16 C 50/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Zuzanou Šmídovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalobce, žalovaného a žalované zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované , anonymizována dvě slova zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa 3. titul celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o určení, že žalovaní nejsou dědici po zůstavitelce titul jméno příjmení ,

I. Zamítá se žaloba na určení, že prvý žalovaný [celé jméno žalovaného], [datum narození], druhá žalovaná [celé jméno žalované], [datum narození] a třetí žalovaná [příjmení] [celé jméno žalobce], [datum narození], nejsou dědici zůstavitelky [titul] [jméno] [příjmení], narozené [datum], posledně bytem [adresa].

II. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 2 náklady svědečného s tím, že výše bude vyčíslena samostatným usnesením, do tří dnů od právní moci tohoto samostatného usnesení.

III. Žalobce je povinen zaplatit prvému žalovanému náklady řízení ve výši 17 303 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [titul] [jméno] [příjmení].

IV. Žalobce je povinen zaplatit druhé žalované náklady řízení ve výši 23 716 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [titul] [jméno] [příjmení].

V. Žalobce je povinen zaplatit třetí žalované náklady řízení ve výši 23 716 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [titul] [jméno] [příjmení].

1. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne 5. 11. 2020 domáhal vůči žalovaným určení, že žalovaný [celé jméno žalovaného], [datum narození], žalovaná [celé jméno žalované], [datum narození] a žalovaná [příjmení] [celé jméno žalobce], [datum narození], nejsou dědici zůstavitelky [titul] [jméno] [příjmení], narozené [datum], trvale bytem [adresa]. Současně žalobce požadoval přiznání náhrady nákladů řízení. V žalobě tvrdí, že žalobce i žalovaní jsou účastníky dědického řízení po [titul] [jméno] [příjmení], narozené [datum], zemřelé dne [datum], se zanecháním listiny o právním jednání pro případ smrti. Dědické řízení je vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce byl usnesením dědického soudu vyzván do dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení k podání žaloby proti závětnímu dědici [celé jméno žalovaného], závětní dědičce [celé jméno žalované] a závětní dědičce [titul] [příjmení] na určení, že všichni tito tři závětní dědicové nejsou dědici zůstavitelky. K předmětnému dědickému řízení žalobce dále uvedl, že během něho vyšlo najevo, že zůstavitelka zemřela se zanecháním závěti, sepsané ve formě notářského zápisu, sepsaného dne 6. 3. 2014 [titul] [jméno] [příjmení], notářem se sídlem v [obec]. Napadenou závětí došlo k povolání dědiců, kteří jsou žalovaní dle této žaloby, přičemž specifikace pozůstalosti, jež jim má připadnout, je obsahem samotné závěti. Zbylá část pozůstalosti, která není vypořádána závětí, připadá na dědice ze zákona. Žalobce s uvedenou závětí nesouhlasí, přičemž rozporuje její platnost, a to s následujících důvodů: Žalobce prokazatelně ví, že zůstavitelka v době pořízení závěti nebyla nevidomá, jak je mylně uvedeno v prohlášení obsaženém v úvodu závěti. Závěť z důvodu absence uvedení konkrétního způsobu dorozumívání se zůstavitelem postrádá naplnění všech zákonných formálních požadavků kladených na tento typ závěti. Dále žalobce namítá, že podpis uvedený na závěti není pravým podpisem zůstavitelky. Dále žalobce tvrdí, že svědci závěti nebyli v okamžiku jejího pořízení nestrannými osobami. Jsou dány pochybnosti o tom, zda zůstavitelka nejednala pod nátlakem. Žalobce se z tohoto důvodu domáhá určení, že uvedená závěť je neplatná a že žalovaní nejsou dědici ze závěti. K námitce v podobě nenaplnění podmínek speciální formy allografní závěti žalobce uvedl, že zůstavitelka byla osobou se zdravotním postižením v oblasti zraku, ale rozhodně nebyla nevidomá. Byla držitelkou průkazu osoby se zdravotním postižením ZTP II. stupně. Zůstavitelka trpěla poruchou vidění od srpna 2010 a s tímto se léčila až do své smrti u různých lékařů, a taktéž docházela na různé rehabilitace do neziskových organizací. Zůstavitelce bylo mimo jiné diagnostikováno onemocnění nazvané VPMD (věkem podmíněná makulární degenerace), v jejímž důsledku zůstavitelka trpěla zhoršením zraku, ale slepá rozhodně nebyla. Vzhledem k uvedenému, že zůstavitelka nebyla nevidomá, nemohla sepsat závěť ve smyslu ustanovení § 1535 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), v platném znění. Dle citovaného zákonného ustanovení tuto speciální allografní závěť může sepsat pouze nevidomý zůstavitel, jelikož se jedná o speciální formu závěti se třemi svědky. Závěť je z tohoto důvodu absolutně neplatným právním jednáním. Dle žalobce nemohla zůstavitelka tuto závěť sepsat ani jako osoba se smyslovým postižením, jelikož zůstavitelka i přes své onemocnění mohla číst a psát. Byla osobou pouze se zhoršeným zrakem, v jehož důsledku ale číst mohla, byť k tomu používala pomůcky, jako byla speciální lupa anebo notebook se skenerem a speciálním software [anonymizováno] pro slabozraké. Zůstavitelka dle žalobce současně nikdy sama nic nepodepsala, aniž by si to předtím nepřečetl žalobce, který jí s tímto celé roky vypomáhal. Skutečnost, že zůstavitelka až do své smrti pracovala s počítačem, nasvědčuje tomu, že rozhodně nemohla být nevidomá a že mohla číst a psát s tímto zařízením. Z uvedeného vyplývá, že zůstavitelka nemohla sepsat závěť ani ve smyslu ustanovení § 1535 odst. 2 o. z., v platném znění, jelikož proto nebyly naplněny zákonné podmínky, kdy zůstavitelka byla osobou se zdravotním postižením, jež však mohla číst a psát. Zůstavitelka sama chodila k volbám, chodila do peněžních ústavů vyřizovat své záležitosti na pobočky, které znala. Dále chodila na poštu přebírat doporučené zásilky i peníze. Sama se až do konce života pohybovala do míst, které znala, a to i tramvají. Chodila ke kadeřníkovi a do lékárny s recepty s QR kódem, který si vytiskla pomocí [anonymizováno]. Žalobce tak má za to, že z výše uvedených důvodů je závěť absolutně neplatným právním jednáním, jelikož nebyly naplněny zákonné podmínky nutné pro sepis této závěti. Podle ustanovení § 1536 odst. 1 a 2 o. z. v případě takovéhoto typu závěti v ní musí být uvedeno (§ 1536 odst. 1, 2 o. z.), že zůstavitel nemůže číst a psát, dále kdo závěť napsal a kdo ji přečetl, dále jakým způsobem zůstavitel potvrdil, že listina obsahuje jeho skutečnou vůli. V článku IV. závěti je výslovně uvedeno, že po přečtení účastnicí [titul] [jméno] [příjmení] byl notářský zápis v celém rozsahu schválen, a jako její poslední vůle výslovně před třemi svědky úkonu potvrzen. Zde však zcela absentuje uvedení způsobu, jakým zůstavitel potvrdil, že listina obsahuje jeho skutečnou vůli. V závěti není ani uvedeno, jaký způsob dorozumívání si zůstavitelka zvolila. V důsledku tohoto opomenutí – neuvedení způsobu potvrzení závěti ze strany zůstavitelky – je tato závěť neplatná pro rozpor se zákonem. Žalobce je rovněž přesvědčený, že podpis zůstavitelky uvedený na poslední straně závěti není jejím pravým podpisem. Žalobce jako jediný syn zůstavitelky jí celý život vypomáhal s vyřizováním úředních záležitostí, z tohoto důvodu velmi dobře znal její pravý podpis v tom kterém období. Proto tedy namítá, že podpis zůstavitelky na závěti rozhodně není jejím pravým podpisem. Další námitky vznesl žalobce v podané žalobě proti uvedeným třem svědkům úkonu. Tito 3 svědci – [celé jméno svědkyně], [datum narození], [celé jméno svědka], [datum narození] i [celé jméno svědkyně], [datum narození], jsou pro žalobce a jeho blízkou rodinu naprosto neznámé osoby. Žalobce v této souvislosti předpokládá, že v případě, kdy by zůstavitelka skutečně chtěla pořídit tento typ závěti, pozvala by si k tomuto někoho ze svých blízkých a známých, či z okruhu širší rodiny, nebo by takovou skutečnost jistě alespoň žalobci sdělila. Žalobce po celý svůj život matce vypomáhal s vyřizováním závažných zdravotnických, ale i úředních záležitostí, proto nerozumí tomu, proč by to v tomto případě mělo být absolutně jinak. V této souvislosti je žalobce přesvědčen, že svědci úkonu nebyli nezávislými a nestrannými osobami na úkonu, přičemž se dá předpokládat, že se jedná o známé a věkem blízké některého ze žalovaných. Svědci tak jednali na žádost a ve prospěch jednoho ze žalovaných a v jeho prospěch. Žalobce je rovněž přesvědčen, že zůstavitelka mohla jednat v důsledku svých onemocnění pod nátlakem, a to ze stran některého ze žalovaných. K tomuto závěru vede žalobce skutečnost, že si nedokáže rozumně vysvětlit okolnosti pořízení závěti a rozdělení pozůstalosti. Závětí došlo k rozdělení jen části pozůstalosti nacházející se v [obec], přičemž ostatní majetek mimo [město] je zcela pominut, což by zůstavitelka nikdy nedopustila. Z uvedených důvodů podal žalobce předmětnou žalobu.

