16 C 9/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Zuzanou Šmídovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa zastoupeni advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa c) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o určení dědického práva

I. Určuje se, že žalobce a) a žalobce b) jsou dědici po zůstavitelce [jméno] [příjmení], narozené dne [datum] a zemřelé dne [datum], posledně bytem [adresa žalované].

II. Žaloba na určení, že žalobkyně c) je dědicem po zůstavitelce [jméno] [příjmení], narozené dne [datum] a zemřelé dne [datum], posledně bytem [adresa žalované], se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) a žalobci b) náklady řízení ve výši 117 656,38 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [titul] [jméno] [příjmení].

IV. Žalobkyně c) je povinna zaplatit žalované náklady řízení ve výši 44 256 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [titul] [jméno] [příjmení].

1. Žalobci se svou žalobou došlou soudu dne 10. 3. 2017 domáhají vůči žalované určení, že každý ze žalobců – tedy žalobce a), žalobce b) a žalobkyně c) jsou dědici po zůstavitelce [jméno] [příjmení], narozené [datum] a zemřelé [datum], posledně bytem [adresa žalované], a to dědicové ze zákona v prvé skupině dědiců. Žalobci v podané žalobě uvedli, že usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 12. 1. 2017, č. j. [číslo jednací], byli žalobci odkázáni, aby ve smyslu ustanovení § 175k odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) uplatnili proti [celé jméno žalované] své dědické právo žalobou ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení uvedeného usnesení. Citované usnesení pak bylo všem žalobcům doručeno dne 12. 1. 2017, tudíž lhůta k podání této žaloby je tak zachována. Žalobci v podané žalobě dále uvedli, že zůstavitelka [jméno] [příjmení] zemřela dne 2. 4. 2008. Dědické řízení po ní bylo usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 7. 8. 2008, č. j. [číslo jednací], zastaveno pro majetek nepatrné hodnoty. Na základě návrhu žalované [celé jméno žalované] pak bylo zahájeno projednání dědictví ohledně družstevního podílu zůstavitelky v družstvu [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], se sídlem [adresa žalované], přičemž dědictví je pak v tomto rozsahu projednáváno u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 32 D 351/2014. Žalobci dále uvedli, že zůstavitelka měla celkem 3 děti – žalovanou [celé jméno žalované], žalobkyni c) [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobce] (otce žalobce a) a b)), který však zemřel dne 18. 2. 2002, a zůstavitelku tak předemřel. V důsledku toho tak žalobci a) a b) nabyli dědický podíl svého otce se dle § 473 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., v tehdy platném znění. Z dopisu notáře [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 8. 7. 2016 se žalobci a) a b) a žalobkyně c) dozvěděli o skutečnosti, že zůstavitelka zanechala závěť sepsanou ve formě notářského zápisu ze dne 29. 7. 2004 pod č. [anonymizována dvě slova] [rok] u [titul] [jméno] [příjmení], notářky, v níž byla jako univerzální dědička povolána žalovaná [celé jméno žalované], a současně kterou byli všichni žalobci vyděděni. Tuto závěť nelze uznat za platnou, neboť je v rozporu s ustanovením § 479 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a současně v závěti uvedené důvody vydědění nejsou – a z povahy věci ani být nemohly – naplněny. Zůstavitelka uvedla jako důvod vydědění žalobce a) a žalobce b) skutečnost, že se s ní údajně po dobu nejméně 20 let nestýkali, že zůstavitelka„ o nich nic neví“ a že o zůstavitelku„ neprojevují žádný zájem“. Závěť byla sepsána dne 29. 7. 2004. Dle žalobců a) a b) již jen z datace závěti a prostých časových souvislostí prakticky veškeré takto formulované důvody vydědění nemohou obstát. Důvody vydědění se totiž měly začít naplňovat v roce 1984, to je v době, kdy žalobce a) a b) byli zcela bezpochyby ještě nezletilými dětmi ve věku 3 a 5 let. Zůstavitelce, to je jejich babičce, bylo v roce 1984 60 let. Dle žalobců asi nelze dovozovat, že by žalobci a) a b) jako nezletilé děti mohly reálně naplňovat takto formulované důvody pro vydědění, neboť z povahy rodinných vazeb by to v dané době musela být především zůstavitelka jako jejich babička, která by eventuálně neprojevovala zájem o své vnuky, případně o svého syna – jakkoliv tak tomu v žádném případě ani nebylo. Tyto důvody v závěti uvedené navíc nikdy nedošly jakéhokoliv reálného faktického naplnění, neboť se k žalobci a) a b) spolu se zbytkem své rodiny (to je rodiči) spolu se zbylou širší rodinou, počítaje v to žalobkyni c), s rodinou, žalovanou s rodinou a samozřejmě také se zůstavitelkou pravidelně, každoročně stýkali při oslavě narozenin právě zůstavitelky v [obec] během měsíce září, a zejména pak při pravidelném trávení části letních prázdnin v [obec]. Od roku 1983 se totiž celá rodina – počítaje v to rodinu žalobců a) a b) (tedy spolu s otcem [celé jméno žalobce], matkou [jméno] [celé jméno žalované]), dále pak celou rodinou žalobkyně c) [celé jméno žalobkyně] (včetně jejího manžela [jméno] [příjmení], jejich dětí [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] [anonymizováno] a [jméno] [příjmení]) a rodinu žalované [jméno] [celé jméno žalované] včetně jejího tehdejšího manžela [jméno] [příjmení] a jejich dětí [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a konečně také, včetně zůstavitelky – každoročně scházela a sjížděla (část rodiny mimo rodinu [příjmení], kteří v nemovitosti bydleli) do rodinné nemovitosti v [obec] (tehdy dům [adresa] v [katastrální uzemí]), kde všichni společně trávili část letní dovolené (prázdnin) v délce trvání dvou nebo tří týdnů. Dále takto rodina trávila i část zimní dovolené, nejčastěji během měsíce ledna. Společné setkávání celé rodiny a také zůstavitelky trvalo zhruba do roku 1997. Babička žalobce a) a b) byla rovněž nejprve rodiči žalobce a) a b) a posléze i samotnými žalobci a) a b) pravidelně zvána na rodinné oslavy do [obec]. Žalobci a) a b) tak byli se zůstavitelkou po celou dobu v pravidelném kontaktu, setkávali se s ní (stejně jako rodiče obou žalobců) i mimo shora uvedená pravidelná rodinná setkání. Z uvedených skutečností tak vyplývá, že žádný z důvodů vydědění žalobce a) a žalobce b) nebyl (a ani nemohl být) dán. Zůstavitelka uvedla jako důvod vydědění žalobkyně c) skutečnost, že se k ní údajně žalobkyně c) měla chovat v rozporu s dobrými mravy, zůstavitelku měla napadat slovně a přihlížet tomu, kdy údajně měla být napadána slovně i fyzicky manželem žalobkyně c) [titul] [příjmení], o zůstavitelku údajně trvale neprojevovala opravdový zájem, který by jako dcera a lékařka projevovat měla, když ji údajně měla vyhazovat z domu v [obec], který zůstavitelka nechala dětem po smrti svého manžela. Žalobkyně c) je rovněž přesvědčena, že v závěti uvedené důvody vydědění nejsou a z povahy věci ani být naplněny nemohly. Žalobkyně c) takovéto uvedené důvody vydědění považuje za nepravdivé. Žalobkyně c) sporuje veškeré tyto důvody vydědění uvedené ve vztahu k její osobě. V širších souvislostech žalobkyně c) uvedla, že od léta roku 2002 se u její matky začaly projevovat psychické problémy, žalobkyně c) její stav konzultovala s psycholožkou [titul] [příjmení], která následně doporučila hospitalizaci, s níž nejprve matka žalobkyně c) souhlasila, poté hospitalizaci odmítla. Žalobkyně c) v minulosti byla se svou matkou (to je zůstavitelkou) pravidelně v kontaktu, týkala se s ní a dle možností a jejích potřeb jí byla nápomocná, a to jak v době před 29. 7. 2004 (pořízení závěti a listiny o vydědění), a tak i v době poté. Se svou matkou se běžně stýkala, zejména pak v rámci nejrůznějších rodinných setkání (rodinné oslavy nejen příslušníků nejbližší rodiny, ale i oslav v rámci širší rodiny), tak i mimo tato rodinná setkání. Každoroční setkání probíhala při oslavě narozenin její matky v [obec] (během měsíce září). Pravidelná rodinná setkání pak probíhala i v době části letních prázdnin v [obec], kdy jsem celá širší rodina – počítaje v to rodinu žalobce a) a žalobce b) (tedy spolu s otcem [celé jméno žalobce] a matkou [jméno] [celé jméno žalované]), dále pak celou rodinou žalobkyně c) [celé jméno žalobkyně] (včetně jejího manžela [jméno] [příjmení], jejich dětí [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] [anonymizováno] a [jméno] [příjmení]), dále pak žalovanou [celé jméno žalované] a jejího tehdejšího manžela [jméno] [příjmení] a jejich děti [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a konečně také zůstavitelku – každoročně scházela a sjížděla do rodinné nemovitosti v [obec], kde společně trávili část letní dovolené (prázdnin). Dále takto rodina trávila i část zimní dovolené, nejčastěji během měsíce ledna. Zůstavitelka byla pravidelně zvána a opakovaně se účastnila též dalších rodinných setkání a oslav, a to jak v [obec], tak v [obec], žalobkyně c) svoji matku navštěvovala i v [obec], a to i společně se svými syny. Žalobkyně c) u své matky taktéž opakovaně přespávala (pokud to vyžadovaly její pracovní povinnosti v [obec] či při pracovních cestách do v zahraničí), syn žalobkyně c) [jméno] pak v roce 2000 u zůstavitelky po přechodnou dobu i bydlel. Když v listopadu roku 1998, a poté i v únoru 2002 matka žalobkyně c) utrpěla úraz, žalobkyně c) po dohodě se svou matkou zajistila její převoz do nemocnice v [obec], kdy v obou případech po ukončení hospitalizace a v době následné rehabilitace trávila zůstavitelka několik týdnů v [obec] v péči žalobkyně c) u nich doma. Žalobkyně c) své matce též dle potřeby zajišťovala očkování a předpis potřebných léků. Žalobkyně c) se tudíž jakéhokoliv jednání, které by bylo v rozporu s dobrými mravy, vůči své matce nikdy v minulosti dne nedopustila a dle svých možností a všech okolností o matku projevovala trvalý a opravdový zájem. Ze všech uvedených důvodů proto žalobci podali předmětnou žalobu.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Ve svém vyjádření k žalobě ze dne 10. 5. 2017 tvrdí, že podanou žalobu považuje za neoprávněnou, nemorální, nedůstojnou, považuje ji za hanobení památky jejich matky. K samotné žalobě uvedla, že potomci jejího bratra [jméno] (to je [jméno] [celé jméno žalobce]) jako děti žily v [obec] ve společné domácnosti s matkou [jméno] [celé jméno žalované] (to je jejich babičkou [jméno]). Matka žalované [jméno] [příjmení] je v této době vídala jen výjimečně, a to o prázdninách v [obec], což dle žalované rozhodně nelze považovat za o„ projevený zájem z jejich strany“ ve smyslu prvního odstavce tohoto bodu žaloby. Veškeré kontakty zůstavitelky [jméno] [příjmení] s rodinou jejího syna [jméno] byly v jeho režii. Do [obec] zůstavitelka téměř nejezdila, neboť vztah se snachou nebyl vždy ideální. S vnoučaty od své dcery [jméno] se stýkala častěji. Zůstavitelka pocházela z [anonymizováno] a měla k tomuto kraji velmi silný citový vztah. Zásluhou žalované pak zůstal rodinný dům historicky vlastněný rodinou [příjmení] společným majetkem všech 3 sourozenců (to je žalované, její sestry [jméno] a jejího bratra [jméno]). V tomto domě se pak jejich rodiny scházely o prázdninách. Víkendová setkání rodin v [obec] u zůstavitelky [jméno] [příjmení] byla příležitostná a nepravidelná. Rodina sestry [jméno] si pak postavila vlastní dům v [obec] v ulici [ulice a číslo], kam za nimi zůstavitelka dojížděla, vypomáhala své dceři [jméno] s péčí o její 3 syny, o domácnost a podobně. Dle žalované se v tomto domě také odehrál pro jejich matku závažný osudový incident, při kterém ji manžel sestry [jméno] [jméno] [příjmení] fyzicky napadl, aniž by se [jméno] pokusila svoji matku před útokem ochránit. Oba manželé paní [příjmení] poté z domu vyhodili a její osobní věci převezli do domu [anonymizováno] (dům v [adresa]). Shodou okolností tam v té době žalovaná trávila letní dovolenou se svým přítelem a stali se tak nepřímými svědky tohoto incidentu a přímými svědky následného psychického traumatu [jméno] [příjmení], kdy od této události ona více přilnula k rodině žalované. Dle žalované potom následoval další útok od rodiny její sestry (poznámka žalobkyně c)), kdy žalovanou také v době její dovolené v [obec] vyzývala k opuštění domu [adresa] s odůvodněním, že„ má s domem své plány“. Žalobci a) až c) zaslali žalované před letními prázdninami dne 21. 6. 2004 Rozhodnutí většinových spoluvlastníků, ze kterého dle žalované vyplývá, že jim chtějí znemožnit výkon vlastnických práv a požadují vyklizení prostor nemovitosti (do 15. 8. 2004), které dosud užívala žalovaná se svými dětmi a též s jejich matkou (poznámka zůstavitelkou) k rekreaci. Žalovaná dále uvedla, že v roce 2002 zemřel její bratr [jméno] /poznámka otec žalobců a) a b) /. Tehdy bylo zůstavitelce 78 let. Žalující strana [celé jméno žalobce] a jeho matky [jméno] [celé jméno žalované] se dle žalované k zůstavitelce chovala necitlivě, odmítli jí sdělit, kam uložili ostatky jejího syna [jméno], což zůstavitelka až do své smrti nevěděla. Žalovaná dále uvedla, že poslední roky života byla zůstavitelka výhradně v její trvalé péči a nemalou zásluhu měl i přítel žalované, ke kterému měla zůstavitelka velmi dobrý vztah a důvěru. Žalovaná s přítelem společně řešili veškeré problémy zůstavitelky, včetně každodenní péče, osobní pomoci, psychické podpory i celkového rozptýlení. Dle žalované pak v pozůstalosti její matky nebyla nalezena žádná korespondence od vnuků /žalobce a) a b) ani dětí žalobkyně c) / a ani v žalobě zmiňovaná fotodokumentace z„ příbuzenstva“ v [obec] a [obec]. Z uvedených důvodů žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

