17 C 24/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Pelišovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa za niž před soudem jedná anonymizováno 7 slov , IČO sídlem adresa o zaplacení částky 5 000 EUR s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 5 000 EUR se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 000 € od 26. 1. 2018 do zaplacení, to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhala úroku z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 5 000 EUR od 20. 12. 2010 do 25. 1. 2018 a ve výši 0,25 % ročně z částky 5 000 EUR od 26. 1. 2018 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 57 224,40 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 6. 2. 2018 domáhala na žalované úhrady částky 5 000 EUR s příslušenstvím jakožto náhrady škody způsobené jí nesprávným úředním postupem policejního orgánu. Proti žalobkyni bylo vedeno trestní stíhání pro zločin legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a), c) trestního zákoníku spáchaného ve spolupachatelství. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 8. 12. 2014, č.j. [číslo jednací], byla obžaloby zproštěna podle § 226 písm. c) trestního řádu. Dne 20. 12. 2010 byla u žalobkyně provedena domovní prohlídka, při které byla zajištěna finanční hotovost a dále bylo zajištěno 10 ks bankovek v nominální hodnotě 500 EUR. Po pravomocném skončení trestního řízení žádala žalobkyně o vrácení zajištěné finanční hotovosti včetně částky 5 000 EUR. Veškeré zajištěné věci, kterými policejní orgán disponoval, byly žalobkyni vráceny dne 6. 5. 2015, částka 5 000 EUR však vrácena nebyla. Žalobkyně tedy požádala o její vrácení Obvodní soud pro Prahu 1, zajištěné bankovky se však nepodařilo dohledat, věc tedy byla prověřována Generální inspekcí bezpečnostních sborů (dále jen„ GIBS“) pod [číslo jednací]. V rámci tohoto řízení bylo mimo jiné konstatováno, že předmětná částka nebyla nikdy složena na účet Městského státního zastupitelství v Praze. Vzhledem k tomu, že se GIBS nepodařilo zjistit, kde se finanční prostředky nachází, byla věc dne 27. 7. 2016 odložena. Vyrozuměním obvodního státního zastupitelství ze dne 12. 4. 2017 byla žalobkyně informována, že došlo k nesprávnému postupu policejního orgánu v rámci přípravného řízení. Žalobkyni tedy v důsledku uvedeného nesprávného úředního postupu vznikla škoda ve výši 5 000 EUR. Svůj nárok uplatnila žalobkyně u žalované dopisem ze dne 25. 7. 2017. Žalobkyně tedy požadovala úhradu částky 5 000 EUR s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z této částky od 20. 12. 2010 do zaplacení.

2. Žalovaná ve svém vyjádření navrhla zamítnutí žaloby s tím, že u ní žalobkyně skutečně uplatnila dne 25. 7. 2017 svůj nárok na náhradu škody ve výši 5 000 EUR. Žalovaná uvedla, že nemůže sporovat tvrzení žalobkyně, že v trestním řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. [spisová značka] došlo dne 20. 12. 2010 k zajištění finanční hotovosti ve výši 5 000 EUR, o které nebylo do dnešního dne nijak rozhodnuto a o které orgány činné v trestním řízení uvedly, že nevědí, kde se nachází. Není však jisté, že právě žalobkyně je osobou s nezpochybnitelným právem na vrácení věci. Domovní prohlídka probíhala v rodinném domě, který byl ve vlastnictví podezřelého [jméno] [příjmení], jenž má v místě také trvalé bydliště. Prohlídce byl přítomen pan [příjmení], žalobkyně i jejich právní zástupkyně. Všechny ostatní odňaté věci včetně hotovosti 15 000 Kč pak byly vráceny druhovi žalobkyně panu [příjmení]. Sama žalobkyně v průběhu řízení uváděla, že je v domácnosti s dětmi, je nemajetná, neevidovaná na úřadu práce, v posledních dvou letech neměla žádné zaměstnání a jediným zdrojem jejího příjmu je tzv. kapesné od jejího druha. První žádost o vrácení odňaté věci přišla soudu dne 7. 5. 2015, kdy byl druh žalobkyně již pravomocně odsouzen ve věci sp. zn. [spisová značka] vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem, a to k devíti letům odnětí svobody a peněžitému trestu ve výši 500 000 Kč. Pokud by se tedy zajištěná hotovost dostala do výlučné dispozice žalobkyně, nemohly by se orgány činné v trestním řízení z této částky uspokojit. Tvrzení žalobkyně, že se jednalo o její výlučné prostředky, je tedy zcela účelové. Žalobkyně tedy není v této věci aktivně legitimována. V prodlení pak žalovaná nemůže být již ode dne 20. 12. 2010, když posledním dnem k předběžnému projednání nároku žalobkyně byl den 25. 1. 2018.