2. Prvý žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Ve svém vyjádření ze dne 4. 3. 2021 uvedl, že předmětná závěť nemá žádnou z vad uváděných žalobcem, některá tvrzení žalobce ani nemohou založit neplatnost této závěti. Dle prvého žalovaného měla zůstavitelka poškozený zrak, který znemožňoval pořízení závěti standardním způsobem, proto se rozhodla pořídit závěť způsobem, který občanský zákoník předjímá pro nevidomé osoby. Aby bylo takto možno závěť pořídit, nemusí být zůstavitel zcela nevidomý. Prvý žalovaný v této souvislosti odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 30 Cdo 2567/2004, podle kterého„ osobou nevidomou“ ve smyslu § 476e občanského zákoníku (ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen obč. zák.) se rozumí osoba, jíž zrakové postižení (nekompenzovatelné technickými či jinými pomůckami) zcela znemožňuje, popřípadě podstatně snižuje možnost v celém rozsahu vnímat okolnosti pořízení závěti, o nichž má svědčit. Sám žalobce uvádí, že pokud měla zůstavitelka v minulosti podepsat nějaký dokument, musel jí ho žalobce nejprve přečíst. Tím sám dokládá, že zůstavitelka neměla plnou jistotu, zda je schopna přečíst text notářského zápisu. Pokud zůstavitelka zvolila formu pořízení závěti určenou pro nevidomé osoby, bylo její rozhodnutí odpovědné, když zcela zjevně byly na místě pochybnosti o jejích zrakových schopnostech, které by mohly založit úvahy o neplatnosti závěti. Prvý žalovaný rovněž nesouhlasí s tím, že by v závěti absentovalo uvedení způsobu, jakým zůstavitel potvrdil, že listina obsahuje jeho skutečnou vůli. V závěti je uvedeno, že notářský zápis byl účastnicí [titul] [jméno] [příjmení] v celém rozsahu schválen, a jako její poslední vůle výslovně před třemi svědky úkonu potvrzen. Pokud žalobce sám uvádí, že zůstavitelka výslovně (tedy vyslovením) notářský zápis potvrdila, a v té samé věci tvrdí absenci způsobu potvrzení, je jeho argumentace nelogická. Závěť je sepsána formou notářského zápisu, u kterého se jako u veřejné listiny předpokládá správnost. Pokud žalobce tvrdí, že podpis nebyl pravým podpisem zůstavitelky, protože je o tom pouze přesvědčen, není to dostatečné tvrzení. Žalobce kromě tohoto svého pocitu neuvádí žádné další okolnosti, ze kterých by nepravost podpisu dovozoval. Pokud pak žalobce uvádí, že svědci jsou pro žalobce a jeho blízkou rodinu osoby neznámé, jedná se již pouze o jeho úvahy, ze kterých on ani jeho právní zástupce nekonstruují žádná pro žalobu významná tvrzení, ani nedokládají důkazy. To samé se týká výtky, že závěť sepsal neznámý notář, a že zůstavitelku dlouhou dobu zastupoval jiný právník. Tvrzení o nátlaku na zůstavitelku pak není pravdivé a vůči zůstavitelce je navíc značně neuctivé. Ze všech uvedených důvodů navrhl prvý žalovaný zamítnutí žaloby v plném rozsahu a přiznání prvému žalovanému náhrady nákladů řízení.

3. Druhá žalovaná rovněž navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Ve svém vyjádření k žalobě ze dne 9. 3. 2021 uvedla, že se měla možnost rámcově seznámit s argumentací předloženou prvým žalovaným a třetí žalovanou. Jejich argumentaci považuje za věcnou, jasnou a případnou a ztotožňuje se s ní. Ve svém doplňujícím vyjádření ze dne 2. 4. 2021 druhá žalovaná uvedla, že zůstavitelka byla, dle tvrzení samotného žalobce, osobou zdravotním postižením v oblasti zraku a v tomto stavu schopna číst pouze za použití speciálního softwaru nebo pomůcek. Z tohoto tvrzení vyplývá, že pakliže zůstavitelka neměla tyto pomůcky ke čtení k dispozici, pak nebyla schopna číst vůbec. Pakliže se bez těchto pomůcek následně dostavila k notáři za účelem pořízení závěti, je situace v podstatě stejná, tedy u notáře je přítomna zůstavitelka při plném vědomí a s postižením v oblasti zraku a bez možnosti si text závěti sama přečíst. Její postavení je tedy stejné jako postavení nevidomé osoby nebo osoby, která splňuje podmínky stanovené v ustanovení § 1535 odst. 2 určené osobám se smyslovým postižením, které nemohou číst nebo psát. Druhá žalovaná se rovněž plně ztotožnila s názorem prvého žalovaného v tom, že zůstavitelce nelze přičítat k tíži, ba naopak je třeba vnímat z její strany jako odpovědné, že zvolila formu pořízení závěti určenou pro nevidomé osoby, když zcela zjevně byly na místě pochybnosti o jejích zrakových schopnostech. Zůstavitelka nad to, aby nebylo dalších pochybností o korektnosti postupu při pořízení závěti a naplnění všech podmínek takového jednání, nechala závěť vyhotovit ve formě notářského zápisu, tedy ve formě, u níž se předpokládá její správnost. Tato speciální forma závěti navíc dává notáři zákonnou povinnost se přesvědčit o tom, že projev vůle zůstavitele se děje s rozvahou, vážně a bez donucení (§ 1538 o. z.), aby nemohlo dojít při projevu poslední vůle k jakémukoliv excesu. Rozvahou je třeba chápat stav, kdy má zůstavitel klidnou mysl, schopnou rozumného uvážení. Není možné akceptovat požadavek na sepsání závěti zůstavitelem, který je zjevně rozrušen či rozčílen. Vážné je takové jednání, které svědčí o opravdovém, odpovědném, seriózním pojímání. Tuto skutečnost druhá žalovaná považuje za významnou především ve vztahu k argumentaci žalobce, uvedené v závěru žaloby, kdy tento vyvozuje nepodložené závěry o tom, jak byla zůstavitelka k pořízení závěti donucena a v projevu své vůle ovlivněna. K argumentaci žalobce v textu žaloby, že mu není zřejmé, jakým způsobem zůstavitel potvrdil, že závěť obsahuje jeho skutečnou vůli, ale druhá žalovaná uvedla, že citace žalobce v žalobě je vytržena z kontextu notářského zápisu a zbytku věty, jejíž je součástí. Ve vztahu k otázce podpisu závěti odkázala druhá žalovaná rovněž na judikát Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2567/2004, v němž je uvedeno, jaká osoba se považuje za osobu nevidomou. Schopnost zůstavitelky se navzdory svému postižení řádně podepsat, je jasně patrná i z dokumentů předložených žalobcem – například z Dohody o výplatě výnosů z cenných papírů na čísle listu 41 spisu, podepsané na pobočce [právnická osoba] [anonymizováno] o více jak rok a půl po sepsání závěti, kde je podpis zůstavitelky jasně čitelný. Co se týče dalších námitek žalobce proti závěti, jedná se především o soubor domněnek a teorií spoře podpořených relevantní argumentací a důkazně v podstatě nepodložených. Pokud žalobce tvrdí, že z hlediska svědků pořízení závěti se jednalo o svědky„ nastrčené“ ze strany některého z povolaných dědiců, žalobce nepředkládá jediný důkaz o tom, jakým způsobem je tento (svědek) navázán na některého ze žalovaných nebo na celé věci osobně zainteresován. Pokud jde o pořízení závěti zůstavitelkou, druhá žalovaná neměla o rozhodnutí zůstavitelky tušení. Napadení závěti prostřednictvím žaloby na určení dědického práva bez jakýchkoliv relevantních důkazů, zpochybňujících obsah nebo pravost vůle zůstavitelky, a postavené toliko na tvrzeních o formálních nedostatcích takového jednání, nakolik je tento postup žalobcovým právem, vnímá druhá žalovaná jako nemorální, nízké a vyjadřující značnou míru despektu vůči zůstavitelce. Ze všech uvedených důvodů druhá žalovaná navrhla zamítnutí žaloby a přiznání druhé žalované náhrady nákladů soudního řízení.

