17 C 107/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Ivem Krýsou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupena procesním opatrovníkem, advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované o zaplacení 261 800 Kč,

I. Žalovaná je zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 259 800 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum na žalované domáhala odškodnění za majetkovou a nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“) ve výši 261 800 Kč, která jí měla být způsobena nesprávným úředním postupem Úřadu práce ČR, pobočky pro hlavní město Prahu, pracoviště obec a číslo (dále též jen„ ÚP P4“), ve věcech vedených pod sp.zn. číslo, č.j. 902994/20/AB. Žalobkyně se domáhala jednak odškodnění za nemajetkovou újmu 100 000 Kč spočívající v tom, že došlo ke zhoršení zdravotního stavu žalobkyně v souvislosti s nesprávnými informacemi, které byly úřednicemi ÚP P4 poskytnuty v roce 2015. Dále se domáhala odškodnění za majetkovou újmu vzniklou v souvislosti s nesprávnými postupy ÚP P4, a to celkem částky 161 800 Kč. příjmení 8 000 Kč představuje zbytečně vynaložené náklady na zařízení státního občanství ČR pro matku žalobkyně. Žalobkyně tvrdila, že v prosinci 2015 jí byla v kanceláři ÚP P4, ulice poskytnuta nesprávná rada, když jí bylo sděleno, aby své matce vyřídila státní občanství ČR (za účelem přiznání příspěvku na péči), ukázalo se nicméně, že investice cca 8 000 Kč do vyřízení státního občanství (včetně kolku za 2 000 Kč) byla zbytečná. příjmení 18 000 Kč představuje nevyplacený příspěvek na bydlení za měsíce říjen, listopad a prosinec 2015 (ve výši 6 000 Kč měsíčně). Žalobkyně v prosinci 2015 žádala o„ příspěvek na bydlení“, ale žádost byla odmítnuta proto, že její matka ještě neměla vyřízen trvalý pobyt. Úřad práce ovšem žalobkyni nesdělil, že existuje možnost požádat o prominutí této podmínky, přičemž je vysoce pravděpodobné, že by matka žalobkyně byla posuzována jako případ hodný zvláštního zřetele a její žádosti by bylo vyhověno. příjmení 78 000 Kč představuje„ doplatek na bydlení“, na který měla matka žalobkyně nárok, ale který neobdržela, ačkoli o něj přišla v prosinci 2015 požádat. Doplatek na bydlení měla matka žalobkyně obdržet ve výši 12 000 Kč za měsíce prosinec 2015 a leden, únor, březen a duben 2016, tj. ve výši 60 000 Kč. Od května 2016 obdržela matka žalobkyně příspěvek na bydlení, který teoretickou výši tohoto doplatku snížil na 6 000 Kč. Za měsíce květen, červen a červenec 2016 měla matka žalobkyně obdržet 6 000 Kč, které neobdržela. příjmení 45 000 Kč představuje nevyplacené dávky„ mimořádné okamžité pomoci“ za prosinec 2015 ve výši 15 000 Kč a za měsíce leden až březen 2016 ve výši 10 000 Kč. Žalobkyně tvrdila, že na jednání v prosinci 2015 ÚP P4 prostřednictvím Mgr. příjmení sdělil žalobkyni k jejímu dotazu, že není možné, aby její matka obdržela finanční výpomoc ihned, aby mohla do konce prosince uhradit dluh za bydlení. K dotazu žalobkyně, jestli by mohla dostat alespoň poukázky na potraviny, předmětná pracovnice odpověděla nepravdivě, že taková forma pomoci neexistuje. Dle žalobkyně však mohla matka žalobkyně obdržet dávky tzv.„ mimořádné okamžité pomoci“ v prosinci 2015 i v každém dalším měsíci prvního kvartálu roku 2016, kdy se teprve posuzovaly, žádosti o řádné příspěvky, které byly vyřízeny až v dubnu a květnu 2016. příjmení 12 800 Kč představuje nevyplacené částky sociálních dávek za únor a březen 2018. Matka žalobkyně zemřela dne datum přičemž žalobkyně tuto skutečnost ÚP P4 neprodleně, tj. ještě týž den, oznámila. Mgr. příjmení, několik dní po sdělení žalobkyně, že její matky zemřela, žalobkyni telefonicky vyzvala k převzetí stravenek, coby části„ příspěvku na živobytí“ za měsíc leden 2018 (ty žalobkyně obdržela), ale k vyplacení dlužných finančních částek za únor a za březen 2018 nedošlo. K uplatnění nároku u žalované žalobkyně uvedla, že tak učinila s tím, že žalovaná se omluvila za nesprávnou informaci ohledně požadavku na státní občanství matky žalobkyně, finanční odškodnění žalobkyni neposkytlo.

2. Žalovaná učinila nesporným, že žádost žalobkyně o odškodnění obdržela dne datum, která byla doplněna dalšími podáními ze dne datum a ze dne datum. Dále učinila nesporným, že žalobkyni byla poskytnuta nesprávná informace ohledně nutnosti doložit státní občanství ČR matky žalobkyně, za což se žalovaná žalobkyni omluvila. V ostatním žádosti žalobkyně nebylo z její strany vyhověno, což žalobkyni sdělila stanoviskem ze dne datum. Další žádost žalobkyně byla žalované doručena dne datum, v níž žádala odškodnit za nevyplacené dávky pomoci v hmotné nouzi za únor a březen 2018. Ohledně nároku na nemajetkovou újmu 100 000 Kč žalovaná namítla promlčení nároku, neboť i kdyby se žalobkyně o vzniklé nemajetkové újmě dozvěděla současně s podáním žádosti dne datum, žaloba byla podána až dne datum, tudíž byla s ohledem na šestiměsíční promlčecí dobu i její stavení po dobu projednávání nároku žalovanou podána opožděně, neboť by musela být podána nejpozději dne datum. K dalším nárokům žalovaná uvedla následující. Pokud jde o nárok ve výši 8 000 Kč, žalovaná uvedla, že tato mylná informace byla podána pracovnicí hmotné nouze, kde se již povahy věci nemohlo jednat o příspěvek na péči. Tohoto nedopatření se dopustila pracovnice hmotné nouze při vyřizování žádostí o příspěvek na živobytí. Naopak touto pracovnicí bylo žalobkyni doporučeno, aby, s ohledem na žadatelčin špatný zdravotní stav, požádala též o příspěvek na péči. Žalovaná poukázala na to, že zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách obsahuje celkem 13 kategorií osob, které mají nárok na dávku podle uvedeného předpisu a tím, že ve formuláři„ Žádost o příspěvek na živobytí“ ze dne datum je v kolonce„ trvalý pobyt“ slovo„ trvalý“ přeškrtnuto a nahrazeno slovem„ přechodný“. Dle názoru žalované je tak dobře možné, že při osobním projednání došlo v tomto směru k nedorozumění, vzájemnému nepochopení či uvedení nepřesných a zavádějících informací, ze kterých pak obě strany vycházely. Již v lednu 2016 pracovnice úřadu práce uznala své pochybení a z uvedeného důvodu přijala tiskopisy s původním datem datum, přičemž k nabytí státního občanství došlo až v květnu 2016. Pokud jde o nárok ve výši 18 000 Kč, žalovaná uvedla, že tvrzení žalobkyně, že žádost o příspěvek na bydlení byla odmítnuta z důvodu nedostatku podmínky trvalého pobytu matky žalobkyně, přičemž žalobkyně nebyla poučena o možnosti požádat o prominutí této podmínky, se nezakládá na pravdě, neboť tato žádost byla přijata a vyřízena s tím, že žadatelce byla dávka přiznána od datum. Žádost tedy nebyla odmítnuta s tím, že žalobkyně výslovně nežádala o přiznání uvedené dávky zpětně. Pokud jde o nárok ve výši 78 000 Kč, žalovaná uvedla, že žalobkyně neprokázala, že o dávku„ doplatek na bydlení“ požádala v prosinci 2015 (kdy požádala o„ příspěvek na bydlení“). Prokazatelně žádost o tuto dávku pro svou matku podala žalobkyně až žádostí o„ doplatek na bydlení“, ze dne datum, a to teprve v souvislostí s odejmutím dávky příspěvek na bydlení dne datum, na který žalobkyni, resp. její matce vznikl nárok v lednu 2016. K nároku ve výši 45 000 Kč se žalovaná nevyjádřila. Pokud jde o nárok ve výši 12 800 Kč, žalovaná uvedla, že bylo zjištěno, že naposledy byly doloženy podklady rozhodné pro výplatu dávek za leden 2018. Za únor 2018 nebyly požadované podklady k datu úmrtí žadatelky doloženy, nárok na jejich výplatu tedy nevznikl.