3. Žalobci a) a b) reagovali na vyjádření žalované ve svém podání ze dne 18. 9. 2017. Zde mimo jiné uvedli, že pokud žalovaná sama uvádí, že zůstavitelka nejezdila za nimi vnoučaty do [obec] (ať již z jakýchkoliv důvodů) a že veškeré kontakty byly v režii jejich otce (kterého zůstavitelka jako syna měla ráda a který ji až do své smrti pravidelně navštěvoval – jak vše potvrzuje ve svém vyjádření žalovaná), pak jsou skutečnosti žalobci shora uvedené tímto jenom potvrzovány. Pokud žalovaná v závěru bodu 5 vyjádření popisuje„ útok sestry“ na žalovanou, kdy žalovaná měla být vyzvána k opuštění domu v [obec], přičemž tomuto mělo předcházet rozhodnutí většinových spoluvlastníků ze dne 21. 6. 2004 k nakládání s domem v [obec], jedná se o nerelevantní informace k předmětu řízení. Popisované jednání, jakkoliv samo o sobě není ničím závadové, se týká výsostně sféry žalované samotné. Žádný„ útok“ ze strany žalobců na zůstavitelku zde (pochopitelně) popisován není, jde jen o dotčení samotné žalované, která se tehdy neshodla s ostatními na způsobu využití společného majetku a byla přehlasována. Žalovanou předložené rozhodnutí spoluvlastníků není ničím jiným než uplatněním majority. Pro úplnost žalobci uvádějí, že zůstavitelce k předmětné nemovitosti v [obec] nikdy nesvědčilo vlastnické právo. Pro udržení časové kontinuity žalobce a) a b) pouze uvedli, že na rozhodnutí spoluvlastníků ze dne 21. 6. 2004 reagovala žalovaná návrhem na předběžné opatření ze dne 23. 7. 2004 adresované Okresnímu soudu v Semilech, dále podáním dne 28. 7. 2004 na [stát. instituce] a prakticky 1 den na to pak zůstavitelka dna 29. 7. 2004 pořizuje závěť a současně listinu o vydědění u notářky [titul] [jméno] [příjmení], opětovně v [obec]. Závěrem žalobci a) a b) uvedli, že žalovaná po smrti zůstavitelky [jméno] [příjmení] žalobcům a) a b) neposlala ani parte, a ani je jinak (například telefonicky) neinformovala, ačkoliv v té době se zůstavitelkou žila ve společné domácnosti. O smrti babičky se tak žalobci dozvěděli až od žalobkyně c).