4. Třetí žalovaná taktéž navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu a přiznání třetí žalované náhrady nákladů řízení. Ve svém vyjádření k žalobě ze dne 5. 3. 2021 uvedla, s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2002, sp. zn. 30 Cdo 2567/2004, že zůstavitelka naplňovala podmínky kladené na osoby nevidomé, když bez speciální lupy či speciálního software a výpočetní techniky nebyla schopna percepce psaného textu. Zůstavitelka tedy s ohledem na její diagnostikované a fakticky prokázané zrakové postižení jednoznačně spadala do speciální kategorie osob, které jsou jako jediné oprávněny k pořízení pro případ smrti ve smyslu § 1535 o. z. Zejména proto, že„ jen takový zůstavitel, jemuž zdravotní nebo jiná překážka objektivně znemožňuje číst nebo psát, může platně pořídit závěť ve smyslu § 476c obč. zák. (§ 40 odst. 1 obč. zák.)“ (Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2006, sp. zn. 21 Cdo 2203/2006). Dle třetí žalované pro zůstavitelku byl tedy způsob pořízení závěti ve smyslu § 1535 o. z., s ohledem na její zrakové postižení, jediným možným řešením. Ze spisové dokumentace jasně vyplývá, že závěť byla zůstavitelkou podepsána. Dokonce před úřední osobou – notářem a za účasti tří svědků. Není proto na místě dovolávat se aplikace speciálního ustanovení k § 1535 odst. 1 o. z. v podobě § 1535 odst. 2 o. z., které by vyžadovalo speciální způsob dorozumívání zůstavitele. Ustanovení § 1535 odst. 2 o. z. je třeba aplikovat výlučně v případě zůstavitelů se smyslovým postižením, kteří nejsou schopni bez speciálních pomůcek číst a současně nemohou ani psát. Argumentace žalobce je proto zjevně zcestná a nepřípadná. K osobám svědků pořízení závěti třetí žalovaná poznamenala, že tito musí splňovat jak podmínky absolutní, tak i speciální svědecké způsobilosti, stanovené § 1539 a následující o. z. V případě speciální allografní závěti dle § 1535 o. z. je pak nezbytné, aby jeden ze svědků závěť nahlas přečetl a současně zůstavitel před svědky potvrdil, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Je-li závěť pořizována formou notářského zápisu, musí být rovněž zajištěno, aby byly splněny podmínky kladené na svědky notářským řádem (zákon č. 358/1992 Sb.), ve znění pozdějších předpisů. Dle § 66 notářského řádu přitom platí, že svědky totožnosti a svědky úkonu nemohou být osoby, které nejsou plně svéprávné, osoby nevidomé, neslyšící nebo němé, a osoby, které nemohou číst nebo psát. Dále jimi nemohou být osoby blízké účastníkům a osoby, které mají na právním jednání a jeho obsahu nebo se jich týká jinak, a pracovníci notáře, který notářský zápis sepisuje. K další argumentaci žalobce, spočívající v tom, že zůstavitelka zcela překvapivě pro pořízení závěti využila služeb neznámého mimopražského notáře, třetí žalovaná uvedla, že ze závěti je jasně patrné, že byla pořízena notářským zástupcem v kanceláři notáře na adrese [adresa]. K argumentaci žalobce, že zůstavitelka nevyužila služeb advokátní kanceláře [titul] [jméno] [příjmení] při sepsání závěti formou notářského zápisu, třetí žalovaná uvedla, že [titul] [příjmení] neprovozoval advokátní praxi ve spolupráci s žádným notářem. Zůstavitelka zcela evidentně měla zájem na pořízení pro případ smrti ve formě veřejné listiny, a tedy notářského zápisu. Pro tento úkon zvolila plně kompetentní osobu dle vlastní volby. Žalobce se rovněž snaží podsouvat, že zůstavitelka jednala pod nátlakem, případně, že závěť nevyjadřuje její pravou vůli. K tomu třetí žalovaná uvedla, že zůstavitelka byla ve velmi dobré mentální kondici, s ohledem na její úctyhodný věk až v nadstandardní. O tom svědčí fakt, že zůstavitelka v důsledku svého poškození zraku běžně používala výpočetní techniku, včetně software, což v případě velké části seniorů zůstavitelčina věku nebývá obvyklé. Pořízení závěti a její obsah je dokladem toho, že zůstavitelka chtěla spravedlivě rozdělit část svého majetku mezi všechna vnoučata tak, aby na ně bylo pamatováno a nikdo nebyl zkrácen. Autenticitu projevu vůle zůstavitelky vůči třetí žalované a ostatním žalovaným, vnoučatům zůstavitelky, dokládá i velmi hezký vztah, který spolu měli. Třetí žalovaná i její sourozenci o zůstavitelku pečovali od roku 2010, kdy došlo ke zhoršení zdravotního stavu zůstavitelky. Rovněž jí pomáhali v začátcích při práci s výpočetní technikou. Zůstavitelka a třetí žalovaná spolu také chodili na koncerty vážné hudby, měli zakoupeno abonmá na koncerty [anonymizována dvě slova]. Ve vztahu k podané žalobě třetí žalovaná namítá, že z podané žaloby je zcela evidentní, že žalobce nenaplňuje svoji povinnost tvrzení a povinnost důkazní. Jeho tvrzení jsou zmatečná, nekonzistentní a vnitřně rozporná. Důkazy, které žalobce navrhuje na podporu svých tvrzení, svědčí o zcela opačných skutkových okolnostech. Dle třetí žalované žalobce proto zásadním způsobem neunáší břemeno tvrzení ani břemeno důkazní, což ústí v zamítnutí žaloby.

5. Mezi žalobcem a žalovanými není sporu v tom, že zůstavitelka [jméno] [příjmení] zemřela dne [datum] se zanecháním závěti, jakož i příbuzenský vztah mezi účastníky řízení – tedy že žalobce je synem zůstavitelky [jméno] [celé jméno žalované], všichni tři žalovaní jsou dětmi žalobce a současně vnuky zůstavitelky [jméno] [celé jméno žalované]. Uvedené skutečnosti vyplývají též ze soudem provedené lustrace v informačním systému základních registrů ohledně všech účastníků řízení. Datum úmrtí zůstavitelky [titul] [jméno] [celé jméno žalované] má soud rovněž za prokázané z úmrtního listu zůstavitelky, vystaveného Matričním úřadem Městské části [obec a číslo]. Dále je mezi účastníky nesporné, že zůstavitelka byla osobou se zdravotním postižením v oblasti zraku a byla držitelkou průkazu ZTP II. stupně.

