17 C 34/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Ivem Krýsou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa státního zastupitelství o omluvu a zaplacení 100 000 000 Kč,

I. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 100 000 000 Kč a poskytnout žalobci zadostiučinění ve formy omluvy doručené v listinné podobě žalobci ve znění:„ Vážený pane [celé jméno žalobce], omlouváme se Vám za bezdůvodně udržovaný zákaz osobního styku s Vaší [anonymizována dvě slova] Obvodní soud pro Prahu 4 pod sp. zn. 14 Nc 1008/2019 udržoval tento zákaz zcela nelogicky, v rozporu se zájmy dítěte, a dokonce v rozporu se závěry soudem nařízeného posudku.“, jež podepíše ministr spravedlnosti, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou podanou dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky 100 000 000 Kč coby odškodnění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“). Žalobce uvedl, že je otcem nezletilé [jméno] [příjmení], nar. 2012 Obvodní soud pro Prahu 4 nařídil usnesením ze dne 25.9.2019, č.j. 14 Nc 1008/2019-512, bezdůvodně zákaz styku žalobce s nezletilou dcerou. Zákaz styku byl potvrzen usnesením Městského soudu v Praze ze dne 30.10.2019, č.j. 35 Co 366, [číslo], pouze s tou změnou, že byl zakázán osobní styk žalobce s dcerou. Bezdůvodnost zákazu byla potvrzena mimo jiné znaleckým posudkem vyžádaným soudem. Přesto Obvodní soud pro Prahu 4 ještě dne [datum] (tedy již v době, kdy měl znalecký posudek k dispozici) usnesením č.j. 14 Nc 1008/2019- 803 rozhodl o prodloužení zákazu styku. Toto usnesení bylo ve výroku týkajícím se zákazu styku jako nedůvodné zrušeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne 3.8.2020, č.j. 35 Co 176, 251/2020-938. V současnosti žalobce žádný zákaz styku s dcerou uložen nemá. Nicméně po dobu více než jednoho roku měl znemožněn fyzický kontakt s nezletilou, a to bezdůvodně, v rozporu s právy a oprávněnými zájmy rodiče i dítěte. Za udržování zákazu styku otce s nezletilou do [datum] požaduje žalobce omluvu a odškodnění v peněžité podobě za nemajetkovou újmu tím vzniklou. Žalobce uvedl, že utrpěl v důsledku jednání žalované hlubokou citovou újmu a extrémní stres, který měl za následek mj. nespavost, deprese, ztíženou schopnost soustředění a náročnější práce. Musel vyhledat i pomoc psychologa. Dle žalobce šlo o extrémní zásah do základních práv žalobce, a to do práva na rodinný život a do práva na spravedlivý proces. Proto žalobce požaduje v žalobě vyčíslenou částku. Podle zprávy psychologa bude napravení následků trvat nejméně rok i v ideálních podmínkách. K uplatnění nároku u žalované žalobce uvedl, že jej uplatnil dopisem ze dne [datum] (poté opravil na datum [datum] podle potvrzení žalované), na který žalovaná nereagovala.

2. Žalovaná učinila nesporným, že u ní žalobce nárok na odškodnění ve výši 100 000 000 Kč v souvislosti s označeným odpovědnostním titulem uplatnil dne [datum]. Žalovaná žádost žalobce předběžně projednala dne [datum], nárok neshledala důvodným, což žalobci sdělila stanoviskem z téhož dne. Žalovaná namítla, že provedeným šetřením zjistila, že usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 4.5.2020, č.j. 14 Nc 1008/2019-803 bylo vydáno předběžné opatření, na jehož základě byl žalobci zakázán styk s dcerou. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum] bylo toto usnesení na základě odvolání změněno tak, že odvolací soud zrušil výrok č. I. tohoto usnesení. K vydání nezákonného rozhodnutí tedy došlo. Současně však žalovaná poukázala na to, že podle § 77a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) je k náhradě škody a jiné újmy povinen navrhovatel předběžného opatření, nikoli stát. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl.