3. Soud o věci rozhodl při nařízeném jednání.

4. Soud pro nadbytečnost neprováděl dokazování obsahem e-mailové komunikace mezi žalobkyní a panem jméno příjmení, jak je založena na č.l. 207, která má potvrzovat průběh jednání tak, jak jej žalobkyně popsala v žalobě, neboť by tím byla pouze opakována tvrzení žalobkyně a nemohlo by tím být prokázáno více, než že žalobkyně panu příjmení vylíčila průběh události tak, jak je vnímala. Na dalších navržených důkazech účastníci již nadále netrvali, jak vyplynulo z jednání dne datum.

5. Soud na základě provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění.

6. Ze spisu ÚP P4, sp.zn. číslo, číslo jednací, soud zjistil, že je v něm založena žádost o příspěvek na bydlení s datem podání datum, žadatel o příspěvek příjmení jméno, dále je zde založen doklad o výši nákladů na bydlení rovněž s datem datum, žadatel o příspěvek na bydlení příjmení jméno. Následně je zde založena výzva ze dne datum s tím, že byla jméno příjmení vyzvána, aby k následujícím žádostem, a to příspěvek na bydlení na období říjen 2015, založila následující doklady – zde je tedy výčet dokladů, doručenka jméno příjmení, vložena do schránky datum. Dále je zde opět doložen doklad o výši nákladů na bydlení s datem přijetí datum. Dále je založeno potvrzení o podání žádosti ze dne datum s tím, že tohoto dne podala jméno příjmení u odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR žádost o pobytové oprávnění dle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. Dále je zde založeno potvrzení Ministerstva vnitra ze dne datum, jméno příjmení, datum narození s tím, že je zde uvedeno, že výše jmenovaná nabyla státní občanství České republiky s tím, že potvrzení se vydává pro Úřad práce obec a číslo, oddělení SSP obec a číslo, anonymizováno. Dále je zde založeno rozhodnutí sociální pojišťovny jméno, Slovenská republika ze datum s tím, že se jedná o rozhodnutí o zvýšení starobního důchodu jméno příjmení. Dále je zde založen doklad o výši čtvrtletního příjmu s datem přijetí datum. Dále doklad o výši čtvrtletního příjmu ze dne datum. Dále jsou zde listiny dokládající, že probíhalo šetření, kdy je zde například žádost o sdělení údajů, týkající se bytové jednotky na adrese, kde má bydlet jméno příjmení. Dále je zde rozhodnutí Úřadu práce České republiky, krajská pobočka pro Hlavní město Prahu, kontaktní pracoviště obec a číslo ze dne 22. 3. 2016, sp. zn. číslo číslo jednací s tím, že je zde jméno příjmení poskytnut příspěvek na bydlení ve výši 5 217 Kč měsíčně, a to ode dne datum. Dále je zde založeno odvolání proti rozhodnutí úřadu práce ze dne datum s datem přijetí datum, které podávala jméno příjmení s tím, že žádá o nové posouzení a vzetí do úvahy okolnosti žádosti o příspěvek na bydlení s tím, že jí neustále narůstá osobní dluh a velmi by jí pomohlo, kdyby tento dluh mohla umořit s tím, že žádá o to, aby jí byl přiznán příspěvek na bydlení se zpětnou platností, tedy s datem na žádosti o příspěvek na bydlení. Dále je zde založena výzva úřadu práce vypravená dne datum kdy je žadatelka vyzývána k doplnění jejího odvolání. Opět je zde založen doklad o výši čtvrtletního příjmu s datem přijetí datum, dále doklad o výši nákladů na bydlení s tímtéž datem, tedy datum, dále je zde založeno oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory paní jméno příjmení ze dne datum s tím, že příspěvek na bydlení se zvyšuje na částku 5 560 Kč. Dále je zde založeno rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 24. 5. 2016 číslo jednací jímž bylo zamítnuto odvolání jméno příjmení, a rozhodnutí ze dne datum bylo potvrzeno. Následně je zde založeno oznámení o zahájení řízení o přeplatku ze dne datum, týkající se příspěvku na bydlení s tím, že za období červen 2016 byl zjištěn přeplatek ve výši 5 560 Kč s tím, že kontrolou bylo zjištěno, že od datum má jméno příjmení trvalý pobyt na adrese adresa. Zde je založena poté reakce jméno příjmení ze dne datum. Následně je zde rozhodnutí ze dne datum týkající se vzniku přeplatku na dávce státní sociální podpory – příspěvek na bydlení ve výši 5 560 Kč a o povinnosti vrátit uvedený přeplatek do dne datum. Dále je zde založena žádost o prominutí podmínky trvalého pobytu s datem přijetí datum ve věci příspěvku na bydlení jméno příjmení. Dále je zde založeno odvolání proti rozhodnutí o vzniku přeplatku ve věci příspěvku na bydlení s datem přijetí datum. Dále je zde založena žádost o doplacení odejmutého příspěvku na bydlení s datem podání datum s tím, že žadatelka vše popsala ve svém dopise ze dne datum. Dále je zde založeno rozhodnutí ze dne datum, opět jméno příjmení s tím, že toto se týká zastavení řízení o přeplatku na dávce státní sociální podpory – příspěvek na bydlení ve výši 5 560 Kč s tím, že původní rozhodnutí o povinnosti vrátit přeplatek se ruší a řízení se zastavuje. Dále je zde založeno rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne datum s tím, že napadené rozhodnutí týkající se přeplatku na dávce státní sociální podpory – příspěvek na bydlení ve výši 5 560 Kč se opět ruší a řízení se zastavuje s tím, že je zde odkaz na právní názor vyslovený Městským soudem v Praze, který rozhodl o zrušení rozhodnutí Úřadu práce České republiky, Krajské pobočky pro Hlavní město Prahu, sp. zn. číslo, číslo jednací ze dne 20. 9. 2016. Dále je zde dopis adresovaný k rukám ředitelky ÚP P4 Mgr. příjmení ze dne datum s tím, že jméno příjmení dosud nedostala odpověď na svoji žádost ve vztahu k původně požadovanému přeplatku na dané dávce. Následně je zde založen rovněž rozsudek Městského soudu v Praze, č. j. 4 Ad 6/20174-88. Následně je zde založena žádost sepsaná žalobkyní adresovaná Mgr. příjmení (ÚP P4) s tím, že tato žádá o zastavení výplaty dávek hmotné nouze jméno příjmení, zároveň zde uvádí, že postup je v rozporu se závěry Kanceláře veřejného ochránce práv, které učinil na základě svého šetření. Dále je zde založen záznam o zastavení výplaty z důvodu úmrtí matky žalobkyně ze dne datum s tím, že jméno příjmení zemřela dne datum, od února 2018 tedy byla zastavena výplata dávky – doplatek na bydlení. Totéž je zde pak založeno k dávce příspěvku na živobytí. Dále je zde založen e-mail se sdělením od žalobkyně ze dne datum s tím, že její matka jméno příjmení zemřela. Dále je zde založena část týkající se doplatku na bydlení s tím, že oznámením ze dne datum byl žalobkyni přiznán doplatek na bydlení, resp. zvýšen z částky 4 653 Kč na částku 5 424 Kč měsíčně ode dne datum. Dále je zde založen protokol o ústním jednání ze dne datum – správní orgán jméno příjmení, účastníkem řízení žalobkyně, k čemuž je zde nečitelný