3. V reakci na vyjádření žalované žalobkyně uvedla, že byla v rozhodné době neprovdaná a byla výlučnou vlastnicí částky 5 000 EUR, která jí byla odebrána při domovní prohlídce. Tyto finanční prostředky získala žalobkyně z prodeje bytu, který byl v jejím výlučném vlastnictví. Žalobkyně měla po Vánocích 2010 odcestovat na zahraniční pobyt, přičemž uvedené prostředky měly sloužit k jeho úhradě. Při kontaktování orgánů činných v trestním řízení ohledně vrácení předmětné částky nikdo nenamítal, že by žalobkyně nebyla oprávněna se těchto finančních prostředků domáhat. Při jednání dne 15. 9. 2020 žalobkyně doplnila, že co se týče úroků z prodlení, které jsou požadovány od roku 2010, pak jsou požadovány od tohoto roku proto, že byla tedy v roce 2010 provedena domovní prohlídka s tím, že tyto finanční prostředky byly zabaveny nezákonně, neboť žalobkyně byla zproštěna obžaloby. Jedná se vlastně o škodu, jejíž náhrada je požadována od zajištění částky do doby podání žádosti s tím, že následně po podání žádosti se jedná o úrok z prodlení z důvodu prodlení žalované. Při jednání dne 24. 9. 2021 žalobkyně upřesnila, že úrok z prodlení od roku 2010 do uplatnění nároku u žalované, resp. do uplynutí šesti měsíců od tohoto uplatnění, není samostatným nárokem, žalobkyně požaduje úrok z prodlení od 20. 12. 2010, neboť tohoto dne jí byla odňata částka [částka] a od tohoto dne je tedy žalovaná v prodlení.

4. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav:

