16 C 36/2020
č. j. 16 C 36/2020-51
V PLATNOSTICitované zákony (7)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 146
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 7 § 13
- o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), 82/1998 Sb. — § 13 § 31
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní titul Zuzanou Šmídovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 8 112,85 Kč,
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 8 112,85 Kč do patnácti dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 17 100,80 Kč do patnácti dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [titul]. [jméno] [příjmení].
1. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 o. s. ř.
2. Předmětem tohoto řízení je nárok žalobce na náhradu škody, původně ve výši 68 540 Kč s 10% úrokem z prodlení z této částky ročně od 11. 10. 2019 do zaplacení, dle zákona č. 82/1998 Sb. z titulu nesprávného úředního postupu bývalé soudní exekutorky [titul]. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], která v exekuci vymožené plnění v částce 68 540 Kč dosud žalobci nevyplatila.
3. Podle § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalobce výslovně, žalované mlčky) a věc je dostatečně objasněna listinnými důkazy.
4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobce jako oprávněný uplatnil svoji pohledávku proti povinnému [jméno] [příjmení] v exekučním řízení, jehož vedením byla pověřena nyní již bývalá soudní exekutorka [titul]. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], která exekuční řízení vedla pod sp. zn. [spisová značka] Soudní exekutorka v rámci exekučního řízení celou předmětnou částku vymohla, avšak část ve výši 68 540 Kč bez právního důvodu žalobci jakožto oprávněnému nevyplatila a vymožené peníze si ponechala. Žalobci tak v důsledku tohoto jednání exekutorky vznikla škoda v uvedené výši, za níž dle zákona č. 82/1998 Sb. odpovídá žalovaná. Žalobce v souladu s ustanovením § 14 zákona č. 82/1998 Sb. mimosoudně uplatnil tento svůj nárok u žalované, a to žádostí došlou žalované dne 10. 4. 2019. Žalovaná, po uplynutí šestiměsíční lhůty pro mimosoudní projednání nároku a po podání žaloby, uplatněnému nároku v plné výši 68 540 Kč vyhověna, přičemž tato částka byla dne 17. 12. 2020 žalobci uhrazena. Žalobce v rozsahu plnění žalované vzal žalobu částečně zpět podáním ze dne 14. 1. 2021, přičemž požaduje po žalované uhradit pouze kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně ze žalované částky od 11. 10. 2019 do 17. 12. 2020 ve výši 8 112,85 Kč. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 19. 2. 2021, č. j. 16 C 36/2020-45, soud řízení co do částky 68 540 Kč zastavil, přičemž ke zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání. Citované usnesení nabylo právní moci dne 20. 3. 2021.
5. Podle § 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, v planém znění, stát odpovídá za škodu, kterou způsobili a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen„ úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen„ územní celky v přenesené působnosti“).
6. Podle § 4 odstavec 1 citovaného zákona, za výkon státní správy podle § 3 písm. b) se považuje i sepisování veřejných listin o právních úkonech a úkony notáře jako soudního komisaře a úkony soudního exekutora při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu podle zvláštního právního předpisu. Podle odstavce 2 tohoto zákonného ustanovení činnost notáře a soudního exekutora podle odstavce 1 se považuje za úřední postup.
7. Podle § 13 odstavec 1 věta prvá citovaného zákona, stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Podle odstavce 2 tohoto zákonného ustanovení právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.
8. Soud po provedeném dokazování uzavřel, že jsou splněny předpoklady odpovědnosti státu za škodu, a to existence nesprávného úředního postupu, vznik škody a příčinná souvislosti mezi oběma uvedenými předpoklady, když tato odpovědnost je založena na principu objektivním, neboť vzniká bez zřetele na zavinění. Jde o den z případů zvláštní odpovědnosti za škodu upravené v samostatném zákoně. Soud má v řízení za prokázané, že bývalá soudní exekutorka [titul]. [jméno] [příjmení] žalobci nevyplatila – v rozporu s exekučním řádem – vymožené plnění ve výši 68 540 Kč, ač tak učinit měla do třiceti dnů od doby, kdy peněžité plnění obdržena. Žalobci vznikla v této výši škoda v příčinné souvislosti s pochybením soudní exekutorky (nesprávným úředním postupem podle § 13 odstavec 1 věta prvá zákona č. 82/1998 Sb.), za který je odpovědná žalovaná. Vzhledem k plnění žalované do rozsahu samotné jistiny žalované částky po podání žaloby a po uplynutí zákonné šestiměsíční lhůty pro mimosoudní projednání nároku, soud žalobě ve zbývajícím rozsahu z hlediska kapitalizovaného úroku z prodlení z částky 68 540 Kč za dobu od 11. 10. 2019 do 17. 12. 2020 vyhověl. Žalobce mimosoudně uplatnil svůj nárok u žalované dne 10. 4. 2019. Zákonné šestiměsíční lhůta pro mimosoudní projednání nároku uplynula dnem 10. 10. 2019, přičemž ode dne následujícího je žalovaná v prodlení. Částka uhrazená žalovanou došla na účet právního zástupce žalobce dne 17. 12. 2020. Z těchto důvodů soud žalobě ve zbývajícím rozsahu co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 8 112,85 Kč vyhověl, když samotná výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto rozhodl, jak ve výroku I. tohoto rozsudku shora uvedeno.
9. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ustanovení § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. a ve zbývajícím rozsahu (co do kapitalizovaného úroku z prodlení) též dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná z hlediska jistiny žalované částky zavinila zastavení řízení, ve zbývajícím rozsahu pak byl žalobce ve věci plně úspěšný. Soud proto přiznal žalobci plnou náhradu nákladů řízení, které jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč a náklady právního zastoupení žalobcem účelně vynaloženými. Konkrétně se jedná o tři úkony právní služby po 3 860 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby a částečné zpětvzetí žaloby ze dne 14. 1. 2021) podle § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), třikrát režijní paušál po 300 Kč podle § 13 odst. 3 AT a 21 % DPH v částce 2 620,80 Kč Celkem tedy náklady řízení činí 17 100,80 Kč, kterážto částka byla také žalobci soudem přiznána. Oproti požadavku žalobce mu soud nepřiznal další požadované náklady v podobě předžalobní výzvy k plnění ze dne 17. 12. 2019, doplnění a opravu žaloby ze dne 6. 4. 2020 a odvolání do usnesení Okresního soudu v Olomouci o vyslovení místní nepříslušnosti ze dne 2. 6. 2020, neboť se nejedná o náklady účelně vynaložené, jak má na mysli ustanovení § 31 odstavec 1 zákona č. 82/1998 Sb. Předžalobní výzvu k plnění ze dne 17. 12. 2019 považuje soud za úkon nadbytečný, neboť samotný nárok byl předtím již u žalované mimosoudně uplatněn. Podáním s názvem„ doplnění a oprava žaloby“ ze dne 6. 4. 2020 žalobce opravil k výzvě soudu svou chybu v psaní a stručně doplnil, z čeho dovozuje žalobce místní příslušnost Okresního soudu v Olomouci. Konečně se svým odvoláním ze dne 2. 6. 2020 do vyslovení místní nepříslušnosti Okresního soudu v Olomouci žalobce nebyl úspěšný, neboť rozhodnutí soudu prvého stupně o vyslovení místní nepříslušnosti bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 25. 6. 2020, č. j. 69 Co 184/2020-19. Z uvedených důvodů tak tyto tři další žalobcem účtované náklady právní služby nejsou náklady účelně vynaloženými na nápravu nesprávného úředního postupu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.