17 C 166/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Ivem Krýsou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupen advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem Vyšehradská 16, Praha 2 o zaplacení 28 500 Kč,

I. Žaloba o zaplacení částky 28 500 Kč se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 1 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované částky 28 500 Kč coby odškodnění za majetkovou újmu v souvislosti s nesprávným úředním postupem při domovní prohlídce ve věci sp.zn. KRPH [číslo], provedené dne [datum]. Majetková škoda spočívá v nákladech na pořízení nových domovních dveří, které byly dle tvrzení žalobce při domovní prohlídce poničeny. Žalobce uvedl, že domovní prohlídka byla započata tím, že zásahová jednotku při vstupu poničila/zničila domovní vstupní dveře a to tak, že došlo k „ poškození kompletního zadlabacího zámku, vyštípnutí dřevěných dveří a zárubně v oblasti zámku“. Tento způsob zahájení prohlídky a zásah neměl bližšího odůvodnění a byl zcela nepřiměřený okolnostem a situaci poškozeného žalobce. Žalobce nikterak vstupu do svého obydlí nebránil a ani zde neexistoval předpoklad, že by došlo k bránění ve vstupu policejnímu orgánu či že by mohlo být použito síly proti policejnímu orgánu. Použití zásahové jednotky a zničení vstupních domovních dveří bylo naprosto nedůvodným, nepřiměřeným zásahem, navíc v rozporu se zákonem., konkrétně § 2 odst. 4 trestního řádu. Zcela nepřiměřeným postupem policejního orgánu, který nebyl nezbytný, došlo ke škodě dveří, které musely být vyměněny. Poškozený pořídil obdobné vstupní dveře za cenu 28 500 Kč, jejíž náhradu požaduje po žalované.

2. Žalovaná učinila nesporným, že u ní žalobce dne [datum] uplatnil nárok na poskytnutí náhrady škody v celkové výši 28 500 Kč. Žalovaná požadavku žalobce na poskytnutí náhrady škody nevyhověla ani z části, což žalobci sdělila svým stanoviskem ze dne [datum]. Provedeným šetřením bylo zjištěno, že domovní prohlídka byla realizovaná na základě příkazu k domovní prohlídce vydaného Okresním soudem [okres] pod sp.zn. 0Nt 612/2017, ze dne 25. 5. 2017. Z předmětného příkazu vyplývá, že domovní prohlídka byla důvodná, neboť sloužila k zajištění věcí důležitých pro trestní řízení, kdy hrozilo nebezpečí z prodlení, spočívající v znehodnocení nebo zničení důkazních prostředků, které by vedly k usvědčení konkrétního pachatele z trestné činnosti. Zadržení žalobce bylo realizováno dne [datum] prostřednictvím zásahové jednotky, neboť šlo o osobu důvodně podezřelou z nedovoleného ozbrojování a v místě trvalého bydliště se budou nacházet střelné zbraně a jiná pyrotechnika. Dále bylo zjištěno, že při zákroku došlo k poškození vstupních dveří domu žalobce v oblasti zámku (poškození kompletního zadlabacího zámku, vyštípnutí dřevěných dveří a zárubně v oblasti zámku) použitím rozbušky. Před užitím donucovacího prostředku nebylo použito výzvy s výstrahou s odůvodněním, že vzhledem k povaze podezřelého a charakteru jeho trestné činnosti byl ohrožen život nebo zdraví zasahujících policistů. Stížnosti žalobce nebyly orgány činnými v trestním řízení shledány důvodnými. Osoba žalobce byla důvodně vyhodnocena jako nebezpečná osoba a policisté tak oprávněně postupovali se zvýšenou razancí, aby minimalizovali možná rizika. Nasazení zásahové jednotky lze označit za přiměřené situaci. Dle žalované tak ve věci není dán odpovědnostní titul. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl.

