17 C 213/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Pelišovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem Mgr. Bc. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že žalovaná je vlastnicí motorového vozidla tov. zn. Citroen, typ Berlingo, [anonymizována dvě slova], [VIN kód], [registrační značka].

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši, jež bude specifikována v písemném vyhotovení rozsudku, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 25. 11. 2020 domáhal, aby bylo určeno, že žalovaná je vlastnicí motorového vozidla tov. zn. Citroen, typ Berlingo, 2.0 [anonymizováno], [VIN kód], [registrační značka] (dále jen„ předmětné vozidlo“). Žalobu odůvodnil žalobce tím, že jako prodávající uzavřel dne 2. 5. 2018 se žalovanou jakožto kupující prostřednictvím zprostředkovatele [jméno] [příjmení], [datum narození], kupní smlouvy o prodeji předmětného vozidla. Žalobce zprostředkovateli předal vozidlo i veškeré doklady, které se k němu vztahovaly. Kupní smlouvou bylo zároveň sjednáno, že nahlášení změn v evidenci držitelů motorových vozidel zajistí na svůj náklad žalovaná, k čemuž jí žalobce udělil plnou moc. Žalovaná však do dnešní doby změnu v evidenci držitelů motorových vozidel nenahlásila, a to ani přes opakované výzvy. Žalobce je dodnes pokutován správními úřady za správní delikty, kterých se dopouští žalovaná. Bez deklarování přechodu vlastnického práva na žalovanou není žalobce schopen provést změnu zápisu v registru silničních vozidel.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. K jednání nařízenému na 5. 8. 2021 se žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána, soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“).

4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

5. Dne 2. 5. 2018 uzavřel žalobce jakožto prodávající se žalovanou jakožto kupující kupní smlouvu o prodeji předmětného vozidla za částku 15 000 Kč. V čl. V se žalovaná zavázala nahlásit změny v evidenci držitelů motorových vozidel na svůj náklad, k čemuž jí byla žalobcem udělena plná moc. Zároveň se kupující zavázala vozidlo bezodkladně pojistit (zjištěno z kupní smlouvy o prodeji motorového vozidla ze dne 2. 5. 2018). Ke splnění této své povinnosti byla žalovaná vyzvána dopisem ze dne 16. 10. 2020. Tato výzva byla dodána do její datové schránky dne 16. 10. 2020 (zjištěno z výzvy k poskytnutí součinnosti ze dne 16. 10. 2020 včetně dodejky do datové schránky). Usnesením ze dne 6. 6. 2019 zastavil Městský úřadu Trutnov, odbor správní, oddělení dopravně správních agend řízení o žádosti žalobce o změnu vlastníka předmětného vozidla, neboť nedoložil potřebné listiny (zjištěno z usnesení Městského úřadu Trutnov, odboru správního, oddělení dopravně správních agend ze dne 6. 6. 2019, [číslo jednací]). Příkazem Městského úřadu Trutnov, odboru správního, oddělení přestupků ze dne 28. 5. 2019 byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku s odkazem na provozování předmětného vozidla dne 13. 11. 2018 bez pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem, a byla mu uložena pokuta ve výši 5 000 Kč. Správní orgán odkázal mimo jiné na výpis z centrálního registru silničních vozidel, kde je jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla uveden žalobce. Zároveň správní orgán uvedl, že na předloženou kupní smlouvu nebral ohled, neboť není povinen či oprávněn autoritativně vlastnická práva k vozidlům na základě předkládaných kupních smluv nebo jiných dokladů zjišťovat (zjištěno z příkazu Městského úřadu Trutnov, odboru správního, oddělení přestupků ze dne 28. 5. 2019, [číslo jednací]).

