16 C 56/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Šmídovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované A , IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A sídlem Adresa žalované B o zaplacení částky 2 141 680,40 Kč s příslušenstvím,

I. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 1 927 726,40 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ročně od 13. 3. 2019 do zaplacení, částku 93 756 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ročně od 30. 5. 2021 do zaplacení a částku 120 198 Kč a dále úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 5 226 Kč - od 1. 1. 2021 do zaplacení, od 1. 2. 2021 do zaplacení, od 1. 3. 2021 do zaplacení, od 1. 4. 2021 do zaplacení, od 1. 5. 2021 do zaplacení, od 1. 6. 2021 do zaplacení, dále úrok z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 5 226 Kč - od 1. 7. 2021 do zaplacení, od 1. 8. 2021 do zaplacení, od 1. 9. 2021 do zaplacení, od 1. 10. 2021 do zaplacení, od 1. 11. 2021 do zaplacení, od 1. 12. 2021 do zaplacení, dále úrok z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 5 226 Kč - od 1. 1. 2022 do zaplacení, od 1. 2. 2022 do zaplacení, od 1. 3. 2022 do zaplacení, od 1. 4. 2022 do zaplacení, od 1. 5. 2022 do zaplacení, od 1. 6. 2022 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 15% ročně z částky 5 226 Kč - od 1. 7. 2022 do zaplacení, od 1. 8. 2022 do zaplacení, od 1. 9. 2022 do zaplacení, od 1. 10. 2022 do zaplacení a od 1. 11. 2022 do zaplacení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši 3 300 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou došlou soudu dne 30. 11. 2020 se žalobce domáhal na žalované náhrady škody a nemajetkové újmy v celkové výši 2 021 482,40 Kč s příslušenstvím, a to dle zákona č. 82/1998 Sb. V žalobě tvrdí, že mu uvedená náhrada škody a nemajetková újma vznikla v řízení vedeném u , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, . V citovaném dědickém řízení byla projednávána pozůstalost po zůstavitelce , jméno FO, (matce žalobce), zemřelé dne , datum, . Žalobce v této souvislosti tvrdí, že notářka , tituly před jménem, , jméno FO, , pověřená k provedení úkonů v řízení o pozůstalosti jako soudní komisařka, v rozporu se zákonem v předběžném šetření účelově neprovedla všechny úkony potřebné pro zjištění stavu jmění zůstavitelky a pro zjištění jejích dědiců a dalších osob. Tatáž soudní komisařka dne 12. 6. 2018 telefonicky předvolala pouze dceru zůstavitelky, avšak syna zůstavitelky (pozn. tj. žalobce) jako zjištěného zákonného dědice ignorovala. V rozporu se zákonem účelově nenařídila soupis pozůstalosti, pouze s dcerou zůstavitelky domluvila termín jednání na den 22. 6. 2018, avšak syna zůstavitelky jako zjištěného zákonného dědice opětovně ignorovala. Žalobce rovněž namítá, že v rozporu se zákonem tato soudní komisařka usnesením účelově nestanovila obvyklou cenu majetku a jiných aktiv pozůstalosti, výši dluhů a dalších pasiv pozůstalosti. Dcera zůstavitelky prohlásila, že dědictví odmítá a rovněž její potomek – vnuk zůstavitelky rovněž dědictví odmítl. Soudní komisařka přítomné poučila, že tímto přestávají být účastníky řízení o pozůstalosti. Uvedená soudní komisařka konečným usnesením , adresa, ze dne 13. 3. 2019, č. j. , Anonymizováno, , řízení zastavila. Usnesení nabylo právní moci dne 13. 3. 2019. V rozporu se zákonem účelově ignorovala rovné postavení syna zůstavitelky v soudním řízení, účelově ignorovala rozhodné skutečnosti známé soudu z jeho činnosti, která zjistila v předchozím souvisejícím řízení o dědictví po , adresa, , otci žalobce. Žalobce se jako zákonný dědic a současně poškozený syn zůstavitelky poprvé o pozůstalostním řízení a jeho výsledku dozvěděl až z přípisu soudní tajemnice , adresa, ze dne 9. 1. 2020, vloženého do jeho domovní schránky dne 13. 1. 2020. Soudní komisařka pak usnesením , adresa, ze dne 3. 6. 2019, č. j. , Anonymizováno, , výše uvedené usnesení , adresa, o zastavení pozůstalostního řízení opravila, přičemž toto usnesení nabylo právní moci dne 6. 6. 2019. Žalobce podal dne 18. 2. 2020 jak žalobu na obnovu řízení, tak žalobu pro zmatečnost. Až při dostavení se k , adresa, dne 13. 3. 2020 na svoji žádost žalobce poprvé obdržel vyhotovené fotokopie z napadených obou usnesení tohoto soudu ve věci ze dne 13. 3. 2019 a 3. 6. 2019, a to za soudní poplatek ve výši 80 Kč. Proti oběma rozhodnutím , adresa, ze dne 13. 3. 2019 a 3. 6. 2019 žalobce dále podal dne 11. 3. 2020 ústavní stížnost, kterou na výzvu doplnil podáním ze dne 20. 4. 2020. Ústavní soud ČR usnesením ze dne , datum, , sp. zn. I. , Anonymizováno, ústavní stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou. Dospěl k závěru, že žalobce by měl podat tzv. návrh na dodatečné projednání pozůstalosti podle § 192 zákona o zvláštních řízeních soudních. Žalobce však namítá, že toto dodatečné projednání, když bylo zastaveno řízení o pozůstalosti, podle jeho názoru není v současné situaci pravděpodobně účinným a dostatečným vnitrostátním prostředkem nápravy. Jiný notář usnesením , adresa, ze dne 11. 8. 2020 pod sp. zn. , Anonymizováno, obě žaloby žalobce na obnovu řízení a pro zmatečnost zamítl jako nepřípustné. Dle žalobce pak tento notář zaslal nezákonně svoje rozhodnutí též dceři zůstavitelky, přestože přestala být účastnicí pozůstalostního řízení v souvislosti se svým prohlášením o odmítnutí dědictví. Podle rozhodnutí , adresa, , resp. notáře, ze dne 11. 8. 2020 byl žalobce nucen zaplatit a rovněž zaplatil za zamítnuté obě žaloby na obnovu řízení a pro zmatečnost soudní poplatky ve výši 2 x 5 000 Kč. Proti posledně uvedenému rozhodnutí podal žalobce dne 10. 9. 2020 odvolání a dne 22. 10. 2020 jeho doplnění. Dle žalobce toto pozůstalostní řízení po jeho matce tedy trvá od svého zahájení dne 18. 5. 2018 doposud ke dni podání této žaloby celkem 2 roky a 6 měsíců. Žalobce v této souvislosti požaduje po žalované jednak škodu – majetkovou újmu ve výši 1 917 646,40 Kč. Uvedená částka je žalobcem vypočtena jako polovina z majetku jeho (zemřelé) matky a tedy podíl žalobce jako dědice. Dále žalobce v tomto řízení uplatňuje náhradu škody ve výši 10 080 Kč za jím vynaložené soudní poplatky v pozůstalostním řízení. Konečně požaduje náhradu nemajetkové újmy jako přiměřené zadostiučinění ve výši 93 756 Kč. Uvedenou částku žalobce požaduje za délku předmětného pozůstalostního řízení vedeného u , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, , zahájeného usnesením ze dne 18. 5. 2018 a skončeného doručením usnesením Ústavního soudu ČR ze dne , datum, žalobci, a to dne 28. 5. 2020. Celková doba tohoto řízení je 2 roky a 6 měsíců. Žalobce požadovanou částku na nemajetkové újmě vypočetl tak, že za první dva roky řízení požaduje částku 20 800 Kč a za každý další 1 měsíc řízení částku 1 742 Kč, což celkem činí 31 252 Kč. S ohledem na význam řízení pro žalobce, který se jako syn a dědic své matky za dobu 2,5 roku nedomohl ochrany svých práv, žalobce požaduje zvýšení této částky o dalších 200 % (31 252 Kč x 3), tedy celkovou částku 93 756 Kč. Žalobce mimosoudně uplatnil svůj nárok u žalované dne 30. 11. 2020. V podané žalobě dále uvádí, že v pozůstalostním řízení vedeném u , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, byla vydána nezákonná rozhodnutí, jimž předcházel nesprávný úřední postup v tomto řízení. Žalobce v podané žalobě dále zmiňuje řízení o vypořádání dědictví po jeho zemřelém otci, které bylo vedeno u , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, , jako řízení předchozí a řízení související s následujícím dědickým řízením po jeho matce. Dále zde zmiňuje řízení o soudní úschovu dědictví, které bylo vedeno u , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, , v rámci kterého žalobce dle svého tvrzení jako dědic po zůstaviteli pro průtahy při vydání předmětu úschovy až dnem 29. 1. 2014 teprve obdržel/nabyl dědický podíl za vypořádání dědictví po svém otci.

