17 C 224/2016

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Pelišovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa žalobce proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 57 838 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 26 438,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 26 438,50 Kč od 1. 1. 2015 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobce domáhal úhrady částky 31 399,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 31 399,50 Kč od 1. 1. 2015 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou ze dne 7. 7. 2016 podanou u Okresního soudu v Českých Budějovicích domáhal zaplacení částky 57 838 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 1. 1. 2015 do zaplacení z titulu neuhrazených právních služeb. Žalobce poskytl žalované právní služby, o které jej žalovaná požádala v dubnu 2014 za účelem zastupování ve sporu o smlouvu o dílo proti městu [obec] (dále také jen„ město“) a to na základě výsledku jednání mezi městem a žalovanou ze dne 23. 4. 2014. Žalovaná vystavila žalobci generální plnou moc ze dne 24. 1. 2014 a souhlasila s jejím využitím i v předmětné věci, žalovanou byla odvolána až dne 16. 9. 2014. Poskytnuté právní služby byly žalobcem specifikované v emailu ze dne 16. 9. 2014, jehož přílohou byla i faktura. Žalovaná se specifikací právních služeb nesouhlasila, nicméně více k tomu neuvedla. Žalobce považuje specifikaci právních úkonů v emailu ze dne 16. 9. 2014 za zřejmou. Žalobce uvedl, že úkony právní pomoci nemusí být vždy označeny přesně dle § 11 odst. 1, 2 advokátního tarifu. Úkony jinak označené lze považovat za právní úkon ve smyslu § 11 odst. 3 advokátního tarifu. Úkon přípravy a převzetí a první jednání je dle názoru žalobce nepochybný. Dále uvedl, že si o schůzkách se svými klienty nečiní záznamy, které by klientem nechával podepisovat, nicméně z emailové korespondence je nepochybné, že schůzek bylo několik a minimálně ve dvou případech následujících po převzetí věci se jednalo o schůzky přesahující jednu hodinu. Žalovaná nedůvodně bagatelizuje písemnosti vypracované žalobcem, neboť šlo vždy o právní úkony činěné s vědomím a souhlasem žalované a vyžadovaly několikahodinovou přípravu, studium podkladů, jakož i telefonické a osobní konzultace s žalovanou. Po převzetí věci v dubnu 2014 dne 21. 5. 2014 proběhla schůzka se žalovanou, přičemž následovaly emaily ten samý den. Převzetí věci již v dubnu potvrzuje email ze dne 14. 5. 2014. Emailem ze dne 22. 5. 2014 žalovaná žalobci odsouhlasila zaslání dopisu ze dne 22. 5. 2014 adresovaného městu [obec], k čemuž se souhlasem žalované byla přiložena plná moc. Z tohoto emailu je navíc zřejmé, že žalovaná dávala přednost splnění smlouvy o dílo před dohodou o vyrovnání s městem, kdy návrh na ukončení smlouvy o dílo vzešel až od [územní celek], což má vliv na výši tarifní hodnoty (viz dále). Další schůzka proběhla dne 28. 5. 2014 s ohledem na blížící se termín předání díla, kdy dne 30. 5. 2014 žalobce po projednání s žalovanou zaslal městu [obec] upozornění. Dne 3. 6. 2014 zaslala žalovaná žalobci email s vyčíslením výdajů v rámci snahy o uzavření dohody s [územní celek], kdy sama navrhla, aby žalobce uvedené zaslal jako podklad k uzavření dohody. To žalobce dne 3. 6. 2014 prostřednictvím datové schránky učinil. Zaslání podkladů k uzavření dohody lze zcela jistě podřadit pod vedlejší úkon dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu. Dne 4. 6. 2014 se žalovaná dotazovala na další postup, přičemž následovala emailová, telefonická a osobní komunikace, což dokládá mimo jiné email z 5. 6. 2014. Opakovaně se komunikace mezi žalobcem a žalovanou účastnila tehdejší sekretářka žalobce [celé jméno svědkyně], která následně sepisovala výsledek schůzek a zapisovala různé listiny týkající se výsledků těchto schůzek. Dne 5. 6. 2014 požádala žalovaná o schůzku a zaslání dalších podkladů městu [obec]. Schůzka dne 9. 6. 2014 trvala déle než hodinu, kdy se na ni žalobce navíc musel připravit, proto ji považuje za hlavní úkon. Vyjádření žalobce zaslané městu [obec] ze dne 10. 6. 2014 pokládá žalobce za hlavní úkon. Následovala další komunikace mezi účastníky a [územní celek], což dokládají emaily ze dne 19. 6. 2014 a 25. 6. 2014 až 7. 7. 2014. Žalobce na uvedené reagoval zpravidla telefonicky a domlouval s žalovanou další postup. Z emailu ze dne 7. 7. 2014 vyplývá, že žalovaná sama počítala se soudním uplatněním nároku. Výsledkem bylo, že žalobce připravil po projednání s žalovanou předžalobní výzvu ze dne 14. 7. 2014, jež je hlavním úkonem právní služby. Z emailu ze dne 14. 7. 2014 vyplývá, že předžalobní upomínka byla zaslána po dohodě s žalovanou, pokud by tak nebylo, žalovaná by negativně reagovala minimálně po návratu z dovolené. Žalovaná mu naopak telefonicky zaslání výzvy odsouhlasila. Navíc žalobce neočekával na email reakci, když plnil, co bylo domluvené. Následně dne 13. 8. 2014 zaslal žalobce výzvu městu [obec] ke sdělení stanoviska, což lze pokládat za vedlejší úkon. Další schůzka proběhla dne 16. 9. 2014. Předmětem schůzky bylo ukončení zastupování, podrobné projednání dopisu [územní celek] ze dne 15. 8. 2014 a vyhodnocení dosavadního postupu. Žalobce tuto schůzku podřazuje pod vedlejší úkon, přestože trvala déle než hodinu. Žalobce vycházel z tarifní hodnoty odpovídající částce, kterou sdělila a doložila sama žalovaná a kterou s jejím souhlasem po městu [obec] žalobce vymáhal z titulu smlouvy o dílo uzavřené mezi [územní celek] a žalovanou, tj. 237 600 Kč. Uvedl, že z této částky vycházel, protože sama žalovaná měla zájem dílo dokončit, avšak pro případ ukončení smlouvy dohodou navrhovala vyrovnání v poloviční výši, což vyplývá z dopisu zaslaného žalobcem městu ze dne 22. 5. 