6. Z připojeného dědického spisu zdejšího soudu, sp. zn. [spisová značka], má soud za prokázané, že tento obsahuje ve fotokopii závěť zůstavitelky [titul] [jméno] [celé jméno žalované], pořízené formou notářského zápisu. Konkrétně z citovaného notářského zápisu sp. zn. [spisová značka], [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka] vzal soud za prokázané, že citovaný notářský zápis byl sepsaný dne 6. 3. 2014 jménem [titul] [jméno] [příjmení], notáře se sídlem v [obec], jejím zástupcem ustanoveným podle § 24 notářského řádu [titul] [jméno] [příjmení], v úředních hodinách notáře na adrese [adresa]. V notářském zápisem je dále uvedeno, že účastnice [titul] [jméno] [příjmení], [datum narození], jejíž totožnost byla prokázána platným úředním průkazem, která tímto notářským zápisem prohlašuje, že je nevidomá a způsobilá samostatně právně jednat v rozsahu právního jednání, o němž je tento notářský zápis sepsán – za účasti 3 svědků úkonu, [celé jméno svědkyně], narozené [datum], [celé jméno svědka], narozeného [datum], a [celé jméno svědkyně], narozené [datum], jejichž totožnost byla prokázána platnými úředními průkazy, a kteří prohlašují, že jsou způsobilí samostatně právně jednat v rozsahu právního jednání, o němž je tento notářský zápis sepsán, jejichž přítomnost je nutná vzhledem k tomu, že účastnice je nevidomá, učinila následující závěť. V části I. závěti se uvádí, že podepsaná [titul] [jméno] [příjmení] pořizuje pro případ své smrti s rozvahou, vážně a bez jakéhokoliv donucení, prosta jakéhokoliv omylu, před shora současně přítomnými svědky, konkrétní své pořízení. Z části I. závěti má soud současně za prokázáno, že zůstavitelka povolala k dědění svá tři vnoučata – vnuka [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], vnučku [titul] [celé jméno žalobce], narozenou [datum], a vnučku [celé jméno žalované], narozenou [datum], kterým zůstavila konkrétní uvedený majetek. Současně za vykonavatele této závěti povolala [celé jméno žalovaného], narozeného [datum]. V části I. závěti je dále uvedeno, že zbylá část pozůstalosti zůstavitelky, která není vypořádána v této závěti, nechť připadne jejím dědicům, a to na základě zákonné dědické posloupnosti. V závěru části I. je současně uvedeno, že:„ toto je má pravá poslední vůle, kterou jsem do tohoto notářského zápisu prohlásila a za svou závěť uznala.“ V části II. závěti všichni 3 svědci úkonu – [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědka] a [celé jméno svědkyně] učinili prohlášení, že nejsou osobou blízkou účastnici [titul] [jméno] [příjmení], nemají na jejím shora uvedeném právním jednání a jeho obsahu zájem, a ani se jich jinak netýká. Současně prohlásili, že byli přítomni po celou dobu projevu vůle účastnice [titul] [jméno] [příjmení] o tom, co má být pojato do zápisu, při předčítání notářského zápisu, jeho schválení účastnicí a při jejím výslovném potvrzení, že tento notářský zápis obsahuje její poslední vůli. V části IV. závěti se uvádí, že:„ o tom byl notářský zápis sepsán, účastníku [titul] [jméno] [příjmení] svědkem úkonu [celé jméno svědka] nahlas přečten, po přečtení účastnící (poznámka: správně účastnicí) [titul] [jméno] [příjmení] v celém rozsahu schválen a jako její poslední vůle výslovně před 3 svědky úkonu potvrzen. Poté byl notářský zápis účastnicí, svědky úkonu a zástupcem notáře podepsán. Pod částí IV. závěti je uvedený podpis [titul] [jméno] [příjmení] a pod ním též podpisy všech tří uvedených svědků a úplně v závěru podpis a razítko [titul] [jméno] [příjmení], zástupce [titul] [jméno] [příjmení], notáře se sídlem v [obec]. Uvedené skutečnosti má soud za prokázány z citovaného notářského zápisu. Z dědického spisu zdejšího soudu má soud dále za prokázané, že usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 8. 9. 2020, [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [rok] [číslo] soud uložil pozůstalému synovi [celé jméno žalobce], aby do dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podal u Obvodního soudu pro Prahu 2 žalobu proti závětnímu dědici [celé jméno žalovaného], závětní dědičce [celé jméno žalované] a závětní dědičce [příjmení] [celé jméno žalobce] na určení, že [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalované] a [titul] [celé jméno žalobce] nejsou dědici zůstavitelky, a aby současně o podání žaloby vyrozuměl pověřenou soudní komisařku. Současně byl pozůstalý syn [celé jméno žalobce] poučen, že nebude-li žaloba ve lhůtě podána, bude-li řízení zastaveno nebo bude-li žaloba odmítnuta, platí, že spor o dědické právo byl vyřešen v neprospěch toho, kdo měl své právo uplatnit žalobou. Vyplývá-li z toho nebo z rozhodnutí soudu o žalobě, že dědické právo nesvědčí některému z dosavadních dědiců, soud usnesením jeho účast v řízení ukončí. Z obsahu spisu 16 C 50/2020 pak vyplývá, že žalobce podal předmětnou žalobu u zdejšího soudu ve lhůtě 2 měsíců od vydání citovaného usnesení – dne 5. 11. 2020, tedy včas.

7. Žalobce na podporu svých tvrzení doložil soudu řadu listinných důkazů. V této souvislosti vzal soud za prokázané následující skutečnosti: Z ambulantní zprávy – nálezu oční kliniky [anonymizována tři slova] v [obec] ([titul] [jméno] [příjmení], [titul]) ze dne 25. 2. 2011 vzal soud za prokázané, že zůstavitelka [jméno] [příjmení] trpěla z hlediska očního nálezu degenerací makuly a zadního pólu. Subjektivně od prosince 2010 uveden pocit zhoršení vizu oka levého. [právnická osoba] pod adresou [adresa], ve své lékařské zprávě – nálezu ze dne 20. 1. 2011 konstatovalo, že u zůstavitelky jsou zrakové funkce na hranici těžce slabého zraku – stav trvalý. Vzhledem k povaze, stupni zrakového postižení nelze očekávat zlepšení zrakových funkcí, naopak další progrese je pravděpodobná. Jedná se o těžkou zrakovou vadu, která podstatně omezuje orientační schopnosti pacientky, doprovod jiné osoby nutný všude v neznámém prostředí. Pacientka vidí také špatně i do blízka, s běžnou korekcí není schopna čtení textu běžné velikosti písma, musí používat kompenzační pomůcky pro osoby se zrakovým postižením a pomůcky speciální optiky. Tato lékařská zpráva byla vydána pro posudkové účely pacientky jako příloha k žádosti o přiznání mimořádných výhod II. stupně – průkazka ZTP a pro příspěvek na péči. Rozhodnutím Úřadu městské části [obec a číslo], humanitního odboru, byly [titul] [jméno] [příjmení] na základě její žádosti ze dne 21. 1. 2011 přiznány mimořádné výhody II. stupně jakožto osobě těžce zdravotně postižené ve smyslu zákona o sociálním zabezpečení, a to s účinností od 1. 1. 2011 bez časového omezení. Uvedené skutečnosti má soud za prokázány z citovaných listin. Z protokolu o převzetí průkazu osoby se zdravotním postižením vystaveného [anonymizována dvě slova] [země] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova]. [anonymizováno] dne 8. 12. 2015 vzal soud za prokázané, že uvedeného dne převzala [titul] [jméno] [příjmení] průkaz osoby se zdravotním postižením, druh průkazu ZTP s platností průkazu do 25. 11. 2025. Ze smlouvy o dlouhodobém poskytování sociálních služeb (individuální forma práce) uzavřené mezi poskytovatelem sociálních služeb [právnická osoba], [anonymizováno], a klientkou [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázané, že klientka na základě uzavřené smlouvy o dlouhodobém poskytování sociálních služeb využívala služby sociální rehabilitace dle stanoveného individuálního plánu poskytované bezplatně, když smlouva byla uzavřena dne 27. 6. 2011 na dobu určitou do 31. 12. 2011. Žalobce v rámci doplnění skutkových tvrzení potvrdil, že jeho matka používala kompenzační pomůcky pro osoby se zrakovým postižením i pomůcky speciální optiky. Z žalobcem doložených dokladů má soud za prokázané, že o konkrétní pomůcku žádala zůstavitelka i ke konci svého života, když konkrétně dne 7. 5. 2018 došla [anonymizována tři slova] žádost [jméno] [příjmení] o příspěvek na zvláštní pomůcku - počítač (notebook). Vyrozuměním [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova]. [anonymizováno] ze dne 29. 6. 2018 bylo [titul] [jméno] [celé jméno žalované] sděleno, že byly shromážděny podklady pro rozhodnutí ve věci žádosti o příspěvek na zvláštní pomůcku – digitální čtecí přístroj pro nevidomé s hlasovým výstupem, kdy současně bylo sděleno o pokračování v tomto správním řízení ve věci požadovaného příspěvku na zvláštní pomůcku. Uvedené skutečnosti má soud za prokázány z citovaných listin. Žalobce dále doložil řadu listin obsahujících vlastnoruční podpis zůstavitelky [titul] [jméno] [příjmení] z různých let jejího života, jako srovnávací materiál s podpisem obsaženým na závěti pořízené formou notářského zápisu (v podrobnostech viz odstavec 23.).

8. Žalobce ve svém doplňujícím vyjádření ze dne 9. 12. 2021 k otázce pravosti podpisu zůstavitelky [titul] [jméno] [příjmení] na závěti uvedl, že za více než 60 let společného života se zůstavitelkou (matkou žalobce) zná žalobce velmi dobře její podpis i to, jak se v různých obdobích proměňoval. Na předložené kopii poslední vůle, datované rokem 2014, podpis zůstavitelky dle žalobce zjevně neodpovídá podpisu v příslušném období, což lze porovnat například s listinami z roku 2013 a 2015 z [právnická osoba], jež si soudní komisařka vyžádala, a které jsou založeny v dědickém spise zdejšího soudu. Co žalobce dále utvrzuje v přesvědčení, že podpis zůstavitelky není pravý, je fakt, že dosud neviděl originál závěti, ač o to od počátku dědického řízení žádal. K otázce ovlivnění/nátlaku na zůstavitelku při sepisu a podpisu závěti žalobce ve svém vyjádření uvedl, že má za to, že jeho matka mohla být při sepisu omámena nebo mohla mít dočasně snížené rozpoznávací schopnosti. Toto dle žalobce mohlo být dáno léky, které ve vysokém věku brala – jednalo se o antihistaminika s vedlejším účinkem – tlumícím efektem. To potom a pod nátlakem již jen přítomností více zúčastněných lidí v místnosti dle žalobce vyvolá omezení svobodného rozhodování. K tvrzení žalobce, že svědci notářského zápisu nebyli nezávislými a nestrannými osoba tohoto úkonu žalobce v citovaném vyjádření uvedl, že svědci se mezi sebou navzájem znají a mohou být i jinak zaangažováni, neboť se jedná o velmi blízké kolegy a přátele ze [právnická osoba]. Žalobce v této souvislosti navrhl výslech předmětných svědků závěti.

