Obvodní soud pro Prahu 2 · Rozsudek

16 C 14/2023

č. j. 16 C 14/2023-479

ČÁSTEČNĚ ZMĚNĚNO MS Praha 62 Co 267/2025-499

Rozhodnuto 2025-11-04 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH02:2025:16.C.14.2023.1

  1. OS Praha 2 16 C 14/2023-479
  2. MS Praha 62 Co 267/2025-499

Citované zákony (9)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Babičkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Ing. Arch. Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o hrazení výživného doplňujícím rozsudkem I. Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 29. 5. 2025, č. j. 16 C 14/2023-444, se doplňuje tímto výrokem:„IV. Žaloba se co do uložení povinnosti žalované hradit výživné ve výši 5 000 Kč měsíčně od 5. 9. 2023 do 31. 12. 2024 a ve výši 3 000 Kč měsíčně od 1. 1. 2025, a to vždy do každého 15. dni v měsíci předem k rukám žalobkyně, zamítá.“II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Shora uvedeným rozsudkem soud rozhodl o návrhu žalobkyně, kterým se domáhala uložení povinnosti žalované hradit výživné ve výši 12 000 Kč měsíčně vždy do každého 15. dni v měsíci předem k jejím rukám. Rozsudkem ze dne 29. 5. 2025, č. j. 16 C 14/2023-444, bylo rozhodnuto tak, že žalované se stanovuje povinnost platit žalobkyni výživné ve výši 7 000 Kč měsíčně předem do každého 15. dne v měsíci od 5. 9. 2023 a ve výši 9 000 Kč od 1. 1. 2025 do každého 15. dne v měsíci předem k rukám žalobkyně (výrok I), dále že dlužné výživné za období od 5. 9. 2023 do 29. 5. 2025 ve výši 52 000 Kč je žalovaná oprávněna a povinna zaplatit ve 13 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 000 Kč vždy s běžným výživným do každého 15. dne v měsíci k rukám žalobkyně (výrok II) a žalované bylo uloženo uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení (výrok III). Z uvedeného je zjevné, že soud opomněl rozhodnout o výživném ve výši 5 000 Kč měsíčně od 5. 9. 2023 do 31. 12. 2024 a ve výši 3 000 Kč měsíčně od 1. 1. 2025.Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, soud postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.Dle ustanovení § 166 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti, může účastník do patnácti dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci, doplnit i bez návrhu. Podle odst. 2 téhož ustanovení doplnění o část předmětu řízení učiní soud rozsudkem, pro nějž platí obdobně ustanovení o rozsudku; jinak o doplnění rozhodne usnesením. Nevyhoví-li soud návrhu účastníka na doplnění rozsudku, usnesením návrh zamítne. Podle odst. 3 se návrh na doplnění nedotýká právní moci ani vykonatelnosti výroku původního rozsudku.Rozsudek dosud nenabyl právní moci s ohledem na podané odvolání. Z výše uvedených důvodů byl takto v souladu s ustanovením § 166 odst. 1, 2 o. s. ř. shora uvedený rozsudek doplněn, když soud opomněl rozhodnout o výživném ve výši 5 000 Kč měsíčně od 5. 9. 2023 do 31. 12. 2024 a ve výši 3 000 Kč měsíčně od 1. 1. 2025.Soud proto rozhodl tak, že zamítl žalobu co do uložení povinnosti žalované hradit výživné ve výši 5 000 Kč měsíčně od 5. 9. 2023 do 31. 12. 2024 a ve výši 3 000 Kč měsíčně od 1. 1. 2025, a to vždy do každého 15. dni v měsíci předem k rukám žalobkyně, neboť jak je uvedeno v odst. 84 rozsudku, soud došel k závěru, že je na místě stanovit výživné na částku 7 000 Kč a ve výši 9 000 Kč za období od 1. 1. 2025, kdy se žalovaná vrátila k podnikání, když soud k těmto částkám dospěl s využitím ministerských tabulek, počtem vyživovacích povinností žalované, věku žalobkyně, soustavné přípravě na studium, životní úrovni žalované. Ve zbylém rozsahu je tedy třeba žalobu zamítnout (výrok I).S ohledem na to, že v souvislosti s vydáním doplňujícího rozsudku nevznikly účastníkům náklady řízení, bylo o jejich náhradě rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto doplňujícího rozsudku (§ 151 odst. 1, § 142 o. s. ř.), že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.