16 C 26/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Zuzanou Šmídovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 185 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 69 375 Kč s 8,25% úrokem z prodlení z této částky ročně od [datum] do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 115 625 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z této částky ročně od [datum] do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 8 228 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta Mgr. [příjmení] [příjmení].

1. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal na žalované zaplacení částky 185 000 Kč s 8,25% úrokem z prodlení z této částky ročně od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobce uvedenou částku požaduje z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem dle zákona č. 82/1998 Sb. V žalobě tvrdí, že žalobou ze dne [datum], doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 2 dne [datum], se žalobce domáhá jednak konstatování, že žalovaná Česká republika se vůči žalobci v době jeho výkonu trestu odnětí svobody od [datum] ve [anonymizováno] [obec], [obec] [anonymizováno] [obec] dopustila diskriminace tím, že mu z důvodu jeho věku upřela rovný přístup k zaměstnání, a dále se domáhá zadostiučinění za tuto diskriminaci v penězích ve výši 100 000 Kč. Řízení je nyní vedeno u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], přičemž ke dni podání této žaloby na poskytnutí zadostiučinění trvá již 10 let a 3 měsíce a doposud není pravomocně skončeno. Uvedená délka řízení je zjevně nepřiměřeně dlouhá a představuje nesprávný úřední postup dle § 13 zákona č. 82/1998 Sb. Žalobce požaduje za nepřiměřeně dlouhé řízení odškodnění v penězích v intencích stanoviska Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpjn 206/2010 ze dne [datum]. Dle žalobce je význam tohoto řízení zvýšený již tím, že jde o řízení o antidiskriminační žalobě podle zákona č. 198/2009 Sb. Spory o antidiskriminační žalobě musí soudy řešit s maximálním urychlením, aby tím byla zajištěna dostatečná ochrana jednotlivce před diskriminací ze strany organizační složky státu, nota bene Vězeňské služby ČR, kde s ohledem na postavení vězně a vězeňský režim jsou jeho možnosti obrany výrazně sníženy. Žalobce sám se na délce řízení nijak nepodílel. Kromě celkové nepřiměřené délky řízení jsou dle žalobce zjevné i průtahy v řízení, kdy soud v některých letech – například v roce [rok] – zůstal v řízení zcela pasivní. Dle názoru žalobce řízení mělo být v prvním stupni skončeno do jednoho a půl roku a odvolací řízení do dvou let od podání žaloby ve smyslu závěrů rozsudku ESLP ze dne [datum] ve věci [příjmení] proti České republice. Při stanovení výše zadostiučinění žalobce vychází z částky 20 000 Kč za každý rok trvání řízení, přičemž za první 2 roky z částky snížené na polovinu. Takto vyčíslené zadostiučinění činí ke dni podání žaloby za období od [datum] do [datum] částku 185 000 Kč (2x 10 000 Kč + 8x 20 000 Kč + 5 000 Kč). Žalobce svůj nárok předběžně uplatnil u žalované přípisem ze dne [datum], jehož obdržení mu žalovaná přípisem ze dne [datum] potvrdila. Do současné doby žalobce žádné další stanovisko od žalované neobdržel, ačkoliv šestiměsíční zákonná lhůta k předběžnému projednání nároku marně uplynula. Žalobce tak kromě částky 185 000 Kč požaduje po žalované též zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Ve svém vyjádření k žalobě ze dne [datum] potvrdila, že u ní žalobce dne [datum] (žádostí z téhož dne) uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 174 994 Kč ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. v platném znění za nesprávný úřední postup v řízení vedeném před [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] jako soudem prvého stupně. K projednání žádosti žalobce došlo dne [datum]. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. a tím k porušení práva žalobce na projednání jeho věci v přiměřené lhůtě. Provedené konstatování bylo žalovanou vyhodnoceno jako odpovídající a dostatečné odškodnění vzniklé nemajetkové újmy, přičemž nárok na poskytnutí zadostiučinění v penězích nebyl shledán důvodným. K předmětnému nalézacímu řízení žalovaná uvedla, že toto bylo zahájeno dne [datum] podáním žaloby u Obvodního soudu pro Prahu 2, kdy žalobce v řízení vystupuje v procesním postavení žalobce. Usnesením [název soudu] ze dne [datum] bylo rozhodnuto, že k projednání žaloby jsou příslušné krajské soudy. Spis byl postoupen [název soudu], který svým rozhodnutím ze dne [datum] řízení zastavil. Usnesení o zastavení řízení bylo odvolacím soudem dne [datum] změněno tak, že se řízení nezastavuje. Rozsudkem ze dne [datum] byla žaloba zamítnuta. Rozsudek soudu prvého stupně byl dne [datum] zrušen odvolacím soudem. Dalším rozsudkem ze dne [datum] byla žaloba zamítnuta. O odvolání prozatím nebylo rozhodnuto. Žalovaná k namítanému řízení uvedla, že v průběhu řízení byly v postupu soudu zjištěny prodlevy ve smyslu neodůvodněné nečinnosti soudu, a to zejména v řízení před odvolacím soudem od [anonymizováno] roku [rok] do [anonymizováno] roku [rok]. Jistá prodleva byla zjištěna i před soudem prvého stupně ve druhé polovině roku [rok] a na počátku roku [rok]. Z uvedených důvodů žalovaná poskytla žalobci odškodnění ve formě konstatování nesprávného úředního postupu a porušení práva na projednání jeho věci v přiměřené lhůtě. Žalovaná v této souvislosti odkázala na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 12. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3076/2012, dle kterého je konstatování porušení práva plnohodnotnou formou zadostiučinění, předpokládanou ustanovením § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., kterou není namístě žádným způsobem bagatelizovat. V rozsudku ze dne 29. 6. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1684/2010, pak Nejvyšší soud vyložil, že na prvním místě přichází v úvahu poskytnutí zadostiučinění formou konstatování porušení práva jako jedné z forem morální satisfakce. Peněžní satisfakce připadá v úvahu tehdy, pokud by morální satisfakce nebyla způsobené nemajetkové újmě adekvátní. Podle ustálené judikatury ESLP je věnována zvýšená pozornost zejména věcem trestním, opatrovnickým, pracovněprávním, věcem osobního stavu či věcem týkajícím se života nebo zdraví. Dle žalované lze namítané řízení označit za složitější, a to jak po skutkové, tak po procesní stránce. Žaloba byla podána k věcně nepříslušnému soudu, bylo nezbytné rozhodnout o věcné příslušnosti. Následně bylo soudu adresováno nejasné podání žalobce, které bylo soudem prvého stupně vyhodnoceno jako zpětvzetí žaloby. Řízení pak bylo zastaveno, odvolací soud rozhodnutí o zastavení řízení změnil. Žalobce žalobu v průběhu řízení měnil, bylo tak rozhodováno i o změně žaloby. V průběhu řízení byl vyslechnut žalobce a také několik svědků dožádanými soudy. Druhá žalovaná v namítaném řízení označila žalobce za notorického stěžovatele. Žalobní tvrzení o diskriminaci v rámci pracovního zařazení v době výkonu trestu odnětí svobody odporují skutkovým zjištěním učiněným soudem v průběhu namítaného řízení. Ze všech uvedených důvodů žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu a přiznání nákladů řízení. V případě důvodnosti žaloby požádala žalovaná o stanovení patnáctidenní lhůty k plnění.