2014. Po celou dobu zastupování žalovaná nezpochybnila povahu a obsah jednotlivých právních úkonů, které pro ni žalobce prováděl, přestože o nich věděla. Žalovaná hrubě, zkresleně a nepravdivě informovala Českou advokátní komoru o tom, že mezi účastníky byl uzavřen smír před Okresním soudem v Českých Budějovicích, přestože sama ví, že předmětem smíru nebylo poskytování právní pomoci proti městu [obec]. Následně žalobce vystavil fakturu č. 87/ 2014 ze dne 1. 12. 2014 na částku 57 838 Kč se splatností dne 31. 12. 2014, která však uhrazena také nebyla.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že s ní nesouhlasí a nárok neuznává. Od počátku žádala žalobce o přesnou specifikaci učiněných úkonů právní služby v souladu s advokátním tarifem, když specifikace úkonů ze dne 16. 9. 2014 je neprůkazná. Nejsou zde vůbec blíže identifikovány úkony spočívající v poradách advokáta s klientem přesahující jednu hodinu, kdy celkově jsou sice uvedeny 3 porady, avšak není doložen konkrétní záznam potvrzený žalovanou. Dále nesouhlasí s podáními učiněnými v rámci mimosoudní korespondence (vyjádření ze dne 22. 5. 2014, upozornění ze dne 30. 5. 2014, vyjádření ze dne 10. 6. 2014, výzva ze dne 14. 7. 2014). Tyto úkony nemají charakter právního úkonu ve smyslu § 11 odst. 1 písm. m) advokátního tarifu. Předmětem takového úkonu totiž musí být sepsání konkrétního právního úkonu (např. kupní smlouvy, darovací smlouvy, aj.), což není běžná mimosoudní korespondence. Mimosoudní korespondence (vyjma předžalobní upomínky nebo jednoduché výzvy před podáním ve věci samé) je třeba brát jako součást přípravy a převzetí věci, resp. za jeden úkon právní služby, k čemuž odkázala na stanovisko ČAK ze dne 21. 10. 2010. Listina ze dne 30. 5. 2014 je urgence na odpověď z listiny ze dne 22. 5. 2014. Výzva ze dne 14. 7. 2014 taktéž není listina s právním jednáním. Lze ji tak považovat za jednoduchou výzvu k plnění, neboť obsahuje konkrétní výzvu k zaplacení konkrétní částky, ovšem absentuje jakýkoliv právní rozbor. Ovšem žalovaná ani toto neuznává, neboť žalobce výzvu učinil zcela svévolně, aniž by o tom žalovaná byla informována. Popírá, že by došlo v rozhodném období k poradám, navíc poradám přesahujícím jednu hodinu, žalobce o tom ani nepředložil jediný důkaz. Sekretářka žalobce nebyla schůzkám přítomna, takže by těžko mohla svědčit o tom, co bylo předmětem schůzky, když v dané době byla řešena mezi účastníky i další kauza týkající se Ing. [příjmení]. Podáním ze dne 7. 7. 2014 požadovala, aby jí žalobce zaslal rámcový plán možného dalšího postupu včetně kalkulace, kdy měla pochybnosti nad telefonickým doporučením žalobce, aby byla vymáhaná celá částka 237 600 Kč, neboť od samého počátku žalovaná chtěla, aby došlo k ukončení smlouvy. Na to reagováno nebylo a byla až následně bez vědomí žalované zaslána výzva ze dne 14. 7. 2014. I to vedlo ke skončení právního zastupování na schůzce dne 16. 9. 2014, kde byl přítomen otec žalované. Další účtované úkony spočívající zejména v emailové korespondenci nebyly žalobcem nikterak specifikovány. Je specifikováno pouze podání ze dne 3. 6. 2014 v rozsahu 4 řádků, kterým ovšem žalobce městu [obec] přeposílal vyčíslení výdajů, které bylo zpracováno žalovanou a žalobci bylo zasláno dne 3. 6. 2014. Jedná se tak o administrační a organizační korespondenci a nikoliv o úkon právní služby. Žalobcem dále nebylo doloženo ani není tvrzeno, že by mu byla udělena plná moc k zastoupení žalované, bez toho tak nelze ani říci, kdy a zda byl učiněn úkon dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, tedy příprava a převzetí věci. Plná moc ze dne 24. 1. 2014 byla udělena ve sporu s Ing. [příjmení], kdy za toto byla odměna již vyřešena v rámci uzavřeného smíru. Emailem ze dne 21. 5. 2014 se žalovaná obrátila na žalobce s žádostí o právní pomoc, kdy vymezila předmět služby, a to vypracování návrhu jak nejlepším způsobem ukončit smlouvu o dílo a učinit návrh finanční částky do dohody o ukončení, a to tak, aby se žalovaná u [územní celek] mohla v budoucnu ucházet o další nabídky. Právní zastoupení tak mohlo započít až dne 21. 5. 2014, neboť do té doby neměl žalobce o sporu informace a navíc žalovaná se o nerealizaci smlouvy s městem dozvěděla až dne 23. 4. 2014. Z emailu ze dne 14. 5. 2014 navíc vyplývá, že žalovaná věc s právním zástupcem nekonzultovala pro nedostatek času na jeho straně. Dílčí plná moc tak žalobci byla udělena až dne 21. 5. 2014, nikoliv dne 24. 1. 2014. Co se tarifní hodnoty týká, žalovaná s tímto nesouhlasí. Od počátku odkazovala žalobce na to, že souhlasí s ukončením smlouvy a své výdaje vzniklé s touto smlouvou stanovuje částkou 99 000 Kč bez DPH. Tuto částku žalobce uvedl i v podání ze dne 22. 5. 2014 a žalovaná k této částce i poskytla podklady (vyčíslení, které je přílohou emailu ze dne 3. 6. 2014). Výsledkem také bylo, že [územní celek] dne 15. 8. 2014 přijalo stanovisko, že v souvislosti s ukončením smlouvy o dílo je ochotno poskytnout žalované jako náhradu nákladů vzniklých v souvislosti se smlouvou plnění ve výši 30 000 Kč, a to tehdy, bude-li žalovanou vše doloženo. Dále uvedla, že dne 14. 6. 2016 byla mezi účastníky uzavřena dohoda o narovnání obsažená v usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích č.j. 12 C 244/2012 – 190, jejímž předmětem bylo narovnání úkonů právní pomoci vycházejících ze smlouvy o poskytování právní pomoci ze dne 24. 1. 2014. Byly vyřešeny všechny úkony a porady mezi účastníky, které po 24. 1. 2014 proběhly, a není jí známo, že by proběhly jakékoliv jiné porady a byly učiněny jakékoliv jiné úkony než zde uvedené. Posléze uvedla, že v řízení vedeného Okresním soudem v Českých Budějovicích byla řešena odměna právního zástupce (žalobce) ve věci Ing. [jméno] [příjmení], nikoliv ve věci proti městu [obec]. Navrhuje tak žalobu zamítnout.