9. Soud v souvislosti s důkazními návrhy žalobce provedl výslechy všech tří svědků, přítomných při učinění závěti zůstavitelky formou notářského zápisu ze dne 6. 3. 2014. Konkrétně z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že svědkyně zná prvého žalovaného, který je jejím kolegou z práce. Druhou žalovanou svědkyně osobně nezná, nikdy ji neviděla. Třetí žalovanou svědkyně znala, neboť nějakou dobu pracovala stejně jako ona v [anonymizováno]. Od té doby, co třetí žalovaná u nich nepracuje, již v kontaktu se svědkyní nejsou. Žalobce svědkyně nezná, vztah k němu nemá žádný. Svědky dále potvrdila, že paní [jméno] [příjmení] viděla pouze jedenkrát, a to při onom úkonu, kdy se sešli u notáře. Je to tak 7, 8 let zpátky. U notáře se sešli proto, neboť prvý žalovaný svědkyni požádal o její přítomnost u notáře jako svědka, a z tohoto důvodu se tam sešli. Dle sdělení prvého žalovaného měla být svědkyně přítomná jako jeden ze svědků u notářského zápisu. K samotné schůzce u notáře svědkyně vypověděla, že se sešli na [část obce], kousek od [město]. Byla tam přítomná paní [jméno], notář, a potom další 2 lidé – muž a žena, pravděpodobně manželé. Podle svědkyně se paní [jméno] k notáři dostavila až po jejím příchodu. Paní [jméno] měla nějakou hůlčičku, svědkyně si nevybavuje, že by to byla slepecká hůlka. Z hlediska mobility byla paní [jméno] trochu pomalejší, ale jinak velmi upravená dáma. Na sobě měla červený svetr a korále. Na svědkyni působila velmi vzdělaným dojmem. Bavila se o kultuře a svědkyně byla překvapená, jaký měla úžasný přehled, který ani sama svědkyně nemá. V místnosti u notáře byl takový větší stůl, okolo byly židle. Moc prostoru tam nebylo. Svědkyně zůstavitelku viděla pouze jedenkrát, a to při onom úkonu u notáře. Notář již měl připravené nějaké dokumenty. Probíhalo to tak, že se svědkyně i ten další pán s paní postupně u čtení toho dokumentu střídali, protože to bylo hodně dlouhé. Každý přečetl kus. Dle svědkyně to celé mohlo trvat odhadem asi do jedné hodiny. Svědkyně si nevybavuje, že by zůstavitelka prohlásila, že je zcela nevidomá. Na svědkyni to nepůsobilo tak, že by byla nevidomá. Svědkyně [celé jméno svědkyně] v rámci své výpovědi potvrdila, že prvý žalovaný [celé jméno žalovaného] je jejím kolegou z práce, blízký vztah k němu nemá. Zná ho jako jednoho z kolegů z práce. Svědkyně věděla, z jakého důvodu je u notáře přítomna. Prvý žalovaný ji o to požádal, že paní [jméno] chtěla sepsat, jak to bude v případě jejího úmrtí. Svědkyně si nevybavuje, že by zůstavitelka brala léky, nebo že by o nějakých lécích mluvila. V rámci konverzace svědkyni na zůstavitelce překvapilo, jaký měla přehled na to, kolik let jí v té době už muselo být let. Na svědkyni působila jako upravená dáma s přehledem, která ví, co dělá. Po nahlédnutí do předmětného notářského zápisu ze dne 6. 3. 2014 svědkyně potvrdila, že se jedná o uvedenou listinu, kterou tam přečítali. Svědkyně rovněž ztotožnila svůj podpis u svého jména na listině. Dále potvrdila, že viděla zůstavitelku tuto listinu podepisovat. Po celou dobu úkonu byli všichni v místnosti přítomni. Svědkyně si nevybavuje, že by si někdo v průběhu z místnosti odskočil. V souvislosti s dotazem žalobce, který si v průběhu výslechu svědkyně sundal z obličeje roušku, svědkyně potvrdila, že se se žalobcem jedenkrát potkala, a to za situace, kdy si svědkyně šla k [jméno] (poznámka: třetí žalované) pro terárium a žalobce jí otevřel dveře bytu.

10. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že prvý žalovaný je kamarádem jejího bývalého manžela [celé jméno svědka]. Sama svědkyně k prvému žalovanému„ extra vztah nemá“, viděla ho párkrát. Druhou žalovanou a třetí žalovanou svědkyně nezná, žalobce rovněž ne. Svědkyně potvrdila, že prvý žalovaný [celé jméno žalovaného] kontaktoval jejího nyní již bývalého manžela, zda by oba dva byli ochotni být jako svědci při podpisu závěti. [jméno] [celé jméno žalované], u níž svědkyně předpokládá, že to byla babička prvého žalovaného, svědkyně viděla poprvé a naposledy při tom úkonu. Svědkyně si to již moc nepamatuje. Přítomna tam byla ona, [celé jméno svědka], notář, paní [jméno] [příjmení] a ta [celé jméno svědkyně]. Svědkyně si pamatuje, že tu závěť všichni četli. Zda se tam dělo ještě něco dalšího, si svědkyně nepamatuje. Paní [jméno] [příjmení] dle svědkyně vypadala moc dobře na svůj věk. Podle toho, jak vyprávěla, na svědkyni působila velice vzdělaně. Sama svědkyně s ní konkrétně nemluvila, paní [jméno] hovořila s jejím bývalým manželem [celé jméno svědka]. Na svědkyni paní [jméno] působila naprosto v pořádku, zdravě, normálně. S paní [jméno] se svědkyně poté již nikdy nesetkala. Zda se u notáře něco podepisovalo, si svědkyně nevybavuje. Ke vztahu prvého žalovaného a [celé jméno svědka] svědkyně vypověděla, že to patrně byli spolužáci s vysoké školy, byli to kamarádi. Extra blízký vztah spolu neměli, dle svědkyně se scházeli asi jedenkrát měsíčně společně s dalšími spolužáky. Sama svědkyně asi prvého žalovaného párkrát viděla, když s nimi na toto setkání šla. Svědkyně si nevybavuje, že by paní [jméno] měla nějaký handicap. Jak na tom byla paní [jméno] se zrakem, svědkyně neví. Není si jistá, zda měla brýle. Dle svědkyně paní [jméno] neprohlásila, že by byla nevidomá. U notáře to proběhlo rychle – přišli tam a přečetli to. K samotnému slovnímu projevu zůstavitelky svědkyně uvedla, že mluvila souvisle, dobře, nijak se nezadrhávala. Poté, co byl svědkyni předložen následně k nahlédnutí notářský zápis sepsaný dne 6. 3. 2014, svědkyně uvedla, že je to onen předmětný zápis. Dále potvrdila, že podpis u jejího jména je jejím vlastním podpisem, a vedlejší podpis je podpisem jejího bývalého manžela.

11. Z výpovědi třetího svědka závěti formou notářského zápisu – [celé jméno svědka] soud zjistil, že z hlediska jeho vztahu k účastníkům řízení byl prvý žalovaný jeho spolužákem. Svědek je profesí voják, v armádě je vojenským kaplanem. Svědek prvého žalovaného oddával patrně v roce 2018 a od té doby ho neviděl. Další účastníky řízení svědek nezná. K předmětné události svědek vypověděl, že ho prvý žalovaný oslovil, že jeho babička je nevidomá a že je potřeba, aby někdo závěť předčítal. Prvý žalovaný říkal, že je třeba, aby tam bylo více osob, takže svědek oslovil svoji tehdejší manželku. Ta prvého žalovaného znala asi velmi povrchně. Svědek si vybavuje, že ta kancelář byla na rohu diagonálně od budovy [anonymizována dvě slova], která je naproti. Svědek si uvedené pamatuje, neboť budova [anonymizována dvě slova] je poměrně architektonicky zajímavá. Svědek si vybavuje i kancelář notáře. Pamatuje si, že s manželkou seděli vedle sebe, nalevo seděl notář, naproti seděla [jméno] babička, vedle notáře byla ještě nějaká žena. Svědek si rovněž pamatuje, že se nějak domlouvali, kdo to bude číst, a volba padla na něho. Dle svědka se jednalo o dlouhý text, neboť kdyby závěť psal on, takto dlouhá by nebyla. Svědek si pamatuje, že zmíněná babička říkala, ano, že s tím souhlasí. Svědek potom s tou babičkou ještě chvíli hovořil. V této souvislosti vypověděl, že to pro něho byl zážitek, neboť to byla taková prvorepubliková dáma. Bavili se spolu o hudbě, o obrazech. Svědek si říkal, že by si takový zážitek ještě rád zopakoval, ale už se spolu nikdy neviděli. [jméno] babička byla dle svědka dáma, úžasně oblečená, sladěná, šik. Padlo tam sdělení, že je nevidomá, ona to nijak nerozporovala. Padlo to v té souvislosti, že to čteme, protože je nevidomá. Dle svědka byla babička kognitivně naprosto perfektní. Toto svědek vyzdvihl, neboť před svým nástupem do armády pracoval jako kaplan v nemocnici a často hovořil se seniory. Zde v jejím případě to bylo naopak – kognitivně naprosto perfektní. Pokud byl svědek opakovaně dotazován, zda text závěti četl celý sám, uvedl, že se domnívá, že to celé nahlas četl. Předtím se však o tom bavil s manželkou a ona říkala, že podle ní se ve čtení střídali. Svědek si tedy není jistý, zda se střídali. Poté, co byl svědkovi k nahlédnutí předložen předmětný notářský zápis, svědek potvrdil, že podpis vzadu u jeho jména je jeho podpisem. K samotnému textu uvedl, že je to onen text, který nahlas četl. Svědek si rovněž myslí, že se notář zůstavitelky ptal, zda tomu porozuměla, zda se vším souhlasí. V závěru své výpovědi svědek připustil, že je možné, že se se zmíněnou babičkou setkali ještě na„ té“ svatbě, avšak tam byla spousta lidí a svědek si to nepamatuje.