6. Následně soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:

7. Dne 2. 5. 2018 uzavřel žalobce jakožto prodávající se žalovanou jakožto kupující kupní smlouvu o prodeji předmětného vozidla za částku 15 000 Kč, žalovaná se rovněž zavázala nahlásit změny v evidenci držitelů motorových vozidel na svůj náklad, k čemuž jí byla žalobcem udělena plná moc. Usnesením ze dne 6. 6. 2019 zastavil správní orgán řízení o žádosti žalobce o změnu vlastníka předmětného vozidla, neboť nedoložil potřebné listiny. Příkazem správního orgánu ze dne 28. 5. 2019 byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku s odkazem na provozování předmětného vozidla dne 13. 11. 2018 bez pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem, a byla mu uložena pokuta ve výši 5 000 Kč, kdy správní orgán odkázal mimo jiné na výpis z centrálního registru silničních vozidel, kde je jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla uveden žalobce.

8. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

9. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) Určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

10. Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

11. Podle § 8a odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zák. č. 56/2001 Sb.“) došlo-li ke změně vlastníka silničního vozidla na základě převodu vlastnického práva a dosavadní nebo nový vlastník neposkytl potřebnou součinnost pro podání společné žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel ve lhůtě podle § 8 odst. 2, provede obecní úřad obce s rozšířenou působností zápis změny rovněž na žádost dosavadního nebo nového vlastníka.

12. Podle § 8a odst. 2 zák. č. 56/2001 Sb. pro žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla do registru silničních vozidel a její přílohy platí § 8 odst. 3 a odst. 4 písm. b) obdobně. Pro prokazování zmocnění k zastoupení platí § 8 odst. 6 obdobně.

13. Podle § 8 odst. 3 zák. č. 56/2001 Sb. žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla obsahuje vedle obecných náležitostí podání údaje o novém vlastníkovi a provozovateli silničního vozidla podle § 4 odst. 2 písm. a); je-li provozovatel totožný s novým vlastníkem silničního vozidla, údaje o provozovateli se v žádosti neuvádí. Žádost podle odstavce 1 písm. a) podaná v listinné podobě musí být opatřena úředně ověřenými podpisy žadatelů; to neplatí, pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností při podání žádosti ověří totožnost žadatele nebo je žadatel zastoupen na základě plné moci.

14. Podle § 8a odst. 3 zák. č. 56/2001 Sb. o podání žádosti podle odstavce 1 vyrozumí obecní úřad obce s rozšířenou působností bez zbytečného odkladu dosavadního nebo nového vlastníka silničního vozidla, který žádost nepodal, a umožní mu se k žádosti vyjádřit. Má-li dosavadní nebo nový vlastník silničního vozidla, který žádost nepodal, v držení technický průkaz nebo osvědčení o registraci silničního vozidla, vyzve jej obecní úřad obce s rozšířenou působností k jejich předložení a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu.

15. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda má v daném případě žalobce na určení naléhavý právní zájem (§ 80 o.s.ř.) a zda tedy existenci takového naléhavého právního zájmu osvědčil.