3. V replice ze dne [datum] na vyjádření žalované žalobce uvedl, že žalobce nečinil sporným oprávnění policejního orgánu provést domovní prohlídku, ale poukazoval na nepřiměřený postup a nepřiměřenou sílu. Policejní orgán rovněž věděl, že žalobce má zbrojní průkaz a vlastní i řadu legálně držených zbraní, neboť je myslivcem. Není rovněž jasné, z čeho vyplývaly obavy, že žalobce bude klást odpor a ohrožovat život zasahujících policistů. V době zásahu bylo žalobci 61 let. Žalobci je známo, že u ostatních prověřovaných a údajných pachatelů zásahová jednotka nezasahovala. Stejně tak ani charakter trestné činnosti (nedovolené ozbrojování a pytláctví) neodůvodňoval zásah proti žalobci s takovou intenzitou. Žalobce nebyl žádný násilník a ani podezříván z trestné činnosti spáchané násilím a navíc se zbraní. U žalobce nebyla nalezena žádná hromadně účinná zbraň (samopal atp.). V jeho případě zde bylo nalezeno spousta zbraní, z nichž naprostá většina byla žalobci vrácena. V případě žalobce nešlo o přechovávání moderních zbraní, samopalů, kulometů, pistolí atp., ale šlo o staré – historické – lovecké pušky vesměs ve špatném technickém stavu. Žalobce uváděl, že skutečnosti namítané žalovanou nemají oporu ve spise. Žalobce neměl záznam v rejstříku trestů ani v rejstříku přestupků. Žalobce poukazoval i na to, že v obdobných případech, a to jak proti podezřelým z nedovoleného ozbrojování, tak i z pytláctví, nedochází v drtivé většině k použití zásahové jednotky, navíc proti podezřelému ve vysokému věku – 61 let. Žalobce nekladl žádný odpor. Celý zákrok byl tak zcela zjevně nepřiměřený, a to jak okolnostem, tak i k vzhledem k osobě žalobce. Pokud jde o vyjádření Okresního státního zastupitelství v [obec], pak toto státní zastupitelství se nezabývalo argumentací a nepřiměřeností zásahu. Okresní státní zastupitelství pouze konstatovalo formální požadavky na provedení domovní prohlídky. Ohledně přiměřenosti zásahu Okresní státní zastupitelství v Trutnově nekonstatuje ničeho. Pokud žalovaná odkazovala na sdělení Krajského státního zastupitelství v [obec], pak toto vyjádření není součástí trestního spisu a ani stížnostního spisu u Generální inspekce bezpečnostních sborů. Žalobce setrval na podané žalobě v plném rozsahu.

4. Soud o věci rozhodl při nařízeném jednání. Při jednání dne [datum] dal soud potřebné procesní poučení a výzvu podle § 118a o.s.ř. žalované, která na něj ve lhůtě reagovala. Dále soud dal předběžné procesní poučení a výzvu v písemné formě žalobci, kterou však již nebylo možné případně poskytnout při jednání dne [datum], neboť se k němu žalující strana nedostavila (srov. závěry Nejvyššího soudu ČR v rozhodnutích sp.zn. 32 Cdo 2528/2010 či 28 Cdo 3665/2009. Soud z tohoto důvodu neprovedl důkaz trestním spisem sp.zn. 2 T 146/2019, neboť žalobce neoznačil, kterými součástmi a k prokázání jakých sporných tvrzení má být dokazování provedeno. Soud však považuje za potřebné k tomu poznamenat, že Pokud žalobce navrhoval dokazování trestním spisem k prokázání svého tvrzení, že v něm určité skutečnosti nejsou, pak soud konstatuje, že v civilním sporu účastník negativní skutečnosti neprokazuje (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2011, sp.zn. 26 Cdo 2341/2009). Pokud by taková negativní skutečnost měla být prokázána, pak by důkazním břemenem byl zatížen ten účastník, který z existence pozitivní skutečnosti vyvozuje pro sebe prospěch (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21.4.1998 sp.zn. 26 Cdo 732/98, uveřejněný pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1999). Tímto účastníkem by byla žalovaná. Soud však současně dospěl k závěru, že skutkový stav věci byl provedenými důkazy dostatečně objasněn k tomu, aby mohl být soudem právně posouzen.

5. Soud na základě provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění.

6. Ze spisu Policie ČR - Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje, Územního odboru [okres], oddělení obecné kriminality SKPV, sp.zn. KRPH [číslo], zjištěno, že usnesením ze dne [datum] bylo s žalobcem coby obviněným zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání přečinů nedovolené ozbrojování podle § 279 odst. 3 písm. b) tr. zákoníku (skutek [číslo]) a pytláctví podle § 304 odst. 1 tr. zákoníku (skutek [číslo]). Žádostí ze dne [datum] se policejní orgán obrátil na Okresní státní zastupitelství v Trutnově s žádostí o vydání předchozího souhlasu k zadržení žalobce a současně dal podnět k vydání příkazu k domovní prohlídce a prohlídce jiných prostor a pozemků. V žádosti uvedeno, že je žalobce držitelem zbrojního průkazu skupiny A,C,E a několika střelných zbraní, přičemž není členem žádného mysliveckého sdružení. Je podezřelý z„ černého“ odstřelu zvěře a z opatření si neregistrované střelné zbraně, kterou následně prodal třetí osobě. Zadržení mělo být provedeno v rámci operativní akce do [datum], domovní prohlídka podle operativní situace do [datum]. Dne [datum] podal státní zástupce OSZ v [obec] Okresnímu soudu v Trutnově návrh na vydání příkazu k domovní prohlídce u žalobce a dne [datum] podal státní zástupce OSZ v [obec] Okresnímu soudu v Trutnově návrh na vydání příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků u žalobce. V návrhu je rovněž uvedeno, že skupina pachatelů se měla dopustit přečinu nedovoleného ozbrojování tím, že si bez povolení opatřila zbraň hromadně účinnou bez držení zbrojního průkazu a bez licence. Dále vysloveno na základě šetření policejního orgánu podezření, že v předmětných prostorách žalobce se může jednat o místo, kde je ukryta zbraň, munice nebo další věci související s trestnou činností. Z provedených šetření rovněž vyplynulo podezření, že podezření na přechovávání zbraní se vztahuje i na specifikovaná vozidla žalobce. Rovněž vysloveno podezření, že pokud by policejní orgán požádal o vstup do obydlí a byl odmítnut, mohlo by dojít k aktivitám vedoucím k zahlazení důkazů odstraněním nelegálně držených střelných zbraní a nábojů či nelegálně získané zvěřiny.

