17 C 10/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Pelišovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 43 758,42 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 41 972,42 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhala úhrady kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 477,89 Kč za období od 1. 6. 2023 do 7. 8. 2023, smluvního úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 41 972,42 Kč od 8. 8. 2023 do 6. 9. 2023, smluvního úroku ve výši 15 % ročně z částky 41 972,41 Kč od 7. 9. 2023 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 41 972,42 Kč od 18. 8. 2023 do zaplacení a částky 1 786 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 751 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném úhrady částky 41 972,42 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný s žalobkyní dne datum uzavřel Rámcovou smlouvu č. hodnota, na základě které mu byl aktivován běžný účet č. č. účtu. Dne datum uzavřel žalovaný s žalobkyní Dodatek č. hodnota k Rámcové smlouvě, jehož podpisem požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 50 000 Kč. Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady, bylo mu poskytnutí kontokorentu téhož dne schváleno a bylo mu umožněno jeho čerpání na účtu č. č. účtu. Nedílnou součástí smlouvy byly rovněž Podmínky pro poskytnutí kontokorentu a ceník. Vzhledem k tomu, že žalovaný závažným způsobem porušil své smluvní povinnosti, přistoupila žalobkyně k zesplatnění kontokorentu, a to ke dni datum. Dlužná částka byla ke dni zesplatnění tvořena nesplacenou jistinou ve výši 41 972,42 Kč a kapitalizovaným smluvním úrokem ode dne datum ke dni předcházejícímu dni zesplatnění (tedy do datum) ve výši 1 477,89 Kč. Dále žalobkyně požadovala úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně od 7. 9. 2023 do zaplacení. O zesplatnění kontokorentu informovala žalobkyně žalovaného prostřednictvím zesplatňujícího dopisu – předžalobní výzvy ze dne datum, zprávami na emailovou adresu žalovaného, do jeho internetového bankovnictví i SMS zprávou. Zesplatňujícím dopisem – předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, žalovaný však ničeho neuhradil. Mezi účastníky bylo mimo jiné sjednáno, že žalobkyně bude zasílat žalovanému písemnosti na udanou adresu trvalého pobytu, doporučené zásilky jsou doručené okamžikem jejich přijetí, případně okamžikem jejich vrácení žalobkyni. Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného, přičemž posuzuje informace z interních a externích databází (úvěrová zpráva z Bankovního registru klientských informací včetně údajů z Nebankovního registru klientských informací a informace z některých společností patřících do skupiny PPF). Ke dni podání žaloby činila dlužná částka na jistině 41 972,42 Kč a na kapitalizovaném smluvním úroku 1 477,89 Kč. Dále žalobkyně požadovala úhradu částky 1 786 Kč, neboť žalovaný se zavázal disponovat s penězi na běžném účtu jen do výše dostupného zůstatku a udržovat na něm tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby. V případě, že se dostane do minusu, zavázal se žalovaný nejpozději do pěti pracovních dnů poté, co k tomu bude vyzván, zaplatit příslušnou finanční částku. Žalovaný se však dostal do nepovoleného debetu ve výši částka. Žalobkyně tedy požadovala úhradu částky 41 972,42 Kč a částky 1 786 Kč s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 1 477,89 Kč za období od 1. 6. 2023 do 7. 8. 2023, smluvním úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 41 972,42 Kč od 8. 8. 2023 do 6. 9. 2023, smluvním úrokem ve výši 15 % ročně z částky 41 972,42 Kč od 7. 9. 2023 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 41 972,42 Kč od 18. 8. 2023 do zaplacení a náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalobkyně se omluvila z jednání nařízeného na den datum, čímž se vzdala poučení podle § 118a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“). Vyhodnocení nutnosti účasti je vždy věcí samotného účastníka, soud nemůže avizovat, zda je v zájmu jedné ze stran se jednání účastnit či nikoliv. Pro konání jednání účast žalobkyně nutná nebyla, o čemž byla v předvolání vyrozuměna, neboť soud může jednat v nepřítomnosti účastníka.

4. Soud právně posoudil věc tak, že žalobkyně v řízení dostatečně konkrétně netvrdila, že by řádně ověřovala úvěruschopnost žalovaného, že by prověřila jeho majetkové poměry, jaké byly příjmy a jaké byly výdaje žalovaného, jak je zjistila a jak ověřila správnost těchto zjištění.

5. Bez těchto tvrzení nelze posoudit podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSU“), zda žalobkyně jako poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a databází nebo i z jiných zdrojů.

6. Není tak zřejmé, zda žalobkyně poskytla úvěr (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) bez důvodných pochybností žalovaného jako spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, což má za následek podle § 87 ZSU neplatnost smlouvy o úvěru a povinnost žalovaného jako spotřebitele vrátit jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Pro úplnost soud dodává, že § 87 je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48 ze dne 23. 4. 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru, do českého právního řádu a soud posuzuje z úřední povinnosti dodržování unijního práva zajišťující ochranu spotřebitele (k tomu viz např. rozhodnutí SDEU ze dne 5. 3. 2020, OPR-Finance (C-679/18).

8. Žalovaný se jednání neúčastnil, netvrdil a neprokazoval, jaké jsou jeho možnosti vrátit jistinu, proto soud dovodil, že doba tří dnů od právní moci rozsudku jako lhůta k plnění předvídaná zákonodárcem je dobou dostatečnou a žalobě částečně vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

9. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru a skutečnost, že se žalovaný dostane do prodlení až po právní moci rozsudku (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021), soud zbývající žalobní žádání zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, která byla v řízení neúspěšná pouze v nepatrné části, přičemž příslušenství soud do posouzení úspěchu a neúspěchu nezapočítal, náhradu nákladů řízení ve výši 1 751 Kč za uhrazený soudní poplatek, když paušální náhradu nákladů nezastoupeného účastníka dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. tato nepožadovala. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného. Nesplní-li povinný dobrovolně, co je mu uloženo tímto rozsudkem, může oprávněná podat návrh na výkon soudního rozhodnutí nebo exekuci.