16 C 36/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Zuzanou Šmídovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované za níž jedná anonymizováno 7 slov sídlem adresa o zaplacení částky 29 674 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 29 674 Kč s 8,25% úrokem z prodlení z této částky ročně ode dne 7. 3. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení ve výši 1 200 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou došlou soudu dne 28. 6. 2021 domáhala na žalované zaplacení částky 29 674 Kč s 8,25% úrokem z prodlení z této částky ročně ode dne 7. 3. 2021 do zaplacení a náhrady nákladů řízení, a to z titulu tvrzené náhrady škody – nesprávného úředního postupu soudní exekutorky JUDr. [jméno] [příjmení] dle zákona č. 82/1998 Sb. V žalobě tvrdí, že žalobkyně je věřitelem pohledávky za dlužníkem [jméno] [jméno], narozeným [datum], z titulu náhrady škody ve výši 2 793 583 Kč. Tato škoda byla žalobkyni jakožto poškozené přiznána rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne 7. 1. 2004, č. j. 1 T 104/2003-417. Tímto rozsudkem byl [příjmení] [jméno] shledán vinným z trestného činu krádeže podle § 247 odst. 1, 3 písm. b) trestního zákona a současně mu ubyla uložena povinnost nahradit žalobkyni jakožto poškozené škodu ve výši 2 793 583 Kč. K odvolání obžalovaného Krajský soud v Brně usnesením ze dne 21. 10. 2004, č. j. 7 To 314/2004, ponechal napadený rozsudek mimo jiné i v rozsahu uložené povinnosti k náhradě škody poškozené žalobkyni beze změn. Na základě citovaných rozhodnutí byla k vymožení pohledávky žalobkyně na náhradě škody v této výši nařízena exekuce usnesením Okresního soudu v Prostějově, sp. zn. [částka] [číslo], přičemž provedením exekuce byla pověřena soudní exekutorka JUDr. [jméno] [příjmení], exekutorský úřad [obec], která exekuci vedla pod sp. zn. [spisová značka]. V průběhu provádění exekuce soudní exekutorce [anonymizováno] [příjmení] zanikl k datu 27. 3. 2013 výkon jejího exekutorského úřadu. Žalobkyně figurovala jako poškozená rovněž v trestním řízení vedeném proti obviněné [příjmení] [jméno] [příjmení] [název soudu]. Tento soud rozsudkem ze dne 30. 9. 2016, č. j. 4 T 88/2015-979, shledal soudní exekutorku JUDr. [příjmení] vinnou ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku, a to v souvislosti s exekucí vedenou v neprospěch povinného [jméno] [jméno] pro vymožení pohledávky oprávněné – žalobkyně jakožto poškozené. Exekuce v neprospěch [jméno] [jméno] je aktuálně vykonávána soudní exekutorkou Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Prostějov, pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyni bylo v průběhu provádění exekuce přípisem soudní exekutorky Mgr. [příjmení] ze dne 11. 8. 2020 sděleno, že soudní exekutorka JUDr. [jméno] [příjmení] oprávněné nevyplatila částku ve výši 29 674 Kč, kterou si ponechala, to vše před předáním exekučního spisu a celé exekuce Mgr. [jméno] [příjmení]. Ta uvedla, že částku 29 674 Kč eviduje jako vymoženou, ale nevyplacenou oprávněné ze strany soudní exekutorky JUDr. [jméno] [příjmení]. [příjmení] ve výši 29 674 Kč tak byla a dosud je soudní exekutorkou JUDr. [jméno] [příjmení] zadržována bez jakéhokoliv právního důvodu. Proti bývalé soudní exekutorce JUDr. [příjmení] bylo zahájena trestní řízení vedené Krajským ředitelstvím policie Jihomoravského kraje v Brně pod [číslo jednací]. Uvedené trestní řízení je vedeno za účelem vyšetření množství skutků vykazujících skutkové znaky zvlášť závažného zločinu zpronevěry. Právnímu zástupci žalobkyně bylo orgány činnými v trestním řízení sděleno, že množství skutků a výše celkové škody již nyní dosahuje takových rozměrů, že další nároky na náhrady škody, respektive nově oznámené skutky, budou odmítány z důvodu neúčelnosti. Poškozená žalobkyně tak v trestním řízení již