12. Žalobce byl při jednání dne 24. 1. 2022 soudem vyzván postupem podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. k doplnění svých skutkových tvrzení, pokud jde o rozporování podpisu zůstavitelky – z jakých důvodů žalobce tvrdí, že podpis zůstavitelky [titul] [jméno] [příjmení] na závěti sepsané notářským zápisem dne 6. 3. 2014 není jejím vlastnoručním podpisem – tedy co konkrétně žalobce k tomuto závěru vede; dále byl žalobce vyzván k doplnění svých skutkových tvrzení, pokud jde o jeho další námitky, že svědci notářského zápisu ze dne 6. 3. 2014 nebyli nezávislými a nestrannými osobami tohoto úkonu a že jednali na žádost a ve prospěch jednoho ze žalovaných – tedy co konkrétně žalobce k takovým závěrům vede, na základě jakých skutečností toto žalobce tvrdí, v čem spočívá absence nezávislosti a nestrannosti jmenovitě každého ze tří svědků předmětného notářského zápisu; dále byl žalobce vyzván k doplnění svých skutkových tvrzení, v důsledku jakých svých onemocnění mohla zůstavitelka jednat pod nátlakem ze strany některého ze žalovaných, a v čem konkrétně měl tento nátlak spočívat, přičemž současně byl žalobce vyzván k navržení důkazů ke všem těmto svým tvrzením.

13. Žalobce v reakci na výzvu soudu při jednání dne 24. 1. 2022 uvedl, že z hlediska podpisu zůstavitelky na předmětné listině s laickou komparací podpisů, které má žalobce k dispozici, se jeví podpis na předmětné listině jako rozdílný. V tomto směru žalobce navrhl vypracování znaleckého posudku, zda se jedná o podpis zůstavitelky či nikoliv. K třetímu bodu výzvy soudu – o jaká onemocnění se mohlo jednat, a že zůstavitelka jednala pod nátlakem, žalobce uvedl, že se opět jedná o odbornou otázku a navrhl vypracování znaleckého posudku a vyžádání lékařských zpráv, ze kterých bude znalec schopen dojít k odborným závěrům, zda zůstavitelka byla pod vlivem nějakých léků, které mohly podstatným způsobem snížit její úsudek či její schopnosti rozpoznávací, a zda mohla být snáze manipulovatelná a podobně. K výzvě soudu ohledně zpochybňované nezávislosti a nestrannosti svědků notářského zápisu žalobce konkrétní skutková tvrzení nedoplnil s tím, že toto bude následně schopen konkretizovat až po výsleších všech tří předmětných svědků. V ostatním setrval na svých písemných podáních již dříve učiněných.

14. Z výpovědi svědka [titul] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že si takto obecně na notářský zápis sepsaný dne 6. 3. 2014 nepamatuje. Sám neměl možnost do tohoto notářského nahlédnout, protože byl tehdy trvalým zástupcem notářky [titul] [jméno] [příjmení], přičemž sám se stal notářem v roce 2015. Sbírku notářských zápisů po [titul] [jméno] [příjmení], která již notářskou činnost skončila, převzal nový notář – [titul] [jméno] [příjmení]. Poté, co svědek prostudoval fotokopii předmětného notářského zápisu ze dne 6. 3. 2014, potvrdil, že tento notářský zápis má všechny náležitosti dle zákona. On sám vždy postupuje podle notářského řádu, podle občanského zákoníku a vždy se přesvědčí, že nikdo k ničemu není nucen. Zde konkrétně i vidí, že zde byli též svědci, tudíž dle jeho názoru je vše v pořádku. Ustanovení zákona jsou v tomto směru poměrně přísná. Vzhledem k tomu, že kopie notářského zápisu má razítko [titul] [jméno] [příjmení], znamená to, že ona má k dispozici originál notářského zápisu a z tohoto originálu tuto listinu pořídila, patrně k žádosti dědického soudu. Svědek potvrdil, že podpis notáře na této listině je jeho vlastním podpisem. Ke skutečnosti, že účastnice notářského zápisu byla nevidomá, svědek uvedl, že neví, jak by si měl ověřovat, když účastník notářského zápisu prohlásí, že je nevidomý. K části IV. notářského zápisu svědek uvedl, že notářský zápis musí být výslovně schválený a vždycky na tom trvá.

15. Žalobce ke speciálním kompenzačním pomůckám pro osoby se zrakovým postižením používaným jeho matkou mimo jiné uvedl (viz žádost [titul] [celé jméno žalované] o příspěvek na speciální pomůcku – notebook v roce 2018), že jeho matka předtím již obdobný notebook měla. Protože se však změnil software, musela si požádat o notebook nový. Ke speciálně používaným zrakovým pomůckám žalobce sdělil, že jeho matka používala speciální brýle, kterými se dívala na televizi. Další brýle vypadající jako běžné dioptrické brýle měla pro běžné nošení a s nimi chodila venku. Dále používala speciální dalekohled, který rozptyluje obraz do okrajů oka, když střed oka je zamlžený, přičemž tento dalekohled jeho matka používala naprosto minimálně. Konečně používala speciální lupu stojící na stojánku, s níž matka žalobce mohla normálně číst. S touto speciální lupou na stojánku přečetla všechno, i časopisy nebo příbalové letáky k lékům. Stojánek lupy měl význam kvůli ohniskové vzdálenosti.

16. Podle § 1494 odst. 1 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), závěť je odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz.

17. Podle § 1532 o. z. závěť vyžaduje písemnou formu, ledaže byla pořízena s úlevami.

18. Podle § 1535 odst. 1 o. z. je-li zůstavitel nevidomý, projeví poslední vůli před třemi současně přítomnými svědky v listině, která musí být nahlas přečtena svědkem, který závěť nepsal. Zůstavitel před svědky potvrdí, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Podle odstavce 2 tohoto zákonného ustanovení je-li zůstavitel osobou se smyslovým postižením a nemůže-li číst nebo psát, projeví poslední vůli před třemi současně přítomnými svědky v listině, jejíž obsah musí být tlumočen zvláštním způsobem dorozumívání, který si zůstavitel zvolí, svědkem, který závěť nepsal; všichni svědci musí ovládat způsob dorozumívání, kterým je obsah listiny tlumočen. Zůstavitel zvoleným způsobem dorozumívání vřed svědky potvrdí, že listina obsahuje jeho poslední vůli.

19. Podle § 1537 o. z. zůstavitel může projevit poslední vůli ve veřejné listině. Pořizuje–li závěť v této formě osoba nevidomá nebo osoba se smyslovým postižením, která nemůže číst nebo psát, použije se § 1535 obdobně.

20. Podle § 1538 o. z. kdo sepisuje veřejnou listinu o závěti, přesvědčí se, zda se projev poslední vůle děje s rozvahou, vážně a bez donucení.