3. Okresní soud v Českých Budějovicích vydal platební rozkaz ze dne 21. 7. 2016, č.j. 25 C 198/2016 – 95, jímž žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalovaná podala proti elektronickému platebnímu rozkazu včasný odpor. Usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. 8. 2016, č.j. 25 C 198/2016 – 101, byla určena místní příslušnost zdejšího soudu. Spis byl zdejšímu soudu postoupen dne 16. 9. 2016.

4. Při jednání soudu dne 6. 6. 2017 žalovaná uvedla, že není zřejmé, jaká částka má být tarifní hodnotou, když žalobce tvrdí 237 600 Kč, žalovaná 99 000 Kč bez DPH a město Strakonice dospělo k částce 30 000 Kč bez DPH, proto je na místě vycházet z § 9 odst. 1 advokátního tarifu a určit tarifní hodnotu ve výši 10 000 Kč, neboť žalobce nikdy nedostal pokyn, aby vymáhal částku 237 600 Kč. Uvedla, že k převzetí této věci došlo až emailem ze dne 21. 5. 2014. Je tak na místě žalobci přiznat odměnu za jeden úkon spočívající v převzetí věci (spolu s následnou korespondencí s městem Strakonice) při tarifní hodnotě 10 000 Kč, tj. 1 500 Kč dle § 7 bod 4 advokátního tarifu + 300 Kč režijní paušál + 378 Kč DPH, tedy částku 2 178 Kč. Žalobce naopak při jednání soudu uvedl, že plná moc byla generální a s vědomím a souhlasem žalované byla použita i v případě [územní celek]. Prostřednictvím emailu žalovaná odsouhlasila první úkon v této věci a dále se žalovaná při osobním jednání a korespondenci vyjadřovala tak, že byla s právním zastoupením srozuměna. Tarifní hodnota vychází z plnění, které bylo předmětem smlouvy o dílo, neboť žalovaná dávala přednost splnění zadání vyplývajícího ze smlouvy o dílo, popř. byla ochotna uzavřít i smír na nižší částce (poloviční) s tím, že by další práce pro město Strakonice nevykonávala.

5. Při jednání dne 12. 4. 2018 žalobce doplnil, že bylo domluveno, že pro zastupování bude použita plná moc ze dne 24. 1. 2014, kde je odkaz na advokátní tarif (pokud není sjednáno jinak). Všechny úkony byly žalovanou odsouhlaseny, navíc, pokud dojde k zastupování advokátem, ten není povinen dopředu všechny právní úkony, které provede, nechávat odsouhlasit. K výzvě soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., kdy byla uzavřena smlouva o poskytnutí právní pomoci, co bylo předmětem uzavřené smlouvy a jaká byla stanovena odměna za zastupování, žalobce uvedl, že smlouva byla uzavřena ústně dne 21. 5. 2014, předmětem bylo zastupování proti městu [obec] o nárocích ze smlouvy o dílo. V dubnu 2014 se účastníci telefonicky kontaktovali s tím, že žalovaná potřebuje pomoc. Dne 21. 5. 2014 se setkali a předali si podklady a domluvili, že generální plná moc ze dne 24. 1. 2014 bude použita i v této věci. Odměna byla smluvena dle advokátního tarifu. Z korespondence ze dne 21. 5. 2014 vyplývá, že žalovaná měla zájem dokončit dílo, [územní celek] mělo zájem ukončit smlouvu dohodou, čemuž se žalovaná nebránila, když dojde k dohodě o částce, ale pokud k dohodě o částce nedojde, má zájem na dodržení smlouvy. S žalovanou se konala jednání dne 21. 5. 2014, dne 7. 7. 2014, dne 9. 6. 2014 a dne 16. 9. 2014. Žalovaná naopak při jednání uvedla, že jednání dne 21. 5. 2014 proběhlo písemně, kdy zaslala zápis ze dne 23. 4. 2014 a vymezila, co má být předmětem právní služby a preferovala dohodu a žádala žalobce o radu, jak nejlépe vyčíslit náklady a co je třeba doložit. Dopis žalobce ze dne 22. 5. 2014 již operoval s částkou 99 000 Kč bez DPH. Odměna nebyla sjednána, proto žalovaná žalobce dne 7. 7. 2014 vyzvala ke kalkulaci, termínu plateb, aj. Předžalobní výzva k úhradě částky 237 600 Kč byla zaslána bez jejího vědomí. Bylo jí to sděleno až 14. 7. 2014, kdy nereagovala, neboť jela na dovolenou, což vyplývá z emailu ze stejného dne, kdy je uvedeno, že není k dispozici. Následně došlo k vyhrocenému jednání a vypovězení služeb, kde byl přítomen otec žalované.

6. Při jednání soudu dne 8. 12. 2020 žalovaná souhlasila s přiznáním odměny za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava věci, korespondence a předžalobní výzva) při tarifní hodnotě 99 000 Kč a DPH. <b>7. Soud ve věci provedl dokazování v následujícím rozsahu a na jeho základě učinil tato skutková zjištění:</b> 8. Právní zástupce žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky 57 838 Kč do 4. 7. 2016 (zjištěno z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 23. 6. 2016 vč. podacího lístku).

9. Žalovaná žalobci udělila dne 24. 1. 2014 plnou moc v rozsahu práv a povinností podle všech procesních předpisů, zejména občanského soudního řádu a předpisů souvisejících (zjištěno z dohody o plné moci ze dne 24. 1. 2014).

