16 C 20/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Zuzanou Šmídovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 1 400 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1 400 000 Kč s 10% úrokem z prodlení z této částky ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši 300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal na žalované zaplacení částky 1 400 000 Kč s 10% úrokem z prodlení z této částky ročně od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobce předmětnou částku požaduje jako náhradu nemajetkové újmy vzniklé žalobci v souvislosti s dvěma trestními řízeními vedenými u [anonymizována dvě slova] [obec], a to konkrétně ve věci sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]. Žalobce svoji nemajetkovou újmu spatřuje v tom, že obě trestní řízení zasáhly do jeho osobnostních práv a práv jeho rodiny mimořádně tvrdě a razantně a zasáhly nejen jeho soukromý život, ale i jeho podnikání. Zároveň byla trestní věc medializována i na sociálních sítích jako organizovaná skupina pachatelů. Zásah obou trestních řízení do osobnostních práv žalobce i jeho podnikání je výjimečně hluboký a ve svých důsledcích i trvalý. Žalobce trvá na tom, že od doby zahájení těchto trestních řízení žije ve stálém napětí a strachu z toho, jak jednoduché je někoho obvinit ze spáchání trestných činů dle § 240 odst. 1, 2 písm. a), c) trestního zákoníku a přečinu zpronevěry podle § 206 odst. 1, 3 trestního zákoníku s trestní sazbou 2-8 let po dobu 3,5 roku a zároveň, jak dlouho bude trvat náprava takového nezákonného stavu. S ohledem na okolnosti zvláštního zřetele hodné žalobce považuje svůj požadavek na náhradu nemajetkové újmy ve výši 1 400 000 Kč za přiměřený. Žalobce tento nárok na nemajetkovou újmu, jakož i nárok na náklady obhajoby uplatnil mimosoudně u žalované v celkové výši 1 569 790 Kč. Ve věci sp. zn. [spisová značka] byl nárok u žalované uplatněn podáním žalobce ze dne [datum] a ve věci sp. zn. [spisová značka] podáním ze dne [datum rozhodnutí]. Žalovaná návrhům žalobce vyhověla pouze částečně, a to tak, že nahradila v obou uplatněných návrzích náklady obhajoby v celkové výši 169 790 Kč. Uplatněný nárok na náhradu nemajetkové újmy žalovaná odmítla uhradit v obou řízeních v celém rozsahu v celkové výši 1 400 000 Kč s odůvodněním, že tyto nároky žalobce jsou promlčené. Žalobce s tímto názorem žalované ohledně promlčení nemajetkové újmy nesouhlasí s tím, že se prokazatelně o právní moci rozsudku ve věci [spisová značka] dozvěděl dne [datum rozhodnutí], přičemž právní moc rozsudku ve vztahu ke všem obžalovaným nastala až dne [datum]. Pokud jde o věc [spisová značka], je podle žalobce zapotřebí vyhodnotit nejen den právní moci rozsudku dne [datum], ale též okolnost, že obě tato trestní řízení probíhala současně od [datum] do [datum]. Z tohoto pohledu nebyla právním moc ve věci [spisová značka] dle žalobce významná, protože o nemajetkové újmě se dozvěděl žalobce de facto v souvislosti s nemajetkovou újmou ve věci [spisová značka]. Z výše uvedeného je zřejmé, že nároky žalobce na nemajetkovou újmu byly u žalované uplatněny včas, protože počátek běhu promlčecí lhůty nelze vázat na den právní moci rozsudku, ale na den [datum], který je v razítku právní moci uveden jako den, kdy byla právní moc určena a zapsána. Pokud žalovaná i za tohoto stavu podá námitku promlčení i ve vztahu k tomuto návrhu uplatněnému u soudu, žalobce upozorňuje, že současná epidemiologická situace a nouzový stav mu neumožnil v posledních šesti měsících promlčecí lhůty své právo uplatnit v důsledku celostátních vládních opatření a s odkazem na ustanovení § 651 o. z. dovozuje, že v jeho případě promlčecí lhůta po dobu, dokud trvá vyšší moc, neběží. Zřejmě i z tohoto důvodu nevyřídila žalovaná žádosti uplatněné u ní ve lhůtě 6 měsíců, ale ve lhůtě 11 měsíců, a to obě žádosti.