3. Podle § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání výslovně souhlasili a věc je dostatečně objasněna listinnými důkazy.

4. Soud vzal v řízení za prokázáno, a to ze žádosti žalobce na poskytnutí zadostiučinění ze dne [datum], že žalobce uplatnil mimosoudně tento svůj nárok u žalované, když žádost žalobce došla žalované téhož dne. Žalovaná ve svém stanovisku ze dne 18. 11. 2021 konstatovala, že v předmětném řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. a tím k porušení práva žalobce na projednání jeho věci v přiměřené lhůtě. Provedené konstatování bylo žalovanou vyhodnoceno jako odpovídající a dostatečné odškodnění vzniklé nemajetkové újmy, přičemž nárok na poskytnutí zadostiučinění v penězích nebyl shledán důvodným. Uvedené skutečnosti má soud za prokázány z citovaných listin.

5. Ze spisu [název soudu], sp. zn. [spisová značka], soud považuje za podstatné uvést následující skutečnosti: Dne [datum] došla [název soudu] žaloba žalobce [celé jméno žalobce], narozeného [datum], proti žalovaným: 1) České republice – Ministerstvu spravedlnosti a 2) České republice – Vězeňské službě ČR, v níž se žalobce domáhal konstatování, že došlo k věkové diskriminaci žalobce, a to jak formou přímou, tak formou nepřímou. Žalobce v podané žalobě uvedl, že byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 6,5 roku se zařazením do věznice se zvýšenou ostrahou. Od počátku svého pobytu ve věznici žalobce žádal o zařazení do zaměstnání, neboť má stanoveno výživné ve výši 1 500 Kč. Dle žalobce však byli na jiná pracoviště zařazováni jiní, především mladší odsouzení. Žalobce tak dodnes marně žádá o zařazení do práce. Věc byla u [název soudu] vedena pod sp. zn. [spisová značka]. Usnesením soudu ze dne [datum] byl žalobce vyzván k odstranění vad podané žaloby. K žádosti žalobce o ustanovení bezplatného právního zastoupení soud usnesením ze dne [datum] rozhodl tak, že žádost žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů zamítl. K odvolání žalobce do tohoto usnesení [název soudu] usnesením ze dne [datum] změnil usnesení soudu prvého stupně tak, že žalobci ustanovil zástupcem JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta. Dne [datum] došla soudu doplněná žaloba ustanoveným zástupcem jakožto žaloba na ochranu osobnosti proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, v níž žalobce žádá soud o konstatování, že žalovaný se dopustil v průběhu výkonu trestu odnětí svobody žalobce v době od [datum] do [datum] narušení osobnostních práv žalobce tím, že mu neumožnil zaměstnání ve výkonu trestu odnětí svobody se současným požadavkem žalobce na poskytnutí omluvy v tomto směru. Usnesením [název soudu] ze dne [datum] byli účastníci vyzváni k podání vyjádření k věcné nepříslušnosti [název soudu]. Dne [datum] došla soudu žádost žalobce o zproštění ustanoveného zástupce JUDr. [jméno] [příjmení] pro ztrátu důvěry ze strany žalobce. Dne [datum] spis došel [název soudu] k rozhodnutí o věcné příslušnosti. Usnesením [název soudu] ze dne [datum] bylo rozhodnuto, že k projednání a rozhodnutí věci vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] jsou podle § 9 odst. 2 písm. a) o. s. ř. v prvním stupni příslušné krajské soudy. Dne [datum] spis došel [název soudu], kde je veden pod sp. zn. [spisová značka]. [název soudu] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zastavil. Dne [datum] spis došel [název soudu] s odvoláním žalobce do usnesení o zastavení řízení. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo usnesení soudu prvého stupně změněno tak, že se řízení nezastavuje. Usnesením [název soudu] ze dne [datum] pak byl ustanovený zástupce JUDr. [příjmení] [příjmení], advokát, ze zastoupení žalobce zproštěn a současně byl žalobci ustanoven zástupcem Mgr. [jméno] [příjmení], advokát. Usnesením [název soudu] ze dne [datum] byl žalobce vyzván k odstranění vad žaloby. Podáním došlým soudu dne [datum] žalobce podanou žalobu upřesnil tak, že požaduje vydání rozsudku ve znění: I. Konstatuje se, že se žalovaná vůči žalobci v době jeho výkonu trestu v době od [datum] do dne vyhlášení rozsudku ve věznicích [obec], [obec] a [obec] dopustila diskriminace tím, že mu neumožnila z důvodu jeho věku rovný přístup k zaměstnání. Výrokem II. pak žalobce požaduje po žalované zaplatit zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 100 000 Kč. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalované 1) k podané žalobě. Dne [datum] se ve věci vyjádřila žalovaná 2). Dne [datum] soud nařídil ve věci jednání na den [datum]. Dne [datum] došla soudu žádost právního zástupce žalobce o odročení nařízeného jednání z důvodu dovolené v termínu jednání. Téhož dne soud jednání přeodročil na den [datum]. Uvedeného dne soud ve věci vynesl rozsudek. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta. Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání. Dne [datum] spis došel [název soudu]. Dne [datum] nařídil [název soudu] odvolací jednání na den [datum]. K žádosti právního zástupce z důvodu kolize bylo toto jednání přeodročeno na den [datum] [název soudu] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Spis došel [název soudu] dne [datum] [název soudu] usnesením ze dne [datum] rozhodl o připuštění změny žaloby. Usnesením ze dne [datum] pak soud obě žalované vyzval postupem podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k navržení důkazů k prokázání svých tvrzení. K žádosti žalované 2) soud usnesením ze dne [datum] prodloužil lhůtu k označení důkazů do [datum]. Dne [datum] soud nařídil ve věci jednání na den [datum]. Uvedeného dne bylo ve věci jednáno, v závěru bylo jednání odročeno na den [datum] za účelem výslechu žalobce a navrženého svědka. Dne [datum] bylo ve věci jednáno. V závěru bylo jednání odročeno na neurčito za účelem doplnění dokazování výslechem svědků, případně dalšími listinnými důkazy. Dne [datum] došlo soudu doplňující vyjádření žalobce v rámci dalších soudem požadovaných a doplňujících zjištění. Soud v mezidobí rovněž vyžadoval další zprávy či listinné důkazy. Dne. [datum] soud nařídil jednání na den [datum]. K žádosti právního zástupce žalobce (z důvodu kolize) bylo nařízené jednání přeodročeno na den [datum]. K další žádosti právního zástupce žalobce (z důvodu kolize) bylo jednání přeodročeno na den [datum]. Žádostí ze dne [datum] požádal [název soudu] dožádaný [název soudu] o výslech svědkyně [jméno] [příjmení]. Dne [datum] soudu došel protokol o výslechu svědkyně dožádaným soudem. [název soudu] dále požádal formou dožádání [název soudu] o výslech svědka [jméno] [příjmení]. Dne [datum] bylo [název soudu] ve věci jednáno. V závěru jednání byl vynesen rozsudek. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla žaloba na určení diskriminace i na zaplacení zadostiučinění v plném rozsahu zamítnuta. Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání. Usnesením [název soudu] ze dne [datum] soud žalobci nepřiznal osvobození od soudních poplatků a současně zprostil ustanoveného advokáta Mgr. [příjmení] [příjmení] ze zastoupení žalobce v této věci. K odvolání žalobce do tohoto usnesení [název soudu] usnesením ze dne [datum] usnesení soudu prvého stupně v obou výrocích změnil tak, že žalobci přiznal osvobození od soudních poplatků a současně nezprostil ustanoveného advokáta Mgr. [příjmení] ze zastoupení žalobce. Dne [datum] spis došel [název soudu] s odvoláním žalobce do posledně uvedeného rozsudku. O podaném odvolání dosud odvolacím soudem rozhodnuto nebylo. Uvedené skutečnosti má soud za prokázány z předmětného spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka].

6. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, v platném znění, stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

7. Podle § 31a odst. 1 citovaného zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 tohoto zákonného ustanovení zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odstavce 3 tohoto zákonného ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

8. S poukazem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána z menší části důvodně. Žalobce se v tomto řízení domáhá poskytnutí přiměřeného zadostiučinění z titulu újmy nemajetkové, a to za nepřiměřenou délku řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Soud s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a skutečnosti, které vzal v řízení za prokázané, dospěl k závěru, že v rámci řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] došlo k nesprávnému úřednímu postupu, konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě a celkovou délku předmětného řízení je třeba (s ohledem na kritéria podrobně níže uvedená) hodnotit jako nepřiměřenou. Žalobci tak vznikl nárok na zaplacení peněžitého zadostiučinění. Nejprve je třeba konstatovat, že v souladu s ust. § 14 zákona č. 82/1998 Sb. uplatnil žalobce svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy v rámci mimosoudního projednání tohoto nároku u žalované, a to podáním ze dne [datum], které žalované došlo téhož dne. Žalovaná ve svém stanovisku ze dne [datum] konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. a tím k porušení práva žalobce na projednání jeho věci v přiměřené lhůtě. Nárok žalobce na poskytnutí peněžitého zadostiučinění pak nebyl žalovanou shledán důvodným. Pokud jde o samotný průběh a délku předmětného trestního řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], dospěl soud k závěru, že celkovou délku tohoto řízení, které bylo zahájeno žalobou žalobce došlou soudu dne [datum], a které dosud nebylo pravomocně skončeno, je třeba vyhodnotit v souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva jako řízení, které trvá nepřiměřeně dlouhou dobu. Žalobce pak požaduje zadostiučinění konkrétně za dobu od podání žaloby do [datum] (v souvislosti s uplatněním svého nároku v tomto odškodňovacím řízení). Celková délka předmětného nalézacího řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] za žalobcem požadované období tak činí 10 let a 3 měsíce. Za těchto okolností se tedy soud dále zabýval otázkou stanovení výše přiměřeného zadostiučinění, neboť samotné konstatování porušení práva (které žalobci poskytla žalovaná) by se, dle názoru soudu, nejevilo jako dostačující. Pokud jde o samotnou výši přiměřeného zadostiučinění, soud věc hodnotil podle kritérií stanovených v ust. § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uvedl, že s přihlédnutím i k věci Apicella proti Itálii, pro poměry České republiky odpovídá základní částka odškodnění v rozmezí 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky trvání řízení a ve stejné výši za každý další rok trvání řízení. Takto stanovenou základní částku je třeba přizpůsobit okolnostem konkrétního případu, zejména dle kritérií § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., v platném znění. Výsledkem je konkrétní výše odškodnění.

9. Při stanovení konkrétní výše zadostiučinění soud v tomto případě vycházel z částky 15 000 Kč za první dva roky trvání řízení a ve stejné výši za každý další rok trvání řízení, což za řízení v délce 10 let a 3 měsíce /tj. (9x 15 000 Kč) + (3x 1 250 Kč) / činí 138 750 Kč. Takto stanovenou základní částku soud dále přizpůsobil hodnocení dle níže uvedených kritérií.

10. Pokud jde o kritérium složitosti řízení, toto probíhalo opakovaně na dvou stupních soudní soustavy, a to jak meritorně, tak procesně. Konkrétně ve věci samé bylo soudem 1. stupně rozhodováno 3x (1x usnesením o zastavení řízení, 2x rozsudkem), 2x odvolacím [název soudu]. Z hlediska procesního bylo [název soudu] jako soudem odvolacím rozhodováno o odvolání proti usnesení o zamítnutí žádosti o ustanovení zástupce, 1x bylo [název soudu] rozhodováno o otázce věcné příslušnosti, 1x [název soudu] změnil usnesení soudu 1. stupně o nepřiznání žalobci osvobození od soudních poplatků a o zproštění ustanoveného zástupce. Řízení bylo složité po skutkové i procesní stránce, neboť byly provedeny výslechy svědků, a to i prostřednictvím dožádaných soudů, dále účastnický výslech žalobce, bylo vyžadováno a soudem zajišťováno značné množství listinných důkazů.

11. Pokud jde o podíl žalobce na délce řízení, nutno konstatovat, že žalobce se na celkové délce řízení určitým způsobem podílel. Předně podal žalobu k věcně nepříslušnému soudu, opakovaně musel být soudem vyzýván k odstranění vad žaloby, dále opakovaně bylo jednání odročováno z důvodů na straně právního zástupce žalobce. V průběhu řízení bylo nutné rozhodovat o žádosti žalobce o zproštění ustanoveného zástupce s požadavkem na ustanovení zástupce nového.

