17 C 153/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr Kateřinou Pelišovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátem titul . jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa státního zastupitelství o zaplacení 20 365 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 20 365 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 365 Kč od 24. 7. 2020 do zaplacení, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 365 Kč od 22. 7. 2020 do 23. 7. 2020 se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 10 131 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce [titul]. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta.

1. Žalobce se žalobou ze dne 28. 8. 2020 domáhal na žalované zaplacení částky 20 365 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z žalované částky od 22. 7. 2020 do zaplacení představující náhradu škody vzniklé mu nezákonným trestním stíháním vedeným [anonymizována čtyři slova] na základě usnesení ze dne 31. 12. 2018, [číslo jednací]. Tímto usnesením bylo proti žalobci zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání přečinu ublížení na zdraví dle § 146 odst. 1 trestního zákoníku ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku a přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku. Proti usnesení podal žalobce stížnost. Usnesením Krajského státního zastupitelství v Praze ze dne 9. 7. 2019, [číslo jednací] – [anonymizováno], bylo rozhodnuto o postoupení věci k projednání a rozhodnutí policejnímu prezidentovi, neboť výsledky přípravného řízení ukazují, že nejde o trestný čin, nicméně může jít o skutek, který by mohl být posouzen jako kázeňský přestupek. Žalobce požadoval náhradu škody spočívající v nákladech za znalecký posudek. V rámci obhajoby byly zadány a vypracovány dva znalecké posudky, které byly použity ve prospěch obhajoby. Jde o znalecký posudek [číslo] vyhotovený [anonymizováno] [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], za který byla zaplacena částka 20 365 Kč. Dále o znalecký posudek [číslo] vyhotovený znaleckým ústavem [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova], [titul] [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], za který byla zaplacena částka 6 534 Kč. Žalobce uvedl, že u žalované dne 21. 1. 2020 uplatnil zaplacení částky 79 275,32 Kč (náklady vynaložené za právní zastoupení a náklady za znalecké posudky), přičemž ta mu přiznala částku 49 051,21 Kč svým stanoviskem ze dne 10. 8. 2020. Žalovaná neuznala náhradu vynaložených nákladů za znalecký posudek [číslo] ve výši 20 365 K, neboť znalecký posudek není součástí trestního spisu. Znalecký posudek však byl součástí doplněného návrhu na zastavení trestního stíhání, které bylo ke Krajskému státnímu zastupitelství v Praze doručeno osobně dne 9. 5. 2019, a byl použit na podporu obhajoby žalobce. To dokládá i skutečnost, že znalecký posudek z oboru zdravotnictví a jeho doplněk nechala vypracovat sama Policie ČR (znalecký posudek [číslo] doplněk znaleckého posudku [číslo] evidovaný pod [číslo] z oboru [anonymizováno] vypracovaný [titul]. [jméno] [příjmení], znalcem z oboru [anonymizováno]). Krajské státní zastupitelství v Praze ve věci rozhodlo až po předložení znaleckého posudku.

2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 13. 10. 2020 uvedla, že u ní žalobce dne 23. 1. 2020 (podání datované 21. 1. 2020) uplatnil svůj nárok na náhradu škody ve výši 79 275,32 Kč. Svou žalobou se domáhá náhrady škody spočívající ve vynaložených nákladech na vypracování znaleckého posudku ve výši 20 365 Kč. Tento nárok však žalovaná nezhodnotila jako účelně vynaložený náklad, neboť znalecký posudek nebyl v trestním spise nalezen a nebyl navržen jako důkaz na podporu obhajoby žalobce a nebyl ani zohledněn při posuzování důvodnosti návrhu na zastavení trestního stíhání.

3. V reakci na vyjádření žalované žalobce ve svém podání ze dne 4. 11. 2019 uvedl, že žalovaná ignoruje tvrzení i důkazy předložené žalobcem. Znalecký posudek byl součástí doplnění návrhu na zastavení trestního stíhání, které bylo podáno na Krajské státní zastupitelství v Praze osobně dne 9. 5. 2019 jako důležitý důkaz vzhledem k argumentaci žalobce. Krajské státní zastupitelství v Praze rozhodlo až poté, kdy byl posudek založen do spisu. Znalecké zkoumání zdravotního stavu a možných následků osob zúčastněných při skutkovém průběhu bylo policejním orgánem široce prováděno (znalecký posudek [číslo] doplněk znaleckého posudku [číslo] evidovaný pod [číslo] z oboru [anonymizováno]) a rovněž v usnesení Krajského státního zastupitelství v Praze o postoupení věci byly znalecké posudky z oboru [anonymizováno] hodnoceny.

4. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Předložené listinné důkazy rozhodnutí bez nařízení jednání umožňují a zároveň oba účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili (žalobce v podání ze dne 4. 11. 2020; žalovaná konkludentně, když se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřila a ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí).

5. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav:

6. Ze spisu [anonymizována čtyři slova] [číslo jednací] soud zjistil následující: Usnesením [anonymizována čtyři slova] (dále také jen„ [příjmení]“), oddělením vyšetřování ze dne 31. 12. 2018, [číslo jednací], bylo zahájeno trestní stíhání žalobce jako obviněného ze spáchání přečinu ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku a přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Dne 8. 1. 2019 podal žalobce proti uvedenému stížnost. Ta byla zamítnuta usnesením Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 20. 2. 2019. Opatřením [příjmení] ze dne 26. 11. 2018 byl přibrán znalec [titul]. [jméno] [příjmení] k podání znaleckého posudku z oboru [anonymizováno] k posouzení zranění a trvalých následků u poškozeného a žalobce. Znalecký posudek [číslo] znaleckého deníku byl podán dne [datum]. Dne 8. 2. 2019 byl znalec vyzván k doplnění znaleckého posudku. Ten byl pod [číslo] podán dne [datum]. Dne 26. 3. 2019 podal žalobce návrh na zastavení trestního stíhání. Dne 27. 3. 2019 byl podán Krajskému státnímu zastupitelství v Praze návrh na podání obžaloby. Dne 9. 5. 2019 byl doplněn návrh na zastavení trestního stíhání. Žalobce v něm uvedl, že znalecký posudek z oboru [anonymizováno] byl policejním orgánem zadán a byl vyhotoven před zahájením trestního stíhání a policejní orgán mu nepředložil k doplnění znění otázek a neumožnil mu vznést námitky proti zadaným otázkám, proto zadal vypracování vlastního znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova]. Ten byl vypracován pod [číslo] [anonymizováno] [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno] dne 28. 4. 2019 a byl přiložen spolu s doplněním návrhu na zastavení trestního stíhání. Ve znaleckém posudku bylo hodnoceno zranění žalobce. Usnesením Krajského státního zastupitelství v Praze ze dne 9. 7. 2019, [číslo jednací] – [anonymizováno], bylo trestní stíhání žalobce postoupeno k projednání a rozhodnutí policejnímu prezidentovi Policie ČR, neboť výsledky přípravného řízení ukazují, že nejde o trestný čin, že však jde o skutek, který by mohl být posouzen jako kázeňský přestupek. Usnesení nabylo právní moci dne 26. 7. 2019.

7. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 23. 1. 2020, kdy požadoval uhrazení částky 79 257,32 Kč z titulu náhrady škody spočívající v nákladech vynaložených za obhájce ve výši 52 376,32 Kč a nákladech na znalecké posudky ve výši 20 365 Kč a 6 534 Kč (zjištěno z výzvy k náhradě škody ze dne 21. 1. 2020, stanoviska žalované ze dne 10. 8. 2020). 8. [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno] vyúčtoval vypracování znaleckého posudku – poranění [titul] [celé jméno žalobce] částkou 20 365 Kč (zjištěno z faktury [číslo] ze dne 29. 4. 2019).

9. Dne 10. 8. 2020 byla žalobci žalovanou přiznána částka 49 051,21 Kč spočívající v částce 42 517,21 Kč na nákladech obhajoby a částce 6 534 Kč za znalecký posudek – [anonymizována dvě slova] (zjištěno ze stanoviska žalované ze dne 10. 8. 2020).

10. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

11. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“), platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

12. Podle § 5 písm. a) OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním.

13. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk platí, že nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

14. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

15. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

16. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk platí, že náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odstavce 3 ustanovení platí, že náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

17. Je ustálenou soudní praxí, že podle zákona odpovídá stát za škodu způsobenou zahájením (vedením) trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu. Protože zákon tento nárok výslovně neupravuje, vychází se z analogického výkladu úpravy nejbližší, a to z úpravy odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, ze které je považováno rozhodnutí, jímž se trestní stíhání zahajuje (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011; rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 2. 1990, sp. zn. 1 Cz 6/90, publikovaný ve sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 35/1991; rozsudek ze dne 31. 3. 2002, sp. zn. 25 Cdo 1487/2001, publikovaný v souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 1813), resp. že vznik nároku na náhradu škody je založen na principu, podle kterého osoba zproštěná obžaloby má zásadně právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o zahájení trestního stíhání (i rozhodnutím o vazbě). Uvedené právo nemá pouze ten, kdo si vznesení obvinění zavinil sám a ten, kdo byl obžaloby zproštěn, nebo proti němuž bylo trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný, nebo že mu byla udělena milost, nebo že trestný čin byl amnestován (§ 12 OdpŠk). Soudní judikatura výkladem zákona dovodila, že ve smyslu právní úpravy odpovědnosti za škodu musí být každá majetková újma způsobená nesprávným či nezákonným zásahem státu proti občanovi odčiněna a že je třeba vycházet z toho, že občan čin nespáchal a že proti němu nemělo být trestní stíhání vedeno. Stejné účinky jako zrušení pravomocného rozhodnutí o vznesení obvinění pro nezákonnost má i skončení trestního stíhání postoupením věci do přestupkového řízení (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2016, sp.zn. 30 Cdo 4771/2015; nález ÚS ze dne 14. 11. 2017, sp. zn. II. ÚS 1930/17).

18. Žalobce řádně uplatnil svůj nárok na náhradu škody podle § 14 odst. 3 OdpŠk a to dne 23. 1. 2020, kdy žalovaná ve lhůtě šesti měsíců od uplatnění (§15 odst. 2 zákona) jeho nárok neprojednala (neuspokojila), proto byla žaloba podána po právu.

19. Soud se tak zabýval důvodností uplatněného nároku především s ohledem na to, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu škody, když soud konstatuje, že k tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle OdpŠk, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: existence odpovědnostního titulu, tj. nezákonné rozhodnutí; vznik škody a příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a vzniklou škodou.

20. Odpovědnostní titul (nezákonné rozhodnutí) byl v posuzovaném případě dán, což mezi účastníky ani nebylo sporné. Jedná se o usnesení [příjmení] ze dne 31. 12. 2018, [číslo jednací], kterým bylo zahájeno trestní stíhání žalobce jako obviněného ze spáchání přečinu ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku a přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku Trestní stíhání žalobce bylo skončeno postoupením věci do přestupkového řízení (usnesení Krajského státního zastupitelství v Praze ze dne 9. 7. 2019, [číslo jednací] – [anonymizováno], v právní moci dne 26. 7. 2019), což má stejné účinky, jako zrušení rozhodnutí pro nezákonnost (viz výše).