7. Z návrhu na vyřízení stížnosti ze dne [datum], na čl. 73, zjištěno, že odborem vnitřní kontroly KŘP Královéhradeckého kraje byla dle § 175 odst. 4 správního řádu prošetřena stížnost žalobce a [jméno] [příjmení], [datum narození], směřující proti jednání a postupu policistů oddělení obecné kriminality Územního odboru [okres] KŘP Královéhradeckého kraje při domovní prohlídce na adrese trvalého bydliště stěžovatelů a úkonech trestního řízení prováděných po zadržení žalobce. Podání ze dne [datum] bylo vyhodnoceno tak, že se jedná o žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu dle § 157 odst. 1 trestního řádu při provádění domovní prohlídky. Z tohoto důvodu bylo podání postoupeno k vyřízení na Okresní státní zastupitelství v Trutnově. Zjištěno, že dále se listina Návrh na vyřízení stížnosti zabývá stížností žalobce na přiložení pout, hluk v cele a nedostavení se policistů v cele.

8. Z protokolu o provedení domovní prohlídky ze dne [datum], na čl. 82, zjištěno, že dne [datum] byla provedena na základě příkazu Okresního soudu v Trutnově ze dne 25. 5. 2017 sp.zn. 0Nt 612/2017 domovní prohlídka u žalobce. Domovní prohlídka byla provedena z důvodu neodkladnosti a neopakovatelnosti podle § 160 odst. 4 trestního řádu s tím, že neodkladnost spočívá v nebezpečí zmaření, zničení, nebo ztráty důkazů a nesnese tak odkladu na dobu, než bude zahájeno trestní stíhání. Neopakovatelnost pak spočívá v tom, že již tento úkon nebude možné před soudem provést. Dále zjištěno, že předchozí výslech podle § 84 trestního řádu byl proveden s tímto výsledkem: Žalobce byl poučen dle svého procesního postavení jako podezřelý/zadržený, byl seznámen s příkazem k domovní prohlídce i s důvody jejího provedení. Žalobce uvedl, že poučení porozuměl, nežádá dalšího vysvětlení. Byl tázán, zda se v domě, v prostorách dále uvedených či na jiných místech nacházejí nelegálně držené zbraně, munice do nich, zakázané doplňky zbraní, omamné a psychotropní látky, jedy, nebo jiné věci související s další trestnou činností. Žalobce k prověřované věci uvedl, že žádné maso nikdy neprodával, co se týká domu a souvisejících prostor a pozemků, tak se na nich nenacházejí věci pocházející z trestné činnosti ani věci, které by využil k trestné činnosti. Veškeré trofeje jsou legálně pořízené, nebo koupené, protože je žalobce sbírá. Nekrade, zbraně má od první třídy, žádné maso neprodává, neleze po barácích. Pokud jde o zbraně, tak v domě má Flobertky v počtu asi 9, nebo 10 kusů, k těm žádné průkazy nejsou. Některé jsou střelby schopné, některé již ne, jsou různě po domě, některé vystavené ve stojanu, žádná ze zbraní pochází z trestné činnosti. Dále žalobce uvedl, že věci, které Policie v domě označí, jako věci důležité pro trestní řízení, dobrovolně vydá. Dále v protokole konstatováno, že prohlídka byla provedena, respektive bylo konstatováno, kde byla prohlídka provedena, kdo prohlídku provedl, že příkaz k domovní prohlídce byl doručen dne [datum] v 04:40 hodin. Konstatováno, že při vstupu do obydlí byly poškozeny vstupní dveře v oblasti zámku a zárubní použitím rozbušky. Došlo k poškození celého zadlabacího zámku, k vyštípnutí dřevěných dveří a zárubní v oblasti zámku. S prohlídkou započato [datum], 04:52 hodin. Dále z protokolu zjištěn soupis věcí, které byly žalobcem policejnímu orgánu vydány. Dále konstatováno, že při prohlídce bylo místo prohlídky a prohlídka fotograficky dokumentována. Nebyla pořízena videodokumentace. Při prohlídce byl použit služební pes a při prohlídce došlo k poškození věcí a zařízení objektu. Poškozeny byly vstupní dveře do domu v oblasti zámku, poškození kompletního zadlabacího zámku, vyštípnutí dřevěných dveří a zárubně v oblasti zámku s tím, že o tom byla pořízena fotodokumentace. Prohlídka skončila dne [datum] v 08:50 hodin.