2. K výzvě soudu žalobce v doplnění žaloby ze dne [datum] uvedl, že z hlediska celkové částky 1 400 000 Kč s příslušenstvím požaduje ve vztahu k trestnímu řízení sp. zn. [spisová značka] u Okresního soudu [obec] zaplacení částky 700 000 Kč a ve vztahu k trestnímu řízení ve věci sp. zn. [spisová značka] u Okresního soudu [obec] rovněž částku 700 000 Kč.

3. Žalovaná navrhla odmítnutí, případně zamítnutí, žaloby v plném rozsahu a přiznání žalované náhrady nákladů řízení. Ve svém vyjádření k žalobě ze dne [datum] potvrdila, že u ní žalobce uplatnil dne [datum] (dopisem ze dne [datum]) nárok na náhradu škody – obhajného ve výši 40 616 Kč a nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 700 000 Kč, která mu měla být dle jeho tvrzení způsobena v souvislosti s trestním stíháním v rámci trestního řízení vedeného u Okresního soudu [anonymizováno] [obec] pod sp. zn. [spisová značka]. Požadavku žalobce na náhradu nemajetkové újmy nebylo vyhověno ani částečně z důvodu marného uplynutí zákonné promlčecí lhůty před jeho uplatněním u Ministerstva spravedlnosti O mimosoudním posouzení uplatněného nároku byl žalobce vyrozuměn stanoviskem Ministerstva spravedlnosti ze dne [datum]. Dále žalobce uplatnil dne [datum] (dopisem ze dne [datum]) nárok na náhradu škody – obhajného ve výši 129 174 Kč a nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 700 000 Kč, která mu měla být dle jeho tvrzení způsobena v souvislosti s trestním stíháním v rámci trestního řízení vedeného u Okresního soudu ve [obec] pod sp. zn. [spisová značka]. Tomuto požadavku žalobce na náhradu nemajetkové újmy nebylo vyhověno ani částečně opět s ohledem na promlčení uplatněného nároku, o čemž byl žalobce vyrozuměn stanoviskem Ministerstva spravedlnosti ze dne [datum]. K samotným oběma trestním řízením žalovaná uvedla, že v rámci trestního řízení vedeného u Okresního soudu [anonymizováno] [obec] pod sp. zn. [spisová značka] byl žalobce rozsudkem Okresního soudu [anonymizováno] [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zproštěn obžaloby dle § 226 písm. c) trestního řádu. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Žádost žalobce o náhradu nemajetkové újmy v rámci mimosoudního projednání byla žalované doručena dne [datum], tedy déle než 6 měsíců od pravomocného ukončení předmětného trestního stíhání žalobce v rámci trestního řízení vedeného u Okresního soudu [anonymizováno] [obec] pod sp. zn. [spisová značka]. K doručení předmětné žádosti na náhradu nemajetkové újmy tak došlo až po marném uplynutí promlčecí lhůty dle § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. Z těchto důvodů žalovaná i nadále setrvává na své vznesené námitce promlčení. V řízení vedeném u Okresního soudu [anonymizováno] [obec] pod sp. zn. [spisová značka] byl žalobce rozsudkem Okresního soudu [anonymizováno] [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], obžaloby zproštěn dle § 226 písm. c) trestního řádu. Daný rozsudek ve vztahu k žalobci nabyl právní moci dne [datum]. Žádost žalobce o náhradu nemajetkové újmy v tomto řízení byla žalované doručena dne [datum], tedy po marném uplynutí šestiměsíční promlčecí lhůty stanovené v § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. Rovněž z tohoto důvodu žalovaná i nadále setrvává na vznesené námitce promlčení ve vztahu k tomuto druhému uplatněnému nároku. V obou případech pak byla žaloba u zdejšího soudu podána až dne [datum], tedy ve vztahu k trestnímu řízení vedenému u Okresního soudu [anonymizováno] [obec] pod sp. zn. [spisová značka] po více než 1 roce a 8,5 měsících od pravomocného skončení trestního stíhání žalobce v tomto trestním řízení, a ve vztahu k řízení vedenému u Okresního soudu [anonymizováno] [obec] pod sp. zn. [spisová značka] až po více než 1 roce a 7 měsících od pravomocného skončení trestního stíhání žalobce v uvedeném v trestním řízení. Za naprosto nesmyslné považuje žalovaná tvrzení žalobce v tom směru, že„ současná epidemiologická situace a nouzový stav mu neumožnil v posledních 6 měsících promlčecí lhůty své právo uplatnit v důsledku celostátních vládních opatření“, neboť žalobce svůj požadavek uplatnil u Ministerstva spravedlnosti dne [datum] a [datum], přičemž onemocnění Covid-19, které způsobuje koronavirus, se v České republice objevilo až dne [datum], přičemž do této doby žádná vnitrostátní vládní opatření vydána nebyla. Nouzový stav pak byl poprvé vyhlášen až dne [datum]. Nehledě na skutečnost, že žádost žalobce byla podávána prostřednictvím jeho právního zástupce a bylo možné tak tuto bez problémů podat elektronickou formou.