10. Žalobce specifikoval přehled provedených právních úkonů s ohledem na ukončení právního zastupování ke dni 16. 9. 2014. Uvedl, že bylo provedeno 7 hlavních úkonů právní služby a 5 úkonů vedlejších (vyjádření z 22. 5. 2014, upozornění z 30. 5. 2014, vyjádření z 10. 6. 2014, výzva ze dne 14. 7. 2014 a dále korespondence zejména emailová a sdělení protistraně ze dne 3. 6. 2014) při tarifní hodnotě 237 600 Kč, k čemuž náleží dále režijní paušál po 300 Kč za úkon. S ohledem na urychlení a zjednodušení vypořádání odměny je ochoten přistoupit na dohodu o odměně, a to tak, že účtuje odměnu za 5 úkonů právní služby po 9 260 Kč bez DPH a 5 režijních paušálů po 300 Kč, celkem tedy 47 800 Kč + DPH ve výši 10 038 Kč. Uvedl, že pokud dojde k dohodě na této částce, připraví fakturaci (zjištěno z emailu ze dne 16. 9. 2014).

11. Žalobce vystavil fakturu na dohodnutou odměnu ve výši 47 800 Kč + DPH (10 038 Kč) se splatností dne 31. 12. 2014 za právní pomoc dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Specifikace právní pomoci byla sdělena emailem z 16. 9. 2014 a pomoc se týkala pohledávky ve výši 237 600 Kč ze smlouvy o dílo SML 2012 [číslo] ze dne 14. 8. 2012, kterou žalovaná uzavřela s [územní celek] (zjištěno z faktury č. 87/ 2014 ze dne 1. 12. 2014).

12. Žalovaná s fakturou č. 87/ 2014 vyslovila nesouhlas. Opakovaně se snažila na odměně domluvit a byla ochotna uhradit prokazatelně vynaložené náklady (zjištěno z dopisu nazvaného neoprávněná fakturace ze dne 23. 12. 2014; vyjádření – vyúčtování právní pomoci ve věci ukončení Smlouvy o dílo na vypracování projektové žádosti do„ [anonymizována dvě slova]“ ze dne 24. 9. 2014; emailu ze dne 22. 9. 2014). 13. [územní celek] s žalovanou uzavřelo dne 14. 8. 2012 smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla revitalizace [anonymizováno] knihovny v [anonymizována tři slova] [obec]. Celková cena díla byla sjednána ve výši 237 600 Kč (zjištěno ze Smlouvy o dílo ze dne 14. 8. 2012).

14. Mezi [územní celek] a žalovanou se dne 23. 4. 2014 konalo jednání, na kterém zástupkyně města navrhla ukončení smlouvy o dílo dohodou a žalovaná to akceptovala. Žalovaná tak byla vyzvána k vyčíslení vzniklých výdajů v souvislosti s plněním smlouvy (zjištěno ze zápisu z jednání dne 23. 4. 2014).

15. Návrhem dohody o ukončení smlouvy o dílo bylo navrženo vyrovnání mezi žalovanou a [územní celek] na základě smlouvy o dílo ze dne 14. 8. 2012 (zjištěno z dohody o ukončení smlouvy o dílo založené na č.l. 30 spisu).

16. Žalovaná městu [obec] dne 14. 5. 2014 zaslala email, že s ohledem na časové možnosti pana právníka s ním nemohla prozatím záležitost konzultovat (zjištěno z emailu ze dne 14. 5. 2014 založeného na č.l. 22 spisu).

17. Žalovaná informovala žalobce o základních informacích ohledně smlouvy o dílo. Požádala o vypracování návrhu, jak nejlepším způsobem smlouvu ukončit, a návrh finanční částky do dohody o ukončení, aby se mohla nadále ucházet o zakázky pro [územní celek]. Současně doručila zápis z jednání s místostarostkou [příjmení] (zjištěno z emailů ze dne 21. 5. 2014).

18. Žalobce žalované zaslal návrh na vyjádření ve věci smlouvy o dílo a žalovaná reagovala s tím, že dopis má být takto zaslán v jejím zastoupení (zjištěno z emailů ze dne 22. 5. 2014).

19. Žalobce městu [obec] sdělil, že mu byla předaná dokumentace k věci včetně návrhu dohody na ukončení smlouvy o dílo, kdy iniciativa k dohodě vzešla ze strany města a klientka ji akceptovala, ovšem když k dohodě nedojde, je připravena smlouvu plnit. Vyzval k zaplacení částky 99 000 Kč + 21 % DPH. Jako příloha byla označena plná moc ze dne 24. 1. 2014 (zjištěno z dohody o ukončení účinnosti smlouvy o dílo – vyjádření ze dne 22. 5. 2021).

20. Dne 28. 5. 2014 se žalovaná dotazovala žalobce na stav řízení o smlouvě o dílo (zjištěno z emailu ze dne 28. 5. 2014).

21. Žalobce navázal na podání ze dne 22. 5. 2014 a vyzval starostu města k neprodlenému předání výkresové dokumentace pro potřeby zhotovení díla. Uvedl, že jeho klienta stojí o spravedlivé vypořádání, ale dokud nebude právně účinná dohoda, vychází z uzavřené smlouvy (zjištěno z dohody o ukončení smlouvy o dílo – upozornění ze dne 30. 5. 2014).

22. Žalovaná zaslala žalobci zápis z jednání, který jí byl [územní celek] doručen dne 24. 4. 2014, včetně návrhu dohody o ukončení smlouvy a dva samostatné zápisy z jednání dne 23. 4. 2014. Zároveň mu přeposlala korespondenci s [územní celek] ohledně předání podkladů pro uzavření dohody o ukončení účinnosti smlouvy o dílo (zjištěno z emailu ze dne 2. 6. 2014, 14. 5. 2014 a 24. 4. 2014 založených na č.l. 42 – 47 spisu).