nemá reálnou možnost se náhrady škody domoci. Žalobkyně v této souvislosti v podané žalobě tvrdí, že s ohledem na výše uvedené se soudní exekutorka JUDr. [jméno] [příjmení] dopustila nesprávného úředního postupu podle § 13 zákona č. 82/1998 Sb., jelikož porušila povinnost učinit úkon v zákonem stanovené lhůtě, konkrétně povinnost danou ustanovením § 46 exekučního řádu, dle kterého je exekutor povinen vymožené plnění vyplatit oprávněnému do 30 dnů ode dne, kdy vymožené plnění obdržel. To však JUDr. [jméno] [příjmení] do dnešního dne neučinila a s ohledem na výše uvedené trestní řízení tak zřejmě ani neučiní. Po soudní exekutorce se současně již nelze dle žalobkyně efektivně domáhat navrácení bezdůvodného obohacení civilněprávní cestou. Ostatně za nesprávný úřední postup soudního exekutora odpovídá stát. Žalobkyně v této souvislosti odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu – rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 5. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2082/2015, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2016, sp. zn. 30 Cdo 5087/2015, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2016, sp. zn. 30 Cdo 4389/2016. Žalobkyně uplatnila tento svůj nárok na náhradu škody mimosoudně u žalované dne 6. 9. 2020. Dne 20. 5. 2020 bylo žalobkyni doručeno zamítavé stanovisko žalované k uplatněnému nároku s tím, že žalovaná považuje uplatňovaný nárok za promlčený s odůvodněním, že se žadatelka o škodě a o tom, kdo za ní odpovídá, dozvěděla doručením přípisu soudní exekutorky Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 15. 4. 2014, č. j. [číslo jednací]. Žalovaná dále uvedla, že žalobkyně figurovala jako poškozená v trestním řízení vedeném proti obviněné JUDr. [jméno] [příjmení] u [název soudu] pod sp. zn. 4 T 88/2015, ve kterém byla JUDr. [jméno] [příjmení] uznána vinnou. Dané trestní řízení bylo pravomocně skončeno dne 31. 5. 2017, přičemž uplatněný nárok žalobkyně na náhradu škody ze dne 6. 9. 2020 byl podán u žalované až po uplynutí promlčecí lhůty. Žalobkyně se však s uvedeným názorem žalované neztotožňuje s tím, že i když byla jakožto poškozená účastníkem zmíněného trestního řízení proti obviněné soudní exekutorce JUDr. [příjmení], tato skutečnost v daném případě však neměla vliv na běh promlčecí lhůty stran uplatněného nároku. V době vedeného trestního řízení žalobkyně neznala rozhodné skutečnosti týkající se nesprávného úředního postupu avizované soudní exekutorky. Žalobkyni nebylo známo, že nárokované plnění ve výši 29 674 Kč bylo soudní exekutorkou vymoženo a v zákonné lhůtě nebylo vyplaceno. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2006, sp. zn. 25 Cdo 1793/2004, se u nároku na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem uplatní subjektivní promlčecí doba, jejíž počátek se odvíjí od vědomosti poškozeného o tom, že mu škoda v určité výši vznikla a že za ni také stát odpovídá, nikoliv od jeho vědomosti o nesprávném úředním postupu samotném. Žalobkyně v této souvislosti tvrdí, že v daném případě byla o vzniku způsobené škody v předmětné výši obeznámena až doručením sdělení soudní exekutorky Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 11. 8. 2020, č. j. [číslo jednací]. Do té doby poškozené žalobkyni nebylo známo, že původní soudní exekutorka částku ve výši 29 674 Kč zadržela na svém účtu. Ze samotného rozdílu informace v žalovanou blíže neidentifikovaných příkazech k úhradě nákladů exekuce se vědomost žalobkyně o existenci a výši konkrétní škody nepodává. Příkaz k úhradě nákladů exekuce a informace v tomto opatřené nejsou informačními vodítky o tom, zda škoda v majetkové sféře oprávněného vznikla či nikoliv. Žalobkyně tak má za to, že nárok na náhradu škody proti státu byl uplatněn včas. Žalobkyně kromě žalované částky požaduje též zaplacení zákonného úroku z prodlení ode dne 7. 