5. Příkazem k domovní prohlídce, k prohlídce jiných prostor a pozemků vydaným soudcem Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 17. 12. 2010 pod sp. zn. [spisová značka], byla nařízena mimo jiné domovní prohlídka v rodinném domě (a prostor k němu náležejících) na adrese [adresa], kat. úz. [část obce], dle výpisu z KN ve vlastnictví [jméno] [příjmení], [datum narození]. Domovní prohlídka, jíž se zúčastnila rovněž žalobkyně, byla provedena dne 20. 12. 2010. Při této domovní prohlídce bylo zajištěno mimo jiné 10 ks bankovek v nominální hodnotě 500 EUR. Protokol o provedení prohlídky podepsal jak [jméno] [příjmení], tak žalobkyně. Dne 20. 12. 2010 žalobkyně při svém výslechu uvedla, že je bez zaměstnání a pečuje o děti, je nemajetná, jejím příjmem je částka 10 000 Kč měsíčně na domácnost od druha. Dne 13. 3. 2013 byla Obvodnímu soudu pro Prahu 1 (dále v tomto odstavci jen„ obvodní soud“ nebo„ soud“) doručena obžaloba Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 několika obviněným včetně žalobkyně, když žalobkyně se měla dopustit zločinu legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a), c) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen„ TZ“) ve spolupachatelství podle § 23 TZ. Rozsudkem obvodního soudu ze dne 12. 12. 2014, č.j. [číslo jednací], byla žalobkyně zproštěna obžaloby, protože nebylo prokázáno, že skutek spáchala. Rozsudek ve výroku vůči žalobkyni nabyl právní moci dne 4. 2. 2015. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 8. 12. 2014, č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 10. 1. 2015, bylo zastaveno trestní stíhání vedené proti [jméno] [příjmení] s odůvodněním, že trest, k němuž by toto trestní stíhání vedlo, je zcela bez významu vedle trestu, který mu již byl uložen rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 4. 4. 2014, č.j. [číslo jednací]. V emailu adresovanému Obvodnímu soudu pro Prahu 1 žalobkyně žádala o vydání finanční hotovosti, která„ nám byla zabavená při domovní prohlídce“ s tím, že se jedná o částku [částka] a [částka]. Jako adresu trvalého pobytu uvedla žalobkyně adresu [adresa]. Usnesením obvodního soudu ze dne 30. 10. 2015, č.j. 44 T 17/2013-2182, bylo rozhodnuto, že se obviněnému [jméno] [příjmení] vrací finanční částka ve výši [částka], která byla v rámci trestního řízení zajištěna, neboť vůči obviněnému [příjmení] došlo rovněž k pravomocnému skončení věci a nebylo prokázáno, že by finanční prostředky pocházely z trestné činnosti. Proti uvedenému podal obviněný [příjmení] společně se žalobkyní blanketní stížnost ze dne 12. 11. 2015, ve které uvedl, že u něj byla zajištěna částka 5 000 EUR, proto trvá na vrácení celé částky, a to včetně částky 15 000 Kč, o které nebylo vůbec rozhodnuto, všechny tyto finanční prostředky přitom požaduje vrátit své družce, žalobkyni, neboť se jednalo o její finanční prostředky. Dne 20. 11. 2015 bylo soudu doručeno odůvodnění podané stížnosti. Usnesením ze dne 13. 1. 2016 bylo usnesení o vydání finančních prostředků ze dne 30. 10. 2015 zrušeno, neboť bylo zjištěno, že tyto obviněnému nepřísluší. Usnesením ze dne 13. 1. 2016, č.j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto, že se obviněnému [příjmení] vrací finanční částka 15 000 Kč. Dne 22. 1. 2016 byla soudu doručena stížnost obviněného [příjmení] proti uvedenému usnesení s tím, aby bylo rovněž rozhodnuto o vrácení částky 5 000 EUR, která byla zajištěna při domovní prohlídce. Přípisem ze dne 29. 2. 2016 žádal soud Policii ČR - [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizováno], o sdělení, kde se nachází částka 5 000 EUR, která byla zabavena při domovní prohlídce dne 20. 12. 2010 obviněnému [příjmení]. Dne 29. 2. 2016 bylo soudu doručeno zpětvzetí stížnosti ze dne 22. 1. 2016. Přípisem ze dne 4. 4. 2016 soud urgoval Policii ČR - [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizováno], o sdělení, kde se nachází částka 5 000 EUR, která byla zabavena při domovní prohlídce dne 20. 12. 2010 obviněnému [příjmení], neboť dotazem na Městské státní zastupitelství v Praze bylo zjištěno, že tato částka nebyla vložena na jejich účet, a ve vyšetřovacím spise nebyl nalezen žádný doklad o bankovním uložení ani záznam o vrácení. Přípisem ze dne 11. 4. 2016 bylo soudu sděleno, že je prováděno další šetření s cílem zjistit, kde je předmětná hotovost uložena, za tím účelem byl opis spisového materiálu zaslán na GIBS, 11. oddělení – pracoviště Praha. Dne 15. 4. 2016 byla soudu doručena žádost žalobkyně o sdělení, zda došlo k nějakému posunu ohledně vrácení částky 5 000 EUR. Přípisem ze dne 4. 