3. Soud o věci rozhodl při nařízeném jednání. Soud neprovedl dokazování listinami navrženými k prokázání uplatnění nároku žalobce u žalované a stanoviskem žalované ohledně jeho výsledku pro nadbytečnost, neboť tyto skutečnosti byly mezi účastníky nesporné. Dále soud neposkytoval žalobci procesní poučení podle § 118a o.s.ř., neboť dosavadní dokazování bylo plně postačující k posouzení nároku žalobce i vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že pokud nějaká škoda žalobci vznikla, neodpovídá za ni stát.

4. Soud po provedeném dokazování učinil následující skutková zjištění a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

5. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalobce nárok na odškodnění ve výši 100 000 000 Kč v souvislosti s označeným odpovědnostním titulem uplatnil u žalované dne [datum]. Žalovaná žádost žalobce předběžně projednala dne [datum], nárok neshledala důvodným, což žalobci sdělila stanoviskem z téhož dne.

6. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 4, sp.zn. 14 Nc 1008/2019, soud zjistil, že Podáním ze dne [datum] navrhla [jméno] [příjmení], coby matka v předmětném řízení, aby bylo vydáno předběžné opatření o zákazu styku otce, tedy žalobce, s nezletilou. Usnesením ze dne 25. 9. 2019 Obvodní soud pro Prahu 4 pod č. j. 14 Nc 1008/2019-512 nařídil předběžné opatření, kterým žalobci, coby otci, do doby pravomocného rozhodnutí ve věci samé, zakázal styk s nezletilou [jméno] [příjmení]. Proti tomuto usnesení podal žalobce, coby otec, odvolání ze dne [datum] (čl. 553). O podaném odvolání rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 30. 10. 2019 č. j. 35 Co 366, [číslo] tak, že toto usnesení změnil jen tak, že se zakazuje osobní styk žalobce, coby otce s nezletilou, jinak se potvrzuje. Dne [datum] podal žalobce, coby otec, návrh na zrušení předběžného opatření a vydání nového předběžného opatření. Dne [datum] podal žalobce, coby otec, návrh na zrušení předběžného opatření a vydání nového předběžného opatření – doplnění. Usnesením ze dne 7. 1. 2020 Obvodní soud pro Prahu 4 pod č. j. 14 Nc 1008/2019-672 návrh žalobce, coby otce, na nařízení předběžného opatření zamítl (výrok I.). Na čl. 691 založeno usnesení Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. II ÚS 4077/19, který byla ústavní stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze dne 30. 10. 2019 č. j. 35 Co 366, [číslo] a proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 25. 9. 2019, č. j. 14 Nc 1008/2019-512 odmítnuta. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 19. 2. 2020 č. j. 35 Co 63/2020- 705, bylo odvolání žalobce, coby otce, usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 na čl. 672, potvrzeno. Dne [datum] podal žalobce, coby otec návrh na změnu předběžného opatření. Na čl. 65 je založen znalecký posudek ze dne [datum], [číslo]. Dne [datum] podal žalobce, coby otec, návrh na zrušení předběžného opatření a vydání nového předběžného opatření (čl. 795). Usnesením ze dne 4. 5. 2020 č. j. 14 Nc 1008/2019-803 Obvodní soud pro Prahu 4 návrh žalobce, coby otce, na zrušení usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 z 25. 9. 2019, č. j. 14 Nc 1008/2019-512 ve znění usnesení Městského soudu v Praze z 30. 10. 2019 č. j. 35 Co 366, [číslo], zamítl. Proti tomuto usnesení podal žalobce, coby otec, odvolání dne [datum] a dále podal dne [datum] návrh na zrušení předběžného opatření. Usnesením ze dne 3. 8. 2020 č. j. 35 Co 176, [číslo] Městský soud v Praze usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 4. 5. 2020 č.j. 14 Nc 1008/2019-803 ve výroku I. a ze dne 19. 6. 2020 č. j. 14 Nc 1008/2019-898 změnil tak, že se zrušuje usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 25. 9. 2019, č. j. 14 Nc 1008/2019-512 ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 30. 10. 2019 č. j. 35 Co 366, [číslo]; ve výroku II. se usnesení ze dne 4. 5. 2020, č. j. 14 Nc 1008/2019-803, potvrzuje.