4. Podáním došlým soudu dne 19. 3. 2018 vzala žalobkyně c) žalobu za svoji osobu v plném rozsahu zpět. Obvodní soud pro Prahu 2 svým usnesením ze dne 30. 4. 2018, č. j. 16 C 9/2017-71, rozhodl, že zpětvzetí žaloby žalobkyně c) ze dne 16. 3. 2018 není účinné. K odvolání žalované proti tomuto usnesení Městský soud v Praze usnesením ze dne 23. 8. 2018, č. j. 35 Co 254/2018-84, usnesení soudu I. stupně změnil tak, že zpětvzetí žaloby učiněné žalobkyní c) ze dne 16. 3. 2018 je účinné. K dovolání žalobců proti usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud České republiky ve svém usnesení ze dne 27. 5. 2020, č. j. 24 Cdo 1031/2019-106, usnesení Městského soudu v Praze i usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Z odůvodnění usnesení dovolacího soudu vyplývá, že žalobci a) až c), kteří byli usnesením soudu podle ustanovení § 175k odst. 2 o. s. ř. odkázáni, aby uplatnili své právo žalobou, mají ve sporném řízení postavení nerozlučných společníků (§ 91 odst. 2 o. s. ř.). Protože žalobci a) a b) s dispozitivním úkonem žalobkyně c), která vzala žalobu zcela zpět, nesouhlasili, nemůže být s ohledem na zásadu jednomyslnosti k takovému úkonu přihlédnuto.

5. Z dědického spisu vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] ve věci zůstavitelky [jméno] [příjmení], zemřelé dne 2. 4. 2008, vzal soud za prokázané, že zůstavitelka za svého života pořídila závěť sepsanou dne 29. 7. 2004 formou notářského zápisu notářkou [titul] [jméno] [příjmení], notářkou v [obec], sp. zn. notářského zápisu [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka]. Z citovaného notářského zápisu sepsaného dne 29. 7. 2004 má soud za prokázané, že zůstavitelka [jméno] [příjmení], [datum narození], v této závěti ustanovila univerzální dědičkou svou dceru [celé jméno žalované] (poznámka žalovanou). Zároveň zůstavitelka tímto úkonem vydědila svoji dceru [celé jméno žalobkyně] /poznámka žalobkyni c) /, a to z toho důvodu, že se k ní chová v rozporu s dobrými mravy, napadá ji slovně a přihlíží, je-li napadána slovně i fyzicky jejím manželem [příjmení] [příjmení] a v žádném případě o zůstavitelku trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako dcera a lékařka projevovat měla. Vyhazuje zůstavitelku z domu v [obec], který zůstavitelka nechala dětem po smrti svého manžela. Současně zůstavitelka v tomto notářském zápisu vyděďuje své vnuky [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobce] /poznámka žalobce a) a žalobce b) /, potomky předemřelého syna zůstavitelky [celé jméno žalobce], a to z toho důvodu, že se s ní nestýkají po dobu nejméně 20 let, zůstavitelka o nich nic neví, neprojevují o ni žádný zájem. Důsledky vydědění se vztahují jak u zůstavitelčiny dcery [jméno], a tak i u vnuků [jméno] a [celé jméno žalobce] i na jejich potomky. Z předmětného dědického spisu vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] vzal soud dále za prokázané, že usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 12. 1. 2017, č. j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto tak, že soud odkazuje zůstavitelčinu dceru [celé jméno žalobkyně], narozenou [datum], zůstavitelčina vnuka [celé jméno žalobce], narozeného [datum], a zůstavitelčina vnuka [celé jméno žalobce], narozeného [datum], aby do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení podali u Obvodního soudu pro Prahu 2 proti zůstavitelčině dceři [celé jméno žalované], narozené [datum], žalobu na určení, že jsou dědici po zůstavitelce. V návaznosti na shora uvedené soud konstatuje, že předmětná žaloba na určení dědického práva soudu došla dne 10. 3. 2017, tady ve stanovené lhůtě.

6. Dne 20. 9. 2020 došlo do spisu podání žalobkyně c) [celé jméno žalobkyně], datované dnem 18. 9. 2020, v němž žalobkyně c) soud žádá, aby její podání datované dne 16. 3. 2018 (zpětvzetí žaloby v té její části, v níž se domáhá určení, že žalobkyně c) je dědicem po zůstavitelce [jméno] [příjmení] ze zákona v prvé skupině dědiců) bylo posuzováno podle jeho obsahu, kdy žalobkyně c) setrvává na svém stanovisku a svém zájmu, aby jí žalobou uplatněný nárok nebyl věcně posuzován. V této souvislosti nechť je její procesní úkon ze dne 16. 3. 2018 posuzován jako vzdání se práva na projednání věci. V této souvislosti žalobkyně c) navrhla, aby ve vztahu k jí uplatněnému nároku nebylo prováděno dokazování (důkazy navrhované v žalobě) a její nárok nebyl věcně projednáván. Vzhledem k uvedeným skutečnostem se žalobkyně c) současně omluvila z účasti na ústním jednání v této věci.

7. Mezi účastníky je nesporný příbuzenský vztah všech žalobců i žalované k zůstavitelce paní [jméno] [příjmení] a rovněž není sporná samostatná existence listiny o vydědění žalobců, která je součástí závěti pořízené formou notářského zápisu.

8. Žalobci a) a b) navrhli k prokázání svých tvrzení, že není pravdou zůstavitelkou uvedený důvod vydědění v tom, že se žalobci a) a b) se zůstavitelkou nestýkali po dobu nejméně 20 let, že o nich zůstavitelka nic neví a že oni neprojevují žádný zájem, výslech řady svědků – konkrétně výslech manžela žalobkyně c) [titul] [jméno] [příjmení], výslech všech 3 dětí [anonymizováno] – tedy bratranců žalobců a) a b) [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] [anonymizováno] a [jméno] [příjmení], účastnický výslech žalobců a) b) i účastnický výslech žalobkyně c), výslech svědka [jméno] [příjmení] (bez příbuzenského vztahu k účastníkům řízení), výslech dcery žalované – [jméno] [příjmení]. Žalobci a) a b) původně navrhovali též výslech jejich matky paní [jméno] [celé jméno žalované], která však v mezidobí zemřela. V závěru řízení pak žalobci již netrvali na účastnickém výslechu žalobce b) [celé jméno žalobce], ani na svědeckém výslechu [jméno] [příjmení]. Žalobci a) a b) v doplňujícím vyjádření ze dne 5. 10. 2020 dále uvedli, že kromě dosud uvedených způsobů pravidelných kontaktů žalobců a) a b) se zůstavitelkou, žalobce a) pravidelně zasílal korespondenci zůstavitelce ze svých zahraničních cest a dále ji navštěvoval během svých cest do [obec], ať již se jednalo o jeho soukromé cesty nebo cesty za účelem návštěvy také svého otce, který v té době byl zaměstnán na [stát. instituce]. V roce 2001 žalobce a) takto navštívil zůstavitelku (a současně také žalovanou) na jaře 2001 (před svojí turistickou cestou do Sýrie) a také na podzim roku 2001, kdy v [obec] vyřizoval vízovou povinnost před cestou do Střední Ameriky. Žalobce a) se pak se zůstavitelkou, opětovně vyjma již v žalobě uvedených pravidelných setkání v [obec], pravidelně vídal ke konci 90. let právě v rodinné nemovitosti v [obec] také u příležitosti oslav [jméno], kam přijížděl se svými přáteli, a u příležitosti trávení zimních pobytů spojených s lyžováním právě v uvedené nemovitosti.

9. Žalovaná na podporu svých tvrzení, že vztahy mezi zůstavitelkou a všemi žalobci nebyly dobré a žalobci neměli zájem se se zůstavitelkou stýkat, navrhla k důkazům návrh na vydání předběžného opatření k Okresnímu soudu v Semilech, které podala žalovaná společně se svým tehdejším manželem [jméno] [příjmení] proti všem žalobcům, matce žalobců a) a b) i manželu žalobkyně c), kterým dokládá, že zůstavitelka [jméno] [příjmení] měla citový vztah k předmětnému domu v [obec] a tím, že došlo k rozdělení domu na více spoluvlastnických podílů a zůstavitelka a žalovaná tento dům užívaly, byl ze strany žalobců vyvíjen nátlak, aby tento dům přestali užívat. Žalovaná na podporu svých tvrzení o důvodnosti předmětné listiny o vydědění navrhla výslechy svědků – svého syna [jméno] [příjmení], svého přítele [titul] [jméno] [příjmení], dále výslech svědkyně [jméno] [příjmení] a výslech svědka [příjmení] [jméno] [příjmení].

10. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je v příbuzenském vztahu k účastníkům řízení. Konkrétně žalobkyně c) je jeho matkou, žalovaná jeho tetou a žalobci a) a b) jsou jeho bratranci – synové jeho dnes již zemřelého strýce. Zůstavitelka [jméno] [příjmení] je ve vztahu ke svědku [jméno] [příjmení] jeho babičkou. Ke kontaktům rodiny za života babičky svědek vypověděl, že babička jezdila až do roku 2000 relativně často za jeho rodiči do [obec]. Zde v [obec] probíhala v létě setkání rodin všech 3 sourozenců, což bylo ještě za doby, kdy žil svědkův strýc pan [celé jméno žalobce]. Babička u těchto setkání také bývala přítomná. Rodiny se setkávaly o dovolených, babička v [obec] trávila celkově hodně času. Babička jinak bydlela v [obec] v bytě, v bytě bydlela až do své smrti sama. Svědek vypověděl, že setkání s babičkou probíhala i v [obec], kdy za ní takto jezdívala jak rodina z [obec], a tak i rodina z [obec], bratranci z [obec]. Když se dělalo malování bytu babičky, sešla se v [obec] celá rodina a pomáhala. Svědek sám v [obec] v letech 1997 1998 u babičky 1 rok bydlel, neboť zde studoval. V tu dobu měl s babičkou kontakt intenzivnější. Ostatní v té době také babičku navštěvovali, přičemž tyto návštěvy byly jak ze strany žalované paní [celé jméno žalované], tak i ze strany svědkových bratranců. Poté svědek u babičky bydlel ještě asi půl roku v roce 2000, když zde v [obec] nastupoval do práce. Babička v té době komunikovala se všemi. [jméno] hodně tíhla ke strýci svědka [celé jméno žalobce] – tatínkovi svědkových bratranců. Problém nastal v roce 2002, když [celé jméno žalobce] po dlouhých zdravotních komplikacích zemřel. Dle svědka [příjmení] babička jeho smrtí hodně trpěla, začala mít vážnější psychické problémy, ale lékařskou péči odmítala. Kontakty začaly být problematické. V roce 2003 nebo 2004 nechala žalovaná paní [celé jméno žalované] v bytě u babičky vyměnit klíče, že se o ni bude starat, že se o babičku stejně nikdo nezajímá. Svědek v této souvislosti vypověděl, že se poté s babičkou setkali, pokud se k ní do bytu vůbec dostali, avšak nikdy už neměli možnost být s ní samostatně, vždy u toho byla paní [celé jméno žalované] Poslední kontakt ze strany rodiny svědka s babičkou byl na podzim roku 2007. Babička zemřela v prvním čtvrtletí roku 2008 a od té doby kontakty ani s částí rodiny [celé jméno žalované] nepokračovaly. K setkáním rodin v [obec] za účasti babičky do roku 2000 svědek vypověděl, že tato probíhala v [obec] v domě, který byl ve spoluvlastnictví svědkových rodičů, jeho tety a jeho strýce. Po roce 2000 setkání probíhala v novém domě svědkových rodičů v [obec], kteří si nová dům postavili v blízkosti domu starého. K uvedeným setkáním rodin v [obec] s babičkou paní [příjmení] svědek vypověděl, že babička měla ke všem vnoučatům vztah velice podobný, dávala jim dárky a samozřejmě obráceně dostávala ona dárky ode všech. Rodinných setkání se babička účastnila velice ráda, neboť poměrně dlouho pracovala jako kuchařka, a proto ráda pro tyto akce připravovala jídlo, občerstvení. Babička měla ráda, když se celá rodina sešla. Ke zdravotnímu stavu babičky svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že z hlediska soběstačnosti na tom byla poměrně dobře, až téměř do konce se o sebe dokázala fyzicky postarat. Občas byly nějaké komplikace řešené krátkodobou hospitalizací, kdy babička měla jednak autonehodu, a poté ji i později někdo přepadl a zlomil jí ruku. Lékařskou péči zařizovala svědkova matka [celé jméno žalobkyně]. K psychickému stavu babičky svědek vypověděl, že někdy od roku 2003 (po smrti svědkova strýce) se osobnostně začala měnit, byla méně komunikativní, více se jí měnily nálady. Svědkova teta [celé jméno žalované] však vyšetření babičky a nějakou léčbu odmítala. Rodina se u babičky rovněž sešla při příležitosti nějakých oprav v jejím bytě někdy v roce 1995. Dle svědka se rodina v [obec] v zimě společně nesetkávala, spíše tam jezdívali svědkovi bratranci na lyže. Vzhledem k tomu, že babička jezdila do [obec] poměrně často, někdy se takto bratranci sešli i s babičkou. K osobě jménem [jméno] [příjmení] svědek vypověděl, že je to přítel jeho tety [celé jméno žalované]. Svědek v rámci rodiny osobně nezaznamenal žádný incident s tímto člověkem, má však informace pouze z doslechu od svého otce, který svědkovi sdělil, že v obchodě v [obec] na něho pan [příjmení] nejprve slovně a poté i fyzicky zaútočil. Z doslechu svědek rovněž ví, že [jméno] [příjmení] měl rovněž konflikt se svědkovou sestřenicí [jméno] [příjmení].

11. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je ve stejném příbuzenském vztahu k účastníkům řízení jako předchozí svědek [jméno] [příjmení], který je jeho bratrem. Ke vztahům mezi příbuznými účastníky řízení svědek vypověděl, že se svou matkou má normální vztah, vycházejí spolu dobře. S bratranci /poznámka žalobcem a) a žalobcem b) / měli vždy dobré vztahy, i když se moc nevídají. Se žalovanou [celé jméno žalované] má svědek někdy od doby let 2001 2004 vztahy nulové. Svědek si vybavuje, že babička paní [příjmení] zemřela v březnu nebo dubnu roku 2008. K setkávání širší rodiny svědek vypověděl, že širší rodinná setkání rodin [příjmení] a [příjmení] probíhala do roku 2001, poté již setkání byla řidší a v menším počtu. Do roku 2001 probíhala širší setkání rodin minimálně 2x ročně v původním domě v [adresa], poté po přestěhování jeho rodiny do domu v [adresa] [anonymizováno] setkání probíhala zde a občas i na chaloupce v [obec] – v [část obce]. Ke vztahu mezi babičkou [jméno] [příjmení] a jejími vnoučaty svědek vypověděl, že tento vztah vnímal jako typický vztah mezi babičkou a vnoučaty, nebylo tam nic nepřátelského, nebyly tam žádné konflikty. Hovořilo se tam, co kdo má nového, co práce, co škola a podobně. Když přijeli do [obec] [celé jméno žalobce] z [obec], tak tam pobyli minimálně týden. O vánočních svátcích jezdili do domu [adresa] v [obec] zejména [celé jméno žalobce] z [obec], nebo probíhala setkání v [část obce] – v [obec], kdy babička se na těchto setkáních spíše ukázala, nežli by tam pobývala, protože tam tolik lidí nebylo možno kde ubytovat. Babička dle svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] jezdila do [obec] velmi ráda, jezdila tam na jaře, v létě, na podzim, pobývala tam vždy po docela dlouhou dobu. V domě [adresa] byly 2 bytové jednotky, kdy babička byla dole, rodina [příjmení] obývala bytovou jednotku nahoře. Ke zhoršení vztahů došlo poté, co se objevila postava pana [příjmení], což bylo někdy kolem roku 2002, nebo 2003. Jmenovaný měl konflikty s otcem svědka, byl slovně agresivní na svědka i na jeho matku. Svědek potvrdil, že babička trvale bydlela (v [obec]) sama, někdy od roku 2003 kontakty svědka s babičkou přestaly. Za babičkou jezdila svědkova matka [celé jméno žalobkyně] 1x nebo 2x ročně na očkování.

12. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je manželem žalobkyně c) [celé jméno žalobkyně]. Ke svým synovcům má vztah přátelský, ke své švagrové [celé jméno žalované] nyní nemá vztah žádný, když dříve byl tento vztah spíše nepřátelský, antagonistický. K posledně uvedenému svědek na vysvětlenou vypověděl, že spíše jeho švagrová [celé jméno žalované] má negativní vztah k němu a vzniklo to někdy v roce 2002. Svědek bydlí se svou rodinou v [obec] na adrese [adresa]. Byla u nich ráda. K setkáním širší rodiny dle svědka docházelo hodně často o prázdninách nebo o Vánocích, kdy byla přítomna žalovaná s dětmi a se svým tehdejším manžela, poté již bez manžela, dále byl přítomen [celé jméno žalobce] – bratr svědkovy manželky se svými dětmi, dělaly se táboráky. [jméno] zemřel v roce 2002. Poté, to již byli svědkovi synovci starší, už tam jezdili méně často, měli také svoje kamarády. V dřívější době se na těchto setkání sešlo i 6, resp. 7 [anonymizováno] vnoučat – dětí všech tří sourozenců. Ta setkání byla hodně častá, zlom přišel v roce 2002. Poté již navštěvovala [jméno] [příjmení] pouze manželka svědka s jejich dětmi a on sám se toho již neúčastnil. Vztah mezi [jméno] [příjmení] a svědkovými synovci [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobce] svědek vnímal jako vztah normální. Ke zdravotnímu stavu [jméno] [příjmení] svědek vypověděl, že žádnými chorobami netrpěla. Ráda se napila, dle svědka to bylo asi tak v normě. Zůstavitelka byla náladová. Bydlela v [obec] v [adresa] [anonymizováno], po úmrtí svého druha v bytě už bydlela sama. Nejstarší syn svědka – [jméno] [příjmení] u své babičky bydlel za svého studia [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] – v prvním ročníku. Svědek [příjmení] rovněž potvrdil, že někdy v roce 1994 celá rodina, včetně rodiny [celé jméno žalobce] dětmi, babičce vymalovali celý byt. Ona sama se o ně v té době starala, dávala jim stravu. Setkání rodiny, o nichž svědek vypovídal, probíhala hlavně v [obec] v domě ve [ulice] [anonymizována dvě slova]. Zde svědek s rodinou bydlel až do roku 2000. K osobě [jméno] [příjmení] svědek vypověděl, že ho zná od roku 2002. V roce 2010 jmenovaný svědka [příjmení] [příjmení] udeřil pěstí do obličeje v obchodě v [obec], o čemž je záznam na přestupkovém oddělení na policii. Svědek byl kvůli tomuto napadení i v nemocnici. Dle svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] měl [jméno] [příjmení] i konflikty s dalšími členy rodiny – konkrétně s jeho synem [jméno] [příjmení], který nyní bydlí v domě ve [ulice] [anonymizováno]. K incidentu v roce 2002 svědek vypověděl, že tehdy se babička [jméno] [příjmení] rozčílila, že [příjmení], když si brali hypotéku na stavbu nového domu v [obec], dali do zástavy domek na [část obce] v [obec]. Dle svědka [příjmení] [příjmení] byla paní [příjmení] rozčílená, a když přišla ten den domů její dcera [jméno], paní [příjmení] jí nadávala, vyčítala a chtěla ji rukou udeřit. Svědek [příjmení] v tento okamžik paní [příjmení] tu ruku podržel. Poté svědek paní [příjmení] řekl, že už ji doma nechce. A tak ji i s věcmi a peřinami naložili a přestěhovali o kousek dál do domu ve [ulice] [anonymizováno], kde v té době byla žalovaná [celé jméno žalované] na prázdninách. Z toho potom vzniklo to údajné fyzické napadení, které svědek četl v tom vydědění. Svědek dále potvrdil, že jeho syn [jméno] [příjmení] vede spor se [celé jméno žalované] o určení vlastnictví k domu ve [ulice] [anonymizováno].