23. Žalobkyně zaslala žalobci vyčíslení nákladů a žalobce jej zaslal městu [obec] s tím, že vyčíslení neobsahuje vedlejší náklady (jízdné, věcné náklady, aj.). Příloha je označena jako vyčíslení vzniklých nákladů. Výše vzniklých nákladů je zde určena částkou 99 000 Kč + 20 790 Kč DPH, tj. 119 790 Kč, do kopie emailu přidal žalovanou (zjištěno z dopisu nazvaného„ možnost uzavření dohody – vyčíslení nákladů“ ze dne 3. 6. 2014; emailů z téhož dne). 24. [územní celek] vyzvalo žalovanou prostřednictvím jejího zástupce (žalobce), aby vyčíslila náklady vzniklé jí v souvislosti se smlouvou o dílo ze dne 14. 8. 2012, neboť výstupem z jednání konaného mezi městem a žalovanou dne 23. 4. 2014 bylo, že žalovaná přistoupila na podnět města k ukončení smlouvy dohodou (zjištěno z dohody o ukončení účinnosti smlouvy o dílo s Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 4. 6. 2014, sp. zn. [spisová značka] [spisová značka]).

25. Žalobkyně se žalovaného dotazovala na další postup v řízení (zjištěno z emailu ze dne 4. 6. 2014).

26. Žalovaná žalobci sdělila, že souhlasila s dohodou, tedy zápis z jednání je v pořádku, a výkaz práce zpracuje a zašle mu jej, aby jej následně on přeposlal městu. Přílohou byl výkaz práce za období od 23. 12. 2013 do 22. 4. 2014 (zjištěno z emailů ze dne 5. 6. 2014; výkazu práce ze dne 9. 6. 2014).

27. Žalobce přeposlal žalované na vědomí dohodu o ukončení účinnosti smlouvy o dílo – vyjádření k Vašemu stanovisku ze dne 4. 6. 2014, což mu bylo zasláno městem (zjištěno z emailu ze dne 10. 6. 2014).

28. Žalobce městu sdělil, že ke skončení smlouvy nedošlo jednostranně. Požadované vyčíslení klientky konkretizuje výkazem práce ze dne 9. 6. 2014, který přiložil k tomuto jako přílohu. Žádá o sdělení, zda město přistoupí na cenovou nabídku klientky (zjištěno z dohody o ukončení smlouvy o dílo – vyjádření k Vašemu stanovisku ze dne 4. 6. 2014 ze dne 10. 6. 2014).

29. Žalovaná žalobci přeposlala emailovou konverzaci se zástupkyní [územní celek] a další podklady, současně mu sdělila, že má její plnou moc pro vyřizování této záležitosti, kterou žalobce městu doložil. Zároveň se jej zeptala na návrh na další postup (zjištěno z emailů ze dne 19. 6. 2014).

30. Žalobce záležitost s městem řešil prostřednictvím emailové komunikace, kde uvedl, že očekává vyjádření k nabídce, příp. bude postupováno dle nároků uvedených ve smlouvě (zjištěno z emailu ze dne 20. 6. 2014).

31. Žalobce přeposlal žalované emailovou komunikaci s [územní celek], kdy bylo vyjednáváno osobní setkání. Zároveň se žalované dotazoval, kdy bude uhrazena faktura č. 41/ 2014 splatná dne 2. 6. 2014. Žalovaná žalobci přeposlala emailovou komunikaci s [územní celek] ohledně sjednání osobní schůzky a další podklady (zjištěno z emailů ze dne 25. 6. 2014, 27. 6. 2016, 29. 6. 2014, 1. 7. 2014, 7. 7. 2014 založených na č.l. 62 – 78 a 207 - 236).

32. Žalovaná se dotazovala na pravděpodobnost úspěchu při soudním uplatnění smlouvy o dílo a požádala o rámcový plán žalobcových prací, kalkulaci a termín plateb (zjištěno z emailu ze dne 7. 7. 2014).

33. Žalobce zaslal městu [obec] výzvu k úhradě částky 237 600 Kč do 25. 7. 2014 s upozorněním na možnost řešení věci soudní cestou (zjištěno z dopisu žalobce starostovi [územní celek] ze dne 14. 7. 2014). 34. [územní celek] právnímu zástupci žalobce sdělilo, že jeho dopis ze dne 14. 7. 2014 bude předložen na jednání Rady města dne 6. 8. 2014 (zjištěno z reakce [územní celek] ze dne 23. 7. 2014 s doručenkou). 35. [územní celek] souhlasilo s ukončením účinnosti smlouvy o dílo č. [rok] [číslo] uzavřené dne 14. 8. 2012 mezi městem a žalovanou a úhradou vynaložených nákladů ve výši 30 000 Kč bez DPH poté, co je žalovaná řádně doloží. S úhradou částky 237 600 Kč nesouhlasilo (zjištěno z dopisu [územní celek] z 15. 8. 2014).

36. Žalovaná požadovala osobní schůzku s žalobcem, kde by vyhodnotili dosavadní spolupráci, jeho odměnu a další spolupráci. Žalobce souhlasil s termínem dne 16. 9., což žalovaná vzala na vědomí (zjištěno z emailů ze dne 10. 9. 2014).

37. Žalovaná dne 8. 1. 2015 žalobci sdělila, že mu byl zaslán její dopis ze dne 30. 12. 2014, který byl reakcí na jeho vyúčtování právních služeb (zjištěno z emailu ze dne 8. 1. 2015).

38. Ing. [celé jméno svědkyně] pro žalovanou zpracovala daňové přiznání (zjištěno z daňového přiznání za rok 2013 a listin s tím souvisejících založených na č.l. 294-298 spisu).

39. Žalovaná podala k [obec] advokátní komoře stížnost na žalobce, kterou Česká advokátní komora shledala jako nedůvodnou (zjištěno z podnětu k zahájení kárného řízení vůči advokátovi, vyjádření ČAK ze dne 30. 1. 2017 ke stížnosti žalované, vyjádření ke stížnosti [celé jméno žalované] na Vaši výzvu z 2. 8. 2016).