podpis. Dále je zde založeno oznámení ze dne datum s tím, že je zahájeno správní řízení ve věci doplatku na bydlení ve vztahu k jméno příjmení. Dále je zde část týkající se příspěvku na živobytí, kde je založeno oznámení ze dne datum s tím, že příspěvek na živobytí jméno příjmení se zvyšuje z 916 Kč na 945 Kč od datum. K tomu je zde založen opět protokol o ústním jednání ze dne datum a rovněž oznámení ze dne datum o zahájení správního řízení ve vztahu k dávce – příspěvek na živobytí. Dále je zde opět část týkající se doplatku na bydlení, tentokrát snížení, prosinec 2017 s tím, že je zde založeno rozhodnutí ze dne datum, kdy doplatek na bydlení jméno příjmení je snížen z 5 429 Kč na 4 653 Kč od datum. Zároveň je zde založeno oznámení o zahájení správního řízení ve vztahu k doplatku na bydlení ze dne datum. Dále je zde část týkající se příspěvku na živobytí, zvýšení, prosinec 2018, kde je založeno oznámení ze dne datum s tím, že se zvyšuje příspěvek na živobytí z 819 Kč na 916 Kč měsíčně od datum a rovněž oznámení ze dne datum o zahájení správního řízení ve vztahu k příspěvku na živobytí. Dále je zde část, týkající se příspěvku na živobytí, a to jeho doplatku s tím, že je zde založeno oznámení ze dne datum s tím, že se přiznává za měsíce září až říjen 2017 a listopad 2017 doplatek k dávce – příspěvek na živobytí, v celkové výši 181 Kč, k čemuž je zde rovněž založeno oznámení ze dne datum o zahájení správního řízení ve vztahu k příspěvku na živobytí, resp. poskytnutí jeho doplatku. Dále je zde založena část – doplatek na bydlení, snížení, říjen 2017, k tomu rozhodnutí ze dne datum ve vztahu k doplatku na bydlení s tím, že tento je snížen z částky 5 462 Kč na 5 429 Kč měsíčně od datum, k čemuž je rovněž založeno oznámení o zahájení správního řízení ze dne datum ve vztahu k doplatku na bydlení. Dále je zde část – doplatek na bydlení, snížení, červenec 2017, k tomu rozhodnutí ze dne datum, týkající se doplatku na bydlení s tím, že tento se snižuje z částky 6 740 Kč na částku 5 462 Kč měsíčně ode dne datum, k čemuž je zde rovněž oznámení ze dne datum o zahájení správního řízení ve vztahu k doplatku na bydlení. Dále je zde část týkající se příspěvku na živobytí, a to zvýšení, červenec 2017, kdy je založeno oznámení ze dne datum o zvýšení příspěvku na živobytí z částky 740 Kč na částku 819 Kč měsíčně ode dne datum, k čemuž je zde založeno rovněž oznámení ze dne datum o zahájení správního řízení ve vztahu k příspěvku na živobytí. Dále je zde založeno vyjádření veřejného ochránce práv adresované žalobkyni ze dne datum. Dále je zde založeno vyjádření jméno příjmení, vedoucího oddělení sociálního zabezpečení KVOP ve vztahu ke stížnosti žalobkyně s tím, že toto vyjádření je ze dne datum. Dále je zde část týkající se doplatku na bydlení, a to jeho přehodnocení s tím, že je zde rozhodnutí ze dne datum, kdy je rozhodnuto o poskytování doplatku na bydlení ve výši 6 740 Kč měsíčně od února 2017. K tomu je zde založen protokol o ústním jednání ze dne datum, za správní orgán Bc. příjmení jméno, účastník řízení příjmení jméno, k čemuž je zde rovněž založeno oznámení ze dne datum o zahájení správního řízení ve vztahu k doplatku na bydlení. Dále je zde část týkající se doplatku na bydlení, zvýšení - únor 2017 a oznámení ze dne datum o zvýšení doplatku na bydlení z částky 4 814 Kč na 6 740 Kč měsíčně od datum, k čemuž je zde rovněž založen protokol o ústním jednání ze dne datum, za správní orgán Bc. příjmení jméno, účastník řízení příjmení jméno a rovněž oznámení ze dne datum o zahájení správního řízení ve vztahu k doplatku na bydlení. Dále je zde část týkající se příspěvku na živobytí, snížení – únor 2017, kdy je zde založeno rozhodnutí ze dne datum s tím, že se příspěvek na živobytí snižuje z částky 853 Kč na částku 740 Kč měsíčně od datum, k čemuž je zde založeno oznámení o zahájení řízení ze dne datum ve vztahu k příspěvku na živobytí. Zároveň je zde odpověď Mgr. jméno příjmení ze dne datum na dopis, který adresovala žalobkyně ředitelce Ing. jméno příjmení, tento dopis je pak zde rovněž založen. Dále je zde část týkající se doplatku na bydlení, a to snížení – říjen 2016, k tomu rozhodnutí ze dne datum o tom, že se snižuje doplatek na bydlení z částky 10 013 Kč na 4 814 Kč měsíčně ode dne datum, k čemuž je zde rovněž oznámení o zahájení správního řízení ve vztahu k doplatku na bydlení ze dne datum. Dále je zde část týkající se doplatku na bydlení, zvýšení – září 2016, kdy je zde oznámení ze dne datum o zvýšení doplatku na bydlení z částky 4 466 Kč na částku 10 013 Kč měsíčně ode dne datum a rovněž je zde oznámení ze dne datum o zahájení správního řízení ve vztahu k doplatku na bydlení. Dále je zde část, týkající se doplatku na bydlení, přiznání dávky, kdy je zde oznámení ze dne datum o přiznání doplatku na bydlení ve výši 4 466 Kč měsíčně od srpna 2016, k tomu je zde rovněž založen protokol ze dne datum, za správní orgán příjmení jméno, účastník řízení příjmení jméno, účastníkem řízení rovněž označena žalobkyně, zde jsou dva podpisy – příjmení a anonymizováno, k tomu je zde rovněž založena žádost o doplatek na bydlení s datem přijetí datum. Dále je zde část týkající se příspěvku na živobytí, zvýšení – červen 2016, a to oznámení ze dne datum o zvýšení příspěvku na živobytí z částky 804 Kč na částku 853 Kč měsíčně od datum, k čemuž je zde rovněž oznámení ze dne datum o zahájení správního řízení ve vztahu k příspěvku na živobytí. Dále je zde část týkající se příspěvku na živobytí, a to jeho doplatku, kde je založeno oznámení ze dne datum s tím, že je přiznán doplatek k dávce příspěvek na živobytí za měsíc únor 2016 v celkové výši 1 578 Kč. Dále je zde založen protokol o ústním jednání ze dne datum, účastník řízení příjmení jméno, podepsána příjmení a anonymizováno, jakožto účastník řízení v zastoupení. Dále je zde část týkající se příspěvku na živobytí, přiznání dávky s tím, že je zde oznámení ze dne datum s tím, že se přiznává příspěvek na živobytí ve výši 804 Kč měsíčně od prosince 2015. Rovněž je zde založen záznam ze sociálního šetření sepsaný dne datum a rovněž je zde založen protokol ze dne datum, účastník řízení příjmení jméno, za správní orgán příjmení jméno, zde jsou podpisy u osob uvedených, příjmení jméno a žalobkyně. Zároveň je zde založena plná moc, resp. označeno jako zplnomocnění s tím, že jméno příjmení zmocňuje žalobkyni s datem datum k vyřízení záležitostí spojených s dávkami sociálního charakteru například příspěvek v hmotné nouzi, příspěvek na bydlení, nebo příspěvek na péči apod. Dále je zde založena žádost o příspěvek na živobytí ze dne datum příjmení jméno.

