16 C 26/2020
č. j. 16 C 26/2020-34
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 2 rozhodl o osvojení zletilé osvojované, která byla v době nezletilosti pečována jako vlastní dcera osvojitelem. Soud se opřel o § 847 odst. 1 písm. c) a d) občanského zákoníku, protože osvojitel pečoval o osvojovanou již od jejího dětství a osvojovaná je dítětem manželky osvojitele. Nebylo zjištěno, že osvojení by bylo v rozporu s odůvodněným zájmem pokrevních rodičů. Soud rozhodl o osvojení, protože se jedná o uznávaný rodinný vztah, který byl v praxi již dlouhodobě realizován.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr Zuzanou Šmídovou ve věci osvojitele: osobní údaje osvojitele bytem adresa osvojitele a osvojenky: celé jméno osvojenkyně, datum narození bytem adresa osvojenkyně za účasti manželky osvojitele: osobní údaje manželky bytem adresa osvojitele a dětí osvojenky: jméno celé jméno osvojenkyně, datum narození bytem adresa osvojenkyně jméno příjmení, datum narození bytem adresa osvojenkyně o osvojení zletilé, I. celé jméno osvojenkyně, rozená příjmení, datum narození matce jméno příjmení, dříve příjmení, rozené příjmení, narozené datum a otci jméno příjmení, zemřelému dne datum, je od právní moci tohoto rozsudku osvojenkou celé jméno osvojitele, narozeného datum, starobního důchodce, syna celé jméno osvojitele a jméno příjmení, rozené příjmení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Rozsudek obsahuje zkrácené vyhotovení dle § 157 odst. 4 o. s. ř.
2. Osvojitel se svým návrhem došlým soudu dne 1. 6. 2020 domáhal osvojení zletilé celé jméno osvojenkyně, narozené datum, která se k podanému návrhu připojila a s návrhem o osvojení své osoby souhlasila.
3. Manželka osvojitele s osvojením své dcery celé jméno osvojenkyně rovněž souhlasila.
4. Obě zletilé děti osvojované – jméno příjmení i jméno celé jméno osvojenkyně taktéž souhlasily s osvojením své matky osvojitelem celé jméno osvojitele.
5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Osvojitel jakožto navrhovatel pečoval o osvojovanou od anonymizováno let jejího věku jako o vlastní. Nahradil tak plně biologického otce osvojované jméno příjmení, zemřelého dne datum. Osvojitel a osvojovaná mají mezi sebou vztah jako otec a dcera. Od počátku fungovali společně jako rodina a i po uzavření manželství osvojované zůstali nadále v kontaktu. Navzájem si pomáhají. Osvojovaná je současně dítětem nynější manželky osvojitele. Manželka osvojitele a současně matka osvojované jméno příjmení výslovně souhlasila s osvojením své dcery svým manželem celé jméno osvojitele. Obě zletilé děti osvojované v rámci svých výpovědí při jednání soudu uvedly, že osvojitele přirozeně vnímají jako svého dědečka, k němuž mají navázaný pěkný vztah, společně fungují jako rodina, vzájemně si pomáhají. Osvojenka celé jméno osvojenkyně dne datum ovdověla. V řízení nebylo zjištěno, že by osvojení zletilé celé jméno osvojenkyně bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jejích pokrevních rodičů.
6. Podle § 847 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.) zletilého lze osvojit, jestliže a) přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem, b) v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý, c) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho zletilosti nebo d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela.
7. Podle § 847 odst. 2 o. z. zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů.
8. Soud věc posoudil po právní stránce podle § 847 odst. 1 písm. c) a d) občanského zákoníku, když shledal, že osvojitel pečoval o osvojovanou jako o vlastní dceru již v době její nezletilosti a současně je osvojovaná dítětem manželky osvojitele. Osvojení nebrání žádné překážky podle § 847 odst. 2 o. z., ani žádné jiné skutečnosti, a podpoří se tak již fakticky existující vztah mezi osvojitelem a osvojovanou. Z výše uvedených důvodů soud rozhodl o osvojení osvojované osvojitelem jakožto navrhovatelem, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
9. O nákladech řízení soud rozhodl analogicky podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, neboť se jedná o statusovou věc, ve které nemají účastníci právo na náhradu nákladů řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího. Odvolání nemohou s úspěchem podat ti, kteří se jej po vyhlášení rozsudku výslovně vzdali.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.