16 C 30/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Zuzanou Šmídovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení , LL. M. sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2 o zaplacení částky 146 668 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 77 000 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení z této částky ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 69 668 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení z této částky ročně od 6. 3. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 18 456 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení], LL. M.

1. Žalobkyně se svou žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky 146 668 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení z této částky ročně od 6. 3. 2019 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně předmětnou částku požaduje jakožto náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem, spočívajícím v porušení povinnosti soudu vydat rozhodnutí v řízení, vedeném před [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], v přiměřené lhůtě. V žalobě tvrdí, že řízení u zdejšího soudu ve věci sp. zn. [spisová značka] bylo zahájeno podáním žaloby žalobkyně dne [datum]. Předmětem tohoto řízení byla náhrada škody způsobená žalobkyni nezákonným rozhodnutím o konkurzu v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyně požadovala v rámci náhrady škody celkovou částku 74 264 366 Kč. Předmětné řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] pak bylo skončeno rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Předmětné řízení tak trvalo celkem 8 let a 4 měsíce. Žalobkyně v souvislosti s nepřiměřenou délkou tohoto řízení uplatnila mimosoudně svůj nárok na nemajetkovou újmu u žalované výzvou ze dne 5. 9. 2018, která byla žalované doručena téhož dne, a na kterou žalovaná do současné doby nijak nereagovala. Žalobkyně tak za uvedenou imateriální újmu, způsobenou nepřiměřenou délkou předmětného řízení, požaduje za první 2 roky trvání tohoto řízení částku ve výši 2x 10 000 Kč a posléze částku 20 000 Kč za každý další rok trvání předmětného řízení - tedy celkově částku ve výši 146 668 Kč. Žalobkyně rovněž považuje částku 20 000 Kč za každý rok trvání řízení za částku přiměřenou, a to s ohledem na skutečnost, že od rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], kterým bylo stanoveno rozmezí pro výpočet nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení, již uplynulo více než 8 let, a dle žalobkyně je tak zcela namístě požadovat v uvedeném rozmezí (to je 15 000 Kč až 20 000 Kč za první 2 roky a dále pak za každý další rok řízení) částku ve výši 20 000 Kč za rok trvání řízení. Žalobkyně v této souvislosti poukázala též na skutečnost, že od roku 2010 do konce roku 2018, resp. do začátku roku 2019, vzrostla míra inflace o více než 15 % dle sdělení Českého statistického úřadu. Žalobkyně dále uvedla, že rozhodnutí o konkurzu bylo pro ni zcela destruktivní, neboť činností správce konkurzní podstaty, s posvěcením konkurzního soudu, byla majetková podstata žalobkyně zcela znehodnocena a veškerý její majetek byl rozprodán, přičemž průtahy vzniklé v předmětném řízení sp. zn. [spisová značka], které mělo rozhodnout o náhradě škody z nezákonného rozhodnutí, jsou zcela absurdní a nemorální. Zásadní pochybení žalobkyně spatřuje zejména v nesprávném postupu a rychlosti soudu I. stupně, který se žalobkyni jeví jako vadný, chaotický a nekoncentrovaný. První jednání ve věci samé pak bylo nařízeno až na [datum], tj. po více než dvou letech od zahájení řízení. K předmětnému odškodňovacímu řízení žalobkyně dále uvedla, že dle jejího názoru se nejednalo o skutkově složitou věc, neboť její posouzení záleželo fakticky na posouzení pouze dvou základních otázek, a to: 1) o předčasnosti žaloby, případně v jakém rozsahu, a dále 2) stanovení výše náhrady škody v podobě ušlého zisku v rozsahu, v němž nebyla žaloba podána předčasně. Předmětné odškodňovací řízení mělo pro žalobkyni existenční význam a fakticky ji mělo vyprostit z krizové situace. Žalobkyně však namísto toho, aby se alespoň v odškodňovacím řízení domohla spravedlivé a promptní nápravy své závažné situace, způsobené nezákonným rozhodnutím v konkurzním řízení, musela naopak dalších 8 let čekat na výsledek. Ze všech uvedených důvodů podala žalobkyně předmětnou žalobu. Na nákladech řízení současně požaduje i nahrazení úkonu právní služby ve formě předžalobní výzvy, neboť ta byla, dle žalobkyně, úkonem nezbytným před podáním této žaloby.