7. Z výpovědi svědka celé jméno svědka soud zjistil, že v prosinci 2015 byl přítomen jednání s úřadem práce, žalobkyni doprovázel jednak kvůli jejímu zdravotnímu stavu a jednak proto, že úřad práce na obec a číslo nemá dobrou pověst co do jednání úřednic. Za tímto účelem si svědek dne datum půjčil auto, odjeli s žalobkyní i s její matkou na úřad práce. Žalobkyně po té šla sama na úřad práce do 4. patra, po té přišla k autu, že jí úřednice poradila doplatek na bydlení, který se ale vyřizuje jinde, konkrétně v 8. patře. jméno šel svědek se žalobkyní, kde čekal na chodbě, ale jelikož zůstaly otevřené dveře, tak svědek poslouchal jednání. Měl z toho pocit takový, že s žalobkyní úřednice jednají z pozice moci, že jí říkaly, že nemá nárok na doplatek, nebo jinou dávku, že nemá doloženy určité doklady, že je třeba zajistit ještě podpis matky žalobkyně, což se ale nepodařilo. Svědek zaznamenal při jednání dvě úřednice, přičemž jedna úřednice nechala proběhnout nějaký rozhovor a po té to, co říkala žalobkyně tak negovala. Ta úřednice, která to negovala, se jmenovala paní příjmení, což svědek ví proto, že má pocit, že na ni narazil potom později, někdy v letech 2017 až 2018, ale po hlase by ji nepoznal. Při tomto jednání bylo žalobkyni sděleno, že na doplatek na bydlení nemá nárok, že nesplňuje podmínky této dávky, protože tyto dávky jsou pro osoby se státním občanstvím a důchod matky žalobkyně 6 000 Kč v tomto směru postačuje. Svědek rovněž vypověděl, že bylo požádáno o státní občanství. Při jednání dne datum úřednice žalobkyni řekly, že příspěvek na péči možný není kvůli nedostatku státního občanství na straně matky žalobkyně, ale je možné požádat o jinou dávku, doplatek na bydlení. K dávce okamžité mimořádné pomoci svědek uvedl, že to byl jeho impuls, protože s tím měl zkušenosti, přišlo mu to proto jako užitečné, nicméně tato dávka byla zamítnuta, neboť se vyplácí při jiných situacích. Svědek vypověděl, že asi o třech jednáních, které proběhly, nebyl sepsán protokol. Svědek též uvedl, že finanční potřeby matky žalobkyně hradili z rodinných peněz, případně půjčkami, především šlo o peníze za pečovatelku, neboť matka žalobkyně v té době již trpěla pokročilou Alzheimerovou nemocí. Žalobkyně v souvislosti s péčí o svoji matku omezovala vlastní spotřebu, aby jí mohla platit potřebnou péči.

8. Z protokolu sepsaném Ministerstvem vnitra dne 26.2.2016, číslo jednací, soud zjistil, že žalobkyně se dne datum dostavila na odbor všeobecné správy MVČR, aby požádala o státní občanství pro svou matku. Z protokolu mj. vyplývá, že žalobkyně uvedla, že státní občanství je zásadní pro to, aby mohla žádat o příspěvek na péči, neboť bez něj jej přiznat nelze.

9. Z listiny o udělení státního občanství na ze dne datum soud zjistil, že osvědčuje, že jméno příjmení nabyla státního občanství České republiky dne datum, na této listině patrné dva kolky v hodnotě 1 000 Kč, 10. Z odpovědi na žádost o výplatu dávek hmotné nouze ze dne datum soud zjistil, že jím je reagováno na žádost žalobkyně ze dne datum, kde požaduje vyplacení dávek pomoci v hmotné nouzi s odkazem na § 46 odst. 2, 3 a 4 zákona č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi. Úřad práce ČR, pobočka obec a číslo, sděluje, že jelikož nebyla žalobkyně v okruhu společně posuzovaných osob ohledně dávek matky žalobkyně paní příjmení, tak není možné, aby nárok na ty dávky přešel.

11. Z čestného prohlášení pro soud sepsaného jméno příjmení dne datum vyplývá, že tenkrát si žalobkyně půjčovala od paní příjmení 2 000 Kč, aby mohla koupit kolek. Bylo to datum, s listinou o státním občanství ČR pro matku žalobkyně se poté vydala na Úřad práce ulice do 8. patra, kde byla předložena tato listina a požádána slečna jméno, aby při posuzování dokladů na bydlení a živobytí byly vzaty v úvahu i náklady, které musela vynaložit na státní občanství. Slečna si to od žalobkyně vzala s tím, že se na to musí zeptat své vedoucí, paní příjmení, vrátila se od ní se závěrem, že to nejde. Dále vyplývá, že tedy hlavně od paní příjmení bylo znát, že nechce pomáhat, že hledá důvody proč má být pomoc odmítnuta, když žalobkyně znovu a znovu popisovala, v jak těžké situaci se nachází, až jí to připadlo jako šikana a bezcitnost, pamatuje si, že toho datum se s nimi vůbec nechtěla bavit, že jim za chvíli končí pracovní doba, že mají vypnuté PC, ať přijdou v pondělí datum. příjmení příjmení se chovala povýšeně až arogantně a toto žalobkyni velmi stresovalo, po té se její stav ještě zhoršil, takže následoval epileptický záchvat, potřebovala nějakou péči na 100% zajištění babičky. Dále plyne, že občanství ČR pro svojí matku vyřizovala žalobkyně proto, aby mohla dostat příspěvek na péči, jak radila paní z kanceláře, kde se ty příspěvky vyřizují, a tak s touto listinou neprodleně požádala pro svou matku opět. Byly pak v šoku, když ta samá pracovnice, která předtím radila, ať si nejdřív vyřídí státní občanství pro matku, takto potom zamítla. Žalobkyně pak byla několik let v situaci, že i paní příjmení jí musela půjčit peníze, aby měla na nákup plen pro maminku nebo potravin, na to vždy dbala, aby její matka měla všechno. Vzala si i nějaké půjčky, aby mohla koupit zdravotní matrace, polohovací postel, předělat koupelnu na bezbariérovou, zadlužovala se, velmi trpělo manželství. Kvůli tomu se s manželem hádali, žalobkyně se pak sama snažila, co nejvíc pečovat o matku. Byla v té době vyčerpaná, sama potřebovala pomoc.

12. Ze záznamu z výkazu práce za měsíc prosinec 2015 soud zjistil, že jméno příjmení byla dne datum přítomna v práci.

13. Ze zprávy o šetření veřejného ochránce práv ze dne datum ve věci žalobkyně soud zjistil, že je v něm mj. v části vyjádření ÚP P4 uvedeno, že se žalobkyně v lednu 2016 opakovaně dostavila na ÚP P4, trvala na poskytnutí příspěvku na živobytí s tím, že pracovnice hmotné nouze uznala své pochybení a žádost o dávku přijala s původním datem datum.

14. Soud vzal za svá skutková zjištění rovněž shodná tvrzení účastníků, a to konkrétně skutečnost, že žalobkyně u žalované nárok předběžné uplatnila a že žalovaná uznala, že žalobkyni byla při jednání dne datum na ÚP P4 poskytnuta nesprávná informace ohledně toho, že matka žalobkyně musí mít uděleno státní občanství ČR, aby mohla být oprávněnou osobou ve vztahu k žádosti o dávku„ příspěvek na živobytí“, za což se žalovaná žalobkyni omluvila. Ve zbytku žalovaná nárok žalobkyně neuznala. Z tohoto důvodů soud blíže nehodnotil důkazy, z nichž posléze žádná další skutková zjištění neučinil, a to žádost žalobkyně o odškodnění ze dne datum, ze dne datum na formuláři Kanceláře veřejného ochránce práv, doplnění žádosti o odškodnění ze dne datum a žádost ze dne datum a stanoviska žalované ze dne datum a ze dne datum.

15. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu jednání a řízení, jak jsou zachycena ve spise ÚP P4, sp.zn. číslo, číslo jednací, s tím, že dne datum se na ÚP P4 dostavila žalobkyně v plné moci od své matky jméno příjmení, o čemž byl sepsán protokol z téhož dne, z něhož plyne, že požádala o dávku pomoci v hmotné nouzi – příspěvek na živobytí. Žalobkyně byla seznámena s tím, jaké podklady musí doložit. Z formulářové žádosti o„ příspěvek na živobytí“ s otiskem prezentačního razítka ÚP P4 dne datum plyne, že žalobkyně o tuto dávku požádala a ÚP P4 ji přijal. Oznámením ze dne datum byla matce žalobkyně přiznána od prosince 2015 dávka„ příspěvek na živobytí“ ve výši 804 Kč měsíčně. Dále má soud za prokázané, že dne datum požádala žalobkyně v plné moci od své matky jméno příjmení o dávku„ příspěvek na bydlení“. Dne datum podala matka žalobkyně u Ministerstva vnitra žádost o pobytové oprávnění, což bylo ÚP P4 sděleno dne datum. Téhož dne se ÚP P4 dotazoval MVČR na pobytovou historii matky žalobkyně s tím, že z vydaných potvrzení MVČR ze dne datum a ze dne číslo plyne, že matka žalobkyně pobývala na území ČR na základě potvrzení o přechodném pobytu od datum do datum a od datum má povolen trvalý pobyt na území ĆR z humanitárních důvodů do datum. Dne datum nabyla matka žalobkyně státního občanství ČR s tím, že v souvislosti s tím žalobkyně vynaložila 2 000 Kč, které si vypůjčila od paní příjmení, což bylo prokázáno i tím, že kopie osvědčení o státním občanství je opatřena kolky. Rozhodnutím ze dne datum byla matce žalobkyně přiznána dávka„ příspěvek na bydlení“ ode dne datum ve výši 5 217 Kč měsíčně. Z odůvodnění plyne, že toto datum koresponduje se dnem, kdy byl matce žalobkyně povolen na území ČR trvalý pobyt. K odvolání žalobkyně, v němž mj. žádala o přiznání předmětné dávky již ke dni podání žádosti, nikoli i předtím, MPSV napadené rozhodnutí potvrdilo a odvolání žalobkyně zamítlo (PM datum). Z odůvodnění plyne, že datum přiznání dávky shledalo MPSV v souladu se zákonem. Dále má soud za prokázané, že dne datum se žalobkyně v plné moci od své matky jméno příjmení dostavila na ÚP P4 požádat o dávku„ doplatek na bydlení“, o čemž byl téhož dne sepsán protokol. Z prezentačního razítka ÚP P4 na formulářové žádosti o doplatek na bydlení má soud prokázáno, že žádost byla podána dne datum. Oznámením ÚP P4 ze dne datum má soud za prokázané, že dávka„ doplatek na bydlení“ byla přiznána od srpna 2016 ve výši 4 466 Kč. Dne datum žalobkyně oznámila ÚP P4, že její matka zemřela. Záznamem o zastavení výplaty z důvodu úmrtí ze dne datum byly od února 2018 zastaveny výplaty doplatku na bydlení a příspěvku na živobytí pro matku žalobkyně. Soud má rovněž z posuzovaného spisu za prokázané, že matka žalobkyně byla vždy jedinou posuzovanou osobou, tedy že žalobkyně nebyla tzv. společně posuzovanou osobou pro účely rozhodnutí o přiznání dávek. Soud má dále za prokázané, že na jednání dne datum byla s žalobkyní přítomen i tehdejší manžel žalobkyně pan celé jméno svědka, který žalobkyni radil, aby si požádala i o dávku mimořádné okamžité pomoci.

16. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

17. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

18. Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

19. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

20. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

21. Podle § 8 odst. 3 OdpŠk nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

22. Podle § 13 odst. 1 věty první OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem.

23. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle odst. 3 citovaného ustanovení je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

24. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

25. Podle § 26 OdpŠk platí, že pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

26. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

27. Podle § 32 odst. 3 věta OdpŠk nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen.

28. Podle § 35 OdpŠk promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

29. Podle § 46 odst. 1 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, v rozhodném znění (dále jen„ zákon o hmotné nouzi“), zemře-li žadatel o dávku před vydáním rozhodnutí o této žádosti, stává se účastníkem řízení o dávce osoba, která je nejstarší z osob společně posuzovaných se žadatelem podle § 2 odst. 1, nedohodnou-li se společně posuzované osoby jinak.

30. Podle § 46 odst. 2 zákona o hmotné nouzi byla-li dávka přiznána před smrtí příjemce, vyplatí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti příjemce, osobě, která je nejstarší z osob společně posuzovaných s příjemcem podle § 2 odst. 1, nedohodnou-li se společně posuzované osoby jinak. Za okolností uvedených ve větě první přechází nárok na dávku po vyplacení splatných částek na nejstarší z osob společně posuzovaných se zemřelým příjemcem, pokud s tím tato osoba souhlasí.

31. Podle § 46 odst. 3 zákona o hmotné nouzi nároky na dávky nejsou předmětem dědictví.

32. Podle § 46 odst. 4 zákona o hmotné nouzi není-li osob společně posuzovaných podle § 2 odst. 1 se zemřelým příjemcem nebo žadatelem, nárok na dávku nebo její výplatu zaniká.

33. Podle § 64 odst. 1 písm. b) zákona o hmotné nouzi zaměstnanci orgánů pomoci v hmotné nouzi jsou v souvislosti s poskytováním dávek povinni informovat každou osobu o možných postupech řešení hmotné nouze a zapojovat ji do řešení její situace a vést ji k vlastní odpovědnosti.

34. Podle § 3 odst. 7 zákona č. 117/1995 Sb., zákona o státní sociální podpoře, v rozhodném znění, Ministerstvo práce a sociálních věcí může v odůvodněných případech prominout podmínku trvalého pobytu.

35. V řízení bylo učiněno nesporným, že žalobkyně svůj nárok u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

36. V souladu s § 132 o.s.ř. soud důkazy hodotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Při tom dospěl k následujícím závěreům.

37. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, a náhrady škody za majetkovou újmu, která jí vznikla v souvislosti se shora uvedenými postupy ÚP P4. Soud posoudil uplatněný nárok v podobě požadovaného zadostiučinění ve výši 100 000 Kč jakožto nárok na náhradu nemajetkové újmy z titulu nesprávného úředního postupu a nárok v podobě požadované náhrady škody ve výši 161 800 Kč jakožto nárok na náhradu škody z titulu téhož nesprávného úředního postupu. Nesprávný úřední postup, jak uvedla po poučení podle § 118a o.s.ř., měl podle žalobkyně spočívat ohledně částky 8 000 Kč v tom, že vynaložila náklady v této výši k získání státního občanství pro svoji matku proto, že ji k tomu nesprávně vybídla úřednice ÚP P4, neboť to mělo být podmínkou pro přiznání příspěvku na péči, ohledně částky 18 000 Kč v tom, že žalobkyni nebylo sděleno, že si její matka může požádat o prominutí splnění podmínky trvalého pobytu pro přiznání dávky„ příspěvek na bydlení“, přičemž pak by mohla žádat o poskytnutí této dávky 3 měsíce nazpátek, ohledně částky 78 000 Kč v tom, že si o„ doplatek na bydlení“ žalobkyně přišla požádat již v prosince 2015, ale tento obdržela až od srpna 2016 na základě žádosti ze dne datum, ohledně částky 45 000 Kč v tom, že v prosinci 2015 žádala i o„ mimořádnou okamžitou pomoc“, která však byla bez dalšího zamítnuta, kdy na dotaz žalobkyně, zda by nebylo možné, aby ona či její matka obdržely finanční výpomoc třeba v horizontu nejbližších dní tak, aby mohla do konce prosince uhradit dluh za bydlení, nebo jestli by nemohly dostat alespoň nějaké poukázky na potraviny, paní příjmení odpověděla, že taková forma pomoci neexistuje a ohledně částky 12 800 Kč v tom, že po smrti matky žalobkyně dne datum nebyly žalobkyni vyplaceny dávky„ doplatek na bydlení“ a„ příspěvek na živobytí“ za měsíce únor a březen 2018, když jí byla poskytnuta jen část příspěvku za měsíc leden 2018 s tím, že žalobkyni nebyly poskytnuty ze strany ÚP P4 dostatečné informace a ÚP P4 výplatu předmětných dávek za měsíce únor a březen 2018 nesprávně pozastavil. Tyto úřední postupy také byly příčinou žalobkyni vzniklé nemajetkové újmy, spočívající v dopadech do jejího zdravotního stavu a v jeho zhoršení provázeného různými symptomy.

38. Podstatou souzené věci je, zda v některém z postupů ÚP P4, které žalobkyně označila, je možné spatřovat nesprávný úřední postup a pokud ano, zda byl příčinou majetkové újmy na straně žalobkyně a zda je tato majetková újma žalobkyně prokázána. O těchto otázkách soud uvážil takto.

39. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb., je nutno, aby byly splněny tří podmínky: 1) existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu), 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Absence i jen jednoho z těchto předpokladů odpovědnosti je přitom důvodem pro zamítnutí nároku na náhradu škody.

40. Pojem nesprávného úředního postupu není ani v OdpŠk definován, přičemž současně není spojen jen s rozhodovací činnosti orgánů veřejné moci. Znak nesprávnosti úředního postupu je třeba obecně vztahovat k porušení předepsaných pravidel, a takové porušení se nemusí ve své době jevit samo o sobě nezákonné. V době deliktního jednání mohl být postup v plném souladu s pravidly, avšak protože zapříčinil vznik škody nebo nemajetkové újmy, je třeba jej mít podle jeho následku objektivně (bez ohledu na zavinění) za nesprávný (srov. IŠTVÁNEK, F., SIMON, P., KORBEL, F. Zákon o odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. K § 13, dostupné v systému ASPI).

41. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyni byla při jednání dne datum poskytnuta nesprávná informace ohledně potřeby zajistit pro matku žalobkyně státní občanství, a to v souvislosti s žádostí o dávku„ příspěvek na živobytí.“ Za toto pochybení se žalovaná žalobkyni omluvila, zaplatit žalobkyni jí požadovanou částku však odmítla. Žalobkyně však tuto informaci vztahovala k dávce„ příspěvek na péči“ jak plyne z žalobních tvrzení i z protokolu sepsaného na MVČR dne datum. V řízení se sice nepodařilo bez pochybností prokázat, k jaké konkrétní dávce byla informace o nutnosti státního občanství poskytnuta, zda k dávce„ příspěvek na péči“ či k dávce„ příspěvek na živobytí“. Žalovaná však nečinila sporným, že žalobkyni tato informace poskytnuta byla, tudíž žalobkyně vedena touto informací vynaložila náklady, které by jí jinak nevznikly, kdyby tuto chybnou informaci neobdržela. K obraně žalované, že následně tuto informaci uvedla na pravou míru, soud podotýká, že oznámení o přiznání dávky„ příspěvek na živobytí“ je datováno až dnem datum, zatímco žalobkyně o státní občanství pro svou matku požádala, jak bylo prokázáno protokolem sepsaným na MV ČR, již dne datum. Při jednání dne datum žalovaná uvedla, že na tvrzení, že žalobkyni byla před datum ÚP P4 poskytnuta správná informace ohledně státního občanství matky žalobkyně, již netrvá s tím, že vycházela z informace, která byla v dokumentu kanceláře veřejného ochránce práv, kdy veřejný ochránce práv reagoval na podání žalobkyně a obecně konstatoval, že se žalobkyně znovu na úřad práce v lednu 2016 dostavila a že pracovnice oddělení hmotné nouze uznala své pochybení a žádost o dávku přijala s původním datem, tedy dne datum. Další důkazy k prokázání této sporné skutečnosti žalovaná nenavrhovala Soud tak dospěl k závěru, že informace o tom, že matka žalobkyně musí být státní občankou ČR, aby mohla být oprávněnou osobou pro poskytnutí dávky„ příspěvek na živobytí“, byla nesprávná a v jejím důsledku vynaložila žalobkyně částku 2 000 Kč odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku za udělení státního občanství České republiky zletilé fyzické osobě podle položky 8 písm. l) Sazebníku správních poplatku, který je přílohou zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění do datum. Žalobkyně přes výzvu soudu podle § 118a o.s.ř. danou při jednání dne datum neprokázala další tvrzené výdaje s tím spojené ve výši 6 000 Kč, resp. výslovně v reakci na poskytnuté poučení a výzvu uvedla, že žádnými důkazy v tomto směru nedisponuje a poskytla o tom pouze čestné prohlášení, které však k prokázání výše majetkové újmy nepostačuje. Poškozený je v kompenzačním řízení povinen prokázat, že mu majetková újma v určité výši vznikla. Soud proto žalobě vyhověl ohledně částky 2 000 Kč, kterou lze mít za prokázanou předloženým osvědčením o státním občanství opatřenou kolky v hodnotě 2 000 Kč (výrok I.). Soud rovněž nepřisvědčil námitce žalobkyně, že protokol sepsaný dne datum na ÚP P4 byl vyhotoven až dodatečně. Soud ze spisu ÚP P4 zjistil, že na tomto protokolu je rovněž podpis žalobkyně, která však námitku jeho pravosti nevznesla. Rovněž z přehledu docházky za měsíc prosinec 2015 má soud prokázáno, že paní příjmení byla v onen dne datum přítomna na pracovišti a mohla tedy se žalobkyní jednat a sepsat protokol. Dílčí výhrady ve vztahu k tomu, jakým příjmením je v něm označena žalobkyně, či podle jakého OP byla ověřena totožnost matky žalobkyně, autentičnost protokolu zpochybnit nemohou. Nezpochybněný vlastnoruční podpis žalobkyně na protokolu je pro soud natolik silným a přesvědčivým důkazem o jeho pravosti a autentičnosti, kterou nelze zvrátit poukazem na tvrzené dílčí nesrovnalosti, které by bylo zcela nehospodárné dále složitě prokazovat.

42. Pokud jde o další tvrzené nesprávné úřední postupy, dospěl soud k těmto závěrům. Žalobkyně dále tvrdila, že nesprávným postupem bylo, že jí nebylo ze strany ÚP sděleno, že si její matka může požádat o prominutí splnění podmínky trvalého pobytu pro přiznání dávky„ příspěvek na bydlení“, přičemž pak by mohla žádat o poskytnutí této dávky 3 měsíce nazpátek. I když v zákoně o státní sociální podpoře není informační povinnost poboček Úřadu práce ve vztahu k žadatelům výslovně vyjádřena tak, jak to činí zákon o hmotné nouzi, lze však s oporou v judikatuře správních soudů konstatovat, že z § 4 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, vyplývá povinnost správního orgánu poučit účastníka správního řízení, který nesplňuje podmínky pro vznik nároku na dávku státní sociální podpory, neboť on sám nebo osoba s ním společně posuzovaná nemají na území České republiky trvalý pobyt ve smyslu § 3 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, o možnosti požádat o prominutí této podmínky podle § 3 odst. 3 téhož zákona (srov. závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10.8.2007, č.j. číslo jednací, který je veřejně dostupný z webová adresa). ÚP P4 tedy měl povinnost žalobkyni o této skutečnosti poučit. Současně však bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně podala za svoji matku proti rozhodnutí ÚP P4 odvolání, v němž žádala o odstranění tvrdosti zákona a o přiznání příspěvku na bydlení již ode dne podání žádosti, tedy od datum. Z obsahu této žádosti vyplývá, že žalobkyně fakticky o výjimku v tomto směru požádala bez ohledu na to, že nebyla poučena. Tuto výjimku může udělit MPSV, které o odvolání matky žalobkyně rozhodovalo. Z jeho rozhodnutí soud zjistil, že MPSV tuto žádost žalobkyně formálně neposoudilo podle příslušného § 3 odst. 7 zákona o státní sociální podpoře. Avšak tím, že o této žádosti se samostatně nerozhoduje (srov. další závěr shora citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu), a tím, že odvolání žalobkyně bylo zamítnuto a rozhodnutí ÚP P4, přiznávající dávku„ příspěvek na bydlení“ až ode dne datum (den získání trvalého pobytu matky žalobkyně, pozn. soudu) potvrzeno, je zjevné, že žádosti žalobkyně nebylo věcně vyhověno. Přezkoumávat správnost pravomocného rozhodnutí MPSV však soudu v kompenzačním řízení nepřísluší. Pokud s tímto rozhodnutím žalobkyně nesouhlasila, měla proti němu podat žalobu ke správnímu soudu. Soud tudíž vychází z pravomocného rozhodnutí, požívajícího presumpci jeho správnosti, že žádosti žalobkyně vyhověno nebylo. V důsledku toho jí ani žádná škoda v důsledku nepoučení vzniknout nemohla, neboť přes jeho absenci odpovídající žádost příslušnému správnímu orgánu adresovala. Žalobkyni již soud nepřisvědčil v tom, že měla být poučena i o tom, že může žádat o dávku 3 měsíce zpětně. Žádná taková povinnost úřadům práce ze zákona o státní sociální podpoře nevyplývá. Nelze zaměňovat poučovací povinnost správních orgánů o možnosti požádat si o určitou výjimkou s možností žádat o určitou dávku až tři měsíce nazpět. V tomto směru dle soudu již žádný nesprávný postup shledávat nelze. Je pouze na žadateli, jakým způsobem svoji žádost formuluje, přičemž bylo prokázáno, že žalobkyně se domáhala přiznání„ příspěvku na bydlení“ ke dni datum, nikoli též před tímto dnem. Na tom už pak nemůže nic změnit to, že se patrně dodatečně žalobkyně dozvěděla, že mohla za určitých okolností o tuto dávku žádat i zpětně. O dílčí nesprávný procesní postup, jak výše soud vyložil, se tak v tomto případě sice mohlo jednat, ale v jeho důsledku žalobkyni žádná škoda nevznikla a vzniknout nemohla, jak výše vysvětleno.