9. Z dopisu Krajského státního zastupitelství v [obec], adresovaného žalobci ze dne [datum], na čl. 88, zjištěno, že podání žalobce bylo vyhodnoceno jako podnět k výkonu dohledu podle § 12b odst. 1 zákona [číslo] o státním zastupitelství. Bylo konstatováno, že podstatou podání byla žádost o přezkoumání postupu státního zástupce Okresního státního zastupitelství v [obec] ve věci trestního stíhání žalobce, konkrétně postupu státního zástupce týkajícího se přezkoumání postupu policejního orgánu při domovní prohlídce provedené dne [datum]. Po přezkoumání postupu státního zástupce Okresního státního zastupitelství v [obec] nebyla shledána pochybení. Všechny zjištěné skutečnosti svědčí pro to, že se státní zástupce OSZ v [obec] zabýval vyhodnocením průběhu předmětné domovní prohlídky v dostatečném rozsahu, z listin vyplývá, že domovní prohlídka byla provedena na základě řádného soudního rozhodnutí, způsob provedené domovní prohlídky je třeba označit za zákonný s přihlédnutím ke všem okolnostem případu a informacím dostupným policejním orgánům v době provádění domovní prohlídky, i s přihlédnutím charakteru věcí, k jejichž zajištění byla domovní prohlídka nařízena. Protokol o provedení prohlídky obsahuje konstatování toho, že byla provedena z důvodu neodkladnosti a neopakovatelnosti, byl zaznamenán předběžný výslech i řádný soupis zajištěných věcí a popis poškození, která byla na majetku způsobena.

10. Z dopisu Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum], adresovaného JUDr. [jméno] [příjmení], advokátovi, na čl. 91, zjištěno, že státní zástupce dne [datum] obdržel od [příjmení], pracoviště [obec] stížnost na postup policejního orgánu, která byla vyhodnocena, jako žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu podle § 157a trestního řádu. Přezkoumáním zákonných náležitostí protokolu o domovní prohlídce státní zástupce dospěl k závěru, že tento má zákonem požadované náležitosti domovní prohlídka byla realizována na základě příkazu k domovní prohlídce vydaného na místě věcně příslušným soudem dle § 83 trestního řádu. Předchozí výslech dle § 84 trestního řádu byl proveden, je rovněž v protokole uveden důvod neodkladnosti a neopakovatelnosti. Obviněnému také byla umožněna účast u domovní prohlídky, domovní prohlídky se účastnila nezúčastněná osoba, vydané věci byly označeny v protokolu o provedení domovní prohlídky. Závěrem zkonstatováno, že osoba, u níž je domovní prohlídka prováděna je povinná tento úkon strpět.

11. Z příkazu k domovní prohlídce ze dne 25. 5. 2017 sp. zn. 0 Nt 612/2017, na čl. 92, zjištěno, že soudkyně Okresního soudu v Trutnově na návrh státního zástupce Okresního státního zastupitelství v [obec] nařídila domovní prohlídku rodinného domu [adresa], [ulice], [obec], okres [okres], včetně prostor k domu náležejících a dalších objektů, které stojí na uvedeném pozemku a nejsou uvedeny v Katastru nemovitostí, v majetku žalobce s tím, že domovní prohlídku vykonají podle § 83 odst. 2 trestního řádu policejní příslušníci Policie ČR [okres] nejpozději do [datum], za účasti nezúčastněné osoby. Z odůvodnění zjištěno, že dne [datum] byly policejním orgánem zahájeny úkony trestního řízení pro přečin nedovoleného ozbrojování podle § 279 odst. 1, 4 písm. a), b) trestního zákoníku, z něhož jsou podezřelí neznámí pachatelé, kteří se jako skupina měli dopustit v [obec], okres [okres], popsaného skutku tím, že si bez jakéhokoli povolení opatřili a k prodeji nabízeli zbraň hromadně účinnou, a to samopal, kulobrok a pistoli, bez držení zbrojního průkazu, nebo licence. Po prověřování byl vydán dodatek k záznamu o zahájení úkonů trestního řízení ještě pro podezření ze spáchání přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 trestního zákoníku poskytování konopí v množství nejméně 0,5 kg dalším osobám, a pro podezření ze spáchání přečinu pytláctví podle § 304 odst. 1 trestního zákoníku spáchaného nedovoleným odstřelem zvěře a následným prodejem uloveného masa podezřelým [jméno] [jméno], [datum narození]. Vlastním šetřením policejního orgánu bylo zjištěno, že žalobce provádí spolu s další osobou pravidelný černý odstřel divoké zvěře, toto získané maso si následně dělí, případně zajišťuje jeho odprodej. Dále nejméně jedné osobě měl obstarat registrovanou dlouhou střelnou zbraň, která je touto osobou užívána k nezákonnému odstřelu zvěře. Dále konstatováno, kde se žalobce zdržuje s tím, že existuje důvodné podezření, že se na uvedené adrese nacházejí věci důležité pro trestní řízení, jako jsou nelegálně držené střelné zbraně a munice do nich, přičemž zajištění věcí je důležité pro trestní řízení. Dále konstatováno, že vzhledem k vysoké společenské nebezpečnosti tohoto jednání, kde existuje i nebezpečí z prodlení, spočívající zejména v tom, že by mohlo dojít ke znehodnocení či zničení těchto důkazních prostředků, které by vedly i usvědčení konkrétního pachatele z trestné činnosti, hrozí ve věci reálné nebezpečí, že tyto důkazy může podezřelý neprodleně odstranit, nebo zničit, pokud by k jejich vydání byl policejním orgánem vyzván a výzvu odmítl splnit. Současně se jedná o věci, které s ohledem na jejich charakter lze bez většího úsilí odstranit, nebo zničit, tím by došlo ke zmaření objasnění dané trestné činnosti a v důsledku toho by nebylo dosaženo účelu trestního řízení. Věcné důkazy přitom nelze opatřit jiným způsobem. Provedení domovní prohlídky má tedy povahu neodkladného a neopakovatelného úkonu, neboť je zde důvodná obava, že dojde ke zničení důkazu a současně obava, že daný důkaz již nebude možné před soudem provést. Soud tak dospěl k závěru a měl za prokázané, že byly dány důvody pro nařízení domovní prohlídky, a soudkyně proto návrhu státního zástupce vyhověla. Rovněž konstatováno, že domovní prohlídka bude provedena nejpozději do [datum], aby nedošlo ke ztížení, nebo zmaření cíle trestního řízení.