16. Žaloba na určení práva (§ 126 občanského zákoníku ve spojení s § 80 písm. c) o. s. ř.) byla a je nástrojem ochrany subjektivního práva před neoprávněnými zásahy. Jde o žalobu svou povahou preventivní (srov. Hora, J.: Československé civilní právo procesní. Díl I. Nauka o organisaci a příslušnosti soudů. Všehrd, Praha 1922, str. 154 – 155, Bureš, J., Drápal, L., Mazanec, M.: Občanský soudní řád – komentář. I. Díl. 6. vydání. C. H. Beck, Praha 2003, str. 259) – jejím účelem je předejít stavům nejistoty ohledně určitého práva nebo jeho výkonu a její význam je ryze praktický – nastolení jistoty v ohrožených právních vztazích, přičemž je třeba více než u žalob na plnění dbát, aby nedošlo k jejímu zneužití (Hora, J.: Československé civilní právo procesní. Díl I. Nauka o organisaci a příslušnosti soudů. Všehrd, Praha 1922, str. 154:„ Nelze se dovolávati činnosti soudu jen kvůli rozhodnutí otázek akademických neb kvůli uspokojení zájmu, jenž nedošel uznání právním řádem.“). (...) Ústavní soud, ztotožňuje se při tom s obecně a již desítky let platnou premisou teorie i praxe, vyslovil závěr, že„ o naléhavý právní zájem může zásadně jít jen tehdy, jestliže by bez soudem vysloveného určení (že právní vztah nebo právo existuje) bylo buď ohroženo právo žalobce nebo by se jeho právní postavení stalo nejistým, což – řečeno jinými slovy – znamená, že buď musí jít u žalobce o právní vztah (právo) již existující (alespoň v době vydání rozhodnutí) nebo o takovou jeho procesní, případně hmotněprávní situaci, v níž by objektivně v již existujícím právním vztahu mohl být ohrožen, příp. pro nejisté své postavení by mohl být vystaven konkrétní újmě.“ (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 20. června 1995 sp. zn. III. ÚS 17/95, Sbírka rozhodnutí, svazek 3, nález č. 35, str. 261) (k tomu viz stanovisko Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2005, sp. zn. Pl ÚS – st. 21/05). Soud dospěl k závěru, že v daném případě je dán naléhavý právní zájem žalobce na určení, že žalovaná je vlastnicí předmětného vozidla, když se jedná o situaci, kdy je žalobce pro své nejisté postavení vystavován konkrétní újmě, neboť je nucen jakožto zapsaný vlastník a provozovatel předmětného vozidla hradit pokuty z důvodu nepojištění předmětného vozidla, přičemž sám není schopen docílit změny zápisu v registru vozidel. Byť bylo v daném případě již právo žalobce porušeno (když bylo rozhodnuto o jeho povinnosti uhradit pokutu), má v daném případě rozhodnutí soudu preventivní funkci, neboť předchází dalším takovým újmám, které by žalobci v budoucnu vznikaly, když pokuta za nepojištění předmětného vozidla může být žalobci udělována opakovaně. Tento naléhavý právní zájem tu tedy existoval jak v době podání žaloby, tak i v době vyhlášení rozhodnutí.

17. Účastníci uzavřeli kupní smlouvu v souladu s § 2079 o.z. Žalobce uvedl, že odevzdal žalované předmětné vozidlo včetně veškerých dokladů, žalovaná proti tomuto ničeho nenamítala. Žalobce tedy splnil své povinnosti vyplývající mu z kupní smlouvy, žalovaná však nesplnila povinnost spočívající v nahlášení změny v evidenci držitelů motorových vozidel na svůj náklad, k čemuž jí byla žalobcem udělena plná moc, neboť žalobce je nadále veden v registru vozidel jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla. V daném případě je tedy třeba uzavřít, že se žalovaná na základě uzavřené kupní smlouvy stala vlastnicí předmětného vozidla, v rozporu se skutkovým stavem je však jako vlastník a provozovatel zapsán žalobce, který zároveň bez součinnosti žalované není schopen docílit změny tohoto zápisu, když nedisponuje listinami, které je třeba k žádosti přiložit.

18. S ohledem na výše uvedené soud shledal žalobu důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobci, který byl ve sporu plně úspěšný, náhradu nákladů řízení v částce 8 000 Kč, zahrnující zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a náklady zastoupení - odměna advokáta dle § 7 bodu 5 ve spojení s § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“) ve výši 5 100 Kč za tři úkony právní služby po 1 700 Kč dle § 11 odst. 1 AT (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, účast u jednání soudu), když soud vycházel z tarifní hodnoty 15 000 Kč, kdy touto částkou bylo předmětné vozidlo oceněnou danou kupní smlouvou, a 3x paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 AT k uvedeným úkonům. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám zástupce žalobce v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř.

20. Lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení i nároku samotného určil soud jako třídenní od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).