16 C 20/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Zuzanou Šmídovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 1 400 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1 400 000 Kč s 10% úrokem z prodlení z této částky ročně od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši 300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne datum domáhal na žalované zaplacení částky 1 400 000 Kč s 10% úrokem z prodlení z této částky ročně od datum do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobce předmětnou částku požaduje jako náhradu nemajetkové újmy vzniklé žalobci v souvislosti s dvěma trestními řízeními vedenými u anonymizována dvě slova obec, a to konkrétně ve věci sp. zn. spisová značka a spisová značka. Žalobce svoji nemajetkovou újmu spatřuje v tom, že obě trestní řízení zasáhly do jeho osobnostních práv a práv jeho rodiny mimořádně tvrdě a razantně a zasáhly nejen jeho soukromý život, ale i jeho podnikání. Zároveň byla trestní věc medializována i na sociálních sítích jako organizovaná skupina pachatelů. Zásah obou trestních řízení do osobnostních práv žalobce i jeho podnikání je výjimečně hluboký a ve svých důsledcích i trvalý. Žalobce trvá na tom, že od doby zahájení těchto trestních řízení žije ve stálém napětí a strachu z toho, jak jednoduché je někoho obvinit ze spáchání trestných činů dle § 240 odst. 1, 2 písm. a), c) trestního zákoníku a přečinu zpronevěry podle § 206 odst. 1, 3 trestního zákoníku s trestní sazbou 2-8 let po dobu 3,5 roku a zároveň, jak dlouho bude trvat náprava takového nezákonného stavu. S ohledem na okolnosti zvláštního zřetele hodné žalobce považuje svůj požadavek na náhradu nemajetkové újmy ve výši 1 400 000 Kč za přiměřený. Žalobce tento nárok na nemajetkovou újmu, jakož i nárok na náklady obhajoby uplatnil mimosoudně u žalované v celkové výši 1 569 790 Kč. Ve věci sp. zn. spisová značka byl nárok u žalované uplatněn podáním žalobce ze dne datum a ve věci sp. zn. spisová značka podáním ze dne datum rozhodnutí. Žalovaná návrhům žalobce vyhověla pouze částečně, a to tak, že nahradila v obou uplatněných návrzích náklady obhajoby v celkové výši 169 790 Kč. Uplatněný nárok na náhradu nemajetkové újmy žalovaná odmítla uhradit v obou řízeních v celém rozsahu v celkové výši 1 400 000 Kč s odůvodněním, že tyto nároky žalobce jsou promlčené. Žalobce s tímto názorem žalované ohledně promlčení nemajetkové újmy nesouhlasí s tím, že se prokazatelně o právní moci rozsudku ve věci spisová značka dozvěděl dne datum rozhodnutí, přičemž právní moc rozsudku ve vztahu ke všem obžalovaným nastala až dne datum. Pokud jde o věc spisová značka, je podle žalobce zapotřebí vyhodnotit nejen den právní moci rozsudku dne datum, ale též okolnost, že obě tato trestní řízení probíhala současně od datum do datum. Z tohoto pohledu nebyla právním moc ve věci spisová značka dle žalobce významná, protože o nemajetkové újmě se dozvěděl žalobce de facto v souvislosti s nemajetkovou újmou ve věci spisová značka. Z výše uvedeného je zřejmé, že nároky žalobce na nemajetkovou újmu byly u žalované uplatněny včas, protože počátek běhu promlčecí lhůty nelze vázat na den právní moci rozsudku, ale na den datum, který je v razítku právní moci uveden jako den, kdy byla právní moc určena a zapsána. Pokud žalovaná i za tohoto stavu podá námitku promlčení i ve vztahu k tomuto návrhu uplatněnému u soudu, žalobce upozorňuje, že současná epidemiologická situace a nouzový stav mu neumožnil v posledních šesti měsících promlčecí lhůty své právo uplatnit v důsledku celostátních vládních opatření a s odkazem na ustanovení § 651 o. z. dovozuje, že v jeho případě promlčecí lhůta po dobu, dokud trvá vyšší moc, neběží. Zřejmě i z tohoto důvodu nevyřídila žalovaná žádosti uplatněné u ní ve lhůtě 6 měsíců, ale ve lhůtě 11 měsíců, a to obě žádosti.