7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

8. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

9. Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

10. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

11. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

12. Podle § 8 odst. 2 OdpŠk Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku.

13. Podle § 8 odst. 3 OdpŠk nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

14. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle odst. 3 citovaného ustanovení je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

15. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.¨ 16. Podle § 26 OdpŠk platí, že pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

17. Podle § 102 odst. 1 o.s.ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

18. Podle § 475 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, změní-li se poměry, může soud změnit rozhodnutí týkající se výkonu povinností a práv vyplývajících z rodičovské odpovědnosti nebo rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě.

19. Podle § 75 odst. 1 o.s.ř. předběžné opatření nařídí předseda senátu na návrh.

20. Podle § 75c odst. 1 o.s.ř nepostupoval-li podle § 75a nebo podle § 75b odst. 2, předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením.

21. Podle § 75c odst. 4 o.s.ř. pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně.

22. Podle § 76d o.s.ř. usnesení, kterým bylo nařízeno předběžné opatření, je vykonatelné vyhlášením. Nedošlo-li k vyhlášení, je vykonatelné, jakmile bylo doručeno tomu, komu ukládá povinnost.

23. Podle § 77 odst. 2 o.s.ř. předběžné opatření předseda senátu zruší, jestliže pominou důvody, pro které bylo nařízeno. Předběžné opatření předseda senátu zruší také tehdy, jestliže navrhovatel ve stanovené lhůtě nesložil doplatek jistoty.

24. Podle § 77a odst. 1 o.s.ř. zaniklo-li nebo bylo-li zrušeno nařízené předběžné opatření z jiného důvodu než proto, že návrhu ve věci samé bylo vyhověno, nebo proto, že právo navrhovatele bylo uspokojeno, je navrhovatel povinen nahradit škodu a jinou újmu každému, komu předběžným opatřením vznikla. Této odpovědnosti se navrhovatel nemůže zprostit, ledaže by ke škodě nebo k jiné újmě došlo i jinak.

25. V řízení bylo učiněno nesporným, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

26. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb., je nutno, aby byly splněny tří podmínky: 1) existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu), 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Absence i jen jednoho z těchto předpokladů odpovědnosti je přitom důvodem pro zamítnutí nároku na náhradu škody.

27. Soud dospěl k závěru, že odpovědnostní titul v podobě nezákonného rozhodnutí v souzené věci dán je, a to usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 4.5.2020, č.j. 14 Nc 1008/2019- 803, pokud jde o jeho výrok I., kterým byl zamítnut návrh žalobce coby otce na zrušení usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 25.9.2019, č.j. 14 Nc 1008/2019- 512, ve znění usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30.10.2019, č.j. 35 Co 366, [číslo], o nařízení předběžného opatření. Za nezákonné nelze považovat usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 25.9.2019, č.j. 14 Nc 1008/2019- 512, ve znění odvolacího usnesení, neboť toto usnesení je pravomocné a úprava styku povedená tímto předběžným opatřením nemohla být k odvolání žalobce coby otce proti usnesení, kterým byl zamítnut návrh na jeho zrušení, projednána znovu. Změní-li se však poměry, může soud změnit rozhodnutí týkající se výkonu povinností a práv vyplývajících z rodičovské odpovědnosti nebo rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě. K tomuto závěru, tedy o tom, že ke změně poměrů došlo, mj. ve světle skutečností, které vyšly najevo ze znaleckého posudku PhDr. [příjmení] ze dne [datum], dospěl odvolací Městský soud v Praze v usnesení ze dne [datum] a zamítavé usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum] změnil tak, že se předběžné opatření nařízené usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum] ruší. Nelze tedy přisvědčit žalobci, že i toto usnesení bylo od počátku nezákonné.