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Ve svém vyjádření k žalobě ze dne [datum] potvrdila, že se žalobkyně obrátila se svým nárokem mimosoudně na žalovanou podáním doručeným žalované dne 5. 9. 2018. Žalovaná uplatněný nárok v rámci předběžného projednání věcně nevyřídila, neboť neměla k dispozici předmětný spis [název soudu] sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná k otázce přiměřenosti délky předmětného řízení mimo jiné uvedla, že podle ustálené judikatury [název soudu] neexistuje žádná abstraktně stanovitelná lhůta, kterou by bylo možno obecně považovat za přiměřenou. Teprve posouzení délky konkrétního řízení z hlediska kritérií uvedených v § 31a odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb. umožňuje vyřešit otázku, zda v konkrétní věci bylo či nebylo porušeno právo na projednání v přiměřené lhůtě, zda tedy došlo k nesprávnému úřednímu postupu či nikoliv. K předmětnému odškodňovacímu řízení, vedenému u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] žalovaná konkrétně uvedla, že toto řízení probíhalo po dobu 8 let a 4 měsíců opakovaně na dvou stupních soudní soustavy, kdy ve věci bylo rozhodnuto dvakrát soudem I. stupně a dvakrát soudem odvolacím. Žalovaná má za to, že jednotlivé úkony byly soudy prováděny v přiměřených lhůtách, k výrazným prodlevám v řízení nedocházelo. Řízení je, dle žalované, možné označit za složité. Jednalo se o žalobu o náhradu škody v řádu desítek milionů korun podle zák. č. 92/1998 Sb. Žalobkyni měla vzniknout škoda v důsledku nezákonného rozhodnutí o prohlášení konkurzu na její majetek, dále pochybením správce konkurzní podstaty. Bylo tak nutno posoudit všechny tři podmínky nutné pro vznik odpovědnosti státu za škodu, včetně existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu. K určení výše škody (ušlého zisku) byla ustanovena znalkyně, jejíž znalecký posudek byl ještě doplňován. První rozsudek soudu I. stupně rozhodně nebyl [název soudu] zrušen pro procesní vady. Názory žalobkyně, že soud I. stupně nepostupoval správně při hodnocení právních a skutkových otázek jsou subjektivní, dle žalované nelze postup soudu v rámci rozhodování přičítat státu k tíži při hodnocení délky řízení. Žalovaná tak má za to, že délku posuzovaného řízení lze hodnotit jako ještě přiměřenou a k nesprávnému úřednímu postupu podle § 13 odst. 1 věta druhá a třetí zák. č. 82/1998 Sb. tak nedošlo. Nad rámec uvedeného má žalovaná za to, že při případném přiznávání zadostiučinění za nemajetkovou újmu by bylo nutno vycházet ze základní částky 15 000 Kč za 1 rok řízení, kdy zde není dán žádný důvod k tomu, aby bylo vycházeno z částky vyšší. Délka řízení není (pokud by byla hodnocena jako nepřiměřená) nijak extrémní, a to zejména s ohledem na jeho složitost. Na určení základní částky za 1 rok řízení pak nemá mít vliv míra inflace. K nákladům řízení žalovaná uvedla, že náhradu nákladů za úkon právní služby ve formě výzvy v rámci předběžného projednání výslovně vylučuje ust. § 31 odst. 4 zák. č. 82/1998 Sb. Ze všech uvedených důvodů žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu a současně požádala o přiznání nákladů řízení ve formě režijních paušálů za provedené úkony dle § 151 odst. 3 o. s. ř. Z procesní opatrnosti současně žalovaná požádala o případné stanovení patnáctidenní lhůty k plnění, a to z organizačně - technických důvodů na straně žalované.