43. Žalobkyně dále tvrdila, že nesprávným postupem bylo, že si o„ doplatek na bydlení“ přišla požádat již v prosince 2015, ale tento obdržela až od srpna 2016 na základě žádosti ze dne datum. V tomto směru žalobkyně při jednání dne datum uvedla, že již nadále netvrdí, že si o dávku pomoci v hmotné nouzi,,doplatek na bydlení“ požádala dříve než datum, přičemž dále uvedla, že si o tuto dávku nepožádala, nicméně si o ni požádat mohla, pokud by o této možnosti věděla. Pokud si o ni požádala ústně, tak k tomu žádné důkazy k dispozici nemá. Z § 33 odst. 1 a 2 zákona o hmotné nouzi vyplývá, že nárok na doplatek na bydlení je podmíněn nejen získáním nároku na příspěvek na živobytí, ale je též vázán na získání nároku na příspěvku na bydlení. To vyplývá z toho, že se částka příspěvku na bydlení odčítá od odůvodněných nákladů na bydlení a takto zjištěná částka se pak posuzuje z hlediska nároku na doplatek na bydlení. Příspěvek na bydlení byl matce žalobkyně přiznán rozhodnutím ze dne datum zpětně ode dne datum. Teprve poté mohlo reálně přicházet v úvahu případné přiznání doplatku na bydlení. I kdyby tedy v prosinci 2015 úřednice ÚP P4 žalobkyni sdělili, že je prozatím předčasné si o doplatek na bydlení žádat, v situaci, kdy dosud nebyla posouzena žádost o příspěvek na bydlení, nelze takový postup shledávat jako rozporný s ustanovením jakéhokoliv právního předpisu. Dle názoru soudu nadto žalobkyni nic nebránilo v tom, aby příslušnou formulářovou žádost vyplnila a na ÚP P4 podala bez ohledu na to, co jí úřednice ÚP P4 sdělily, pokud byla o svém nároku přesvědčena. Tím by bylo zahájeno správní řízení o této dávce, o níž by poté ÚP P4 rozhodl. Neobstojí tak v tomto směru tvrzení žalobkyně, že úmysl podat žádost o tuto dávku měla, ale z nějakého blíže nespecifikovaného důvodu ji nakonec nepodala. S tvrzeními žalobkyně pak nekoresponduje ani postup ÚP P4. Žalobkyně tvrdila, že jí úřednice ÚP P4 informovali, že nemůže žádat o příspěvek na bydlení, ale jen o doplatek na bydlení. Příspěvek na bydlení však žalobkyni přiznán byl, a to od datum, přičemž naopak u doplatku na bydlení neprokázala, že by o něj žádala dříve než dne datum. Soud proto uzavírá, že k žádnému nesprávnému postupu ÚP P4 tudíž nedošlo.

44. Žalobkyně dále tvrdila, že nesprávným postupem bylo, že v prosinci 2015 žádala ústně i o„ mimořádnou okamžitou pomoc“, která však byla bez dalšího zamítnuta, kdy na dotaz žalobkyně, zda by nebylo možné, aby ona či její matka obdržely finanční výpomoc třeba v horizontu nejbližších dní tak, aby mohla do konce prosince uhradit dluh za bydlení, nebo jestli by nemohly dostat alespoň nějaké poukázky na potraviny, paní příjmení odpověděla, že taková forma pomoci neexistuje. Z výpovědi svědka celé jméno svědka sice vyplynulo, že průběh předmětného jednání slyšel, nicméně z jeho výpovědi nelze činit závěry, které z nich činí žalobkyně. K dávce okamžité mimořádné pomoci svědek uvedl, že to byl jeho impuls, aby si o ni žalobkyně zkusila požádat, protože s tím měl zkušenosti a přišlo mu to proto jako užitečné, nicméně také uvedl, že tato dávka byla zamítnuta, neboť se vyplácí při jiných situacích. Za situace, kdy žalobkyně přes výzvu soudu podle § 118a o.s.ř. danou při jednání dne datum nenavrhla k prokázání této skutečnosti další důkazy a nedoplnila ani základní tvrzení, z nichž by se podávalo, že by alespoň teoreticky měla na tuto dávku ona, resp. její matka nárok, nelze dospět k závěru, že by ÚP P4 postupoval nesprávně a dopustil se nesprávného úředního postupu. V tomto směru platí totéž, co již bylo výše uvedeno. Žalobkyni nic nebránilo v tom, aby příslušnou formulářovou žádost o tuto dávku vyplnila a uvedla, za jakých účelem o tuto dávku žádá, byla-li přesvědčena o svém nároku. Tím by bylo zahájeno správní řízení o této dávce, o níž by poté ÚP P4 rozhodl. Za situace kdy takto žalobkyně nepostupovala, a to přesto, že svědek celé jméno svědka, tehdy manžel žalobkyně, o této dávce a podmínkách jejího poskytování zjevně měl dobrou povědomost, nemůže jít její nečinnost v tomto směru k tíži státu. Ani v tomto případě k žádnému nesprávnému úřednímu postupu nedošlo.

45. Žalobkyně konečně tvrdila, že nesprávným postupem bylo, že po smrti matky žalobkyně dne datum nebyly žalobkyni vyplaceny dávky„ doplatek na bydlení“ a„ příspěvek na živobytí“ za měsíce únor a březen 2018, když jí byla poskytnuta jen část příspěvku za měsíc leden 2018 s tím, že žalobkyni nebyly poskytnuty ze strany ÚP P4 dostatečné informace a ÚP P4 výplatu předmětných dávek za měsíce únor a březen 2018 nesprávně pozastavil. Z posuzovaného spisu vyplynulo, že matka žalobkyně byla jedinou posuzovanou osobou z hlediska nároku na vyplácení všech vyplácených dávek, tudíž žalobkyně nebyla osobou společně posuzovanou a proto podle § 46 odst. 4 zákona o hmotné nouzi nárok na dávku nebo její výplatu smrtí matky žalobkyně zanikl. To se vztahovalo na všechny dávky, které nebyly do dne smrti matky žalobkyně splatné. ÚP P4 proto nepochybil, pokud poté, co se dozvěděl o smrti matky žalobkyně, další výplatu dávek zastavil. Ani v tomto postupu nelze spatřovat nesprávný úřední postup, neboť žalobkyni právo na žádné dávky po její zesnulé matce nevzniklo. Obiter dictum povinného odůvodnění soud dodává, že se žalobkyně mýlí, pokud se domnívá, že by situace byla jiná, pokud by smrt své matky oznámila později. Rozhodným dnem pro zastavení výplaty dávek je nikoli den, kdy se ÚP P4 dozvěděl smrti matky žalobkyně, ale den, kdy tato zemřela. Pokud by žalobkyni dávky i poté byly vypláceny, byla by povinna k jejich vrácení podle § 45 odst. 2 zákona o hmotné nouzi.

46. Soud proto žalobu zamítl ohledně požadovaného odškodnění za majetkovou újmu ve výši 159 800 Kč, neboť neshledal v postupech ÚP P4 nesprávný úřední postup, případně příčinnou souvislost mezi zjištěným nesprávným úřední postupem a tvrzenou majetkovou újmou (výrok II.). Z tohoto důvodu se soud dále nezabýval otázkou, zda a v jaké výši žalobkyni vznikla škoda.