13. Další v řízení vyslechnutý svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděl, že je spolužákem a dlouholetým kamarádem [celé jméno žalobce] /poznámka žalobce a) /. Svědek zná jeho bratra [celé jméno žalobce]. Jejich tetu [titul] [celé jméno žalobkyně] viděl asi 1x v životě v [obec] a další tetu [celé jméno žalované] viděl několikrát zde v [obec]. Svědek byl s [celé jméno žalobce] 2x na horách v [obec] v roce 1999 a v roce 2000. Jednou se jednalo o pánskou jízdu a jednou to byla větší parta přes Silvestra. Bydleli tehdy v tom domě, který spoluvlastnili. [příjmení] [příjmení] bydlela v horním patře domu. Babičku [celé jméno žalobce] svědek nikdy sám osobně neviděl. Několikrát byl s [celé jméno žalobce] ubytován v [obec] u jeho tety [celé jméno žalované], a to když cestovali do zahraničí. [příjmení] [jméno] ví, že když tady v [obec] byli, [jméno] chodil za babičkou na návštěvu. Toto ví však svědek pouze z doslechu. Při svých cestách se žalobcem a) do zahraničí, kdy spolu cestují od roku 1999 do současné doby, z každého takového výletu posílali pohledy domů. Sám svědek posílal pohledy svým babičkám, jeho kamarád [jméno] také psal pohled své babičce. Dle svědka měl žalobce a) tehdy již jenom jednu babičku, ta druhá z [obec] již patrně nežila. Takto konkrétně psali pohledy ze Sýrie, nebo kupříkladu psali pohledy ve vlaku z Rumunska. Když společně cestovali do Sýrie, svědek měl tehdy vlasy obarvené načerveno.

14. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že z rodiny zná jenom žalovanou. Párkrát viděla i její maminku. Svědkyně i žalovaná pracovaly v mateřské škole – žalovaná nejprve pracovala ve školce na [adresa], a poté přešla do mateřské školy v [adresa] [anonymizováno]. Svědkyně pracovala v [adresa]. Svědkyně chodila k žalované s dětmi ze školky na hudební výchovu do [adresa] [anonymizováno]. Dle svědkyně byla žalovaná na hudební výchovu výborná. Obě jsou kamarádky, nyní se dlouho spolu neviděly. Obě 2 společně pracovaly nějakou dobu v mateřské škole v [adresa] [anonymizováno]. Svědkyně zde pracovala od roku 2003 nebo 2004, žalovaná do školky přišla v roce 2010, možná již dříve. Svědkyně viděla maminku žalované asi 2x, a to na besídce v mateřské škole ve [adresa] [anonymizováno]. Bylo to v roce 1997. To si svědkyně pamatuje přesně. Jinak svědkyně nikoho z rodiny nezná, nezná nikoho z rodiny [příjmení], z rodiny [příjmení]. Rovněž nebyla nikdy u [příjmení] v [obec]. U žalované byla svědkyně doma asi 1x – před čtyřmi lety, když žalovaná v bytě něco předělávala a manžel svědkyně jim v bytě něco dělal. Dle svědkyně se žalovaná o svoji maminku starala, vždycky říkala, že jde za mámou. O své matce mluvila vždy velmi hezky. To, že se žalovaná o maminku stará, že jí jde třeba uklízet, nakupovat a podobně, tyto informace má svědkyně z doslechu od žalované.

15. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděl, že se znal se zůstavitelkou paní [příjmení]. Seznámila je její dcera [celé jméno žalované]. Žalovaná tehdy bydlela v blízkosti svědkova bydliště a oba se spolu seznámili venku při venčení svých psů. Svědek poté s paní [příjmení] navštěvoval společně výstavy. Na žádost paní [příjmení] svědek pomohl její vnučce [jméno] (poznámka [jméno] [příjmení]) při přijímacích zkouškách s talentovými zkouškami. Do rodiny [příjmení] svědek docházel na rodinné oslavy, eventuálně Vánoc. U větších oslav byla paní [příjmení] přítomna téměř vždy. V [obec] u [příjmení] byl svědek pouze 1x na pozvání paní [celé jméno žalované]. Neví však, zda to bylo ještě za života paní [příjmení], nebo až po její smrti. Paní [příjmení] svědek charakterizoval jako společenskou a milou dámu. Po smrti jejího syna [jméno] měla dle svědka paní [příjmení] zdravotní – psychické problémy, na co si svědkovi stěžovala. Také si mu stěžovala, že rodinné vztahy jsou vyhrocené, že se musí vystěhovat a že kromě bytu nemá kam jezdit. Říkala, že s celou rodinou přerušili styky, že se s nimi nestýká a zbývá jí jedině [jméno]. K domku v [obec] měla dle svědka vztah – mrzelo ji, že už tam nemůže jezdit. Další členy širší rodiny z [příjmení] a [příjmení] svědek nezná. Za svého života mluvila paní [příjmení] o svém manželovi (zemřelém) a také o svých 3 dětech – [jméno], [jméno] a [jméno]. [příjmení] [jméno] [příjmení] svědek zná, je to přítel [celé jméno žalované]. [titul] [příjmení] byl rovněž přítomen po úmrtí paní [příjmení] na zádušní mši. Zde kromě něho byla pouze [jméno], její syn [jméno], a zda byl přítomen pan [příjmení], si svědek nevybavuje. Ke vztahu dcery paní [celé jméno žalované] – [jméno] s [jméno] [příjmení] svědek vypověděl, že slušně řečeno se nesnášeli, neměli se rádi.