28. Jelikož je ve věci dán odpovědnosti titul, zabýval se soud dále tím, zda za škodu v důsledku nezákonného rozhodnutí případně způsobenou odpovídá stát. V tomto směru soud dospěl k závěru, že speciální právní úprava v § 77a, kterou je ve vztahu k OdpŠk třeba považovat za speciální a mající tak aplikační přednost, odpovědnost státu vylučuje, neboť stanoví, kdo za škodu tím případně způsobenou odpovídá. Touto osobou je navrhovatel předběžného opatření (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23.9.2008, sp. zn. 29 Cdo 3137/2007 publikovaný pod [číslo] ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne [datum], sp.zn. II. ÚS 3069/08, či z recentní judikatury usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.4.2021 sp.zn. 30 Cdo 868/2021). Zákonná úprava odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, vychází z předpokladu, že zvláštní úprava obsažená v právních předpisech, na jejichž základě bylo nezákonné rozhodnutí vydáno, nezakládá ve stejném nebo i širším rozsahu odpovědnost jiného subjektu. Stát tedy nenese odpovědnost za škodu vzniklou činností, která je výkonem veřejné moci tam, kde příslušný zákon přičítá odpovědnost za výsledek takové činnosti tomu, kdo ji podnítil (v tomto případě navrhovateli předběžného opatření), bez zřetele k tomu, zda výsledku (zpravidla rozhodnutí) bylo docíleno v souladu se zákonem (zda šlo o rozhodnutí„ správné“) nebo v rozporu s ním (zda šlo o rozhodnutí, jež bylo následně změněno či zrušeno a tudíž šlo o rozhodnutí„ nezákonné“ ve významu jaký je mu přiřčen v OdpŠk. Podstatné je jen to, že k zániku či ke zrušení předběžného opatření došlo z jiného důvodu než proto, že návrhu ve věci samé bylo vyhověno, nebo proto, že právo navrhovatele bylo uspokojeno. V citovaném usnesení Ústavní soud dodal, že„ odpovědnost státu podle zákona č. 82/1998 Sb. by mohla přicházet v úvahu jen tehdy, kdyby se ze strany soudu jednalo o svévolné rozhodnutí o nařízení předběžného opatření, např. tehdy, bylo-li by předběžné opatření vydáno bez návrhu nebo na základě návrhu nejen neadekvátního věci, ale i zcela neracionálního a obecně se vymykajícího možnosti takový návrh vůbec považovat za vážný, kdy jeho vydání by ze strany soudu tak bylo očividným excesem. O takový případ se však v projednávané věci nejedná.“. A ani v projednávané věci se o takový případ nejedná.

29. Jelikož za škodu způsobenou vydání nezákonného rozhodnutí neodpovídá stát podle příslušných ustanovení OdpŠk, ale navrhovatel předběžného opatření v předmětném řízení, soud žalobu zamítl jak ohledně požadované omluvy, tak ohledně požadované relutární satisfakce, aniž by zjišťoval splnění podmínek dalších (výrok I.). K požadované omluvě soud ještě dodává, že požadavek na vyslovení omluvy nemohl být úspěšný i s ohledem na skutečnost, že žalobcem formulovaná omluva jej měla odškodnit za blíže nespecifikované období, kdy měl Obvodní soud bezdůvodně udržovat zákaz osobního styku žalobce coby otce z nezletilou. Soud přitom blíže vysvětlil, že předběžné opatření nařízené usnesením ze dne [datum] nebylo nezákonné od samého počátku. Doplňovat časové údaje či jinak omluvu modifikovat soudu, který je vázán žalobním petitem, nepřísluší. Jinak řečeno, je-li požadovaná forma zadostiučinění (omluva) objektivně s ohledem na okolnosti posuzované věci nepřiměřená, nelze ji poškozenému přiznat a je třeba ji zamítnout již jen z důvodu její přílišné šíře (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30.11.2006, sp.zn. 30 Cdo 2919/2006, ze dne 22.12.2011, sp.zn. 30 Cdo 2058/2010 či z recentní judikatury ze dne 31.5.2022, sp.zn. 25 Cdo 1638/2020).

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 za použití § 151 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V souzeném případě byla zcela úspěšná žalovaná, proti které byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 1 režijního paušálu po 300 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř., a to za vyjádření k žalobě ze dne [datum] (podle vyhlášky č. 254/2015 Sb.), tedy celkem v částce 300 Kč. Povinnost k plnění soud určil ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., když k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod (výrok II.).