2. Na základě předloženého zápisu o dohodě uzavřené mezi , právnická osoba, a , právnická osoba, ze dne 28. 6. 2021 jedná za stát dnem podpisu této dohody ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 16 C 56/2020 , Jméno žalované B, , a to ve smyslu ust. § 6 odst. 1 zákona č. 201/2002 Sb.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Ve svém vyjádření k žalobě došlém soudu dne 28. 7. 2021 uvedla, pokud jde o žalobcem uvedený nesprávný úřední postup ve formě nepřiměřené délky řízení vedeného u , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, , a žalobcem požadované zadostiučinění, že posuzované řízení bylo zahájeno v květnu 2018 poté, co na konci dubna 2018 zemřela zůstavitelka. V březnu 2019 bylo rozhodnuto, že zůstavitelka po sobě zanechala majetek nepatrné hodnoty, který byl následně vydán dceři zůstavitelky. Uvedené rozhodnutí nabylo právní moci dne 6. 6. 2019. V květnu 2020 Ústavní soud ČR odmítl ústavní stížnost žalobce. V srpnu 2020 soud zamítl žalobu pro zmatečnost řízení a také zamítl žalobu na obnovu řízení, když toto jeho rozhodnutí nabylo právní moci dne 27. 8. 2020. Dle žalované tak lze uzavřít, že posuzované řízení ve věci trvalo od května 2018 do srpna 2020, tedy jeho celková doba činila 2 roky a 3 měsíce. Dle žalované v posuzovaném řízení nelze konstatovat žádné průtahy. Rovněž význam posuzovaného řízení pro žalobce je zanedbatelný s odůvodněním, že majetek zůstavitelky byl nepatrné hodnoty. Žalovaná v této souvislosti uvedla, že Ústavní soud v odůvodnění svého rozhodnutí vydaného v řízení vedeném pod sp. zn. , Anonymizováno, na podkladě předtím žalobcem podané ústavní stížnosti zmínil, že žadatel brojí proti usnesením vydaným v řízení, ve kterém nevystupoval v pozici účastníka, jelikož v případě zastavení řízení o pozůstalosti pro zanechání nepatrného majetku je účastníkem ten, kdo se postaral o pohřeb zůstavitele. Napadená usnesení tak nelze vůči stěžovateli považovat za rozhodnutí ve smyslu § 72 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. K žalobcem identifikované škodě v podobě tvrzené hodnoty jemu odepřeného dědického podílu žalovaná uvedla, že dle spisu vedeného u , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, zůstavitelka zanechala nepatrný majetek. Již z tohoto dle názoru žalované vyplývá, že žalobci tvrzená škoda ve skutečnosti nevznikla. Dále žalovaná zmínila, že žalobce v podané žalobě netvrdí a ani v této souvislosti nečiní důkazní návrhy k příčinné souvislosti mezi uvedenou částkou a předmětným soudním řízení, resp. délkou jeho trvání. Vzhledem k uvedenému tak nelze na jisto postavit existenci předpokladu pro vznik odpovědnosti státu za požadovanou nemajetkovou újmu. K žalobcem zmíněnému nesprávnému úřednímu postupu v souvislosti s řízením vedeným u , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, žalovaná namítla, že žalobce neuvedl, jaké požaduje zadostiučinění. Dle názoru žalované pak v uvedeném řízení nedošlo k žádnému nesprávnému úřednímu postupu a případný požadavek na poskytnutí zadostiučinění za tento žalobcem tvrzený nesprávný úřední postup je promlčen. Z uvedených důvodů žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