21. Žalobce požadoval náhradu škody spočívající v účelně vynaložených nákladech za zpracování znaleckého posudku ze dne [datum], [číslo] [anonymizováno] [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], soudním znalcem z oboru [anonymizováno] ve výši 20 365 Kč. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobce znalecký posudek doručil Krajskému státnímu zastupitelství v Praze dne 9. 5. 2019 spolu doplněním návrhu na zastavení trestního stíhání. Předmětem znaleckého zkoumání bylo posouzení zdravotního stavu žalobce. Usnesením Krajského státního zastupitelství v Praze ze dne 9. 7. 2019, [číslo jednací] – [anonymizováno], bylo trestní stíhání žalobce postoupeno k projednání a rozhodnutí policejnímu prezidentovi Policie ČR, neboť výsledky přípravného řízení ukazovaly, že nejde o trestný čin, že však šlo o skutek, který by mohl být posouzen jako kázeňský přestupek. Z předmětného usnesení vyplývá, že ze strany žalobce byly splněny podmínky dle § 29 trestního zákoníku, tedy násilí z jeho strany bylo nutnou obranou, nicméně nelze přehlédnout, že postup žalobce při provádění služebního úkonu byl poznamenán porušením pravidel pro jeho provedení příslušníkem Policie ČR mimo službu. Z uvedeného tak je zřejmé, že žalobce znalecký posudek orgánům činným v trestním stíhání předložil dva měsíce před tím, než bylo rozhodnuto o postoupení věci k posouzení o kázeňském přestupku. Soud musí navíc přisvědčit žalobci, že mu nebylo známo znění otázek na znalce z oboru zdravotnictví, který byl ustanoven orgánem činným v trestním řízení, a nebylo mu umožněno požadovat případné doplnění těchto otázek, či podat námitky proti jejich znění. Žalobce tak na svou obranu nechal vypracovat znalecký posudek, kdy znalci zadal doplňující otázky týkající se jeho zranění. Žalobce řádně doložil, že jej znalec vyzval k úhradě znalečného ve výši 20 365 Kč, a to fakturou ze dne 29. 4. 2019. Dle § 31 OdpŠk má poškozený nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů na zrušení nezákonného rozhodnutí. Výslovně se ustanovení dotýká nákladů zastoupení, nicméně dle judikatury lze uvedené vztáhnout i na náklady na znalecké posudky předložené účastníkem dle § 110a trestního řádu (viz NS ze dne 16. 5. 2017, sp. zn. 30 Cdo 3414/2016). S ohledem na uvedené, soud uzavírá, že náklady vynaložené za znalecký posudek byly účelně vynaložené náklady ve smyslu § 31 OdpŠk.

22. S ohledem na výše uvedené soud vzal žalobu za důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl (výrok I).

23. K požadovanému příslušenství soud uvádí následující. Žalobce se domáhal úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 365 Kč od 22. 7. 2020 do zaplacení. Soud tak musel posoudit, k jakému datu se žalovaná dostala do prodlení. Prodlení žalované nastalo uplynutím šesti měsíců od předběžného uplatnění nároku u žalované, když platí, že nárok věřitele na zaplacení úroků z prodlení vzniká podle ust. § 1970 občanského zákoníku tehdy, nesplní-li dlužník svůj peněžitý dluh řádně a včas, tedy je-li v prodlení, a zároveň dle ust. § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. K prodlení žalované s náhradou škody proto došlo až marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, která začala běžet ode dne uplatnění nároku, tj. dne 23. 1. 2020 (den doručení žádosti žalované), a teprve ode dne následujícího po uplynutí lhůty žalovanou stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, když lhůta šesti měsíců skončila dnem 23. 7. 2020, žalovaná se tak dostala do prodlení dne 24. 7. 2020 (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 4. 2003, sp. zn. 25 Cdo 2060/2001). Úrok tak byl přiznán od 24. 7. 2020 do zaplacení v zákonné výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., která byla ke dni 24. 7. 2020 8,25 %. Ve zbytku (úrok z prodlení z žalované částky od 22. 7. 2020 do 23. 7. 2020) byla žaloba zamítnuta (výrok II).

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy byla žalobci přiznána plná náhrada nákladů řízení, neboť jeho žalobě bylo v plném rozsahu (bez příslušenství) vyhověno. Náklady ve výši 10 131 Kč, které žalobci v řízení vznikly, jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem a odměnou advokáta. Zaplacený soudní poplatek je ve výši 2 000 Kč dle Položky 8a Sazebníku soudních poplatků. Odměna advokáta ve výši 8 131 Kč byla určena dle § 7 bod 5 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu za 3 úkony právní služby po 1 940 Kč spočívající v převzetí zastoupení, podání žaloby a vyjádření k výzvě soudu (4. 11. 2020). Žalobce nemá nárok na náhradu nákladů zastoupení, které mu vznikly v souvislosti s projednáním uplatněného nároku (§ 31 odst. 4 OdpŠk). K odměně advokáta je dále dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu připočtena náhrada hotových výdajů za poskytnuté úkony právní služby po 300 Kč, tj. 3 x 300 Kč. Advokát doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, proto mu soud k odměně a režijním paušálům přiznal i částku 1 411 Kč (21 % z 6 720 Kč) a to dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám zástupce žalobce v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.

25. Lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení i nároku samotného stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť se jedná o plnění ze státního rozpočtu, podléhající zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších právních předpisů a je tak na místě poskytnout žalované lhůtu delší.