3. 2021 do zaplacení, jakož i náhradu nákladů řízení. Ze všech uvedených důvodů žalobkyně podala předmětnou žalobu.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Ve svém vyjádření k žalobě ze dne 22. 10. 2021 potvrdila, že u ní žalobkyně uplatnila dne 6. 9. 2020 (podáním z téhož dne) nárok na náhradu škody ve výši 29 674 Kč ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. Žalovaná požadavku žalobkyně na náhradu škody ani zčásti nevyhověla, což žalobkyni sdělila svým stanoviskem ze dne 18. 5. 2021. Žalovaná v tomto podání vznesla námitku promlčení nároku žalobkyně na náhradu škody dle ustanovení § 32 odst. 1 citovaného zákona. K námitce promlčení žalovaná uvedla, že v řízení vedeném původně pod sp. zn. [spisová značka] (nyní [spisová značka]) bylo přípisem soudní exekutorky Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 15. 4. 2014 (doručeno žalobkyni dne 16. 4. 2014), č. j. [číslo jednací], žalobkyni sděleno, že Příkaz k úhradě nákladů exekuce od soudní exekutorky JUDr. [příjmení] na částku 150 323 Kč byl zrušen a vystaven nový Příkaz na částku 120 692 Kč. Rozdíl ve výši 29 631 Kč bude muset oprávněná nárokovat u bývalé soudní exekutorky JUDr. [jméno] [příjmení]. Doručením tohoto přípisu je dle žalované nutné považovat za rozhodné datum, kdy se žalobkyně dozvěděla o škodě a o tom, kdo za ní odpovídá. Žalovaná dále namítla, že žalobkyně navíc figurovala jako poškozená v trestním řízení vedeném proti obviněné JUDr. [jméno] [příjmení] u [název soudu] pod sp. zn. 4 T 88/2015, a to v souvislosti s exekucí vedenou v neprospěch povinného [jméno] [jméno] pro vymožení pohledávky oprávněné [právnická osoba], spol. s r.o. Žadatelka se k trestnímu řízení připojila s nárokem na náhradu škody, a to s částkou ve výši 29 631 Kč na nevyplaceném peněžitém plnění od povinného, s částkou 82 795,23 Kč na bezdůvodném obohacení a s částkou 13 502,56 Kč na ušlém úroku. V daném trestním řízení byla JUDr. [jméno] [příjmení] uznána vinnou a byl jí za to uložen trest odnětí svobody v trvání 18 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání dvou let. JUDr. [příjmení] byla dále uložena povinnost zaplatit na náhradě škody poškozené žalobkyni částku 3 592 Kč. Se zbytkem svého nároku byla poškozená – žalobkyně odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Trestní řízení pravomocně skončilo dne 31. 5. 2017 Ani po pravomocně skončeném trestním řízení se žalobkyně neobrátila na žalovanou se svým nárokem. Žalobkyní uplatněný nárok v rámci předběžného projednání byl žalované doručen až dne 6. 9. 2020, tedy až po uplynutí promlčecí lhůty. Na věci dle žalované nemění nic ani skutečnost, že žadatelka původně vymáhala po soudní exekutorce Mgr. [příjmení] a následně i po JUDr. [příjmení] v rámci trestního řízení částku ve výši 29 631 Kč, kterou pak po vzájemné součinnosti s JUDr. [příjmení] a s odstupem času stanovili na částku 29 674 Kč. S odkazem na promlčení nároku žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu a přiznání žalované náhrady nákladů řízení ve formě režijních paušálů za provedené úkony.

3. Na základě předloženého zápisu o Dohodě uzavřené mezi [stát. instituce] a [anonymizováno 7 slov] ze dne 22. 7. 2022 jedná za stát dnem podpisu této dohody ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 16 C 36/2021 [anonymizováno 7 slov], a to ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 201/2002 Sb.

4. Mezi žalobkyní a žalovanou není sporu v tom, že žalobkyně uplatnila tento svůj nárok na náhradu škody v žalované výši u žalované podáním ze dne 6. 9. 2020 došlým žalované téhož dne. Dále je nesporné, že žalovaná ve svém stanovisku ze dne 18. 5. 2021 nárok žalobkyně v plném rozsahu odmítla. Uvedené skutečnosti má soud za prokázány též z citovaných listin.