4. Žalobce ve svém podání ze dne 7. 8. 2022, došlém soudu dne 10. 8. 2022 navrhl rozšíření žaloby – konkrétně rozšíření požadované škody – majetkové újmy za další soudní poplatky žalobce vynaložené v řízení vedeném u , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, , a to o další částku 27 594 Kč. Dále žalobce navrhl rozšíření žaloby v části požadovaného přiměřeného zadostiučinění s ohledem na to, že pokračující posuzované řízení o pozůstalosti po zůstavitelce , jméno FO, je celkově již delší, neboť jeho celková délka činí 4 roky a 3 měsíce. Za tuto délku řízení je dle žalobce adekvátní přiznání přiměřeného zadostiučinění ve výši 202 878 Kč. V uvedeném směru žalobce navrhl rozšíření žaloby.

5. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 27. 9. 2022 k návrhu na rozšíření žaloby uvedla, že se jí nepodařilo identifikovat, v čem má spočívat změna žaloby a čeho se žalobce nad rámec již podané žaloby domáhá. Za této procesní situace žalovaná ponechala na úvaze soudu, zda změnu žaloby připustí či nikoliv.

6. Dalším podáním ze dne 16. 10. 2022, došlým soudu dne 20. 10. 2022, žalobce doplnil svůj návrh ze dne 7. 8. 2022 na rozšíření žaloby o specifikaci požadovaného příslušenství. Konkrétně z požadované náhrady škody – majetkové újmy ve výši 1 927 726,40 Kč (pozn.: tj. 1 917 646,40 Kč plus 10 080 Kč) žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení od 13. 3. 2019 do zaplacení. Z původně požadované nemajetkové újmy v podobě přiměřeného zadostiučinění ve výši 93 756 Kč žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení ode dne 30. 5. 2021 do zaplacení. Žalobce v posledně uvedeném podání dále navrhl rozšíření požadované nemajetkové újmy v souvislosti s pokračováním předmětného pozůstalostního řízení o další částku 120 198 Kč – za další část řízení od prosince roku 2020 (pozn. tj. měsíce následujícího po podání žaloby ke zdejšímu soudu) do října roku 2022 včetně, tj. ve výši 23 měsíců x 5 226 Kč/měsíc. Žalobce dále požaduje příslušenství z částky 120 198 Kč v podobě úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 226 Kč - od 1. 1. 2021 do zaplacení, od 1. 2. 2021 do zaplacení, od 1. 3. 2021 do zaplacení, od 1. 4. 2021 do zaplacení, od 1. 5. 2021 do zaplacení, od 1. 6. 2021 do zaplacení, dále úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 226 Kč - od 1. 7. 2021 do zaplacení, od 1. 8. 2021 do zaplacení, od 1. 9. 2021 do zaplacení, od 1. 10. 2021 do zaplacení, od 1. 11. 2021 do zaplacení, od 1. 12. 2021 do zaplacení, dále úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 226 Kč - od 1. 1. 2022 do zaplacení, od 1. 2. 2022 do zaplacení, od 1. 3. 2022 do zaplacení, od 1. 4. 2022 do zaplacení, od 1. 5. 2022 do zaplacení, od 1. 6. 2022 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 226 Kč - od 1. 7. 2022 do zaplacení, od 1. 8. 2022 do zaplacení, od 1. 9. 2022 do zaplacení, od 1. 10. 2022 do zaplacení a od 1. 11. 2022 do zaplacení. Žalobce v předmětném návrhu na rozšíření žaloby taktéž specifikoval požadovaný úrok z prodlení z další požadované částky na náhradě škody v podobě dalších zaplacených soudních poplatků a nákladů za předmětné pozůstalostní řízení – tedy úroky z prodlení z částky 27 594 Kč.

7. Obvodní soud pro Prahu 2 svým usnesením ze dne 31. 10. 2022, č. j. 16 C 56/2020-166, rozhodl tak, že změna žaloby navržená žalobcem v podáních ze dne 7. 8. 2022 a 16. 10. 2022, kterými se žalobce domáhá rozšíření požadované náhrady škody – majetkové újmy o dalších 27 594 Kč s příslušenstvím se nepřipouští. Soud toto rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobce tento svůj další nárok předběžně neuplatnil u žalované, čímž nesplnil podmínku ust. § 14 zákona č. 82/1998 Sb., tedy podmínku řízení.