21. S poukazem na výše uvedená skutková zjištění, výsledky dokazování i citovaná zákonná ustanovení soud uzavřel, že žaloba nebyla podána po právu. Žalobce se v tomto řízení domáhá vůči žalovaným určení, že všichni tři žalovaní nejsou dědici po zůstavitelce [titul] [jméno] [celé jméno žalované], která byla matkou žalobce a současně babičkou všech tří žalovaných. V prvé řadě je třeba konstatovat, že žalobce v rámci poučení v dědickém řízení podal včas předmětnou určovací žalobu u zdejšího soudu ve stanovené lhůtě dvou měsíců od vydání usnesení soudu v dědickém řízení. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru (a mezi účastníky v tom ani nebylo sporu), že zůstavitelka [titul] [jméno] [příjmení] byla osobou se zdravotním postižením v oblasti zraku, v důsledku čehož jí byly přiznány mimořádné výhody II. stupně jako osobě těžce zdravotně postižené a byla držitelkou průkazu ZTP II. stupně. Posledně uvedené má soud rovněž za prokázáno z Rozhodnutí Úřadu městské části [obec a číslo], humanitního odboru, o přiznání těchto mimořádných výhod II. stupně s účinností od 1. 1. 2011 bez časového omezení. V této souvislosti má soud mimo jiné z lékařské zprávy [právnická osoba] ze dne 20. 1. 2011 za prokázané, že již v této době měla zůstavitelka zrakové funkce na hranici těžce slabého zraku, přičemž se jednalo o trvalý stav s pravděpodobností další progrese. Tato těžká zraková vada dle citované zprávy pak podstatně omezovala orientační schopnosti zůstavitelky. V řízení bylo rovněž prokázáno, když tyto skutečnosti zejména podrobně popsal žalobce v rámci svých skutkových tvrzení (a soud o věrohodnosti těchto konkrétních tvrzení nemá pochyb), že zůstavitelka používala kompenzační pomůcky pro osoby se zrakovým postižením i pomůcky speciální optiky - viz např. žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku - počítač (notebook), která došla [anonymizována tři slova] na sklonku života zůstavitelky dne 7. 5. 2018. Skutečnost, že zůstavitelka tyto kompenzační pomůcky i pomůcky speciální optiky používala a byla schopna používat, vyplývají i z poměrně vysoké soběstačnosti zůstavitelky, její komunikace prostřednictvím e-mailu, vysoké duševní svěžesti až do konce svého života, což ani nikým ze žalovaných nebylo v řízení sporováno. Rovněž všichni tři svědci vyslechnutí v tomto řízení - [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědka] potvrdili, jak byla zůstavitelka ve skvělé duševní kondici, perfektně oblečená a sladěná, inteligentní, upravená, se znalostmi a přehledem. Spornou otázkou mezi účastníky bylo, zda zůstavitelka byla takzvanou osobou nevidomou, pro kterou občanský zákoník předepisuje speciální formu pořízení závěti. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2005, sp. zn. 30 Cdo 2567/2004„ osobou nevidomou“ ve smyslu ustanovení § 476e obč. zák. se rozumí osoba, jíž zrakové postižení (nekompenzovatelné technickými či jinými pomůckami) zcela znemožňuje, případně podstatně snižuje možnost v celém rozsahu vnímat okolnosti pořízení závěti, o nichž má svědčit. Soud má v této souvislosti za prokázáno, že na zůstavitelku nelze nahlížet jako na osobu nevidomou ve smyslu shora citované judikatury, neboť zůstavitelka v době pořízení předmětné závěti formou notářského zápisu trpěla zrakovým postižením, které však bylo kompenzovatelné speciálními pomůckami, jichž zůstavitelka využívala a v důsledku kterých byla schopna například číst nebo psát.

22. Soud se v této souvislosti rovněž zabýval otázkou platnosti předmětné závěti formou notářského zápisu sepsaného dne 6. 3. 2014. V prvé řadě je třeba poznamenat, že zůstavitelka zvolila pro sepsání závěti formu notářského zápisu, který je veřejnou listinou dle ustanovení § 1537 o. z. Jedná se o jednu z možných forem pořízení závěti. Těžiště úpravy notářského zápisu je pak obsaženo v ustanoveních § 62 až 71 zákona č. 358/1992 Sb., notářského řádu. Konkrétně podle § 63 odst. 1 notářského řádu notářský zápis musí obsahovat: a) místo, den, měsíc a rok právního jednání, b) jméno a příjmení notáře a jeho sídlo, c) jméno, příjmení, pobyt a datum narození účastníků a jejich zástupců, svědků, důvěrníků a tlumočníků, d) prohlášení účastníků, kteří jsou fyzickými osobami, že jsou způsobilí samostatně právně jednat v rozsahu právního jednání, o kterém je notářský zápis, e) údaj o tom, že byla notáři prokázána totožnost účastníků, svědků, důvěrníků, tlumočníků a zástupců účastníků a nebo údaj o tom, že je notář zná osobně, f) obsah právního jednání, g) údaj o tom, že byl notářský po přečtení účastníky schválen, h) podpisy účastníků nebo jejich zástupců, svědků, důvěrníků a tlumočníků, i) otisk úředního razítka notáře a jeho podpis, j) další náležitosti, stanoví-li tak tento zákon. Dle provedeného dokazování pak předmětný notářský zápis sepsaný dne 6. 3. 2014 splňuje veškeré uvedené náležitosti. Svědek [titul] [jméno] [příjmení], notář, při jednání soudu potvrdil, že tento notářský zápis sepsal, potvrdil správnost jeho obsahu, jakož i to, že podpis v závěru notářského zápisu je jeho podpisem. Svědek [titul] [příjmení] rovněž uvedl, kde je uložen originál tohoto notářského zápisu s tím, že kopie, jež je součástí dědického spisu vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], je opatřena razítkem notářky [titul] [jméno] [příjmení], která tudíž z originálu tuto kopii notářského zápisu pořídila a soudu zaslala. Vzhledem k uvedeným skutečnostem soud uzavřel, že předmětná závěť je platná, neboť byla sepsána formou notářského zápisu, splňuje veškeré jeho náležitosti, je veřejnou listinou a jako taková je jednou z možných forem pořízení závěti. Vzhledem k tomu, že dle názoru soudu zůstavitelka nebyla osobou nevidomou, notářský zápis pak pouze nadbytečně obsahuje ustanovení o účasti dalších třech svědků úkonu, jak je zákonem pro nevidomé účastníky požadováno, nicméně sama tato skutečnost dle názoru soudu neplatnost notářského zápisu ze dne 6. 3. 2014 nezpůsobuje (viz skutečnosti uvedené níže).

23. I za situace, kdy by soud dospěl k závěru, že zůstavitelka [titul] [jméno] [příjmení] byla k datu 6. 3. 2014 osobou nevidomou, pak i v tomto případě splňuje předmětný notářský zápis jakožto veřejná listina veškeré náležitosti, které zákon dle ustanovení § 1537 věta druhá o. z. ve vztahu k § 1535 odst. 1 o. z. pro pořízení závěti v této formě vyžaduje. V rámci provedeného dokazování všichni tři shora uvedení svědci ([celé jméno svědkyně], [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědka]) potvrdili, že se pořízení závěti formou notářského zápisu dne 6. 3. 2014 osobně účastnili, byli o tuto účast prvým žalovaným dopředu požádáni a se svou funkcí jako svědka pořízení zůstavitelky o jejím majetku byli předem srozuměni, tedy s tím souhlasili /srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 2 Cdon 988/96 (Rc 59/1998): svědkem ve smyslu § 476b obč. zák. je jen taková osoba, která je touto funkcí předem pověřena a je s tímto pověřením srozuměna; není tedy tímto svědkem při pořizování závěti ten, kdo byl tomuto úkonu jen náhodně přítomen./. Všichni tři svědci v rámci svých výpovědí rovněž potvrdili, že byl sepsaný notářský zápis účastníku [titul] [jméno] [příjmení] nahlas přečten, přičemž dle názoru soudu není pro platnost tohoto notářského zápisu podstatné, zda byl celý obsah přečten pouze jedním svědkem úkonu, nebo postupně všemi třemi přítomnými svědky. Ani ustanovení notářského řádu výslovně neupravují, kdo přesně musí notářský zápis přečíst. Postačujcí formulací je, že notářský zápis byl účastníku přečten. Podstatné je, že všechny zúčastněné osoby notářského zápisu byly po celou dobu tohoto úkonu přítomny a svoji účast rovněž v závěru stvrdili svými podpisy. Předmětný notářský zápis obsahuje též ujednání, že po hlasitém přečtení notářského zápisu byl tento účastnicí [titul] [jméno] [příjmení] v celém rozsahu schválen a jako její poslední vůle výslovně před třemi svědky úkonu potvrzen. V řízení nebylo prokázáno, že by svědci úkonů nebyli nezávislými a nestrannými osobami na úkonu (jak se v obecné rovině snažil tvrdit žalobce), notář [titul] [jméno] [příjmení] potvrdil ujednání obsažené v první větě části I. závěti - tedy že zůstavitelka pořídila pro případ své smrti s rozvahou, vážně a bez jakéhokoliv donucení, prosta jakéhokoliv omylu. Pochybnosti žalobce v tomto směru pak zůstaly pouze v obecné rovině jeho tvrzení, která byla pouze domněnkami žalobce bez jakéhokoliv reálného základu. Soud nemá (s ohledem na výpovědi tří svědků úkonu i výpověď notáře) rovněž pochybnosti o pravosti podpisu zůstavitelky na veřejné listině – notářském zápisu ze dne 6. 3. 2014, přičemž nad rámec uvedeného soud konstatuje, že podpis zůstavitelky na závěti i v rámci laického srovnání koresponduje s jinými podpisy zůstavitelky z té doby – například podpis zůstavitelky na Dohodě o výplatě výnosů z cenných papírů č. 1 s [právnická osoba] ze dne 15. 10. 2015 (na č. l. 41 spisu), dále na Protokolu o převzetí průkazu osoby se zdravotním postižením ze dne 8. 12. 2015 (na č. l. 68 spisu) nebo na Pojistné smlouvě o kapitálovém životním pojištění [anonymizováno] ze dne 15. 11. 2013 (na č. l. 40).