2. K výzvě soudu žalobce v doplnění žaloby ze dne datum uvedl, že z hlediska celkové částky 1 400 000 Kč s příslušenstvím požaduje ve vztahu k trestnímu řízení sp. zn. spisová značka u Okresního soudu obec zaplacení částky 700 000 Kč a ve vztahu k trestnímu řízení ve věci sp. zn. spisová značka u Okresního soudu obec rovněž částku 700 000 Kč.

3. Žalovaná navrhla odmítnutí, případně zamítnutí, žaloby v plném rozsahu a přiznání žalované náhrady nákladů řízení. Ve svém vyjádření k žalobě ze dne datum potvrdila, že u ní žalobce uplatnil dne datum (dopisem ze dne datum) nárok na náhradu škody – obhajného ve výši 40 616 Kč a nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 700 000 Kč, která mu měla být dle jeho tvrzení způsobena v souvislosti s trestním stíháním v rámci trestního řízení vedeného u Okresního soudu anonymizováno obec pod sp. zn. spisová značka. Požadavku žalobce na náhradu nemajetkové újmy nebylo vyhověno ani částečně z důvodu marného uplynutí zákonné promlčecí lhůty před jeho uplatněním u Ministerstva spravedlnosti O mimosoudním posouzení uplatněného nároku byl žalobce vyrozuměn stanoviskem Ministerstva spravedlnosti ze dne datum. Dále žalobce uplatnil dne datum (dopisem ze dne datum) nárok na náhradu škody – obhajného ve výši 129 174 Kč a nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 700 000 Kč, která mu měla být dle jeho tvrzení způsobena v souvislosti s trestním stíháním v rámci trestního řízení vedeného u Okresního soudu ve obec pod sp. zn. spisová značka. Tomuto požadavku žalobce na náhradu nemajetkové újmy nebylo vyhověno ani částečně opět s ohledem na promlčení uplatněného nároku, o čemž byl žalobce vyrozuměn stanoviskem Ministerstva spravedlnosti ze dne datum. K samotným oběma trestním řízením žalovaná uvedla, že v rámci trestního řízení vedeného u Okresního soudu anonymizováno obec pod sp. zn. spisová značka byl žalobce rozsudkem Okresního soudu anonymizováno obec ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, zproštěn obžaloby dle § 226 písm. c) trestního řádu. Rozsudek nabyl právní moci dne datum. Žádost žalobce o náhradu nemajetkové újmy v rámci mimosoudního projednání byla žalované doručena dne datum, tedy déle než 6 měsíců od pravomocného ukončení předmětného trestního stíhání žalobce v rámci trestního řízení vedeného u Okresního soudu anonymizováno obec pod sp. zn. spisová značka. K doručení předmětné žádosti na náhradu nemajetkové újmy tak došlo až po marném uplynutí promlčecí lhůty dle § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. Z těchto důvodů žalovaná i nadále setrvává na své vznesené námitce promlčení. V řízení vedeném u Okresního soudu anonymizováno obec pod sp. zn. spisová značka byl žalobce rozsudkem Okresního soudu anonymizováno obec ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, obžaloby zproštěn dle § 226 písm. c) trestního řádu. Daný rozsudek ve vztahu k žalobci nabyl právní moci dne datum. Žádost žalobce o náhradu nemajetkové újmy v tomto řízení byla žalované doručena dne datum, tedy po marném uplynutí šestiměsíční promlčecí lhůty stanovené v § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. Rovněž z tohoto důvodu žalovaná i nadále setrvává na vznesené námitce promlčení ve vztahu k tomuto druhému uplatněnému nároku. V obou případech pak byla žaloba u zdejšího soudu podána až dne datum, tedy ve vztahu k trestnímu řízení vedenému u Okresního soudu anonymizováno obec pod sp. zn. spisová značka po více než 1 roce a 8,5 měsících od pravomocného skončení trestního stíhání žalobce v tomto trestním řízení, a ve vztahu k řízení vedenému u Okresního soudu anonymizováno obec pod sp. zn. spisová značka až po více než 1 roce a 7 měsících od pravomocného skončení trestního stíhání žalobce v uvedeném v trestním řízení. Za naprosto nesmyslné považuje žalovaná tvrzení žalobce v tom směru, že„ současná epidemiologická situace a nouzový stav mu neumožnil v posledních 6 měsících promlčecí lhůty své právo uplatnit v důsledku celostátních vládních opatření“, neboť žalobce svůj požadavek uplatnil u Ministerstva spravedlnosti dne datum a datum, přičemž onemocnění Covid-19, které způsobuje koronavirus, se v České republice objevilo až dne datum, přičemž do této doby žádná vnitrostátní vládní opatření vydána nebyla. Nouzový stav pak byl poprvé vyhlášen až dne datum. Nehledě na skutečnost, že žádost žalobce byla podávána prostřednictvím jeho právního zástupce a bylo možné tak tuto bez problémů podat elektronickou formou.