8. Žalobce v rámci přednesení žalobního návrhu při jednání soudu dne 2. 11. 2022 uvedl, že pokud jde o jím zmiňovaná nezákonná rozhodnutí, jedná se konkrétně o tři rozhodnutí v dědickém řízení po jeho matce vedeném u , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, . Konkrétně se jedná o usnesení notářky , tituly před jménem, , jméno FO, z 13. 3. 2019 na č. l. 79 dědického spisu, dále opravné usnesení notářky z 3. 6. 2019 na č. l. 86 spisu a usnesení zastupujícího notáře , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 11. 8. 2020 na č. l. 106 až 108 dědického spisu. V předmětném dědickém řízení , Anonymizováno, je žalobce dosud neuznaným účastníkem řízení. Žalobce považuje předmětná tři zmíněná rozhodnutí za nezákonná z důvodu, že ve všech třech případech žalobce nebyl přítomen při jednání, neboť ho pověření notáři nepovažují za účastníka řízení. Pokud jde o další žalobcem zmiňovaná řízení – konkrétně dědické řízení vedené u , adresa, po zemřelém otci žalobce pod sp. zn. , Anonymizováno, a s ním související řízení o úschově sp. zn. , Anonymizováno, tak důvodem, proč tato řízení žalobce rovněž zmiňuje, je skutečnost, že soud posuzuje řízení jako celek a dle žalobce i v těchto dvou předcházejících řízeních došlo k nesprávnému úřednímu postupu. Žalobce pak konkrétně, pokud jde o tato dvě související řízení, z nich žádnou konkrétní škodu či nemajetkovou újmu nepožaduje.

9. Žalovaná v rámci svého vyjádření k žalobě při jednání soudu dne 2. 11. 2022 mimo jiné vznesla námitku promlčení do všech nároků podaných žalobcem vzhledem k datu, kdy dědické řízení skončilo, čímž má žalovaná na mysli právní moc posledního rozhodnutí ve věci, a to usnesení ze dne 13. 3. 2019 na č. l. 79 dědického spisu.

10. Žalobce se vznesenou námitkou promlčení nesouhlasí s tím, že na žalovanou zmiňované usnesení navazoval opravné usnesení ze dne 3. 6. 2019, které nabylo právní moci dne 6. 6. 2019. S ohledem na to, že promlčecí doba je tříletá a žaloba došla zdejšímu soudu v této projednávané věci dne 30. 11. 2020, nemohlo dojít k promlčení tohoto nároku žalobce.

11. Mezi žalobcem a žalovanou je nesporné, že žalobce uplatnil svůj nárok uvedený v žalobě ze dne 28. 11. 2020 v rámci mimosoudního projednání tohoto nároku u žalované podáním ze dne 28. 11. 2020, které žalovaná obdržela dne 2. 12. 2020. Dále je nesporné, že žalovaná ve svém stanovisku ze dne 28. 7. 2021 nárok žalobce v plném rozsahu odmítla. Na nárok žalobce uplatněný touto žalobou tedy ze strany žalované nebylo ničeho plněno. Uvedené skutečnosti má soud rovněž za prokázány ze samotného mimosoudně uplatněného nároku žalobce ze dne 28. 11. 2020, který dle podacího razítka žalované došel dne 2. 12. 2020, jakož i z potvrzení žalované o doručení podání žalobce ze dne 8. 12. 2020 a stanoviska žalované k mimosoudně uplatněnému nároku žalobce ze dne 28. 7. 2021.

12. Žalobce byl při jednání soudu dne 2. 11. 2022 ze strany soudu dotázán, zda podal návrh na dodatečné projednání pozůstalosti po své matce, paní , jméno FO, , v řízení vedeném u , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, . Žalobce k dotazu soudu uvedl, že takový návrh či podnět na dodatečné projednání pozůstalosti v současné době nepodal. Žalobce v tuto chvíli jde tou cestou, že mu má být vyhověno v jeho podané žalobě na obnovu řízení. Poté, co mu žaloba na obnovu řízení byla zamítnuta a odvolacím soudem potvrzena, žalobce podal u , adresa, dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu.

13. V podání ze dne 28. 11. 2022, došlém soudu dne 30. 11. 2022, žalobce doplnil skutečnosti týkající se pokračování předmětného pozůstalostního řízení po jeho matce, sp. zn. 32 D 791/2018, o další skutečnosti, rozhodnutí a přípisy po datu podání žaloby v této věci u zdejšího soudu.

14. Při jednání soudu dne 14. 11. 2022 soud výrokem I. usnesení připustil upřesnění podané žaloby v části příslušenství ze žalovaných částek tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1 927 726,40 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 13. 3. 2019 do zaplacení a částku 93 756 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 30. 5. 2021 do zaplacení. Výrokem II. usnesení soud připustil rozšíření žaloby v části nemajetkové újmy o další částku 120 198 Kč s úroky z prodlení dle specifikace obsažené v podání žalobce ze dne 16. 10. 2022.

15. Při jednání dne 30. 11. 2022 soud usnesením nepřipustil rozšíření skutkových tvrzení žalobce ve vztahu k požadovanému nároku na náhradu škody – majetkové újmy obsažených v doplnění žaloby ze dne 7. 8. 2022, jakož i v dalším doplnění žaloby ze dne 28. 11. 2022 nad rámec skutkových tvrzení, obsažených v samotném žalobním návrhu ze dne 28. 11. 2022. Nepřipuštění rozšíření skutkových tvrzení žalobce dle shora uvedeného vychází ze skutečnosti, že tato tvrzení jdou nad rámec skutkových tvrzení žalobce uplatněných v samotné žalobě ze dne 28. 11. 2020, jakož i v žádosti o mimosoudní projednání tohoto nároku uplatněného u žalované.