3. Mezi žalobkyní a žalovanou není sporu v tom, že žalobkyně uplatnila mimosoudně tento svůj nárok na zaplacení částky 146 668 Kč u žalované podáním ze dne [datum], které žalované došlo téhož dne. Dále je mezi účastníky nesporné, že ze strany žalované nebyl tento nárok věcně posouzen a taktéž na uplatněnou částku nebylo žalovanou ničeho plněno. Uvedené skutečnosti má soud rovněž za prokázány ze samotné žádosti žalobkyně o mimosoudní poskytnutí odškodnění za nemajetkovou újmu ve výši 146 668 Kč ze dne [datum].

4. Z připojeného spisu [název soudu], sp. zn. [spisová značka] soud považuje za podstatné uvést následující skutečnosti: Dne [datum] došla [název soudu] žaloba žalobkyně [právnická osoba] proti žalované [osobní údaje žalované] na náhradu škody a nemajetkové újmy podle zákona č. 82/1998 Sb., z konkurzního řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyně se konkrétně domáhala po žalované zaplacení náhrady škody z nezákonného rozhodnutí v celkové výši 64 264 366 Kč, dále zaplacení přiměřeného zadostiučinění ve výši 10 000 000 Kč za nemajetkovou újmu, způsobenou nezákonným rozhodnutím soudu I. stupně, jakož i náhrady nákladů řízení. Současně se žalobním návrhem požádala žalobkyně o přiznání osvobození od soudního poplatku. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud vyzval žalovanou k písemnému vyjádření k žalobě podle § 114b o. s. ř. Dne [datum] soudu došlo vyjádření žalované k žalobě, v němž žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Dne [datum] soud zaslal žalobkyni vyjádření žalované a současně vyžádal předmětný spis [název soudu], sp. zn. [spisová značka]. [název soudu] podáním ze dne [datum] soudu sdělil, že požadovaný spis nelze v současné době zapůjčit z důvodu nutnosti předložení doplnění konečné zprávy správcem konkurzní podstaty. Dne [datum] žalobkyně doložila soudu formulář - potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech žalobkyně, a to na základě výzvy soudu ze dne [datum]. Dne [datum] soud vyzval žalobkyni k předložení dalších listin k její žádosti o osvobození od soudního poplatku. Žalobkyně na výzvu soudu reagovala podáním, došlým soudu dne [datum]. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] soud zamítl návrh žalobkyně na přiznání osvobození od soudních poplatků. Žádostmi ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] soud neúspěšně vyžadoval zapůjčení předmětného konkurzního spisu [anonymizována dvě slova] [obec], a to jak u tohoto soudu, tak i u odvolacího [název soudu]. Dne [datum] žalobkyně požádala o sdělení stavu řízení. Dne [datum] soud ve věci nařídil jednání na den [datum], a současně opětovně požádal o zapůjčení předmětného konkurzního spisu. Dne [datum] bylo ve věci jednáno, přičemž v závěru bylo jednání odročeno na [datum]. K žádosti žalované o odročení posledně uvedeného jednání z důvodu kolize soud toto jednání přeodročil na stejný den - tj. [datum], avšak v jinou hodinu. Dne [datum] došlo soudu doplnění žalobního návrhu k výzvě soudu při předchozím jednání. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalované. Dne [datum] bylo ve věci jednáno, přičemž v závěru bylo jednání odročeno na [datum]. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud nepřipustil změnu žaloby ze dne [datum]. Dne [datum] proběhlo další jednání ve věci, přičemž z důvodu technické závady soud realizoval následně dne [datum] rekonstrukci tohoto jednání. Jednání ze dne [datum] bylo v závěru odročeno na neurčito za účelem vypracování znaleckého posudku. Usnesením ze dne [datum] soud ustanovil znalkyni [příjmení] [jméno] [příjmení], CSc., znalkyni z oboru ekonomika - účetní evidence, za účelem vypracování znaleckého posudku do 60 dnů od doručení spisového materiálu. Dne [datum] znalkyně požádala soud o součinnost ve věci získání potřebných podkladů ke znaleckému posudku. Přípisem ze dne [datum] soud vyžádal u [název soudu] ze spisu [spisová značka] konkrétní doklady. Dne [datum] soud svůj požadavek urgoval, a to nejprve u [název soudu], následně též u [název soudu]. Požadované listiny byly soudem opětovně urgovány dne [datum]. Požadované listiny byly pak soudem zaslány znalkyni dne [datum]. Dne [datum] došel soudu vypracovaný znalecký posudek. Dne [datum] soud rozeslal účastníkům řízení vypracovaný znalecký posudek a současně rozhodl o přiznání znalečného. Dne [datum] soud nařídil jednání ve věci na den [datum]. Dne [datum] soud nařízené jednání přeodročil na den [datum] z důvodu omluvy právního zástupce žalobkyně. Z důvodu další omluvy právního zástupce žalobkyně bylo jednání opětovně přeodročeno na den [datum]. Uvedeného dne bylo ve věci jednáno, byla podrobně vyslechnuta znalkyně k vypracovanému znaleckému posudku. V závěru bylo toto jednání odročeno na neurčito za účelem doplnění dokazování, zejména za účelem vyjádření se znalkyně k předloženým listinám. Dne [datum] došel soudu návrh žalované na doplnění znaleckého posudku. Dne [datum] soud vyzval znalkyni k doplnění znaleckého posudku v intencích podání žalované, a to ve lhůtě 30 dnů. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalobkyně. Dne [datum] došlo soudu doplnění znaleckého posudku ustanovenou znalkyní. Dne [datum] došlo soudu další vyjádření znalkyně k poznámkám žalované ze dne [datum]. Dne [datum] soud ve věci nařídil jednání na den [datum]. K žádosti žalované bylo toto jednání přeodročeno na den [datum]. Uvedeného dne bylo ve věci jednáno - byla podrobně vyslechnuta znalkyně. V závěru bylo toto jednání odročeno za účelem doplnění dokazování na den [datum]. Dne [datum] došlo soudu obsáhlé doplnění procesní obrany žalované s řadou listinných důkazů. Dne [datum] došlo soudu obsáhlé vyjádření žalobkyně, rovněž s dalšími listinnými důkazy. Dne [datum] bylo ve věci jednáno, přičemž v závěru bylo toto jednání odročeno na neurčito za účelem rozhodnutí o návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení na straně žalované. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] soud zamítl návrh [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (správce konkurzní podstaty v konkurzním řízení, vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]) na vstup do řízení jako vedlejšího účastníka na straně žalované. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] soud nařídil jednání na den [datum]. K žádosti žalobkyně o odročení jednání bylo jednání přeodročeno na [datum]. Z důvodu omluvy žalované byl termín jednání soudem posunut na den [datum]. Uvedeného dne bylo ve věci jednáno, přičemž v závěru byl vyhlášen rozsudek. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud žalobu na zaplacení částky 74 264 366 Kč v plném rozsahu zamítl. Dne [datum] došlo soudu odvolání žalobkyně do tohoto rozsudku. Dne [datum] soud vyzval žalovanou k vyjádření se k podanému odvolání. Usnesením ze dne [datum] soud ve věci vydal opravné usnesení. Dne [datum] byl spis předložen [název soudu] s odvoláním žalobkyně. Dne [datum] [název soudu] nařídil odvolací jednání na den [datum]. Tento termín byl následně přeodročen na den [datum]. Uvedeného dne bylo ve věci jednáno. Další odvolací jednání proběhlo dne [datum]. Při tomto jednání byl rovněž vyhlášen rozsudek. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byl rozsudek soudu I. stupně co do částky 56 764 366 Kč potvrzen, co do částky 15 500 000 Kč a ve výrocích o nákladech řízení zrušen, a v tomto rozsahu byla věc vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. Rozsudek [název soudu] nabyl právní moci dne [datum]. Dne [datum] soud nařídil jednání na den [datum]. Uvedeného dne bylo ve věci jednáno, soud rovněž poučil žalovanou dle ust. § 118a odst. 1 o. s. ř. Jednání bylo v závěru za účelem doplnění podstatných skutečností, dle výzvy soudu, a případného doplnění dokazování, odročeno na neurčito. Další jednání bylo soudem nařízeno na [datum]. Uvedeného dne bylo ve věci jednáno, při tomto jednání byla dána výzva žalobkyni dle ust. § 118a odst. 1 o. s. ř., opět ve lhůtě 30 dnů. Dne [datum] došlo soudu doplnění skutkových tvrzení žalované. Dne [datum] došlo soudu doplňující vyjádření žalobkyně s velkým množstvím listinných důkazů. Dne [datum] soud nařídil další jednání na den [datum]. Termín jednání byl následně soudem přeodročen na dřívější datum [datum]. Uvedeného dne bylo ve věci jednáno, v závěru bylo jednání odročeno na neurčito. Dne [datum] soud nařídil další jednání na den [datum]. Uvedeného dne bylo ve věci jednáno, přičemž v závěru bylo jednání odročeno za účelem doplnění dokazování na [datum]. Posledně uvedený termín jednání byl z důvodu nutnosti zajištění navržených důkazů soudem přeodročen na [datum]. V mezidobí soud zajišťoval navržené důkazy. Dne [datum] soud ve věci provedl další dokazování, v závěru bylo jednání odročeno na den [datum]. Tento termín jednání byl z důvodu omluvy právního zástupce žalobkyně přeodročen na [datum]. Uvedeného dne bylo ve věci jednáno, při jednání soud vyslechl dva svědky a statutárního zástupce žalobkyně. V závěru bylo jednání odročeno na [datum]. Při tomto jednání bylo provedeno další dokazování. V závěru bylo jednání odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na den [datum]. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byla výrokem I. uložena povinnost žalované zaplatit žalobkyni částku 6 069 000 Kč, přičemž co do částky 11 431 000 Kč byla žaloba výrokem II. zamítnuta. Dne [datum] došlo soudu odvolání žalované do tohoto rozsudku. Dne [datum] soud obdržel vyjádření žalobkyně k zaslanému odvolání žalované. Dne [datum] byl spis předložen [název soudu]. Dne [datum] byl spis vrácen soudu I. stupně bez věcného vyřízení k vydání doplňujícího usnesení. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto o nákladech státu. Dne [datum] spis opětovně došel [název soudu]. Dne [datum] nařídil [název soudu] jednání na den [datum]. K žádosti žalobkyně byl tento termín přeodročen na den [datum]. Při tomto jednání byl [název soudu] vyhlášen rozsudek. [název soudu] svým rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] rozsudek soudu I. stupně ve vyhovujícím výroku o věci samé (I.) a ve výroku o nákladech řízení mezi účastníky (III.) potvrdil, ve výroku o nákladech řízení státu bylo rozhodnutí soudu I. stupně změněno. Dále [název soudu] rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Citovaný rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Tímto dnem bylo rovněž řízení pravomocně skončeno.