5. 2016 byla na Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 žádost o zaujetí stanoviska jako dozorujícího orgánu k zajištěným peněžním prostředkům. Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 4. 4. 2014, č.j. [číslo jednací], který ohledně [jméno] [příjmení] nabyl právní moci dne 6. 10. 2014, byl [jméno] [příjmení] shledán vinným ze spáchání přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku a zvlášť závažného zločinu nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy dle § 283 odst. 1, 3 písm. c) trestního zákoníku a byl odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání devíti let a k peněžitému trestu ve výměře 500 denních sazeb po 1 000 Kč. Dne 24. 6. 2016 byla soudu doručena žádost GIBS o poskytnutí kopií písemností komunikace obviněného [příjmení] v souvislosti s podezřením ze spáchání přečinu krádeže dle § 205 odst. 1, 3 TZ v jednočinném souběhu s přečinem zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 písm. a) TZ ohledně navrácení finanční částky 5 000 EUR. Dne 27. 7. 2016 bylo soudu doručeno usnesení GIBS ze dne 27. 7. 2016, [číslo jednací], kterým bylo podezření ze spáchání shora uvedeného přečinu odloženo, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání. Dne 18. 10. 2016 byla soudu doručena žádost žalobkyně o sdělení ohledně stavu věci vrácení finančních prostředků. Přípisem ze dne 7. 12. 2016 obvodní soud požádal Obvodní státní zastupitelství pro [část Prahy] sdělení čísla bankovního účtu, na který měla být uložena finanční částka ve výši [částka] s tím, že zástupce žalobkyně a obviněného [příjmení] byl odkázán s dalšími dotazy na Obvodní státní zastupitelství pro [část Prahy] (zjištěno ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 44 T 17/2013). Usnesením Policejního orgánu Generální inspekce bezpečnostních sborů ze dne 27. 7. 2016, [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 2. 8. 2016, byla odložena věc podezření ze spáchání přečinu krádeže s tím, že měla být odcizena finanční hotovost ve výši 5 000 EUR, která měla být zajištěna při domovní prohlídce ze dne 20. 12. 2010 u obv. [jméno] [příjmení] na adrese [adresa]. V odůvodnění tohoto usnesení je uvedeno, že z úředního záznamu ze dne 17. 1. 2013 je patrné, že dotčená finanční částka byla uložena na účet Městského státního zastupitelství s podnětem OSZ k návrhu na propadnutí. Městské státní zastupitelství k dotazu Obvodního soudu pro Prahu 1 však sdělilo, že uvedená částka na jeho účet vložena nebyla. Řízení bylo zahájeno poté, co se zástupci vedoucího 8. oddělení obecné kriminality Služby kriminální policie a vyšetřování, Obvodní ředitelství policie Praha I nepodařilo předmětnou částku dohledat (zjištěno ze spisu Generální inspekce bezpečnostních sborů sp. zn. [anonymizováno] [číslo]). Ve svém prohlášení ze dne 4. 5. 2018 pan [jméno] [příjmení] uvedl, že částka 5 000 EUR, která byla zajištěna při domovní prohlídce dne 20. 12. 2010 na adrese [adresa], nebyla v jeho vlastnictví, nýbrž ve výlučném vlastnictví [celé jméno žalobkyně] (zjištěno z písemného prohlášení pana [jméno] [příjmení]). Dne 12. 5. 2009 uzavřela žalobkyně jakožto prodávající s [jméno] [příjmení] jakožto kupující kupní smlouvu ohledně bytové jednotky [číslo] umístěné v budově [adresa], [obec], nacházející se na pozemku parc. [číslo] včetně spoluvlastnických podílů, vše v kat. úz. [obec] u [obec], [územní celek], okres [okres], a to za částku 1 860 000 Kč (zjištěno z kupní smlouvy ze dne 12. 5. 2009). Za část takto získané částky nakoupila žalobkyně bankovky v celkové hodnotě 5 000 EUR, kterou chtěla použít na financování dovolené na horách pro sebe, [jméno] [příjmení] a jejich dvě děti. Žalobkyně a [jméno] [příjmení] žijí jako dlouholetí partneři ve společné domácnosti, mají dvě dospělé děti, manželé však nejsou a každý má svůj oddělený majetek (zjištěno z výslechu žalobkyně; výslechu svědka [jméno] [příjmení]). Dne 25. 7. 2017 uplatnila žalobkyně u žalované svůj nárok na náhradu škody ve výši 5 000 EUR, která jí měla být způsobena nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem v rámci řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 44 T 17/2013 (zjištěno z žádosti žalobkyně o náhradu škody včetně dodejky; potvrzení o podání žádosti ze dne 27. 7. 2017). Žalovaná v rámci předběžného projednání nároku žalobkyně nevyhověla s obdobnými argumenty, jako uváděla ve svém vyjádření k žalobě s tím, že nárok nebyl dostatečně doložený a zcela nesporný (zjištěno z kopie stanoviska žalované).