16. Soudu je z úřední činnosti známo, že ohledně dědického řízení projednávaného a vedeného u , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, , kde se projednávalo dědictví po otci žalobce panu , adresa, , se žalobce domáhal u zdejšího soudu náhrady škody ve výši 500 000 Kč odpovídající hodnotě dědictví po jeho zemřelém otci, které měl nabýt žalobce, včetně dalších nákladů vzniklých žalobci během tohoto dědického řízení. Věc byla u zdejšího soudu vedena pod sp. zn. , Anonymizováno, . , adresa, rozsudkem ze dne 9. 6. 2015, č. j. , Anonymizováno, , žalobu v plném rozsahu zamítl s odůvodněním, že neshledal existenci odpovědnostního titulu – nezákonného rozhodnutí, přičemž žalobcem namítané „nesprávné úřední postupy“ se fakticky promítly do žalobcem zmiňovaných rozhodnutí. K odvolání žalobce proti tomuto rozsudku , Anonymizováno, rozsudkem ze dne 15. 3. 2016, č. j. , Anonymizováno, , rozsudek soudu I. stupně potvrdil. Řízení bylo tak pravomocně skončeno dne 5. 5. 2016. Uvedené skutečnosti má soud za prokázány z citovaných rozhodnutí.

17. Z připojeného spisu , adresa, , sp. zn. , Anonymizováno, , týkajícího se pozůstalostního řízení po zůstavitelce , jméno FO, , zemřelé dne , datum, , soud považuje za podstatné uvést následující skutečnosti:Usnesením , adresa, ze dne 18. 5. 2018, č. j. , Anonymizováno, , bylo zahájeno řízení o pozůstalosti po , jméno FO, , zemřelé dne , datum, (výrok I.). K provedení úkonů v řízení o pozůstalosti po uvedené zůstavitelce byla jako soudní komisařka pověřena notářka , adresa, , tituly před jménem, , jméno FO, (výrok II.). Z úmrtního listu zůstavitelky na č. l. 3 spisu vyplývá, že vypravitelkou pohřbu byla dcera , jméno FO, . Dle protokolu o předběžném šetření konaném dne 21. 6. 2018 (č. l. 11 až 14 spisu) se k jednání u notářky dostavila dcera zůstavitelky , jméno FO, , která uvedla údaje o dalším potomku zemřelé – synu zůstavitelky , Jméno žalobce, Dále se vyjádřila mimo jiné k otázce majetku a dluhů zemřelé. Dle záznamu v závěru protokolu o předběžném šetření byl s dcerou zůstavitelky domluven termín jednání k poučení o jejím dědickém právu, kdy jmenovaná prohlásila, že hodlá dědictví odmítnout s tím, že má jediného syna, který s ní dorazí k jednání. Termín jednání byl dohodnut na den 22. 6. 2018. Dle protokolu sepsaného dne 22. 6. 2018 notářským koncipientem , tituly před jménem, , jméno FO, v kanceláři notářky , tituly před jménem, , jméno FO, , jako soudní komisařky (č. l. 56 a následující spisu), byli jako další účastníci přítomni 1) dcera zůstavitelky , jméno FO, , 2) vnuk zůstavitelky (syn přítomné dcery) , jméno FO, . Po vyrozumění účastníků o jejich dědickém právu a možnosti odmítnutí dědictví účastníci postupně uvedli, že dědictví odmítají. Odmítnutí dědictví bylo tedy učiněno dcerou zůstavitelky , jméno FO, a vnukem zůstavitelky , jméno FO, . Dle protokolu sepsaného u notářky jako soudní komisařky , tituly před jménem, , jméno FO, dne 13. 3. 2019, za přítomnosti notářky , tituly před jménem, , jméno FO, , zapisovatele – notářského koncipienta , tituly před jménem, , jméno FO, a dcery zůstavitelky , jméno FO, , ve věci pozůstalostního řízení po , jméno FO, zemřelé bez zanechání pořízení pro případ smrti dne 29. 4. 2018, byla konstatována aktiva a pasiva pozůstalosti, kdy v závěru řízení dcera zůstavitelky prohlásila, že souhlasí s tím, aby jí byl vydán majetek nepatrné hodnoty zůstavitelkou zanechaný a řízení o pozůstalosti bylo zastaveno. , adresa, rozhodl soudním komisařem, notářem , tituly před jménem, , jméno FO, usnesením ze dne 13. 3. 2019, č. j. , Anonymizováno, , tak, že výrokem I. byl majetek nepatrné hodnoty zůstavitelkou zanechaný na území České republiky a majetek nepatrné hodnoty zůstavitelkou zanechaný a nacházející se na území , Anonymizováno, vydán vypravitelce pohřbu , jméno FO, a řízení bylo zastaveno. Výrokem II. byla určena odměna notáře jako soudního komisaře za provedené úkony v řízení o pozůstalosti, náhrada hotových výdajů a náhrada za daň z přidané hodnoty. Citované usnesení nabylo právní moci dne 13. 3. 2019. , adresa, dále rozhodl soudním komisařem, notářem , tituly před jménem, , jméno FO, usnesením ze dne 3. 6. 2019, č. j. , Anonymizováno, , tak, že se opravuje usnesení ze dne 13. 3. 2019, č. j. , Anonymizováno, , a to v jeho výroku I., druhé odrážce o vydání níže uvedeného majetku tak, že u tohoto majetku byl doplněn text „jako parcely v registru E“. Opravné usnesení nabylo právní moci dne 6. 6. 2019. K žádosti žalobce mu , adresa, dopisem ze dne 9. 1. 2020 ve věci sp. zn. , Anonymizováno, sdělil, že řízení o pozůstalosti ve věci zůstavitelky , jméno FO, bylo usnesením , adresa, ze dne 13. 3. 2019, č. j. , Anonymizováno, , které nabylo právní moci dne 13. 3. 2019, podle ust. § 154 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních zastaveno, neboť zůstavitelka zanechala pouze majetek nepatrné hodnoty, který byl vydán vypraviteli pohřbu paní , jméno FO, . Žalobci bylo toto sdělení soudu dle doručenky vloženo do jím užívané domovní schránky dne 13. 1. 2020. Tohoto dne bylo tedy žalobci uvedené sdělení doručeno. Podáním ze dne 18. 2. 2020 došlým , adresa, dne 21. 2. 2020 podal žalobce žalobu pro zmatečnost proti pravomocným usnesením , adresa, ze dne 13. 3. 2019 a 3. 6. 2019. Dalším podáním ze dne 18. 2. 2020 doručeným , adresa, dne 21. 2. 2020 podal žalobce v pozůstalostním řízení po zůstavitelce , jméno FO, rovněž žalobu na obnovu řízení proti pravomocným usnesením , adresa, ze dne 13. 3. 2019 a ze dne 3. 6. 2019. Ústavní soud ČR usnesením ze dne 19. 5. 2020, sp. zn. , Anonymizováno, , odmítl ústavní stížnost stěžovatele , Jméno žalobce, , kterou se domáhal zrušení usnesení , adresa, ze dne 13. 3. 2019, č. j. , Anonymizováno, , a usnesení ze dne 3. 6. 2019, č. j. , Anonymizováno, . Ústavní soud v odůvodnění citovaného usnesení mimo jiné uvedl, že jádro argumentace stěžovatele představuje jeho přesvědčení, že existuje majetek značné hodnoty, který nebyl zahrnut do hodnoty majetku posouzené okresním soudem jako nepatrné. Jestliže okresní soud na návrh stěžovatele shledá, že je třeba podle § 192 zákona o zvláštních řízeních soudních dodatečně projednat pozůstalost zůstavitelky, bude mít stěžovatel možnost uplatnit svá zákonná práva účastníka řízení o pozůstalosti způsobem předvídaným zákonem o zvláštních řízeních soudních. Vzhledem ke skutečnosti, že stěžovatel ani netvrdí, že by návrh na dodatečné projednání pozůstalosti uplatnil, Ústavní soud dospěl k závěru, že stěžovatel nedostál požadavku subsidiarity ústavní stížnosti, když před jejím podáním nevyčerpal všechny dostupné procesní prostředky k ochraně svých práv. , adresa, usnesením ze dne 11. 8. 2020, č. j. , Anonymizováno, , výrokem I. zamítl žalobu pro zmatečnost řízení vedeného , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, . Výrokem II. soud zamítl žalobu na obnovu řízení vedeného , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, . , adresa, rozhodl při odvolacím jednání – v jeho závěru usnesením ze dne 18. 10. 2021, č. j. , Anonymizováno, , tak, že usnesení , adresa, ze dne 11. 8. 2020, č. j. , Anonymizováno, , v napadených výrocích I., II. a V. potvrdil. Citované rozhodnutí nabylo právní moci dne 18. 12. 2021. Podáním ze dne 16. 1. 2022 došlým , adresa, dne 21. 1. 2022 podal žalobce , Jméno žalobce, v pozůstalostním řízení žalobu pro zmatečnost proti pravomocným usnesením , adresa, ze dne 18. 10. 2021 a usnesení , adresa, ze dne 11. 8. 2020. Dalším podáním ze dne 16. 2. 2022, došlým , adresa, dne 21. 2. 2022 podal žalobce v pozůstalostním řízení po zůstavitelce , jméno FO, dovolání proti usnesení , adresa, ze dne 18. 10. 2021, č. j. , Anonymizováno, , ve spojení s usnesením , adresa, ze dne 11. 8. 2020, č. j. , Anonymizováno, . O těchto podáních dosud nebylo pravomocně rozhodnuto. Z předmětného pozůstalostního spisu dále vyplývá, že v souvislosti se žádostí o vydání kopií rozhodnutí v pozůstalostním řízení – č. j. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, žalobce uhradil za vydání kopií těchto rozhodnutí v kolcích celkově 80 Kč (č. l. 100). Dále žalobce uhradil v kolkových známkách soudní poplatek ve výši 5 000 Kč za žalobu pro zmatečnost a soudní poplatek ve výši 5 000 Kč za žalobu na obnovu řízení (č. l. 116 a 117). Uvedené skutečnosti má soud za prokázány z předmětného pozůstalostního spisu , adresa, , sp. zn. , Anonymizováno, .