16. Žalobci navržená svědkyně [jméno] [příjmení] – dcera žalované se původně z účasti na nařízeném jednání jako svědkyně omluvila. Na vysvětlení uvedla, že se svou matkou [celé jméno žalované] mají dlouhodobě vyhrocené vztahy. Jako důvod přerušení častého kontaktu s její matkou uvedla opakující se konflikty s ní, ale hlavně s jejím partnerem [jméno] [příjmení]. Dle svědkyně [příjmení] je pan [příjmení] bývalý voják z povolání a je agresivní a násilné povahy. Výše uvedené konflikty vygradovaly fyzickým násilím pana [příjmení] vůči [jméno] [příjmení] a později i vůči jejímu bratrovi [jméno] [příjmení]. Dle svědkyně její matka v této věci nikdy nezakročila. V momentě, kdy byla [jméno] [příjmení] panem [příjmení] fyzicky zraněna, s ním veškeré kontakty ukončila a později i se svou matkou. Poté, co [jméno] [příjmení] napadl i jejího bratra [jméno] [příjmení], na něj zpětně podala trestní oznámení za napadení. Svědkyně v této souvislosti vyjádřila obavy z opětovného fyzického ublížení její osobě ze msty ze strany pana [příjmení], pokud by šla svědčit. Ke své matce dále uvedla, že jakákoliv setkání s ní či jí se týkající jsou pro ni traumatizující a nepředstavitelná. Z důvodu uvedených obav svědkyně [příjmení] soud změnil (posunul čas předvolání k jednání pro svědka [jméno] [příjmení]). Předvolaná svědkyně [jméno] [příjmení] se k jednání dostavila, její matka v uvedeném termínu nebyla u jednání soudu přítomna. [jméno] [příjmení] v rámci svědecké výpovědi uvedla, že oba žalobci jsou jejími bratranci a [titul] [celé jméno žalobkyně] je její tetou. [celé jméno žalované] je matkou svědkyně. Ke svému vztahu s účastníky řízení [jméno] [příjmení] uvedla, že problematický vztah má se svou matkou. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud v podstatě nic podstatného nezjistil. Svědkyně vypověděla, že neví přesně, kdy babička (poznámka [jméno] [příjmení]) zemřela. Připustila, že nějaká společná setkání rodiny byla, ale svědkyně si nepamatuje přesně jak často a rovněž si nepamatuje, jestli se toho babička také účastnila. Současně projevila obavu, že si může vzpomenout špatně a že se potom do toho přimotají nějaké dojmy nebo pocity. Svědkyně si k setkáním rodiny vybavuje obraz v [obec] ve starém baráku a potom obraz v [obec] [ulice]. Ale to byli malí ve věku tak 10, 12 let. Žalovaná, která v rámci důkazních návrhů navrhla svědeckou výpověď svého syna [jméno] [příjmení], na jeho výslechu již následně netrvala. Tomuto předcházela omluva předvolaného svědka [jméno] [příjmení], který se k jednání soudu dne 19. 5. 2021 nedostavil, přičemž následně uvedl, že se k soudu nedostavil plánovitě z důvodu obavy o možné až velmi pravděpodobné agresivní chování přítele jeho matky [celé jméno žalované] – [jméno] [příjmení]. K tomu doložil SMS komunikaci se svou matkou, v níž výslovně uvedl, že se nehodlá účastnit dalších svědectví z důvodu psychopatického jednání jejího přítele. Následující den po jednání soudu dne 19. 5. 2021 právní zástupce žalobců a) a b) soudu sdělil, že bezprostředně po ukončení soudního jednání po odchodu ze soudní budovy k němu a k žalobci a) na ulici přistoupil předtím vyslechnutý svědek [jméno] [příjmení], který kromě luskání prsty právnímu zástupci žalobců sdělil:„ Ty hajzle, to bude mít ještě dohru, z toho se budeš zodpovídat“.

17. Svědek [titul] [jméno] [příjmení] vypověděl, že se s žalovanou [celé jméno žalované] i její matkou paní [příjmení] zná od roku 2000. Od uvedeného data rovněž se žalovanou žijí společně. Svědek vypověděl, že když jezdili do [obec] – do domu ve [ulice] [anonymizováno], jezdili tam i s paní [příjmení]. Občas se tam viděli s [příjmení]. Svědek se žalovanou do [obec] jezdili na víkendy, na dovolenou. Dle svědka se žalovaná osobně o svoji matku starala, starala se sama, někdy jí v tom svědek trošku pomáhal. Svědek [příjmení] dále vypověděl, že [celé jméno žalobce], když jel do ciziny a zpět, u [celé jméno žalované] přespal ještě s nějakým kamarádem. Svědek ví, že mu [jméno] říkala, jestli by nenavštívil babičku a on ji nenavštívil. Svědek [příjmení] dále vypověděl, že mezi [celé jméno žalované], [anonymizováno] a [anonymizováno] probíhá spor ohledně vypořádání spoluvlastnictví nemovitosti – domu [adresa] v [obec]. K paní [jméno] [příjmení] svědek vypověděl, že navzájem spolu měli velmi dobrý vztah. Zůstavitelka byla velice vzdělaná a kulturní žena, intelektově a psychicky na tom byla velice dobře po celou dobu, co se znali a stýkali. Svědek rovněž potvrdil výměnu klíčů od bytu paní [příjmení] s odůvodněním, že žalovaná ztratila ledvinku se svými klíči, klíči od babičky i doklady a z tohoto důvodu se měnily i klíče od vchodu do bytu paní [příjmení] Tyto klíče pak měla pouze žalovaná a paní [příjmení] a občas si náhradní klíče půjčoval sám svědek [příjmení], když do tohoto bytu chodil. Svědek dále jako problém vidí, že v souvislosti s úmrtím [celé jméno žalobce] (poznámka syna paní [příjmení]) jeho manželka tehdy odmítla sdělit paní [příjmení] i žalované, kde je její bratr uložen.

18. Žalobkyně c) jako účastnice řízení ke vztahům v širší rodině [příjmení] a [anonymizováno] vypověděla, že babička – paní [jméno] [příjmení] měla ráda všechny 3 své děti a rovněž měla ráda svá vnoučata. K nezájmu obou žalobců – vnuků zůstavitelky, uvedenému v listině o vydědění žalobkyně c) vypověděla, že v době před 20 lety bylo žalobci a) 5 let a žalobce b) byl ve věku 2 let. K sešlostem rodiny kupříkladu vypověděla, že když její matka dostala v roce 1994 kardiostimulátor, všichni se u ní sešli a vymalovali jí celý byt. Žalobkyně c) rovněž nesouhlasila s tím, že její matka nemohla jezdit do [obec] a pobývat tam. V této souvislosti uvedla, že své 83. narozeniny slavila právě v [obec]. Tři roky před svou smrtí zůstavitelka převedla na žalovanou [celé jméno žalované] byt, a ta vyměnila zámek. Rodina tak neměla možnost se s babičkou vídat, pouze když tato slyšela mobilní telefon nebo zvonek. Do bytu však přístup již neměli. Žalobkyně c) rovněž potvrdila, že žalobce a) [celé jméno žalobce] hodně cestoval po světě a babička měla vystavené pohledy, fotky z cesty po Americe. Takže kdyby svého vnuka neměla ráda, tak by asi pohledy vystavené neměla. Zůstavitelka byla do konce svého života pohyblivá. Byla velice čilá na svůj věk, chodila nakupovat. Po smrti svého syna [jméno] začala být psychicky nemocná. Žalovaná však nedovolila, aby se mohla léčit. Také společným setkáním rodin za účasti babičky žalobkyně c) uvedla: V roce 1984 se setkali v [obec] na oslavu třetích narozenin dvojčat žalované – [jméno] a [jméno]. V létě 1985 se všechny 3 rodiny setkaly v [obec], dělaly se táboráky. Babička byla velice čilá, bavilo ji dělat oslavy. V létě 1986 se všichni i za účasti babičky setkali na [obec]. Poté o Vánocích v [obec] se opět setkaly všechny 3 rodiny. V roce 1989 byl v létě uskutečněn v [obec] táborák a rovněž v zimě se tam všichni sešli. Společně slavili i babiččiny 70. narozeniny, což bylo v roce 1994. Tehdy je slavili v [obec] a malovali při tom babiččin byt. Otec žalobců [celé jméno žalobce], když pracoval v [obec] na [anonymizováno], také za svojí matkou chodil. Jeho synové žili v [obec] a měli také už své zájmy, ale když třeba někam cestovali, tak se v [obec] za babičkou kupříkladu zastavili nebo tam přespali. V roce 2000 a 2001 byli společně v [obec], kde byla přítomna babička, její syn [celé jméno žalobce] s dětmi, a kdy se vyklízel dům v [obec], aby se mohl prodat, protože tam nikdo nechtěl bydlet. Kdyby babička řekla a žalovaná to dovolila, tak by určitě za ní kluci [jméno] [jméno] /poznámka žalobci a) a b) / přijeli a s něčím konkrétním jí pomohli. Dům v [obec] dodnes existuje, žalovaná tam má zamčené patro. Žalobkyně c) potvrdila, že v červenci roku 2004 došlo u nich doma v [obec] ke konfliktu v souvislosti se zřízením zástavního práva k chaloupce na [obec] ze strany [anonymizováno], což zůstavitelku rozčílilo a chtěla se na svoji dceru – žalobkyni c) vrhnout. V té chvíli se její manžel mezi ně postavil a paní [příjmení] za tu ruku chytil. K ničemu jinému nedošlo. K domu v [obec] ve [ulice] ulici žalobkyně c) uvedla, že tento dodnes není prodaný a babička tam mohla i nadále jezdit. V souvislosti s provedenými důkazy pak žalobci následně netrvali na účastnickém výslechu žalobce b) a na výslechu původně navrženého svědka [jméno] [příjmení].