24. K argumentaci žalobce, že vzhledem k tomu, že zůstavitelka nebyla nevidomá, nemohla sepsat závěť ve smyslu ustanovení § 1535 odst. 1 o. z. v platném znění, neboť tuto speciální allografní závěť může sepsat pouze nevidomý zůstavitel (jedná se o speciální formu závěti se třemi svědky) a závěť je z tohoto důvodu absolutně neplatným právním jednáním, uvádí soud následující: Zdejšímu soudu je známé rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR - rozsudek ze dne 24. 10. 2006, sp. zn. 21 Cdo 2203/2006, v němž Nejvyšší soud uzavřel: Jen takový zůstavitel, jemuž zdravotní nebo jiná překážka objektivně znemožňuje číst nebo psát, může platně pořídit závěť ve smyslu ustanovení § 476c obč. zák. (§ 40 odst. 1 obč. zák.). Z uvedeného vyplývá, že zůstavitel, který není takto handicapován, tímto způsobem platně pořídit závěť nemůže. Z obsahu odůvodnění citovaného rozsudku Nejvyššího soudu je však současně zřejmé, že se rozhodnutí týkalo situace, kdy byla pořízena allografní závěť se třemi svědky ve smyslu ustanovení § 476c obč. zák. Nejvyšší soud zde konkrétně uvedl, že:„ Zpřísnění podmínek pro pořízení allografní závěti podle ustanovení § 476c obč. zák. slouží k ochraně práv zůstavitele, jemuž – jak vyplývá z logického i jazykového výkladu tohoto zákonného ustanovení - objektivně existující handicap (zpravidla zdravotní) znemožňuje číst nebo psát, tedy pořídit závět ve smyslu ustanovení § 476a obč. zák. (hollografní závěť) nebo § 476b obč. zák. (allografní závěť se dvěma svědky). Zůstavitel, který není takto handicapován, proto nemůže platně pořídit závěť ve smyslu ustanovení § 476c obč. zák.“ Předmětem této žaloby je však posouzení všech skutečností za situace, kdy zůstavitelkou byla pořízena závěť formou notářského zápisu, která má všechny zákonné náležitosti a jako taková je sama o sobě platným právním jednáním. Jedná se o formu veřejné listiny, tedy listiny vydané orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci, což bylo výpovědí notáře – [titul] [jméno] [příjmení] v tomto řízení také potvrzeno. Oproti tomu v případě závětí pořízených soukromou listinou, ať již v podobě hollografní závěti, allografní závěti prosté nebo allografní závěti speciální (§ 1535 o. z., dříve § 476c obč. zák.) zákon vyžaduje v případě každé z nich splnění odlišných konkrétních náležitostí. Z uvedených důvodů tak má zdejší soud za to, že v případě závěti pořízené veřejnou listinou nemůže za situace, kdyby zůstavitelka nebyla nevidomá, nadbytečná účast tří svědků tohoto právního jednání způsobit jeho neplatnost.

25. Ze všech uvedených důvodů bylo proto soudem rozhodnuto, jak ve výroku I. tohoto rozsudku shora uvedeno.

26. V souladu s ustanovením § 120 odst. 1 o. s. ř. soud zamítl další návrhy žalobce na doplnění dokazování, a to návrh na vypracování znaleckého posudku z oboru písmoznalectví na posouzení, zda se jedná o pravý podpis zůstavitelky na notářském zápisu ze dne 6. 3. 2014, dále vypracování znaleckého posudku na zodpovězení otázky, zda zůstavitelka [titul] [jméno] [příjmení] byla pod vlivem léků, medikamentů, které mohly podstatným způsobem snížit její úsudek, její schopnosti rozpoznávací, možnost jejího ovlivnění – při pořízení její závěti formou notářského zápisu, dále vyžádáním lékařským zpráv - jaké medikamenty zůstavitelka užívala v této souvislosti, účastnickým výslechem žalobce a výslechem manželky žalobce, to vše k prokázání skutečností uvedených žalobcem v protokole o jednání z 24. 1. 2022; dále byly zamítnuty další návrhy žalobce na doplnění dokazování - provedením výslechu osobního bankéře zůstavitelky [jméno] [příjmení], výslech [jméno] [příjmení] ze [právnická osoba], výslech statutárních orgánů, resp. výboru [anonymizována tři slova] [adresa] [ulice a číslo] v [obec a číslo], - zejména [titul] [příjmení], výslechem praktického lékaře [titul] [příjmení], vyžádáním lékařské dokumentace zůstavitelky u [anonymizováno] včetně následného ustanovení znalce se specializací na oční lékařství, aby byl schopen určit rozsah poškození a vyvrátit nebo potvrdit, zda byla zůstavitelka schopna číst s technickými pomůckami; dále byl zamítnut návrh žalobce na doplnění dokazování výslechem [titul] [příjmení] z [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], výslech statutárního orgánu, případně odpovědné osoby [právnická osoba], [právnická osoba] [anonymizováno], dále provedení dokazování spisy Okresního soudu Brno-venkov sp. zn. 5 C 98/96 a 5 C 399/93, dále výkazem z evidence [anonymizováno] o vydaných léčivech u zůstavitelky, jakož i důkazem originálu závěti a originálu podpisové knihy, dále vyžádáním dvou notářských zápisů před a dvou notářských zápisů po sepsání předmětného notářského zápisu ze dne 6. 3. 2014 – za účelem prokázání, na jakých místech se notář vyskytoval či nevyskytoval, jakož i další důkazní návrhy. Veškeré další důkazní návrhy žalobce byly soudem zamítnuty z důvodu jejich nadbytečnosti s ohledem na další důkazy výše uvedené a shora zaujatý právní názor.

27. Soud pak nepřihlížel k dalším důkazním návrhům žalobce učiněným v jeho podání ze dne 8. 2. 2022, neboť k těmto návrhům došlo až po koncentraci řízení. Z ostatních důkazů v řízení provedených soud nezjistil skutečnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci, a proto je v odůvodnění tohoto rozsudku podrobně nehodnotil.

28. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady státu jsou v tomto případě tvořeny náklady svědečného - cestovného v souvislosti s cestou žalobcem navrhovaného svědka [celé jméno svědka] k jednání soudu dne 30. 3. 2022 a zpět. Vzhledem k tomu, že k datu rozhodování soudu nemohly být tyto náklady pravomocně přiznány, bude konkrétní částka těchto nákladů vyčíslena samostatným usnesením. S ohledem na to, že žalobce nebyl ve věci úspěšný, soud mu výrokem II. rozsudku uložil povinnost zaplatit České republice na účet zdejšího soudu tyto náklady.

29. Výroky o nákladech řízení mají oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. podle úspěchu ve věci. Žalovaní měli ve věci plný úspěch, proto jim soud přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši, která je představována náklady právního zastoupení. Dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen AT) odměna advokáta za jeden úkon právní služby vychází z ust. § 9 odst. 3 písm. a) AT, tedy z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč, což představuje sazbu 2 500 Kč za každý jednotlivý úkon právní služby. V případě prvého žalovaného se konkrétně jedná o 5 úkonů právní služby po 2 500 Kč (převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 4. 3. 2021, účast na jednání dne 29. 11. 2021 a dne 30. 3. 2022 – 2 úkony), dále 5x režijní paušál po 300 Kč podle ust. § 13 odst. 4 AT a 21% DPH ve výši 3 003 Kč Celkem tedy náklady řízení prvého žalovaného činí 17 303 Kč. V případě druhé žalované se konkrétně jedná o 7 úkonů právní služby po 2 500 Kč (převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 2. 4. 2021, účast na jednání dne 29. 11. 2021, dne 24. 1. 2022 – 2 úkony a dne 30. 3. 2022 – 2 úkony), dále 7x režijní paušál po 300 Kč podle ust. § 13 odst. 4 AT a 21% DPH ve výši 4 116 Kč. Celková výše nákladů řízení druhé žalované činí 23 716 Kč. V případě třetí žalované se rovněž jedná o 7 úkonů právní služby po 2 500 Kč (převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 5. 3. 2021, účast na jednání dne 29. 11. 2021, dne 24. 1. 2022 – 2 úkony a dne 30. 3. 2022 – 2 úkony), dále 7x režijní paušál po 300 Kč podle ust. § 13 odst. 4 AT a 21% DPH ve výši 4 116 Kč. Celkem tedy náklady řízení třetí žalované činí 23 716 Kč.