18. Podle § 5 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, v platném znění, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

19. Podle § 7 odst. 1 citovaného zákona právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

20. Podle § 8 odst. 1 citovaného zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

21. Podle § 13 odst. 1 citovaného zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odstavce 2 tohoto zákonného ustanovení právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

22. Podle § 31a odst. 1 citovaného zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle § 31a odst. 2 citovaného zákona zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

23. S poukazem na výše uvedená skutková zjištění a citovaná zákonná ustanovení soud uzavřel, že žaloba nebyla podána po právu. Žalobce se v tomto řízení domáhá jednak náhrady škody (majetkové újmy), která mu měla být způsobena v pozůstalostním řízení po zůstavitelce , jméno FO, , vedeném u , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, . Žalobce spatřuje nesprávný úřední postup v uvedeném řízení v tom, že notářka jako soudní komisařka nejednala se žalobcem jako s účastníkem řízení a žalobce je rovněž přesvědčen, že existuje majetek značné hodnoty po zůstavitelce – matce žalobce, který nebyl zahrnut do majetku, jenž byl posouzen , adresa, jako majetek hodnoty nepatrné. Žalobce dále požaduje nemajetkovou újmu za tvrzenou nepřiměřenou délku předmětného pozůstalostního řízení, po jakou se žalobce nedomohl tvrzené ochrany svých práv. Žalobce pak kromě uvedeného nesprávného úředního postupu tvrdí, že v tomto pozůstalostním řízení došlo k vydání nezákonných rozhodnutí – konkrétně usnesení , adresa, ze dne 13. 3. 2019, č. j. , Anonymizováno, , opravného usnesení , adresa, ze dne 3. 6. 2019, č. j. , Anonymizováno, a konečně usnesení , adresa, ze dne 11. 8. 2020 č. j. , Anonymizováno, .