6. Následně soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:

7. Příkazem k domovní prohlídce, k prohlídce jiných prostor a pozemků vydaným soudcem Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 17. 12. 2010 pod sp. zn. [spisová značka], byla nařízena mimo jiné domovní prohlídka v rodinném domě (a prostor k němu náležejících) na adrese [adresa], kat. úz. [část obce], dle výpisu z KN ve vlastnictví [jméno] [příjmení], [datum narození]. Domovní prohlídka, jíž se zúčastnila rovněž žalobkyně, byla provedena dne 20. 12. 2010. Při této domovní prohlídce bylo zajištěno mimo jiné 10 ks bankovek v nominální hodnotě 500 EUR. Protokol o provedení prohlídky podepsal jak [jméno] [příjmení], tak žalobkyně. Rozsudkem obvodního soudu ze dne 12. 12. 2014, č.j. 44 T 17/2013-2001, byla žalobkyně zproštěna obžaloby, protože nebylo prokázáno, že skutek spáchala. V emailu adresovanému Obvodnímu soudu pro Prahu 1 žalobkyně žádala o vydání finanční hotovosti, která„ nám byla zabavená při domovní prohlídce“ s tím, že se jedná o částku 5 000 EUR a 15 000 Kč. Usnesením ze dne 13. 1. 2016, č.j. 44 T 17/2013-2228, bylo rozhodnuto, že se obviněnému [příjmení] vrací finanční částka 15 000 Kč. Dne 22. 1. 2016 byla soudu doručena stížnost obviněného [příjmení] proti uvedenému usnesení s tím, aby bylo rovněž rozhodnuto o vrácení částky 5 000 EUR, která byla zajištěna při domovní prohlídce. Přípisem ze dne 4. 4. 2016 soud urgoval Policii ČR - Obvodní ředitelství Praha I, o sdělení, kde se nachází částka 5 000 EUR, která byla zabavena při domovní prohlídce dne 20. 12. 2010 obviněnému [příjmení], neboť dotazem na Městské státní zastupitelství v Praze bylo zjištěno, že tato částka nebyla vložena na jejich účet, a ve vyšetřovacím spise nebyl nalezen žádný doklad o bankovním uložení ani záznam o vrácení. Usnesením Policejního orgánu Generální inspekce bezpečnostních sborů ze dne 27. 7. 2016, [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 2. 8. 2016, byla odložena věc podezření ze spáchání přečinu krádeže s tím, že měla být odcizena finanční hotovost ve výši 5 000 EUR, která měla být zajištěna při domovní prohlídce ze dne 20. 12. 2010 u obv. [jméno] [příjmení] na adrese [adresa]. V odůvodnění tohoto usnesení je uvedeno, že z úředního záznamu ze dne 17. 1. 2013 je patrné, že dotčená finanční částka byla uložena na účet Městského státního zastupitelství s podnětem OSZ k návrhu na propadnutí. Městské státní zastupitelství k dotazu Obvodního soudu pro Prahu 1 však sdělilo, že uvedená částka na jeho účet vložena nebyla. Řízení bylo zahájeno poté, co se zástupci vedoucího 8. oddělení obecné kriminality Služby kriminální policie a vyšetřování, Obvodní ředitelství policie Praha I nepodařilo předmětnou částku dohledat. Dne 12. 5. 2009 uzavřela žalobkyně jakožto prodávající s [jméno] [příjmení] jakožto kupující kupní smlouvu ohledně bytové jednotky [číslo] umístěné v budově [adresa], [obec], nacházející se na pozemku parc. [číslo] včetně spoluvlastnických podílů, vše v kat. úz. [obec] u [obec], [územní celek], okres [okres], a to za částku [částka]. Za část takto získané částky nakoupila žalobkyně bankovky v celkové hodnotě 5 000 EUR. Žalobkyně a [jméno] [příjmení] žijí jako dlouholetí partneři ve společné domácnosti, manželé však nejsou a každý má svůj oddělený majetek.

8. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

9. Podle § 1 odst. 1 zák. o OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

10. Podle § 5 zák. o OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

11. Podle § 13 odst. 1 věty první zák. o OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem.

12. Podle § 13 odst. 2 zák. o OdpŠk právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

13. Podle § 14 odst. 3 zák. o OdpŠk uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

14. Podle § 15 odst. 2 zák. o OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

15. Podle § 80 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů, není-li věci, která byla vydána nebo odňata, k dalšímu řízení už třeba a nepřichází-li v úvahu její propadnutí nebo zabrání, vrátí se tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odňata. Jestliže na ni uplatňuje právo osoba jiná, vydá se tomu, o jehož právu na věc není pochyb. Při pochybnostech se věc uloží do úschovy a osoba, která si na věc činí nárok, se upozorní, aby jej uplatnila v řízení ve věcech občanskoprávních. Pokud osoba, která má na věc právo, ji přes opakovanou výzvu nepřevezme, bude věc prodána a částka za ni stržená bude uložena do úschovy soudu; věc bezcenná se zničí.

16. Pro vznik odpovědnosti státu za škodu je třeba současného splnění tří podmínek, a to existence nesprávného úředního postupu (v posuzovaném případě), vznik škody (v daném případě) a existence příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody.

17. V řízení bylo prokázáno, že při domovní prohlídce dne 20. 12. 2010 došlo k zajištění finanční hotovosti ve výši 5 000 EUR, přičemž protokol podepsala i žalobkyně, která je (a byla i v rozhodné době) družkou [jméno] [příjmení], s nímž sdílela společnou domácnost. Zároveň bylo v řízení prokázáno, že uvedená částka 5 000 EUR dosud nebyla vydána žalobkyni ani panu [příjmení], když tuto částku se orgánům činným v trestním řízení nepodařilo dohledat. Uvedené tak naplňuje pojem nesprávného úředního postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty první zák. o OdpŠk, když nesprávný úřední postup sice není v zákoně přímo definován, lze však vycházet z toho, že se jedná o porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí (Vojtek, P., Bičák, V. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, str. 147). V daném případě lze pak učinit stejný závěr jako v případě ztráty odňaté věci, tedy že v případě ztráty zajištěné věci odpovídá vlastníkovi věci za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem stát (k tomu viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 1985, sp. zn. 1 Cz 63/85).

