17 C 27/2021
č. j. 17 C 27/2021-49
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 2 vyhověl žalobkyni v nároku na zaplacení částky 1 850 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně. Soud uznal, že žalovaná byla povinená úhradou částky podle přílohy č. 4 vyhlášky č. 358/2013 Sb. za poskytnuté údaje z katastru nemovitostí. Rozhodnutí bylo založeno na sjednání v rámci žádosti o založení zákaznického účtu. Soud uznal žalobu jako důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl, včetně náhrady nákladů řízení a soudního poplatku.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Pelišovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovnicí příjmení jméno příjmení, advokátkou sídlem adresa o zaplacení částky 1 850 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 1 850 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 1 850 Kč od 10. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 800 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Soud ukládá žalované, aby zaplatila České republice - Obvodnímu soudu pro Prahu 2 do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, a to na účet soudu číslo variabilní symbol. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč (přičemž se nepřihlíží k příslušenství pohledávky), soud se ve smyslu § 157 odst. 4 a § 202 odst. 2 o.s.ř. omezil při odůvodnění rozhodnutí pouze na předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení, přičemž se jedná o dlužný poplatek za dálkový přístup do katastru nemovitostí k zákaznickému účtu číslo za období od 21. 8. 2019 do 24. 8. 2020, který byl spatný dne 9. 9. 2020. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Dne 11. 2. 2013 byla žalobkyní schválena žádost žalované (vystupující v té době pod právnická osoba a.s.) zastoupené předsedou představenstva jméno příjmení, přičemž se jednalo o žádost o založení zákaznického účtu pro dálkový přístup k údajům katastru nemovitostí. Žalované byl přidělen účet číslo. Účtovací období bylo sjednáno v délce čtvrtletí s tím, že další podmínky jsou upraveny vyhláškou č. 162/2001 Sb., účtování výstupů dálkového přístupu se provádí podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, první účtovací období začíná dnem otevření zákaznického účtu, další vždy dnem posledního vyúčtování, přičemž účtovací období může být prodlouženo až do doby, kdy vyúčtovaná částka dosáhne minimálně 2 000 Kč, nejdéle však do 12 měsíců od posledního vyúčtování. Vyúčtované částky se žalovaná zavázala uhradit na účet číslo do 15 dnů ode dne vystavení vyúčtování. Pro případ prodlení bylo sjednáno právo žalobkyně požadovat úrok z prodlení z dlužné částky ve výši 0,1 % za každý den prodlení. Dále bylo sjednáno, že závazkový vztah založený touto žádostí se řídí obchodním zákoníkem. Žádost byla žalovanou doručena žalobkyni dne 11. 2. 2013 v rámci datové zprávy. Předchozí vyúčtování z let 2014 – 2019 žalovaná uhradila. Dne 29. 8. 2019 požadovala žalovaná výpis z katastru nemovitostí (3 strany - 150 Kč), výpis z katastru nemovitostí pak požadovala rovněž ve dnech 30. 8. 2019 (5 stran - 250 Kč, 9 stran – 450 Kč), 10. 9. 2019 (6 stran – 300 Kč), 18. 2. 2020 (6 stran – 300 Kč) a 26. 4. 2020 (8 stran – 400 Kč). Za to jí byla vyúčtována částka 1 850 Kč splatná dne 9. 9. 2020. Ve dnech 27. 9. 2020 a 31. 10. 2020 žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: Podle § 3 odst. 1 písm. e) zákona č. 259/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, úřad vykonává správu centrální databáze katastru nemovitostí České republiky, která je vedena v celostátním rozsahu počítačovými prostředky, obsahuje data o nemovitostech a poskytuje údaje katastru nemovitostí formou dálkového přístupu. Podle § 11 odst. 2 věty první vyhlášky č. 358/2013 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ vyhl. č. 358/2013 Sb.“), dálkový přístup k údajům katastru poskytuje Úřad na základě písemné žádosti. Podle § 11 odst. 7 vyhl. č. 358/2013 Sb. úřad provádí pravidelné měsíční nebo čtvrtletní vyúčtování za poskytnuté údaje z katastru. Výše úplaty za poskytnutí údajů z katastru dálkovým přístupem je stanovena v přílohách č. 4 a 5 k této vyhlášce. Soud návrh dle zjištěných skutkových okolností posoudil jako povinnost žalované zaplatit žalobkyni úplatu za poskytnutí údajů v celkové ve výši 1 850 Kč v souladu s § 11 vyhlášky č. 358/2013 Sb., kdy podle odst. 7 uvedeného ustanovení výše úplaty za poskytnutí údajů z katastru dálkovým přístupem je stanovena v přílohách č. 4 a 5. Dle přílohy č. 4 činí úplata za měrnou jednotku (formát A4) 50 Kč. Jak vyplývá z provedeného dokazování, byly v období od 29. 8. 2019 do 26. 4. 2020 poskytnuty výstupy v rozsahu celkem 37 stran, což tedy činí 1 850 Kč. Tato částka také byla žalované řádně vyúčtována (se splatností dne 9. 9. 2020). K možné úhradě této částky žalovaná ničeho bližšího neuvedla a nenavrhla žádné důkazy k prokázání tohoto tvrzení, soud tedy shledal žalobu důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl, a to včetně požadovaných úroků z prodlení, když jejich výše byla řádně sjednána dle § 369 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, přičemž dlužná částka byla splatná dne 9. 9. 2020, dnem následujícím se tedy žalovaná dostala do prodlení s její úhradou. Zároveň bylo v řízení prokázáno podání předmětné žádosti žalovanou, když byla založena doručenka, kde je jakožto odesílající této žádosti uvedena žalovaná, zároveň bylo prokázáno, že žalovaná v předchozích letech žalobkyní účtované částky hradila. Po provedeném dokazování tedy dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu a v plném rozsahu jí vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, která byla ve sporu zcela úspěšná, náhradu nákladů řízení ve výši 1 800 Kč – 6 paušálních náhrad po 300 Kč za 6 úkonů (2x písemné podání ve věci samé, 2x příprava na jednání, 2x účast na jednání soudu) podle § 2 odst. 3 ve spojení s § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení i nároku samotného určil soud jako třídenní od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Zároveň soud v souladu s § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zák. o SoP“), uložil žalované povinnost k úhradě soudního poplatku za návrh ve věci samé, když žalovaná je dle § 11 odst. 2 písm. a) od soudních poplatků osvobozena. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, má oprávněný právo domáhat se plnění uložené povinnosti návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu výrokem III. tohoto rozsudku, může se stát domáhat splnění povinnosti postupem dle daňového řádu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.