5. Podle § 13 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu, způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odstavce 2 tohoto zákonného ustanovení právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

6. Podle § 31a odst. 1 cit. zák. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 tohoto zákonného ustanovení zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak, a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odstavce 3 tohoto zákonného ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

7. S poukazem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána zčásti po právu. Žalobkyně se v tomto řízení domáhá poskytnutí přiměřeného zadostiučinění z titulu újmy nemajetkové, a to za nepřiměřenou délku soudního řízení, vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], kdy posledně uvedené řízení bylo rovněž řízením odškodňovacím z titulu zákona č. 82/1998 Sb. Soud s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a skutečnosti, které vzal v řízení za prokázané, dospěl k závěru, že v rámci řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] došlo k nesprávnému úřednímu postupu, konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě, a celkovou délku předmětného odškodňovacího řízení v podobě osmi let a čtyř měsíců nelze hodnotit, s ohledem na skutečnosti uvedené níže, již jako přiměřenou. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení peněžitého zadostiučinění. Nejprve je třeba konstatovat, že v souladu s ust. § 14 zák. č. 82/1998 Sb. žalobkyně uplatnila svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy v rámci mimosoudního projednání tohoto nároku u žalované, a to podáním došlým žalované dne [datum]. Žalovaná v zákonné šestiměsíční lhůtě (resp. ani později) tento nárok žalobkyně věcně neprojednala. Žalovaná však dle svého vyjádření k podané žalobě uplatněný nárok žalobkyně neuznává, a to v žádném rozsahu. Pokud jde o samotný průběh a délku řízení, vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], dospěl soud k závěru, že celkovou délku tohoto řízení, které bylo zahájeno podáním žaloby dne [datum], a které bylo pravomocně ukončeno dne [datum], je třeba vyhodnotit v souladu s judikaturou [název soudu] jako řízení, které trvá nepřiměřeně dlouho. Celková délka tohoto řízení tak činí 8 let a 4 měsíce. Za těchto okolností se tedy soud zabýval otázkou stanovení výše přiměřeného zadostiučinění, neboť konstatování porušení práva by se, dle názoru soudu, nejevilo jako dostačující. Pokud jde o samotnou výši přiměřeného zadostiučinění, soud věc hodnotil podle kritérií stanovených v ust. § 31a odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb. [název soudu] v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] uvedl, že s přihlédnutím i k věci Apicella proti Itálii, pro poměry České republiky odpovídá základní částka odškodnění v rozmezí 15 000 Kč až 20 000 Kč za první 2 roky trvání řízení a ve stejné výši za každý další rok trvání řízení. Takto stanovenou základní částku je třeba přizpůsobit okolnostem konkrétního případu, zejména dle kritérií § 31a odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb., v platném znění. Výsledkem je konkrétní výše odškodnění.

8. Při stanovení konkrétní výše zadostiučinění soud v tomto případě vycházel z částky 15 000 Kč za první 2 roky trvání řízení, a ve stejné výši za každý další rok trvání řízení, což za řízení v délce 8 let a 4 měsíce (7x 15 000 Kč plus 4x 1 250 Kč) činí 110 000 Kč.

9. Pokud jde o kritérium složitosti řízení, toto probíhalo opakovaně na dvou stupních soudní soustavy, když soud I. stupně rozhodoval ve věci samé dvakrát, přičemž [název soudu] bylo rozhodováno rovněž dvakrát. Samotné toto odškodňovací řízení bylo rovněž do určité míry složité, neboť soud v tomto řízení rozhodoval o dvou nárocích - nároku žalobkyně na náhradu škody - majetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí - nezákonného prohlášení konkurzu na majetek žalobkyně a dále z titulu činnosti samotného správce konkurzní podstaty, kdy škodu spatřovala žalobkyně jednak ve snížení celkové účetní hodnoty podniku žalobkyně, jednak v podobě ušlého zisku - nenastalém zvětšení (zmnožení) majetku prosperujícího podniku žalobkyně. Nemajetnou újmu pak žalobkyně požadovala za poškození dobrého jména, dobré pověsti žalobkyně, jakožto prosperující společnosti v souvislosti s nezákonným prohlášením konkurzu na majetek žalobkyně. Skutková složitost tohoto řízení se promítla rovněž v užití důkazních prostředků v tomto odškodňovacím řízení a s tím související časovou náročností (vypracování znaleckého posudku a poté ještě doplňku znalkyně k tomuto podanému posudku, výslechem znalkyně, svědků, výslechem účastníka řízení), jakož i s dostupností potřebných důkazů (soud v nalézacím řízení vyžadoval zapůjčení předmětného konkurzního spisu, přičemž s ohledem na jeho nezapůjčení byl nucen následně vyžadovat alespoň konkrétní listiny z tohoto konkurzního spisu na základě požadavků znalkyně).