40. Žalobce v rámci svého výslechu uvedl shodná tvrzení jako v žalobě. Navíc uvedl, že se jedná o druhý spor s žalovanou a i tento je řešen soudem. Žalovaná mu říkala, že má s vyúčtováním počkat, že to zaplatí. Od počátku žalovaná trvala na dokončení smlouvy, a pokud by toto nebylo možné, na dohodě na zaplacení částky alespoň v poloviční výši. Bylo domluveno, že bude použita plná moc z ledna 2014. Emailová korespondence v sobě obsahovala požadavky, doplnění na základě sdělení města, nejednalo se o nadbytečné úkony, bylo to na základě požadavků žalované a vždy předcházela vzájemná komunikace. Co se týká skončení zastupování, je zřejmé, že se schůzka konala, neboť žalovaná si skončení nechala podepsat. Uvedl, že pokud bude uhrazeno, co požaduje, další úkony účtovat nebude a je věcí soudu, které úkony považuje za hlavní a které za vedlejší. Navíc žalobce nepočítá telefonáty, které přesahovaly hodinu, kdy mu žalovaná volala pozdě odpoledne nebo večer ve volném čase. Nikdy žalovanou neodmítl. Předmětem žaloby je tak méně, než bylo skutečně vykonáno.

41. Ostatní důkazy soud pro nadbytečnost neprovedl (výslech paní [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědkyně], důkaz kalendářem žalobce a jeho sekretářky, podání ze dne 14. 1. 2015). Výslech Ing. [celé jméno svědkyně] nebyl proveden, neboť ta je daňovou poradkyní žalované. Zápis ze zasedání sekce pro advokátní tarif ČAK dne 21. 10. 2010 nebyl proveden jako důkaz, neboť jde o právní výklad a nelze z toho zjistit žádné skutkové okolnosti. Dále soud neprovedl dokazování spisem Okresního soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 12 C 244/2015, neboť účastníci shodně uvedli, že předmětem tohoto sporu bylo narovnání dlužné odměny žalobce za poskytnuté právní služby ve věci Ing. [jméno] [příjmení]. <b>42. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:</b> 43. Mezi účastníky byla uzavřena ústní smlouva o právní pomoci, a to s ohledem na předešlou spolupráci. V lednu 2014 žalovaná udělila žalobci generální plnou moc pro zastupování, kterou použil i v případě zastupování žalované ve sporu proti městu [obec], kdy předmětem právních služeb byla nápomoc ve sporu o smlouvu o dílo uzavřenou mezi žalovanou a [územní celek] dne 14. 8. 2012. Žalobce městu [obec] tuto plnou moc včetně oznámení o právním zastupování sdělil dopisem ze dne 22. 5. 2014. Žalobce žalované poskytl právní pomoc a k ukončení zastupování došlo dne 16. 9. 2014 vypovědí plné moci ze strany žalované. Žalobce žalovanou vyzval k úhradě jeho odměny. Žalovaná s vyúčtováním právních služeb nesouhlasila a žalobci je do dne podání žaloby neuhradila. Žalobce žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou. <b>44. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:</b> 45. Podle § 2430 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

46. Podle § 2438 odst. 1 o. zn. příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání.

47. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena ústní smlouva o poskytování právní pomoci, a stejně tak má soud za prokázané, že žalobci byla ze strany žalované udělena generální plná moc dne 24. 1. 2014, která byla se souhlasem a vědomím žalované zaslána městu [obec] spolu s prvním úkonem žalobce v postavení právního zástupce žalované ve sporu o smlouvu o dílo uzavřenou mezi žalovanou a [územní celek]. Zde soud odkazuje na komentářovou literaturu, dle které příkazní smlouva dle § 2430 o.z., jakou smlouva mezi právním zástupcem a klientem je, může být uzavřena ústně, resp. není zákonem vyžadovaná písemná forma. Navíc z provedeného dokazování bylo zjištěno, že mezi účastníky v minulosti opakovaně byla uzavíraná smlouva o právní pomoci, tedy soud přihlédl i k jisté praxi zavedené mezi účastníky a skutečnosti, že žalovaná žalobci udělila generální plnou moc. Dle soudu není podstatné, jestli k právnímu zastupování došlo v lednu, dubnu nebo v květnu 2014. Podstatné je, že k jejímu uzavření ústně došlo, a soud má za zcela prokázané, že k jejímu uzavření došlo nejpozději 22. 5. 2014 (doručení prvního dopisu městu [obec] stran žalobce v postavení právního zástupce žalované). Ovšem již z předešlé konverzace účastníků je zřejmé, že o zastupování v této věci spolu jednali (zřejmě telefonicky). Navíc sama žalovaná v emailové komunikaci výslovně uvedla, že žalobce jedná jako její zástupce (např. email ze dne 19. 6. 2014, 22. 5. 2014).

48. Soud má dále ze shodných tvrzení účastníků za prokázané, že v rámci soudního sporu vedeného Okresním soudem v Českých Budějovicích pod sp. zn. 12 C 244/2012 byl vyřešen spor účastníků o výši odměny žalobce za poskytnuté právní úkony ve věci Ing. [příjmení] nikoliv ve věci proti městu [obec].

49. Nadále tak zůstalo sporné, za jaké právní úkony náleží žalobci odměna.

50. Co se specifikace jednotlivých právních úkonů uvedených v podání žalobce ze dne 16. 9. 2014 týká, soud musí souhlasit s žalovanou, že tato specifikace není zcela přehledná a jednoznačná, což by od advokáta profesionála soud očekával, nicméně z podání zcela očividně vyplývá, že žalobce žalované účtoval poskytnuté úkony právní služby (5 úkonů právní služby po 9 260 Kč, 5 režijních paušálů a DPH, tj. částku 57 838 Kč) a dal tak žalované jasně na vědomí, že požaduje uhradit dlužnou částku za poskytnuté právní služby. K tomuto také žalované zaslal fakturu. Námitka žalované, že nepřesná specifikace právních služeb je důvod pro zamítnutí žaloby, nemůže s ohledem na uvedené obstát. Z chování žalované je zřejmé, že neměla v úmyslu dlužnou odměnu žalobci uhradit, což vyplývá mimo jiné i z jejího chování v průběhu řízení, kdy zpočátku jakékoliv poskytnutí právní pomoci ze strany žalobce zcela odmítala (sporovala uzavření smlouvy o právní pomoci, sporovala plnou moc, aj.). Je tak zřejmé, že žalobce jasně a srozumitelně žalovanou písemně vyzval k zaplacení žalované částky a žalovaná neměla v úmyslu mu jakékoliv plnění poskytnout. Nejednoznačná specifikace vyúčtovaných úkonů právní služby na toto nemá vliv, to má až vliv na výši částky, kterou je žalovaná povinna žalobci zaplatit (viz dále). Co do základu tak soud má žalobu za důvodnou.