12. Z fotografické dokumentace z provedení domovní prohlídky u žalobce ze dne [datum], poskytnutá Policií ČR, KŘP Královéhradeckého kraje, na 1 kusu CD. Zjištěno, že na fotografii [číslo] jsou patrné detaily poškození vstupních dveří. Další fotografie se již poté týkají celkového pohledu na dům, jeho interiér a jsou zaměřeny na místa zajištění a detaily zajištěných předmětů.

13. Na základě skutkových zjištění z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav věci. Žalobci bylo policejním orgán sděleno obvinění pro podezření ze spáchání přečinů nedovolené ozbrojování a pytláctví a bylo zahájeno jeho trestní stíhání. Policejní orgán se poté obrátil na příslušného státní zástupce se žádostí o zadržení žalobce. Státní zástupce poté podal příslušnému okresnímu soudu návrh na vydání příkazu k domovní prohlídce a prohlídce jiných prostor a pozemků u žalobce. Již z těchto návrhů plyne podezření na základě šetření policejního orgánu, že v obydlí žalobce případně na přilehlých stavbách a pozemcích a v automobilech žalobce se nacházejí nelegálně držené zbraně, munice případně další věci pocházející z trestné činnosti. Příkaz k domovní prohlídce a prohlídce jiných prostor a pozemků byl poté soudcem okresního soudu vydán dne [datum] s tím, že prohlídka bude provedena do [datum]. Dle soudce, který o domovní prohlídce rozhodoval, mělo jednání, z něhož byl žalobce podezřelý vysokou míru společenské nebezpečnosti, kde existovalo i nebezpečí z prodlení, spočívající zejména v tom, že by mohlo dojít ke znehodnocení či zničení těchto důkazních prostředků. Provedení domovní prohlídky mělo povahu neodkladného a neopakovatelného úkonu pro důvodnou obavu, že dojde ke zničení důkazu a současně obavu, že daný důkaz již nebude možné před soudem provést. Domovní prohlídka a prohlídka jiných prostor u žalobce proběhla dne [datum] v ranních hodinách. Předchozí výslech žalobce byl proveden. Žalobce mj. uvedl, že věci, které policie v domě označí, jako věci důležité pro trestní řízení, dobrovolně vydá. Při vstupu do obydlí byly poškozeny vstupní dveře v oblasti zámku a zárubní použitím rozbušky. Došlo k poškození celého zadlabacího zámku, k vyštípnutí dřevěných dveří a zárubní v oblasti zámku. Nebyla pořízena videodokumentace, byla pořízena fotodokumentace. Na fotografiích [číslo] jsou patrné detaily poškození vstupních dveří. Proti postupu policistů při domovní prohlídce podal žalobce stížnost, která byla vyhodnocena jako žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu podle § 157 odst. 1 trestního řádu při provádění domovní prohlídky. Z tohoto důvodu bylo podání postoupeno k vyřízení na Okresní státní zastupitelství v Trutnově. Státní zástupce OSZ [okres] přezkoumal zákonné náležitosti protokolu o domovní prohlídce a dospěl k závěru, že byla provedena v souladu se zákonnými požadavky. Žalobce poté podal dne [číslo] podnět k výkonu dohledu nad způsobem vyřízení jeho podání ke Krajskému státnímu zastupitelství v [obec]. Po přezkoumání postupu státního zástupce Okresního státního zastupitelství v [obec] nebyla shledána pochybení.

14. Soud blíže nehodnotil ty důkazy, z nich posléze žádná skutková zjištění neučinil. Jde o výzvu žalobce včetně potvrzení o přijetí výzvy a stanovisko žalované ze dne [datum], neboť uplatnění nároku u žalované a skutečnost, že žalovaná žádosti nevyhověla pro neexistenci odpovědnostního titulu, byly mezi účastníky nesporné a soud z nich vycházel jako ze svých skutkových zjištění. Soud dále neučinil žádná skutková zjištění z kupní smlouvy na vstupní dveře a z potvrzení o zaplacení ze dne [datum], které se vztahují k výši škody, kterou soud pro nesplnění základní podmínky pro vyvození odpovědnosti státu za škodu nezjišťoval.

15. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

16. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

17. Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

18. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

19. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

20. Podle § 13 odst. 1 věty první OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem.

21. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle odst. 3 citovaného ustanovení je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

22. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

23. Podle § 26 OdpŠk platí, že pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

24. V řízení bylo učiněno nesporným, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

25. Podle § 2 odst. 4 věty třetí trestního řádu trestní věci projednávají s plným šetřením práv a svobod zaručených Listinou základních práv a svobod a mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána; při provádění úkonů trestního řízení lze do těchto práv osob, jichž se takové úkony dotýkají, zasahovat jen v odůvodněných případech na základě zákona a v nezbytné míře pro zajištění účelu trestního řízení.

26. Podle § 82 odst. 1 trestního řádu domovní prohlídku lze vykonat, je-li důvodné podezření, že v bytě nebo v jiné prostoře sloužící k bydlení nebo v prostorách k nim náležejících (obydlí) je věc nebo osoba důležitá pro trestní řízení.

27. Podle § 83 odst. 1 a 2 trestního řádu nařídit domovní prohlídku je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. V neodkladných případech tak může namísto příslušného předsedy senátu nebo soudce (§ 18) učinit předseda senátu nebo soudce, v jehož obvodu má být prohlídka vykonána. Příkaz k domovní prohlídce musí být vydán písemně a musí být odůvodněn. Doručí se osobě, u níž se prohlídka koná, při prohlídce, a není-li to možné, nejpozději do 24 hodin po odpadnutí překážky, která brání doručení. Na příkaz předsedy senátu nebo soudce vykoná domovní prohlídku policejní orgán.

28. Podle § 84 trestního řádu vykonat domovní prohlídku nebo osobní prohlídku nebo prohlídku jiných prostor a pozemků lze jen po předchozím výslechu toho, u koho nebo na kom se má takový úkon vykonat, a to jen tehdy, jestliže se výslechem nedosáhlo ani dobrovolného vydání hledané věci nebo odstranění jiného důvodu, který vedl k tomuto úkonu. Předchozího výslechu není třeba, jestliže věc nesnese odkladu a výslech nelze provést okamžitě.

29. Podle § 85 trestního řádu orgán vykonávající domovní prohlídku nebo prohlídku jiných prostor je povinen umožnit osobě, u níž se takový úkon koná, nebo některému dospělému členu její domácnosti nebo v případě prohlídky jiných prostor též jejímu zaměstnanci účast při prohlídce. O právu účasti při prohlídce je povinen tyto osoby poučit.

30. Podle § 85a trestního řádu osoba, u níž má být provedena domovní prohlídka, prohlídka jiných prostor a pozemku, osobní prohlídka nebo vstup do obydlí, je povinna tyto úkony strpět. Neumožní-li osoba, vůči níž směřuje úkon uvedený v odstavci 1, provedení takového úkonu, jsou orgány provádějící úkon oprávněny po předchozí marné výzvě překonat odpor takové osoby nebo jí vytvořenou překážku. O tom učiní záznam do protokolu (§ 85 odst. 3).

31. V souladu s § 132 o.s.ř. soud důkazy hodotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Při tom dospěl k následujícím závěrům.

32. Podle § 11 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, policista a zaměstnanec policie jsou povinni a) dbát, aby žádné osobě v důsledku jejich postupu nevznikla bezdůvodná újma, b) dbát, aby jejich rozhodnutím neprovést úkon nevznikla osobám, jejichž bezpečnost je ohrožena, bezdůvodná újma, c) postupovat tak, aby případný zásah do práv a svobod osob, vůči nimž směřuje úkon, nebo osob nezúčastněných nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného úkonem.

33. V tomto řízení je mezi účastníky sporné, zda je ve věci dán odpovědnostní titul státu spočívající v nesprávném úředním postupu policejního orgánu při domovní prohlídce dne [datum], z něhož žalobce odvozuje nárok na odškodnění majetkové újmy, která mu vznikla poškozením vstupních dveří jeho obydlí, v důsledku čehož vynaložil náklad 28 500 Kč na pořízení dveří nových. Spornou není skutečnost, že poškození vstupních dveří došlo, neboť je to výslovně v protokolu o domovní prohlídce uvedeno. Příčinnou souvislosti je možné se zabývat teprve tehdy, pokud je ve věci shledán odpovědnostní titul.

34. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb., je nutno, aby byly splněny tří podmínky: 1) existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu), 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Absence i jen jednoho z těchto předpokladů odpovědnosti je přitom důvodem pro zamítnutí nároku na náhradu škody.