4. Podle § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalobce výslovně, žalovaná mlčky) a věc je dostatečně objasněna listinnými důkazy.

5. Soud vzal v řízení za prokázáno, a to ze žádosti žalobce o náhradu škody ze dne [datum], že žalobce uplatnil mimosoudně svůj nárok na zadostiučinění ve výši 700 000 Kč za řízení vedené u Okresního soudu [anonymizováno] [obec] pod sp. zn. [spisová značka], ve kterém byl žalobce od obžaloby v celém rozsahu zproštěn, když tato žádost žalobce došla dle podacího razítka žalované dne [datum]. Sám žalobce v této žádosti uvádí, že rozsudek Okresního soudu [anonymizováno] [obec] ze dne [datum] nabyl právní moci dne [datum]. Žalovaná ve svém stanovisku ze dne [datum] nárok žalobce na nemajetkovou újmu v plném rozsahu odmítla z důvodu promlčení tohoto nároku. Dle potvrzení o dodání a doručení bylo toto stanovisko žalované doručeno do datové schránky právního zástupce žalobce dne [datum]. Další žádostí ze dne [datum] uplatnil žalobce mimosoudně svůj nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 700 000 Kč v souvislosti se zprošťujícím rozsudkem Okresního soudu [obec] v řízení vedeném u tohoto soudu pod sp. zn. [spisová značka] u žalované, když tato žádost dle podacího razítka žalované došla dne [datum]. Sám žalobce ve své žádosti ze dne [datum] uvádí, že zprošťující rozsudek Okresního soudu [obec] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nabyl ve vztahu k žalobci právní moci dne [datum]. Žalovaná ve svém stanovisku ze dne [datum] nárok na poskytnutí zadostiučinění v plném rozsahu odmítla z důvodu promlčení uplatněného nároku. Toto stanovisko žalované bylo dle potvrzení o dodání a doručení doručeno do datové schránky právního zástupce žalobce dne [datum]. Uvedené skutečnosti má soud za prokázány z citovaných listin.

6. Z vyšetřovacího a trestního spisu vedeného u Okresního soudu [anonymizováno] [obec] pod sp. zn. [spisová značka] soud považuje za podstatné uvést následující skutečnosti: Usnesením Policie České republiky, [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne [datum], č. j.: [anonymizováno] [číslo] bylo zahájeno trestní stíhání [celé jméno žalobce], narozeného [datum] (tj. žalobce) jako obviněného ze spáchání přečinu zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku. Dne [datum] byl obviněný [celé jméno žalobce] na změnu právní kvalifikace, kdy věc je nově posuzována jako přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), odst. 3 trestního zákoníku. Dle protokolu o hlavním líčení ze dne [datum], při kterém byl přítomen jak obžalovaný [celé jméno žalobce], tak jeho obhájce Mgr. [jméno] [příjmení], byl v závěru vynesen Okresním soudem [anonymizováno] [obec] rozsudek, kterým byl obžalovaný zproštěn obžaloby podle § 226 písm. c) trestního řádu pro skutek, kterým měl spáchat přečin krádeže podle § 205 odst. 1, 3 trestního zákoníku. Tento rozsudek Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], nabyl právní moci dne [datum]. Uvedené skutečnosti má soud za prokázány z předmětného vyšetřovacího a trestního spisu.