51. Žalobce požadoval úhradu 5 úkonů právní služby, vycházejíc z tarifní hodnoty 237 600 Kč. Nejdříve soud posuzoval, jaké právní úkony byly učiněny a zda je lze považovat za hlavní ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) nebo za vedlejší dle odstavce 2 tohoto ustanovení a k tarifní hodnotě se soud vyjádří dále. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že právní zástupce žalobce poskytl žalované 3,5 úkonu právní služby spočívajících v přípravě a převzetí zastoupení, poradě s klientem přesahující jednu hodinu dne 16. 9. 2014, mimosoudní komunikaci s protistranou a jednoduché předžalobní výzvě ze dne 14. 7. 2014.

52. K přípravě a převzetí soud uvádí, že již výše bylo zcela prokázáno, že žalobce převzal právní zastupování žalované ve věci proti městu [obec] nejpozději v květnu 2014 na základě generální plné moci z ledna 2014. Zde soud uvádí, že v řízení sice nebylo prokázáno, že dne 21. 5. 2014 došlo k poradě mezi účastníky, nicméně i kdyby k této poradě došlo, odměna za tento úkon právní služby samostatně nenáleží a byla by součást úkonu převzetí a přípravy věci dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu a to i za předpokladu, že by k první poradě mezi účastníky došlo jiný den než samotné převzetí právního zastoupení (např. telefonicky). Komentářová literatura dostupná v ASPI k § 11 advokátního tarifu uvádí, že k problematice první porady s klientem se vyjádřil Městský soud v Praze v usnesení ze dne 22. 12. 2000, č.j. 16 Co 418/2000-33: "Úkon převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. je složen ze dvou složek, tj. úkonu převzetí a přípravy a dále první porady, první poradu s klientem nelze účtovat zvlášť, a to bez ohledu na délku této porady. To, že je první porada s klientem zahrnuta do přípravy zastoupení, podtrhuje i znění § 11 odst. 1 písm. c) a. t., kde je jako další úkon uvedena "další" porada s klientem přesahující jednu hodinu." Shodně Ústavní soud v usnesení ze dne 6. 10. 2020, sp. zn. II. ÚS 2432/20.

53. Dále soud přiznal odměnu žalobci za poradu s klientem (žalovanou) přesahující jednu hodinu konanou dne 16. 9. 2014 dle § 11 odst. 1 písm. c) advokátního tarifu. Sama žalovaná uvedla, že k této poradě došlo, byl u ní dokonce přítomen otec žalované. Navíc se účastníci na schůzce domluvili prostřednictvím emailu (email ze dne 10. 9. 2014). Žalovaná sice tvrdí, že v rámci této porady účastníci řešili jiný spor (věc Ing. [příjmení]), ovšem k ukončení právních služeb došlo dne 16. 9. 2014 a je tak jednoznačné, že na schůzce účastníci řešili i danou věc.

54. Soud dále žalobci přiznal odměnu za úkon právní služby spočívající v mimosoudní korespondenci s [územní celek] dle § 11 odst. 1 písm. m) a odst. 3) advokátního tarifu. Nejprve soud uvádí, že právním úkonem není pouze jednání výslovně uvedené v § 11 odst. 1 a 2 advokátního tarifu, ale za úkon právní služby nutno považovat další jednání, která jsou v tomto ustanovení uvedeným jednáním podobná, k čemuž následně slouží odstavec 3 ustanovení. Je sice pravdou, že mimosoudní komunikace není sama o sobě úkonem právní služby, k čemuž soud odkazuje na komentářovou literaturu dostupnou v ASPI k § 11, dle které„ je účtovatelným úkonem jen sepis listiny, což znamená, že se počet korekcí a oprav smluv nijak nezohledňuje, čemuž lze přisvědčit, neboť platit by se mělo za hotový "výrobek", nikoliv za každou cestu k němu. Pokud se advokátovi mimosmluvní odměna za sepis listiny (za jeden úkon) nelíbí, může s klientem uzavřít ujednání o smluvní odměně (k tomu srov. komentář k § 1 a zejména k § 3, 5 a. t.). Další neřešitelnou situací je právní pomoc advokáta, spočívající v připomínkách a vyjádřeních ke smlouvě. Advokát na těchto doplňcích může strávit podstatný čas, o účtovatelný úkon však nejde.“ Ovšem soud nemůže souhlasit s žalovanou, že veškerá mimosoudní komunikace učiněná žalobcem není účtovatelným úkonem právní služby, když nejde o pouhá vyjádření, stanoviska a závěry žalobce nebo [územní celek]. Soud minimálně podání ze dne 22. 5. 2014, v souhrnu s ostatní mimosoudní komunikací, shledal jako účtovatelný úkon právní služby dle odstavce 3 cit. ustanovení. V tomto podání žalobce shrnuje celou věc, vyzývá město ke sdělení jejich stanoviska a navrhuje městu další postup (dohoda o ukončení smlouvy o dílo, příp. dokončení díla). Tento dopis zajisté vyžadoval několikahodinovou přípravu žalobce včetně další konzultace s žalovanou (viz emaily ze dne 22. 5. 2014). To, že následně k dohodě již nedošlo, není vinou žalobce, ale bylo to zapříčiněno tím, že došlo k ukončení právního zastupování.

55. Dále soud přiznal žalobci odměnu za právní úkon spočívající v jednoduché předžalobní výzvě ze dne 14. 7. 2014 dle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, když navíc i sama žalovaná souhlasila s tím, že lze toto podání považovat za jednoduchou výzvu k plnění před podáním žaloby. K její námitce, že o tomto úkonu nevěděla a nelze tak za něj odměnu přiznat, soud uvádí, že tato námitka není důvodná. Již bylo uvedeno, že žalovaná žalobci udělila generální plnou moc, která mu (jako advokátovi profesionálovi) dává možnost činit za klienta jednotlivé úkony ve věci, pro kterou byl zmocněn, a to v souladu se zákonem, etickým kodexem advokáta a v nejlepším zájmu klienta. Z emailové komunikace bylo prokázáno, že mimosoudní jednání mezi městem a žalovanou nevedla ke zdárné dohodě, kdy se soudní spor dal očekávat a nedošlo k němu z důvodu ukončení právního zastupování, žalovaná se žalobce dotazovala na případný úspěch v soudním sporu, kdy ten ji informoval o tom, že lze očekávat spíše úspěch (email ze dne 7. 7. 2014), soud tak má za prokázané, že žalovaná byla minimálně srozuměna s tím, že předžalobní upomínka může být žalobcem městu [obec] zaslána, navíc za situace, kdy žalobci nedala žádný výslovný pokyn k tomu, aby městu obdobnou výzvu nezasílal. Žalobce tak byl zcela oprávněn v zastoupení žalované toto učinit. Pokud jde o tvrzení žalobce, že se jedná o předžalobní výzvu dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, s tímto soud nemůže souhlasit. Z výzvy je očividné, že neobsahuje žádný právní rozbor věci samé, je zde pouze uvedeno, že v případě nevyhovění výzvě bude věc uplatněna soudně. Právě absence právního rozboru je rozdílem mezi jednoduchou výzvou a výzvou„ plnohodnotnou“.