5. Z exekučního spisu Okresního soudu Prostějov sp. zn. [částka] [číslo] soud považuje za podstatné uvést následující skutečnosti: Usnesením Okresního soudu v Prostějově ze dne 3. 11. 2005, [číslo jednací] byla nařízena exekuce rozhodnutí Okresního soudu v Prostějově, sp. zn. 1 T 104/2003, ze 7. 1. 2004 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně, sp. zn. 7 To 314/2004, z 21. 10. 2004 pro 2 793 583 Kč a náklady této exekuce vzniklé oprávněnému i exekučnímu úřadu, a to ve věci oprávněné [právnická osoba] [právnická osoba] proti povinnému [jméno] [jméno], [datum narození]. Provedením této exekuce byla soudem pověřena JUDr. [jméno] [příjmení], soudní exekutorka v [obec]. Citované usnesení nabylo právní moci dne 26. 2. 2008 Soudní exekutorka JUDr. [jméno] [příjmení] vedla exekuci pod sp. zn. [spisová značka]. Pokud jde o samotný exekuční titul v podobě rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne 7. 1. 2004, č. j. 1 T 104/2003-417, tímto rozsudkem byl obžalovaný [příjmení] [jméno], [datum narození], uznán vinným ze spáchání trestného činu krádeže podle § 247 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákona ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zákona, za což byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Současně byla obžalovanému uložena povinnost zaplatit poškozené [právnická osoba], [anonymizována tři slova]. částku 2 793 583 Kč. Citovaný rozsudek nabyl právní moci dne 21. 10. 2004. Dne 10. 5. 2013 došel Okresnímu soudu v Prostějově návrh oprávněné na změnu exekutora, datovaný dnem 7. 5. 2013. V tomto návrhu zástupce oprávněné prokurista Bc [jméno] [příjmení], MSc uvádí, že pověřený soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení] ztratil důvěru oprávněné tím, že zadržoval plnění povinného a nevyplácel obdržená peněžitá plnění. Takto postupoval i přes upozornění na povinnost dle ust. § 46 zák. č. 121/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, přičemž tímto svým jednáním způsoboval oprávněné další škodu. Zástupce oprávněné současně navrhl, aby nově byl pověřen provedením exekuce soudní exekutor Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Prostějov Okresní soud v Prostějově usnesením ze dne 16. 7. 2013, [číslo jednací] výrokem I. zprostil JUDr. [jméno] [příjmení], soudní exekutorku v [obec] pověření k provedení této exekuce a výrokem II. provedením exekuce pověřil Mgr. [jméno] [příjmení], soudní exekutorku v Prostějově. V odůvodnění usnesení soud mimo jiné uvedl, že dle sdělení Exekutorské komory ČR zanikl JUDr. [příjmení] dnem 27. 3. 2013 výkon úřadu a jejím zástupcem byl ustanoven Mgr. [jméno] [příjmení], soudní exekutor v Hodoníně. Zástupce JUDr. [příjmení] se s oprávněným navrhovanou exekutorkou Mgr. [příjmení] dosud nedokázali dohodnout na předání a převzetí exekučního spisu JUDr. [příjmení] sp. zn. [spisová značka] ve smyslu § 44b odst. 1 e. ř. a proto nezbylo, než aby o zproštění pověření původní exekutorky a pověření nové exekutorky rozhodl na návrh oprávněného soud. Citované usnesení nabylo právní moci dne 6. 8. 2013. Tato exekuce probíhá do současné doby. Uvedené skutečnosti má soud za prokázány z citovaného soudního spisu Okresního soudu v Prostějově, sp. zn. [příjmení] [číslo].