19. Žalobce a) [celé jméno žalobce] v rámci svého účastnického výslechu vypověděl, že jeho vztah s babičkou (babi [jméno]) byl až do smrti jeho otce dobrý, velmi přátelský. Vídali se pravidelně – minimálně 3x za rok, kdy se jednalo o takové 3 středobody těchto setkání. Prvním z nich bylo léto, kdy vždycky jezdili s rodiči minimálně na týden, resp. na 2 týdny, na prázdniny do [obec], kde se obvykle setkávala celá rodina – [příjmení], [celé jméno žalované] s tehdejším manželem [jméno] [příjmení] a jejími 2 dětmi a rodina žalobce. Vždy u těchto setkání byla v podstatě babička, neboť se slavily narozeniny, kdy různí rodinní příslušníci měli narozeniny v rozmezí od 1. 6. do 26. 7., takže se to vždy spojilo v nějakou oslavu narozenin. Konaly se táboráky, pekla se živáňská, trávili tam společný čas. Druhým středobodem, kdy se v rodině vídali, byly narozeniny babičky – o nějakém víkendu v půlce září, kdy [celé jméno žalobce] z [obec] jeli v pátek do [obec] a v neděli zpátky. Spali u babičky v bytě v [anonymizována dvě slova], kdy v sobotu vždy chodili někam do města, kde se setkali buď se [celé jméno žalované] a jejími dětmi, nebo je navštívili u nich doma a v neděli se vraceli zpátky. Třetím středobodem byla zima o jarních prázdninách, kdy jezdili lyžovat do [obec]. V domě v horním patře bydleli [příjmení] a ve spodním volném patře se střídali [celé jméno žalobce] z [obec] nebo rodina [příjmení] od [celé jméno žalované]. Když byli oba žalobci menší, tak se všechny 3 rodiny v [obec] setkaly i na Vánoce včetně babičky. Jak postupně dětí přibývalo, tak se Vánoce nekonaly již v každém roce. Žalobce a) dále vypověděl, že kromě toho byly i jiné příležitosti různě nahodilé, kdy kupříkladu jeli do [obec] za někým na návštěvu a stavili se při té příležitosti za babičkou. V pozdějších letech žalobce a) při cestách do zahraničí s kamarádem [jméno] v [obec] vyřizoval víza a tehdy již přespávali u [celé jméno žalované], aby se viděli s jejími dětmi a také nechtěli rušit babičku. V té době u ní pobýval žalobcův bratranec [jméno] [příjmení]. Když tedy žalobce a) přespával u své tety [celé jméno žalované] v [ulice] [anonymizováno], tak se vždy za babičkou v ulici [anonymizováno] stavil. Takových (náhodných) příležitostí bylo více. Když začal žalobce a) jezdit na zahraniční cesty s kamarádem [jméno] [příjmení], tak vždy z takové cesty posílal pohled, protože v té době již žádnou jinou babičku (ani dědečka) neměl. Takto byli v roce 1998 na Ukrajině, v roce 1999 na úplném zatmění Slunce v Rumunsku, v roce 2000 v Bulharsku, poté v USA a v Sýrii. Z těchto cest vždy babičce pohled poslal. Žalobce a) dále potvrdil, že svoji babičku [jméno] [příjmení] viděl naposledy na pohřbu svého otce v roce 2002. Po tomto datu jí pouze pravidelně telefonovali k narozeninám. Při jiných příležitostech si nevolali, neboť po smrti otce obou žalobců na ně byla babička verbálně agresivní a oni neměli potřebu poslouchat, že zavinili smrt svého otce. Tudíž zachovávali takové dekorum. Žalobce a) dále doplnil, že s babi [jméno] se pak posléze nedalo ani vidět bez přítomnosti pana [příjmení] a [celé jméno žalované]. Žalobci a) je rovněž známo od jeho tety [celé jméno žalobkyně], že byly vyměněny klíče od babiččina bytu. Oni jako vnuci nikdy klíče od jejího bytu neměli a baby [jméno] ani neprojevovala zájem se s nimi vídat. Vzhledem k tomu, že byla verbálně agresivní, žalobci nechtěli vyvolat ani nějaký případný konflikt. Žalobce a) dále potvrdil, že jeho teta [celé jméno žalované] tehdy žádala žalobcovu matku, aby jí sdělila informaci, kde je pochován otec žalobců. Matka žalobců jí tuto informaci sdělit nechtěla a žalobce sám rozhodnutí své matky respektoval. Žalobce a) rovněž potvrdil, že v současné době je soudně projednáván spor o vypořádání podílového spoluvlastnictví ohledně nemovitosti – domu [adresa] v [obec], kdy se jedná o spor mezi podílovými spoluvlastníky [jméno] [příjmení], [celé jméno žalované] a [jméno] [příjmení].

20. Podle § 3069 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“) při dědění se použije právo platné v den smrti zůstavitele.

21. Podle § 469a odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“) zůstavitel může vydědit potomka, jestliže a) v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo jiných závažných případech, b) o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl, c) byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku, d) trvale vede nezřízený život. Podle odstavce 2 tohoto zákonného ustanovení, pokud to zůstavitel v listině o vydědění výslovně stanoví, vztahují se důsledky vydědění i na osoby uvedené v § 473 odst.

2. Podle odstavce 3 tohoto zákonného ustanovení, o náležitostech listiny o vydědění a o jejím zrušení platí obdobně ustanovení § 476 a § 480; v listině však musí být uveden důvod vydědění.

22. Z citovaných zákonných ustanovení vyplývá, že z hlediska hmotného práva je postupováno podle zákona č. 40/1964 Sb. ve znění pozdějších předpisů, neboť zůstavitelka [jméno] [příjmení] zemřela dne [datum] (viz úmrtní list v dědickém spise vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]), tedy za účinnosti tzv. starého občanského zákoníku. Z hlediska samotné závěti a v ní obsažených důvodů o vydědění – speciálně ve vztahu pozůstalé dceři [celé jméno žalobkyně] a speciálně k pozůstalým vnukům zůstavitelky [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobce] soud uvádí, že tato závěť byla sepsána dne 29. 7. 2004 formou notářského zápisu. Byť důvody vydědění – zejména ve vztahu k pozůstalým vnukům [jméno] a [celé jméno žalobce] jsou formulovány velmi obecně – v podstatě přebírají citaci zákona, předmětná závěť sepsaná formou notářského zápisu splňuje zákonné formální náležitosti. V této souvislosti soud poukazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2000, sp. zn. 21 Cdo 736/2000, v němž Nejvyšší soud uzavřel:„ …že ve sporu o existenci důvodu vydědění použitého zůstavitelem v listině o vydědění soud vychází, splňuje-li listina o vydědění zákonné formální náležitosti, z toho, že zákonné předpoklady pro vydědění byly splněny a že je na vyděděném, aby v řízení prokázal opak; uvedené platí bez ohledu na to, zda listina o vydědění byla sepsána do notářského zápisu, nebo zda byla vyhotovena jinou zákonem stanovenou formou“. Z tohoto důvodu bylo na žalobcích jakožto vyděděných, aby prokázali opak – tedy že důvody vydědění v listině o vydědění uvedené (jež je součástí závěti formou notářského zápisu sepsaného dne 29. 7. 2004) nejsou dány a že žalobci jsou dědici po zůstavitelce [jméno] [příjmení]. Pokud jde o důvody vydědění týkající se vnuků zůstavitelky – žalobců a) a b) – tedy, že se se zůstavitelkou nestýkali po dobu nejméně 20 let, nic o nich neví, neprojevují o zůstavitelku žádný zájem – tyto důvody je třeba posuzovat s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu. Pokud je skutečnost, že potomek trvale neprojevuje o zůstavitele opravdový zájem, důsledkem toho, že zůstavitel neprojevuje zájem o potomka, nelze bez dalšího dovodit, že by neprojevení tohoto zájmu potomkem mohlo být důvodem k jeho vydědění. V případě posouzení konkrétního jednání potomka ve vztahu k zůstaviteli je třeba zohlednit také konkrétní rodinné zvyklosti, zájem zůstavitele na udržování rodinných vztahů s potomkem i další konkrétní podstatné skutečnosti.