56. Soud dále žalobci nepřiznal odměnu za úkon spočívající v poradě dne 9. 6. 2014 a dne 7. 7. 2014, neboť nebylo prokázáno, že by k těmto poradám došlo. Z emailové komunikace ničeho takového nevyplývá, když z emailu ze dne 5. 6. 2014 sice vyplývá, že žalovaná se s žalobcem chtěla sejít, ovšem není zde specifikováno ničeho dalšího, natož, že by ke schůzce došlo. Co se schůzky dne 7. 7. 2014 týká, z emailu z téhož dne taktéž nevyplývá, že by ke schůzce došlo. K uvedenému je nezbytné dodat, že žalobce jakožto profesionál si má vést řádně dokumentaci ohledně jednotlivých schůzek s klienty, což vyplývá i z komentářové literatury dostupné v ASPI„ koneckonců tato povinnost přímo vyplývá z ustanovení § 25 odst. 1 z. a., podle něhož je advokát povinen o poskytování právních služeb vést přiměřenou dokumentaci.“ a nemůže jít k tíži žalované, že tak žalobce neučinil.

57. Soud se dále zabýval výší tarifní hodnoty. Soud se v tomto ohledu musí zcela přiklonit k tvrzení žalované, že od počátku bylo předmětem právní pomoci sepsání dohody o ukončení smlouvy o dílo spolu s finančním vyrovnáním již vynaložených nákladů žalované a až v případě, že toto bude neúspěšné, požadování dodržení smlouvy o dílo a získání podkladů pro možnost dílo dokončit. Již z prvního podání žalobce zaslaného městu [obec] toto zcela jasně vyplývá, když uvádí, že„ předně zdůrazňuje, že klientka je nadále připravena, pokud k dohodě nedojde, řádně plnit podmínky smlouvy…“. Z obsahu podání je zcela očividné, že žalobce připustil možnost splnění smlouvy o dílo pouze z důvodu toho, aby následně město nenamítalo, že žalovaná řádně smlouvu neplnila („ dále je zřejmé, že iniciativa ke skončení smlouvy vzešla z Vaší strany, přičemž moje klientka smlouvu nikterak neporušila a ani dosud nevznikly žádné právně relevantní důvody, jež by umožnily ukončení smlouvy jednostranným právním úkonem.“). Navíc soud má ze zápisu o jednání mezi žalovanou a [územní celek] ze dne 23. 4. 2014 zcela za jednoznačné, že již tento den město navrhlo uzavření dohody o ukončení smlouvy o dílo a žalovaná toto akceptovala. Ke kontaktování právního zástupce (žalobce) došlo až následně a je tak zcela logické, že žalovaná po žalobci již nadále požadovala právní pomoc při sjednávání dohody o ukončení smlouvy o dílo. Soud k námitce žalované, že není zřejmé, jaká je výše sporu, a je tak nutno vycházet z tarifní hodnoty 10 000 Kč dle § 9 odst. 1 advokátního tarifu, uvádí, že v řízení bylo prokázáno, že předmět sporu, resp. výše nákladů, které žalobkyně po městu v rámci dohody o ukončení smlouvy o dílo, byl znám. Z vyčíslení ze dne 2. 6. 2014 je zřejmé, že žalovaná své náklady vyčíslila částkou 99 000 Kč + DPH, tj. 119 790 Kč. K protinabídce ze strany [územní celek] (30 000 Kč) došlo až následně. Soud tak vycházel z tarifní hodnoty 119 790 Kč.

58. Ve světle výše uvedeného soud přiznal žalobci částku 26 438,50 Kč, která spočívá v odměně za 3,5 úkonu právní služby po 5 900 Kč dle § 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. a), m), odst. 2 písm. h) a odst. 3 advokátního tarifu. Dále jsou zde započteny paušální náhrady hotových výdajů za každý úkon právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. 1 200 Kč. Žalobce byl v době vykonání úkonů právní služby plátcem daně z přidané hodnoty, což soud zjistil z administrativního registru ekonomických subjektů, a tak mu byla dále přiznána náhrada za daň ve výši 21 % z odměny advokáta včetně režijních paušálu, tj. 4 588,50 Kč (21 % z částky 21 850 Kč).

59. Soud tak žalobě co do částky 26 438,50 Kč vyhověl (výrok I.) a ve zbytku žalobu zamítl (výrok II.).

60. Soud dále žalobci přiznal zákonný úrok z prodlení z částky 26 438,50 Kč od 1. 1. 2015, neboť žalobce vystavil fakturu č. 84/ 2014 splatnou dne 31. 12. 2014, žalovaná ničeho neuhradila a dostala se tak do prodlení dnem 1. 1. 2015. V důsledku prodlení žalované vznikl žalobci nárok na úrok z prodlení v zákonné výši podle § 1970 o.z. a vládního nařízení č. 351/2013 Sb., který byl ke dni 1. 1. 2015 ve výši 8,05 %.

61. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobce byl úspěšný co do částky 26 438,50 Kč (tj. 45,70 %) a žalovaná co do částky 31 399,50 Kč (54,30 %). Úspěch každého s účastníků tak byl částečný a bylo na místě rozhodnout dle cit. ustanovení a účastníkům nepřiznat právo na náhradu nákladů řízení.

62. Lhůta k plnění ve výroku o věci samé byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků pro stanovení lhůty jiné.