6. Soud má v řízení dále za prokázané, že rozsudkem [název soudu] ze dne 30. 9. 2016, č. j. 4 T 88/2015-979 byla obžalovaná JUDr. Mgr. [jméno] [příjmení] uznána vinnou, že v době od 29. 4. 2008 do 27. 7. 2013 v [obec] jako soudní exekutorka [exekutorský úřad] při vykonávání exekuční činnosti, jejímž provedením byla pověřena usnesením [název soudu] ze dne 3. 11. 2005, sp. zn. [částka] [číslo], a kterým bylo nařízeno vymožení pohledávky oprávněné [právnická osoba] [anonymizována tři slova] ve výši 2 793 583 Kč a nákladů exekuce vzniklých oprávněné i exekučnímu úřadu, kdy náklady oprávněné činily 36 852 Kč, přičemž exekuce směřovala proti povinnému [jméno] [jméno], poté, co dne 22. 10. 2007 pod č. j. [číslo jednací] vydala exekuční příkaz, jímž ve spojení s opravným exekučním příkazem ze dne 25. 10. 2007, č. j. [číslo jednací] nařídila provedení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů povinného a ve dnech 29. 4. 2008, 22. 5. 2008, 23. 6. 2008 a 21. 7. 2008 obdržela od povinného platby po 5 000 Kč, tedy celkem 20 000 Kč, kdy dále povinnému od 1. 8. 2008 začaly být z jeho mzdy vyplácené [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] prováděny pravidelné měsíční srážky a tyto byly zasílány na její účet číslo [bankovní účet], vedený u [právnická osoba], kdy takto v období od 29. 4. 2008 do 27. 3. 2013 vymohla platby v celkové výši 705 231 Kč, přičemž na uvedeném účtu tyto finanční prostředky neoprávněně zadržovala a až po opakovaných písemným, telefonických a e-mailových urgencích oprávněné a jejího zmocněnce Mgr. [jméno] [příjmení] je po 3 letech od doby, kdy začala částečná plnění platbami přímo od povinného či srážkami z jeho mzdy získávat, od 28. 4. 2011 v nepravidelných intervalech a v nižších částkách než ve skutečnosti vymohla, začala vyplácet oprávněnou, kdy takto jí dne 28. 4. 2011 zaslala částku 200 000 Kč, dne 18. 1. 2012 částku 60 000 Kč, dne 7. 1. 2013 částku 220 000 Kč a dne 15. 2. 2013 částku 36 500 Kč, a takto postupovala přesto, že od počátku věděla, že vymožená částečná plnění má v přiměřených lhůtách vyplácet oprávněné a že dne 1. 11. 1009 nabyl účinnosti zákon číslo286/2009 Sb., který novelizoval zákon číslo 120/2001 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů, kdy právě od 1. 11. 2009 bylo její povinností podle § 46 odst. 4 exekučního řádu vymožená částečná plnění vyplácet oprávněné vždy ve lhůtě 30 dnů od jejich vymožení, neboť se s oprávněnou na jiném intervalu výplat nedohodla, a od počátku byla minimálně srozuměna s tím, že neoprávněným zadržováním plnění vymožených od povinného a jejich neprodleným nevyplácením oprávněné vznikne oprávněné újma spočívající v nemožnosti disponovat s vymoženým plněním od povinného, což se stalo a oprávněné [název žalobkyně], [IČO] byla způsobena škoda spočívající v ušlém úroku ve výši nejméně 3 592 Kč, který by jinak získala, kdyby vymožené částky jí byly vyplaceny a finanční prostředky by uložila na úročeném termínovaném účtu, a dále sobě způsobila prospěch spočívající přinejmenším v deponování vymožených finančních prostředků na svém úročeném účtu či v možnosti s těmito prostředky jinak nakládat, kdy s tímto vědomím vymožená částečná plnění oprávněné nezasílala, tedy jako úřední osoba v úmyslu způsobit jinému škodu a opatřit sobě neoprávněný prospěch nesplnila povinnost vyplývající z její pravomoci, čímž spáchala přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku. V rámci odsuzujícího rozsudku byl obžalované uložen podmíněný trest odnětí svobody, dále povinnost zaplatit poškozené na náhradě škody částku 3 592 Kč, přičemž se zbytkem svého nároku na náhradu škody byla poškozená [právnická osoba] [anonymizována tři slova] odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Z odůvodnění citovaného rozsudku mimo jiné vyplývá, že poškozená [právnická osoba] [anonymizována tři slova] se k trestnímu řízení připojila s nárokem na náhradu škody na nevyplaceném peněžitém plnění od povinného ve výši 29 631 Kč, jakož i s dalšími nároky (viz strana 42 rozsudku). Z informace o průběhu řízení – aplikace infoSoud má soud za prokázané, že citovaný rozsudek nabyl právní moci dne 31. 5. 2017.