23. V případě žalobce a) a žalobce b) bylo provedenými důkazy – výslechy svědků i účastnickými výslechy jednoznačně prokázáno, že zůstavitelkou uvedený důvod vydědění není dán. Soud má z výslechů svědků [jméno] [příjmení], [titul] [jméno] [příjmení] /bratranců žalobců a) a b) /, z výslechu jejich strýce [titul] [jméno] [příjmení], jakož i z účastnických výslechů žalobce a) a žalobkyně c) jednoznačně za prokázané, že mezi babičkou [jméno] [příjmení] a (nejen) oběma žalobci od jejich útlého věku až do úmrtí jejich otce v roce 2002 existoval zcela normální vztah babičky a jejích vnuků, kdy pravidelně o letních prázdninách, případně v zimním období (vánoce, jarní prázdniny) probíhala společná setkání rodin všech tří zůstavitelčiných dětí – rodiny [příjmení] z [obec], rodiny [celé jméno žalované] – [příjmení] z [obec] a rodiny [příjmení] z [obec] v nemovitosti v [obec], ve valné většině za účasti babičky [jméno] [příjmení]. Zůstavitelka se těchto setkání ráda a aktivně účastnila, připravovala pohoštění, jednalo se o zcela přirozená setkání, tak jak je ve fungujících vztazích mezi členy širší rodiny obvyklé. Další setkání žalobců a) a b) s babičkou pak byla realizována v období jejích narozenin v měsíci září. Četnost setkávání žalobců a) a b) s babičkou byla rovněž limitována vzdáleností mezi [adresa] a [adresa]. Výslechem svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] v kontextu účastnických výpovědí žalobce a) a žalobkyně c) má soud za prokázané, že žalobce a) i jeho kamarád [jméno] [příjmení] v rámci jejich společných zahraničních cest posílali svým babičkám z těchto cest pohledy, což v předmětné době roku 1999 i let následujících byl naprosto běžný a obvyklý způsob komunikace a pozdravu svých blízkých z dovolenkových pobytů ať již doma, či v zahraničí. Žalobkyně c) v této souvislosti zaznamenala, že babička si takovéto pohlednice doma vystavovala. Z provedeného dokazování rovněž vyplývá, že k zásadnímu zlomu došlo v roce 2002, kdy zemřel otec žalobců a) a b) a současně syn zůstavitelky [celé jméno žalobce], což mělo na psychický stav zůstavitelky a její psychickou pohodu nepochybně neblahý vliv. V této době došlo k ochladnutí vzájemných vztahů, ať již ze strany samotných žalobců, kteří se omezili na zdvořilostní přání babičce k narozeninám /dle žalobce a) z důvodu, že jim babička dávala vinu za smrt jejich otce, neprojevovala zájem se s nimi vídat/, nebo ze strany zůstavitelky [jméno] [příjmení]. Dle svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] tomuto zůstavitelka sdělovala,„ že s celou rodinou přerušili styky, že se s nimi nestýká“. Z uvedeného vyplývá, že od této tragické události ani sama zůstavitelka neměla zájem se se svou rodinou – konkrétně i se svými vnuky [jméno] a [celé jméno žalobce] vídat. V roce 2004 – před datem sepsání závěti a listiny o vydědění (tj. před datem 29. 7. 2004) došlo k vyhrocení sporů mezi dětmi zůstavitelky a jejich rodinami o způsob využití domu v [adresa], tyto neshody byly řešeny též soudní cestou. Soudní a majetkové spory v širší rodině v této době a po datu sepsání listiny o vydědění však soud nepovažuje v tomto sporu za podstatné. Pokud jde o výpověď svědkyně [jméno] [příjmení], z této soud nic podstatného k předmětu řízení nezjistil. Výpověď svědkyně [jméno] [příjmení] byla z hlediska podstatných dotazovaných skutečností velmi obecná, neurčitá, vyhýbavá, přičemž zcela jistě byla kvalita její výpovědi ovlivněna zřejmým strachem svědkyně z obávaného napadení její osoby ze strany partnera žalované [příjmení] [jméno] [příjmení]. Obavy z možného agresivního chování partnera žalované byly též důvodem nedostavení se svědka [jméno] [příjmení] k jednání soudu i argumentem, pro který žalovaná na jeho výslechu následně netrvala. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] při jednání vypověděl, že zůstavitelku i žalovanou zná až od roku 2000. Z kontextu výpovědí členů rodiny [příjmení], žalobce a), vyjádření obou dětí žalované – [jméno] a [jméno] [příjmení] a v neposlední řadě též z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] má však soud jednoznačně za prokázané, že právě osoba [titul] [jméno] [příjmení] byla tím zásadním negativním faktorem, který negativně ovlivnil vztahy v širší rodině [příjmení], [anonymizováno] - [anonymizováno] a [anonymizováno], a to nejen v rovině majetkové, ale též ve vztahu zůstavitelky [jméno] [příjmení] ke svým některým dětem a vnoučatům, po datu roku 2000, resp. roku 2002.

24. Pokud jde o důvod vydědění ve vztahu k žalobkyni c), tato se z vlastní vůle a s vědomím si všech důsledků z toho vyplývajících rozhodla být v řízení zcela nečinná – ve vztahu k použití argumentace na svoji obranu a k prokázání nedůvodnosti vydědění ohledně její osoby; k jednáním soudu se opakovaně nedostavila a nemohla tak být soudem poučena postupem dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. k doplnění skutkových tvrzení a navržení důkazů k těmto svým tvrzením. V závěru řízení pouze vypovídala jako účastník řízení k důkaznímu návrhu žalobců a) a b). Za této situace tak v řízení neprokázala (a prokazovat ani nechtěla), že důvody vydědění ve vztahu k její osobě nejsou dány.

25. Ze všech uvedených důvodů bylo proto soudem rozhodnuto, jak ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku shora uvedeno.

26. V souladu s ustanovením § 120 odst. 1 o. s. ř. soud zamítl další návrhy žalované na doplnění dokazování listinami týkajícími se zdravotního stavu zůstavitelky v podobě propouštěcí zprávy ze dne 30. 4. 2003, další propouštěcí zprávy ze dne 8. 12. 2006 a vstupního vyšetření ze dne 29. 3. 2008 (k vyvrácení tvrzení žalobců i některých svědků o tom, že zůstavitelka měla nadměrně požívat alkohol), a to z důvodu nadbytečnosti těchto důkazů s ohledem na další důkazy výše uvedené a shora zaujatý právní názor. Z ostatních důkazů v řízení provedených soud nezjistil skutečnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci, a proto je v odůvodnění tohoto rozsudku podrobně nehodnotil.

27. Výrok o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobci a) a b) na straně jedné a žalovanou na straně druhé má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. podle úspěchu ve věci. Žalobci měli ve věci plný úspěch, proto jim soud přiznal nákladu nákladů řízení, které jsou představovány zaplacenými soudními poplatky ze žaloby ve výši 2 000 Kč a z odvolání ve výši 4 000 Kč a dále náklady právního zastoupení. Konkrétně se jedná o sazbu odměny počítanou z tarifní hodnoty 35 000 Kč podle ust. § 9 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“) ve výši 2 500 Kč za každý jednotlivý úkon právní služby, což při současném zastupování dvou osob a se snížením dle ust. § 12 odst. 4 AT činí za jeden úkon za oba žalobce částku 4 000 Kč. Konkrétně se jedná o následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, vyjádření ze dne 18. 9. 2017, účast u jednání dne 21. 3. 2018, vyjádření ke zpětvzetí žaloby ze dne 21. 3. 2018, dovolání proti usnesení odvolacího soudu ze dne 12. 11. 2018, účast u jednání soudu dne 21. 9. 2020, doplňující vyjádření ze dne 5. 10. 2020, účast u jednání soudu dne 19. 5. 2021 – 2 úkony, účast u jednání soudu dne 4. 8. 2021 – 2 úkony, další účast u jednání dne 20. 10. 2021 – 2 úkony, účast u jednání dne 22. 11. 2021 – 2 úkony. Dále soud přiznal právním zástupcem žalobců doložené tři porady s klientem ve dnech 28. 11. 2017, 19. 11. 2021 a 14. 5. 2021 Celkem se jedná o 19 úkonů právní služby po 4 000 Kč, dále 19x režijní paušál po 300 Kč podle § 13 odst. 3 AT, náhradu za ztrátu času v souvislosti s cestováním z [obec] do [obec] a zpět vlakem nebo osobním automobilem za 6 půlhodin po 100 Kč (4x) podle § 14 odst. 3 AT a za 8 půlhodin po 100 Kč (2x), dále cestovné [obec] – [obec] – [obec] vlakem k jednáním soudu dne 21. 3. 2018, 21. 9. 2020, 4. 8. 2021 a 20. 10. 2021 (tj. 4x 450 Kč) a cestovné [obec] - [obec] – [obec] [značka automobilu] k jednáním soudu dne 19. 5. 2021 a 22. 11. 2021 (tj. 2x 2 389 Kč) s komb. spotřebou 5,66 l /100 km při současném ujetí 400 km a konečně 21% DPH ve výši 19 378,38 Kč Celkem tedy náklady řízení činí 117 656,38 Kč, kterážto částka byla také žalobcům a) a b) soudem přiznána (výrok III. rozsudku).

28. Výrok o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobkyní c) na straně jedné a žalovanou na straně druhé má rovněž oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. podle úspěchu ve věci, když v tomto případě byl plný úspěch ve sporu na straně žalované. Žalovaná má tak nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši, které jsou představovány náklady právního zastoupení. Konkrétně se jedná o sazbu odměny počítanou opět z tarifní hodnoty 35 000 Kč podle ust. § 9 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“) ve výši 2 500 Kč za každý jednotlivý úkon právní služby: převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 10. 5. 2017, účast u jednání dne 21. 3. 2018, účast u jednání soudu dne 21. 9. 2020, účast u jednání soudu dne 19. 5. 2021 – 2 úkony, účast u jednání soudu dne 4. 8. 2021 – 2 úkony, další účast u jednání dne 20. 10. 2021 – 2 úkony, účast u jednání dne 22. 11. 2021 – 2 úkony. Celkem se jedná o 12 úkonů právní služby po 2 500 Kč, 12 režijních paušálů po 300 Kč a 21% DPH ve výši 7 056 Kč Celkem tedy náklady řízení činí 44 256 Kč (výrok IV. rozsudku). Soud oproti předloženému vyúčtování žalované nepřiznal úkon v podobě první porady s klientem, neboť tento úkon nebyl ničím doložen.