24. Předpokladem vzniku odpovědnosti státu za škodu je existence nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí, vznik škody a příčinná souvislost mezi oběma uvedenými předpoklady, když tato odpovědnost je založena na principu objektivním, neboť vzniká bez zřetele na zavinění. Jde o jeden z případů zvláštní odpovědnosti za škodu upravenou v samostatném zákoně. Tyto předpoklady odpovědnosti za škodu musejí být splněny kumulativně; není-li splněn jeden z nich, nemusí se soud zabývat otázkou splnění předpokladů ostatních (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 773/2004). Nejprve je třeba konstatovat, že v souladu s ust. § 14 zákona č. 82/1998 Sb. žalobce uplatnil svůj nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy za řízení vedené u , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, podáním došlým žalované dne 2. 12. 2020. Žalovaná svým stanoviskem ze dne 28. 7. 2021 nárok žalobce v plném rozsahu odmítla.

25. Předmětem řízení je pak konkrétně náhrada škody – majetkové újmy ve výši 1 917 646,40 Kč s příslušenstvím a ve výši 10 080 Kč s příslušenstvím, a na náhradě nemajetkové újmy částka 93 756 Kč s příslušenstvím a částka 120 198 Kč s příslušenstvím (jako další náhrada nemajetkové újmy v podobě rozšíření žaloby) – viz výrok I. tohoto rozsudku.

26. Pokud jde o žalobcem požadovanou škodu – majetkovou újmu v podobě tvrzeného nevypořádaného a (tím pádem) nezděděného majetku po žalobcově matce , jméno FO, ve výši 1 917 646,40 Kč, dle popisu žalobcem tvrzených nezákonností a nesprávného úředního postupu se fakticky jedná o nárok na náhradu škody z titulu nezákonného rozhodnutí. Pokud jde o vzájemný vztah odpovědnosti státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem dle § 13 zákona č. 82/1998 Sb. a nezákonným rozhodnutím dle § 7 a § 8 zákona č. 82/1998 Sb., dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu je pro odpovědnost státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedenou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Pokud orgán státu zjišťuje či posuzuje předpoklady pro rozhodnutí, shromažďuje podklady (důkazy) pro rozhodnutí, hodnotí zjištěné skutečnosti, právně je posuzuje apod., jde o činnosti přímo směřující k vydání rozhodnutí; případné nesprávnosti či vady tohoto postupu se pak projeví právě v obsahu rozhodnutí a mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím (viz Vojtek, P., Bičák, V., Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, strana 147; dále srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 1999, sp. zn. 2 Cdon 129/97).

27. Soud má po provedeném dokazování předmětným spisem , adresa, , sp. zn. , Anonymizováno, za prokázané, že z hlediska tří žalobcem namítaných rozhodnutí jsou všechna tato usnesení pravomocná a ani jedno nebylo zrušeno pro nezákonnost. Z žalobcem popsaných a jím tvrzených nesprávných úředních postupů (viz tvrzení žalobce shora podrobně uvedená) vyplývá, že veškerý uvedený úřední postup soudu směřoval k vydání rozhodnutí a případné nesprávnosti či vady při zjišťování podkladů a při jejich posuzování se v takovém případě projeví právě v obsahu soudního rozhodnutí. Z hlediska odpovědnosti státu tak mohou být zvažovány jedině v rámci odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím. Podmínka nezákonnosti rozhodnutí je však splněna pouze tehdy, bylo-li toto pravomocné rozhodnutí skutečně jako nezákonné zrušeno nebo změněno příslušným orgánem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2004, sp. zn. 25 Cdo 1230/2003, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 2. 2006, sp. zn. 25 Cdo 2162/2005). Z citované judikatury vyplývá, že podmínka nezákonnosti rozhodnutí je tedy splněna pouze tehdy, bylo-li toto pravomocné rozhodnutí skutečně jako nezákonné zrušeno nebo změněno. K tomu však v posuzovaných případech nedošlo, přičemž žalobce ani sám netvrdil, že by ke zrušení některého z rozhodnutí mělo dojít. Z uvedeného vyplývá, že v posuzovaném řízení, vedeném u , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, absentuje jedna z nezbytných podmínek odpovědnosti státu za škodu dle zákona č. 82/1998 Sb., a to právě nezákonné rozhodnutí. Soudu pak v tomto řízení nepřísluší přezkoumávat věcnou správnost takových pravomocných rozhodnutí. Na této skutečnosti nemůže nic změnit fakt, že ze strany žalobce může být subjektivně vnímán postup , adresa, jako nesprávný. V této souvislosti soud považuje za podstatné zmínit, že žalobce ani nebyl účastníkem předmětného pozůstalostního řízení po jeho mamince , jméno FO, , neboť majetek nepatrné hodnoty byl vydán dceři zůstavitelky , jméno FO, jako vypravitelce pohřbu a řízení bylo zastaveno (viz usnesení ze dne 13. 3. 2019, č. j. , Anonymizováno, ). Nebyla tedy ani splněna podmínka obsažená v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.