4. Podle § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalobce výslovně, žalovaná mlčky) a věc je dostatečně objasněna listinnými důkazy.

5. Soud vzal v řízení za prokázáno, a to ze žádosti žalobce o náhradu škody ze dne datum, že žalobce uplatnil mimosoudně svůj nárok na zadostiučinění ve výši 700 000 Kč za řízení vedené u Okresního soudu anonymizováno obec pod sp. zn. spisová značka, ve kterém byl žalobce od obžaloby v celém rozsahu zproštěn, když tato žádost žalobce došla dle podacího razítka žalované dne datum. Sám žalobce v této žádosti uvádí, že rozsudek Okresního soudu anonymizováno obec ze dne datum nabyl právní moci dne datum. Žalovaná ve svém stanovisku ze dne datum nárok žalobce na nemajetkovou újmu v plném rozsahu odmítla z důvodu promlčení tohoto nároku. Dle potvrzení o dodání a doručení bylo toto stanovisko žalované doručeno do datové schránky právního zástupce žalobce dne datum. Další žádostí ze dne datum uplatnil žalobce mimosoudně svůj nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 700 000 Kč v souvislosti se zprošťujícím rozsudkem Okresního soudu obec v řízení vedeném u tohoto soudu pod sp. zn. spisová značka u žalované, když tato žádost dle podacího razítka žalované došla dne datum. Sám žalobce ve své žádosti ze dne datum uvádí, že zprošťující rozsudek Okresního soudu obec ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, nabyl ve vztahu k žalobci právní moci dne datum. Žalovaná ve svém stanovisku ze dne datum nárok na poskytnutí zadostiučinění v plném rozsahu odmítla z důvodu promlčení uplatněného nároku. Toto stanovisko žalované bylo dle potvrzení o dodání a doručení doručeno do datové schránky právního zástupce žalobce dne datum. Uvedené skutečnosti má soud za prokázány z citovaných listin.

6. Z vyšetřovacího a trestního spisu vedeného u Okresního soudu anonymizováno obec pod sp. zn. spisová značka soud považuje za podstatné uvést následující skutečnosti: Usnesením Policie České republiky, anonymizována dvě slova obec, anonymizována dvě slova anonymizováno ze dne datum, č. j.: anonymizováno číslo bylo zahájeno trestní stíhání celé jméno žalobce, narozeného datum (tj. žalobce) jako obviněného ze spáchání přečinu zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku. Dne datum byl obviněný celé jméno žalobce na změnu právní kvalifikace, kdy věc je nově posuzována jako přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), odst. 3 trestního zákoníku. Dle protokolu o hlavním líčení ze dne datum, při kterém byl přítomen jak obžalovaný celé jméno žalobce, tak jeho obhájce Mgr. jméno příjmení, byl v závěru vynesen Okresním soudem anonymizováno obec rozsudek, kterým byl obžalovaný zproštěn obžaloby podle § 226 písm. c) trestního řádu pro skutek, kterým měl spáchat přečin krádeže podle § 205 odst. 1, 3 trestního zákoníku. Tento rozsudek Okresního soudu ve obec ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, nabyl právní moci dne datum. Uvedené skutečnosti má soud za prokázány z předmětného vyšetřovacího a trestního spisu.