18. Zároveň byl v řízení prokázán vznik škody na straně žalobkyně, když bylo prokázáno zajištění uvedené částky 5 000 EUR i její ztráta orgánem činným v trestním řízení, resp. nemožnost dohledání této částky. Zároveň bylo prokázáno, že uvedená částka náležela žalobkyni, a to jak svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení] včetně jeho čestného prohlášení, tak účastnickou výpovědí žalobkyně. Skutečnost, že žalobkyně v průběhu řízení uvedla, že je v domácnosti s dětmi, je nemajetná, neevidovaná na Úřadu práce, v posledních dvou letech neměla žádné zaměstnání a jediným zdrojem jejího příjmu je tzv. kapesné od jejího druha, pak nevyvrací vlastnictví žalobkyně k předmětné částce, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně dne 12. 5. 2009 uzavřela jakožto prodávající s [jméno] [příjmení] jakožto kupující kupní smlouvu na nemovitost za částku 1 860 000 Kč. Co se týče částky 5 000 EUR, tato ke dni 20. 12. 2010 odpovídala částce 126 325 Kč (při kurzu 25, 265 Kč). Navíc žalobkyně při svém výslechu vysvětlila, proč se považovala za nemajetnou – byla nezaměstnaná, neměla žádný příjem kromě peněz na domácnost od svého druha a částka, kterou získala za prodej bytu, byla kromě částky 5 000 EUR určené na rodinnou dovolenou, rozpuštěna v rodinném rozpočtu. Soud tedy neměl důvod zpochybňovat důkazy prokazující, že částka 5 000 EUR zabavená orgánem činným v trestním řízení dne 20. 12. 2010 patřila žalobkyni, přičemž právě v této výši jí byla shora uvedeným postupem způsobena škoda. Zároveň je třeba konstatovat, že uvedená škoda byla žalobkyni způsobena v příčinné souvislosti se shora popsaným nesprávným úředním postupem, když nebýt tohoto nesprávného úředního postupu (ztráta zajištěné částky), škoda by žalobkyni nevznikla.

19. V daném případě jsou tedy splněny všechny předpoklady, pro vznik odpovědnosti státu za škodu, jak jsou specifikovány výše, a proto soud žalobě co do jistiny vyhověl.

20. Co se týče úroku z prodlení, žalovaná se dostala do prodlení až dnem 26. 1. 2018, neboť žalobkyně svůj nárok uplatnila u žalované dne 25. 7. 2017, načež měla žalobkyně lhůtu 6 měsíců k vyřízení žádosti. Tato lhůta uplynula dnem 25. 1. 2018, dnem následujícím se tedy žalovaná dostala do prodlení, přičemž o příslušenství bylo rozhodnuto v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud tedy žalobkyni přiznal, co se příslušenství týče, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 000 EUR od 26. 1. 2018 do zaplacení, ve zbytku požadovaného příslušenství žalobu zamítl.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla, co se jistiny týče, v řízení plně úspěšná. Soud jí tedy přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 57 224,40 Kč, zahrnující zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a náklady zastoupení - odměna advokáta dle § 7 bodu 5 AT ve výši 43 540 Kč z tarifní hodnoty 127 050 Kč (podle kurzu ke dni vyhlášení rozhodnutí) za sedm úkonů právní služby po 6 220 Kč dle § 11 odst. 1 AT (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, vyjádření ve věci, 2x účast na jednání soudu, 2x porada s klientem), 7x paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 AT ke každému z uvedených úkonů a náhrada za 21% DPH z odměny advokáta a z náhrad jeho hotových výdajů ve výši 9 584,40 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám zástupce žalobkyně v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř.

22. Žalobkyni nebyla v souladu s § 31 odst. 4 zák. o OdpŠk přiznána náhrada nákladů řízení za úkon spočívající v žádosti o náhradu škody.

23. Lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení i nároku samotného stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když je třeba brát ohled na potřebu žalované čerpat finanční prostředky ze státního rozpočtu.