenosti celkové délky řízení pak hovoří i další složka kritéria složitosti řízení, a to procesní složitost věci. Řízení se sice účastnil standardní počet účastníků, ale bylo právě slyšeno nestandardní množství svědků, soud musel tyto svědky předvolávat, vyslýchat a to i prostřednictvím dožádaného soudu ve třech případech. Tedy i procesní složitost odůvodňuje celkovou délku řízení ještě jako přiměřenou. Odvolací soud zavázal soud prvního stupně, aby provedl všechny navržené důkazy obou stran za účelem prokázání porušení či neporušení konkurenční doložky, čímž se věc stala i skutkově složitou, o čemž hovoří i fakt, že odvolací soud prováděl také dokazování. Na celkové délce řízení se pak v tomto případě promítla i složitost právní spočívající především v žalovaném titulu a dále v posouzení, zda došlo k porušení konkurenční doložky. Tedy i tato právní složitost se tímto na celkové délce řízení promítla, přičemž nelze klást k tíži státu, že soud prvé instance byl jiného právního názoru než soud odvolací; k tomuto slouží víceinstanční řízení. Pokud jde o počet soudních instancí, pak ve věci rozhodoval 4× soud prvé instance a 3× soud odvolací ve věci samé, jednou rozhodoval odvolací soud i o procesních otázkách a 2x rozhodoval dovolací soud odmítnutím.

14. Tedy souhrnně zejm. kritérium složitosti věci, popsané výše, závěr o přiměřenosti celkové délky řízení odůvodňuje.

15. K závěru o přiměřenosti celkové délky řízení pak vede vyhodnocení i dalšího z kritérií, písmene d) ust. § 31a odst. 3 OdpŠk - tj. postupu soudů během naříkaného řízení. Z výše zjištěného průběhu naříkaného řízení soud zjistil, že v řízení nelze shledat období ani dílčích průtahů. Řízení bylo vedeno kontinuálně ve snaze dosáhnout rozhodnutí ve věci samé. Lhůty k provedení jednotlivých úkonů byly přiměřené, rovněž tak i lhůty, ve kterých byla nařizována jednání ve věci. Rovněž řízení před soudem odvolacím probíhalo plynule i bez dílčích průtahů. Ve věci bylo provedeno víc jak dvě desítky výslechů svědků, ani tímto však v řízení nedošlo k průtahům v řízení. Rozhodnutí soudů obou stupňů byla vypracována v zákonem stanovených lhůtách. Soud proto uzavírá, že rovněž kritérium postupu soudů během řízení hovoří pro závěr o přiměřenosti celkové délky řízení.

16. Pokud jde o kritérium jednání poškozeného (písm. c/ ust. § 31a odst. 3 OdpŠk) v rámci řízení, pak toto je ve vztahu k délce řízení neutrální. Žalobce se na délce řízení nepodílel ani pozitivně ani negativně, nelze tak uzavřít, ani že by celkovou délku řízení zapříčinil, ani že by se snažil o její zkrácení (k čemuž soud doplňuje, že k tomuto fakticky pro absenci průtahů na straně soudů prostor ani nebyl).

17. Zbývajícím kritériem je kritérium písmene e) ust. § 31a odst. 3 OdpŠk - význam naříkaného řízení. Typově se jedná o řízení se standardním významem, neboť se jedná o řízení o smlouvě. Toto kritérium by v případě zvýšeného zájmu hovořilo pro závěr o tom, že naříkané řízení mělo být skončeno v době kratší, což však není tento případ. Soud tak setrvává na závěru, že celková délka řízení byla důvodně dána právě skutkovou a procesní složitostí věci a že se na této nepodílely žádná pochybení na straně soudů. Soud tak dospěl k závěru, že v naříkaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve formě nepřiměřené délky řízení.

18. Vzhledem k tomu, že není dán odpovědnostní titul, soud žalobu v rozsahu, ve kterém řízení nebylo zastaveno, zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 200 Kč představující 300 Kč za každý ze čtyř úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.