10. Pokud jde o samotný postup soudu ve věci sp. zn. [spisová značka], v řízení nebyly shledány průtahy jako takové mezi jednotlivými úkony soudu, nicméně na délce řízení se určitým způsobem promítlo opakované a bezúspěšné vyžadování předmětného konkurzního spisu.

11. Žalobkyně se na délce předmětného odškodňovacího řízení v zásadě nepodílela, když opakované žádosti právního zástupce žalobkyně o odročení jednání a s nimi související opakovaná odročení však - s ohledem na okamžitá nařízení nových termínů v následujícím měsíci - zásadnějším způsobem celkovou délku řízení neovlivnila.

12. Pokud jde o význam řízení pro fyzickou či právnickou osobu obecně, v případech újmy, která je vyvolaná nepřiměřenou délkou řízení, vychází právní úprava ze silné, ale vyvratitelné domněnky, že nepřiměřená délka řízení znamená pro stěžovatele morální újmu a žádné důkazy v tomto ohledu v zásadě nevyžaduje, neboť újma vzniká samotným porušením práva. V případě žalobkyně pak soud nehodnotil význam řízení jako nikterak zvýšený, neboť se v jejím případě nejednalo o odškodňovací řízení týkající se rodinných, pracovních či trestně právních vztahů, kde v těchto posledně uvedených případech je třeba vzít v úvahu specifický dopad takového probíhajícího řízení do života poškozeného.

13. S poukazem na shora uvedené hodnocení konkrétních okolností případu je dle názoru soudu dán důvod pro 10 % snížení základní částky s ohledem na počet stupňů soudní soustavy a dále pro 20 % ponížení základní částky za skutkovou složitost řízení. Se zohledněním výše uvedeného snížení základní částky o výsledných 30 % je pak celková nemajetková újma představována částkou 77 000 Kč. Soud současně neshledal další důvody pro snížení či zvýšení takto stanoveného peněžitého zadostiučinění. Vzhledem k tomu, že žalovaná mimosoudně neplnila na žalobkyní uplatňovaný nárok žádnou částkou, soud přiznal žalobkyni zadostiučinění za nepřiměřenou délku předmětného řízení v uvedené výši 77 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 6. 3. 2019 do zaplacení (výrok I. rozsudku), přičemž ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II. rozsudku). Pokud jde o datum, kdy se žalovaná dostala do prodlení, zákonná šestiměsíční lhůta pro projednání nároku na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplynula dne 5. 3. 2019 (viz ust. § 15 zák. č. 82/1998 Sb.), přičemž ode dne následujícího je žalovaná v prodlení.

14. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., když žalobkyně měla ve věci jen částečný úspěch, avšak rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3378/2013 se odměna advokáta za zastupování v řízení, jehož předmětem je náhrada nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup či nezákonné rozhodnutí ve smyslu zák. č. 82/1998 Sb., vypočte z tarifní hodnoty, stanovené podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žalobkyni tak na náhradě nákladů řízení náleží zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a dále částka odpovídající odměně advokáta za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, doplňující vyjádření ze dne [datum] a účast u jednání soudu dne [datum]) - to je 4x 3 100 Kč, dále 4 režijní paušály po 300 Kč a 21 % DPH ve výši 2 856 Kč Celkem tedy náklady řízení činí 18 456 Kč, kterážto částka byla také žalobkyni soudem přiznána. Oproti požadavku žalobkyně soud nepřiznal žalobkyni odměnu za úkon spočívající v mimosoudním uplatnění nároku u žalované, neboť dle § 31 odst. 4 zák. č. 82/1998 Sb. poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.