7. Z vyšetřovacího a trestního spisu Okresního soudu anonymizováno obec sp. zn. spisová značka soud považuje za podstatné uvést následující skutečnosti: Usnesením Policie České republiky, anonymizována dvě slova obec, anonymizována dvě slova anonymizováno ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, bylo zahájeno trestní stíhání mimo jiné též celé jméno žalobce, narozeného datum, jako obviněného ze zločinu krácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), c) trestního zákoníku, spáchaného spolupachatelstvím podle § 23 trestního zákona s jméno příjmení a jméno příjmení. Rozsudkem Okresního soudu ve obec ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, byl celé jméno žalobce zproštěn obžaloby podle § 226 písm. c) trestního řádu pro skutky, kterými měl spáchat zločin krácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 2 písm. a), c) trestního zákoníku, neboť nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal obžalovaný. Kromě obžalovaného celé jméno žalobce bylo trestní stíhání vedeno ještě proti dalším šesti obžalovaným. Zprošťující rozsudek ve vztahu k žalobci celé jméno žalobce nabyl právní moci ze dne datum. Obžalovaný celé jméno žalobce byl společně se svým obhájcem Mgr. jméno příjmení rovněž osobně přítomen při hlavním líčení dne datum, při kterém byl vynesen předmětný rozsudek Okresního soudu anonymizováno obec – ve vztahu k obžalovanému celé jméno žalobce rozsudek zprošťující. Uvedené skutečnosti má soud za prokázány z předmětného vyšetřovacího a trestního spisu Okresního soudu anonymizováno obec sp. zn. spisová značka.