7. Z exekutorského spisu soudní exekutorky Mgr. [jméno] [příjmení], sp. zn. [spisová značka], která na základě pověření soudu převzala exekuci po bývalé soudní exekutorce JUDr. [jméno] [příjmení] (viz usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 16. 7. 2013, [číslo jednací], který výrokem I. zprostil JUDr. [jméno] [příjmení], soudní exekutorku v [obec] pověření k provedení této exekuce a výrokem II. provedením exekuce pověřil Mgr. [jméno] [příjmení], soudní exekutorku v Prostějově), má soud za prokázané následující skutečnosti: Příkazem k úhradě nákladů exekuce I. ze dne 25. 10. 2013, č. j. [číslo jednací] rozhodla soudní exekutorka Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Prostějov tak, že výrokem I. se Příkaz k úhradě nákladů exekuce ze dne 17. 7. 2013, č. j. [číslo jednací] vydaný soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Hodonín, jako zástupcem soudní exekutorky JUDr. [příjmení], [exekutorský úřad], zrušuje. Výrokem II. byly náklady exekuce určeny částkou 120 692 Kč (pozn. namísto původně stanovené částky 150 323 Kč). Současně se v rozhodnutí uvádí: Uhrazeno z vymoženého plnění. !!! Dopisem ze dne 15. 9. 2014, č. j. [číslo jednací] (s názvem Přehled plateb) soudní exekutorka Mgr. [jméno] [příjmení] sdělila oprávněné [právnická osoba], [anonymizována tři slova], že v příloze zasílá oprávněné přehled plateb příchozích i odchozích, kdy v této souvislosti uvedla, že Příkaz k úhradě nákladů exekuce od soudní exekutorky JUDr. [příjmení] na částku 150 323 Kč byl zrušen a vystaven byl nový„ Příkaz“ na částku 120 692 Kč. Rozdíl ve výši 29 631 Kč musí oprávněná nárokovat u JUDr. [příjmení]. Podáním ze dne 17. 7. 2015 požádal jednatel oprávněné soudní exekutorku o vypracování přehledu, jaké částky byly zaslány oprávněné a které částky si exekutorka ponechala jako odměnu. Dle sdělení exekutorky Mgr. [příjmení] ze dne 20. 7. 2015, č. j. [číslo jednací] bylo z celkově vymoženého plnění odesláno na účet oprávněné 1 038 478 Kč, na náklady exekutora bylo převedeno 204 402 Kč (z toho 120 692 Kč předchozí exekutor Mgr. [příjmení]). K dotazu oprávněné pak soudní exekutorka Mgr. [příjmení] podala dne 5. 8. 2015, pod č. j. [číslo jednací] další vyjádření s názvem Rozdíl v zaslaném plnění. V tomto vyjádření mimo jiné uvádí, že rozdíl v zaslaném plnění, který eviduje oprávněná ve výši 29 631 Kč, je patrně rozdíl mezi Příkazem k úhradě nákladů exekuce vystaveným JUDr. [příjmení] na částku 150 323 Kč (oprávněná proti němu podala námitky) a následně vystaveným novým Příkazem Mgr. [příjmení] k úhradě nákladů exekuce o částku 29 631 Kč nižším. Tuto (posledně uvedenou) částku je nutno nárokovat u JUDr. [příjmení]. Soudní exekutorka Mgr. [příjmení] v citovaném vyjádření dále uvádí, že v jejím systému byla částka 29 631 Kč zapsána jako úhrada oprávněné dne 12. 9. 2013, neboť ji povinný skutečně uhradil a oprávněné měla být vyplacena JUDr. [příjmení]. Podáním ze dne 17. 6. 2020 sdělila oprávněná, že dle exekutorkou zaslaného přehledu vymoženého plnění měla být na účet oprávněné poskytnuta částka 2 125 521 Kč, přičemž na účet oprávněné však byla postupně připsána pouze částka 2 095 847 Kč, čímž vzniká nesoulad ve výši 29 674 Kč. V zaslaném reportu exekutorky je evidována platba ze dne 12. 9. 2013 ve výši 29 631 Kč s popisem: uhradil [příjmení] [jméno] (tj. povinný), která však nebyla na účet oprávněné připsána. Podáním ze dne 10. 7. 2020, č. j. [číslo jednací] exekutorka zopakovala argumentaci k částce 29 631 Kč jako v podání ze dne 5. 8. 2015. K dalšímu dotazu oprávněné soudní exekutorka Mgr. [příjmení] sdělila ve svém podání ze dne 11. 8. 2020, že dle posouzení komunikace při řešení otázky„ údajného“ nesouladu v částce 29 674 Kč, žádný nesoulad neshledává. Zde však již soudní exekutorka bez jakékoliv návaznosti a odůvodnění pracuje s částkou 29 674 Kč, namísto původní částky 29 631 Kč.