12. Pokud jde o samotný postup soudu ve věci [spisová značka], bylo shledáno jedno období nečinnosti soudu mající významnější vliv na celkovou délku tohoto řízení. Konkrétně se jedná o období od [datum], kdy spis došel s odvoláním [název soudu], do [datum], kdy [název soudu] nařídil odvolací jednání na den [datum]. K otázce posuzování přiměřenosti délky řízení soud odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], v němž Nejvyšší soud uzavřel, že:„ Při posuzování přiměřenosti délky řízení mohou být zohledněna i delší období nečinnosti, nemusí se vždy jednat o porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení jako celek odpovídá dobou svého trvání času, v němž je možné uzavření řízení zpravidla očekávat. Nelze předpokládat, že v řízení bude činěn jeden procesní úkon za druhým, je třeba zohlednit i skutečnost, že i příprava a zvažování dalších procesních kroků, stejně jako rozbor věci po hmotněprávní stránce mohou být časově náročné a vyžádají si určité časové prodlevy. Nepřesáhnou-li tyto prostoje určitou rozumně očekávatelnou míru, pak není důvodů považovat postup příslušných orgánů za nesprávný.“ A právě přesažení rozumně očekávatelné míry prodlení v řízení u odvolacího [název soudu] (v době od [datum], kdy spis došel s odvoláním [název soudu], do [datum], kdy [název soudu] nařídil odvolací jednání na [datum], aniž by v mezidobí byly činěny jakékoli další úkony) je zásadním faktorem, pro který má soud závěr o nepřiměřenosti délky řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] za opodstatněný.

13. Konečně, pokud jde o význam řízení pro žalobce, tento soud neshledal jako zvýšený, neboť v daném případě se nejednalo o řízení, které ze své povahy (typově) obvykle mívá citelnější dopad do poměrů účastníků, jako je tomu u trestního řízení, u rodinněprávních věcí, u věcí osobního stavu, náhrady újmy na zdraví, u pracovněprávních sporů, u řízení o poskytnutí sociálních a jiných dávek či u věcí bytových. V případě žalobce se pak jednalo o určovací žalobu v kombinaci se žalobou na zaplacení zadostiučinění.

14. S poukazem na shora uvedené hodnocení konkrétních okolností případu je v případě žalobce, dle názoru soudu, dán důvod pro 20 % snížení základní částky s ohledem na skutkovou a procesní složitost věci a dále pro 20 % snížení základní částky s ohledem na počet stupňů soudní soustavy, dále pro 10 % navýšení základní částky za postup soudu v řízení a konečně pro 20 % ponížení základní částky za samotný podíl žalobce na délce řízení. Se zohledněním výše uvedeného ponížení základní částky o výsledných 50 % (tj. mínus 20 %, mínus 20 %, plus 10 %, mínus 20 %), je pak celková nemajetková újma představována částkou ve výši 69 375 Kč. Soud současně neshledal další důvody pro snížení či zvýšení takto stanoveného peněžitého zadostiučinění. Vzhledem k tomu, že žalovaná mimosoudně neplnila na žalobcem uplatňovaný nárok žádnou částkou, soud přiznal žalobci na zadostiučinění za nepřiměřenou délku předmětného řízení uvedenou částku 69 375 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 4. 5. 2021 do zaplacení (výrok I. rozsudku), přičemž ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II. rozsudku). Pokud jde o datum, kdy se žalovaná dostala do prodlení, zákonná šestiměsíční lhůta pro projednání nároku na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplynula dnem 3. 5. 2021 (viz ust. § 15 zákona č. 82/1998 Sb.), přičemž ode dne následujícího je žalovaná v prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

15. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., když žalobce měl ve věci pouze částečný úspěch, avšak rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3378/2013, se odměna advokáta za zastupování v řízení, jehož předmětem je náhrada nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup či nezákonné rozhodnutí ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., vypočte z tarifní hodnoty stanovené podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen AT). Žalobci tak na náhradě nákladů řízení náleží částka odpovídající odměně advokáta za konkrétní úkony právní služby. V případě žalobce se tak konkrétně jedná o dva úkony právní služby po 3 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby) – tj. 2x 3 100 Kč, dále 2x režijní paušál po 300 Kč a 21 % DPH ve výši 1 428 Kč Celkem tak žalobci na náhradě nákladů řízení náleží 8 228 Kč.