35. Soud v návaznosti na komentářovou literaturu k OdpŠk ([příjmení], P., [příjmení], V.; Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, str. 146, 147, či [příjmení], F., [jméno], P., [příjmení], F. Zákon o odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. K § 13, dostupné v systému ASPI) rekapituluje, že s výjimkou § 13 odst. 1 věty druhé a třetí není nesprávný úřední postup v OdpŠk blíže definován, jde ostatně o úmysl zákonodárce, neboť podle důvodové zprávy výstižnou definici nesprávného úředního postupu nelze pro jeho mnohotvárnost podat. Je tedy třeba se opřít zejména o výklady tohoto pojmu podávané právní teorií a o závěry rozhodovací praxe soudů, které vycházejí z toho, že jde o ty případy vzniku škod, které byly vyvolány jinou činností státních orgánů než rozhodovací. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Tedy z obsahu pojmu nesprávného úředního postupu tedy vyplývá, že podle konkrétních okolností může jít o jakoukoli činnost spojenou s výkonem pravomocí státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu (srov. stanovisko bývalého Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 30. 11. 1977, sp. zn. Plsf 3/77, publikované pod č. 35 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1977; srov. k tomu též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 1999, sp. zn. 2 Cdon 804/96, publikovaný v časopise Soudní judikatura pod č. 4/2000). Protože však zpravidla není možné úřední postup předpisem upravit natolik detailně, aby pokrýval všechny představitelné dílčí kroky, které je třeba při výkonu pravomocí učinit, musí být správnost úředního postupu poměřována i hlediskem účelu, k jehož dosažení postup státního orgánu směřuje (srov. závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 6. 8. 2000, sp. zn. 25 Cdo 1099/99).

36. Soud se nejprve zabýval tím, zda v postupu policistů zasahujících při domovní prohlídce dne [datum] u žalobce je možné spatřovat nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk. Pro úplnost soud poznamenává, že v tomto případě se nemůže jednat o odpovědnostní titul spočívající v nezákonném rozhodnutí, neboť ke zrušení příkazu k domovní prohlídce nedošlo a ani žalobce nic takového netvrdil. Při tom soud dospěl k těmto závěrům.

37. Pro posouzení věci je zejména podstatné, zda postup zasahujících policistů byl v souladu se zákonem a zda jejich zásah odpovídal zásadě přiměřenosti a zdrženlivosti a zásadě iniciativy (srov. k tomu závěry rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9.2.2022, č.j. 28 Co 449/2021-258). Soud v této souvislosti předesílá, že mu zásadně nepřísluší posuzovat postupy orgánů činných v trestním řízení, tedy v tomto případě posuzovat to, zda byla domovní prohlídka důvodná pro další postup vyšetřování, či zda byla neodkladným a neopakovatelným úkonem. To jsou okolnosti, které jsou svěřeny úsudku těchto orgánů, přičemž nezákonnost provedení domovní prohlídky může konstatovat toliko trestní soud v rámci dokazování v hlavním líčení, což žalobce ani netvrdil. Jinak může zrušit příkaz k domovní prohlídce ze zcela jasně vymezených ústavně právních důvodů pouze Ústavní soud, pokud se na něj s ústavní stížností fyzická nebo právnická osoba obrátí. Sám Ústavní soud však takovou ingerenci považuje za zcela nepřípustnou, snad s výjimkou naprosto mimořádné situace (srov. např. usnesení sp.zn. I. ÚS 2982/10).