8. Podle § 3 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, v platném znění, stát odpovídá za škodu, kterou způsobili a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona (dále jen„ úřední osoby“), c) orgány územních samosprávních celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen„ územní celky v přenesené působnosti“).

9. Podle § 4 odst. 1 citovaného zákona za výkon státní správy podle § 3 písm. b) se považuje i sepisování veřejných listin o právních úkonech a úkony notáře jako soudního komisaře a úkony soudního exekutora při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu podle zvláštního právního předpisu. Podle odstavce 2 tohoto zákonného ustanovení činnost notáře a soudního exekutora podle odstavce 1 se považuje za úřední postup.

10. Podle § 13 odst. 1 věta prvá citovaného zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Podle odstavce 2 tohoto zákonného ustanovení právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

11. Podle § 32 odst. 1 citovaného zákona nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí.

12. S poukazem na výše uvedená skutková zjištění a citovaná zákonná ustanovení soud uzavřel, že žaloba nebyla podána po právu. Žalobkyně se v tomto řízení domáhá náhrady škody – majetkové újmy v celkové výši 29 674 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ročně od 7. 3. 2021 do zaplacení, a to v souvislosti s tvrzeným nesprávným úředním postupem bývalé soudní exekutorky JUDr. [jméno] [příjmení], která, ač v exekučním řízení původně vedeném u Exekutorského úřadu v [obec] pod sp. zn. [spisová značka] (nyní vedeno soudní exekutorkou Mgr. [jméno] [příjmení], EÚ Prostějov pod sp. zn. [spisová značka]) vymohla u povinného částku 29 674 Kč, toto vymožené plnění oprávněné nevyplatila. Předpokladem vzniku odpovědnosti státu za škodu je existence nesprávného úředního postupu, vznik škody a příčinná souvislost mezi oběma uvedenými předpoklady, když tato odpovědnost je založena na principu objektivním, neboť vzniká bez zřetele na zavinění. Jde o jeden z případů zvláštní odpovědnosti za škodu upravené v samostatném zákoně. Nejprve je třeba konstatovat, že v souladu s ustanovením § 14 zákona č. 82/1998 Sb. žalobkyně uplatnila svůj nárok na náhradu škody v rámci mimosoudního projednání tohoto nároku u žalované, a to žádostí ze dne 6. 9. 2020, která žalované došla téhož dne. Žalovaná ve svém stanovisku ze dne 18. 5. 2021 nárok žalobkyně v plném rozsahu odmítla. Pokud jde o činnost soudního exekutora při výkonu exekuční činnosti, takováto činnost se dle ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. považuje za úřední postup.