8. Podle § 5 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

9. Podle § 31a odst. 1 citovaného zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

10. Podle § 32 odst. 3 věta prvá citovaného zákona nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen.

11. Podle § 35 citovaného zákona promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

12. S poukazem na výše uvedená skutková zjištění a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána po právu. Žalobce se v tomto řízení domáhá poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou mu v obou předmětných trestních řízeních vedených u Okresního soudu anonymizováno obec pod sp. zn. spisová značka a sp. zn. spisová značka. Soud posoudil tento nárok v podobě požadovaného zadostiučinění ve výši 700 000 Kč za každé z těchto řízení (tj. v celkové výši 1 400 000 Kč) s příslušenstvím jakožto nárok na náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí – usnesení o zahájení trestního stíhání obviněného (tj. žalobce) v každém z obou citovaných řízení, přičemž tato rozhodnutí byla pro nezákonnost zrušena ve vztahu k žalobci zprošťujícími rozsudky Okresního soudu anonymizováno obec ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, a Okresního soudu anonymizováno obec ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací. Každý z obou uvedených rozsudků je pravomocný, když rozsudek Okresního soudu anonymizováno obec ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, nabyl právní moci dne datum a další rozsudek Okresního soudu anonymizováno obec ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, nabyl ve vztahu k žalobci právní moci dne datum. V řízení bylo dále prokázáno, že žalobce uplatnil oba tyto své nároky v rámci mimosoudního projednání u žalované, a to ve věci sp. zn. spisová značka žádostí došlou žalované dne datum rozhodnutí a ve věci spisová značka žádostí došlou žalované dne datum. V průběhu tohoto řízení žalovaná vznesla námitku promlčení obou těchto uplatněných žalobních nároků. Tato námitka promlčení ve vztahu ke každému z obou řízení byla soudem shledána důvodnou. Žaloba na náhradu nemajetkové újmy ve výši 2x 700 000 Kč soudu došla dne datum. Rozsudek Okresního soudu anonymizováno obec ze dne datum rozhodnutí ve věci sp. zn. spisová značka nabyl právní moci ve vztahu k žalobci dne datum, přičemž zákonná šestiměsíční promlčecí doba skončila v pondělí dne datum. Tento den byl také posledním dnem pro podání žaloby u soudu, neboť vzhledem k tomu, že mimosoudní uplatnění nároku došlo žalované v této věci až dne datum, nemohlo dojít ani ke stavění promlčecí doby dle ustanovení § 35 zákona č. 82/1998 Sb. I kdyby ke stavění promlčecí doby dle § 35 citovaného zákona došlo, ve vztahu k samotnému datu podání žaloby u zdejšího soudu by se rovněž jednalo o nárok promlčený. Stejná situace se je pak ve vztahu k řízení vedenému u Okresního soudu anonymizováno obec pod sp. zn. spisová značka. V tomto případně nabyl zprošťující rozsudek Okresního soudu ve obec ze dne datum právní moci dne datum Poslední den zákonné šestiměsíční lhůty pro uplatnění nároku u soudu připadá na pondělí dne datum. Žaloba byla u soudu uplatněna až dne datum. U žalované byl tento nárok ve věci spisová značka mimosoudně uplatněn až dne datum. Za této situace tak rovněž nemohlo dojít ke stavění subjektivní šestiměsíční promlčecí doby dle ustanovení § 35 citovaného zákona. Stejně jako v předchozím případě by i za situace úspěšného stavění subjektivní šestiměsíční promlčecí doby tato skončila nejpozději dne datum. Soud proto uzavřel, že nároky žalobce uplatněné touto žalobou ve výši 2x 700 000 Kč s příslušenstvím jsou promlčené, přičemž s ohledem na tuto skutečnost se soud již nemohl zabývat samotnou podstatou uplatněných nároků, tedy otázkou posouzení důvodnosti a výše každého z obou nároků.

13. Argumentaci žalobce, že námitka promlčení vznesená ze strany žalované je v rozporu s dobrými mravy, neshledal soud rovněž opodstatněnou. Nejvyšší soud ČR ve svém usnesení ze dne 24. 5. 2011, sp. zn. 30 Cdo 4112/2010, uzavřel, že …dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení přispívající k jistotě v právních vztazích je institutem zákonným, a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Uplatnění promlčecí námitky by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Je přitom nutno zdůraznit, že tyto okolnosti by musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení. O takový výjimečný případ se však v posuzované věci nejedná. Nad rámec uvedeného soud považuje za podstatné zdůraznit, že sám žalobce, jakož i o jeho právní zástupce byli rovněž osobně přítomni při vyhlášení obou zprošťujících rozsudků při hlavním líčení.

14. Jako nepřípadnou pak soud hodnotí námitku žalobce v tom, že„ současná epidemiologická situace a nouzový stav mu neumožnil v posledních 6 měsících promlčecí lhůty své právo uplatnit v důsledku celostátních vládních opatření“, neboť k samotnému vyhlášení nouzového stavu došlo až po uplynutí šestiměsíční zákonné subjektivní promlčecí lhůty žalobce v obou projednávaných věcech, přičemž navíc byl žalobce při mimosoudním uplatnění obou těchto nároků žalované zastoupen advokátem, který mohl uvedené žádosti v rámci mimosoudního projednání nároku žalobce bez problémů uplatnit elektronicky.

15. Ze všech uvedených důvodů soud žalobu z hlediska obou uplatněných nároků v plném rozsahu zamítl jako zjevně neopodstatněnou.

16. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. podle úspěchu ve věci. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu, kdy výše nákladů řízení za každý 1 úkon vychází z ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhlášky č. 54/2015 Sb. a je představována paušální náhradou hotových výdajů po 300 Kč. V případě žalované se konkrétně jedná o jeden takový úkon v podobě vyjádření k žalobě ze dne datum ve výši 300 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho soudní výkon nebo exekuci.