47. Námitky žalobkyně, že nebyla dostatečně poučena o všech dávkách, o které si mohla požádat, či že byla zrazována, aby si o určité dávky požádala, je natolik obecné a neurčité tvrzení, že samo o obě nemůže vést samostatně ani ve spojení se skutečnostmi, které vyšly najevo, k závěru o nesprávném úředním postupu ÚP P4. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyni nebyla poskytnuta toliko dávka mimořádné okamžité pomoci, nicméně současně žalobkyně přes poučení a výzvu soudu podle § 118a o.s.ř. danou při jednání dne datum neprokázala, že si o tuto dávku požádala. Žalobkyně poté tvrdila, že byla od jejího podání zrazována. Současně však vyšlo najevo, že přítomný tehdejší manžel žalobkyně byl tím, kdo žalobkyni tuto dávku poradil a soudu se tak jeví nepravděpodobné, že by nezasáhl, pokud by byl přesvědčen o tom, že žalobkyně, potažmo její matka nárok na tuto dávku měla. Před soudem vypověděl, že o těchto dávkách hodně ví ze své vlastní praktické zkušenosti. Soud znovu opakuje, že žalobkyni nic nebránilo v tom, aby příslušný formulář žádosti o dávku vyplnila a v něm uvedla, za jakým účelem dávku požaduje. To nevyžaduje žádné zvláštní odborné znalosti ani schopnosti. Bylo by pak na ÚP P4, aby žalobkyni případně vyzval k odstranění vad podání, poučil ji a po té o přiznání či nepřiznání dávky rozhodl. Proti takovému rozhodnutí by se žalobkyně mohla bránit řádnými i mimořádnými prostředky, včetně podání správní žaloby. Pokud jde o příspěvek na péči, ohledně něho náhradu škody nepožadovala, přičemž i bylo prokázáno, že si o něj žalobkyně nikdy nepožádala, byť kvůli tomu, jak uvedla do protokolu o MV ČR, vyřizovala státní občanství pro svou matku a sama tvrdila, že jí byla tato dávka úřednicemi ÚP P4 doporučena. V řízení tak nebylo prokázáno, že by úřednice ÚP P4 žalobkyni„ zrazovaly“ od podání žádosti o dávky. Bylo prokázáno, že v jednom případě žalobkyni bylo sděleno, že se dávka mimořádné okamžité pomoci vyplácí při jiných situacích a v dalším případě nešlo o„ zrazování“ od poskytnutí dávky, ale o nesprávnou informaci, za kterou se žalovaná žalobkyni omluvila, když po té byla žádost přijata s původním datem datum O doplatek na bydlení si žalobkyně v srpnu požádala a byl jí přiznán, přičemž uvedla, že si požádala ústně, ale žádné důkazy o tom nemá s tím, že i v tomto směru se jí dostalo soudem příslušného procesního poučení podle § 118a o.s.ř. při jednání dne datum Ani tyto vznesené námitky žalobkyně nejsou důvodné a nemohou úvahy soudu o věci samé nijak změnit.

48. Pokud jde o žalobkyní uplatněný nárok na odškodnění za nemajetkovou újmu, lze dospět k závěru, že jediným odpovědnostním titulem ve vztahu k ní může být poskytnutí nesprávné informace o nutnosti státního občanství pro matku žalobkyně. Dílčí nesprávný procesní postup spočívající v nepoučení o možnosti žádat o prominutí podmínky trvalého pobytu matky žalobkyně na území ČR k žádné újmě vést nemohl, neboť žalobkyně bez ohledu na absenci poučení odpovídající žádost vznesla, a to i když jí nebylo vyhověno. Nelze pak klást k tíži státu, že žalobkyně nepodala proti odvolacímu rozhodnutí MPSV správní žalobu. Ohledně uplatněného nároku na odškodnění za nemajetkovou újmu ve výši 100 000 Kč vznesla žalovaná námitku promlčení.

49. Námitka promlčení vznesená k tomuto žalobkyní uplatněnému nároku byla soudem shledána důvodnou. Žaloba na náhradu nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč soudu došla dne datum. I kdyby soud vzal za rozhodný pro žalobkyni nejpříznivější okamžik, kdy se o této újmě dozvěděla, tedy v den, kdy tento nárok uplatnila u žalované, tedy den datum a nemůže tedy argumentovat, že o újmě dosud nevěděla, pak posledním dnem k podání žaloby byl den datum, když se promlčecí doba stavěla právě na šest měsíců, neboť žalovaná žádost žalobkyně projednala až dne datum. Žaloba však byla podána až téměř o jeden rok později. Z tohoto důvodu se jednalo o nárok promlčený již s ohledem na datum podání žaloby, přičemž žalovaná námitku promlčení v řízení před soudem vznesla. Na běh promlčecí doby nemá žádný vliv ani to, že žalobkyně tvrdí, že zdravotní důsledky, zejména psychické a fyzické problémy, přetrvávají až do dnešní doby, a že tedy újma neustále nastává. Počátek běhu subjektivní promlčecí doby, v níž musí být uplatněny nároky na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem se odvíjí od okamžiku, kdy se poškozený o škodě či nemajetkové újmě dozvěděl, tedy kdy prokazatelně získal vědomost o tom, že došlo k jejich vzniku (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp.zn. 28 Cdo 4554/2011, veřejně dostupné na webová adresa). Soud proto uzavřel, že nárok žalobkyně na odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem uplatněný ve výši 100 000 Kč je promlčený, přičemž s ohledem na tuto skutečnost se soud již nemohl zabývat otázkou přiměřenosti poskytnutého zadostiučinění ve formě omluvy.

50. Soud současně nedospěl k závěru, že námitka promlčení vznesená žalovanou by byla v rozporu s dobrými mravy. Shora soudem popsaný způsob počítání běhu promlčecí doby rovněž není žádnou novinkou, která by žalobkyni, resp. její zástupkyni nebyla či neměla být známa. Je pravdou, že šestiměsíční promlčecí lhůta stanovená v § 32 odst. 3 OdpŠk je v kontextu právního řádu poměrně přísná. Uvedenou právní úpravu, jak byla zákonodárcem stanovena, je však soud povinen respektovat, současně je však třeba velmi pečlivě a s uvážením všech okolností dané věci a to včetně krátkosti uvedené promlčecí lhůty zvažovat, zda nejsou dány výjimečné okolnosti, které by odůvodňovaly závěr o rozporu námitky promlčení s dobrými mravy (srov. k tomu nález Ústavního soudu ze datum, sp. zn. I ÚS 3391/2015). Obecně platí, že námitka promlčení by byla v rozporu s dobrými mravy zejména tehdy, pokud by její uplatnění bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu z 22. 8. 2002, sp. zn. 25 Cdo 1839/2000 či usnesení Nejvyššího soudu z 19. 3. 2019, sp. zn. 30 Cdo 1367/2017). V tomto kontextu by přitom bylo namístě námitku promlčení považovat za rozpornou s dobrými mravy tehdy, jestliže by závěr o promlčení nároku znamenal, že žalobkyně v důsledku vůbec neměla možnost svůj nárok na odškodnění vůči státu uplatnit a bylo by jí tak znemožněno naplnit ústavní právo na odškodnění vůči státu zaručené článkem 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (srov. nález Ústavního soudu z datum, sp. zn. I ÚS 5321/16, nález Ústavního soudu z datum, sp. zn. II ÚS 76/2017 či nález Ústavního soudu z datum, sp. zn. I ÚS 2330/2016).

51. O takovou situaci se však v projednávané věci nejedná. Není pochyb o tom, že žalobkyně o nároku věděla, neboť jej u žalované uplatnila. Současně byla žalobkyně i poučena, že pokud se stanoviskem žalované nesouhlasí, může se obrátit na soud. V době, kdy žalovaná nárok projednala, ještě žalobkyně zbývalo dostatek času v řádu měsíců, aby nárok u soudu uplatnila. Žalobkyni v rozhodné době nic nebránilo v uplatnění jejího nároku vůči státu a žalobkyně tak neměla otálet s podáním žaloby. Soud proto dospěl k závěru, že za této situace nelze považovat vznesenou námitku promlčení za rozpornou s dobrými mravy. Jelikož tedy promlčecí lhůta uplynula dne datum, žalobkyně uplatnila nárok u žalované dne datum a žalobu u soudu podala až dne datum, je její nárok v části nároku na odškodnění za nemajetkovou újmu promlčen a proto soud žalobu i v této části jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

52. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o.s.ř. Ve sporu byla v převážné většině úspěšná žalovaná, proti které byla žaloba až na dílčí úspěch žalobkyně zamítnuta. Současně se však žalovaná výslovně při jednání dne datum práva na náhradu nákladů vůči žalobkyni vzdala. Žalobkyni pak žádné náklady nevznikly, neboť byla od soudních poplatků osvobozena a měla soudem ustanoveného opatrovníka. Za této situace proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

53. O odměně ustanoveného opatrovníka žalobkyně bude rozhodnuto samostatným usnesením po právním moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).