13. Soud se nejprve zabýval námitkou promlčení žalobního nároku, vznesenou ze strany žalované. U nároků na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem se počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty odvíjí od okamžiku, kdy se poškozený o škodě dozvěděl, tedy kdy prokazatelně získal vědomost o tom, že vznikla. Nejde o vědomost o škodné události (nesprávný úřední postup), která škodu vyvolala, nýbrž o vědomost o vzniku majetkové újmy na straně poškozeného (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 9. 2019, sp. zn. 30 Cdo 2712/2019). Z uvedeného vyplývá, že pouhá možnost se o škodě dozvědět nepostačuje, zákon předpokládá vědomost skutečnou, vztahující se k odškodnitelné újmě určitého druhu a rozsahu, kterou lze objektivně vyčíslit v penězích. V posuzované věci je soud konkrétně toho názoru, že žalobkyně se o vzniku škody ve výši 29 631 Kč dozvěděla již z přípisu soudní exekutorky Mgr. [příjmení] ze dne 15. 9. 2014, respektive z jejího dalšího přípisu ze dne 20. 7. 2015, na který žalobkyně reagovala podáním ze dne 31. 7. 2015. Svoji argumentaci pak soudní exekutorka žalobkyni jakožto oprávněné znovu zrekapitulovala přípisem ze dne 5. 8. 2015. V září roku 2014, červenci a opětovně v srpnu roku 2015 se tak žalobkyně bez jakýchkoli pochybností dozvěděla o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Na základě těchto znalostí se pak žalobkyně připojila jako poškozená s nárokem na náhradu škody na nevyplaceném peněžitém plnění od povinného ve výši 29 631 Kč do předmětného trestního řízení ve věci obžalované JUDr. [jméno] [příjmení], bývalé soudní exekutorky, které bylo vedeno u [název soudu] pod sp. zn. 4 T 88/2015. I v této době si tak žalobkyně musela být vědoma, že jí konkrétní škoda vznikla, i toho, kdo za ni odpovídá. Trestní řízení bylo pravomocně skončeno dne 31. 5. 2017, přičemž žalobkyně byla se svým nárokem (i) na zaplacení částky 29 631 Kč odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Nárok na náhradu škody byl mimosoudně uplatněn u žalované až dne 6. 9. 2020, tedy po uplynutí tříleté subjektivní promlčecí doby podle § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. Samotná žaloba na náhradu škody pak soudu došla dne 28. 6. 2021. Na základě uvedených skutečností soud uzavřel, že námitka promlčení vznesená ze strany žalované byla uplatněna důvodně, neboť nárok na náhradu škody uplatněný v žalobním návrhu je promlčen. Z těchto důvodů soud žalobu v plném rozsahu zamítl, aniž by se mohl dále blíže zabývat jednotlivými předpoklady odpovědnosti státu za škodu (výrok I. rozsudku). Pokud jde o skutečnost, že žalobkyně v této žalobě podané u zdejšího soudu fakticky uplatnila částku o 43 Kč vyšší (tj. částku 29 674 Kč namísto částky 29 631 Kč), částka 29 674 Kč se poprvé objevila v podání žalobkyně coby oprávněné ze dne 17. 6. 2020 Soudní exekutorka Mgr. [příjmení] pak tuto částku pouze automaticky převzala do svého podání ze dne 11. 8. 2020, v němž uvedla, že dle posouzení komunikace při řešení otázky„ údajného“ nesouladu v částce 29 674 Kč, žádný nesoulad neshledává. Z exekutorského spisu však nijak nevyplývá, že by tato (další) částka ve výši 43 Kč, o kterou má být v exekuci vymožené plnění na povinném vyšší, byla zadržována ze strany bývalé soudní exekutorky JUDr. [příjmení].

14. Ze všech uvedených důvodů bylo proto soudem rozhodnuto, jak ve výroku I. tohoto rozsudku shora uvedeno.

15. Podle § 120 odst. 1 o. s. ř. soud zamítl návrh žalobkyně na doplnění dokazování učiněním dotazu soudem na Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, Odbor hospodářské kliminality, Kounicova 24, Brno, k podání stanoviska možnosti uplatňování nových nároků na náhradu škody v trestním řízení vedeném pod [číslo jednací] proti bývalé soudní exekutorce JUDr. [příjmení], a to z důvodu nadbytečnosti tohoto důkazu s ohledem na další důkazy výše uvedené a shora zaujatý právní názor. Z ostatních důkazů v řízení provedených soud nezjistil skutečnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci, a proto je v odůvodnění tohoto rozsudku podrobně nehodnotil.

16. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. podle úspěchu ve věci. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Výše těchto nákladů za každý jeden úkon vychází z ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb., a je představována paušální náhradou hotových výdajů. V případě žalované se konkrétně jedná o čtyři úkony po 300 Kč za vyjádření k žalobě ze dne 20. 10. 2021, přípravu na jednání soudu dne 17. 8. 2022 a účast na tomto jednání – 2 úkony, tj. celkem 1 200 Kč.