28. Pokud jde o nárok žalobce na nemajetkovou újmu v celkové výši 213 954 Kč (93 756 Kč + 120 198 Kč) z titulu tvrzené nepřiměřené délky předmětného pozůstalostního řízení, soud hodnotil délku tohoto řízení ve vztahu k žalobci od 13. 1. 2020, kdy se žalobce o vedení řízení ze sdělení soudu dozvěděl, do října 2022 včetně (dle vymezení délky řízení žalobcem v rozšíření žaloby), když toto řízení dosud není skončeno. Žalobce podal (mimo jiné) žalobu pro zmatečnost proti pravomocným usnesením , adresa, ze dne 18. 10. 2021 a usnesení , adresa, ze dne 11. 8. 2020. Dalším podáním ze dne 16. 2. 2022, došlým , adresa, dne 21. 2. 2022 podal žalobce v pozůstalostním řízení po zůstavitelce , jméno FO, dovolání proti usnesení , adresa, ze dne 18. 10. 2021, č. j. , Anonymizováno, , ve spojení s usnesením , adresa, ze dne 11. 8. 2020, č. j. , Anonymizováno, . O těchto podáních dosud nebylo pravomocně rozhodnuto. Délku tohoto řízení v rozsahu dvou let a devíti měsíců soud považuje za přiměřenou a odpovídající samotnému průběhu řízení, jehož délka je ovlivněna právě procesní aktivitou žalobce - mimo jiné též v podobě nutnosti rozhodování o opakovaně vznesených námitkách podjatosti, o žalobě pro zmatečnost a žalobě na obnovu řízení podaných žalobcem proti pravomocným usnesením , adresa, ze dne 13. 3. 2019 a 3. 6. 2019 včetně řízení před odvolacím soudem a v neposlední řadě též z důvodu podání žaloby pro zmatečnost a podání dovolání proti usnesení , adresa, ze dne 18. 10. 2021, č. j. , Anonymizováno, , ve spojení s usnesením , adresa, ze dne 11. 8. 2020, č. j. , Anonymizováno, . V této souvislosti je třeba opětovně uvést, že žalobce, ač opakovaně podává v pozůstalostním řízení žaloby a opravné prostředky proti vydaným rozhodnutím v tomto řízení, nebyl účastníkem tohoto řízení o pozůstalosti ve věci zůstavitelky , jméno FO, , které bylo usnesením , adresa, ze dne 13. 3. 2019, č. j. , Anonymizováno, , zastaveno, neboť zůstavitelka zanechala pouze majetek nepatrné hodnoty, jenž byl vydán vypraviteli pohřbu , jméno FO29. Pokud jde o další nárok žalobce na náhradu škody ve výši 10 080 Kč za vynaložené soudní poplatky v souvislosti s předmětným pozůstalostním řízením, tento soud rovněž neshledal důvodným s ohledem na absenci nesprávného úředního postupu i nezákonného rozhodnutí v předmětném pozůstalostním řízení (viz skutečnosti podrobně shora uvedené). Navíc dle ustanovení § 31 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Z uvedeného vyplývá, že umožňuje-li procesní předpis náhradu nákladů řízení, avšak příslušný orgán státu v řízení účastníkům tuto náhradu nepřiznal, nemůže se neúspěšný účastník domáhat náhrady nákladů takového řízení občanskoprávní žalobou proti státu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2928/2006). Z hlediska nákladů řízení pak bylo v pozůstalostním řízení ve věci žalobcem podané žaloby na obnovu řízení a žaloby pro zmatečnost rozhodováno usnesením , adresa, ze dne 11. 8. 2020, č. j. , Anonymizováno, – konkrétně výrokem V., dle kterého soud účastníkům řízení náhradu nákladů řízení nepřiznal.

30. Za situace, kdy ve věci není dán jeden z předpokladů odpovědnosti státu za škodu v podobě absence nezákonného rozhodnutí i nesprávného úředního postupu, bylo namístě žalobu bez dalšího zamítnout, aniž by se soud dále zabýval otázkou splnění ostatních předpokladů této odpovědnosti. Z uvedených důvodů soud žalobu v plném rozsahu zamítl (výrok I.).

31. Za dané situace, při absenci odpovědnostního titulu, se soud nezabýval ani vznesenou námitkou promlčení, neboť pakliže nárok žalobce není dán, nemůže dojít ani k jeho promlčení.

32. Soud v neposlední řadě považuje za podstatné uvést, že žalobce byl poučen o možnosti podat návrh na dodatečné projednání pozůstalosti po své matce, paní , jméno FO, , v řízení vedeném u , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, . Posledně uvedené bylo konstatováno též Ústavním soudem v jeho usnesení ze dne 19. 5. 2020 o odmítnutí ústavní stížnosti žalobce (viz skutečnosti shora uvedené). Žalobce však takový návrh či podnět na dodatečné projednání pozůstalosti v současné době podat nehodlá, což potvrdil též k dotazu soudu v tomto řízení. Pokud jde o další dvě žalobcem zmiňovaná řízení vedená u , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , těmito se soud blíže nezabýval, neboť žalobce v souvislosti s těmito řízeními žádné konkrétní nároky neuplatňoval. Pokud jde o řízení sp. zn. , Anonymizováno, , o nárocích žalobce z tohoto řízení bylo již zdejším soudem pravomocně rozhodováno, a to v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. , Anonymizováno, (viz odstavec 16. odůvodnění).

33. V souladu s ustanovením § 120 odst. 1 o. s. ř. soud zamítl další návrhy žalobce na doplnění dokazování – listinami z připojeného dědického spisu vedeného u , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, specifikovanými na straně 3 až 6 žalobního návrhu, a to z důvodu nadbytečnosti těchto důkazů s ohledem na další důkazy výše uvedené a shora zaujatý právní názor. Z ostatních důkazů v řízení provedených soud nezjistil skutečnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci, a proto je v odůvodnění tohoto rozsudku podrobně nehodnotil.

34. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. podle úspěchu ve věci. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, a proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Výše těchto nákladů za každý jeden úkon vychází z ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb. a je představována paušální náhradou hotových výdajů. V případě žalované se konkrétně jedná o 11 úkonů po 300 Kč za vyjádření k žalobě došlé dne 28. 7. 2021, příprava na jednání soudu dne 10. 8. 2022, účast u jednání soudu dne 10. 8. 2022, příprava na jednání soudu dne 2. 11. 2022, účast u jednání soudu dne 2. 11. 2022 – 2 úkony, příprava na jednání soudu dne 14. 11. 2022, účast u jednání soudu dne 14. 11. 2022 – 2 úkony, příprava na jednání soudu dne 30. 11. 2022 a účast u jednání soudu dne 30. 11. 2022, to je celkem 3 300 Kč.