7. Z vyšetřovacího a trestního spisu Okresního soudu [anonymizováno] [obec] sp. zn. [spisová značka] soud považuje za podstatné uvést následující skutečnosti: Usnesením Policie České republiky, [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo zahájeno trestní stíhání mimo jiné též [celé jméno žalobce], narozeného [datum], jako obviněného ze zločinu krácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), c) trestního zákoníku, spáchaného spolupachatelstvím podle § 23 trestního zákona s [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Rozsudkem Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl [celé jméno žalobce] zproštěn obžaloby podle § 226 písm. c) trestního řádu pro skutky, kterými měl spáchat zločin krácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 2 písm. a), c) trestního zákoníku, neboť nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal obžalovaný. Kromě obžalovaného [celé jméno žalobce] bylo trestní stíhání vedeno ještě proti dalším šesti obžalovaným. Zprošťující rozsudek ve vztahu k žalobci [celé jméno žalobce] nabyl právní moci ze dne [datum]. Obžalovaný [celé jméno žalobce] byl společně se svým obhájcem Mgr. [jméno] [příjmení] rovněž osobně přítomen při hlavním líčení dne [datum], při kterém byl vynesen předmětný rozsudek Okresního soudu [anonymizováno] [obec] – ve vztahu k obžalovanému [celé jméno žalobce] rozsudek zprošťující. Uvedené skutečnosti má soud za prokázány z předmětného vyšetřovacího a trestního spisu Okresního soudu [anonymizováno] [obec] sp. zn. [spisová značka].