38. Předně je třeba konstatovat, že domovní prohlídka u žalobce dne [datum] měla zákonný podklad, neboť byla nařízena na základě příkazu soudce, byla provedena ve lhůtě v tomto příkazu uvedeném s tím, že od počátku bylo zjevné, že bude provedena operativním policejním zásahem podle konkrétní situace, jak uvedeno již v podnětu policejního orgánu k jeho nařízení. Při domovní prohlídce byla dodržena všechny shora citovaná ustanovení trestního řádu, včetně předběžného výslechu žalobce coby osoby, u níž byla domovní prohlídka nařízena. Důvodnými nebyly shledány ani stížnost žalobce na policejní zásah při domovní prohlídce ani poté podaný podnět k výkonu dohledu nadřízenému státnímu zastupitelství. Z hlediska zákonnosti průběhu tak nelze průběhu domovní prohlídky nic vytknout. Žalobce v zásadě tvrdil, že policejní zásah měl proběhnout tak, že policisté na žalobce zazvoní, poté vyčkají, až jim sám dobrovolně otevře dveře a poté jej seznámí s příkazem k domovní prohlídce. S tímto názorem žalobce soud zásadně nesouhlasí. Žalobce totiž zaměňuje zákonnost/správnost určitého úředního postupu s jeho zásadní neškodlivostí. Nelze však dle soudu vyloučit, že i zákonný postup může ke způsobení škody vést, jak se to stalo i v případě žalobce. Žalobce namítal, že zásah nebyl přiměřený věku žalobce, jeho potenciální nebezpečnosti pro zasahující policisty a informacím, kterými do té doby policejní orgán o žalobci disponoval. Této argumentaci nelze přisvědčit. Nelze odhlédnout od toho, že žalobce byl podezřelý z přečinu nedovoleného ozbrojování, policejní orgán disponoval podezřením, že žalobce s neregistrovanými zbraněmi obchoduje, a že jsou umístěny v jeho obydlí, případně v souvisejících prostorách a pozemcích. Nebylo možné požadovat, aby policejní zásah proběhl tak, jak si to představuje žalobce. Soud souhlasí s tím, že zasahující policisté nebyli povinni ani se pokoušet, natož vyčkávat, zda jim či až jim žalobce otevře dveře. Pokud policisté vycházeli z toho, že se v obydlí žalobce mohou nacházet nelegálně držené zbraně a munice, bylo pochopitelné, že chtěli v souladu se zásadou iniciativy využít momentu překvapení. Poškození vstupních dveří tak nebylo náhodným či nezamýšleným důsledkem policejního zásahu, ale důsledkem jediného možného postupu, jak mohl policejní zásah proběhnout tak, aby došlo ke splnění jeho účelu. Šlo tedy o důsledek, který byl nevyhnutelný, pokud měla domovní prohlídka proběhnout tak, aby splnila svůj účel. Jakýmkoli jiným způsobem by nepochybně mohlo dojít k oslabení či zmaření momentu překvapení a žalobci by byl dán časový prostor k aktivitám, které by mohly vést k zahlazení důkazního materiálu. Z protokolu o domovní prohlídce je přitom zjevné, že při ní bylo žalobcem vydáno velké množství zbraní, munice a rovněž pyrotechniky. Prokázalo se tedy i to, že podezření policejního orgánu, z nichž vycházel státní zástupce i soudce, který domovní prohlídku nařizoval, byla důvodná. Žalobce se snažil bagatelizovat nebezpečnost své osoby či jím držených zbraní pro zasahující policisty. Lze připustit, že žalobce by možná policistům otevřel, dobrovolně by jim vše vydal a nekladl odpor. Takovými informacemi však zasahující policisté nemohli v žádném případě disponovat a nemohli se na takový ideální průběh ani spoléhat. Všechny tyto úvahy jsou žalobcem činěny ex post zásahu a nelze vyloučit ani situaci, že by žalobce například ve zkratkovitém jednání obrátil zbraň proti zasahujícím policistům či s ní ohrožoval jiné osoby. Rovněž nelze žalobci přisvědčit, že neproběhl jeho předběžný výslech. V protokolu o domovní prohlídce je jasně uvedeno, že tento proběhl a žalobce při něm uvedl, že policisty označené věc důležité pro trestní řízení vydá. Žalobce patrně má za to, že předběžný výslech měl proběhnout ještě před otevřením dveří rozbuškou. Tomu nelze přisvědčit. Předběžný výslech slouží ke zjištění případného dobrovolného vydání hledané věci nebo odstranění jiného důvodu, který vedl k tomuto úkonu, nikoli k zajištění přístupu do obydlí, kde má být domovní prohlídka vykonána.

39. Soud proto uzavírá, že zásah policejních jednotek při domovní prohlídce u žalobce dne [datum] proběhl v souladu se zákonem a odpovídal zásadě přiměřenosti a zdrženlivosti a zásadě iniciativy, neboť odpovídal souboru informací, kterými orgány činné v trestním řízení o žalobci disponovaly před tím, než byl zásah proveden, přičemž byl současně realizován se shora citovanými ustanoveními trestního řádu a zákona o Policii ČR. Nešlo tak o nesprávný úřední postup, za níž by bylo možné vyvodit odpovědnost žalované podle § 13 OdpŠk, i když není pochyb, že při něm žalobci určitá škoda vznikla. To samo o sobě však bez existence nesprávného úředního postupu k vyvození odpovědnosti žalované nepostačuje. Lze totiž současně konstatovat, že žalobce si policejní zásah přivodil tím, že nejen že byl podezřelý, že ve svém obydlí zbraně a střelivo přechovává, ale provedenou domovní prohlídkou se toto podezření i potvrdilo.

40. Jelikož žalobcem označený postup policejní orgánu nebyl nesprávným úředním postupem, jehož dovození je nezbytnou podmínkou k tomu, aby mohla být vyvozena odpovědnost státu za škodu, soud žalobu zamítl, aniž by zjišťoval splnění podmínek dalších (výrok I.).

41. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce ve sporu úspěch neměl a náhrada nákladů řízení mu proto nenáleží. Žalovaná měla ve sporu plný úspěch a náleží jí plná náhrada nákladů ve výši paušální náhrady hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o.s.ř. za každý účelně vynaložený úkon ve věci, Soud proto přiznal úspěšné žalované náhradu nákladů řízení v počtu čtyř režijních paušálů po 300 Kč podle § 151 odst. 3 o.s.ř., a to za písemné vyjádření k žalobě ze dne [datum] a ze dne [datum], za přípravu a za účast na jednání dne [datum] (podle vyhlášky č. 254/2015 Sb.), celkem tedy 1 200 Kč. Povinnost k plnění soud určil ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., když k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod a ani žalobce o jinou lhůtu nežádal (výrok II.).