8. Podle § 5 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

9. Podle § 31a odst. 1 citovaného zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

10. Podle § 32 odst. 3 věta prvá citovaného zákona nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen.

11. Podle § 35 citovaného zákona promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

12. S poukazem na výše uvedená skutková zjištění a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána po právu. Žalobce se v tomto řízení domáhá poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou mu v obou předmětných trestních řízeních vedených u Okresního soudu [anonymizováno] [obec] pod sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka]. Soud posoudil tento nárok v podobě požadovaného zadostiučinění ve výši 700 000 Kč za každé z těchto řízení (tj. v celkové výši 1 400 000 Kč) s příslušenstvím jakožto nárok na náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí – usnesení o zahájení trestního stíhání obviněného (tj. žalobce) v každém z obou citovaných řízení, přičemž tato rozhodnutí byla pro nezákonnost zrušena ve vztahu k žalobci zprošťujícími rozsudky Okresního soudu [anonymizováno] [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a Okresního soudu [anonymizováno] [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Každý z obou uvedených rozsudků je pravomocný, když rozsudek Okresního soudu [anonymizováno] [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], nabyl právní moci dne [datum] a další rozsudek Okresního soudu [anonymizováno] [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], nabyl ve vztahu k žalobci právní moci dne [datum]. V řízení bylo dále prokázáno, že žalobce uplatnil oba tyto své nároky v rámci mimosoudního projednání u žalované, a to ve věci sp. zn. [spisová značka] žádostí došlou žalované dne [datum rozhodnutí] a ve věci [spisová značka] žádostí došlou žalované dne [datum]. V průběhu tohoto řízení žalovaná vznesla námitku promlčení obou těchto uplatněných žalobních nároků. Tato námitka promlčení ve vztahu ke každému z obou řízení byla soudem shledána důvodnou. Žaloba na náhradu nemajetkové újmy ve výši 2x 700 000 Kč soudu došla dne [datum]. Rozsudek Okresního soudu [anonymizováno] [obec] ze dne [datum rozhodnutí] ve věci sp. zn. [spisová značka] nabyl právní moci ve vztahu k žalobci dne [datum], přičemž zákonná šestiměsíční promlčecí doba skončila v pondělí dne [datum]. Tento den byl také posledním dnem pro podání žaloby u soudu, neboť vzhledem k tomu, že mimosoudní uplatnění nároku došlo žalované v této věci až dne [datum], nemohlo dojít ani ke stavění promlčecí doby dle ustanovení § 35 zákona č. 82/1998 Sb. I kdyby ke stavění promlčecí doby dle § 35 citovaného zákona došlo, ve vztahu k samotnému datu podání žaloby u zdejšího soudu by se rovněž jednalo o nárok promlčený. Stejná situace se je pak ve vztahu k řízení vedenému u Okresního soudu [anonymizováno] [obec] pod sp. zn. [spisová značka]. V tomto případně nabyl zprošťující rozsudek Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum] právní moci dne [datum] Poslední den zákonné šestiměsíční lhůty pro uplatnění nároku u soudu připadá na pondělí dne [datum]. Žaloba byla u soudu uplatněna až dne [datum]. U žalované byl tento nárok ve věci [spisová značka] mimosoudně uplatněn až dne [datum]. Za této situace tak rovněž nemohlo dojít ke stavění subjektivní šestiměsíční promlčecí doby dle ustanovení § 35 citovaného zákona. Stejně jako v předchozím případě by i za situace úspěšného stavění subjektivní šestiměsíční promlčecí doby tato skončila nejpozději dne [datum]. Soud proto uzavřel, že nároky žalobce uplatněné touto žalobou ve výši 2x 700 000 Kč s příslušenstvím jsou promlčené, přičemž s ohledem na tuto skutečnost se soud již nemohl zabývat samotnou podstatou uplatněných nároků, tedy otázkou posouzení důvodnosti a výše každého z obou nároků.

13. Argumentaci žalobce, že námitka promlčení vznesená ze strany žalované je v rozporu s dobrými mravy, neshledal soud rovněž opodstatněnou. Nejvyšší soud ČR ve svém usnesení ze dne 24. 5. 2011, sp. zn. 30 Cdo 4112/2010, uzavřel, že …dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení přispívající k jistotě v právních vztazích je institutem zákonným, a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Uplatnění promlčecí námitky by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Je přitom nutno zdůraznit, že tyto okolnosti by musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení. O takový výjimečný případ se však v posuzované věci nejedná. Nad rámec uvedeného soud považuje za podstatné zdůraznit, že sám žalobce, jakož i o jeho právní zástupce byli rovněž osobně přítomni při vyhlášení obou zprošťujících rozsudků při hlavním líčení.

14. Jako nepřípadnou pak soud hodnotí námitku žalobce v tom, že„ současná epidemiologická situace a nouzový stav mu neumožnil v posledních 6 měsících promlčecí lhůty své právo uplatnit v důsledku celostátních vládních opatření“, neboť k samotnému vyhlášení nouzového stavu došlo až po uplynutí šestiměsíční zákonné subjektivní promlčecí lhůty žalobce v obou projednávaných věcech, přičemž navíc byl žalobce při mimosoudním uplatnění obou těchto nároků žalované zastoupen advokátem, který mohl uvedené žádosti v rámci mimosoudního projednání nároku žalobce bez problémů uplatnit elektronicky.

15. Ze všech uvedených důvodů soud žalobu z hlediska obou uplatněných nároků v plném rozsahu zamítl jako zjevně neopodstatněnou.

16. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. podle úspěchu ve věci. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu, kdy výše nákladů řízení za každý 1 úkon vychází z ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhlášky č. 54/2015 Sb. a je představována paušální náhradou hotových výdajů po 300 Kč. V případě žalované se konkrétně jedná o jeden takový úkon v podobě vyjádření k žalobě ze dne [datum] ve výši 300 Kč.